18 C 313/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno právního zástupce sídlem Adresa právního zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno právního zástupce sídlem Adresa právního zástupce o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo zapsané do katastru nemovitostí v řízení pod č.j. Anonymizováno zřízené zástavní smlouvou uzavřenou dne 24. 5. 2024 mezi zástavním věřitelem tituly před jménem jméno FO, nar. 17. 11. 1979, a zástavcem jméno FO, nar. Datum narození žalobkyně, zřízené k tíži nemovitých věcí, a to pozemku p. č. st. Anonymizováno, p. č. st. Anonymizováno, p. č. st. Anonymizováno, p. č. st. Anonymizováno, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno, zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro obec adresa, k. ú. adresa u právnická osoba pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště adresa neexistuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 70 812,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení neexistence zástavního práva plynoucího ze zástavní smlouvy uzavřené dne 24. 5. 2024 mezi ní v pozici zástavce a tituly před jménem jméno FO, narozeným 17. 11. 1979 (dále předchůdce) v pozici zástavního věřitele, jíž došlo ke zřízení daného zástavního práva k tíži pozemků ve vlastnictví žalobkyně p. č. st. Anonymizováno, p. č. st. Anonymizováno, p. č. st. Anonymizováno, p. č. st. Anonymizováno, p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno, zapsaných v katastru nemovitostí pro obec adresa, katastrální území adresa (dále pozemky), zapsaného do katastru nemovitostí v řízení pod č.j. Anonymizováno ve prospěch předchůdce.

2. Tvrdila, že měla zájem o poskytnutí nebankovního úvěru na zhotovení nových kamen ve svém domě, který obývá spolu se svou matkou, vyhledala si proto na internetu prostřednictvím webových stránek www.Anonymizováno.eu společnost právnická osoba, IČO IČO, kterou telefonicky kontaktovala. Následně ji tato společnost kontaktovala prostřednictvím své zástupkyně pí jméno FO z telefonního čísla tel. číslo, která po ní chtěla toliko informaci, zda vlastní nějaké nemovité věci vyšší hodnoty, k tomu jí žalobkyně sdělila č. LV, na kterém jsou evidovány předmětné nemovitosti. Jiné údaje ani doklady po žalobkyni nikdy nechtěli. Nato pí jméno FO žalobkyni sdělila, že bude nutné zápůjčku zajistit zástavním právem a sehnat investora. Následně žalobkyni přes telefonní číslo tel. číslo kontaktovala pí jméno FO, která žalobkyni dne 14.5.2024 prostřednictvím emailové zprávy z e-mailové adresy e-mail zaslala nevyplněný vzor smlouvy o zápůjčce, vzor zástavní smlouvy, nabídkový list FINportal uveryhypoteky.eu a vzor prohlášení společnosti právnická osoba V těchto listinách přitom nebyly uvedeny žádné podstatné okolnosti ovlivňující rozhodnutí jednajícího o tom, zda danou smlouvu uzavře, či nikoli (rozhodné údaje jsou začerněny, nikterak tak nenapovídají, že se smluvního procesu mají účastnit další osoby odlišné od předchůdce, nebo že by mělo dojít k uzavření dalších smluv, či že by mělo dojít k úhradě dalších poplatků s tím spojených) a ze samotného emailu bylo patrné, že se jedná o podnikatelskou povahu celého závazku (odkaz na kontaktní osobu z úvěrového oddělení, zaslání nabídkové prezentace, uvedení, že obecně je tento produkt a jejich firma zaměřená na financování). Na den 24.5.2025 si s ní pak pí jméno FO sjednala schůzku na pobočce České pošty v adresa, kam s sebou přinesla předem připravené dokumenty - 1. smlouvu o zápůjčce s uvedením předchůdce v pozici věřitele, 2. smlouvu o zřízení zástavního práva s uvedením předchůdce v pozici zástavního věřitele, 3. smlouvu o obstarání věci/fakticky smlouvu o zprostředkování úvěru se společností právnická osoba, IČO IČO, jejímž předmětem byl závazek dané společnosti obstarat pro žalobkyni zápůjčku až do výše 700 000 Kč a 4. smlouvu o zprostředkování úvěru se společností právnická osoba, jejímž předmětem bylo zprostředkování nebankovního úvěru poskytnutého třetí osobou. Smlouva o zprostředkování ani smlouva o obstarání věci však nebyla žalobkyni poskytnuta předem a nebyl jí poskytnut ani dostatečný prostor k tomu, aby si všechny smlouvy přečetla a promyslela si je, naopak na ni byl činěn psychický nátlak, aby bez čtení a konzultace smlouvy podepsala, jinak jí nebude zápůjčka poskytnuta, investor od smlouvy odstoupí a v dohledné době se zajištění jiného produktu nezdaří. Žalobkyně tomuto nátlaku ze strachu o včasné zajištění finančních prostředků pro zhotovení kamen podlehla a dané listiny bez jejich prostudování na České poště podepsala, o čemž svědčí i jejich legalizační doložky. Její podpis byl na listinách obsažen jako první, druhá strana daných právních jednání podpisu přítomna nebyla, podpisy druhé strany byly doplněny dodatečně. Ani po podpisu smluv pak nebyly žalobkyni jejich stejnopisy vydány, jejich kopie jí byly zaslány až po opakovaných urgencích, vyjma smlouvy o zprostředkování, kterou k dispozici stále nemá. Teprve po doručení těchto kopií pak žalobkyně zjistila, že se kontraktačního procesu účastnily další osoby. S předchůdcem ani zástupcem dalších ve věci figurujících osob však žalobkyně nejednala, jednala pouze se zástupkyní společnosti právnická osoba, která uzavření zprostředkovala. S ohledem na uvedené a textaci smlouvy má tak žalobkyně za to, že dané osoby jednaly ve shodě.

3. Dne 24.5.2024 tak žalobkyně v pozici vydlužitele uzavřela s předchůdcem v pozici zapůjčitele mimo obchodní prostory předchůdce v pozici podnikatele a distančním způsobem smlouvu o zápůjčce, jíž se jí předchůdce zavázal poskytnout do 3 pracovních dnů od splnění všech smluvních podmínek celkem 670 000 Kč, a to 500 000 Kč převodem na její bankovní účet, 120 000 Kč na účet právnická osoba (95 000 Kč odměna za obstarání zápůjčky a 25 000 Kč jako poplatek za notářský zápis, úvěrovou dokumentaci, ocenění nemovitosti, poplatek za vklad a výmaz v katastru nemovitostí a cestovní náhrady) a 50 000 Kč bylo převedeno na účet právnická osoba(odměna za obstarání zápůjčky) a žalobkyně se mu zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 24 % ročně, celkem se tak jednalo o částku 830 800 Kč. Žalobkyně přitom nebyla ze strany předchůdce s ohledem na shora uvedené seznámena, že jí bude poskytnuto celkem 670 000 Kč namísto požadovaných 500 000 Kč, žalobkyně tak ani nemohla vědět, že jí bude rozdíl těchto částek poskytnut a kam.

4. Předmětná smlouva o zápůjčce byla formálně sepsána mezi stranami označenými jménem, příjmením a rodným číslem, označení stran tedy odpovídá nepodnikajícím osobám, podle žalobkyně však byla tato smlouva fakticky uzavřena mezi ní v pozici spotřebitele a předchůdcem v pozici podnikatele, když je nutné uvedené posuzovat materiálně, podle skutečného stavu jednajících. Je totiž zjevné, že se tímto způsobem předchůdce a společně s ním i společnost právnická osoba, společnost právnická osoba a další zúčastněné osoby vědomě a zcela systematicky snaží obcházet ustanovení o.z. chránící spotřebitele a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ). S ohledem na okolnosti uzavření smlouvy o zápůjčce lze dle žalobkyně dovodit, že předchůdce poskytuje peněžité zápůjčky samostatně na vlastní účet a odpovědnost za účelem zisku, přičemž tuto činnost vykonává soustavně (přinejmenším ve třech dalších případech poskytl zápůjčku dalším osobám) za stejných či obdobných podmínek (stejné dopředu odborně připravené vzory smluv, totožný způsob uzavření smluv), kdy má žalobkyně rovněž za to, že pokud by si vymínila změnu některých smluvních ujednání, tak by k uzavření smlouvy nedošlo. Konečně žalobkyně poukázala na skutečnost, že byla daná smlouva o zápůjčce zprostředkovaná jiným podnikatelským subjektem, společností Anonymizováno tak stěží připustit, že by tato společnost soustavně zprostředkovávala poskytování finančních prostředků pro nepodnikatelské subjekty, včetně předchůdce v pozici spotřebitele. S ohledem na uvedené má tak žalobkyně za to, že se jedná o zastřené právní jednání, na které je nutné aplikovat zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší stranu.

5. Tímto svým jednáním pak předchůdce dle žalobkyně porušil ustanovení ZSÚ, když žalované poskytl spotřebitelský úvěr bez potřebného oprávnění k jejich poskytování, následkem toho je tak bezúročné poskytnutí úvěru dle § 161 ZSÚ. Dále předchůdce žádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalobkyně dle § 86 ZSÚ, ačkoli o existenci této povinnosti ví a je dobře obeznámen s pravidly fungování finančního trhu s ohledem na své profesní zkušenosti - v minulosti poskytoval ekonomická poradenství se zaměřením na daňovou evidenci, profesionálně se pohyboval mezi subjekty obchodujícími s pohledávkami a poskytujícími úvěry a působil jako statutární orgán Anonymizováno a jako prokurista Anonymizováno Aktuálně pak předchůdce působí jako předseda dozorčí rady právnická osoba., jejímž předmětem činnosti je činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení účetní evidence.

6. Rovněž předchůdce žalobkyni trvale nezpřístupnil informace dle §92 ZSÚ, neposkytl jí ani žádné informace dle § 95-98 ZSÚ a ve smlouvě o zápůjčce byly obsaženy skryté poplatky dle § 95 odst. 1 písm. g/ ZSÚ, konkrétně platby daným společnostem v souhrnné výši 170 000 Kč za zprostředkování uzavření dané smlouvy, bez jejichž uhrazení by vůbec nemohlo dojít k čerpání úvěru, nebo vůbec k jeho poskytnutí, protože jejich úhrada byla ze strany předchůdce podmínkou pro uzavření smlouvy – ve věci je přitom nerozhodné, že se jedná o poplatky hrazené třetím subjektům, neboť všechny uvedené osoby jednaly od počátku ve shodě s cílem inkasovat od žalobkyně co nejvyšší částku. Fakticky se tak nejedná o „odměny“, jak tyto platby smlouva o zápůjčce nesprávně nazývá, ale právě o skryté poplatky, které jsou dle § 161 ZSÚ nicotné.

7. Vzhledem ke shora uvedenému žalobkyně využila svého práva stanoveného § 1829 odst. 1 a 4 o.z. a § 118 ve spojení s § 106 – 108 ZSÚ a od předmětné smlouvy dne 10.6.2024 v zákonem stanovené lhůtě odstoupila, když nebyla řádně poučena o možnosti odstoupení, takže se lhůta k odstoupení prodloužila na 1 rok a 14 dnů. Tím se daná smlouva od počátku zrušila, čímž došlo k zániku zajištěného dluhu, a tedy v souladu s § 1376 o.z. i k zániku daného zástavního práva. Dne 13.6.2024 pak žalobkyně vrátila předchůdci celou jí skutečně poskytnutou částku 500 000 Kč, čímž došlo rovněž k vypořádání takto vzniklého bezdůvodného obohacení, předmětné zástavní právo tak nemůže trvat ani pro zajištění tohoto bezdůvodného obohacení.

8. Konečně má žalobkyně za to, že se rovněž jedná o právní jednání absolutně neplatné dle § 580 o.z. ve spojení s § 1796 o.z., když se jedná o lichvu. Jak je uvedeno výše, bylo žalobkyni předloženo několik předem připravených smluv s různými osobami na druhé smluvní straně, které jednaly ve shodě, smlouvy nemohla prostudovat a nebyly jí ani vydány, při podpisu na ni poté byl činěn shora popsaný psychický nátlak, čímž došlo k jednoznačnému naplnění skutkové podstaty zneužití lehkovážnosti žalobkyně, když žalobkyně jednala pod vlivem nedostatku starosti o význam a dosah vlastního rozhodnutí, především nedostatku srozumění s příp. negativními důsledky uzavření předmětných smluv. Fakticky pak bylo žalobkyni poskytnuto pouze 500 000 Kč, ovšem po roce měla předchůdci vrátit 830 800 Kč, úrok a poplatky tak dosahovaly 330 800 Kč, RPSN tudíž činilo 66,16 %, jedná se tudíž o plnění v hrubém nepoměru. Nadto byla bez předchozího upozornění zvýšena sazba sjednaného úroku z původně avizovaných 20 % na 24 % ročně.

9. Na podkladě této smlouvy o zápůjčce byla téhož dne mezi stranami uzavřena i zástavní smlouva, kterou bylo zřízeno zástavní právo smluvní k tíži daných pozemků ve vlastnictví žalobkyně ve prospěch předchůdce k zajištění jeho pohledávek za žalobkyní vyplývajících z dané smlouvy o zápůjčce – vklad tohoto zástavního práva do katastru nemovitostí byl proveden dne 23.7.2024 pod č.j. V-4306/2024-611. Dle názoru žalobkyně přitom neexistuje s ohledem na vše výše uvedené dlužná částka, která má být daným zástavním právem zajištěna, takže je namístě určit neexistenci daného zástavního práva. Uvedeného se konečně žalobkyně domáhá vůči žalovanému, na kterého byly všechny pohledávky předchůdce za žalobkyní z titulu shora specifikovaných smluv převedeny smlouvou o postoupení pohledávek.

10. Svůj právní zájem na daném určení přitom žalobkyně spatřuje v tom, že je dané zástavní právo evidováno v katastru nemovitostí, takže se vůči třetím osobám považuje za existující a platné. Navíc může na tomto základě dojít k realizaci daného práva, čímž může žalobkyni vzniknou škoda na majetku, a mohlo by tak být zasaženo i do její osobní sféry. V neposlední řadě je pak v katastru nemovitostí evidován i zákaz zcizení a zatížení s daným zástavním právem související, což žalobkyni fakticky brání s danými nemovitostmi volně nakládat, čímž dochází rovněž k neoprávněnému omezení vlastnických práv žalobkyně k daným nemovitostem. Je tak třeba postavit najisto, zda dané zástavní právo existuje, či nikoli.

11. K tvrzení žalovaného, že částečným plněním, úhradou 500 000 Kč, žalovaná uznala zbývající část daného dluhu, žalobkyně odkázala na § 2054 odst. 2 o.z., kdy lze s ohledem na časovou souvislost, kdy žalobkyně danou částku předchůdci vrátila v době odstoupení od předmětné smlouvy a namítnutí její neplatnosti, uzavřít, resp. seznat, že žalobkyně tímto plněním neuznala zbývající část dluhu.

12. K žalovaným tvrzené přiměřenosti úroku poté žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaný nevysvětlil ony skryté poplatky, u nichž neexistuje žádná souvislost s předmětnou smlouvou.

13. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že předmětná smlouva o zápůjčce existuje a je platná a účinná, když byly obě strany způsobilé k právnímu jednání, smlouva byla uzavřena v písemné formě a výslovně obsahovala specifikaci zapůjčené částky 670 000 Kč, výši úroku i lhůtu splatnosti, vyhověla tak náležitostem § 1724n o.z. Žalobkyně pak danou částku obdržela 24.5.2024 převody na více bankovních účtů dle svého pokynu, přičemž toto plnění nebylo ze strany žalobkyně nikdy rozporováno, naopak žalobkyně částečně hradila, když zaplatila 500 000 Kč, čímž potvrdila existenci daného závazku, přičemž ke dni postoupení pohledávky činil její zůstatek min. 330 800 Kč, tato pohledávka tak zůstává v platnosti a veškeré související závazky žalobkyně trvají. Toto částečné plnění je poté dle žalovaného neslučitelné s tvrzením žalobkyně, že je smlouva neplatná, nebo že by toto plnění nemělo právní důvod. Nebylo ani prokázáno, že by šlo o lichvu, právní jednání v tísni nebo pod nátlakem, samotný podpis na České poště přitom není z povahy věci podpisem v obydlí spotřebitele, ani organizovaná akce mimo obchodní prostory podnikatele ve smyslu spotřebitelských směrnic, je to neutrální místo určené k nestrannému ověření podpisu. Žalobkyně byla plně svéprávná, smlouvu podepsala dobrovolně, byla o všem srozuměna. Sjednaný úrok ve výši 24 % ročně nepřekračuje limity pro neplatnost a odpovídá nebankovnímu soukromému zápůjčnímu vztahu. Rovněž nelze dospět ani k závěru, že by žalobkyně uzavřela tuto smlouvu v postavení spotřebitele vůči předchůdci v postavení podnikatele, když předchůdce tuto smlouvu uzavíral jako fyzická osoba mimo rámec podnikatelské činnosti, o čemž svědčí označení stran ve smlouvě toliko rodnými čísly. Obě strany přitom měly stejnou možnost se se zněním smlouvy seznámit, když žalovaný smlouvu netvořil a ničeho na ni neměnil, pouze se rozhodl smlouvu přijmout a podepsat.

14. K tvrzení žalobkyně o zániku dané smlouvy o zápůjčce z důvodu jejího odstoupení žalovaný tvrdil, že se jednalo o odstoupení opožděné, a tudíž právně neúčinné, když byla smlouva uzavřena dne 24.5.2024 a odstoupení bylo doručeno až 10.6.2024, ačkoli zákonem stanovená 14denní lhůta skončila již 9.6.2024. Nadto je dovolání se spotřebitelské ochrany ze strany žalobkyně v dané věci zcela nepřiléhavé, když byla smlouva o zápůjčce uzavřena mezi dvěma nepodnikateli, aplikaci uvedeného režimu si pak nelze vynutit ani tvrzením, že byla smlouva zprostředkována, když zprostředkovatel není věřitel a nevytváří z věřitele podnikatele. Žalovaný ani jeho právní předchůdce pak neměli žádné informace o dalších osobách zde figurujících, s žalobkyní byly ze strany předchůdce uzavřeny pouze 2 smlouvy. Žalobkyně navíc byla právně poučená a v plném rozsahu rozuměla uzavíranému právnímu jednání - žalobkyně měla dostatečný čas na rozmyšlení, smlouvu podepsala sama a prostředky byly převedeny na její účty dle jejích pokynů. I kdyby pak bylo odstoupení účinné, byla žalobkyně povinna vydat přijaté prostředky jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., přičemž žalobkyně obdržela 670 000 Kč, vrátila však pouze 500 000 Kč, nadále tak trvá závazek na vrácení zbývající části. Zajištění pohledávky vzniklo na základě platně uzavřené zástavní smlouvy, zástavní právo bylo řádně zapsáno v katastru nemovitostí a nadále platí, částečná úhrada na uvedené tak nemá žádný vliv. Argumentace žalobkyně, že je zástavní právo neplatné, protože samotná pohledávka zanikla je mylná a nepodložená, soud by se tak neměl zabývat abstraktním posouzením platnosti zápisu zástavního práva v katastru nemovitostí bez relevantního skutkového základu. Zástavní právo je trvající právní skutečností, která nemůže být zrušena jednostranným prohlášením dlužníka, jeho výmaz by vyžadoval buď dohodu stran nebo zánik zajišťované pohledávky, nic z toho však v této věci nenastalo. Zápis zástavního práva do katastru nemovitostí zakládá veřejnou víru a je objektivně účinný vůči všem. Soud tak nemůže deklarovat neexistenci daného zajištění, které dosud nebylo právně zrušeno a jehož důvod (zajišťovaná pohledávka) nadále trvá.

15. Ve věci bylo nesporné, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 bylo ze strany předchůdce odesláno žalobkyni 21. 10. 2024 a toto oznámení bylo žalobkyni řádně doručeno. V rámci tohoto oznámení předchůdce žalobkyni oznámil, že její pohledávku vzniklou ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 5. 2024 ve výši 670 000 Kč na jistině s příslušenstvím postoupil na žalovaného s tím, že je zde obsažena výzva, k plnění této pohledávky na účet žalovaného, č. účtu č. účtu, pod VS var. symbol okamžikem doručení.

16. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

17. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že v r. 2024 nebyla její finanční situace moc dobrá. Byla po operaci páteře a její matka měla dvakrát po rakovině. Byla rozvedená, neměla žádnou vyživovací povinnost a její jediný příjem byl představován invalidním důchodem 1. stupně ve výši cca 6 700 Kč měsíčně, z čehož měsíčně hradila zálohy na elektřinu 1 500 Kč. Neměla žádné závazky. Žila z toho, co měla, měla i zvířata a jako drobný zemědělec je prodávala. S matkou nejsou náročné, nemusí mít velký příjem, stačí jim, aby měly na zaplacení vody, elektřiny a daní. Otec jí odkázal několik nemovitostí, v tu dobu neměly příliš valnou hodnotu, dnes se ale jedná o drahé pozemky v lukrativním katastru právnická osoba, jedná se o 22 ha půdy, něco z toho jsou stavební pozemky, zbytek má na podnikání, hodnotu svého majetku tak tč. odhaduje na nižší desítky milionů. Za hotové koupila starý dům a chtěla v něm udělat nové topení, aby matka měla takové hodnoty v pozici důchodce, jaké si zaslouží. Chtěla půjčit 500 000 Kč, to byl její limit, oprava topení by stála asi 600 - 700 000 Kč, kamna stála asi 530 000 Kč. Věděla, že jim banky nepůjčí, jelikož ji nechtěli vzít s ohledem na úraz a operaci krční páteře do práce, proto to chtěla zkusit nebankovně, a dopadlo to, jak to dopadlo. Matka souhlasila s tím, že jí pomůže a že si vezmou na to topení úvěr 500 000 Kč, vzhledem k tomu hledala na internetu nabídky. Bylo tam více společností, které nabízely nebankovní úvěry, když jim ale popsala svou situaci a sdělila, jaké peníze pobírá, tak její žádosti zamítly, jelikož by nebyla schopná úvěr splácet. Pak na internetu našla společnost pana jméno FO, neví již o jaké stránky a jaké informace se jednalo. Na stránkách bylo telefonní číslo, na které zavolala, telefon vzala nějaká paní – s tou pak dle svého odhadu po celou dobu telefonicky jednala, měla takový natažený přízvuk, ale čeština tam byla, řekla by, že „čistá“ Češka to nebyla. Při tom telefonátu dané paní sdělila, jaká je její situace a co přesně vlastní, byl to dlouhý telefonát, ale spíš takové běžné povídání o životě. Nejprve byla její žádost zamítnuta, pak jí ale ta paní volala s tím, že je všechno v pohodě, ať jí pošle fotky nemovitostí, že se s tím dá něco udělat. Potom už to šlo všechno ráz naráz, žalobkyně jí poslala fotky a zároveň soupis, co má a co může nabídnout do zástavy. Dnes není těžké dohledat v katastru nemovitostí, kdo co vlastní, odvíjelo se to jedno s druhým. Nejprve bylo ticho, pak jí ta paní volala s tím, že to klaplo, našla se investorka a pošlou smlouvu, přitom jí pouze řekla, že jí poskytnou půjčku 500 000 Kč, nic bližšího neřešily, a to ani podmínky půjčky. V prvním návrhu smlouvy byly v rámci zástavy uvedeny i pozemky žalobkyně v právnická osoba, s jejich zástavou ale nesouhlasila s tím, že k zajištění úvěru ve výši 500 000 Kč podle ní stačí nemovitosti v Anonymizováno. Paní byla zpočátku skeptická, ale vše vypsala. Potom jí však do emailu poslala vše začerněné, byl v tom nepořádek, již neví, o co všechno se jednalo. Když se na to žalobkyně té paní u dalšího hovoru ptala, bylo jí řečeno, že se pořád řeší to samé, a pak se jí pouze zeptala, zda si vše prostudovala. Žalobkyně si studovala tu první čistou smlouvu, ty začerněné listiny už nestudovala, když jí ta paní řekla, že je to to samé. Potom jí ta paní řekla, že by bylo na místě se sejít a smlouvy uzavřít s tím, že jí dá vědět. Žalobkyně se ještě dotazovala, zda je možné splácet maximálně 5 000 - 6 000 Kč měsíčně, případně půjčku jednorázově uhradit, když by za tím účelem prodala nějakou svou nemovitost, nerada má totiž dlouhodobé úvěry. Bylo jí řečeno, že je to takto možné, že je vše v pořádku, nic jiného ohledně podmínek smlouvy neřešily, ta paní se jí na nic neptala. V rámci poměrů žalobkyně se zeptala pouze na to, s kým bydlí, žalobkyně řekla, že tam bydlí s matkou a kdo má v daných nemovitostech v Albrechticích evidovaný trvalý pobyt, a chtěla doložit pouze výpis z katastru nemovitostí. Ještě ten den žalobkyně říkala matce, že jim úvěr dopadl a že do týdne by mohly být peníze. Následovalo ještě pár telefonátů, byly to ale takové povídačky o ničem, pak jí ta paní zavolala, že už to má hotové a že by byla na místě ona návštěva k podepsání smlouvy, a to co nejdřív. Domluvily si schůzku, již neví přesně, na který den, potom se ještě měnil čas setkání. Domluvily se, že se sejdou na lanškrounském náměstí. Nejprve si myslela, že je ta paní někde z banky, že do banky půjdou něco podepsat, pak ale paní řekla, že půjdou na poštu. Šly spolu na poštu, zamířily k přepážce, kde se ověřují podpisy. Byl to fičák. Paní jí vždy předložila jen nějakou listinu, řekla, kde má co doplnit a podepsat a posunula to na další list, spěchala. Neví, již jak se ta paní jmenovala, její příjmení bylo asi na P. Paní dala ony listiny před žalobkyni na stůl ve stohu, fofrem jimi listovala a říkala, kde má žalobkyně podepsat. Když se žalobkyně ptala, zda je vše v pořádku, byly odpovědi té paní takové nemastné neslané, stále jenom říkala „podepiš, spěchám“. Neví, co podepsala, fakticky si podepsala ortel. Do listin neměla šanci nakouknout, když je chtěla prostudovat, paní je shrábla, zastrčila do tašky a řekla jí, že po podpisu pana jméno FO jí originály zašlou druhý den, fyzicky nedostala pro sebe žádnou listinu, v podstatě jenom vše podepsala a tak, jak přijela, odjela, neobdržela žádné peníze v hotovosti. Žalobkyně podepsala asi 4 nebo 5 listin, při jejich podepisování jí paní vždy ukázala pouze první stranu, na ní byl vždy správně nadpis, byl to fofr, říkala jí, že když nepodepíše, úvěr nedostane a ani nikdo jiný jí ho nedá, a naopak uváděla, že s tímto úvěrem bude žalobkyně spokojená, že se k nim lidi vrací. Žalobkyně si tak říkala, že tedy asi ano. Nyní ví, že člověk by měl být opatrnější. Paní věřila, že to je, jak se dohodly. Vždy, když si předtím brala úvěr, bylo vše v pořádku, za život si vzala asi dva spotřebitelské úvěry, jeden u Kamali ve výši 50 000 Kč a druhý s manželem na stavbu ve výši 500 000 Kč, ten byl splacený rychle, vždy tam přidala ročně cca 100 000 Kč, když prodala dobytek. Po podpisu se s paní bavily, ta paní jí řekla, že bude spokojená a že úvěr ani nesplatí, že v něm bude chtít dál pokračovat, pak si potřásly rukou a paní odjela. Při podpisu listin byla přítomna jenom paní za přepážkou, p. jméno FO žalobkyně nikdy neviděla, neví, o koho jde. Později té paní volala a ptala se, kdy jí peníze přijdou, řekla jí, ať si počká, asi třetí nebo čtvrtý den po podpisu jí na účet přišlo 500 000 Kč. Nato se bavila s kamarádkou, která jí říkala, že je to divné, že nemá žádné smlouvy, nic, jenom peníze na účtu. Žalobkyně tak dostala strach, proto té paní znovu volala, že peníze radši vrátí, že je nechce, že to smrdí, ať si klidně za pár dní, nebo za měsíc něco naúčtují a je to vyřízené. Následovaly telefonáty a SMS s tím, že to nelze vrátit. Při jednom hovoru žalobkyně mluvila s jinou paní, v té kanceláři byl chaos, ta jí řekla, že peníze vrátit nelze, a že bude žalobkyně platit jako mourovatá, což ji dorazilo. Proto volala ihned s ostudou právníkovi, že udělala botu, že chce, aby se ty peníze oficiálně vrátily. Peníze do koruny vrátila. Kdyby nebylo té kamarádky, možná by se v tom plácala dodnes. Má za to, že vrátit peníze je slušnost. Chování té firmy je zvláštní, takhle se nejedná, když někdo půjčuje peníze, měl by znát i to pozadí, nejenom ten předek, přišlo jí to zvláštní. Na té půjčce jí záleželo, a takto mohla přijít o všechno. Mohla mít spravenou polovinu baráku, úvěr splácet a nyní nemusela nic řešit, kdyby ta firma fungovala, jak má. Před podpisem ani během něj ji nikdo neseznámil s tím, zda a za jakých podmínek může od smlouvy odstoupit. Nikdo ji před podpisem smlouvy ani neinformoval o tom, kdo a z jakého vztahu se procesu uzavření smlouvy účastní. Kdyby věděla, jak to bude, asi by na úvěr ani nepřistoupila, takový úvěr by nechtěla. Má za to, že kdyby si sedly a vše prostudovaly, že by smlouvu nepodepsala. Neměla možnost si ty listiny prohlédnout, navíc chce vždy stejnopis pro svého právníka, který se jí o vše stará. Tohle ale bylo rychlé, jednala zbrkle, jelikož měla domluvenou opravu topení a vše bylo zasmluvněné, byla to chyba. Byla blbost podepisovat něco na poště, už to nikdy neudělá. Má zásadu, že nechce být nikomu dlouhodobě nic dlužná, je namístě peníze vydělat a co nejdřív je vrátit, vždy se tak ptá, zda je možno peníze vrátit ihned, případně do 14 dnů, za měsíc a za jakých podmínek. Je aktivní člověk, je dlouhodobě nezaměstnaná, ale letos na jaře se v rámci vedlejší činnosti vrátila k podnikání, stahuje dřevo s koněm, je to těžká práce, ale její příjem z důchodu stačí tak na zaplacení elektřiny. Tímto způsobem podnikala 25 let do roku 2017, kdy se jí stal úraz s páteří. V tuhle chvíli má i rozjednán prodej nemovitosti. Ví, že když člověk nemovitost prodá, je namístě peníze z prodej využít na okamžité splacení závazku. Od opravy topení nakonec ustoupila, neměla na to finanční prostředky, musela by prodat ještě něco jiného.

18. Z emailu z čl. 125 soud zjistil, že dne 14.5.2024 byl na emailovou adresu e-mail z emailové adresy e-mail doručen email s předmětem „nabídka financování – klientka jméno FO, RD adresa, zdroj- Anonymizováno“ s přílohami nazvanými 1. VZOR – zástavní smlouva zápůjčka, 2. VZOR – smlouva o zápůjčce, 3. Nabídkový list Anonymizováno a 4 VZOR – prohlášení spol. právnická osoba V těle emailu je uvedeno, že osoba, která se podepsala jako jméno FO s tel. číslem tel. číslo a uvedením doušky, že jedná za portál financí z www.Anonymizováno.eu, zaslala pí jméno FO na základě jejich rozhovoru nabídku jejich produktů a vzory smluv s tím, že ji bude kontaktovat kolegyně Anonymizováno z úvěrového oddělení na tel. čísle tel. číslo, se kterou si produkt vysvětlí a zodpoví otázky. Dále odkázala na vzory v příloze (smlouva o zřízení zástavního práva, smlouva o zápůjčce, nabídkový list a příslib spolupráce), které si má v klidu projít a pročíst s tím, že se však jedná pouze o vzory, kdy jsou klientovi po vzájemném odsouhlasení smlouvy vystavovány „na míru“ a klient je má před podpisem k nahlédnutí, pak se schvalují, poté se zasílají na revid právníkovi, a pak je má klient v PDF k nahlédnutí min. 24 hodin před podpisem. Pro konkrétní posouzení žádosti pak zde byla obsažena výzva k předložení kopie OP a sdělení čísla účtu, kam budou vyplácet peníze. Dále je zde uvedeno, že má aktuálně předschváleno 500 000 Kč se splátkou 4-6000 Kč s úrokem 1,2 % měsíčně a s dobou splatnosti a předčasným splacením dle vybraného produktu s tím, že je v příloze rovněž nabídková prezentace, kde je nově produkt na 5 let, který je o něco dražší, ale klienti jej volí vždy, když ví, že nemají možnost přejít do banky, kdy je obecně tento produkt a jejich firma zaměřená na financování tzv. znebankydobanky, tedy klientovi většinou nabídnou 12 měsíců, možnost prodloužení zdarma o 12 měsíců s úrokem okolo 1,4 % měsíčně s individuální splátkou dle požadavků klienta, a protože zde pak není podmínka vše vysplácet v rámci úroků, je cílem udržet bonitu klienta a dostat jej do banky a/nebo na produkt, který je anuitně splácený. Proto je zde i prohlášení o spolupráci. Nakonec nechala na uvážení, který produkt je žalobkyni nejsympatičtější s tím, že po dodání dokladů bude vypracována nabídka na míru.

19. Podle výpisu z obchodního rejstříku z čl. 38 a příslušného úředního záznamu je předmětem činnosti společnosti právnická osoba, výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž tato společnost provozuje internetové stránky Anonymizováno.eu.

20. Dle nabídkového listu Úvěry a hypotéky z čl. 120 má Anonymizováno uvevyhypoteky.eu s.r.o. projekt „Anonymizováno“, kdy se prezentuje jako poskytovatel nebankovních půjček a úvěrů zajištěných nemovitostí s tím, že při své činnosti klade důraz na serióznost a bezpečnost, což se odráží na osobním přístupu ke klientům. Dále je zde uvedeno, že u spol. Anonymizováno, která se zaměřuje na obchodní a úvěrové informační systémy, si po udělení plné moci na náklady formy stáhnou registry klienta, které klient dostane k nahlédnutí a před splatností úvěru se s klientem spojí úvěrový pracovník, který mu pomůže s refinancováním, nejlépe do banky. Nabízí přitom několik produktů - produkt 3+9, bezsplátkový produkt, produkt na 5 let a produkt splátkový, kdy klient od počátku hradí měsíční splátky 12 měsíců a poté dojde k refinancování s úrokem od 1,2% měsíčně a vinkulací s 0% za předčasné ukončení, kdy tyto produkty prezentuje jako produkty vytvořené, aby co nejvíce vyhovovaly potřebám a požadavkům jejich klientů se seriózními a srozumitelnými podmínkami a jednoduchými smlouvami, které mají klienti k dispozici před podpisem, takže mají dostatek času pro jejich přečtení a příp. dotazy. V rámci kontaktů je pak mimo jiné uvedena pí jméno FO, referentka úvěrového oddělení pod telefonním číslem tel. číslo a emailem e-mail. V rámci webové dostupnosti je zde obsažen odkaz na https: //Anonymizováno.eu/.

21. Dle výpisu z obchodního rejstříku z čl. 36 je předmětem činnosti společnosti právnická osoba Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

22. Z printscreenu webových stránek společnosti právnická osoba vyplývá, že se tato společnost na svých webových stránkách prezentuje jako společnost poskytující úvěry rychle, levně a solidně, jako společnost pomáhající českým domácnostem s vyplácením nevýhodných úvěrů či exekucí a firmám k zajištění kapitálu pro jejich provoz a rozvoj, kdy zajištuje nejsnazší a nejrychlejší cestu k získání úvěru pro nepodnikatele v rámci zápůjčky se zástavou, která je vhodná pro klienty bez možnosti doložení příjmu či se záznamem v registrech, tak, že je propojí přímo s investory.

23. Ze zpráv telefonních operátorů má soud za prokázané, že je telefonní číslo tel. číslo evidováno na společnost právnická osoba a telefonní číslo tel. číslo je vedeno pro pí jméno FO.

24. Dle printscreenů SMS komunikace žalobkyně s telefonním číslem tel. číslo byla dne 9.5.2024 žalobkyně z tohoto čísla kontaktována osobou, která se podepsala jako pí jméno FO s tím, že má pro ni investora na úvěr a k dokončení potřebuje fotky nemovitosti. Na tuto zprávu žalobkyně reagovala zasláním několika fotografií domu, následovalo sdělení o doposlání investorce. Poté žalobkyně poslala kopii ŘO a číslo svého bankovního účtu. Dne 28.5.2025 byla žalobkyně osobou podepsanou jako pí jméno FO vyzvána k vyjádření do 15 hodin, a to i formou SMS. O den později žalobkyně uvedla, že se chce ve věci domluvit a nějak to uchopit, následně druhou stranu vyzvala ke sdělení, kde jsou peníze, totéž následovalo i 30.5.2024.

25. Podle výpisu z obchodního rejstříku z čl. 140 je předmětem činnosti společnosti právnická osoba mimo jiné Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona – zprostředkování obchodu a služeb.

26. Z výpisu z obchodního rejstříku z čl. 37 soud zjistil, že předmětem činnosti společnosti právnická osoba je mimo jiné Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona – zprostředkování obchodu a služeb.

27. Podle printscreenů SMS komunikace žalobkyně s telefonním číslem tel. číslo bylo dne 20.5.2024 žalobkyni z tohoto čísla sděleno, že je podpis smlouvy možný max. do 24.5.2024, žalobkyně s tím projevila souhlas, na což jí bylo sděleno, že k podpisu dojde 24.5.2024 v 10:00 hod. na adrese nám. právnická osoba. adresa – pošta s Czech Pointem, s čímž žalobkyně rovněž souhlasila. Dne 21.5.2024 byla žalobkyni tato schůzka připomenuta s dotazem, zda by nebylo možné se sejít již v 9 hodin, s čímž žalobkyně souhlasila. Dne 23.5.2024 došlo k potvrzení dané schůzky, SMS je přitom prvně podepsána příjmením jméno FO, žalobkyně termín schůzky potvrdila. Dne 24.5.2024 se strany dohodly na kontaktu na náměstí. právnická osoba dny později žalobkyně žádala o to, aby se jí protistrana ozvala s tím, že s ní potřebuje mluvit. Na uvedené pak bylo reagováno sdělením, že po konzultaci s vedoucím oddělení není odstoupení od smlouvy možné, když byly peníze k čerpání již zadány na účetním oddělení. Bylo tak doporučeno neutratit veškeré finance, aby žalobkyni zbylo na hrazení splátek. Co se týče splnění termínu vinkulace a notáře bylo přislíbeno posečkání s tím, že nebudou uplatňovat pokuty. Na toto sdělení žalobkyně reagovala téhož dne tím, že danou půjčku nechce, nemůže ji splácet s tím, že jí bylo řečeno, že to lze, nic nečerpala a nemůže splácet něco, co ani nezačala.

28. Dle smlouvy o obstarání věci z čl. 9 písm. O/ byla tato smlouva uzavřena dne 24.5.2024 mezi žalobkyní v pozici objednatele a společností právnická osoba v pozici obstaratele, kterou se obstaratel zavázal na základě požadavku objednatele zajistit pro něj jednáním s případnými investory zápůjčku finančních prostředků do max. výše 700 000 Kč a objednatel se mu za to zavázal uhradit odměnu 95 000 Kč se splatností v den podpisu smlouvy o zápůjčce případným investorem a/nebo dle faktury do 14 dní od jejího vystavení, a to převodem na účet č. účtu. Mezi stranami bylo dohodnuto, že nárok na smluvní odměnu zaniká, pokud by obstaratel nezajistil záležitosti v termínu do 31. 5. 2024 s tím, že v případě zániku nároku na smluvní odměnu má obstaratel nárok na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů, maximálně však ve výši 30 000 Kč, bude-li však smluvní odměna obstarateli vyplacena, jsou veškeré náklady účelně a prokazatelně vynaložené na obstarání věci zahrnuty již ve smluvní odměně. Nakonec bylo sjednáno, že odměna bude obstarateli vyplacena převodem na bankovní účet obstaratele vedený u Fio Banky číslo účtu: Anonymizováno pod VS dle smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024. Podpis žalobkyně na dané smlouvě byl ověřen na České poště v adresa dne 24.5.2024.

29. Z prohlášení zprostředkovatele z čl. 124 vyplývá, že se jedná o koncept prohlášení společnosti právnická osoba v pozici zprostředkovatele, kde jsou základní údaje o úvěru a klientovi začerněné. Daná společnost přitom měla vůči žalobkyni v pozici klienta prohlásit, že v případě, kdy nedojde k porušení smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o úvěru, kterou podepsala, podnikne takové kroky, které povedou k refinancování dočasného úvěru do jiné společnosti, a to včas a dle platných podmínek, která bude více vyhovovat klientovým potřebám a jeho ekonomické situaci s možností prodloužení, která je více specifikovaná ve smlouvě o zápůjčce. Klient se naopak zavázal, že poskytne zprostředkovateli všechny informace, které umožní toto financování a správné vyhodnocení situace, prohlásil, že jsou a budou jeho prohlášení pravdivá a v případě, že se jeho ekonomická či životní situace změní natolik, že si bude vědom, že by to mohla být překážka v dalším řešení jeho závazku, neprodleně kontaktuje zprostředkovatele (info@ uveryhypoteky. eu, gogol@ uveryhypoteky. eu), aby mohlo dojít k vyhodnocení situace a včasnému řešení s tím, že cílem spolupráce je zajistit rychlé financování, které je ekonomicky únosné, k čemuž je nutné, aby byl klient seznámen se svou situací a dále ji delegoval zprostředkovateli.

30. Z prohlášení zprostředkovatele o další spolupráci z čl. 9 písm. O/ č. 1/ plyne, že společnost právnická osoba v pozici zprostředkovatele dne 24.5.2024 vůči žalobkyni v pozici klienta prohlásila, že v případě, kdy nedojde k porušení smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024, kterou žalobkyně podepsala, podnikne takové kroky, které povedou k refinancování dočasného úvěru do jiné společnosti, a to včas a dle platných podmínek, která bude více vyhovovat klientovým potřebám a jeho ekonomické situaci s možností prodloužení, která je více specifikovaná ve smlouvě o zápůjčce. Klient se naopak zavázal, že poskytne zprostředkovateli všechny informace, které umožní toto financování a správné vyhodnocení situace, prohlásil, že jsou a budou jeho prohlášení pravdivá a v případě, že se jeho ekonomická či životní situace změní natolik, že si bude vědom, že by to mohla být překážka v dalším řešení jeho závazku, neprodleně kontaktuje zprostředkovatele (e-mail, e-mail, aby mohlo dojít k vyhodnocení situace a včasnému řešení s tím, že cílem spolupráce je zajistit rychlé financování, které je ekonomicky únosné, k čemuž je nutné, aby byl klient seznámen se svou situací a dále ji delegoval zprostředkovateli. Podpis žalobkyně na daném prohlášení byl ověřen na České poště v adresa dne 24.5.2024.

31. Podle smlouvy o zápůjčce z čl. 9 písm. P/ se jedná o koncept smlouvy o zápůjčce poskytnuté za účelem financování dlužníka, všechny rozhodné údaje /výše, způsob poskytnutí, splatnost, celková splatná částka, označení bankovních účtů, výše splátky, označení nemovitostí apod./ jsou přitom začerněné, je patrný pouze úrok ve výši 20 % ročně a skutečnost, že má být zápůjčka poskytnuta několika způsoby, část na bankovní účet žalobkyně, další část na jiný bankovní účet, další část na další jiný bankovní účet a část v hotovosti.

32. Ze smlouvy o zápůjčce z čl. 9 písm. I/ soud zjistil, že byla sepsána dne 24.5.2024. Za její strany jsou označeni předchůdce v pozici věřitele a žalobkyně v pozici dlužníka, oba jsou přitom označeni jménem, příjmením, rodným číslem a trvalým pobytem. Ve smlouvě je uvedeno, že je jejím předmětem poskytnutí zápůjčky věřitele dlužníkovi, který se zavázal zápůjčku bez účelu s dohodnutým úrokem ve sjednané lhůtě vrátit, kdy je k zajištění zápůjčky mezi stranami sjednáno zástavní právo, jakož i další věcná práva a smluvní pokuta, přičemž tato smlouva je uzavírána po předchozím projednání jejích jednotlivých bodů mezi stranami, které jsou výsledkem dohody stran. Věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi celkovou zápůjčku 670 000 Kč do 3 pracovních dnů od splnění podmínek (uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva, k podání návrhu na jeho vklad do katastru nemovitostí, nezahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi), a to 500 000 Kč na bankovní účet žalobkyně, 95 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu jako náklady na základě smlouvy o obstarání věci, dále 50 000 Kč na bankovní účet zprostředkovatele č. č. účtu a 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy oproti příjmovému pokladnímu dokladu, kdy jsou jednotlivé částky poukázány na dané účty na žádost dlužníka a na jeho pokyn, přičemž se jedná o plnění poskytnuté dlužníkovi bez ohledu na to, zda je příslušná část zápůjčky poukázána přímo dlužníkovi. Dlužník se pak zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 24 % ročně, tj. celkem částku 830 800 Kč, vrátit věřiteli na účet č. č. účtu a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 500 Kč měsíčně od 20.6.2024 do 24.5.2025 s příp. možností prodloužení doby splatnosti, a to mimo jiné za podmínky odeslání včasné žádosti o prodloužení doby splatnosti zaslané předchůdci, nebo do emailové schránky zprostředkovatele e-mail. Pro případ prodlení s plněním si přitom strany sjednaly možnost zesplatnění a smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč, resp. ve výši 3 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení, přičemž dlužník prohlásil, že považuje sjednaný úrok i smluvní pokuty za spravedlivé, nikoli rozporné s dobrými mravy a za zcela odpovídající. Dlužník se pak touto smlouvou zároveň zavázal poskytnout k zajištění tohoto smluvního vztahu nemovitosti specifikované shora, které má ve svém výlučném vlastnictví. Spolu se zřízením zástavního práva se poté mělo zřídit i věcné právo zákazu zcizení a zatížení, závazek nezajistit nový dluh zástavním právem k daným nemovitostem ve výhodnějším pořadí a závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého. Podpis žalobkyně na dané smlouvě byl ověřen na právnická osoba v adresa dne 24.5.2024.

33. Podle výpisu z ARAD co do korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v rámci nových obchodů z čl. 88 dosahovala v květnu r. 2025 průměrná úroková sazba u úvěrů poskytovaných domácnostem s fixací úrokové sazby do 1 roku včetně 7,64 % ročně.

34. Dle výpisu z ARAD co do RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR v rámci nových obchodů v květnu r. 2025 u úvěrů na spotřebu 9,31 %.

35. Ze seznamů ČNB z registru poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů a samostatných zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů, včetně zahraničních, soud zjistil, že právnická osoba, právnická osoba ani právnická osoba (III) s.r.o. nemají oprávnění k poskytování či zprostředkování nebankovních spotřebitelských úvěrů.

36. Ze zprávy Fio banky, a.s. plyne, že je bankovní účet č. č. účtu veden ve prospěch společnosti právnická osoba a dne 3.6.2024 byla na tento účet z bankovního účtu předchůdce připsána částka 95 000 Kč s douškou: Zápůjčka Jméno žalobkyně. Bankovní účet č. č. účtu je pak veden ve prospěch společnosti právnická osoba a bylo na něj dne 3.6.2024 z bankovního účtu předchůdce připsáno 50 000 Kč s douškou: Zápůjčka Jméno žalobkyně.

37. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 24.5.2024 čl. 9 písm. H/ došlo daného dne ze strany předchůdce k vyplacení 25 000 Kč žalobkyni s účelem platby: hotovostní část ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024.

38. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 24.5.2024 čl. 9 písm. CH/ soud zjistil, že daného dne došlo ze strany žalobkyně k vyplacení 25 000 Kč společnosti právnická osoba s účelem platby: poplatek za notářský zápis, úvěrovou smluvní dokumentaci, ocenění nemovitosti, poplatky na vklad a výmaz do katastru nemovitostí, cestovní náhrady.

39. Podle zástavní smlouvy z čl. 115 se jedná o koncept smlouvy zástavní smlouvy, v němž jsou všechny rozhodné údaje začerněny, včetně údajů o zajišťovaném závazku.

40. Ze zástavní smlouvy z čl. 9 písm. J/ vyplývá, že byla sepsána dne 24.5.2024. Za její strany jsou označeni předchůdce v pozici věřitele a zástavního věřitele a žalobkyně v pozici zástavce/dlužníka, oba jsou přitom označeni jménem, příjmením, rodným číslem a trvalým pobytem. Ve smlouvě je obsaženo prohlášení, že spolu strany daného dne uzavřely smlouvu o zápůjčce specifikovanou shora, přičemž dlužník touto smlouvou zřizuje zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění veškerých dluhů z dané smlouvy o zápůjčce a této zástavní smlouvy, a to A. dluhu ve výši 570 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. zejména sjednaným úrokem ve výši 24 % p. a. z částky 570000 Kč ode dne 24. 5.2024; B. zaplacení veškerých souvisejících budoucích pohledávek, zejména jakékoliv smluvní pokuty, smluvního úroku a smluvního poplatku a náhrady škody (včetně jakýchkoliv nároků na náhradu ušlého zisku) podle smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024 a zástavní smlouvy nebo v souvislosti s nimi a jejich příslušenství a C. zaplacení veškerých dalších stávajících, podmíněných, nepodmíněných nebo budoucích dluhů vzniklých podle smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024 a této zástavní smlouvy nebo v souvislosti s nimi a jejich příslušenství, a to až do celkové výše 1 400 000 Kč, které vzniknou v období ode dne uzavření zástavní smlouvy do 24. 5. 2034, D. pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení na straně dlužníka v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne 24.5.2024 a touto zástavní smlouvou, až do výše 1 400 000 Kč, které může vzniknout v období ode dne uzavření zástavní smlouvy do 24. 5. 2034. Dále se pak dlužník zavázal zřídit věcné právo zákazu zcizení a zatížení, závazek nezajistit nový dluh zástavním právem k daným nemovitostem ve výhodnějším pořadí a závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého. Podpis žalobkyně na dané smlouvě byl ověřen na České poště v adresa dne 24.5.2024.

41. Podle výpis z katastru nemovitostí z čl. 9 písm. K/, vyrozumění o provedeném vkladu 9 písm. L/ a výpisu z katastru nemovitostí z čl. 33 je žalobkyně v této evidenci evidována jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí. Je zde rovněž evidováno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky (existující dluh 670 000 Kč, budoucí dluhy do výše 1 400 000 Kč, které vzniknou do 24.5.2034 a budoucí dluhy z bezdůvodného obohacení do výše 1 400 000 Kč, které vzniknou do 24.5.2034), závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákaz zcizení a zatížení daných nemovitosti po dobu trvání daného zástavního práva ve prospěch žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne 24.5.2024 a souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 21.10.2024. Uvedená omezení byla do katastru nemovitostí zapsána v rámci věci vedené pod sp. zn. Anonymizováno.

42. Z odstoupení od smlouvy o zápůjčce z čl. 9 písm. M/ a příslušné doručenky má soud za prokázané, že žalobkyně dne 10.6.2024 dodala do datové schránky předchůdce přípis, v němž projevila vůli odstoupit od shora specifikované smlouvy o zápůjčce s odůvodněním shodujícím se s výše uvedenými tvrzeními žalobkyně.

43. Z potvrzení o provedení transakce má soud za prokázané, že žalobkyně dne 13.6.2024 odeslala 500 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce s douškou, že se jedná o vrácení zápůjčky dle smlouvy z 24.5.2024.

44. Ze smlouvy o postoupení čl. 21 vyplývá, že dne 21.10.2024 předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit na žalovaného svou pohledávku ze shora uvedené smlouvy zajištěnou v rámci shora specifikované zástavní smlouvy.

45. Podle zástavní smlouva z čl. 9 písm. A/ předchůdce v pozici věřitele a zástavního věřitele uzavřel dne 26.3.2024 s pí jméno FO v pozici zástavce a dlužníka zástavní smlouvu k zajištění úhrady pohledávky předchůdce za dlužnicí ze smlouvy o zápůjčce ve výši 464 000 Kč s úrokem ve výši 24 % ročně, tj. částky 575 260 Kč do 26.3.2024, příp. smluvní pokuty ev. i bezdůvodného obohacení, a to k bytu č. Anonymizováno v domě čp. Anonymizováno v adresa.

46. Dle zástavní smlouva z čl. 9 písm. Q/ předchůdce v pozici věřitele a zástavního věřitele uzavřel dne 23.2.2024 s p. jméno FO v pozici zástavce a dlužníka zástavní smlouvu k zajištění úhrady pohledávky předchůdce za dlužníkem ze smlouvy o zápůjčce ve výši 630 000 Kč s úrokem ve výši 24 % ročně, tj. částky 781 200 Kč do 23.2.2024, příp. smluvní pokuty ev. i bezdůvodného obohacení, a to k bytu pozemku p. č. st. 25/2, jehož součástí je stavba rodinného domu čp. Anonymizováno a pozemku p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa.

47. Ze zástavní smlouva z čl. 9 písm. R/ soud zjistil, že předchůdce v pozici věřitele a zástavního věřitele uzavřel dne 5.6.2017 s pí jméno FO a pí jméno FO v pozici zástavců a dlužníků zástavní smlouvu k zajištění úhrady pohledávky předchůdce za dlužníky ze smlouvy o zápůjčce ve výši 20 000 000 Kč s příslušenstvím, příp. smluvní pokuty ev. v souvislosti s odstoupením od smlouvy, a to k ke 4 bytům v Anonymizováno.

48. Podle zprávy ČÚZK v době od 1.1.2015 do 29.7.2025 nebyl u předchůdce nalezen v souboru katastru nemovitostí žádný vlastnický nebo jiný právní vztah.

49. Z printscreenu webových stránek www.rokytnice.com plyne, že předchůdce zde figuruje v sekci právní a ekonomické poradenství jako osoba, která poskytuje ekonomické poradenství (komplexní analýza financí, poradenství při tvorbě finančních plánů a rozpočtů, poradenství v oblasti optimalizace a snižování nákladů, poradenství při řízení cash-flow, alokace volných finančních prostředků a optimalizace pohledávek společností).

50. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. je jejím předmětem mimo jiné činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence a předchůdce v této společnosti figuruje jako předseda dozorčí rady.

51. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnost Asociace inkasních agentur předchůdce v této společnosti působil od 12.11.2015 do 25.1.2019 jako člen statutárního orgánu.

52. Z výpisu z obchodního rejstříku společnost právnická osoba plyne, že předmětem podnikání této společnosti je mimo jiné činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, služby v oblasti administrativní správy a zprostředkování obchodu a služeb. Předchůdce zde působil v době od 13.11.2015 do 22.9.2016 jako prokurista.

53. Z nesporných tvrzení stran a z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

54. Žalobkyně byla v r. 2024 po operaci páteře, vlastnila 22 ha půdy v katastru právnická osoba v hodnotě nižších desítek milionů korun a shora specifikované nemovitosti, byla rozvedená, neměla žádnou vyživovací povinnost ani žádné závazky a její jediný příjem byl představován invalidním důchodem 1. stupně ve výši cca 6 700 Kč měsíčně, z čehož měsíčně hradila zálohy na elektřinu 1 500 Kč. V této době žalobkyně koupila dům a měla zájem o zápůjčku na opravu topení. Vzhledem k tomu, že nebyla nikde zaměstnána, měla za to, že jí zápůjčku banka neposkytne, projevila tak zájem o nebankovní zápůjčku ve výši 500 000 Kč. Tento závěr přitom soud učinil z účastnické výpovědi žalobkyně, kterou považuje za ucelenou, věrohodnou a souladnou s dalšími v řízení provedenými důkazy (viz dále).

55. Z výpovědi žalobkyně, zprávy operátorů, z výpisu z SMS komunikace z čl. 117, z výpisu z obchodního rejstříku a z printscreenu webových stránek dané společnosti má poté soud za prokázané, že žalobkyni dne 9.5.2024 kontaktovala z telefonního čísla tel. číslo, které je vedeno pro společnost právnická osoba, osoba, která se podepsala jako pí jméno FO, s tím, že pro žalobkyni mají investora na úvěr s výzvou k předložení fotografií nemovitostí. Žalobkyně požadované fotografie na uvedené telefonní číslo tel. číslo. V rámci této komunikace strany neřešily podmínky smluv. Předmětem podnikání této společnosti je Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž se na svých webových stránkách prezentuje jako společnost poskytující úvěry rychle, levně a solidně, jako společnost pomáhající českým domácnostem s vyplácením nevýhodných úvěrů či exekucí a firmám k zajištění kapitálu pro jejich provoz a rozvoj, kdy zajištuje nejsnazší a nejrychlejší cestu k získání úvěru pro nepodnikatele v rámci zápůjčky se zástavou, která je vhodná pro klienty bez možnosti doložení příjmu či se záznamem v registrech, tak, že je propojí přímo s investory.

56. Následně byl žalobkyni dne 14.5.2024 doručen email z emailové adresy e-mail podepsaný jednoduchým podpisem jméno FO, a to jednak s uvedením doušky, že jedná za Portál Anonymizováno, který provozuje společnost právnická osoba, a jednak s uvedením telefonního čísla tel. číslo, který je veden pro pí jméno FO, jež pod shodným telefonním číslem vystupuje v materiálech společnosti Anonymizováno, konkrétně v nabídkovém listu, který byl přílohou tohoto emailu, jako referentka úvěrového oddělení této společnosti. Email byl v předmětu označen jako nabídka financování klientky, žalobkyně s RD adresa ze zdroje právnická osoba, z čehož lze dovodit, že společnost právnická osoba, která s žalobkyni zpočátku jednala, předala veškeré informace společnosti Anonymizováno Tento závěr soud učinil z emailu z čl. 125, jeho příloh, z výpisu z obchodního rejstříku úředního záznamu, zprávy operátora a výpovědi žalobkyně.

57. Přílohou tohoto emailu byly jednak vzor zástavní smlouvy, vzor smlouvy o zápůjčce a vzor prohlášení společnosti právnická osoba., u všech těchto listin se však jednalo o koncepty, v nichž byly rozhodné údaje, které slouží jednajícím stranám k posouzení, zda dané právní jednání akceptují, či nikoli, začerněné - v emailu je uvedené potvrzeno s tím, že následně jsou veškeré listiny po vzájemném schválení stranami vystavovány klientovi tzv. na míru. Dále pak tvořil přílohu tohoto emailu nabídkový list Anonymizováno, kde se tato společnost prezentuje jako poskytovatel nebankovních půjček a úvěrů zajištěných nemovitostí s tím, že při své činnosti klade důraz na serióznost a bezpečnost, což se odráží na osobním přístupu ke klientům. Rovněž je zde uvedeno, že se následně s klientem spojí úvěrový pracovník, který mu pomůže s refinancováním, nejlépe do banky. Nabízí přitom několik produktů, kdy tyto produkty prezentuje jako produkty vytvořené, aby co nejvíce vyhovovaly potřebám a požadavkům jejich klientů se seriózními a srozumitelnými podmínkami a jednoduchými smlouvami, které mají klienti k dispozici před podpisem, takže mají dostatek času pro jejich přečtení a příp. dotazy. V samotném textu emailu je pak uvedeno, že žalobkyni bude kontaktovat osoba z úvěrového oddělení dané společnosti s tím, že má aktuálně předschváleno 500 000 Kč se splátkou 4-6000 Kč s úrokem 1,2 % měsíčně s dobou splatnosti a předčasným splacením dle vybraného produktu, kdy bylo odkázáno na produkt na 5 let, který je o něco dražší, ale klienti jej volí vždy, když ví, že nemají možnost přejít do banky, kdy je obecně tento produkt a jejich firma zaměřená na financování tzv. Anonymizováno, tedy klientovi většinou nabídnou 12 měsíců, možnost prodloužení zdarma o 12 měsíců s úrokem okolo 1,4 % měsíčně s individuální splátkou dle požadavků klienta, a protože zde pak není podmínka vše vysplácet v rámci úroků, je cílem je udržet bonitu klienta a dostat jej do banky a/nebo na produkt, který je anuitně splácený. Proto je zde i prohlášení o spolupráci od společnosti právnická osoba., jejímž předmětem podnikání je mimo jiné Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona – zprostředkování obchodu a služeb. Z uvedeného tedy lze dovodit, že je v tomto emailu daná společnost prezentována jako poskytovatel nebankovních půjček, který žalobkyni nabízí několik svých produktů, navrhuje uzavření smlouvy se svou osobou s uvedenými podmínkami, kdy žalobkyni sděluje, že má u ní předschváleno 500 000 Kč. V rámci tohoto emailu nebyly řešeny konkrétní podmínky smluv, přičemž není možné z tohoto emailu a jeho příloh dovodit, kdo všechno se má účastnit uvedeného kontraktačního procesu. Tento závěr soud učinil z emailu z čl. 125, jednotlivých příloh tohoto emailu, z výpisu z obchodního rejstříku a výpovědi žalobkyně.

58. Z výpisu z SMS komunikace z čl. 110, ze zprávy operátora a z emailu shora má soud za prokázané, že 20.5.2024 následovala SMS komunikace žalobkyně s telefonním číslem tel. číslo a přes něj s osobou, která se rovněž podepsala jednoduchým podpisem jméno FO, kdy spolu strany řešily možnost podpisu smlouvy, přičemž se domluvily na podpisu dne 24.5.2024 na poště s Czech Pointem v adresa na náměstí. V rámci této SMS komunikace strany neřešily podmínky smluv.

59. Dne 24.5.2024 došlo ze strany žalobkyně k podpisu smlouvy o zápůjčce, smlouvy o zřízení zástavního práva, prohlášení společnosti právnická osoba, tedy osoby odlišné než prohlášení vzorové, jejíž předmětem podnikání je mimo jiné Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona – zprostředkování obchodu a služeb, a smlouvy o obstarání věci. Podpisy žalobkyně na těchto listinách jsou přitom ověřeny. Dále žalobkyně podepsala, neověřeným podpisem, dva příjmové doklady. Po celou dobu kontraktace se žalobkyně nikdo neptal na její osobní a majetkové poměry, jak vyplývá z výpovědi žalobkyně, SMS komunikace a z emailu, z výpisů z obchodních rejstříků a z výslechu žalobkyně.

60. V rámci smlouvy o zápůjčce jsou za její strany označeni předchůdce v pozici věřitele a žalobkyně v pozici dlužníka, oba jsou přitom specifikováni jménem, příjmením, rodným číslem a trvalým pobytem. Ve smlouvě je uvedeno, že je jejím předmětem poskytnutí zápůjčky věřitele dlužníkovi, který se zavázal zápůjčku bez účelu s dohodnutým úrokem ve sjednané lhůtě vrátit, kdy je k zajištění zápůjčky mezi stranami sjednáno zástavní právo, jakož i další věcná práva a smluvní pokuta, přičemž tato smlouva je uzavírána po předchozím projednání jejích jednotlivých bodů mezi stranami, které jsou výsledkem dohody stran. Věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi celkovou zápůjčku 670 000 Kč do 3 pracovních dnů od splnění podmínek (uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva, k podání návrhu na jeho vklad do katastru nemovitostí, nezahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi), a to 500 000 Kč na bankovní účet žalobkyně, 95 000 Kč na bankovní účet č. účtu jako náklady na základě smlouvy o obstarání věci, dále 50 000 Kč na bankovní účet zprostředkovatele č. účtu a 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy oproti příjmovému pokladnímu dokladu, kdy jsou jednotlivé částky poukázány na dané účty na žádost dlužníka a na jeho pokyn, přičemž se jedná o plnění poskytnuté dlužníkovi bez ohledu na to, zda je příslušná část zápůjčky poukázána přímo dlužníkovi. Dlužník se pak zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 24 % ročně, tj. celkem částku 830 800 Kč, vrátit věřiteli na účet č. č. účtu a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 500 Kč měsíčně počínaje 20.6.2024 do 24.5.2025 s příp. možností prodloužení doby splatnosti, a to mimo jiné za podmínky odeslání včasné žádosti o prodloužení doby splatnosti zaslané předchůdci, nebo do emailové schránky zprostředkovatele e-mail. Pro případ prodlení s plněním si přitom strany sjednaly možnost zesplatnění a smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč, resp. ve výši 3 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení, přičemž dlužník prohlásil, že považuje sjednaný úrok i smluvní pokuty za spravedlivé, nikoli rozporné s dobrými mravy a za zcela odpovídající. Dlužník se pak touto smlouvou zároveň zavázal poskytnout k zajištění tohoto smluvního vztahu nemovitosti specifikované shora, které má ve svém výlučném vlastnictví. Spolu se zřízením zástavního práva se mělo zřídit i věcné právo zákazu zcizení a zatížení, závazek nezajistit nový dluh zástavním právem k daným nemovitostem ve výhodnějším pořadí a závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého. Podpis žalobkyně na dané smlouvě byl ověřen na České poště v adresa dne 24.5.2024. V této době přitom dosahovala průměrná úroková sazba u úvěrů poskytovaných domácnostem s fixací úrokové sazby do 1 roku včetně 7,64 % ročně a průměrná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami u úvěrů na spotřebu činila 9,31 %.

61. Co se týče jednotlivých ze strany žalobkyně daného dne podepsaných listin, smlouvou o obstarání věci se společnost právnická osoba v pozici obstaratele zavázal na základě požadavku žalobkyně v pozici objednatele zajistit pro ni jednáním s případnými investory zápůjčku finančních prostředků do max. výše 700 000 Kč a žalobkyně se mu za to zavázala uhradit odměnu 95 000 Kč se splatností v den podpisu smlouvy o zápůjčce případným investorem a/nebo dle faktury do 14 dní od jejího vystavení, a to převodem na účet č. účtu. Mezi stranami bylo dohodnuto, že nárok na smluvní odměnu zaniká, pokud by obstaratel nezajistil záležitosti v termínu do 31. 5. 2024 s tím, že v případě zániku nároku na smluvní odměnu má obstaratel nárok na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů, maximálně však ve výši 30 000 Kč, bude-li však smluvní odměna obstarateli vyplacena, jsou veškeré náklady účelně a prokazatelně vynaložené na obstarání věci zahrnuty již ve smluvní odměně. Nakonec bylo sjednáno, že odměna bude obstarateli vyplacena převodem na bankovní účet obstaratele vedený u Fio Banky č. hodnota pod VS dle smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024.

62. Dále společnost právnická osoba v pozici zprostředkovatele dne 24.5.2024 vůči žalobkyni v pozici klienta prohlásila, že v případě, kdy nedojde k porušení smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024, kterou žalobkyně podepsala, podnikne takové kroky, které povedou k refinancování dočasného úvěru do jiné společnosti, a to včas a dle platných podmínek, která bude více vyhovovat jejím potřebám a její ekonomické situaci s možností prodloužení, která je více specifikovaná ve smlouvě o zápůjčce. Žalobkyně se naopak zavázala, že dané společnosti poskytne všechny informace, které umožní toto financování a správné vyhodnocení situace, a prohlásila, že jsou a budou jeho prohlášení pravdivá a v případě, že se její ekonomická či životní situace změní natolik, že si bude vědoma, že by to mohla být překážka v dalším řešení jejího závazku, neprodleně kontaktuje danou společnost (e-mail, e-mail). Uvedené emailové kontakty přitom podle soudu odkazují na společnost Anonymizováno, když se jedná o emailové adresy, které jsou na její platformě. Uvedené vyplývá z prohlášení zprostředkovatele, z obchodního rejstříku a příslušného úředního záznamu týkajícího se společnosti Anonymizováno 63. V rámci smlouvy o úvěru jsou za její strany označeni předchůdce v pozici věřitele a zástavního věřitele a žalobkyně v pozici zástavce/dlužníka, oba jsou přitom označeni jménem, příjmením, rodným číslem a trvalým pobytem. Ve smlouvě je obsaženo prohlášení, že spolu strany daného dne uzavřely smlouvu o zápůjčce specifikovanou shora, přičemž dlužník touto smlouvou zřizuje zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění veškerých dluhů z dané smlouvy o zápůjčce a této zástavní smlouvy, a to A. dluhu ve výši 570 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. zejména sjednaným úrokem ve výši 24 % p. a. z částky 570000 Kč ode dne 24. 5.2024; B. zaplacení veškerých souvisejících budoucích pohledávek, zejména jakékoliv smluvní pokuty, smluvního úroku a smluvního poplatku a náhrady škody (včetně jakýchkoliv nároků na náhradu ušlého zisku) podle smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024 a zástavní smlouvy nebo v souvislosti s nimi a jejich příslušenství a C. zaplacení veškerých dalších stávajících, podmíněných, nepodmíněných nebo budoucích dluhů vzniklých podle smlouvy o zápůjčce ze dne 24.5.2024 a této zástavní smlouvy nebo v souvislosti s nimi a jejich příslušenství, a to až do celkové výše 1 400 000 Kč, které vzniknou v období ode dne uzavření zástavní smlouvy do 24. 5. 2034, D. pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení na straně dlužníka v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne 24.5.2024 a touto zástavní smlouvou, až do výše 1 400 000 Kč, které může vzniknout v období ode dne uzavření zástavní smlouvy do 24. 5. 2034. Dále se pak dlužník zavázal zřídit věcné právo zákazu zcizení a zatížení, závazek nezajistit nový dluh zástavním právem k daným nemovitostem ve výhodnějším pořadí a závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého.

64. Ani jedna ze společností právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba(II) s.r.o. přitom nemají oprávnění k poskytování či zprostředkování nebankovních spotřebitelských úvěrů.

65. Při podpisu daných listin neměla žalobkyně prostor si předmětné listiny prostudovat, přítomná osoba jí pouze sdělila, že je vše v pořádku a tak, jak se domluvily, spěchala a žalobkyni sdělovala, že je nutné, aby vše podepsala, jinak úvěr nedostane a nikdo jiný jí ho nedá. Podpisu nebyl nikdo jiný přítomen, předchůdce žalobkyně nikdy neviděla, nezná jej. Uvedené plyne z výpovědi žalobkyně a ze samotných listin, z nichž je patrný toliko podpis žalobkyně z předmětného dne ověřený na dané poště.

66. Žalobkyně při podpisu daných listin nedostala žádné peníze v hotovosti, když je sice ve smlouvě, jak je uvedeno shora, uvedeno, že při podpisu obdržela v hotovosti 25 000 Kč, přičemž žalobkyně daného dne podepsala i příjmový doklad na danou částku, zároveň však téhož dne podepsala další příjmový pokladní doklad, jímž tuto částku vyplatila společnosti právnická osoba jako poplatek za notářský zápis, úvěrovou smluvní dokumentaci, ocenění nemovitosti, poplatky na vklad a výmaz do katastru nemovitostí a cestovní náhrady, což plyne z výpovědi žalobkyně a obou příjmových dokladů ze dne 24.5.2024.

67. O několik dní později žalobkyně na svůj bankovní účet obdržela částku 500 000 Kč. Dne 3.6.2024 pak předchůdce převedl na bankovní účet společnosti právnická osoba částku 50 000 Kč a na bankovní účet společnosti právnická osoba částku 95 000 Kč, oboje s douškou, že se jedná o zápůjčku žalobkyni.

68. Z SMS komunikace má soud dále za prokázané, že dne 28.5.2024 žalobkyně napsala na telefonní číslo tel. číslo, že chce s danou osobou mluvit, ta však reagovala pouze sdělením, že po konzultaci s vedoucím oddělení není odstoupení od smlouvy možné, když byly peníze k čerpání již zadány na účetním oddělení. Bylo tak doporučeno neutratit veškeré finance, aby žalobkyni zbylo na hrazení splátek. Co se týče splnění termínu vinkulace a notáře bylo přislíbeno posečkání s tím, že nebudou uplatňovat pokuty. Na toto sdělení žalobkyně reagovala téhož dne tím, že danou půjčku nechce, nemůže ji splácet s tím, že jí bylo řečeno, že to lze, nic nečerpala a nemůže splácet něco, co ani nezačala. O den a dva dny později poté žalobkyni na telefonní číslo tel. číslo napsal výzvu k předání peněz.

69. V současné době je žalobkyně v katastru nemovitostí evidována jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí. Je zde rovněž evidováno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky (existující dluh 670 000 Kč, budoucí dluhy do výše 1 400 000 Kč, které vzniknou do 24.5.2034 a budoucí dluhy z bezdůvodného obohacení do výše 1 400 000 Kč, které vzniknou do 24.5.2034), závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákaz zcizení a zatížení daných nemovitosti po dobu trvání daného zástavního práva ve prospěch žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne 24.5.2024 a souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 21.10.2024. Uvedená omezení byla do katastru nemovitostí zapsána v rámci věci vedené pod sp. zn. Anonymizováno 70. Dne 10.6.2024 žalobkyně dodala do datové schránky předchůdce přípis, v němž projevila vůli odstoupit od shora specifikované smlouvy o zápůjčce s odůvodněním shodujícím se s výše uvedenými tvrzeními žalobkyně a dne 13.6.2024 odeslala na bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce 500 000 Kč s douškou, že se jedná o vrácení zápůjčky dle smlouvy z 24.5.2024.

71. Dne 21.10.2024 předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit na žalovaného svou pohledávku ze shora uvedené smlouvy zajištěnou v rámci shora specifikované zástavní smlouvy. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 pak bylo ze strany předchůdce odesláno žalobkyni 21. 10. 2024 a toto oznámení bylo žalobkyni i řádně doručeno. V rámci tohoto oznámení předchůdce žalobkyni oznámil, že její pohledávku vzniklou ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 5. 2024 ve výši 670 000 Kč na jistině s příslušenstvím postoupil na žalovaného s tím, že je zde obsažena výzva, k plnění této pohledávky na účet žalovaného, č. účtu č. účtu, pod VS var. symbol okamžikem doručení.

72. Konečně má soud z dalších předložených zástavních smluv za to, že 5.6.2017, 23.2.2024 a 26.3.2024 za to, že předchůdce uzavřel v pozici věřitele a zástavního věřitele s dalšími osobami 3 další zástavní smlouvy k zajištění úhrady pohledávky předchůdce za dlužníky ze smlouvy o zápůjčce. Poslední dvě uvedené smlouvy mají stejný koncept a obecný obsah jako zástavní smlouva, která byla uzavřena s žalobkyní, přičemž slouží k zajištění smluv o zápůjčce, kde je sjednán úrok 24 % ročně. Předchůdce přitom působil jako poskytovatel ekonomického poradenství (komplexní analýza financí, poradenství při tvorbě finančních plánů a rozpočtů, poradenství v oblasti optimalizace a snižování nákladů, poradenství při řízení cash-flow, alokace volných finančních prostředků a optimalizace pohledávek společností), předseda dozorčí rady společnosti právnická osoba., jejímž předmětem činnosti je mimo jiné činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, dále jako člen statutárního orgánu společnosti Asociace inkasních agentur a jako prokurista společnost právnická osoba, jejímž předmětem podnikání i je mimo jiné činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, služby v oblasti administrativní správy a zprostředkování obchodu a služeb.

73. Dříve než soud přistoupil k posouzení věci po její věcné stránce, posuzoval v souladu s § 80 o.s.ř. /podle kterého se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem/, zda je zde dán naléhavý právní zájem na předmětném určení, když je existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na daném určení v okamžiku vyhlášení rozhodnutí určitým předpokladem důvodnosti žaloby (srovnej rozhodnutí NS ze dne 3.4.2002, sp. zn. Cdo 679/2001 a rozhodnutí R 107/14), a soud je povinen zkoumat, zda je naléhavý právní zájem dán, ex offo. Naléhavý právní zájem je přitom dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozhodnutí NS ze dne 27.3.1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Určovací žaloba má tak preventivní povahu a jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti podle § 80 písm. b/ o.s.ř., v takovém případě totiž již prevence pozbývá smyslu a přiléhavou se naopak stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva, pročež tedy žalobce právní zájem na určení právního vztahu nebo práva již mít nemůže. Naléhavý právní zájem se váže k žalobě, resp. k otázce, zda určovací žaloba může být způsobilým procesním instrumentem ochrany práva, nelze-li tedy v konkrétním případě očekávat, že určovací žaloba bude danou funkci plnit, nebude tato podmínka splněna. V takovém případě proto soud, aniž by se dále zabýval věcí samou (otázkami aktivní a pasivní legitimace), žalobu o určení zamítne, jelikož nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a zpravidla prvořadým důvodem, pro který určovací žaloba neobstojí (blíže rozhodnutí NS ze dne 28.11.2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000).

74. V tomto případě soud na základě shora uvedeno dospěl k závěru, že je zde naléhavý právní zájem žalobkyně na předmětném určení dán (srovnej rozhodnutí NS ze dne 29.4.2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003) – žalobkyně totiž tvrdila, že dané nemovitosti nejsou zatíženy danými omezeními ve prospěch žalovaného, ovšem jsou stále zapsána v katastru nemovitostí, přičemž žalovaný nesouhlasil s jejich výmazem. Dle názoru soudu se tak v této věci co do žaloby na určení jedná o jediný právní nástroj, na jehož základě je příp. možné domoci se výmazu daných omezení v katastru nemovitostí bez součinnosti žalovaného tak, aby zde zapsané údaje odpovídaly skutečnému stavu, přičemž tím zároveň dojde k vytvoření právního základu, který eliminuje právní nejistotu stran a může vést i k odvrácení dalšího sporu mezi účastníky, např. sporu o prodej zástavy ze strany žalovaného.

75. Následně soud přistoupil k hodnocení věci po skutkové a právní stránce, kdy věc po právní stránce posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

76. Dle § 4 odst. 1 o.z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

77. Podle § 5 odst. 1 a 2 o.z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.

78. Ust. § 6 odst. 1 a 2 o.z. uvádí, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

79. Dle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

80. Podle § 420 odst. 1 a 2 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

81. Ust. § 1309 odst. 1 o.z. stanoví, že při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

82. Dle § 1312 odst. 1 o.z. se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

83. Podle § 1313 o.z. zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu.

84. Ust. § 1376 o.z. uvádí, že zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo.

85. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

86. Dle § 2398 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

87. Podle § 1796 o.z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

88. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

89. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

90. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

91. Ust. § 1820 odst. 1 o.z. stanoví, že směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen "prostředek komunikace na dálku"), nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, a) údaje o hlavních vlastnostech zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálku a povaze zboží nebo služby, b) údaje o své totožnosti, c) adresu sídla, telefonní číslo a adresu pro doručování elektronické pošty, případně i údaje o jiném prostředku on-line komunikace, který podnikatel též poskytuje za účelem rychlé a účinné komunikace a který spotřebiteli umožňuje uchovat písemnou komunikaci s podnikatelem v textové podobě, včetně data a času jejího uskutečnění; v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také údaje o jeho totožnosti a sídle, d) adresu provozovny, pokud se liší od adresy sídla, a v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také adresu, na niž může spotřebitel zaslat stížnost, e) celkovou cenu a náklady na dodání podle § 1811 odst. 2 písm. c) a e); v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo smlouvy, jejímž předmětem je opakované plnění, sdělí tento údaj také za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cena neměnná, f) údaj o přizpůsobení ceny osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cena takto přizpůsobena, g) náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby, h) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, i) podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít; náležitosti vzorového formuláře stanoví prováděcí právní předpis, j) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s vrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, výši nákladů spojených s vrácením zboží, nemůže-li být pro svou povahu vráceno obvyklou poštovní cestou, k) údaj, že při odstoupení od smlouvy po předložení žádosti o započetí plnění již v průběhu lhůty pro odstoupení podle § 1824a odst. 3 nebo podle § 1828 odst. 5 musí spotřebitel podnikateli poskytnout úhradu podle § 1834, l) údaj, že spotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy, je-li tomu tak, nebo údaj o tom, za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, m) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách, n) údaj o kodexu chování, pokud se jej podnikatel zavázal dodržovat v souvislosti s některou obchodní praktikou nebo odvětvím jeho podnikání a o tom, jak lze obdržet jeho kopii, o) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo má-li být závazek automaticky prodlužován, p) nejkratší dobu, po kterou budou trvat spotřebitelovy povinnosti ze smlouvy, má-li být smlouvou určena, q) údaj o povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována, a o jejích podmínkách, r) údaje o funkčnosti, kompatibilitě a interoperabilitě podle § 1811 odst. 2 písm. h) a i), a s) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování sporů spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Podnikatel splní povinnost sdělit údaje podle odstavce 1 písm. i) až k) také tehdy, poskytne-li spotřebiteli vyplněné vzorové poučení o možnosti odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

92. Dle § 1828 odst. 1 o.z. sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele, poskytne podnikatel spotřebiteli čitelně údaje podle § 1820 odst. 1 na listině; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasí.

93. Ust. § 1829 odst. 1 a 4 o.z. stanoví, že spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. i), může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1, 2 nebo 3. V případě, že podnikatel poučil spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy do jednoho roku ode dne uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3, skončí lhůta pro odstoupení uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel obdržel poučení.

94. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

95. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

96. Ust. § 1958 odst. 1 a 2 o.z. stanoví, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

97. Podle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

98. Dle § 2430 o.z se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

99. Ust. § 2445 odst. 1 a 2 o.z. stanoví, že smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

100. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

101. Dle § 1 ZSÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

102. Podle § 2 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

103. Ust. § 3 ZSÚ stanoví, že se pro účely tohoto zákona rozumí a) poskytováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr vlastním jménem a na vlastní účet, 2. předkládání návrhu na sjednání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, 3. provádění přípravných prací směřujících vlastním jménem a na vlastní účet ke sjednání spotřebitelského úvěru, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěru osobou, která spotřebitelský úvěr se spotřebitelem sjednala, b) zprostředkováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela, c) posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, d) poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr a e) zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr.

104. Dle § 7 ZSÚ je poskytovat spotřebitelský úvěr jako podnikatel oprávněna pouze a) banka, zahraniční banka a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, b) spořitelní a úvěrní družstvo za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) platební instituce a zahraniční platební instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, d) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, e) instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, f) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk a mg) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (§ 9) za podmínek stanovených tímto zákonem.

105. Podle § 9 ZSÚ je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

106. Ust. § 16 ZSÚ stanoví, že zprostředkovávat spotřebitelský úvěr jako podnikatel je oprávněn za podmínek stanovených tímto zákonem pouze a) samostatný zprostředkovatel (§ 17), b) vázaný zástupce (§ 27), c) zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 37), nebo d) zahraniční zprostředkovatel.

107. Ust. § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ uvádí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

108. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

109. Podle § 92 odst. 1 ZSÚ poskytovatel trvale zpřístupní v listinné podobě, na jiném trvalém nosiči dat, nebo na svých internetových stránkách a) své kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, b) údaje o registru nebo seznamu, kde je možno ověřit jeho oprávnění k činnosti, c) údaje o interním mechanismu vyřizování stížností, d) údaje o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, e) údaje o orgánu dohledu, f) obecné informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěru, včetně informací vyžadovaných od spotřebitele podle § 84 odst. 1 za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, g) informace o tom, zda je poskytována rada podle § 85 odst. 1, h) účel použití spotřebitelského úvěru, včetně případné informace o tom, že účel čerpání spotřebitelského úvěru není omezen, i) formy a podmínky zajištění spotřebitelského úvěru, pokud je vyžadováno, j) příklady možné doby trvání spotřebitelského úvěru, k) typy dostupné zápůjční úrokové sazby spolu se stručným popisem vlastností pevné a pohyblivé sazby a případně název referenční hodnoty5), na níž má být výše zápůjční úrokové sazby závislá, a jméno jejího administrátora, včetně souvisejících důsledků pro spotřebitele, l) je-li nabízen spotřebitelský úvěr v cizí měně, uvedení této měny včetně vysvětlení důsledků, které pro spotřebitele vyplývají z uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měně, m) reprezentativní příklad celkové výše spotřebitelského úvěru, celkových nákladů spotřebitelského úvěru, celkové částky splatné spotřebitelem a roční procentní sazby nákladů, n) případné další náklady, které nejsou do celkových nákladů spotřebitelského úvěru zahrnuty a které spotřebitel musí v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru zaplatit, o) možnosti splácení spotřebitelského úvěru poskytovateli včetně počtu, četnosti a výše pravidelných splátek, p) je-li to relevantní, jasné a výstižné upozornění, že splácení spotřebitelského úvěru podle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru nezaručuje splacení celkové výše spotřebitelského úvěru, q) podmínky předčasného splacení spotřebitelského úvěru, r) případný požadavek na ocenění nemovité věci, nákladů vyplývajících z tohoto ocenění pro spotřebitele a informace o tom, zda je ocenění povinen provést spotřebitel, s) informace o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek, včetně informace, zda je spotřebitel při uzavírání takové smlouvy omezen na nabídku daného poskytovatele nebo zprostředkovatele, a t) upozornění na možné důsledky nedodržení závazků souvisejících se smlouvou o spotřebitelském úvěru.

110. Podle § 94 ZSÚ informace podle § 95 až 98 poskytuje spotřebiteli poskytovatel. Poskytovatel poskytnuté informace spotřebiteli náležitě vysvětlí, aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o spotřebitelském úvěru odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležité vysvětlení zahrnuje především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých podle odstavce 1, včetně důsledků prodlení s plněním povinností spotřebitele z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na spotřebitele, v případě doplňkových služeb s nimi svázaných též vysvětlení následků pro spotřebitele spojených se samostatným ukončením jejich čerpání. Je-li spotřebitelský úvěr zprostředkováván zprostředkovatelem, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli informace a náležité vysvětlení stejně, jako je k tomu povinen poskytovatel. Tím nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele. Splní-li povinnost poskytnout informace a náležité vysvětlení zprostředkovatel, platí, že tuto povinnost splnil i poskytovatel. Splní-li povinnost poskytnout informace a náležité vysvětlení poskytovatel, platí, že tuto povinnost splnil i zprostředkovatel. Povinnost poskytnout informace a vysvětlení podle odstavce 3 se nevztahuje na zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Tím není dotčena povinnost poskytovatele tyto informace a toto vysvětlení poskytnout.

111. Ust. § 95 odst. 1 ZSÚ uvádí, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

112. Dle § 98 odst. 1 ZSÚ probíhá-li předtím, než spotřebitel obdrží návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 105 odst. 2, jednání o smlouvě o spotřebitelském úvěru výlučně formou hlasové telefonní komunikace, musí být spotřebiteli poskytnuty alespoň informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. c) až f). Dále musí být spotřebiteli poskytnuty informace o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr a výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení. To neplatí v případě spotřebitelského úvěru podle § 96 a 97 a spotřebitelského úvěru na bydlení. V případě spotřebitelského úvěru na bydlení musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v části A oddílech 3 až 6 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

113. Ust. § 104 ZSÚ uvádí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

114. Ust. § 106 odst. 1 ZSÚ stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele.

115. Podle § 110 odst. 1 ZSÚ neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

116. Dle § 118 ZSÚ spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V případě, že tato smlouva neobsahuje informace podle § 106 až 108 nebo § 109 odst. 1, lhůta pro odstoupení neskončí dříve než 14 dnů poté, co poskytovatel spotřebiteli chybějící informace poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. mOd smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení lze odstoupit v písemné formě, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno poskytovateli v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo na jiném trvalém nosiči dat nejpozději v poslední den lhůty. Odstoupením od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení se spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení od počátku ruší. Poskytovatel nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné plnění s výjimkou a) jistiny poskytnutého spotřebitelského úvěru, b) úroku ve výši, na kterou by poskytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, a c) případných nevratných poplatků zaplacených poskytovatelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy. Pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. Má-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru podle tohoto zákona, ustanovení občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory se nepoužijí.

117. Ust. § 125 ZSÚ stanoví, že vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná.

118. Podle § 161 ZSÚ je-li spotřebitelský úvěr poskytnut osobou, která není oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, platí, že spotřebitelský úvěr není úročen a k jiným ujednáním o platbách na spotřebitelský úvěr se nepřihlíží.

119. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná.

120. V řízení bylo prokázáno, že dne 24.5.2024 došlo mezi předchůdcem na straně úvěrujícího a žalobkyní na straně úvěrovaného k uzavření smlouvy o úvěru, jíž se předchůdce zavázal žalobkyni poskytnout do 3 pracovních dnů celkem 670 000 Kč (dle názoru soudu se tak s ohledem na koncepci tohoto závazku jako konsenzuálního kontraktu jedná právě o smlouvu o úvěru, nikoli o smlouvu o zápůjčce, jak je listina/smlouva nazvána, když se v případě smlouvy o zápůjčce jedná o reálný kontrakt, pročež je daná smlouva platně a účinně uzavřena až předáním sjednaného plnění). Mezi stranami však bylo sporné, zda se jednalo o smlouvu spotřebitelskou, či nikoli. Obě strany byly v předmětné smlouvě označeny toliko svým jménem, příjmením, rodným číslem a trvalým pobytem, což by svědčilo pro závěr, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi dvěma fyzickými osobami, v řízení však bylo prokázáno, že uzavření této smlouvy bylo jednak zprostředkováno a jednak předchůdce dle názoru soudu jednal v pozici podnikatele, při splnění byť jednoho z uvedeného, je přitom nutné učinit závěr, že se jednalo o smlouvu spotřebitelskou, když bylo v řízení rovněž prokázáno, že žalobkyně danou smlouvu uzavírala mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.

121. Dle názoru soudu lze na základě shora uvedeného skutkového stavu uzavřít, že byla předmětná smlouva o úvěru zprostředkována, když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně projevila zájem o nebankovní zápůjčku, na což jí kontaktovala společnost právnická osoba., jejímž předmětem činnosti je sice toliko Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a nemá oprávnění poskytovat ani zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, na svých webových stránkách se však prezentuje jako společnost poskytující úvěry českým domácnostem, tj. spotřebitelům, kdy mimo jiné zajištuje nejsnazší a nejrychlejší cestu k získání úvěru pro nepodnikatele v rámci zápůjčky se zástavou, která je vhodná pro klienty bez možnosti doložení příjmu či se záznamem v registrech, tak, že je propojí přímo s investory. Fakticky se tak hlásí k činnosti poskytovatele, resp. zprostředkovatele úvěru. V neposlední řadě poté ze smlouvy samotné plyne, že za tuto zprostředkovatelskou činnost mělo dojít k vyplacení 50 000 Kč této společnosti (bankovní účet zde uvedený patří dané společnosti, přičemž je zde uvedeno, že je tato částka vyplacena na bankovní účet zprostředkovatele). Dále pak bylo v řízení prokázáno, že po provedení základních kroků ze strany společnosti právnická osoba, byly informace týkající se možného uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní předány společnosti Anonymizováno, jejímž předmětem podnikání je Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž rovněž nedisponuje oprávněním poskytovat spotřebitelské úvěry, ve svých nabídkových materiálech se však i ona prezentuje jako poskytovatel nebankovních půjček a úvěrů zajištěných nemovitostí. Obě tyto společnosti se tedy navenek prezentují jako podnikatelé, kteří poskytují, příp. zprostředkovávají úvěry a zápůjčky, a to včetně úvěrů a zápůjček pro fyzické osoby nepodnikající. Dle názoru soudu přitom bylo v řízení prokázáno, že tyto společnosti, ještě se společností právnická osoba a předchůdcem jednaly ve shodě, když dvě shora uvedené společnosti činily kroky k uzavření dané smlouvy o úvěru, předchůdce danou smlouvu s žalobkyní za daných okolností uzavřel a společnost právnická osoba, ačkoli zde v rámci kontraktačního procesu nikterak nefigurovala, nakonec byla společností, s níž žalobkyně uzavřela v písemné podobě smlouvu o obstarání věci - uzavření smlouvy o úvěru (jedná se tedy o smlouvu o zprostředkování), za což pak byla rovněž ve smlouvě o zápůjčce uvedena odměna 95 000 Kč. Shora uvedený závěr o jednání ve shodě daných společností je pak dle názoru soudu o to markantnější, když je předmětná smlouva o obstarání věci (zprostředkování úvěru) mezi žalobkyní a danou společností uzavřena v tentýž den jako samotná smlouva o zápůjčce, k jejímuž zprostředkování byla daná smlouva uzavřena, a dále s ohledem na skutečnost, za jakých okolností byla daná smlouva uzavřena (na České poště v adresa) a na skutečnost, že se žalobkyně s předchůdcem nikdy nesetkala.

122. Konečně pak soud uvádí, že absence příslušného oprávnění k poskytování, resp. zprostředkovávání spotřebitelských úvěrů na straně daných společností nemá sama o sobě vliv na povahu, či platnost smlouvy, ve které se fakticky sjednává spotřebitelský úvěr, o který se jedná vždy i v případě, kdy v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel, tedy ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr zprostředkovává (srovnej rozhodnutí NS ze dne 28.3.2023, sp. zn. 33 Cdo 2919/2022). Daný závěr je přitom podpořen rovněž rozhodnutími finančního arbitra (např. rozhodnutí ze dne 10. 2023, č. j. FA/SR/SU/2269/2022-38, včetně rozhodnutí o námitkách ze dne 18. 12. 2023, č.j. FA/SR/SU/2269/2022-46), ČNB (např. rozhodnutí ze dne 12. 2. 2025, č.j. 2025/15360/650 ke sp. zn. Sp/2023/71/658) i ÚS (rozhodnutí ze dne 16.5.2023, sp. zn. III ÚS 1422/22), které se týkají obdobné činnosti, jako je tomu v tomto případě, tedy činnosti osob co do „zprostředkovávání uzavření smlouvy, a to i za pomoci investorů, bez příslušného oprávnění“.

123. I kdyby pak nebyla daná smlouva, jak je uvedeno shora, zprostředkována, má soud za to, že by se i tak jednalo o smlouvu spotřebitelskou, když byla uzavřena mezi žalobkyní v pozici spotřebitele a předchůdcem, který podle názoru soudu v této věci jednal v pozici podnikatele. Ačkoli totiž předchůdce sám sebe prezentoval jako fyzickou osobu nepodnikající v oblasti poskytování financí (zápůjčky, úvěry), tedy nemající příslušné podnikatelské oprávnění, o čemž svědčí právě i ono jeho označení v předmětné smlouvě o zápůjčce, bylo v řízení prokázáno, že předchůdce uzavřel minimálně 3 další smlouvy o zápůjčce/o úvěru, které byly stejně jako v tomto případě zajištěny zástavním právem, dvě z nich nadto v bezprostřední časové blízkosti s předmětnou smlouvou o zápůjčce uzavřenou s žalobkyní (navíc je obsah/forma daných zástavních smluv v podstatě totožný se smlouvou v této věci). Dle názoru soudu se tak v tomto případě již nejedná o ojedinělou transakci. Osoba podnikatele je v o.z. vymezena nezávisle na existenci oprávnění k dané podnikatelské činnosti, rozhodné tedy je, zda předchůdce splňuje znaky uvedené v daném zákonném ustanovení, tedy zda samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (srov. též výkladové stanovisko č. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014 - k pojmu podnikatel podle občanského zákoníku). Soud má přitom za to, že u předchůdce jsou uvedené znaky naplněny, když předchůdce samostatně uzavřel min. ony 4 smlouvy o zápůjčce (ono zprostředkování této smlouvy na uvedeném ničeho nemění, když je daná smlouva uzavřena toliko předchůdcem), a to na vlastní účet (rozuměj „ve svůj prospěch“) a odpovědnost danou činnost (rozuměj uzavření daných smluv), a to se záměrem činit tak soustavně (ta není vykládána jako trvalá a pravidelná činnost, nýbrž jako činnost, která není ojedinělá a nahodilá, k tomu srovnej rozsudek NS ze dne 27. května 2004, sp. zn. 32 Odo 314/2003) a za účelem dosažení zisku (úrok ve výši 24% ročně, který dle názor soudu již představuje významný zisk, k tomu srovnej usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. května 2021, sp. zn. 12 Co 149/2020, proti němuž bylo dovolání odmítnuto usnesením NS ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 20 Cdo 942/2022). Nadto je v uvedeném určující to, že se předchůdce s žalovanou osobně nikdy nesetkal, neznají se a ve stejném období, jak je uvedeno výše, uzavřel min. další 2 zápůjčky s jinými fyzickými osobami (k tomu srovnej rozhodnutí KS v Praze ze dne 29.4.2025, sp. zn. 22 Co 34/2025). Jak je pak uvedeno výše, soud pro úplnost opětovně zdůrazňuje, že samotná absence oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů nemá na povahu a platnost dané smlouvy vliv.

124. S ohledem na vše výše uvedené tak má soud za to, že byla jednak daná smlouva zprostředkována a jednak byla uzavřena mezi žalobkyní v pozici spotřebitele a předchůdcem v pozici podnikatele, a je tak namístě aplikovat v této věci zákonná ustanovení na ochranu slabší strany, tedy žalobkyně v pozici spotřebitele.

125. Vzhledem k tomu, že předchůdce neměl v dané době oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr, platí, že spotřebitelský úvěr není úročen a k jiným ujednáním o platbách na spotřebitelský úvěr se nepřihlíží. Žalobkyně tak byla povinna předchůdci, resp. t.č. žalovanému, na kterého byla daná pohledávka za žalobkyní ze smlouvy o zápůjčce z předchůdce platně a účinně převedena, včetně práv a povinností s tím souvisejících, tedy včetně práva zástavního, takže je ve věci pasivně legitimován, hradit z tohoto titulu toliko plnění, které se jí dostalo. Jak je uvedeno výše, bylo v tomto řízení prokázáno, že bylo mezi stranami ve smlouvě o zápůjčce sjednáno, že předchůdce žalobkyni poskytne celkem 670 000 Kč, dle názoru soudu se však fakticky jednalo toliko o částku 500 000 Kč, která také byla žalobkyni následně i fakticky poskytnuta, a ve zbývajícím rozsahu se jednalo o skryté poplatky, které jsou dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a s poctivým jednáním stran. Soud shora uzavřel, že předchůdce, právnická osoba, Anonymizováno., a právnická osoba jednaly ve shodě, kdy má soud za to, že oněmi sjednanými odměnami za „obstarání věci“ (zprostředkování uzavření smlouvy o zápůjčce ze strany společnosti právnická osoba, ačkoli ta do kontraktačního procesu nikterak nezasáhla) a za zprostředkování (učinění kroků ze strany právnická osoba) došlo fakticky k obcházení ZSÚ a umělému navyšování odměny za poskytnutí daných finančních prostředků žalobkyni, když se jednalo o položky, které byly od počátku základními ujednáními obsaženými ve smlouvě (uvedené ujednání, i když začerněné bylo obsaženo i v poskytnutých vzorech), lze tak uzavřít, že bez nich by ze strany předchůdce nedošlo k uzavření dané smlouvy. Nadto pak nebylo možné z celého kontraktačního jednání podle soudu rozpoznat, obzvlášť pro žalobkyni v pozici spotřebitele, s kým vlastně jedná, když se společností právnická osoba ani společností Anonymizováno nebyla ze strany žalobkyně uzavřena žádná smlouva o zprostředkování, ačkoli právě tyto dvě společnosti činily co do uzavření dané smlouvy kroky k tomu směřující, a společnost Anonymizováno se dokonce v materiálech, které žalobkyni zaslala před uzavřením smlouvy emailem, prezentovala jako konečný poskytovatel daného úvěru, nikoli zprostředkovatel, nakonec pak ale tato společnost, která ve věci rovněž činila ony zprostředkovatelské kroky, není nikterak zahrnuta ani do smluv ani co do odměnění za zprostředkování v rámci smlouvy o zápůjčce.

126. V neposlední řadě je pak sice ve smlouvě o zápůjčce uvedeno, že žalobkyni bylo v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuto 25 000 Kč, což plyne i z příslušného příjmového dokladu, ještě tentýž den však žalobkyně podepsala další příjmový doklad, jímž tuto částku ihned „předala“ společnosti právnická osoba, a to v rámci poplatků spojených s uzavřením smlouvy, fakticky tak tato částka žalobkyni vyplacena ani nebyla - podle soudu tak i tímto došlo k obcházení ZSÚ a umělému navyšování odměny za poskytnutí daných finančních prostředků, když daná částka nebyla žalobkyni poskytnuta, naopak byla „započtena na poplatky“ v souvislosti s činností společnosti právnická osoba, a to vše za situace, kdy tato společnost v rámci kontraktace neučinila žádné kroky, jak je uvedeno výše. Nadto je tento závěr podle názoru soudu rovněž podložen tím, že ihned, jakmile chtěla žalobkyně úvěr vrátit, byla kontaktována znovu toliko ze strany společnosti Anonymizováno., nikoli ze strany ostatních společností, či předchůdce (v rámci telefonního čísla tel. číslo).

127. Navíc má pak soud za to, že toto plnění ve výši 170 000 Kč je plněním nepřiměřeným, neadekvátním, rozporným s dobrými, když se mělo fakticky jednat toliko o odměnu za zprostředkování uzavření dané smlouvy, na základě které mělo být fakticky poskytnuto toliko 500 000 Kč (odměna a poplatky se zprostředkováním spojené tak dosahovaly bez mála dvou pětin fakticky poskytnutého plnění). Dle názoru soudu se tak v tomto rozsahu jedná o plnění nepřiměřené, zkracující práva žalobkyně v pozici slabší strany, spotřebitele, které bylo sjednáno toliko fiktivně (i když pak bylo poskytnuto, bylo poskytnuto osobám jednajícím ve shodě, viz výše) a v rozsahu 95 000 Kč navíc za fiktivní činnost (odměna společnosti právnická osoba za zprostředkování, ačkoli v této oblasti neučinila žádný krok), což je v rozporu se ZSÚ a s dobrými mravy.

128. S ohledem na uvedené proto soud uzavřel, že žalobkyni bylo na základě dané smlouvy v její prospěch poskytnuto toliko 500 000 Kč, v tomto rozsahu se tedy na úkor předchůdce obohatila a tuto částku byla povinna vrátit. Ve zbývajícím rozsahu má soud za to, že se obohatily ony osoby jednající ve shodě, a to tak není povinna vracet žalobkyně. Vzhledem k tomu, že tato částka byla předchůdci vrácena již 13.6.2024 (několik dní poté, kdy předchůdci zaslala své vyjádření ohledně platnosti dané smlouvy a svého odstoupení od ní, pročež nelze mít z těchto okolnosti za to, že by žalobkyně tímto „částečným plněním“ uznala zbývající část dluhu, dále k tomu viz analogicky rovněž rozhodnutí NS ze dne 20.09.2023, sp. zn. 23 Cdo 101/2023), tedy ještě předtím, než nastala splatnost první splátky (20.6.2024), resp. předtím, než byla o dané plnění ze strany předchůdce/žalovaného vyzvána, když je bezdůvodné obohacení splatné na výzvu, nemohla se tak žalobkyně dostat do prodlení s plněním, pročež předchůdci/žalovanému nevzniklo právo na příslušný úrok z prodlení. Dle názoru soudu tak žalobkyně svůj dluh vůči předchůdci, resp. žalovanému plně sanovala, dluh tak ke dni úhrady dané částky zanikl, a to jak „dluh ze smlouvy, tak dluh z bezdůvodného obohacení“. A protože tím zanikl v plném rozsahu zajištěný dluh, zaniklo bez dalšího i jeho zajištění, když se jedná o institut závislý na existenci hlavního zajišťovaného dluhu (k tomu srovnej rozhodnutí NS ze dne 23.11.2021, č.j. 21 Cdo 1014/2021). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).

129. Dále soud pro úplnost uvádí, že by s ohledem na výše uvedené předmětnou spotřebitelskou smlouvu o úvěru hodnotil jako smlouvu absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, resp. pro nepřiměřenost úroků a poplatků, potažmo RPSN.

130. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu EU, vnitrostátní úpravu je tak nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu příslušné směrnice EU, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, tedy aby byla poskytnuta nezbytná ochrana v nerovném postavení ve vztahu spotřebitel – podnikatel (k tomu srovnej rozsudek NS ze dne 20.6.2023, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012). Základ vnitrostátní právní úpravy ochrany spotřebitele představují § 1813n. o.z., která jsou recepcí šesti směrnic EU, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1814 o.z., oproti příloze směrnice § 1814 o.z. však mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek, aby spotřebitel, který neplní svůj závazek, platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1814 o.z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou přitom nemá žádné účinky, protože se k němu dle § 1815 o.z. nepřihlíží.

131. Dle nálezu ÚS ze dne 4.6.2019, sp. zn. II. ÚS 996/18, spotřebitelské nebankovní úvěry jsou poskytovány na základě smluv, které svobodně uzavřely nebankovní společnosti (věřitelé) se spotřebiteli (dlužníky), přičemž se ÚS plně hlásí k zásadě pacta sunt servanda, která je nedílnou součástí principů právního státu plynoucích z čl. 1 odst. 1 Ústavy (za všechny nález ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 1653/17), kdy musí vznik závazkových vztahů vycházet z respektu a ochrany autonomie vůle smluvních subjektů dovozené mimo jiné z čl. 2 odst. 3 Listiny, podle něhož každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (srovnej nález ÚS ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. I. ÚS 167/04). Ochrana autonomie vůle nicméně není absolutní, pokud se se střetává s jiným základním právem jednotlivce, ústavním principem nebo ústavně zakotveným veřejným zájmem - v těchto případech lze autonomii vůle proporcionálně omezit (srovnej nález ÚS ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. IV. ÚS 457/10). Mezi uvedené ústavní zásady přitom patří nepochybně rovnost (čl. 1 Listiny), která má být nejenom formální, ale i skutečná. Pokud tedy jedna strana (např. podnikatel) může těžit ze svých zkušeností, odborných znalostí či lepší informovanosti o právu (v tomto případě těžila z onoho jednání ve shodě a ze znalostí předchůdce v oblasti ekonomie), zatímco druhá strana (spotřebitel) takovými výhodami nedisponuje, je výchozí pozice obou stran nevyvážená a jejich rovné postavení je pouze formální, takže je nutné k dosažení skutečné rovnováhy vzájemné vztahy právně vyvážit. Jinak řečeno, ze střetu autonomie vůle a zásady rovnosti plyne ochrana slabší strany.

132. Soud tak v tomto případě vycházel z toho, že se jednalo o smlouvu s úrokem ve výši 24 % ročně tedy s úrokem dle názoru soudu nepřiměřeným a odporujícím dobrým mravům, když se jedná o úrokovou sazbu, která podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jejího sjednání - dle ARAD se jednalo o 7,64 % ročně (srovnej rozhodnutí NS ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) – soud si je přitom vědom, že za přiměřený úrok lze hodnotit ještě trojnásobek dané obvyklé míry (22,92 % ročně), s ohledem na okolnosti uzavření předmětné smlouvy má však za to, že i tento „drobný“ rozdíl (1,8% ročně) je již rozhodující a rozporný s dobrými mravy Podle soudu se přitom jedná o smluvní ujednání neoddělitelné od celku pro provázanost jednotlivých ujednání (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 21. 4. 2016, ve věci C -377/14, či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. 62 Co 181/2022-157). S ohledem na uvedené tedy soud dále zvažoval, zda by daná smlouva o úvěru obstála jako celek pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé, které se nemá dostat soudní ochrany (nález ÚS ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález ÚS ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11), nebo zda je možné uvažovat o částečné neplatnosti posuzované smlouvy o úvěru co do ujednání ohledně úplaty. V této souvislosti ovšem dospěl k závěru, že je namístě danou smlouvu posoudit jako absolutně neplatnou jako celek, když se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, přičemž pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy podle soudu hovoří zájem na zachování veřejného pořádku, tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše v rámci posuzování úvěruschopnosti, když koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura ÚS (srovnej rozhodnutí ÚS ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10), kdy ÚS přistoupil k ochraně spotřebitele v této perspektivě opakovaně, a to dokonce až ve fázi výkonu rozhodnutí či exekuce, kdy exekuce byla vedena podle pravomocných a vykonatelných exekučních titulů, a to nejen v podobě rozhodčích nálezů, ale dokonce i v podobě rozhodnutí soudů, kdy uzavřel, že se soudní ochrany nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů.

133. K obdobnému závěru by poté soud dospěl při hodnocení výše RPSN. Jednak soud uvádí, že RPSN není ve smlouvě v rozporu s § 106 ZSÚ uvedeno, jednak bylo fakticky sjednáno ve výši 66,16 % (při zohlednění jistiny 500 000 Kč a povinnosti vrátit 830 800 Kč), tedy RPSN, které více jak sedmkrát přesahuje průměrnou výši RPSN v době uzavření dané smlouvy (9,31 % ročně) - takové ujednání se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům. Soud si je přitom vědom, že předchůdce žalobkyni poskytl nebankovní úvěr, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby, resp. RPSN vyšší, tato skutečnost se však projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby (rozuměj sazbu sjednanou a sazbu obvyklého v dané době) poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje nejvyšší sazby u bankovních úvěrů podstatně (jak je uvedeno výše více než sedmkrát), za přiměřené lze přitom považovat překročení cca čtyřikrát (srovnej: rozhodnutí NS 33 Icm 91/2010). S ohledem na uvedené je tak podle názoru soudu třeba sjednanou výši RPSN považovat za rozpornou s dobrými mravy, přičemž se jedná o rozpor tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle § 588 o.z. bez dalšího. Vzhledem k tomu, že se navíc co do ujednání o RPSN jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, dospěl soud k závěru, že se jedná o smlouvu absolutně neplatnou jako celek, jak je uvedeno výše.

134. Konečně bylo, jak je uvedeno výše, prokázáno, že předchůdce poskytl žalobkyni daný úvěr v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měl tak zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalobkyně. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (rozsudek NSS ze dne 1.4.2015, č. j. 1 As 30/2015-39) a prověřením jeho osoby i v rámci veřejných rejstříků jakými jsou evidence dlužníků (rozhodnutí NS ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018) či IR, CEE, SOLUS, BRKI a NRKI (rozhodnutí NS ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020). Z uvedeného tedy plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při tomto posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit, a teprve na základě takového náležitého prověření učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná, či nikoli. Z výpovědi žalobkyně však vyplynulo, že se jí na její osobní a majetkové poměry v průběhu kontraktačního procesu nikdo nedotazoval a co do listin po ní bylo požadováno toliko předložení výpisu z katastru nemovitostí ohledně žalobkyní vlastněných nemovitostí. Předchůdce tak nesplnil již svou základní povinnost vyžádat si od žalobkyně od údaje o jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Uvedené je pak o to markantnější, když byla žalobkyně v dané době odkázána toliko na invalidní důchod ve výši 6 700 Kč měsíčně, přičemž ve věci byla sjednána splátka 6 000 Kč měsíčně. Na uvedeném pak dle názoru soudu ničeho nemění skutečnost, že je žalobkyně vlastnicí hodnotnějších nemovitostí, když žalobkyně nebyla sto uvedené využít, což žalobkyně uvedla ve své výpovědi a nadto, kdyby tomu tak bylo, nebyla by u ní dána ani potřeba úvěru. Uvedené by přitom předchůdce zjistil, pakliže by se jí řádně dotázal na její poměry. Neprověří-li pak věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (srovnej rozhodnutí NS ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Konečně soud uvádí, že předchůdci, resp. žalovanému nedával v tomto bodu poučení dle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř., když má jednak za to, že bylo v řízení prokázáno zejména výpovědi žalobkyně, že se na její poměry nikdo nedotazoval, nebyl tak splněn již první předpoklad řádnosti posouzení úvěruschopnosti žalobkyně, jednak má za to, že toto neposouzení úvěruschopnosti plyne již z podstaty tohoto sporu, když předchůdce, resp. žalovaný v řízení tvrdí, že danou smlouvu předchůdce uzavíral sám jako fyzická osoba nepodnikající, tedy zcela mimo režim ZSÚ a povinnost posuzovat úvěruschopnost žalobkyně.

135. S ohledem na uvedené tedy soud uzavřel, že považuje danou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, plnění, kterého se tak žalobkyni na základě této smlouvy dostalo, je tedy plněním bez právního důvodu, bezdůvodným obohacením na straně žalobkyně, které byla žalobkyně povinna předchůdci, t.č. žalovanému vydat, což se již stalo, čímž zanikl daný dluh a v konečném důsledku i smlouva i zástavě (v odůvodnění co do bezdůvodného obohacení, jeho rozsahu splatnosti a vydání viz výše).

136. Naopak má soud za to, že není namístě danou smlouvu hodnotit jako absolutně neplatnou pro lichvu, když má za to, že sice byla vzájemná plnění v nepoměru (k okolnostem uzavření dané smlouvy a poměření hodnot jednotlivých plnění viz výše a dále srovnej rozhodnutí NS ze dne27.3.2013, sp. zn. 30 Cdo 670/2013), ovšem při uzavření dané smlouvy nebylo zneužito tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti ani lehkovážnosti žalobkyně. K tomu soud uvádí, že je žalobkyně plně svéprávnou osobou, má se tedy za to, že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, přičemž dle soudu nebylo v tomto případě zneužito její tísně (žalobkyně se v žádné tísni, ať již fyzické či ekonomické, resp. skutečné či domnělé podle soudu nenacházela, chtěla jen sanovat opravu topení, kterou již měla zasmluvněnou, samotná absence opravy jí však v ničem neomezuje, o čemž svědčí to, že daná oprava není doposud provedena), nezkušenosti (žalobkyně uvedla, že měla již několik úvěrů a zároveň se jí o věci stará advokát, je tak již v této oblasti přiměřeně znalou), rozumové slabosti či rozrušení (žalobkyně neměla podle soudu narušeny rozpoznávací, ani ovládací schopnosti ani nejednala v rozrušení, resp. uvedené nebylo z její strany ani tvrzeno), ani lehkomyslnosti (lze sice připustit, že si žalobkyně, jak uvedla, řádně nepromyslela a smlouvu si nepřečetla, dle názoru soudu však nelze právě z tohoto důvodu žalobkyni poskytnout ochranu, když jednala nepromyšleně a neadekvátně situaci – k tomu srovnej komentář k § 1796 o.z. In ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.).

137. Dále pak soud pro úplnost uvádí, že kdyby nehodnotil absenci oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru a platnost dané úvěrové smlouvy tak, jak je uvedeno shora, bylo by namístě řešit otázku zrušení předmětné smlouvy odstoupením žalobkyně od této smlouvy dle § 118 ZSÚ, když má soud za to, že se jednalo o odstoupení včasné, jelikož smlouva neobsahovala informace stanovené § 106 ZSÚ, pročež se základní 14denní lhůta prodlužovala do doby, co by jí předchůdce chybějící informace poskytl v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, což se do odstoupení žalobkyně nestalo, a to i s ohledem na skutečnost, že předchůdce, resp. žalovaný v řízení tvrdí, že danou smlouvu předchůdce uzavíral sám jako fyzická osoba nepodnikající, tedy zcela mimo režim ZSÚ a povinnost poskytnout dané informace. Na druhou stranu by však žalobkyně byla povinna předchůdci, t.č. žalovanému v souladu s tímto zákonným ustanovením nejen poskytnutou jistinu, ale i úrok ve výši, na kterou by předchůdci vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, což se však v tomto případě nestalo, když byla vrácena toliko částka 500 000 Kč. Stále by zde tak byla povinnost žalobkyně vydat předchůdci, resp. t.č. žalovanému daný úrok – nadále by zde tak byla dána pohledávka na vydání daného bezdůvodného obohacení, která by byla zajištěna předmětnou smlouvou o zřízení zástavního práva. Jelikož by pak zde dána možnost odstoupení žalobkyně od dané smlouvy v souladu se ZSÚ, nebyl by zde dán prostor pro odstoupení dle úpravy o.z. v rámci úpravy smluv uzavřených o finančních službách uzavíraných na dálku a mimo obchodní prostory. Kdyby pak bylo možno uvedenou úpravu použít, i v tomto případě by se jednalo o včasné odstoupení od smlouvy s následky sanace daného dluhu jako celku. Stejně tak jako u ustanovení distančního uzavření dané smlouvy.

138. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s rozhodnutím NS sp. zn. 28 Cdo 1336/2016 plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to ve znění do 31.12.2024 za úkony učiněné do tohoto data a ve znění od 1.1.2025 za úkony učiněné od tohoto data. Odměna advokátovi žalobkyně za úkony do 31.12.2024 tedy byla stanovena ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 12 400 Kč za 4 úkony (převzetí věci, žaloba, účast na jednání, návrh na procesní nástupnictví) dle §6, §7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b/ (k tomu srovnej rozhodnutí NS sp. zn 30 Cdo 942/2018, kdy má soud za to, že by zjišťování hodnoty věci znamenalo prodloužení sporu ve vazbě na neúčelné náklady, jež by se musely vynaložit v souvislosti s odborným posouzením skutečností rozhodných pro zjištění hodnoty, nelze tak aplikovat ani §9a daného právního předpisu) a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 1 200 Kč za 4 úkony ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna advokátovi žalobkyně za úkony od 1.1.2025 pak byla stanovena ve výši 5 620 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 30 910 Kč za 5,5 úkonu (0,5 odvolání, 1 vyjádření k výzvě soudu dle §118a o.s.ř. a 3 účasti u jednání, z nichž jedna trvala déle než 2 hodiny) dle §6, §7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a/ a § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ a § 11 odst. 2 písm. c/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů po 450 Kč za úkon, celkem tedy 2700 Kč za 6 úkonů ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 3 880,70 Kč za 4 cesty k jednání soudu osobním automobilem zn. Škoda Superb po 112 km (cesta Hradec Králové - Ústí nad Orlicí a zpět) při sazbě 8,565 Kč za jeden kilometr dle § 1 a § 4 vyhl. č. 398/2023 Sb. u cesty konané v r. 2024, resp. 8,664 Kč u cest konaných od 1.1.2025 Sb. a náhrada za 24 půlhodin ztráty času strávených cestou k jednáním, a to 600 Kč po 100 Kč v r. 2024 resp. 2700 Kč za cesty konané od 1.1.2025, celkem 3 300 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 11 422 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 70 812,70 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

139. Lhůta k zaplacení soudem přiznaných částek byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

140. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na odměnu a náhradu hotových výdajů za další 3 úkony v podobě předžalobní výzvy ze dne 10.6.2024 a replik ze dne 18.11.2024 a ze dne 25.11.2024, když se co do přípisu ze dne 10.6.2024 fakticky jednalo o hmotněprávní úkon ze strany žalobkyně v podobě odstoupení od shora specifikované smlouvy a co do daných replik se jednalo toliko o sdělení bez výzvy soudu, resp. o jeho doplnění týkající se stanoviska žalobkyně k otázce procesního nástupnictví po postoupení pohledávky z předchůdce na žalovaného v průběhu řízení poté, kdy byla žalobkyně ze strany soudu poučena, že se v otázce příp. singulární sukcese nejedná o podmínku řízení, jíž má soud posoudit ex offo, a je možné o daném nástupnictví rozhodnout pouze na návrh žalobce. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se ho po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.