5 C 52/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 25 984,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 935,53 Kč s ročním úrokem z prodlení z částky 25 984,53 Kč od 8.5.2007 do 11.10.2022 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, kdy je v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a s ročním úrokem z prodlení od 12.10.2022 do zaplacení z částky 25 935,53 Kč ve výši dle repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, kdy je v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 70 396,33 Kč od 10.1.2008 do 27.3.2025, úroku 14,9 % ročně z částky 25984,53 Kč od 28.3.2025 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 40786,79 Kč od 10.1.2008 do 27.3.2025 a úroku z prodlení z částky 25984,53 Kč od 28.3.2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí v rozsahu převyšujícím roční úrok z prodlení z částky 25 984,53 Kč od 8.5.2007 do 11.10.2022 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, kdy je v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a s ročním úrokem z prodlení od 12.10.2022 do zaplacení z částky 25 935,53 Kč ve výši dle repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, kdy je v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku 260 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení 25 984,53 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že spolu právnická osoba. (dále předchůdce) a žalovaný uzavřeli dne 9.11.2004 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obecné podmínky (dále OP) a přehled poplatků. Na základě této smlouvy předchůdce poskytl dne 9.11.2004 žalovanému 50 000 Kč a žalovaný se mu tuto částku zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 14,9 % ročně formou 71 anuitních měsíčních splátek po 1064 Kč splatných k 20. dni v měsíci. Žalovaný nehradil stanovené splátky řádně a včas, došlo tak k jeho zesplatnění ke dni 7.5.2007. Za dobu od 9.11.2004 do 9.1.2008 uhradil žalovaný na tuto smlouvu 24015,47 Kč, dlužná jistina tedy ke dni 9.1.2008 dosahovala 25 984,53 Kč a dlužný úrok 2 781,53 Kč a úrok z prodlení 1 793,22 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2014 byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 18.12.2014. Tato pohledávka byla vůči žalovanému uplatněna v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán rozhodcem tituly před jménem jméno FO dne 28.5.2008 rozhodčí nález, sp. zn. právnická osoba, a následně i v rámci exekučního řízení vedeného u exekutorského úřadu adresa – východ pod sp. zn. spisová značka, tato exekuce však byla ke dni 9.4.2025 zastavena, v řízení přitom nebylo vymoženo ničeho. Žalobkyně se tak po žalovaném nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny 25 984,53 Kč, kapitalizovaného úroku 701 396,33 Kč (úrok kapitalizovaný do 9.1.2008 + 14,9% ročně od 10.1.2008 do 27.3.2025), kapitalizovaného úroku z prodlení 40 786,79 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení do 9.1.2008 + zákonný úrok z prodlení od 10.1.2008 do 27.3.2025), úroku ve výši 14,9 % ročně z dlužné jistiny od 28.3.2025 do zaplacení a úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 28.3.2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. K jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

4. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že spolu dne 9.11.2004 předchůdce a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému 50 000 Kč a žalovaný se jí zavázal tuto částku předchůdci vrátit do 20.10.2010 formou 71 měsíčních anuitních splátek po 1 064 Kč spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně a sjednanými poplatky za poskytované služby. Za nedílnou součást smlouvy pak byly označeny OP a Přehled poplatků. Smlouva je přitom smlouvou formulářovou, do které jsou rozhodné údaje toliko dopsány.

5. Dle přehledu poplatků se jedná o poplatek 400 Kč za zaslání upomínky a 2 000 Kč za změny ve smlouvě vymezených podmínek úvěru z podnětu klienta.

6. V OP je poté upraven postup čerpání úvěru, jeho splácení, prověřování, smluvní pokuta, i postup pro případ prodlení žalovaného s plněním, kde je upraveno právo předchůdce úvěr zesplatnit. Rovněž zde pak byla obsažena rozhodčí doložka v tom smyslu, že majetkové spory, které z této smlouvy vzniknou budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným Správcem seznamu rozhodců vedeném Společností pro rozhodčí řízení a.s. OP přitom nejsou nikým podepsány.

7. Podle interního účetního dokladu byla žalovanému daná částka ze strany předchůdce poskytnuta 9.11.2004.

8. Dle výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky a příslušné dodejky zaslal předchůdce dne 18.4.2007 žalovanému výzvu k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky do 7.5.2007 s ohledem na jeho prodlení s úhradou splátky.

9. Z historického výpisu z daného úvěru a specifikací úroku a úroku z prodlení vyplývá, že splatnost daného úvěru nastala 7.5.2007. ke dni vyhotovení daného výpisu, tj. ke dni 9.1.2008, přitom zbývalo na jistině uhradit 25 984,53 Kč, úrok z prodlení dosahoval 1 793,22 Kč a úrok 2 781,53 Kč.

10. Podle rozhodčího nálezu tituly před jménem jméno FO ze dne 28.5.2008, sp. zn. právnická osoba, předchůdce uplatnit tuto svou pohledávku za žalovaným u daného rozhodce dne 14.2.2008, přičemž byla žalovanému tímto rozhodčím nálezem uložena povinnost zaplatit mu 30 559,28 Kč s příslušenstvím. Na rozhodčím nálezu je vyznačena právní moc a vykonatelnost ke dni 16.7.2008.

11. Dle usnesení zdejšího soudu ze dne 14.8.2008, č.j. spisová značka, byla daného dne nařízena exekuce na majetek žalovaného na základě shora specifikovaného rozhodčího nálezu, jejím provedením byl pověřen soudní exekutor tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa - Anonymizováno.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy 1 k této smlouvě soud zjistil, že spolu dne 12.12.2014 předchůdce a žalobkyně uzavřeli smlouvu, již se předchůdce zavázal postoupit na žalobkyni své pohledávky za svými dlužníky, a to včetně své pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora specifikované smlouvy, a to ke dni 15.12.2014.

13. Podle oznámení o postoupení předchůdce dne 18.12.2014 vystavil na jméno žalovaného oznámení o shora uvedeném postoupení ke dni 15.12.20214.

14. Ze zprávy soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa – východ, usnesení soudního exekutora ze dne 10.3.2025, hromadného souhlasu se zastavením a usnesení soudního exekutora ze dne 11.4.2025 vyplývá, že byla exekuce nařízená usnesení zdejšího soudu ze dne 14.8.2008, č.j. spisová značka, zastavena dne 2.5.2025, jelikož byl exekuční titul pro vedení exekuce materiálně a formálně nevykonatelný. V rámci exekuce přitom bylo oprávněnému uhrazeno 49 Kč dne 11.10.2022.

15. Dle předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku žalobkyně zaslala žalovanému dne 25.3.2025 v této věci předžalobní upomínku.

16. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

17. Dne 9.11.2004 spolu předchůdce a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému 50 000 Kč a žalovaný se jí zavázal tuto částku předchůdci vrátit do 20.10.2010 formou 71 měsíčních anuitních splátek po 1 064 Kč spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně a sjednanými poplatky za poskytované služby, konkrétně poplatkem 400 Kč za zaslání upomínky a 2 000 Kč za změny ve smlouvě vymezených podmínek úvěru z podnětu klienta. Za nedílnou součást smlouvy byly označeny OP a Přehled poplatků. Smlouva je přitom smlouvou formulářovou, do které jsou rozhodné údaje toliko dopsány. V OP pak byl upraven postup čerpání úvěru, jeho splácení, prověřování, smluvní pokuta, i postup pro případ prodlení žalovaného s plněním, kde je upraveno právo předchůdce úvěr zesplatnit. Rovněž zde pak byla obsažena rozhodčí doložka v tom smyslu, že majetkové spory, které z této smlouvy vzniknou budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným Správcem seznamu rozhodců vedeném Společností pro rozhodčí řízení a.s. OP přitom nejsou nikým podepsány.

18. Dana částka byla žalovanému poskytnuta předchůdcem dne 9.11.2004.

19. Dne 18.4.2007 zaslal předchůdce žalovanému výzvu k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky do 7.5.2007 s ohledem na jeho prodlení s úhradou splátky. Ke dni 9.1.2008 zbývalo na jistině uhradit 25 984,53 Kč, úrok z prodlení dosahoval 1 793,22 Kč a úrok 2 781,53 Kč.

20. Dne 28.5.2008 byl ve věci vydán rozhodčí nález tituly před jménem jméno FO sp. zn. právnická osoba/01696, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit předchůdci na základě shora specifikované smlouvy 30 559,28 Kč s příslušenstvím. Na rozhodčím nálezu je vyznačena právní moc a vykonatelnost ke dni 16.7.2008.

21. Usnesení zdejšího soudu ze dne 14.8.2008, č.j. spisová značka, byla nařízena exekuce na majetek žalovaného na základě shora specifikovaného rozhodčího nálezu, jejím provedením byl pověřen soudní exekutor tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa - Anonymizováno.

22. Dne 12.12.2014 spolu předchůdce a žalobkyně uzavřeli smlouvu, již se předchůdce zavázal postoupit na žalobkyni své pohledávky za svými dlužníky, a to včetně své pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora specifikované smlouvy, a to ke dni 15.12.2014. tato exekuce byla zastavena dne 2.5.2025, jelikož byl exekuční titul pro vedení exekuce materiálně a formálně nevykonatelný. V rámci exekuce přitom bylo oprávněnému uhrazeno 49 Kč dne 11.10.2022.

23. Dne 18.12.2014 vystavil předchůdce na jméno žalovaného oznámení o shora uvedeném postoupení ke dni 15.12.20214.

24. Dne 25.3.2025 zaslala žalobkyně žalovanému v této věci předžalobní upomínku.

25. Po právní stránce soud věc s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. posoudil dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31.12.2004 (dále obch. zák.), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do (dále obč. zák.) a dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále ZSÚ).

26. Dle § 261 odst. 3 písm. d/ obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.

27. Ust. § 262 odst. 4 obch. zák. uvádí, že ve vztazích podle § 261 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

28. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Ust. § 506 obch. zák., stanoví, že je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

30. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

31. Dle 55 odst. 1 a 3 obč. zák. se nemohou smluvní ujednání spotřebitelských smluv odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

32. Ust. 56 odst. 1 obč. zák. stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle tohoto ustanovení jsou poté neplatná (§ 55 odst. 2 obč. zák.). v tomto ustanovení je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, podle které musejí ujednání spotřebitelských smluv být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

33. Z daného ustanovení poté vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzn. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

34. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

35. Podle § 2 písm. a/ a d/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí a) spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit a roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.

36. Ust. § 3 ZSÚ stanoví, že jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, reklamou nebo nabídkou zboží nebo služby obsahující úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje týkající se nákladů na úvěr, musí být jejich součástí roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr nebo příklad jejího výpočtu. Vzorec výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je uveden v příloze tohoto zákona.

37. Dle § 4 ZSÚ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání.

38. Podle § 6 ZSÚ nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

39. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. má poté, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

40. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. Dříve než soud přistoupil k posouzení věci samé, zkoumal, zda ve věci není dána překážka věci rozhodnuté, když byl ve věci vydán shora specifikovaný rozhodčí nález, dospěl však k závěru, že nikoli (srovnej rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka ve spojení s rozhodnutím ÚS sp. zn. III ÚS 562/12 a II ÚS 2164/10), přistoupil tedy k samotnému právnímu hodnocení věci.

41. Předchůdce uzavřel se žalovaným dne 9.11.2004 smlouvu o úvěru, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému 50 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit spolu s dohodnutým úrokem a poplatky, přičemž dohodnutá částka byla žalovanému poskytnuta dne 9.11.2004. V případě této smlouvy se však jednalo o smlouvu formulářovou, do níž byly příslušné údaje vepsány (uvedené je o to markantnější, když byl pro případ jakékoli „podstatné“ změny smlouvy ze strany klienta žádán poplatek ve výši 2 000 Kč), a která označuje za svou nedílnou součást Přehled poplatků a OP, které však nejsou opatřeny podpisem žalovaného. S ohledem na výše uvedené se proto soud dále zabýval platností dané smlouvy, když se zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

42. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva byla žalovaným řádně podepsána. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, že se zavazuje k úhradě 50 000 Kč s úrokem 14,9 % ročně a sjednanými poplatky. Ve smlouvě samotné však absentuje stanovení RPSN, stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena stanovení jednotlivých plateb, včetně platby, kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy (smluvní pokuta) či jejich výpočet, ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou a podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah (zejména ze strany žalovaného). Jedná se přitom o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. V této souvislosti lze připomenout nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak ale nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V tomto případě jsou některá ustanovení obsažena v OP, např. ona smluvní pokuta, některá však absentují zcela (např. RPSN). Tyto informace ve smlouvě je přitom třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Pokud však smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje tyto informace jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku. Tato smlouva je tedy v rozporu s § 6 ZSÚ, neboť neobsahuje informace stanovené § 4 ZSÚ. Daný úvěr se tak pokládá za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými.

43. Předchůdce platně postoupil pohledávku z předmětné smlouvy za žalovaným na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. Jak je uvedeno výše, byla mezi předchůdcem a žalovaným uzavřena daná smlouva o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalovanému poskytl 50 000 Kč, žalovaný však uhradil pouze 24 064,47 Kč (49 Kč v rámci exekuce a 24015,47 Kč do zesplatnění), žalobkyně má tak nárok na úhradu zbývající části jistiny ve výši 25 935,53 Kč. Soud proto žalovanému ve výroku I tohoto rozsudku uložil povinnost žalobkyni tuto částku uhradit, a to spolu s úrokem z prodlení, jelikož se žalovaný s tímto plněním dostal ke dni 8.5.2007 (den následující zesplatnění dne 7.5.2007) do prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (za dobu od 8.5.2007 do 11.10.2022 z jistiny 25 984,53 Kč, od 12.10.2022 z jistiny 25 935,53 Kč). Pro úplnost přitom soud uvádí, že výši úroku z prodlení nepovažuje za rozpornou s dobrými mravy, když se jedná o úrok za poměrně dlouhou dobu (od 8.5.2007 dodnes). Přihlédl přitom k tomu, že žalobkyně trvala na neoprávněném vedení exekuce, ačkoli si musela být již při postoupení dané pohledávky vědoma, že se jedná o exekuci založenou na neplatném exekučním titulu, když se jedná o subjekt zabývající se dlouhodobě vymáháním pohledávek (srovnej rozhodnutí ÚS sp. zn. II ÚS 996/18), na druhou stranu lze však rovněž poukázat na zásadu bdělým náležejí práva, tedy na skutečnost, že se žalovaný po celou dobu nikterak „neangažuje“, i na skutečnost, že má žalovaný po celou dobu dané finanční prostředky k dispozici a je si tak po celou dobu vědom, že je jeho povinností dané prostředky žalobkyni vrátit.

44. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, jelikož předchůdci žalobkyně nevzniklo právo na zaplacení sjednaných plateb kvůli neplatnosti daného smluvního ujednání ani právo na úhradu odpovídající části úroku z prodlení. Jediným plněním, kterého by se v tomto případě mohlo žalobkyni jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení takového úroku však žalobkyně neuplatnila (výrok II).

45. Výrok III byl učiněn v souladu s § 1423 odst. 2 o.s.ř., kdy měl žalovaný převažující úspěch ve věci, žádné náklady mu však nevznikly.

46. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy zaplatila soudní poplatek dle položky 2 Sazebníku poplatků, ale elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení, doměřil soud žalobkyni ve výroku IV soudní poplatek dle položky 1 Sazebníku poplatků (soudní poplatek dle položky 1 v tomto případě činí 1300 Kč, přičemž bylo uhrazeno 1 040 Kč, zbývá tak doplatit 260 Kč). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.