7 C 44/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno právního zástupce sídlem Adresa právního zástupce proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno právního zástupce sídlem Adresa právního zástupce žaloba o odstranění stavby

I. Žalovaná je povinna odstranit na své náklady dřevěné oplocení - stojící na pozemku st.p.č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 716 m², jehož součástí je budova bez čp/če, občanská vybavenost, zapsaném v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa – navazující na boční stěnu budovy bez čp/če od jejího rohu v délce 5 m sestávající se z dřevěných kůlů, vodorovných klád a drátů na izolátorech a tento pozemek uvést do původního stavu, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 38 275 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu 26.5.2025 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované odstranit na své náklady dřevěné oplocení na st.p.č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 716 m2, jehož součástí je budova bez čp/če – občanská vybavenost, zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa a tento pozemek uvést do původního stavu, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Uvedl, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku st.p.č. hodnota, jehož součástí je budova bez čp/če – občanská vybavenost, zapsaném v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa (dále též „pozemek Anonymizováno“). Žalovaná je naproti tomu podnikající právnická osoba a provozuje zemědělskou výrobu mimo jiné na pozemcích, zapsaných v katastru nemovitostí jako pozemek p.č. hodnota – trvalý travní porost o výměře Anonymizováno m2 a pozemek p.č. hodnota – trvalý travní porost o výměře Anonymizováno m2, zapsaných v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa (dále též „pozemek Anonymizováno“ a „pozemek Anonymizováno“), kdy v rámci své podnikatelské činnosti uvedené pozemky využívá jakožto pastviny pro chov skotu. Žalovaná v minulosti nainstalovala na hranici jí využívaných pozemků ohradníky zabraňující pohybu skotu mimo pronajaté pozemky. Přitom však nerespektovala jasně stanovené hranice mezi pozemkem Anonymizováno na straně jedné a pozemky Anonymizováno a Anonymizováno na straně druhé a vystavěla dřevěné oplocení v délce 5 m vedoucí od pozemku Anonymizováno přes pozemek Anonymizováno až k pravému rohu výše uvedené budovy směrem od vchodu, které slouží jako ohradník (dále též ohrada). Žalovaná tak užívá část pozemku Anonymizováno bez jakéhokoli právního důvodu. Instalace oplocení mimo jiné fakticky zabraňuje volnému průchodu kolem uvedené budovy. Oplocení je vybudováno z dřevěných hrázek našroubovaných na dřevěných sloupkách, mezi kterými je dále upevněn kovový drát. Existence předmětného oplocení žalobce významně omezuje v obvyklém užívání jeho vlastnictví a představuje nepřiměřený zásah do jeho práv ve smyslu ustanovení § 1012 o.z. (omezení volného průchodu např. za účelem její údržby či údržby pozemku). Oplocení je třeba kvalifikovat jako stavbu ve smyslu zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, které definuje stavební dílo jako dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Žalobce požaduje odstranění oplocení (ohrady) dle § 1042 ve spojení s ust. § 1085 o.z.. Žalovaná byla žalobcem nejpozději v roce 2021 vyzvána k nápravě závadného stavu, avšak bezvýsledně. Žalovaná nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla, aby byla zamítnuta. Současně však žalovaná uvedla, že tímto odmítnutím v obecné rovině sice nepopírá právo žalobce na vyklizení pozemku Anonymizováno, ale trvá na tom, že toto právo nemůže žalobce uplatňovat izolovaně, bez ohledu na to, jak jednal doposud, a bez ohledu na to, jaké důsledky mělo jeho dřívější jednání na současnou situaci žalované. Podání žaloby považuje za zbytečné, neboť nikdy neodmítala a neodmítá odstranění stavby z pozemku Anonymizováno, trvá pouze na tom, že je nutné, aby nejprve žalobce odstranil přímé imise (padání ledových ker) do sousedního pozemku Anonymizováno - v opačném případě žalovaná přijde o možnost využívat cca 100 m2 pronajatého pozemku. Žaloba je podána z osobních důvodů, nikoliv v zájmu města adresa a okolnosti jejího podání svědčí pro podezření, že ze strany osob jednajících jménem žalobce může jít o zneužití pravomoci. Žalovaná namítá, že ze strany žalobce jde o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.); dále žalobce porušil zásadu, že daný slib zavazuje (§ 3 odst. 2 písm. d) o.z.); dále žalobce porušil zásadu, že „Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu“ (§ 6 o.z.). adresa uvedených necelých 2 m2 (cca 5 metrů dálky v šířce konstrukce cca 30 cm) je jediným možným řešením v případě, že trvají imise do pozemku Anonymizováno. V případě odstranění této ohrady by žalovaná musela upustit od užívání přibližně plochy 100 m2 v důsledku imisí ze strany žalobce – musela by potřebné pevné ohrady vybudovat přibližně 5 metrů v hloubce svého pozemku. Současný stav přitom nastal zaviněním žalobce, který nejednal s řádnou péčí. Pokud by jednostranně bylo pouze jemu přiznáno právo na odstranění ohrady, aniž by bylo přiznáno právo žalované na odstranění imisí do pozemku Anonymizováno, pak by se jednalo o stav, který odporuje rovnosti práv. Účelem žaloby není ochrana práv, ale zneužití práva, kterému by měla být odepřena ochrana.

3. Žalovaná v rámci své procesní obrany dále vznesla námitku vydržení práva služebnosti. Uvedla, že ohrada byla na pozemku Anonymizováno postavena již v roce 2002. Žalobce po celou dobu o její existenci věděl a její odstranění nepožadoval – k vydržení práva služebnosti došlo v roce 2012 a to v rozsahu oprávnění vést po pozemku Anonymizováno ohradu na roh kostela náhradou za omezení vlastnického práva v podobě imisí znemožňujících neomezené užívání parcely Anonymizováno. Žalobce i nadále jednal tak, že bylo zřejmé, že je s touto skutečností srozuměn. Ke vznesené námitce doplnila, že v roce 2002 koupila adresa mimo jiné pozemek parcelní číslo Anonymizováno (staré číslování před KPU) ležící v místě nynějších pozemků Anonymizováno a Anonymizováno a přenechala tyto pozemky k užívání svému otci adresa, který na nich provozoval zemědělskou činnost jako soukromě hospodařící zemědělec. V roce 2002 postavil adresa pevnou ohradu v té stopě, ve které je vedena doposud. Činil tak v dobré víře s tím, že až teprve v průběhu provedených pozemkových úprav vyšlo najevo, že ohrada se nachází na pozemcích žalobce. Ohrada v té době představovala smrkové kůly a dráty na izolátorech. V roce 2010 zakoupil uvedený pozemek jméno FO. Současně přešlo právo užívat tyto pozemky v rámci smlouvy o prodeji obchodního závodu na žalovanou, která ke stejnému datu odkoupila od adresa celý obchodní závod a pokračovala v jeho zemědělské činnosti včetně nájemních vztahů. Tento nájemní vztah k předmětným pozemkům byl následně prodlužován, naposledy smlouvou po nabytí právní moci rozhodnutí KPÚ. Po celou dobu ohrada existovala a byla stále užívána stejným způsobem. V katastrálním území adresa nabylo právní moci rozhodnutí o komplexních pozemkových úpravách až 13.3.2021 (dále “KPU”). Do té doby některé pozemky nebyly identifikovatelné vůbec, a některé byly vymezovány neformálně bez jakékoliv snahy o vazbu na katastrální mapy. Zaměření v tehdy existujících mapách se často vůbec neshodovalo s krajinnými body. Některé pozemky vymezené přídělovými plány se nedaly identifikovat vůbec. Do doby ukončení KPU panovalo jen obecné povědomí o tom, že kostel stojí na pozemku Anonymizováno, jehož hranice byla známa s přesností danou kódem kvality geodetického bodu. Zatímco nynější kvalita po pozemkových úpravách má kód 3 (základní střední souřadnicová chyba max 0,14m), dřívější kvalita měla kód 8 a chybu mnohem větší (1m, ovšem s výhradou kvality podkladových map, často starých stovky let). Jednání právního předchůdce, ve kterém pokračoval i nynější uživatel - žalovaná, bylo žalobci jako majiteli Anonymizováno zřejmé a dobře známé. Nikdo nikdy nic nenamítal. Tento stav trval až do zaslání dopisu dne 10.11.2021. Ohrada byla a je vedena ve stávající stopě, umístěna s vědomím vlastníka pozemku Anonymizováno a nedošlo k jakémukoliv jejímu posunutí či jakékoliv změně, vyjma provádění údržby vč. výměny původních kůlů ze smrkového dřeva za kůly akátového dřeva a osazení vodorovnými kládami (hrázkami) asi v roce 2015 s cílem snížit riziko zásahu proudem z vodorovných drátů – podáním ze dne 2.11.2025 žalovaná upřesnila, že okolo 22.9.2015 byla prováděna instalace dešťové kanalizace a v roce 2016 byla prováděna kompletní oprava kostela (výměna krytiny, nová fasáda), přičemž po tuto dobu byla ohrada dočasně demontována.

4. Žalovaná dále v průběhu jednání namítala ve vztahu k zástupci žalobce jeho podjatost a nemožnost zastupování žalobce v řízení. Konkrétně pak porušení § 19 zákona o advokacii. Zástupce žalobce byl jmenovaný předsedou přestupkové komise ve věci jméno FO sp.zn. č. účtu a získal tak informace z tohoto řízení, které může neoprávněně využít ve prospěch svého klienta. Dále vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce, kdy dle § 103 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. není starosta oprávněn rozhodnout o podání žaloby. O vůli obce v záležitostech, jako je podání žaloby, rozhoduje zastupitelstvo případně rada obce.

5. Žalobce jednotlivé námitky žalované, které učinila v rámci své procesní obrany, odmítl jako nedůvodné. Poukázal na skutečnost, že žalovaná nárok žalobce jako takový nesporuje. Pokud se týká tvrzených imisí, je nepřípustné ospravedlňovat neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce hodnocením přiměřenosti, resp. nelze připustit argumentaci, že udržováním ohrazení jednala v dobré víře, když považovala rozsah imisí (imise v podobě existence ohrady v délce cca 5 metrů a imise v podobě padání sněhu a ledu ze střechy kostela) pro obě strany za „vyváženě vyrovnaný“. K ochraně před imisemi slouží zcela jiné právní prostředky. Dále odmítl tvrzení žalované, že požadovaným odstraněním stavby by mohlo dojít ke vzniku škody, či že by žalované vznikly náklady spojené s výstavbou dalšího ohradníku a žalobkyni náklady spojené s údržbou pozemku. Žalobce se nedopouští zneužití práva. Poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 2304/23, dle kterého je třeba rozlišovat mezi zneužíváním práva a prosazováním svých zájmů skrze právo v mezích právního řádu. Nález II. ÚS 129/16 pak zdůrazňuje, že soudy se při rozhodování o zneužití práva opírají o ustálenou judikaturu a zkoumají konkrétní okolnosti, přičemž uplatnění vlastnického práva podle § 1012 občanského zákoníku za účelem ochrany vlastnictví nemůže být považováno za zneužití práva. Dále odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3918/19, podle kterého by správní orgány (a obdobně vlastníci) neměly jednat v rozporu se svým předchozím chováním pouze tehdy, pokud by to vedlo k nepřiměřené újmě druhé strany. Skutečnost, že žalobce určitou dobu toleroval existenci ohradníku, resp. aktivně vůči jeho umístění nevystupoval, neznamená vzdání se vlastnického práva, resp. souhlas s jeho omezením ve formě věcného břemen, ani pozdější zneužití práva při ochraně vlastnického práva. Vlastnické právo je absolutním právem, které nezaniká nečinností vlastníka. Podání žaloby neporušuje právní zásadu stanovující povinnost jednat v právním styku poctivě. Podání žaloby k ochraně vlastnického práva je naopak legitimním prostředkem ochrany a nelze jej považovat za nepoctivé jednání.

6. Žalobce rovněž odmítl námitku žalované stran vydržení práva služebnosti (věcného břemene), neboť žalovaná nesplnila elementární zákonné podmínky pro vydržení práva dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (též obč.zák.). Ve smyslu ust. § 130 obč.zák. musí být držitel v případě řádné držby oprávněným držitelem, tedy musí být se zřetelem ke všem okolnostem přesvědčen o tom, že mu právo či věc patří, přičemž musí mít právní důvod domnívat se, že je oprávněným držitelem (např. na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, i když z jakéhokoli důvodu vadné). Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 587/2018 se otázka existence dobré víry posuzuje z hlediska objektivního, tedy podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží. Dle názoru Nejvyššího soudu nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, včetně právního důvodu, který by mohl mít za následek vznik práva. Dále poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2914/2024, podle kterého samotné faktické užívání cizí věci bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti. Žalovaná nepředložila jediný právní důvod, který by jí opravňoval k umístění stavby na pozemku žalobce. Chybějící právní titul pak samozřejmě nemůže nahradit ani tvrzení žalované o „kompenzaci imisí“.

7. V této souvislosti dále doplnil, že nynější oplocení není totožné s dříve umístěným – poukázal přitom na vyjádření žalované při jednání soudu dne 3.10.2025 a ve věci předložil fotodokumentaci, podle které nebyla ohrada na pozemku umístěna v době 2015-2017. Žalované tedy nepřísluší právo, neboť absentuje nepřetržitost výkonu oprávnění vyplývajícího z věcného břemene.

8. Námitky ohledně porušení zákona o advokacii i nedostatku aktivní legitimace označil za irelevantní. Právní zástupce uvedl, že se vyloučil z projednávání přestupku pro svou podjatost po seznámení s předmětem, neboť v tu dobu již převzal zastoupení ve věci odstranění stavby.

9. Z nesporných tvrzení účastníků, výpisu z katastru nemovitostí LV číslo hodnota, k.ú. adresa a výpisu z katastru nemovitostí LV číslo hodnota k.ú. adresa má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku st.p.č. hodnota a že vlastníkem pozemku p. č. hodnota a p.č. hodnota je tituly před jménem jméno FO.

10. Stav zápisu na LV č. hodnota, k.ú. adresa je v souladu s kupní smlouvou ze dne 2.10.2000, na základě které přešlo vlastnické právo mimo jiné k pozemku p.č. hodnota od prodávajících jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO na kupující jméno FO (r.č. RČ); dále kupní smlouvou ze dne 10.6.2002, na základě které přešlo vlastnické právo mimo jiné k pozemku p.č. Anonymizováno od prodávajícího jméno FO na kupující jméno FO (r.č. RČ); dále kupní smlouvou ze dne 19.12.2009, na základě které přešlo vlastnické právo mimo jiné k pozemkům p.č. Anonymizováno a p.č. hodnota od prodávající jméno FO (r.č. RČ) na kupujícího tituly před jménem jméno FO.

11. Smlouvou o prodeji podniku ze dne 30.12.2009, zápisem o předání a převzetí podniku a svědeckou výpovědí jméno FO má soud za prokázané, že na žalovanou přešel hmotný i nehmotný majetek tvořící zemědělský podnik a že na kupujícího (žalovanou) přešli rovněž práva a závazky z nájemních smluv uzavřených mezi prodávajícím (jméno FO) a tituly před jménem jméno FO jejímž předmětem je mimo jiné nájem pozemků p.č. Anonymizováno a Anonymizováno. Žalovaná doložila „Smlouvou o nájmu nemovitostí“ ze dne 1.7.2021 uzavřenou mezi ní jako nájemcem a tituly před jménem jméno FO jako pronajímatelem, že po provedených pozemkových úpravách je žalovanou pokračováno v užívání pozemků Anonymizováno a Anonymizováno.

12. Porovnáním katastrální mapy (čl. 104) se snímkem u GP (založeným na čl. 81, k tomu níže) soud zjistil, že pozemek Anonymizováno hraničí/sousedí mimo jiné s pozemkem Anonymizováno (dříve p.č. Anonymizováno) a s pozemkem Anonymizováno (dříve p.č. hodnota).

13. Dále z nesporných tvrzení účastníků, pořízené fotodokumentace, leteckých snímků zájmové oblasti a katastrální mapy má soud za prokázané, že na pozemku Anonymizováno je umístěno dřevěné oplocení (ohrada). To začíná jako navazující na boční stěnu budovy bez čp/če (kostel) a vede dále od jejího rohu v délce 5 m. Ohrada se sestává z dřevěných kůlů, vodorovných klád a drátů na izolátorech. Tuto ohradu v linii původní ohrady vybudovala/opravila žalovaná. Na fotodokumentaci pořizované účastníky je rovněž zachycen prostor vedle boční stěny kostela, kde v odstupu po celé délce je umístěn elektrický ohradník tvořený tyčkami s drátem a izolátorem.

14. Z dopisu adresovaného žalovanou žalobci ze dne 9.4.2022, nesporných tvrzení účastníků a pořízené fotodokumentace (předložené žalovanou na čl. 38 a žalobcem na čl. 123-128) bylo soudem zjištěno, že žalovaná v roce 2015 vybudovala odvodnění okapových svodů kostela. V souvislosti s touto činností je patrné, že po dobu provádění prací byla ohrada z místa odstraněna, neboť kanalizace, resp. místo výkopu je vedeno přímo ve stopě ohrady. Z pořízené fotodokumentace žalobce (čl. 123-128) je patrné, že ohrada nebyla na pozemku Anonymizováno ve své stopě umístěna minimálně po dobu několika ročních období. Dopis z 9.4.2022 je reakcí žalované na výzvu žalobce ze dne 10.11.2021, ve kterém je požadováno přemístění ohrad pro dobytek.

15. Geometrický plán (založený čl. 81, předložen žalovanou stranou) pro rozdělení pozemku p.č. hodnota zhotovený právnická osoba, č. plánu Anonymizováno, ověřený tituly před jménem jméno FO dne 30.11.2000 (č. 6/2000), souhlas katastrálního úřadu 6.12.2000 zachycuje rovněž zájmovou oblast, tj. pozemek Anonymizováno. Z připojené katastrální mapy jsou zřejmé hranice pozemku Anonymizováno a umístění budovy bez čp/če (Anonymizováno) na něm. Boční stěna Anonymizováno orientovaná k tehdejšímu pozemku p.č. Anonymizováno (nyní pozemku Anonymizováno) přitom není hranicí pozemku Anonymizováno. Mezi hranicí pozemku Anonymizováno a boční hranou Anonymizováno se nachází další prostor, tj. budova Anonymizováno není na samé hranici pozemků. Tato hranice dále směřuje prakticky v kolmém směru k tehdejšímu pozemku p.č. hodnota (nyní pozemku Anonymizováno). Rohy stěny-budovy Anonymizováno orientované k pozemku p.č. Anonymizováno jsou vedeny v seznamu souřadnic č. hodnota a č. hodnota (roh domu).

16. Svědek jméno FO ve shodě se svým čestným prohlášením vypověděl, že poté co jeho dcera zakoupila pozemky, postavil na své náklady u Anonymizováno v Anonymizováno u Anonymizováno pevnou ohradu pro zabezpečení dobytka (v čestném prohlášení uvedl rok 2002, v rámci výpovědi hovořil o době před 20ti lety). Ohrada byla vedena v prodloužení stěny Anonymizováno v délce asi 5 metrů, ve stejné místě jako je umístěna dodnes. Ohradu tvořily dřevěné kůly a dráty na izolátorech. Hranice pozemků nebyla v terénu nikde vyznačena, a tak ohradu postavil podle toho, jak si myslel že to má být (čestné prohlášení) – naproti tomu v rámci výpovědi uvedl, že o umístění ohrady jednal s technikem ze státního statku, který podle map vyznačil, kde má ohrada být, vzpomíná, že nahlíželi i do starých německých map. Po předložení geometrického plánu a snímku katastrální mapy na čl. 81 sdělil, že tento asi viděl, ale neví, zda před a nebo po výstavbě ohrady. Rovněž vypověděl, že čestné prohlášení bylo sepsané panem Anonymizováno a on jej podepsal.

17. Svědek jméno FO vypověděl, že pozemky, na nichž je umístěna ohrada koupil v roce 2009, ohrada v tu dobu již tam byla. Ohrada je po celou dobu vedena ve stejné linii. Ohrada se postupně modernizovala, kdy shnilé kůly se nahrazovaly akátovými. Po celou dobu vycházel z toho, že ohrada byla postavena na jeho pozemcích – vycházel přitom z informací od pana jméno FO a katastrálních map, které v době koupě kontroloval. Po předložení geometrického plánu založeného na čl. 81 uvedl, že tento již asi viděl, na snímku se orientuje.

18. Podle výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka Anonymizováno předmětem podnikání žalované je zemědělská výroba. tituly před jménem jméno FO byl v době od 30.4.2008 do 24.5.2016 jednatelem žalované a od 11.11.2008 do 24.5.2016 jediným společníkem žalované.

19. Předžalobní výzvou ze dne 4.12.2024, dopisem z 17.2.2025 a dopisem z 25.3.2025 žalobce doložil, že před podáním žaloby vyzval žalovanou k odstranění ohrady a že mezi účastníky byla vedena další komunikace.

20. Z ostatních provedených důkazů soud neučinili žádná rozhodná skutková zjištění pro posouzení věci. Pro nadbytečnost poté nebyl proveden důkaz navržený žalovanou, a to listiny týkající se přestupkového řízení pana jméno FO.

21. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení stran učinil soud následující skutkový závěr : na pozemku Anonymizováno, který je ve vlastnictví žalobce, stojí dřevěné oplocení -ohrada. Ta začíná jako navazující na boční stěnu Anonymizováno (budovy bez čp/če) a pokračuje od jeho rohu v délce 5 m. adresa se skládá z dřevěných kůlů, vodorovných klád a drátů na izolátorech. adresa je vedena ve stejné linii ohrady, která byla postavena v minulosti panem jméno FO okolo roku 2002 (výpověď svědka jméno FO a jeho čestné prohlášení, nesporné tvrzení stran). Svým charakterem současná ohrada je totožná s dříve umístěnou, tj. pevná ohrada z dřevěných kůlů osazena dráty a izolátory za účelem zabezpečení pastvy dobytka. Ohrada nebyla na pozemku Anonymizováno umístěna v blíže neurčité době od 2015-2017 (minimálně od září 2015 po dobu několika ročních období, viz. fotodokumentace) a to z důvodu budování kanalizace dešťových svodů a rekonstrukce Anonymizováno (fasáda a střecha), kdy kolem kostela bylo umístěno lešení a v linii ohrady proveden výkop. Následně došlo žalovanou k obnovení ohrady z akátových kůlů s tím, že v téže linii je ohrada vedena do doby vyhlášení rozsudku. Předmětná ohrada byla a je postavena v souvislosti s provozováním zemědělské činnosti, nejprve pana jméno FO a následně žalované, která od jmenovaného odkoupila zemědělský podnik, včetně práv a povinností z nájemní (pachtovních) smluv, které byly následně s vlastníkem pozemků Anonymizováno a Anonymizováno panem Anonymizováno prodlužovány do dnešní doby. Teprve po provedených pozemkových úpravách v zájmové lokalitě (rok 2021) byly ze strany žalobce činěny kroky za účelem odstranění předmětné ohrady z pozemku Anonymizováno a to dopisem ze dne 10.11.2021.

22. Po právní stránce soud věc posuzoval dle z.č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník, obč.zák) pokud se týká otázky vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni a dále podle z.č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, o.z.) ve vztahu k právu vlastníka na ochranu jeho vlastnického práva. Rovněž byla hodnocena právní úprava z.č. 283/2021 Sb, stavební zákon a s ohledem na některé vznesené námitky žalované rovněž právní úprava z.č. 85/1996 Sb. zákon o advokacii a z.č. 128/2000 Sb., zákon o obcích.

23. Podle § 1012 o.z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

24. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

25. Podle § 1085 o.z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

26. Podle § 5 odst. 1 z.č. 283/2021 Sb. (stavební zákon) stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

28. Rovněž s ohledem na vznesené námitky žalované se soud nejprve zabýval aktivní a pasivní žalobní legitimací.

29. Věcnou legitimací se rozumí stav vyplývající z hmotného práva (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011).

30. Aktivní žalobní legitimace je dána skutečností, že žalobce je vlastníkem pozemku Anonymizováno, na kterém je umístěna ohrada, o které tvrdí, že ta je zde umístěna protiprávně, tj. bez právního důvodu, bez jeho souhlasu a proti jeho vůli jinou osobou a žádá její odstranění v rámci ochrany svého vlastnického práva (§ 1042 o.z., případně § 1085 o.z.). Námitka žalované ohledně jím tvrzeného nedostatku aktivní legitimace proto není důvodná. Aktivní žalobní legitimace je dána hmotným právem, tj. skutečností, že žalobce je vlastníkem dotčeného pozemku, na kterém se nachází cizí dřevěné oplocení, které žádá odstranit.

31. Námitka žalované ohledně nedostatku aktivní legitimace je pouze procedurálního charakteru a nemá vliv na posouzení aktivní žalobní legitimace plynoucí z hmotného práva. Vyjma toho z.č. 128/2000 Sb. nestanoví konkrétní postup, resp. kompetence jednotlivých orgánů obce ve vztahu k oprávnění podání žalobního návrhu (§§ 67 a násl. – zastupitelstvo, §§ 99 a násl. rada). Pouze § 103 odst. 1 cit. zákona uvádí, že starosta zastupuje obec navenek. Podání žaloby přitom třeba hodnotit jako procesní úkon podléhající tomuto vymezení.

32. Pasivní žalobní legitimace je dána vztahem žalované k projednávané věci, kdy sama žalovaná učinila nesporným (a plyne tak rovněž z provedeného dokazování), že na ni přešel podnik zabývající se zemědělskou činností, včetně práv a povinností z nájemních (pachtovních) smluv. Ohrada byla vybudována v souvislosti s řádným vykonáváním zemědělské činnosti, zabezpečení pohybu dobytka po pastvinách. V souvislosti s převodem podniku byla převzata i dotčená ohrada. Vyjma toho žalovaná potvrdila, že sama následně v průběhu let ohradu umístěnou na pozemku Anonymizováno průběžně udržovala, kdy mimo jiné provedla rekonstrukci ohrady a to výměnu poškozených dřevěných kůlů za nové z akátového dřeva. V roce 2016/2017 musela být ohrada postavena zcela nová, když původní byla odstraněna z důvodů umístění kanalizace.

33. Žalobce v řízení řádně tvrdil a prokázal, že ze strany žalované existencí předmětného dřevěného oplocení došlo k zásahu do jeho absolutního – vlastnického práva a proto soud jeho nároku podle § 1042 a § 1085 o.z. zcela vyhověl.

34. Soud odmítl jako nedůvodné žalovanou uváděné námitky v tom směru, že žalobce se domáháním svého nároku dopouští zjevného zneužití práva, porušuje učiněný slib, případně jedná nepoctivě. Žalovaná tyto námitky nikterak nekonkretizovala, námitky v tomto směru vymezuje pouze v obecné rovině. V této souvislosti žalovaná poukazuje zejména na dlouhodobou nečinnost žalobce, dále osobní zájem starosty žalobce. Zejména pak poukazuje na skutečnost ohledně imisí a snahu o celkové řešení nastalé situace, která není žalobcem reflektována a dále skutečnost, že v případě vyhovění návrhu, by ji vznikla škoda.

35. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

36. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

37. Podle § 3 odst. 2 písm. d/ o.z. soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

38. Obecně je vycházeno z teze, že nejedná protiprávně ten, kdo vykonává své právo. Nelze však současně vyloučit, že uplatnění práva vlastníka bránit se proti neoprávněným zásahům může být v konkrétním případě v rozporu s dobrými mravy; půjde však vždy o výjimečné případy, kdy výkon práva vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla jde o zajištění bydlení). Zákaz zneužití práva (§ 8 o.z.) je institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti (§ 6 o.z.). Poctivost přitom vyjadřuje určitý standard chování v právních vztazích, vyžadující čestnost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany. Zmíněné instituty slouží k tomu, aby pomocí nich byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2135/2016). Posouzení, zda v daném případě je namístě žalobu zamítnout pro zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.) či nepoctivost (§ 6 o.z.), závisí tedy na posouzení konkrétních okolností věci.

39. Ve zjištěných skutečnostech neshledal soud žádnou zvláštnost umožňující závěr o šikanózním výkonu práva žalobce. V pochybnostech je třeba chránit toho, kdo má subjektivní právo a dovolává se jej. Žalobce má právo na ochranu vlastnického práva, žalovaná nedisponuje žádným subjektivním právem, do něhož by vyhověním žalobě mohlo být zasaženo, umožňujícím jeho poměřování z pohledu principu přiměřenosti (proporcionality). Ten přitom nelze poměřovat vznikem finančních výdajů ani snížením komfortu žalované oproti dosavadnímu způsobu užívání jejích pozemků, založeném na neoprávněném užívání cizí věci a jejím omezujícímu znepřístupnění jejímu vlastníkovi. Ohrada umístěná na pozemku Anonymizováno žalobci komplikuje pohyb okolo budovy Anonymizováno, komplikuje jeho údržbu a pokojné užívání. Žalovanou tvrzené imise (pád sněhu a ledu ze střechy Anonymizováno) a následný vznik škody jsou pouze spekulativního rázu, žalovaná vyjma obecných proklamací v tomto směru nic dále netvrdila. Mimo to k ochraně před imisemi slouží jiné právní prostředky ochrany. Žalovaná z objektivního pohledu v době zahájení užívání pozemků Anonymizováno a Anonymizováno neměla důvod považovat panující stav za souladný se zákonem. Jak vypověděl vlastník pozemků Anonymizováno a Anonymizováno jméno FO, který byl v inkriminované období jednatelem a společníkem žalované, v době koupě pozemků a podniku (2009) stav kontroloval s katastrem nemovitostí – rovněž uvedl, že obsah geometrického plánu a snímku katastrální mapy (čl. 81) zachycující stav k 30.11.2000 mu byl znám, ve snímku se orientuje. Ze snímku katastrální mapy je přitom zcela zřejmé, že ohrada není vedena v hranicích pozemků, nýbrž uvnitř pozemku Anonymizováno. Žalovaná ve svém protiprávním jednání pokračovala i poté, kdy z důvodu provádění kanalizace a opravy Anonymizováno byla ohrada jednou již zcela odstraněna (9/2015–několik ročních období, min. 2016) vystavěla v místě původně vedené ohrady ohradu zcela novou, nejednalo se o pouhou rekonstrukci/modernizaci. Po celou dobu tak činila pouze v zájmu své hospodářské prospěšnosti. Nic jí přitom nebránilo v postupu jako na jiných místech vedení elektrického ohradníku, tj. odstupem podél stěny budovy Anonymizováno, kde ohradník je již veden s odstupem od stěny Anonymizováno mimo pozemky žalobce a to v podobě tyčí a na nich umístěných drátů na izolátorech. Argumentace žalované stran imisí mimo to zcela postrádá logiku, neboť střecha Anonymizováno je sedlová, směřována k bočním stranám budovy. Dřevěná ohrada se nachází mimo půdorys budovy a z fyzikálního hlediska umístěna až v místech, kde pád sněhu a ledu z logiky věci neohrozí. Pokud tedy v odstupu po celé délce boční stěny Anonymizováno je již vedeno ohrazení z tyčí s dráty a izolátory, lze jen těžko chápat, proč tak není učiněno i dále v rovnoběžné ose s dřevěnou ohradou, ale v hranicích pozemku užívaného žalovanou. Jinými slovy řečeno, současná dřevěná ohrada svým umístěním je zcela zbytečná ve vztahu k žalované tvrzenému důvodu, tj. ochrana před imisemi.

40. Oprávněnost a důvodnost postupu žalobce vyplývá mimo to z plnění jeho povinností ve smyslu § 38 odst. 1 a 2 z.č. 128/2000 Sb., podle kterého majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. Nelze proto postup žalobce hodnotit jako šikanózní, neboť tímto je vedle jeho hmotněprávního nároku jako účastníka řízení (§ 1042 a § 1085 o.z.) naplňováno i jeho postavení, plnění povinnosti jako veřejnoprávního subjektu hospodařícího s majetkem občanů obce.

41. V neposlední řadě je rovněž třeba odmítnout argumentaci žalované stran dlouhodobosti, srozumění žalobce s věcí, tolerování ba dokonce v nastíněném konkludentním souhlasu žalobce s uvedeným stavem. Taková situace by ve své podstatě odpovídala výprose (přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa - § 2189 o.z.). Z postupu žalobce nicméně plyne, že minimálně od zaslání dopisu 10.11.2021 byl i tento eventuálně učiněný konkludentní souhlas odvolán.

42. Konečně pak soud neshledal jako důvodnou ani poslední vznesenou námitku žalované a to vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni.

43. Podle § 130 odst. 1 obč.zak. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

44. Podle § 134 odst. 1 obč.zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 3 do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

45. Žalovaná tvrdí, že k vydržení práva došlo v roce 2012, tj. oprávněná držba žalované a jejího právního předchůdce trvala deset let od roku 2002, kdy pan jméno FO ohradu vybudoval. V této souvislosti žalovaná uvedla, že ohrada byla zbudována poté, co dcera pana jméno FO dotčené pozemky zakoupila. V této souvislosti bylo žalované při jednání soudu dne 3.10.2025 dáno poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., která tvrzení je třeba doplnit s tím, že tyto musí být rovněž prokázány. Žalovaná byla mimo jiné vyzvána, aby doplnila tvrzení týkající se oprávněnosti držby. Ve stanovené lhůtě žalovaná žádná doplnění tvrzení neučinila, pouze navrhla výslechy jméno FO a jméno FO.

46. Již z důvodu absence tvrzení ohledně oprávněnosti držby není možné žalovanou vznesenou námitku vydržení připustit jako důvodnou. Soud nicméně s ohledem na mnohoznačnost předchozích vyjádření žalované v tomto směru učinil i následující úvahy a závěry.

47. V souvislosti s požadavkem titulu pro vydržení tradičně vyvstává otázka přípustnosti putativního (domnělého) titulu, respektive uznatelnosti titulu, který je de iure sice neplatný, ale nabyvatel jednal legitimně v dobré víře, že platný je. Žalovaná ve svých tvrzeních nevymezila žádný putativní titul. Vydržení práva věcného břemene vést po pozemku Anonymizováno ohradu náhradou za omezení vlastnického práva v podobě imisí znemožňujících neomezené užívání pozemku Anonymizováno, tímto titulem bezesporu není a být ani nemůže.

48. Vydržení práva žalované nepřísluší ani s ohledem na její tvrzení ohledně nečinnosti žalobce, resp. jeho konkludentním souhlasu ve vztahu k existujícímu, tolerovanému stavu. V takovém případě by se jednalo o výprosu (ve smyslu současné právní úpravy § 2189 o.z.) a vydržení práva je proto vyloučeno.

49. Konečně ani v případě, že by soud jednotlivá vyjádření a tvrzení žalované v nejširším možném kontextu posuzoval tak, že jméno FO a následně žalovaná jednali v tzv. skutkovém omylu, nebylo by možné námitku vydržení v intencích projednávané věci považovat za důvodnou. Skutkový omyl nevylučuje vydržení, pokud jde o omyl objektivně omluvitelný (rozhodnutí NS 30 Cdo 2211/2001). jméno FO, tak jméno FO věci vypověděli, že ohrada dle jejich přesvědčení byla vybudována na jejich pozemcích, resp. ne na pozemku žalobce. Soud však na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že jmenovaní nejednali v omylu (a i kdyby potencionálně ano, tento omyl není objektivně omluvitelný). Za zásadní v této souvislosti soud považuje geometrický plán a snímek katastrální mapy na čl. 81 spisu. Ten dokládá, že již minimálně dva roky před rokem 2002 byl k dispozici snímek mapy, na kterém je jednoznačně a zřetelně vymezena hranice dotčených pozemků v zájmové oblasti. I kdyby bylo vycházeno z nepřesnosti zaměření 1m, přesto pás pozemku mezi boční stěnou kostela a hranicí pozemku Anonymizováno (dříve p.č. Anonymizováno) je zjevně širší, než uváděná tolerance. Oba jmenovaní přitom vypověděli, že zkoumali i mapy vč. těch historických s tím, že geometrický plán včetně snímku katastrální mapy „asi“ viděli. Minimálně o orientační hranici pozemků tedy museli vědět, tedy i o skutečnosti, že hranici pozemku Anonymizováno není tvořena boční stěnou Anonymizováno.

50. V souvislosti s posledně uvedeným si nelze nevšimnou, že teprve v rámci výpovědí svědků poprvé zazněly informace o možném skutkovém omylu. Soud má proto ve vztahu k uvedené části výpovědi svědků pochybnosti o jejich nepodjatosti. Tyto pochybnosti jsou umocněny i skutečností stran čestného prohlášení svědka jméno FO, které jak vyplynulo nebylo jím osobně sepsáno a dílčími rozpory v časové individualizaci rozhodných okamžiků (soud nicméně současně musí připustit, že může být vyvoláno i věkem svědka). Pochyby vzbuzuje i vyjádření obou svědků poté co jim byl předložen geometrický plán včetně snímku katastrální mapy (čl. 81), kdy oba nejistě odpověděli, že listinu „asi“ viděli. Jedná se přitom o listinu, kterou předložila strana žalovaná. Tato listina byla provedena k důkazu při předchozím jednání soudu a interpretována ve vztahu k projednávanému nároku.

51. Ke vznesené námitce žalované ohledně podjatosti zástupce žalobce jako advokáta soud odkazuje na vyjádření žalobce, tj. že není věcí nalézacího soudu zabývat se potencionálním porušením zákona o advokacii (žádný procesní předpis takovou situaci nevymezuje). To náleží případně orgánům advokátní komory v rámci její samosprávně činnosti.

52. Soud určil lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta za středníkem, kdy lhůta tří dnů od právní moci rozsudku je lhůtou nepřiměřeně krátkou.

53. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a soud mu proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci byla stanovena ve výši 2 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 23 000 Kč za 10 úkonů (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka, podání z 6.8.2025, 2.10.2025, účast na jednán soudu 3.10.2025, podání z 27.10.2025, podání z 11.12.2025 účast na jednání soudu 16.12.2025, závěrečný návrh) dle § 7 bod 5, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a,/ d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 10 úkonů ve věci po 450 Kč, celkem 4 500 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 5 775 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 38 275 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce (výrok II). Lhůta k úhradě nákladů řízení byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích, prostřednictvím podepsaného soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.