10 C 359/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného zastoupený anonymizována dvě slova jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému číslo : celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa žalované číslo : celé jméno žalované bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby stavba - budova bez čísla popisného nebo evidenčního, z. využití zemědělská stavba stojící na pozemku parc.č. st. [číslo] a p.č. st. [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], obec Česká to vše u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí (dále jen„ povinná stavba“) byla zatížena časově neomezenou služebností nezbytné cesty ve prospěch pozemků parc. [číslo] o výměře 2 351m2 a parc. [číslo] o výměře 68 344 m2 zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], to vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí (dále jen„ panující pozemky“), a to v rozsahu stanoveném geometrickým plánem, kdy služebnost nezbytné cesty by zahrnovala 1) služebnost průhonu dobytka, 2) služebnost cesty spočívající v možnosti vjezdu vozidel a zemědělské techniky přes povinnou stavbu a v právu, aby jiní přes povinnou stavbu jezdili, 3) služebnost stezky se vstupem a chůzí přes povinnou stavbu, v právu dopravovat se přes povinnou stavbu lidskou silou a v právu, aby přes povinnou stavbu jiní přicházeli, odcházeli, nebo se lidskou silou dopravovali, služebnost nezbytné cesty by dále zahrnovala povinnost 1) ubourání části povinné stavby až na základovou desku dle rozsahu stanoveného geometrickým plánem a zajištění nedotčených části povinné budovy, 2) strpět zřízení, udržování a oprav zpevněné plochy v části povinné stavby dle rozsahu stanoveného geometrickým plánem, služebnost by se zřídila jako věcně právní, eventuálně, aby pozemek p. [číslo] zapsaný v k. ú. [obec], [územní celek], na [list vlastnictví], to vše u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí (dále jen„ povinná nemovitost“) byl zatížen časově neomezenou služebností nezbytné cesty ve prospěch pozemku [parcelní číslo] o výměře 2 351 metrů čtverečních a [parcelní číslo] o výměře 68 344 metrů čtverečních, zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], to vše zapsané Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí (dále jen„ panující pozemky“), a to v rozsahu stanoveném geometrickým plánem, služebnost nezbytné cesty by zahrnovala 1) služebnost průhonu dobytka, 2) služebnost cesty spočívající v možnosti vjezdu vozidel a zemědělské techniky přes povinnou nemovitost a v právu, aby jiní přes povinnou nemovitost jezdili, 3) služebnost stezky se vstupem a chůzí přes povinnou nemovitost, v právu dopravovat se přes povinnou nemovitost lidskou sílou a v právu, aby přes povinnou nemovitost jiní přicházeli, odcházeli nebo se lidskou silou dopravovali, služebnost nezbytné cesty by dále zahrnovala povinnost strpět zřízení, udržování a oprav zpevněné plochy v části povinné nemovitosti dle rozsahu stanoveného geometrickým plánem, a to ve formě skrývky zeminy do hloubky 60 cm, navezení štěrku a usazení betonových panelů, služebnost by byla zřízena jako věcně právní, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaní č. 1 a č. 2 byli povinni v rozsahu uvedeném v odst. I. strpět nezbytnou cestu, umožnit žalobci a třetím osobám vykonávat právo nezbytné cesty a nebránit jim v tom, a to za částku určenou soudem, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovaným č. 1 a č. 2 náklady řízení ve výši 48 072 Kč k rukám právního zástupce žalovaných č. 1 a č. 2, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal podáním ze dne 23.10.2019 a podáním ze dne 20.7.2020 zřízení nezbytné cesty uvedené ve výroku rozsudku. V žalobě uvedl, že je fyzická osoba, která podniká v zemědělské prvovýrobě. Ke svému podnikání využívá nemovitosti, jež vlastní. Jedná se zejména o nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Tento spor se týká nemovitostí v majetku žalobce, zejména se pak jedná o parcelu p. [číslo] p.č. st. [číslo] a parcelu p. [číslo]. Žalovaný č.1 je sousedem žalobce, rovněž podnikatelem v zemědělské prvovýrobě a zároveň i majitelem jak sousedních nemovitostí, tak i staveb nacházejících se na pozemcích žalobce: stavba – budova bez č.p. nebo evidenčního, zemědělská stavba na pozemku parcele p. [číslo] (dále jen jímka”), či stavba – budova bez č.p. nebo evidenčního, zemědělská stavba na pozemku parcele p.č. st. [číslo] a st. [číslo] (tento druhý pozemek je v majetku třetí osoby a přes její pozemek p. [číslo] má žalovaný do své budovy přístup (dále jen„ odchovna”). Zároveň je majitelem parcely p. [číslo] jejíž polohopisné určení brání žalobci plnohodnotně užívat jeho pozemky na parc. [číslo] veškeré výše uvedené pozemky se nachází též v k.ú [obec] u [obec], [územní celek]. Žalobce se nemůže plnohodnotně dostat ze svého pozemku p. [číslo] na svůj pozemek p. [číslo] neboť v nejužším místě přístup dosahuje šíře pouze 1,3 m, což je pro zemědělské stroje, běžně dosahující šířky 3-3,5 m zcela nedostačující. Důvodem je stavba odchovny, jehož těleso (navíc s přesahem okraje střechy cca. 0,5m) tvoří spolu s hranicemi pozemku p. [číslo] úzké hrdlo, přes které se žalobce nemůže dostat na své další pozemky (zejména p. [číslo] p. [číslo]) se žádnou zemědělskou technikou, jejíž denní používání však nezbytně potřebuje ke svému podnikání. Rovněž nemůže jakkoli dále rozvíjet své podnikání, neboť jakýkoli žalobcům stavební záměr„ narazí” na nesouhlas stavebního úřadu z důvodu nezajištění přístupu na pozemky (parc. [číslo]). Žalobce nabyl předmětné pozemky kupní smlouvou ze dne 3.12.2012. Prakticky ihned vzápětí poté, co došlo k jejich přepsání v katastru nemovitostí, se vztahy mezi žalobcem a žalovaným [číslo] změnily. V podstatě začaly spory o přístup k odchovně a jímce, žalobce oproti tomu chtěl získat přístup na nově koupené pozemky. Žalobce se snažil spornou situaci vyřešit, protože za stávající situace bylo jeho podnikání zcela odkázáno na libovůli žalovaného č.

1. Žalobce nemá jinou možnost, jak by se mohl dostat ke svému pozemku [číslo] neboť k němu z obecní cesty (pozemek [číslo]) vede pouze cesta po pozemku [číslo] který patří rovněž žalovanému č.

1. Žalovaný č.1 vlastní také pozemky [číslo] p. [číslo] které na cestu žalovaného č.1 navazují. Budova odchovny brání žalobci v průjezdu na zadní část pozemku [číslo] na kterou pak navazuje pozemek [číslo] protože mezi budovou odchovny a hranicí pozemku [číslo] který patří synovi žalovaného, je mezera pouze o velikosti 1,3 m, není možné tudy projet zemědělskou technikou, kterou žalobce nezbytně nutně potřebuje ke svému podnikání a která běžně dosahuje šířky 3 m. Vzhledem k přesahu střechy odchovny na pozemek [číslo] v délce 0,5 m je průchod fakticky omezen v rozsahu cca 0,8 m, což je nebezpečné i pro zvířata žalobce, která tudy musí nutně procházet, aby se dostala do budovy žalobce na pozemcích [číslo] kde se jim poskytuje veterinární péče, ke které je zapotřebí voda a elektřina, jenž jsou tam zavedeny. Aby se žalobce vůbec dostal na část svého pozemku [číslo] za odchovnou, na navazující pozemek [číslo] kde má hospodářská zvířata, a na pozemek [číslo] který má pronajatý, musí jezdit přes pozemky žalovaného č.1 p. [číslo] (polní nezpevněná cesta) a p. [číslo] což nelze v zimě (cesta se neudržuje a je zavátá sněhem) a za deště, kdy se tvoří bláto. Pak je nezbytné použít pozemky žalovaného č.1 [číslo] kde je nouzově umožněn průjezd traktoru bez techniky. Tento průjezd slouží pro průchod zvířat a průjezd traktoru pro navážení krmení zvířatům. Využívání pozemku žalovaného [číslo] p. [číslo] p [číslo] (pozemek syna žalovaného č.1) žalobcem však není ošetřeno žádnou nájemní nebo jinou smlouvou, ačkoliv se o její uzavření žalobce několikrát pokoušel. Žalovaný č.1 žalobci v tomto průjezdu navíc opakovaně fyzicky brání např. umístěním balíku senáže do cesty či postavením traktoru a pokřikováním synu žalovaného [číslo] na žalobce, že svou cestu uzavře. Nadto žalovaný č.1 sdělil žalobci jeho záměr oplocení jeho celého areálu a tím i uzavření jakékoli přístupové cesty žalobce na své nemovitosti - pozemku [číslo] pronajatému pozemku [číslo] které žalobce obhospodařuje. Z důvodu neexistence přístupu na pozemek žalobce p. [číslo] p. [číslo] byla žalobci stavebním úřadem zastaveno řízení o žádosti o vydání územního stavebního povolení pro budovu zemědělské prvovýroby s výzvou k zabezpečení přístupové cesty. Tímto je v podstatě znemožněno žalobci jakkoli rozvíjet své podnikání, čímž je velmi poškozován. Spor mezi žalobcem a žalovanými by dle názoru žalobce mohlo vyřešit zřízení nezbytné cesty spočívající ve zřízení služebnosti cesty spočívající v průjezdu těžké zemědělské techniky, nákladní a osobní dopravy, a to v šíři 4,5 m, přes budovu odchovny stojící na pozemku žalobce p. [číslo]. Fakticky by to znamenalo ubourání části budovy a umožnění kolmého průjezdu na zadní část pozemku p. [číslo]. Žalobce musí mít přístup v tomto rozsahu proto, neboť jím využívaná zemědělská technika, tak i technika používaná jeho dodavateli dosahuje šířky 3-3,5 m, Přístup pro třetí osoby je navrhován proto, že žalobce při svém podnikání využívá služeb jiných podnikatelů, kteří tak např. se svojí dopravní technikou zavážejí krmivo pro dobytek, či hnojiva. Žalobce rovněž žádá časově neomezený přístup z důvodu jeho zemědělské činnosti, zejména pak existence jeho živočišné výroby, kdy nezbytnou cestu nelze omezit časově pro nepředvídatelnost potřeby nezbytnou cestu použít. Navíc se nejedná o nějaké nahodilé podnikání, ale o situaci, kdy žalobce hospodářsky pokračuje v zemědělské prvovýrobě po svém právním předchůdci. Přesné geometrické vyznačení nebytné cesty bude znázorněno v geometrickém plánu, a to na základě zadání soudu. Žalobce zvažoval i jinou variantu přístupu přes pozemek žalovaného č. 1 p. [číslo] pozemek syna žalovaného p. [číslo] nicméně přesah střechy odchovny nad pozemek p [číslo] činí cca. 0,5 m a na manévrovací prostor zbývá tedy 0,5 m, resp. 0,25 m na každou stranu. Délka zatížení je odvislá od skutečnosti, že zemědělská technika je povětšinou tažená traktorem a tvoří tak s ním soupravu, která může dosahovat od 8-15 m délky a žalobce se potřebuje s touto technikou v daném místě vytočit, či si najet, to vše na místě, které je výškově rozrůzněné, reálně v takovém místě hrozí převrácení těchto souprav. Žalobce rovněž žádá zřízení nezbytné cesty ve formě věcněprávní služebnosti z toho důvodu, že to povede ke stabilizaci jeho majetkových práv, umožnění rozvoje podnikání a nepochybně i větší míře právní jistoty, než např. při zřízení nezbytné cesty ve formě obligačního závazku. Při jednání konaném dne 20.5.2020 navrhl žalobce přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, manželku žalovaného [celé jméno žalované], neboť tato jako manželka žalovaného s ním vlastní pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaného na LV [číslo] přes tento pozemek lze alternativně zřídit přístup na pozemky žalobce. Žalobce navrhl eventuální petit ve znění uvedeném shora. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Žalovaný č. 1, uvedl, že žalobce má přístup na své pozemky z veřejné cesty či z veřejné komunikace, žalobce se tedy pouze domáhá pohodlnějšího přístupu ke shora uvedeným svým pozemkům. Z výpisu z [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem p.p. [číslo] p.č.st. [číslo], p.p. [číslo] p.p. [číslo]. Z výpisu z [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek] soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem stavby – budovy bez čp. nebo ev. budovy – zemědělské stavby na pp. [číslo] stavby – budovy bez čp. či ev. na p.č.st. [číslo] a dále majitelem p.p. [číslo]. Z výpisu z [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek] soud zjistil, že žalovaní [číslo] [číslo] jsou vlastníky pozemku v SJM p.p. [číslo] v k.ú. [obec] [obec]. Z výzvy [stát. instituce], oboru výstavby ze dne 15.7.2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby odstranil nedostatky, které se týkaly jím předložené stavební dokumentace v rámci vydání územního rozhodnutí o umístění stavby – stavba pro zemědělství„ kůlna na zemědělské nářadí“ na pozemku p.p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Z prohlášení ze dne 18.1.1995 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] čestně prohlásili, že hospodářské objekty bývalého JZD [obec] byly postaveny na jejich pozemcích bez jejich souhlasu. Z dopisu [jméno] [příjmení] žalovanému ze dne 9.2.1995 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k opuštění pozemku [jméno] [příjmení]. Ze zápisu z jednání konaného dne 24.10.2016 soud zjistil, že účastníci spolu jednali o smírném řešení věci v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí soud zjistil, že tento se vyjádřil k obvyklé ceně pozemku p.č.st. [číslo] a p.č.st. 317 v k.ú. [obec] u [obec] dne 28.4.2017 a stanovil kupní cenu těchto nemovitostí na 180 000 Kč. Z dopisu žalobce žalovanému č. 1 ze dne 10.5.2017 soud zjistil, že žalobce nabídl za uvedené nemovitosti žalovanému částku 200 000 Kč. Z dopisu adresovaného žalobcem žalovanému č. 1 ze dne 20.5.2019 soud zjistil, že se žalobce pokoušel o smírné řešení se žalovaným č.

1. Rovněž tak právní zástupce žalobce se pokoušel o smírné řešení se žalovaným č. 1 dopisem ze dne 4.7.2017. Soud dne 7.5.2020 provedl ohledání pozemků, které jsou předmětem tohoto sporu a řeší se na nich zřízení přístupové cesty pro žalobce. Ze spisu 14 C 153/2015 soud zjistil, že žalobce se domáhal po žalovaném [číslo] aby odstranil stavbu bez čp./če., zemědělskou stavbu stojící na pozemku p.č.st. [číslo] a stavbu bez čp./če., zemědělskou stavbu stojící na pozemku p.č.st. 317 nacházející se v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec]. Žaloba byla rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25.5.2017 zamítnuta, rozsudek nabyl právní moci dne 5.7.2017. Z vyjádření ze dne 29.4.2020 soud zjistil, že toto bylo adresováno žalobci [jméno] a [jméno] [příjmení] s tím, že tito manželé se vyjádřili k užívání cesty p.p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec], že nejsou ochotni strpět každodenní užívání této cesty pro účely zemědělské výroby žalobce. Ze zprávy Města Česká Třebová, odboru majetku města ze dne 4.3.2021 soud zjistil, že na p.p. [číslo] v k.ú. [obec] a obci [obec] se nachází účelová komunikace. K telefonickému dotazu soudu dne 29.3.2021 sdělil vedoucí odboru majetku [územní celek] ing. [jméno] [příjmení], že p.p. [číslo] je účelová komunikace. Ze smlouvy ze dne 27.12.2012 soud zjistil, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalovaný [číslo] uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene, kdy žalovaný [číslo] jako vlastník p.p. [číslo] zřídil věcné břemeno ve prospěch vlastníka pozemku [číslo], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] zřídili ve prospěch žalovaného č. 1 věcné břemeno spočívající v právu jízdy a chůze, jízdy jakýmikoli dopravními prostředky po p.p. [číslo] právo chůze v jakoukoliv denní a noční dobu po pozemku – pozemkové parcele [číslo], právo vstupu na p.p. [číslo] právo hnaní dobytka v kteroukoliv denní či noční dobu po pozemku – pozemkové parcele [číslo]. Právní účinky vkladu vznikly 28.12.2012. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 9.2.2021, adresované žalobci kanceláří tajemníka – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že část [katastrální uzemí] [příjmení], ohraničená silnicí [číslo] a hranicí mezi [katastrální uzemí] a [obec], není pokryta pasportem komunikací. Odbor dopravy a silničního hospodářství MěÚ [obec] nevydal za dobu své činnosti deklaratorní rozhodnutí, kterým by prohlásil, že se na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] nachází účelová komunikace. Ze zprávy [stát. instituce], odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 5.5.2021 soud zjistil, že pozemní komunikace na pozemcích pp. [číslo] v k.ú. [obec] je zařazena do kategorie účelové komunikace a mimo jiné slouží tato účelová komunikace k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Ze zprávy [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 10.6.2021 soud zjistil, že vyjádření ze dne 5.5.2021 je myšleno tak, že z hlediska zákona č. 13/1997 Sbírky, stavba (cesta) na pozemcích odpovídá definici účelové komunikace parcely p.p. [číslo] v k.ú. [obec], nejsou ve vlastnictví [územní celek], takže tato stavba nemůže být zařazena do pasportu komunikací vedených [územní celek]. Skutečnost, že se může jednat o účelovou komunikaci lze usoudit pouze z fyzického stavu a účelu, pro který v současné době může sloužit, tj. ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Rozhodně lze vyloučit, že se jedná o komunikaci vyšší třídy, tedy místní komunikaci nebo silnici, neboť o tomto by muselo být rozhodnuto. Ze záznamu z jednání [stát. instituce] vyplývá, že dne 24.5.2021 se dostavil žalobce a jeho právní zástupce na úřad, kde jim bylo sděleno panem [příjmení], že při vypracování sdělení pro soud vycházel ze zákonné definice účelové komunikace, žádné jiné podklady pro vypracování svého stanoviska neměl k dispozici. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že její manžel je soukromě hospodařící rolník, žalobce i žalované zná ze sousedství, neboť i oni soukromě hospodaří. K žalobci má přátelský vztah a k manželům [příjmení] má rovněž přátelský vztah. Když jim přišlo předvolání k soudu, hovořili s žalobcem, vědí, že se jedná o jejich cestu, kde má být ježděno po jejich cestě. Oni s tímto nesouhlasí. P.p.č [číslo] je jejich pozemek, jedná se o jejich soukromou cestu. Manžel po této cestě pouští žalobce v období léta, v případě, když není mokro, jinak je to nesjízdné. V zimě tam nemůže jezdit, zakázali mu to. Jezdí tam po cestě oni, žalobce v období sucha a pan [jméno] [příjmení], který tam vlastní les. Má za to, že jsou tam dvě cedule – soukromá cesta a průjezd zakázán. Je to tak 3 roky, co to tam dali. Existuje smlouva o zřízení věcného břemene, tuto uzavřeli se žalovanými, aby žalovaní se mohli dostat ke svým pozemkům, které mají tam dál v lese. Bylo zřízeno věcné břemeno, aby mohli jezdit po cestě [anonymizováno] na tu jejich. Pan [celé jméno žalovaného] jim nesdělil, že tam má být veřejná komunikace. Chtějí cestu používat tak, jak ji používali, v zimě je nesjízdná, traktorem se tam projede, autem ne a případně to valí až dolů do obce. Nehodlají na tom nic měnit, zpřístupňují cestu panu žalobci a panu [příjmení]. Nebyla přítomna schůzce, kde by byl žalobce, jeho právní zástupce a její manžel u jejich pozemku. Pozemek – cestu vlastní asi už 15 let. Neví, kdy se tam daly dvě cedule, je to táž cedule, která je založena na čl. 96 a čl. 95 spisu. Po cestě jezdí žalobce, [celé jméno žalovaného] i pan [příjmení]. Je pravdou, že bránili v cestě těm, kteří hospodařili ve svém lese, dávali jim do cesty balík slámy, neboť mají za to, že takto cestu užívat nejde. [příjmení] [příjmení] v cestě nebránili, ten tam nikdy v zimě nejel. Bránili v přístupu vlastníkům lesa a těžebním společnostem. Řekli jim, že tam nemají jezdit. Konkrétně to řekli panu [jméno] [jméno]. Písemně to nikomu nepsali. Pokud se má vyjádřit k čl. spisu 89, tak o toto vyjádření jí požádal asi pan [celé jméno žalobce], neboť když jí přišlo předvolání k soudu, šla za [anonymizováno], nešla za [anonymizováno]. Chtěla vědět, o co jde. Nechce, aby někdo jezdil po jejich cestě. Pokud dneska předložila fotografie, takto udělala proto, aby bylo jasné, že se v zimě po cestě nedá jezdit, že to není možné, aby žalobce jezdil v zimě po cestě. V létě tam jezdil několikrát. Ceduli na cestu tam dal manžel a umístil tam i balík slámy. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k žalobci má přátelský vztah, je to soused. K žalovaným nemá žádný vztah. Jsou trošku dál od nich. Je vlastníkem pozemku [číslo]. Cestu užívá on a všichni, kdo tam jedou. Dohodnul se se žalobcem, že nebude cestu užívat za nepříznivých podmínek, tedy když je cesta špatná v zimním období, když je rozmoklá. Do lesa jezdí až nahoru cizí lidi. Má za to, že to asi nikomu nezakazoval. Dal tam ceduli„ cesta neprůjezdná“ a další ceduli„ soukromá cesta“, protože tam nahoře pase dobytek, tak aby tam nejezdili cizí lidi. Rovněž dal do cesty balík slámy, aby tam nejezdili, ten balík je tam nyní, tak 1 – 2 měsíce. Dává ho tam proto, aby tam nikdo nejezdil, když tam pase. Bylo by lepší, kdyby žalobce si jezdil po svém. Někdy se potkáme, když svážíme balíky, na cestě i každý den a špatně se vyhýbáme. Zřídili si s manžely [příjmení] věcné břemeno, protože mu vyhověli a dali mu věcné břemeno na svoji cestu. Takže jim vyhověli a dali jim věcné břemeno na jejich cestu. Pokud se týká cesty [číslo] a [číslo], tak mu mladý [jméno] [celé jméno žalovaného] řekl, že je to veřejná účelová komunikace, když tam na podzim jel, když mu říkal, že tam nemá co dělat. Žalovaný mu tohle neříkal, s ním nemluvil. Nepamatuje se, že by cestu použili auta těžebních společností nebo Lesů ČR. Pan [příjmení] [jméno] cestu použil. Když jel za mokra, tak mu to řekl, pak tam jezdil za sucha. S nikým neměl problémy, když někdo cestu používal. Z polní cesty vykázal cizí auta. Řekl jim, že tam nemají co dělat, že nejedou po cestě, ale druhým levým kolem na louce. Chce, aby tam do budoucna jezdil sám a sám si to udržoval. Pokud by někdo jel po polní cestě, tak musí jet po louce, neboť by brousil břichem. On by mu to zakázal. Těžebním společnostem nebránil. Pan žalobce má složené krmivo pro dobytek na pozemkové parcele p. [číslo]. Dobytek žere furt. Neví, jak žalobce jezdí často pro krmivo a vozí ho do svého kravína. Je to určitě každý den. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je tajemnicí Městského úřadu v České Třebové. Tuto funkci vykonává od roku 1999. Navštívil jí žalobce se svým právním zástupcem. Neví, kdy to bylo, ale rozhodně to bylo před předvoláním soudu, neboť právní zástupce žalobce jí sdělil, že bude pravděpodobně přizvána jako svědek k soudu. Žalobce jí požádal dne 10. 2. 2021 dopisem, zda byl v k. ú. [obec] u [obec] zpracován pasport dopravních komunikací? Pokud ano, prosil o sdělení, kdy byl schválen, pod jakým číslem a o zaslání el. kopie rozhodnutí. Zda bylo deklaratorním řízením podle zákona o pozemních komunikací rozhodnuto, že komunikace na a po sobě navazujících parcelách [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je komunikací účelovou. Pokud ano, prosil o sdělení, kdy byl schválen, pod jakým číslem a o zaslání el. kopie rozhodnutí. Dostala podklady k tomuto dotazu z odboru majetku a z odboru dopravy, vlastně odpověď žalobci jen zprostředkovávala, a pokud jí je předloženo k nahlédnutí čl. 98 spisu, tak je to odpověď, kterou podepsala a kterou zaslala žalobci. Poté již v této záležitosti s účastníky nejednala. Ví, že na odboru dopravy, pravděpodobně i na odboru majetku, se ještě o něčem jednalo. Syn žalovaného se přišel zeptat za ní s [anonymizováno] [příjmení] z odboru majetku a bylo to v ten den, kdy za ní byl pan [celé jméno žalobce] se svým právním zástupcem a ukázala jim dopis, který jí poslal žalobce, a ukázala jim dopis, kterým záležitost vyřídila. Posléze panu [příjmení] z odboru majetku však svoje vyjádření neposlala. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnán u [územní celek] jako referent dopravy. Předtím byl na odboru výstavby. Referenta odboru dopravy dělá asi 10 let. Navštívil ho právní zástupce se žalobcem dne 24. 5. 2021. Chtěli po něm nahlédnutí do dokladů, které byly podkladem pro sdělení soudu. Řekl jim, že žádné podklady nejsou a že při vypracování sdělení pro soud vycházel ze zákonné definice účelové komunikace. Jiné podklady pro vypracování neměl k dispozici. Sdělení založené na č.l. 103 spisu vypracoval svědek, rovněž tak záznam z jednání ze dne 24.5.2021. Pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec] splňují znaky účelové komunikace ze zákona. Komunikace splňují znaky účelové komunikace, a to fyzický stav, zřejmost terénu s tím, že slouží k obhospodařování zemědělských pozemků. Má na mysli § 7 zákona č. 13/97 Sb. On sám žádné rozhodnutí nevydával. Zákon nestanoví, že by se účelové komunikace zařazovaly. Souhlas vlastníka, aby cesta byla jako účelová komunikace používána, nezkoumal. Situaci si ověřoval fyzickou obhlídkou těch dotčených pozemků. Bylo to někdy v létě 2021. Z obhlídky úřední záznamy nejsou. Neví přesně, kdy to bylo. Obhlížel to před tím, než vydal sdělení pro soud. Dostavil se tam pěšky a činil tak v pracovní době. Fotografie z toho nepořídil. Záznam nebyl nutný. Na místě samém viděl zřetelnou cestu v terénu. Zřetelná cesta v terénu stačí pro posouzení účelové komunikace. Do katastru nemovitostí se na parcelní čísla díval, koukal se do systému, který mají na městském úřadě. Žádné omezení v užívání pozemků nezjistil. Není mu nic známo o existenci věcných břemen ze smlouvy ze dne 27. 12. 2012. Na začátku byla nějaká cedule, ale neví, co je tam napsáno. Cedule nemá vliv na další posuzování, není to žádná dopravní značka. Není to zákaz vstupu. Pan [anonymizováno] z majetkového odboru s ním v této věci nekomunikoval. Rozhodnutí o účelové komunikace se jako deklaratorní rozhodnutí nevydává, zákon to neumožňuje. Deklaratorní rozhodnutí se vydává na místní komunikaci a komunikaci vyšší kategorie, nikoliv na účelovou komunikaci. Účelová komunikace se neprohlašuje, ta prostě vznikne. Odkázal na zákon č. 13/97 Sb. § 2, bod 2, tam je vyjmenováno, jaké jsou druhy komunikací. Účelová komunikace je i soukromá cesta. Soukromé vlastnictví neznamená, že to není účelová komunikace. Jemu nepřísluší řídit, kdo to může užívat. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že mu není známo, že by pozemková parcela [číslo] byla užívána jako veřejná komunikace. Manželé [příjmení] mu sdělili, že si nepřejí, aby jezdil po jejich parcele [číslo], bylo to v době, kdy začal podnikat, a žalovaný mu sdělil, že si rovněž nepřeje, aby jezdil po pozemkové parcele [číslo] že tam chce vybudovat plot. Žádný souhlas s užíváním cesty [číslo] a [číslo] není. V roce 2014 mu žalovaný odepřel souhlas k tomu, aby mohl jezdit po jeho cestě [číslo]. Na svém pozemku žalovaný postavil balík, aby tam neprojel traktor. [příjmení] [příjmení] zase, když někoho na pozemku vidí, tak mu nadávají a hádají se s lidmi, zejména za mokra. Jezdí od roku 2020 pořád stejně, za sucha. Ještě má jeden průjezd, a to je rozšířená hranice u budovy odchovny, hranice je stanovena od roku 1995. V roce 2014 ji žalovaný nechal vyměřit a bylo zjištěno, že na jeho pozemku, začal nátlak, aby opustil jeho pozemek. Tuto hranici využívá, aby došel k průjezdu traktoru za účelem krmení zvířat za mokra. Pokud má na mysli rozšířenou hranici v šířce 2-2,5 metry, tak se jedná o pozemky žalovaného a jeho syna. Jedná se o rozšíření na parcele p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo]. Je problém s traktorem a vlekem, sotva se tam otočí. Žalovaný mu nechce dát souhlas k ničemu. Nemůže dle sdělení stanoviska MěÚ [obec] stavět, žalovaný trvá na tom, ať mu prodá pozemek pod budovou. Dle § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Dle § 1032 odst. 1 písm. c) o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. V projednávané věci soud vycházel z výpovědí svědků, shora uvedeného důkazního listinného materiálu a především z poznatků z místního šetření konaného dne 7.5.2020, kdy bylo provedeno ohledání pozemků, jejichž části, které měly být odděleny geometrickým plánem, měly dle žaloby v budoucnu sloužit jako nezbytná cesta žalobci pro přístup na jeho pozemky. Při místním šetření bylo zjištěno, že k p. [parcelní číslo] má žalobce přístup z veřejné komunikace – p. p. [číslo] jehož vlastníkem je [územní celek]. K p.p. [číslo] má žalobce přístup z veřejné cesty (p.p. [číslo]), která vede k p.p. [číslo] jehož spoluvlastníkem v rozsahu 2/3 je žalobce. Z p.p. [číslo] je pak možný přístup na p.p.p. [číslo] přes další pozemek parcelní [číslo] který je ve výlučném vlastnictví žalobce. Pokud se týká p.p.č [číslo] a [číslo], tak dle vysvětlujícího vyjádření MÚ [obec] ze dne 10.6.2021 a výpovědí svědka [jméno] [příjmení], se jedná o účelovou komunikaci dle § 7 zák.č. 13/1997 Sb., tedy veřejnou cestu, což bylo zjištěno i při ohledání těchto pozemků soudem. Tyto přístupové cesty jsou veřejné a zajišťují přístup na pozemky žalobce a není rozhodné, zda mu je snad v užívání cesty ze strany svědků – manželů [příjmení], jak vyplynulo z jejich rozporuplných [anonymizováno], bráněno. Veřejná cesta je všeobecně všem přístupná bez ohledu na souhlas vlastníka. P.p. [číslo] je tedy přes p.p.č [číslo] (ve vlastnictví žalobce) dostatečně spojena s veřejnou cestou. Za této situace nejsou tedy splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty, ani pro zřízení nezbytné cesty přes p.p. [číslo] (v SJM žalovaných), a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce se domáhal pouze pohodlnějšího přístupu ke svým pozemkům. Soud zamítl návrh žalobce na výslech svědka [jméno] [příjmení], jako bezpředmětný, neboť tento svědek, od kterého koupil žalobce pozemky, měl být slyšen k historii vlastnictví pozemků a k historii vztahů mezi účastníky a jejich právními předchůdci. Dlužno tedy podotknout, že žalobci musela být známa problematická situace ohledně pozemků, zejména pak ohledně st. p. č [číslo] (kravín), když tyto kupoval. Rovněž soud zamítl návrh na důkaz spisem [stát. instituce] odboru výstavby, sp. zn. MUCT/19946/2019 VYS/AKU/UZR, neboť tento důkaz není v dané věci podstatný. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní č. 1 a č. 2 měli v řízení plný úspěch a soud jim proto přiznal náhradu nákladů v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá z částky 25 880 Kč (6 úkonů po 2 300 Kč, 6 úkonů po 3 680 Kč za zastoupení dvou osob od 4.8.2020 - § 7, § 9 odst. 3 písm. c) a § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb.), z částky 3 600 Kč (12 paušálních poplatků po 300 Kč - § 13 vyhl. 177/1996 Sb.), z náhrady za ztrátu času při cestě Ústí nad Orlicí – Česká Třebová a zpět ve výši 100 Kč (místní šetření) a cestovného 149 Kč. Náhrada nákladů činí 39 729 Kč a dle § 137 o.s.ř. je zvýšená o 21% DPH, tedy o částku 8 343 Kč. Celková náhrada nákladů činí 48 072 Kč a dle § 149 o.s.ř. je žalobce povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných.