214 C 15/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa , obec zastoupená: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ , obec zaplacení 317 386 Kč s přísl.

I. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit 219 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 311 034,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 6 132,35 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 215 560 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na nákladech řízení 16 447 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.

VI. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 174 Kč z účtu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.

VII. Žalovaný je povinen nahradit České republice na soudním poplatku 3 110 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 317 386 Kč s tím, že dne 22.6.2017 v 18.20 hod. v [obec] žalovaný nejprve slovně napadl [jméno] [příjmení], přítele žalobkyně, pak jej napadl i údery do obličeje a těla, a když se žalobkyně snažila oba muže od sebe oddělit, udeřil ji žalovaný třikrát pěstí do obličeje. Žalobkyni tím způsobil zhmoždění obličeje, kořene nosu, pravé tváře, pravého obočí, tržnězhmožděnou ránu pravého obočí a akutní posttraumatickou reakci s obavami a úzkostným stavem. Tento její zdravotní stav si vyžádal psychologické poradenství a léčbu na ambulanci plastické chirurgie, také ošetření laserem, náklady na zdravotnické pomůcky, léky a dopravu na vyšetření a kontroly. Jednalo se o platbu za psychologické poradenství u Mgr. [příjmení] 800 Kč, laser u zubního lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] 1 440 Kč, laser u MUDr. [jméno] [příjmení] 7 133 Kč, léky Hemagel 149 Kč, Phlogenzym 750 Kč, Cicatridina mast 328 Kč, silikonové krytí 348 Kč, Dermatix silikonový gel na úpravu jizev 1 130 Kč, krční límec 219 Kč, náklady spojené s cestami 8 000 Kč. Žalobkyně používala k jízdám automobil BMW s průměrnou spotřebou 4,5l [číslo] km, jedna cesta z [obec] do [obec] je 100 km a žalobkyně navštívila ošetření v roce 2017, a to 14 krát a dvakrát v roce 2018. Dále dvakrát v roce 2017 jela do [obec] – 80 km. Dále požaduje ztížení společenského uplatnění ve výši 297 089 Kč dle posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Jestliže žalovaný odmítá uznat svou odpovědnost za jednání, pro něž byl odsouzen, je to dle žalobkyně naprostou drzostí a groteskní snahou omluvit své protiprávní chování, když odkazuje na svůj řádný život. Všechny náklady, které žalobkyně uvádí v žalobě, byly vynaloženy v souvislosti s jejím zraněním a psychickým traumatem. Ošetření u zubaře bylo nutné z důvodu zhmoždění obličeje – ošetřoval jí jizvu nad pravým obočím, nikoliv chrup a odeslána tam byla ošetřujícím lékařem MUDr. [příjmení], psychologickou pomoc poskytla Mgr. [příjmení], která na to má živnostenské oprávnění. Co se týká znaleckého posudku ke ztížení společenského uplatnění, je možné vypracovat posudek znalcem, kterého určí soud.

2. Po poučení soudem žalobkyně vzala zpět žalobu co do částky 219 Kč, která odpovídá nákladům na pořízení krčního límce a dále uvedla, že posttraumatická stresová porucha se u ní projevovala neustupujícími obavami z dalšího útoku za strany žalovaného, při pohybu mimo domov se cítí jistější v doprovodu další osoby, z práce ji vyzvedává partner, je-li sama, vyhýbá se na ulici mužům, má pocity ohrožení, sníženou schopnost zažívat radost, vyhýbá se společnosti, nejlépe se cítí sama doma s partnerem, sama doma se bojí, nosí s sebou pepřový sprej, omezila sportovní aktivity. Tyto projevy se nezmírňují. Podstoupila také [anonymizováno] vyšetření se závěrem, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Ošetření u MUDr. [příjmení] bylo nutné, neboť její zařízení disponuje dvěma druhy laserů, jiné takové zařízení je v [obec] nebo ve [obec].

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uvedl, že je pravda, že byl odsouzen za jednání vůči žalobkyni, která se připletla do hádky mezi ním a jeho bratrancem, jinak však žije řádným životem, vystudoval dvě vysoké školy. Žalobkyně neprokázala účelné vynaložení nákladů na léčení, když ošetření zubařem nemá souvislost s ranou na obočí a ošetření u MUDr. [příjmení] bylo rovněž neúčelné, když mohla být ošetřena jinde a malá rána na obočí nevyžaduje několikeré ošetření. Ke znaleckému posudku MUDr. [obec] žalovaný uvedl, že MUDr. [příjmení] nemá vůbec odbornou způsobilost k podání takového posudku, neboť nemůže stanovit psychiatrickou diagnózu. Žalovaným oslovená MUDr. [příjmení] pak v odborném vyjádření k posudku uvedla, že vypočtená částka je irelevantní, když MUDr. [příjmení] není psychiatr, u žalobkyně není nijak doložena její odborná léčba a pokud by nyní byla předložena zpráva z psychiatrie, bude se pravděpodobně jednat o účelové tvrzení. Žalovaný nezpůsobil žalobkyni újmu na jejím přirozeném právu, nezpůsobil újmu použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost nebo v důsledku diskriminace. Nejednal tak, aby žalobkyně měla obavu ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, žalobkyně nepožadovala ani policejní ochranu. Žalobkyně nebyla nijak výrazně omezena ve svých aktivitách, po incidentu cestovala do zahraničí, zúčastňovala se grilování apod. Žalobkyně bydlí nadále v domě sousedícím se žalovaným. Při stanovení jejího duševního stavu je třeba brát v potaz také skutečnost, že žalobkyni vážně onemocněla matka, což se může negativně projevit v jejím duševním zdraví, z tohoto důvodu by měly být vyžádány také lékařské zprávy její matky. Žalobkyně začala řešit svůj duševní stav až po sdělení soudu, že je třeba prokázat její újmu, pokud by měla závažné problémy, řešila by je jistě dříve.

4. Žalobkyně dále uvedla, že nemůže ovlivnit to, že bydlí 100m od žalovaného, nemůže být nucena se přestěhovat. Žalobkyně nebyla pasivní v řešení svých psychických problémů, žalovaný pouze zneužívá závažného onemocnění její matky, o němž se žalobkyně dozvěděla až po návštěvě psychiatra. Nemoc její matky nemohla způsobit takové změny chování, jako obavu z dalšího útoku, pocity ohrožení apod. Žalobkyně je smutná z onemocnění matky, což je však přirozené. S vyžádáním zdravotních zpráv matky žalobkyně nesouhlasila. Je pravda, že se žalobkyně některých společenských akcí zúčastnila, netvrdila ani opak. Žalobkyně po incidentu navštívila psychologa, následně se však uzavřela do sebe a snažila se vše řešit sama, což se jí nedařilo a na doporučení soudu a Mgr. [příjmení] pak navštívila psychiatra.

5. Žalovaný namítal také nevěrohodnost žalobkyně, a to poukazem na časovou osu. Dne 22.6.2017 došlo ke zranění, 4.9.2017 uvedla pro policii, že ji žalovaný nekontaktoval, následně však uvedla znalkyni, že ji kontaktoval a musela si zablokovat jeho číslo. Dne 22.6.2017 ošetření tržné rány, není uvedeno, že by šlo o vážné zranění, jako obvodní lékař žalobkyně je uveden [anonymizováno] 24.6.2017 (sobota) zpráva MUDr. [obec], objevují se nová zranění – hematomy, distorze krční páteře, závratě, nauzea a žádost o konzultaci, podpůrnou psychoterapeutickou intervenci delší doby jako prevenci možné rozvíjející se PTSD. Následuje sedm vyšetření u MUDr. [obec] mimo jeho ordinační dobu, některé vykázány jako pohotovost, jedna pohotovostní služba po 20 dnech od úrazu pro odeslání na ošetření laserem. [datum] zpráva Mgr. [příjmení] – je podezřelé, že za tak krátkou dobu byla žalovaná schopna zajistit si toto vyšetření. Zdravotní sestra u MUDr. [obec] je příbuzná Mgr. [příjmení]. Psycholožka konstatuje posttraumatickou stresovou poruchu, i když k tomu nemá oprávnění (není psychiatr). Žalovaná se u ní léčí dodnes, s výjimkou doby, kdy neprobíhal soud. Na ošetření laserem u MUDr. [příjmení] byla žalobkyně osmkrát, vykazuje však 16 cest. [datum] znalecký posudek MUDr. [obec], který nemá oprávnění posudek zpracovat. [datum] výzva k plnění, [datum] podání žaloby. Únor 2019 – upozornění žalovaného na chování MUDr. [obec], objevují se nové zprávy od tohoto lékaře. [datum] se žalobkyně u soudu dozvídá o nepoužitelnosti posudku a nutnosti doložit lékařské zprávy. [datum] na výzvu soudu dochází žalobkyně k psychiatričce. [datum] u MUDr. [příjmení] ani zmínka o návštěvě ciziny, ta ji tedy diagnostikovala bez znalosti tohoto faktu. [datum] žalobkyně přiznává tyto návštěvy ciziny, [datum] již MUDr. [příjmení] přiznává, že bez problémů cestuje. Žalobkyně mění svou výpověď účelově podle toho, co vyjde během řízení najevo. Až od této doby uvádí, že jí cestování nevadí a cizích míst se nebojí, že jí to naopak pomáhá. [datum] u Mgr. [příjmení] uvádí, že má smutek z nemoci matky, obavy ze žalovaného ustoupily do pozadí. [datum] u MUDr. [celé jméno znalkyně] uvádí, že se příznaky objevují, když o tom musí mluvit, jako dneska, kdy nespala, bojí se, že by si žalovaný mohl najmout někoho, aby jí zabil. Žalobkyně [příjmení] tedy simuluje za účelem zisku nemajetkové újmy. Dále žalovaný polemizuje s použitím metodiky Nejvyššího soudu ČR za účelem zjištění výše nemajetkové újmy, když soud by měl určit výši této újmy sám a odkázal na rozsudek nejvyššího soudu ze dne 20.9.2017, sp.zn. 8 Tdo 190/2017.

6. K časové ose uvedla žalobkyně, že ze strany žalovaného se jedná o ryze účelová tvrzení, která byla vyvrácena znaleckým posudkem MUDr. [celé jméno znalkyně].

7. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalovaný se dne 22.6.2017 kolem 18.20 hod. v [obec] dopustil trestného činu výtržnictví, když fyzicky napadl [jméno] [příjmení] tak, že ho několikrát udeřil pěstí do obličeje a těla, několikrát jej kopl nohou, na což reagovala žalobkyně, která se snažila žalovaného odstrčit, načež ten ji udeřil třikrát pěstí do obličeje a způsobil jí zhmoždění obličeje, kořene nosu, pravé tváře, pravého obočí, tržnězhmožděnou ránu pravého obočí a akutní posttraumatickou reakci s obavami a úzkostným stavem, za což mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody (zjištěno z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13.3.2018, č.j. 1T 15/2018).

8. Žalobkyně zaplatila celkem 800 Kč u Mgr. [příjmení], 1 440 Kč u MUDr. [jméno] [příjmení] za laser, 7 133 Kč u MUDr. [příjmení], 149 Kč za Hemagel, 750 Kč za Phlogenzym, 327,75 Kč za Cocatridinu mast, 353,90 Kč za silikonové krytí, 1 130 Kč za Dermatix (zjištěno z příjmových dokladů).

9. Dne 22.6.2017 byla žalobkyně ošetřena na ORL ambulanci, kde bylo zjištěno, že má tržnou ránu nad pravým obočím, ta byla sešita, doporučen Hemagel (zjištěno ze zprávy MUDr. [příjmení]). Dne 24.6.2017 navštívila žalobkyně [příjmení] [příjmení], který zjistil, že má hematom a otok kořene nosu, hematom oka, tržnou ránu nad pravým okem, bolesti hlavy, disterze krční páteře (zjištěno ze zprávy MUDr. [obec]). [datum] navštívila žalobkyně [příjmení] [příjmení], která uvedla, že žalobkyně je traumatizována, projevuje obavy z nejbližší budoucnosti, dominuje strach z dalšího násilí ze strany žalovaného, až se dozví, že to řeší policie. Bojí se sama vycházet z domu. Další návštěva proběhla 2.4.2019, kde Mgr. [příjmení] uvádí, že u žalobkyně přetrvává negativní emoční prožívání související s napadením jejím bývalým partnerem, uvádí vracející se živé vzpomínky na incident, neustupující obavy z dalšího útoku, prožívá úzkost, sníženou schopnost prožívat radost, venku ji doprovází její partner. [příjmení] neustupují, je vhodná konzultace s psychiatrem (zjištěno ze zprávy Mgr. [příjmení]). Žalobkyně dojížděla k MUDr. [příjmení] do [obec] k ošetřování jizvy laserem, osmkrát byla prohlédnuta lékařem, doporučen Mepiform, Dermatix, Phlogenzym a dodržovat doporučené termíny ošetření (zjištěno ze zpráv MUDr. [příjmení]). Ošetření laserem bylo provedeno kombinací dvou laserů, další pracoviště, které jimi disponuje je v [obec] a ve [obec] (zjištěno ze zprávy MUDr. [příjmení]). V trestním řízení podával lékařskou zprávu MUDr. [příjmení] (zjištěno z lékařské zprávy), dále žalobkyni ošetřoval dne [datum], uvedl, že prosí o konzultaci, podpůrnou psychoterapeutickou intervenci, další vyšetření bylo [datum], [datum] (doporučena Cicatridina), [datum] – odeslána na ošetření laserem na stomatologii (zjištěno z lékařských zpráv). [jméno] [příjmení] je provozovatelem automobilu BMW s průměrnou spotřebou 4,6 l nafty na 100 km (zjištěno z technického průkazu). Dne [datum] byla žalobkyně vyšetřena MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatričkou, kde uvedla, že má stále obavy ze žalovaného, který bydlí nedaleko, ráno kontroluje, jestli už odjel, když se vrací domů, má obavy, z práce ji vyzvedává přítel. Zredukovala aktivity, které provozovala sama, je pro ni problém to stále otevírat, zhoršilo se to, když byly u soudu její potíže zpochybněny. Lékařka objektivně zjistila, že mimika a gestikulace je úzkostně ztrnulejší, žalobkyně je intermitentně plačtivá, spontaneita snížená, psychomotorické tempo volnější, tenze anticipační, nálada oploštělá, suicidální rozlady nemá, myšlení nenarušeno, mnestické a kognitivní schopnosti bez hrubé patologie, potíže s provozní pamětí lze hodnotit jako funkční kognitivní deficit. Závěrem je zjištěná posttraumatická stresová porucha, předepsána farmakoterapie (zjištěno ze zprávy MUDr. [příjmení]).

10. Žalobkyně ve svém účastnickém výslechu uvedla, že před napadením hodně sportovala, což nyní zredukovala, protože nechtěla být sama, bála se žalovaného. Nechodí do společnosti, nemá chuť se seznamovat s novými lidmi, bojí se chodit ven. Z práce ji vyzvedává přítel. Má obavu z mužů, doma se zamyká. Dříve měla vztah se žalovaným, nyní žije s jeho bratrancem, panem [příjmení], bydlí ob jednu bytovku od žalovaného. Od incidentu byla na dovolené na horách, na Islandu a v Keni. Žalovaný za ní přišel do práce, odmítla ho obsloužit a odešla dozadu, řekla mu, že je drzý. Má strach z mužů i v práci. Léčila se u Mgr. [příjmení], pak se uzavřela do sebe a chtěla to vyřešit sama, ale způsobuje jí to stres, zvlášť když o tom musí mluvit. Její matka je nemocná, ale v době incidentu to tak nebylo, ve vyšetření její nemoc neuváděla. Je z toho přirozeně smutná, zrušili kvůli tomu svatbu. Nechala si předepsat prášky na spaní, to měla špatné od incidentu, řešila to volně prodejnými léky. Měla i tělesné potíže, třásla se, měla bolesti uzlin a výpadky paměti.

11. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je partnerem žalobkyně, žalovaný je jeho bratranec. Od incidentu pozoruje na žalobkyni změny chování, dřív chodila sama ven a na kolo, teď to omezila. Má strach z osamocených míst. K fotografiím, na kterých je žalobkyně zachycena ve společnosti uvádí, že je tam vždy stejná společnost, něco na Kralickém sněžníku, něco od známého. Po incidentu mu žalovaný volal a říkal, že je oba zabije a zahrabe. Žalovaného potkali před kavárnou, šli raději dozadu. Žalobkyně se léčila u p. [příjmení], když jí pak soud víceméně vyzval, aby doložila svůj stav, tak šla k MUDr. [příjmení]. Mezitím jí neříkal, aby šla k doktorovi, viděl na ní ale změny, nevěděl, jestli je to na doktora. Svědek vyzvedává žalobkyni téměř každý den z práce, po incidentu zhubla, teď už jí, ale je více lekavá. Chodívala ven s kamarádkami, teď to omezila. Je pravda, že bydlí blízko žalovaného. Maminka žalobkyně je nemocná, kvůli tomu a kvůli soudu odložili svatbu, nechtěli řešit vše najednou.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že se žalobkyně změnila, nechodí sama, víc se bojí. Žalobkyni zná od té doby, co chodí s F. [příjmení].

13. Svědek [jméno] [příjmení], bratr [jméno] [příjmení] uvedl, že se žalobkyně změnila, stále mluví o tom incidentu, bojí se, že se to bude opakovat. Je zamyšlená, méně komunikativní. 14. [jméno] [příjmení] uvedla, že dříve chodily se žalobkyní často sportovat, po incidentu již žalobkyně přestala intenzivní trénink zvládat. Nechodí sama, nechává se všude vozit. O běžných věcech se baví normálně, žalovaného se bojí. 15. [jméno] [příjmení] uvedla, že se žalobkyně změnila, hlavně bezprostředně po incidentu, kdy chodila pozdě do práce, protože se bála, že žalovaného potká. Nyní se straní kolektivu, nikam nechodí. Předtím chodily na kafe nebo na badminton, teď chodí méně často, vozí ji její přítel. Žalobkyně jí říkala, že se žalovaného bojí, bojí se i zvonku, když za ní svědkyně jde, tak jí nejprve zavolá. Žalobkyně v práci v lékárně obsluhuje i muže, k těm mladším je odměřená. 16. [jméno] [příjmení] uvedl, že zná žalobkyni od roku 2015, lezli spolu na horolezecké stěně, před incidentem to bylo v pořádku, poté byla roztěkaná, musela přestat dělat s dětmi. I když pak lezla s ním, řekl jí, ať si najde někoho jiného, byla rozklepaná, stahovala ho dolů, když na ni houknul, bylo to ještě horší. Ztratila výkonnost, kterou měla předtím. Leze sice pořád se spolulezkyní, ale svědek kdyby mohl, tak by jí to zakázal, je pořád rozklepaná. Dřív svědek lezl vyšší obtížnost i se žalobkyní, když na ni houkl, smála se tomu, po incidentu ale už ne, změnilo se to.

17. Z videozáznamu z mobilního telefonu soud zjistil, že v přítomnosti žalovaného (v obchodě) se žalobkyně chová normálně, nejsou na ní patrné známky paniky.

18. Ke zjištění újmy žalobkyně byl vypracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], který však nedisponuje znaleckým oprávněním pro stanovení nemateriální újmy a není psychiatr. Soud proto z jeho posudku nevycházel. Žalovaný předložil odborné vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Tato znalkyně uvedla, že vycházela z předložené dokumentace - ambulantní zprávy, zpráva z psychologie atd.) a došla k závěru, že bolestné pro žalobkyni činí 48,9 bodu, výpočet učiněný MUDr. [příjmení] není správný. Dále uvedla, že u poškozené nevznikly objektivně prokázané trvalé následky, tedy psychiatrickým pracovištěm stanovená chronická posttraumatická stresová porucha. MUDr. [příjmení] takové následky nepředpokládá, neboť poslední odborná léčba je objektivně doložena 13.7.2017, pak celý rok léčba neprobíhala a není psychiatrem zhodnocen zdravotní stav. Pokud by nyní doložila poškozená zprávu z psychiatrie, bude se s největší pravděpodobností jednat o účelové jednání se snahou získat odškodnění. Navrhuje proto provedení stanovení diagnózy trvalých následků soudním znalcem z psychiatrie, pro vyloučení výše uvedeného účelového jednání a posouzení předchorobí (zjištěno z vyjádření MUDr. [příjmení] ze dne 26.11.2018).

19. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] z 16.6.2020 soud zjistil, že znalkyně žalobkyni dne 9.12.2019 vyšetřila, zjistila, že dříve se žalobkyně psychiatricky neléčila, nechodila ani do pedagogicko-psychologické poradny. Žalobkyně znalkyni popsala incident a uvedla, že z toho byla šokovaná, nikdy předtím neměla podobnou zkušenost, musela jít i do pracovní neschopnosti. Pak odjela na Island, když byla daleko, cítila se bezpečněji. Pak měla pocit, že by to měla zvládnout sama, pak v lednu 2018 přestala chodit ven, začala se zamykat, to trvá dosud. Bojí se mužů od 30 do 50 let, v práci se to snaží nedávat najevo. Z práce jí vozí přítel. Přestala pěstovat některé záliby, například lezení, měla strach. Když vidí žalovaného (přišel k ní do [anonymizováno] před soudním jednáním), tak jí buší srdce, potí se jí ruce, má křeče v břiše, úzkost, strach, cítila nervozitu, to se objevuje, i když o tom musí znova mluvit, jako třeba při vyšetření. Má strach, že ho situace ponížila, on je mstivý a bojí se, že jí něco udělá. Má strach i z jiných mužů, špatně spala, vracela se jí ta situace. Jizva se jí hojila špatně, musela na laser a stejně je to vidět. Zemřela jí matka, o kterou se starala, kvůli tomu se jí nyní zhoršila nálada. Podle znalkyně je žalobkyně orientovaná, je patrná emoční labilita, intrapsychická tenze a nervozita. Psychomotorické tempo je v normě, spontaneita také. Je zvýšeně úzkostná, je přítomna anticipační úzkost a vyhýbavé chování. Afektivní dráždivost není patologicky zvýšená, vnímání neporušeno. Myšlení je koherentní, schopnost racionálního úsudku a logického myšlení ani paměť není narušena. Osobnost je integrovaná, není závažněji narušena. Znalkyně na základě studia spisu a především po vlastním vyšetření zjistila, že se u žalobkyně po napadení žalovaným rozvinula duševní porucha, a to Posttraumatická stresová porucha a dále utrpěla hematom pravého oka, hematom a otok kořene nosu, zhmoždění pravé tváře a tržnězhmožděnou ránu nad pravým obočím. Znalkyně také uvedla, že obecně se tato porucha řadí mezi závažné reakce na stres. Vzniká přímým následkem stresové události, tedy nemůže vzniknout bez toho, že by byla postižená vystavena traumatické události. Kromě nezbytného traumatu mohou hrát roli i environmentální faktory a predisponující sociální faktory. Stresová událost je takového charakteru, který svojí závažností přesahuje obvyklou lidskou zkušenost, nepatří do běžného scénáře každodenního života a byla by traumatická pro většinu lidí. Typický je moment překvapení, ohrožení života nebo tělesné integrity. Příznaky se rozvíjejí okamžitě nebo mají odložení začátek, většinou do půl roku od stresové události. Typické je znovuprožívání, vyhýbání se podobným situacím, symptomy zvýšené psychické dráždivosti – poruchy spánku, podrážděnost, ataky hněvu a vzteku, obtíže s koncentrací, zvýšená bdělost nebo přehnané úlekové reakce. Napadení ženy mužem do obličeje je traumatický zážitek, žalobkyně užívala antidepresivum se sedativním účinkem, které po otěhotnění musela vysadit. K vyjádření MUDr. [příjmení] znalkyně uvedla, že této lékařka žalobkyni osobně nevyšetřila a není ani psychiatr. Znalkyně vycházela ze svého vyšetření, nikoliv ze zpráv psycholožky. Úmrtí matky způsobilo smutek a pocity neradosti, což je běžné, u žalobkyně jsou však přítomny typické příznaky posttraumatické stresové poruchy (znovuprožívání, úzkost, vyhýbavé chování apod.) a ty se vykytují pouze v souvislosti s traumatem. Za ztížení společenského uplatnění pak znalkyně vypočetla újmu ve výši 290 951 Kč.

20. Proti znaleckému posudku vznesl žalovaný řadu námitek. Znalecký posudek je vypracován na základě jediného vyšetření, nebyla použita hypnóza, nebyla měřena hladina kortizolu v krvi, nebyla použita metoda EEG a EKG, nebyla zohledněna skutečnost, že byly předepsány léky na tři měsíce a pak až kontrola, nebyla zohledněna skutečnost, že se žalobkyně se šla k psychiatrovi léčit až po poučení soudem (což je účelové a poukázala na to i MUDr. [příjmení]). Dále žalovaný poukázal na rozpornost výpovědí žalobkyně a na časovou osu, uvedenou již v odstavci 5 rozsudku. Nebylo zohledněno, že PTSD může být způsobena i úmrtím matky, popř. její nemocí (žalobkyně uvedla, že léky začala brát v souvislosti s onemocněním matky), nebyly hodnoceny účelové zprávy MUDr. [obec], a to, že se v předchozích vyšetřeních žalobkyně nezmiňovala o nemoci matky. Žalovaný také namítl podjatost znalkyně, o čemž bylo soudem rozhodnuto tak, že znalkyně podjatá není. Žalovaný navrhl zpracování revizního znaleckého posudku, neboť je dle jeho názoru je třeba stanovit lži skóre žalobkyně, která může PTSD pouze předstírat. Znalecký posudek tedy vypracován chybnou metodou a měl by být přezkoumán.

21. Z částí odborných textů, předložených žalovaným soud zjistil, že u osob s poválečným posttraumatickým syndromem byla zjištěna abnormální křivka EKG (Abnormal ECG Patterns in Chronic Post-War PTSD Paients: [příjmení] [příjmení] [jméno] autorů Habibolah Khazaie a dalších). Dále soud zjistil, že existují případy, kdy pacienti simulují duševní poruchy za účelem zisku a odhalení takové simulace může být velmi obtížené (Předstírané poruchy a simulace autora doc. MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]). Poukázal také na to, že vznik posttraumatické stresové poruchy musí být vázán na extrémní situace (Who Develops Posttraumatic Stress Disorder autorů [jméno] [příjmení]. Ozer a [jméno] [příjmení]. [příjmení]).

22. Ve svém výslechu pak znalkyně k dotazům a námitkám žalovaného uvedla, že vyšetření žalobkyně trvalo tři hodiny a bylo dostačující, pokud by měla pocit, že tomu tak není, provedla by další vyšetření. Hospitalizace se provádí tehdy, když vyšetřovaný nespolupracuje. Při psychiatrickém vyšetření se standardně neprovádí stanovení hladiny kortizolu, není to diagnostická metoda PTSD, snížené hodnoty kortizolu jsou nespecifické. Stejně je to s metodou EEG, EKG a hypnózou. Znalkyně vycházela z psychiatrických diagnostických kritérií. Znalkyně také zopakovala, že MUDr. [příjmení] není psychiatr, žalobkyni nevyšetřovala, takže se jen těžko může vyjadřovat k jejímu stavu. Žalobkyně se léčila bezprostředně po události, pak se jí stav upravil, příznaky choroby mohou fluktuovat a měnit se. Nedovede si představit, že by někdo mohl nahrát úzkost a další projevy tak, aby to psycholožka nepoznala, nejde jen o to, co kdo říká, ale i o to, jak se chová. Narušení života žalobkyně hodnotila znalkyně nejnižším stupněm. Smrt rodiče nemůže vyvolat PTSD, na to je nutná traumatická událost. Nemoc matky nemůže způsobit vyhýbavé chování a znovuprožívání. Znalkyně nepoužila dotazník, ten se používá k sebevyšetření a pokud by vycházela jen z něho, bylo by vyšetření hodně redukované. K tomu, že žalobkyně šla k psychiatrovi až po poučení soudem, uvedla znalkyně, že vycházela z toho, že žalobkyně šla na vyšetření z popudu psychologa. Pokud by jí žalobkyně přišla nevěrohodná, požádala by o konzultaci psychologa, věrohodnost znalkyně zkoumá během vyšetření např. tím, že se opakovaně ptá na určité věci a hodnotí soulad sdělení s dokumentací.

23. Žalovaný v reakci na výslech znalkyně navrhl vypracování znaleckého posudku z oboru psychologie k posouzení věrohodnosti žalobkyně, neboť konzultoval věc s odborníky, kteří uvedli, že je možné, aby člověk přesvědčil psychiatra o existenci PTSD, pokud si nastuduje jeho projevy. Při posudku nebyly využity metody obsahující lži faktor. Také při konzultaci s odborníky zjistil, že situace, z níž žalobkyně odvozuje vznik PTSD nebyla tak hrozivého charakteru, aby se PTSD mohla rozvinout, je tedy třeba zjistit případné predispozice v osobnosti žalobkyně. To, že se sama zapojila do konfliktu (neutekla, nedržela se stranou) by naopak mohlo svědčit pro skutečnost, že je proti PTSD více odolná. Navrhl také vyžádání všech zdravotních zpráv, neboť žalobkyně zakládá pouze ty zdravotní zprávy, které se jí hodí. Žalovaný měl také námitky k protokolaci a založil do spisu přesný přepis výslechu znalkyně z pořízeného zvukového záznamu, čímž dokumentoval, že odpovědi znalkyně byly vyhýbavé, znalkyně nevysvětlila řádně svůj posudek, protokol nepodává reálný obraz výslechu.

24. Soud návrh na opravu protokolace zamítl s tím, že takovou námitku je třeba vznést při samotném úkonu, o němž je protokol sepisován nebo bezprostředně po úkonu, což se nestalo.

25. Soud zjistil, že posttraumatická stresová porucha vzniká jako odpověď na událost nebo situaci, která má výjimečně nebezpečný nebo katastrofický charakter a která by pravděpodobně způsobila hluboké rozrušení téměř u kohokoliv. (zjištěno z publikace Psychické trauma a jeho terapie, [příjmení] [jméno], [příjmení], M. a Duševní a behaviorální poruchy, [příjmení], P.).

26. Žalovaný také předložil vyjádření PhDr. D. [příjmení], podle které k rozvoji PTSD je třeba, aby byl jedinec vystaven traumatické události, při níž došlo k usmrcení jiné osoby, hrozila smrt, došlo k těžkému úrazu nebo ohrožení fyzické integrity vlastní nebo jiných osob a odpověď jedince zahrnovala strach, beznaděj nebo hrůzu (diagnostický manuál DSM – [příjmení]), podle MKN – 10 musel být jedinec vystaven stresové události nebo situaci krátkého nebo dlouhého trvání, výjimečně nebezpečného nebo katastrofického charakteru a podle Amerického psychiatrického manuálu APA se PTSD vyskytuje u lidí, kteří zažili nebo byli svědky traumatické události, jako je přírodní katastrofa, závažná nehoda, teroristický útok, válka, znásilnění nebo byli ohrožení smrtí, sexuálním násilím nebo vážným zraněním. Pokud taková událost nepředcházela, musela by osobnost postižené premorbidní vykazovat rysy značné vulnerability, tedy dispozice k rozvoji poruchy i za okolností méně hrozivých. Doporučila psychologické vyšetření (zjištěno ze zprávy PhDr. [příjmení]).

27. Soud dále zadal soudnímu znalci [celé jméno znalce], [anonymizováno] dotaz, zda znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] postupovala při vypracování posudku standardními metodami. Znalec ve svém posudku uvedl, že při vypracování posudku byly znalkyní použity standardní metody v souladu s aktuálními poznatky v oboru psychiatrie a nepoužití metod EKG, EEG, laboratorní vyšetření či dotazníku nemohlo mít v žádném směru vliv na závěry posudku, neboť těchto metod se při diagnostice PTSD nepoužívá (zjištěno z posudku ze dne 15.6.2021).

28. Podle ust. § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

29. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2018, sp.zn. 6 Tdo 320/2018, na něž odkazoval žalovaný, znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, musí obsahovat popis konkrétních projevů posttraumatické stresové poruchy u poškozeného, tj. uvedení skutečností, v jakých sférách života poškozeného se tato porucha projevila a po jakou dobu a v jaké intenzitě ho omezila v obvyklém způsobu života. Takto musí být zadavatelem znalecký úkol vymezen. Nestačí jen znalcovo konstatování, že v důsledku jednání obviněného tato posttraumatická stresová porucha u poškozeného nastala. Jen při zodpovězení těchto otázek lze totiž rozhodnout, zda se tato posttraumatická stresová porucha projevila jako vážná porucha zdraví (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 29/ 2018 Sb. rozh. tr.).

30. Podle Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.9.2017, sp.zn. 8 Tdo 190/2017, na které žalovaný rovněž odkazuje, znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného ze životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu.

31. Žalobkyně požadovala majetkovou újmu – náklady léčení a nemajetkovou újmu – ztížení společenského uplatnění za posttraumatickou stresovou poruchu, která se u ní vyvinula po incidentu se žalovaným. Bylo prokázáno, že žalovaný udeřil žalobkyni do obličeje během konfliktu, který vznikl mezi žalovaným a přítelem žalobkyně. Nejprve probíhal konflikt mezi muži, když do něj vstoupila žalobkyně, tak ji žalovaný udeřil do obličeje a způsobil jí pohmožděniny a tržnou ránu nad obočím. Za toto své jednání byl žalovaný shledán vinným trestným činem výtržnictví. Tento průběh incidentu je co do základu mezi účastníky nesporný, žalovaný tvrdil, že udeřil žalobkyni jednou, žalobkyně uvedla, že to bylo třikrát. Pro posouzení odpovědnosti žalovaného však není rozhodující, kolikrát žalobkyni udeřil, i jeden úder na obličej považuje soud za dostatečně závažné jednání – koneckonců následek je zřejmý, došlo k otevřenému poranění obličeje.

32. Žalobkyně se se zraněním léčila a vynaložila na léčebné přípravky prostředky, které nebyly hrazeny ze zdravotního pojištění – jednalo se o masti Hemagel, Cicatridina, Dermatix, lék Phlogenzym a silikonové krytí rány, které jí byly doporučeny lékaři, což vyplývá z lékařských zpráv. Za tyto léčebné přípravky žalobkyně uhradila 2 705 Kč.

33. Dále žalobkyně prokazatelně uhradila 7 133 Kč za léčení laserem u MUDr. [příjmení] a 1 440 Kč za léčení laserem u MUDr. [ulice]. Laserové léčení bylo indikováno na vzniklou jizvu po ráně nad obočím, doporučeno bylo rovněž lékařem.

34. Žalobkyně na ošetření laserem dojížděla do [obec] k MUDr. [příjmení], která nabízí ošetření dvěma typy laserů, jedná se tedy o specializované pracoviště, další je v [obec] a ve [obec], takže toto pracoviště bylo nejblíž. Žalobkyně podstoupila léčení 16 krát, jedna cesta z [obec] je dlouhá 100 km. V roce 2017 to bylo 14 cest, tedy 1 400 km při základní sazbě 3,90 Kč za jeden kilometr a průměrné spotřebě [značka automobilu] [anonymizováno] – [anonymizováno] 320D ve výši 4,5l nafty na 100 km, cena nafty 28,60 Kč podle vyhl. č. 440/2016 Sb., celkem 7 261,80 Kč, v roce 2018 dvě jízdy, tedy 200 km při základní sazbě 4 Kč a ceně nafty 29,80 Kč dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. celkem 1 068,20 Kč. Dále žalobkyně absolvovala dvě cesty do [obec] v roce 2017, celkem 80 km při cenách uvedených výše, celkem 414,96 Kč. Za cestovné má tedy žalobkyně právo na 8 744,96 Kč, požaduje však pouze 8 000 Kč, na což má právo a soud jí proto tuto náhradu přiznal.

35. Náhradu za krční límec ve výši 219 Kč žalobkyně nejprve požadovala, následně však v této části vzala žalobu zpět. Soud tedy postupoval dle ust. § 96 odst.2 o.s.ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil.

36. Nejspornější pak byla žaloba v části, kde se žalobkyně domáhá náhrady za ztížení společenského uplatnění z důvodu posttraumatické stresové poruchy. Žalovaný mnohokrát zpochybnil, že touto poruchou žalobkyně trpí a poukazoval na různé aspekty, které měly vyvrátit její tvrzení o tom, jakým způsobem je po incidentu postižena. Žalovaný namítal, že se žalobkyně s poruchou řádně neléčila, navštívila pouze dvakrát psycholožku a až po poučení soudem navštívila psychiatričku, což je dle žalovaného účelová snaha prokázat neexistující duševní poruchu. Je pravda, že žalobkyně navštívila psychiatrii až po prvním jednání soudu, což připustil i její přítel [anonymizováno]. [příjmení], který dokonce uvedl, že ji k tomu soud vyzval. Psychické nemoci a poruchy jsou velmi specifické a nelze bez dalšího tvrdit, že když se někdo s takovou poruchou neléčí, pak ji nemá. Pro laika nemusí být vždy zřejmé, kdy porucha nabývá takové intenzity, že je nutné ji léčit lékařem psychiatrem, kdy je možné se s ní vypořádat samostatně a kdy je lepší pomoc psychologa. Žalobkyně tvrdí, že je ve svém životě omezena, ani ona však netvrdí, že nemůže vůbec vykonávat zaměstnání nebo volnočasové aktivity, je tedy možné, že nutnost lékařské péče nevnímala. Pokud by však byla zcela zdravá, není pravděpodobné, že by o své duševní poruše přesvědčila dvě lékařky (MUDr. [celé jméno znalkyně] a MUDr. [příjmení]) a jednu psycholožku (Mgr. [příjmení]). Žalovaný namítal možnost simulace duševní poruchy – taková možnost jistě existuje vždy. Žalovaný však odkazoval na obecné odborné prameny, které uvádějí, že je to možné a na vyjádření PhDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení], které však žalobkyni nevyšetřovaly, ani s ní nemluvily. Naopak dvě lékařky, psychiatričky (na rozdíl od žalovaným oslovených odborníků), které žalobkyni vyšetřily, obě došly ke shodnému závěru, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Žalovaný s tímto závěrem nesouhlasil a rozporoval způsob vypracování znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] poukazem na další vyšetřovací metody. Jím uváděné vyšetřovací metody však neslouží k diagnostice posttraumatické stresové poruchy – to uvedla MUDr. [celé jméno znalkyně] a potvrdil to i Doc. MUDr. [příjmení], Ph.D. Podle vyjádření Doc. MUDr. [příjmení] [jméno]. postupovala MUDr. [celé jméno znalkyně] při vypracování posudku standardně a použila dostupné metody vyšetření. MUDr. [celé jméno znalkyně] zpracovala dle názoru soudu posudek řádně, podrobně zjišťovala současný psychický stav žalobkyně, její anamnézu, v rámci vyšetření udělala i orientační zjištění věrohodnosti (ptala se několikrát na stejné věci apod.). O věrohodnosti žalobkyně pochybnosti neměla, pokud ano, přizvala by psychologa. Žalovaný není odborník, aby mohl lépe posoudit věrohodnost žalobkyně, nežli učinila lékařka, která ji tři hodiny vyšetřovala, a zároveň soudu nenabídl dostatečné důkazy pro to, aby byl zpochybněn znalecký posudek. Soud má tedy za to, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že žalobkyně je schopna žalovaného potkat v obchodě (což žalovaný prokazoval videozáznamem), aniž by odešla nebo dala najevo rozčilení. Soud neprováděl z tohoto důvodu výslech svědka, který měl prokazovat chování žalobkyně k žalovanému – i kdyby žalobkyně žalovaného snesla ve své přítomnosti bez vnějších projevů bázně nebo nervozity, neznamená to, že vnitřně neprožívá nepříjemné pocity.

37. Žalovaný dále namítal, že žalobkyně nemůže trpět posttraumatickou stresovou poruchou, když po incidentu byla v zahraničí a navštěvuje známé. Tady je třeba opět zohlednit, že žalobkyně tvrdí, že své aktivity omezila, nikoliv, že by byla zcela odstřižena od běžného života. Je pravdou, že výlety do ciziny u psycholožky a psychiatričky neuvedla, to však ještě neznamená, že je chtěla zatajit a že by to znamenalo významné snížení její věrohodnosti. Žalobkyně navštívila několik lékařů, několikrát o svých problémech hovořila a neuváděla vždy přesně stejné okolnosti, nebo tyto okolnosti nebyly stejně lékaři zaznamenány. Taková situace však opět věrohodnost tvrzení žalobkyně nesnižuje. Každý z lékařů může zaznamenat jiné skutečnosti nebo je zaznamená jiným způsobem, žalobkyně může být v jiném rozpoložení, její stav není neměnný, jak uvedla MUDr. [celé jméno znalkyně]. [příjmení] se zlepšují a zhoršují, jejich projevy se mění. Nesrovnalosti v časové ose a mírné změny tvrzení žalobkyně tedy soud nepovažuje za rozhodné a vyvracející možnost posttraumatické stresové poruchy.

38. Žalovaný také uváděl, že posttraumatická stresová porucha vzniká na podkladě silně traumatizující události (válka, teroristický útok), což jeho jednání nebylo. I v publikacích, na které odkazuje je však uvedeno, že porucha může vzniknout při události, v níž je ohrožena nebo porušena fyzická integrita postiženého. Žalobkyně prokazatelně utrpěla zranění v obličeji, útok byl veden proti hlavě a značnou silou, když způsobil tržnou ránu. Běžná žena na podobnou situaci není zvyklá a nelze tedy vyloučit, že i takový útok způsobí posttraumatickou stresovou poruchu – nevyloučily to ani obě psychiatričky.

39. Další námitka žalovaného směřovala ke skutečnosti, že matka žalobkyně byla nemocná, posléze zemřela, což muselo mít vliv na psychický stav žalobkyně. MUDr. [celé jméno znalkyně] však výslovně vyloučila, že by tato skutečnost mohla mít za následek vznik posttraumatické stresové poruchy, taková událost vyvolává smutek, nikoliv vyhýbavé chování nebo znovuprožívání. Soud má tedy tuto námitku za vyvrácenou a neprováděl důkaz vyžádáním lékařských zpráv matky žalobkyně.

40. Dále uváděl žalovaný, že výši náhrady nemajetkové újmy musí stanovit soud, nikoliv znalec. K této námitce je třeba uvést, že výši újmy vždy stanoví soud, znalecký posudek vypracovaný podle metodiky Nejvyššího soudu je pak pro rozhodnutí jedním z důkazů. Ještě před zadáním znaleckého posudku soud zjišťoval, zda žalobkyni skutečně újma vznikla a teprve poté, kdy měl soud toto tvrzení za prokázané, byl zadán znalecký posudek. Svědci potvrdili, že chování žalobkyně se po incidentu změnilo, omezila své sportovní aktivity, když cestuje, doprovází jí přítel, nejezdí sama. Svědek [jméno] [příjmení] popsal její změnu velmi přesvědčivě – při náročnější sportovní činnosti – lezení na stěnu se bojí, ačkoliv dřív to zvládala. S těmito důkazy pak koresponduje zjištění znalkyně, která sama uvedla, že omezení životních aktivit hodnotila nízkým stupněm, tomu pak přiřadila bodové ohodnocení. Takové hodnocení není v rozporu s ostatními důkazy a soud tedy mohl vzít znalecké ocenění ztížení společenského uplatnění za základ svého rozhodnutí. Znalkyně také přesně uvedla, jak se porucha u žalobkyně projevuje, v čem je omezena pod. Ztížení společenského uplatnění z důvodu posttraumatické stresové poruchy tedy soud ohodnotil částkou 290 951 Kč.

41. Celkem tedy soud uložil žalovanému povinnost k náhradě újmy, způsobené žalobkyni, ve výši 311 034,65 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

42. Žalobkyně byla ve věci téměř plně úspěšná, její úspěch závisel na znaleckém posudku, a soud jí proto přiznal dle ust. § 142 odst.3 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 9 580 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 162 860 Kč za 17 úkonů (převzetí věci a žaloba, účast u 5 jednání soudu, sepis devíti podání a jedné předžalobní výzvy) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 17 úkonů ve věci po 300 Kč, celkem 5 100 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Škoda Superb se spotřebou 4,6 l nafty na 100 km za 392 km v roce 2019 při základní sazbě 4,10 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 33,60 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 333/2018 Sb.), celkem 2 213 Kč a za 588 km v roce 2021 při základní sazbě 4,40 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 27,20 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), celkem 3 323 Kč a 30 půlhodin ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem 3 000 Kč. Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 37 064 Kč. Žalobkyně má také právo na nahrazení zálohy na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 215 560 Kč.

43. Žalovaný je dále povinen dle ust. § 148 odst.1 o.s.ř. nahradit náklady státu na vypracování znaleckých posudků a svědečné v celkové výši 16 447 Kč.

44. Podle ust. § 2 odst.3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích je dále žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 3 110 Kč dle položky 3 písmeno b) sazebníku.

45. Soudní poplatek ve výši 3 174 Kč soud naopak vrátil žalobkyni dle ust. § 10 odst.1 zákona o soudních poplatcích, neboť jejž žalobkyně zaplatila, ačkoliv k tomu nebyla povinna.