10 C 15/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení částky 52 732,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 297,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10% p.a. z této částky od 10.3.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci dále částku 36 435,31 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 19,90% p.a. z dlužné částky 51 496,68 Kč za období od 2. 12. 2022 do 1. 1. 2023 ve výši 870,36 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 36 435,31 Kč za období od 2. 12. 2022 do 1. 1. 2023, dále s úrokem ve výši 19,90% p.a. z dlužné částky 52 732,60 Kč za období od 2. 1. 2023 do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 36 435,31 Kč za období od 2. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, je povinen zaplatit ustanovenému opatrovníkovi žalovaného, advokátu , Jméno opatrovníka, , náklady zastoupení v částce 14 080 Kč.

V. Žalobce je povinen zaplatit , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, na účet Okresního soudu ve , adresa, náhradu nákladů řízení v částce 5 350 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 2. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 52 732,60 Kč s příslušenstvím. Uváděl, že s žalovaným uzavřel dne 4. 9. 2018 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty, na jejímž základě se žalobce coby banka zavázal žalovanému zřídit a vést úvěrový účet a poskytnout úvěr s úvěrovým limitem 25 000 Kč. Součástí závazku byly mj. i obchodní podmínky a ceník banky. Úvěrový limit byl sjednán jako neúčelový. Žalobce popisoval, jakým způsobem posuzoval před uzavřením závazku úvěruschopnost žalovaného a jak byla nastavena elektronická komunikace mezi stranami. Již dříve (14.5.2018) byla mezi stranami uzavřena rámcová smlouva a žalobce na základě ní vedl pro žalovaného též běžný účet. V rámci podmínek k úvěru a kartě si strany sjednaly bezúročné období u bezhotovostních transakcí, pokud klient řádně uhradí dluh do data stanovené splatnosti; na hotovostní transakce nelze bezúročné období uplatnit. Úrok z poskytnutých peněžních prostředků byl jinak stanoven sazebníkem na 19,90% p.a. Smluvní podmínky konstatovaly i povinnost placení úroku z prodlení klientem v případě prodlení s plněním dluhů. Podle Čl. VII. odst. , právnická osoba, podmínek si pak strany měly sjednat, že úroky z úvěru a úroky z prodlení jsou splatné ke dni splatnosti minimální splátky; k poslednímu dni zúčtovacího období banka úroky z úvěru a úroky z prodlení zaúčtuje na vrub úvěrového účtu a ty se ke stejnému dni připočítávají k jistině úvěru. Úroky z úvěru i úroky z prodlení se ode dne splatnosti vypočítávají z takto zvýšené jistiny úvěru. Byla též sjednána minimální splátka úvěru. Žalovaný začal úvěr čerpat dnem 12. 9. 2018 a na konci zúčtovacího období tvořila vyčerpaná část úvěrového limitu částku 23 300,36 Kč. Minimální splátka ve výši 1 165,02 Kč (5 % z částky 23 300,36 Kč) byla splatná dne 16. 10. 2018. Žalovaný nesplnil podmínky pro využití bezúročného období stanovené v čl. VII. odst. 2 OP, neboť na účtu provedl řadu hotovostních transakcí. Hotovostními transakcemi vyčerpaná část úvěrového limitu byla úročena stanovenou sazbou s tím, že k naúčtování úroku došlo posledního dne následujícího zúčtovacího období. Do splatnosti minimální splátky uhradil žalovaný celkem 11 165,02 Kč, čímž došlo k uhrazení minimální splátky. V následujícím zúčtovacím období se dne 1. 11. 2018 naúčtováním úroku z úvěru dostal žalovaný do přečerpání úvěrového limitu o částku 136,68 Kč. Dle čl. V. odst. 6 OP při překročení úvěrového limitu byla částka, o kterou byl tento překročen, úročena úrokem z úvěru a úrokem z prodlení dle příslušných ustanovení čl. VII. OP. Žalobce dále popisoval, jak byl v jednotlivých měsících žalovaný informován o výši minimální splátky úvěru a zda ji v takovémto (či vyšším) rozsahu uhradil anebo nikoli. K ne zcela řádné úhradě došlo již v listopadu 2018, poté bylo řadu měsíců spláceno řádně, a absence řádných úhrad pak nastala od října 2019, žalovaný buďto nehradil ničeho, anebo hradil nedostatečně. Žalovaný se opakovaně nacházel v přečerpání úvěrového limitu a minimální splátku neměl uhrazenu řádně a včas, žalobce proto využil oprávnění dle obchodních podmínek a smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty vypověděl. Smlouva byla vypovězena ke dni 9. 3. 2020. Po vypovězení smluvního vztahu byl žalovaný povinen hradit úrok z úvěru a úrok z prodlení až do úplného splacení dluhu ze smlouvy. Žalobce dále vyčísloval aktuální požadovanou pohledávku; rekapituloval průběh závazku - v období od 4. 9. 2018 do 1. 1. 2023 byly k jistině pohledávky připsány úroky z úvěru v celkové výši 26 266,15 Kč a úroky z prodlení v celkové výši 9 634,65 Kč, zaúčtované poplatky představují celkem částku 534,51 Kč; žalovaný na úvěrovém účtu učinil debetní transakce v celkové částce 69 631,20 Kč a za celé období bylo na úvěrový účet uhrazeno celkem 53 333,91 Kč. Žalobce se proto - při absenci dalšího dobrovolného plnění ze strany žalovaného - domáhá v řízení zaplacení částky 52 732,60 Kč s příslušenstvím (úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení).

2. Žalobce pak na výzvu soudu ještě doplnil, že podle obchodních podmínek úrok z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokuta jsou splatné ke dni splatnosti minimální splátky; k poslednímu dni zúčtovacího období (v tomto případě měsíčního) banka úrok z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokutu z prodlení zaúčtuje na vrub úvěrového účtu a ty se ke stejnému dni připočítávají k jistině úvěru. Úroky z úvěru i úroky z prodlení se ode dne splatnosti zmíněných čerpaných částek vypočítávají z takto zvýšené jistiny úvěru. Žalovaná částka 52 732,60 Kč je tak podle žalobce „jistinou“.

3. V posuzované věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Polské republiky. Naposledy měl v České republice bydliště na adrese , adresa, , tato jeho adresa však byla v evidenci cizinecké policie od 7.3.2016 pouze do 21.9.2021, platnost evidenční adresy byla ukončena, v současné době není na území ČR evidována žádná adresa coby jeho bydliště a žalovaný je neznámého pobytu (srov. evidenci a zprávu PČR na č.l. 46, 54 a 58 spisu). Soud na výše uvedenou adresu učinil pokus o doručení, avšak bezúspěšně, přičemž popsaná situace také znemožňovala doručování fikcí. Žalovanému byl proto ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o.s.ř. v osobě advokáta , Jméno opatrovníka, . Soud dále konstatuje, že z hlediska mezinárodní pravomoci (příslušnosti) je namístě, aby posuzovanou věc projednal a rozhodl, neboť místo plnění ze smlouvy (ze závazku mezi stranami) bylo v České republice (kde strany závazek mezi sebou též sjednávaly a kde žalovaný v době sjednání závazku své tehdejší bydliště měl).

4. Opatrovník žalovaného ve svém vyjádření sdělil, že požadovaný nárok žalobce nelze uznat; žalobce nesplnil povinnosti dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného coby spotřebitele. Z uvedeného důvodu je smlouva neplatná a žalobce může mít nárok toliko na uhrazení (vrácení) jistiny. Žalobce se spokojil s posuzováním výlučně na základě tvrzení žalovaného, které si „ověřoval“ pouze kontrolou účtu u něj vedeného v krátkém období a informacemi z „BRKI“, což je nedostatečné. Přestože žalobce poskytoval úvěr kontokorentem, tzn. prakticky na dobu neurčitou, neprověřoval majetkovou situaci žalovaného za delší dobu a nenechal si předložit ani pracovní smlouvu žalovaného, neověřil si tedy údaj o jeho pracovním poměru, možnosti (pravděpodobnosti) jeho trvání, a nedostatečné bylo šetření výdajů žalovaného. Rovněž pouhá případná lustrace v systému „BRKI“ nebyla dostatečná, protože tento registr obsahuje pouze bankovní úvěry, nevypovídá nic o jiných (nebankovních) dluzích, přičemž možnosti širšího ověření existují (systém „SOLUS“). Opatrovník žalovaného dále namítal, že ujednání stran o úrokovém příslušenství a jeho uplatňování jsou v rozporu se zákonem. Přinejmenším od ukončení smlouvy (výpovědí) nebylo možno požadovat úroky z úroků (přičítat je k jistině, úročit úroky). Žalobci je nejvýše možno přiznat určitou část úroků ze samotné jistiny, nikoli však v rozsahu žalobního požadavku. Opatrovník navrhoval, aby soud hodnotil úvěrovou smlouvu jako neplatnou a žalobu v této věci zamítl v rozsahu přesahujícím neuhrazenou výši jistiny.

5. Žalobce v následujícím průběhu řízení argumentoval, že smlouva uzavřená s žalovaným musí být platná, když žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného dostatečně, přičemž ani není dán (zákonem či judikaturou) nějaký závazný a jednotný postup, který by žalobce při zkoumání úvěruschopnosti klienta musel přesně dodržet. Rovněž smluvní ujednání o přirůstání úroků k jistině je platné a neodporuje zákonu. Po poučení soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o tom, že žalobce je povinen provést jasná a určitá tvrzení - vyčíslení dlužné jistiny, tedy takové skutečné jistiny, která byla žalovanému (byť postupně) poskytnuta coby předmět úvěru, bez přirostlého úrokového příslušenství, a která zároveň zůstala dlužná, učinil žalobce podání, v němž prezentuje názor, že „jistinou“ je celá žalovaná částka, protože jde o jistinu s přirostlým příslušenstvím, kterou lze dále úročit, nicméně v závěru podání sdělil, že „jistina bez přirostlého příslušenství, která představuje bezdůvodné obohacení, činí 16 297,29 Kč“ (je tvořena debetními transakcemi ve výši 69 631,20 Kč poníženými o úhrady ve výši 53 333,91 Kč).

6. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění:- z listiny „Žádost / návrh smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty“, že listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru , právnická osoba, ., která je též označena jako „poskytovatel“ či „banka“; jako „klient“ - fyzická osoba spotřebitel je pak označen , Jméno žalovaného, (oba subjekty jsou vymezeny dalšími údaji); v listině je také označen „zprostředkovatel“ - společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, ; ohledně žalovaného je v listině mj. uvedeno, že je státním příslušníkem Polské republiky, jsou uvedena čísla jeho identifikačních průkazů, jeho adresy na území ČR, jeho rodinný stav je vymezen jako „ostatní“. Banku žádá o poskytnutí spotřebitelského úvěru ke kreditní kartě s úvěrovým limitem 100 000 Kč na dobu neurčitou. Je odkazováno na smluvní závazek, jehož je žádost součástí v případě jejího přijetí bankou. Pravidelné příjmy žalovaného jsou vyplněny tak, že průměrná výše čisté mzdy měsíčně má činit 25 000 Kč u „odesílatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Údaje o úvěrech a jiných dluzích jsou nevyplněny. Výdaje žadatele jsou označeny tak, že výše „dalších nezbytných výdajů“, které mají být zejm. na bydlení, obživu, zdravotní péči, vzdělání, dopravu do zaměstnání, včetně podílu na výdajích hrazených v rámci společné domácnosti, mají činit částku 10 000 Kč. Následuje „čestné prohlášení“ např. o tom, že klient nemá nesplácené dluhy, vůči jeho osobě nebyl podán návrh na insolvenci atd. a že je schopen úvěrový limit splácet, přičemž u těchto údajů je paušálně vyplněno „ANO“. Formulář dále obsahuje různá prohlášení klienta o vědomí si závazků v případě schválení úvěru. Uvádějí se některé „parametry úvěru“, např. sazba úroku z úvěru 19,90 % p.a., délka bezúročného období 45 dní. Listina je datována 30.8.2018 a je patrno, že byla součástí internetového bankovnictví - aplikace interbanking. (Podpisy nejsou patrny.) Listina odkazuje též na Předsmluvní informace, které jsou připojeny, jde opět o listinu - formulář, ve které jsou shrnuty informace o smluvních stranách a o jejich případném úvěrovém závazku.- z listiny „Přijetí žádosti / návrhu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty“, že listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru , právnická osoba, ., která je též označena jako „poskytovatel“; jako „klient“ - fyzická osoba spotřebitel je pak označen , Jméno žalovaného, (oba subjekty jsou vymezeny dalšími údaji); v listině je také označen „zprostředkovatel“ - společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, ; je odkazováno na internetové bankovnictví (interbanking), kdy byla posuzována a vyhodnocena žádost klienta o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty, kdy banka schválila úvěr s limitem 25 000 Kč, který se tedy banka zavazuje klientovi poskytnout, a to za podmínek dle smlouvy, obchodních podmínek, přičemž smlouvu tvoří také žádost a toto přijetí žádosti. V souvislosti s poskytnutím úvěrového limitu bude bankou pro klienta zřízen a veden úvěrový účet č. , hodnota, . Za účelem čerpání úvěrového limitu vydá banka klientovi kreditní kartu, tou je klient oprávněn v souladu se smlouvou úvěrový limit čerpat. Odkazuje se dále na komunikaci v rámci interbankingu a na dokumenty tam obsažené. Jako součást smlouvy jsou pak označovány též ceník a sazebník. V závěru se prohlašuje, že „dnešním dnem“ smlouva nabývá platnosti a účinnosti. Listina je datována 4.9.2018, u datace je vytištěno jméno a příjmení a funkce osoby za , právnická osoba, . (podpis není patrný).- z listiny „Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditní karty pro spotřebitele“, že listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru , právnická osoba, .; v jejím textu jsou podrobnějším způsobem uvedeny některá práva a povinnosti stran ve vztazích ze spotřebitelských úvěrů; podle bodu VII./2., bezhotovostní transakce provedené kreditní kartou banka neúročí, a to za předpokladu, že klient řádně uhradí dluh ze smlouvy uvedený ve výpisech za všechna předchozí a za aktuální zúčtovací období do data splatností uvedených taktéž ve zmíněných výpisech (dále jen „bezúročné období“). Hotovostní transakce se vždy úročí od dne odepsání částky ve výši příslušné hotovostní transakce z úvěrového účtu a z toho důvodu na ně nelze uplatnit bezúročné období; podle bodu VII./3., neuhradí-li klient minimální splátku k datu splatnosti uvedenému na výpisu nebo uhradí-li klient povinnou minimální splátku k uvedenému datu splatnosti pouze částečně, je klient povinen uhradit bance úrok z prodlení a případnou smluvní pokutu z prodlení. Banka může v každém jednotlivém případě oznámit klientovi, že na úroku z prodlení netrvá nebo jej snižuje ve prospěch klienta; podle bodu VII./5., úrok z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokuta z prodlení jsou splatné ke dni splatnosti minimální splátky. K poslednímu dni zúčtovacího období banka úrok z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokutu z prodlení zaúčtuje na vrub úvěrového účtu a ty se ke stejnému dni připočítávají k jistině úvěru. Denní úroková sazba se vypočítá jako roční úroková sazba vydělená skutečným počtem dní v daném kalendářním roce. Zmíněné úroky z úvěru i úroky z prodlení se ode dne splatnosti zmíněných čerpaných částek v předchozí větě vypočítávají z takto zvýšené jistiny úvěru; podle bodu VII./6., i v případě, že bude smlouva vypovězena jednou ze smluvních stran, je klient povinen hradit úrok z úvěru, úroky z prodlení i smluvní pokutu z prodlení až do úplného splacení dluhu ze smlouvy; podle bodu V./6., klient je povinen sledovat výši čerpání úvěrového limitu na úvěrovém účtu a zajistit, aby nedošlo k překročení sjednaného úvěrového limitu. V případě, že v rozporu s předchozí větou tohoto odstavce dojde k překročení úvěrového rámce, bude částka, o kterou byl úvěrový limit překročen, úročena úrokem z úvěru a úrokem z prodlení dle příslušných ustanovení článku VII. obchodních podmínek a zároveň bance vznikne právo naúčtovat klientovi smluvní pokutu z prodlení. Informaci o případném překročení úvěrového limitu banka klientovi poskytne prostřednictvím výpisu z úvěrového účtu. V případě, že dojde k výraznému překročení úvěrového limitu, které trvá déle než jeden měsíc, banka bezodkladně klienta informuje v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o tomto překročení, jeho výši, zápůjční úrokové sazbě a možných sankcích a úrocích z prodlení a případných dalších platbách; podle bodu IX./1., schválený a poskytnutý úvěrový limit banka eviduje na úvěrovém účtu. O stavu úvěrového účtu banka klienta informuje výpisem z úvěrového účtu vloženým do internetbankingu klienta, a to jedenkrát měsíčně vždy následující den po konci příslušného zúčtovacího období (výše i dále jen „Výpis“); podle bodu IX./2., výpis z účtu obsahuje zejména informace o celkové dlužné částce (představující načerpaný úvěrový limit včetně příslušenství, případné smluvní pokuty a poplatků), dále o minimální splátce, počátečním stavu a konečném zůstatku na úvěrovém účtu v příslušném zúčtovacím období, o přečerpání úvěrového limitu k poslednímu dni zúčtovacího období. Součástí výše minimální splátky na výpisu jsou rovněž i úplně neuhrazené minimální splátky za všechna předchozí zúčtovací období, tím však není dotčena splatnost jednotlivých minimálních splátek za všechna zúčtovací období.- z listiny „Ceník finančních operací a služeb“, že jde svým obsahem o sazebník poplatků za služby banky. V listině je formou tabulky výčet služeb či úkonů a je u nich specifikováno, zda jsou zdarma či za uvedený poplatek.- z listiny „Nabídka účtů a sazebník úroků“, že v listině jsou formou tabulky specifikovány úrokové sazby vážící se k různým účtům a jiným bankovním produktům. Jsou zde mj. uvedeny i úrokové sazby k úvěrům, když úroková sazba pro kreditní karty je 19,90 %.- z listiny „Rámcová smlouva o poskytování platebních služeb“, že jde o smlouvu mezi týmiž smluvními stranami (, právnická osoba, . a , Jméno žalovaného, ), datovanou 14.5.2018, podle níž byl žalovanému u žalobce zřizován běžný účet a bylo též dohodnuto, že správa účtu bude probíhat elektronickým bankovnictvím (internetbanking). Listina obsahuje podpisy osob za obě smluvní strany.- z listiny - tabulky „Identifikace žadatele“ (č.l. 23 spisu), že formou tabulky s datem zpracování 30.8.2018 jsou uvedeny některé informace o osobě se jménem a příjmením , Jméno žalovaného, . Je uvedeno číslo jeho bankovního účtu, poměr hotovostních výdajů má činit 48%, nezbytné výdaje dle žádosti mají činit 8 000 Kč/měsíc, nezbytné výdaje dle pohybů pak 3 869 Kč/měsíc. Je uvedeno „rozdělení výdajů dle pohybů“, když u označení „bydlení nezbytné“ je uvedeno 0 Kč, u „doprava nezbytné“ pak 2 367 Kč, u „zdraví nezbytné“ 0 Kč, u „jídlo nezbytné“ 1 502 Kč, zbytné výdaje pak mají činit 1 436 Kč, neurčené karetní transakce 1 324 Kč, trvalé příkazy 0 Kč, hotovostní výdaje 11 779 Kč, „ESSO“ pak 2 486 Kč a „neurčené platby“ 3 646 Kč. Je dále evidováno, kolik činil „objem hotovostních výdajů do tří dnů po příjmu“: je uveden příjem z 19.

7. činící 27 697 Kč, výdaje do tří dnů činily 6 060 Kč; je dále uveden příjem z 18.

5. činící 21 735 Kč, výdaje do tří dnů činily 5 000 Kč; dále je uveden příjem z 20.

8. činící 20 000 Kč, výdaje do tří dnů činily 9 000 Kč; u příjmu z 14.

6. činícího 19 826 Kč pak činily výdaje do tří dnů částku 3 030 Kč; u příjmu z 5.

6. činícího 5 000 Kč pak činily výdaje do tří dnů částku 5 000 Kč a u příjmu z 21.

8. činícího 3 824 Kč pak činily výdaje do tří dnů částku 10 030 Kč (!); tabulka dále uvádí měsíční obraty na účtu (ty se za čtyři evidované měsíce pohybovaly od 21 835 Kč do 27 697 Kč). U části tabulky „rizikové výrazy“ je u pojmů „sázky“, „pokuty“, „po splatnosti“, „krypto“, „rychlopůjčky“ a „exekuce“ (vždy měsíčně) uvedeno 0 Kč. U části tabulky nadepsané „porovnání příjmy a výdaje“ je uveden „příjem“ 24 325 Kč, „nez. výdaje“ 12 046 Kč, „splátky“ 2 886 Kč a „bilance“ 9 393 Kč. V závěru listiny je uvedeno, že dle struktury pohybů lze žádost doporučit ke schválení.- z listin - tabulek s údaji o závazku (č.l. 24 a násl. spisu), že jde o tabulky banky označené též jako „, Anonymizováno, : , jméno FO, “ a zahrnující některé informace o žalovaném a o závazku. Je patrno, že dříve byl klientovi odmítnut jeden kontrakt splátkového charakteru (spotřební úvěr), jako datum žádosti je uvedeno 29.5.2018. Tabulky pak zahrnují výstupy z elektronického (internetového) bankovnictví.- z listiny „Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému ke kreditní kartě“, že listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru , právnická osoba, ., jsou vymezeny obě smluvní strany úvěru a je uvedeno, že žádost byla autorizována elektronicky v aplikaci internetbanking uživatelem - žalovaným. Jsou pak uváděny informace ke sjednávanému úvěru - např. že jde o spotřebitelský úvěr s pevně stanoveným úvěrovým limitem ke kreditní kartě, celková výše spotřebitelského úvěru činí 25 000 Kč, úvěr se čerpá prostřednictvím aktivované kreditní karty (výběrem peněžních prostředků z bankomatu anebo platbou za zboží a služby). Je popisováno splácení úvěru ve splátkách. Při vyčerpání úvěru v rozsahu limitu 25 000 Kč je vymezena částka, kterou „je potřeba zaplatit“, tzn. výše vypůjčené jistiny plus úroky a náklady spojené s úvěrem, jako celkem 27 717,18 Kč. Je dále uvedeno upozornění, že splátky nevedou k okamžitému umořování jistiny, protože došlé platby jsou „započítávány postupně na úhradu úroků z úvěru, poplatků, splátky jistiny, úroků z prodlení a případných smluvních pokut.“ Je vymezena výpůjční úroková sazba (19,90% p.a.) a RPSN (21,79%). V oddílu „Náklady v případě opožděných plateb“ je klient upozorňován mj. na to, že za opožděné platby mu budou účtovány úroky z prodlení, je specifikováno stanovení sazby dle právních předpisů a je mj. uvedeno, že úroky z prodlení budou bankou připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Jsou rozebírána některá další práva a povinnosti stran.- z listiny „Výpověď smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty“, že listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru , právnická osoba, ., datována je 6.1.2020, adresována je žalovanému. Banka mu sděluje, že vypovídá smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty. Banka jej také informuje, že poběží dvouměsíční výpovědní doba a že je povinen do 9.3.2020 splatit dluh z uvedené smlouvy (je odkazováno též na číslo účtu a jsou provedeny další specifikace závazku). Listina obsahuje otisk razítka banky a podpis osoby za banku coby právnickou osobu. K listině jsou doloženy poštovní doručenky s podpisem adresáta.- z listiny „Výzva k plnění“, že listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru advokáta , Jméno advokáta, , který píše v zastoupení , právnická osoba, ., listina je datována 24.8.2020 a je adresována žalovanému. Ten je upozorňován na nepovolený záporný zůstatek na účtu, a to 26 242,93 Kč, upozorňuje se dále na vypovězení smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty. Adresát je vyzýván k úhradě a jsou mu sdělovány platební údaje. Listina obsahuje otisk razítka advokáta a podpis osoby jednající za něj. K listině je doložena poštovní doručenka s podpisem adresáta.- z listiny „Přehled úroků z úvěru“, že jde o tabulku (předloženou žalobcem - bankou) vyčíslující úroky z úvěru a jejich nárust. Tabulka začíná datem 1.11.2018, kdy je evidován úrok z úvěru 204, 32 (Kč), tabulka pak pokračuje vždy k datu prvního dne v měsíci specifikací přirostlého úroku (k 1.12.2018 přirostlo 367,17 Kč, k 1.1.2019 přirostlo 394,77 Kč atd., až jako poslední položka tabulky je uvedeno datum 1.1.2023 s přirostlým úrokem z úvěru 822,57 Kč, a je poté proveden součet přirostlých úroků z úvěru - za slovy „celkem“ je uvedeno 26 266,15 Kč.- z listiny „Přehled úroků z prodlení“, že jde o tabulku (předloženou žalobcem - bankou) vyčíslující úroky z prodlení a jejich nárust. Tabulka začíná datem 1.12.2018, kdy je evidován úrok z prodlení 0, 03 Kč, tabulka pak pokračuje vždy k datu prvního dne v měsíci specifikací přirostlého úroku (k 1.1.2019 přirostlo 0,13 Kč, k 1.5.2020 přirostlo 147,76 Kč, k 1.1.2021 přirostlo 231,48 Kč, k 1.1.2022 přirostlo 309,72 Kč atd., až jako poslední položka tabulky je uvedeno datum 1.1.2023 s přirostlým úrokem z prodlení 413,35 Kč, a je poté proveden součet přirostlých úroků z prodlení - za slovy „celkem“ je uvedeno 9 634,65 Kč.- z listiny „Přehled poplatků“, že jde o tabulku (předloženou žalobcem - bankou) vyčíslující poplatky za dobu od 18.9.2018 do 6.7.2020. Jejich součet činí 534, 51 Kč.- z listiny „Přehled čerpání“, že jde o tabulku (předloženou žalobcem - bankou) specifikující úkony čerpání peněžních prostředků za dobu od 13.9.2018 do 9.10.2019, šlo ve všech případech o „platbu kartou“, součet položek čerpání činí 69 631,20 Kč.- z listiny „Přehled splácení“, že jde o tabulku (předloženou žalobcem - bankou) specifikující a vyčíslující provedené splátky. Tabulka začíná datem 3.10.2018, kdy je evidována splátka 10 000 Kč, jako poslední položka tabulky je uvedena splátka k datu 21.2.2020 ve výši 1 600 Kč. Poté proveden součet splátek, jenž činí 53 333,91 Kč.- z listiny „Přehled pohybů se zůstatky“, že jde o tabulku (předloženou žalobcem - bankou) zachycující jednotlivé transakce na účtu za časové období od 13.9.2018 do 20.1.2023. Jde o položky nákupů (hrazených kreditní kartou), výběrů z bankomatu, poplatků, úroků a splátek. Prakticky od 1.3.2020, kdy činil zůstatek dluhu „-23 489,62“ Kč, již narůstá jen položka „průběžné úroky“ a ke konečnému datu evidence 20.1.2023 má činit zůstatek „-52 732,60 Kč“.- z listiny „Informační memorandum bankovního registru klientských informací“, že listina obecně popisuje sběr a práci s informacemi o klientech. Listina neobsahuje konkrétní informace o žalovaném jako klientovi banky, netýká se konkrétně jeho případu.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném k datu tvrzeného uzavření úvěrového závazku (4. 9. 2018), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Pokud jde o posuzování úvěruschopnosti, činí soud následující závěry: žalobce jakožto banka provedl některé postupy směřující k hodnocení žalovaného a jeho schopnosti splácet, avšak takovéto postupy nelze považovat za dostatečné a žalobce na jejich základě provedl neodpovídající vyhodnocení (totiž že žalovanému předmětný úvěr poskytnout lze, a poskytl jej). Žalobce vycházel především z údajů, které mu jednostranně - a zjevně bez doložení jejich pravdivosti a reálnosti - uvedl sám žalovaný (v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru), a vycházel dále ze svých interních zdrojů - tabulek, které si sám vyhotovil. Přitom šlo o vesměs kusé informace, nekomplexní, nevypovídající o skutečném podrobném stavu. Údaje o nezbytných (měsíčních) výdajích na bydlení 0 Kč a nezbytných výdajích na jídlo 1 502 Kč jsou do té míry nereálné, že měly být minimálně dále prověřovány. Čistá mzda není rovněž nikterak doložena, nadto nebyla ani zkoumána perspektivnost (udržitelnost) zaměstnání na straně žalovaného. Pokud si žalobce analyzoval pohyby na běžném účtu žalovaného, pak nelze pominout, že účet byl veden jen pouhé necelé čtyři měsíce před poskytnutím úvěru, tedy po dobu zcela nedostatečnou pro to, aby banka mohla zodpovědně posoudit situaci žalovaného. Žalobci lze přisvědčit, že právními předpisy ani judikaturou není dán konkrétní postup, který by úvěrující při zkoumání úvěruschopnosti klienta musel přesně dodržet. Avšak ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou jednoznačně patrna kritéria, která zákon klade na kvalitativní stránku postupu zkoumání úvěruschopnosti („…důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele…“), a ta v posuzovaném případě nelze hodnotit jako splněná.

9. Další podstatnou okolností, jež byla pro soud zásadní při hodnocení závazku mezi stranami, je povaha a obsah závazku. Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, jde tedy o tzv. spotřebitelský závazek a dopadají na něj zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy.

10. Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. ledna 2012, sp.zn. I. ÚS 199/11 formuloval a odůvodnil závěry, dle nichž je nezbytné zohledňovat a zabývat se také tzv. „kritériem zjevné nespravedlnosti“. Ústavní soud „považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů; ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní“; postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě mj. např. nepřiměřené smluvní pokuty za prodlení s platbou splátek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy; na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient takového subjektu smlouvu podepsal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nejeví jako nepřiměřené či odporující dobrým mravům; běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou; tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat.

11. Soud uzavírá, že jakožto ujednání smlouvy příčící se dobrým mravům, ustanovením na ochranu spotřebitele a představující zjevnou nespravedlnost podmínek poskytnutého úvěru hodnotí ujednání o přirůstání úroků (a to nejen úroků z úvěru, ale též úroků z prodlení - srov. shora učiněná zjištění z obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditní karty pro spotřebitele, zejm. z jejich bodu VII./5.). Banka tak k poslednímu dni zúčtovacího období - v tomto případě měsíčního - zaúčtovávala úrok z úvěru a úroky z prodlení na vrub úvěrového účtu a ty se ke stejnému dni připočítaly k jistině úvěru, aby tak hned nato mohly být úročeny spolu s jistinou. Takováto konstrukce v rámci spotřebitelského závazku je zcela nemyslitelná, sankcionuje zcela nepřiměřeně dlužníka jakožto spotřebitele, navyšuje nemístným způsobem úvěrový dluh a představuje tak nástroj podstatného a postupného narůstání dluhu v rozsahu, který se jeví jako nepřípustný. Jde o ustanovení zakládající příkrou nerovnováhu ve vztahu smluvních stran, v neprospěch dlužníka jako spotřebitele. Ostatně ze samotného žalobcova výpočtu nárustu dluhu lze seznat, že od 1.3.2020 (datum, od kterého se již jen přičítaly úroky) narostl zůstatek dluhu z částky „-23 489,62“ na částku „-52 732,60 Kč“, což je částka ke konečnému datu evidence 20.1.2023 (tzn. za období necelých tří let měl dluh narůst o dalších téměř 30 000 Kč). Takovouto částku 52 732,60 Kč pak žalobce v řízení dále označoval za „jistinu“ a požadoval z ní úroky z úvěru a úroky z prodlení.

12. Shora rozebíraná zjištění a závěry ohledně nedostatečného a nesprávného vyhodnocení úvěruschopnosti a ohledně obsahu závazku (jeho úročení) vedou soud k tomu, že hodnotí úvěrovou smlouvu (smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty) uzavřenou mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalovaného, jako neplatnou (a to absolutně, od počátku). Ze smlouvy tak nevznikla vzájemná smluvní práva a povinnosti smluvních stran. Nevznikl tedy platně rovněž ani nárok na zaplacení smluvního úroku z úvěru či poplatků a nelze takováto plnění proto přiznat v řízení před soudem.

13. Žalobce má za takové situace vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.), které v tomto případě představuje „vrácení“, tj. zaplacení dlužného zbytku poskytnuté jistiny, tedy částky 16 297,29 Kč. (Žalobce plnil z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému tím, že mu poskytl peněžní prostředky - jistinu, a v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení.)

14. Z takto přiznané jistiny nelze (ze shora rozebíraných důvodů) přiznat úrok z úvěru. Je však namístě přiznat úrok z prodlení, neboť ten je zákonnou formou úrokového příslušenství, nemusí být tedy podložen smluvně a náleží žalobci tehdy, pokud se žalovaný dostal do prodlení s plněním. Vzhledem ke shora učiněným zjištěním a závěrům má soud zato, že je přiléhavé přiznat zákonný úrok z prodlení z částky 16 297,29 Kč od 10.3.2020 do zaplacení, neboť žalobcova listina „Výpověď smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty“ datovaná 6.1.2020 a adresovaná žalovanému byla zároveň dle svého obsahu výzvou žalovanému k plnění - do 9.3.2020 měl splatit svůj veškerý dluh vůči žalobci. Listina byla doručena poštou s podpisem adresáta na doručence. Lze ji tedy hodnotit jako výzvu k plnění se splatností 9.3.2020 (přičemž prvním dnem prodlení pak bylo datum 10.3.2020 a od něj je namístě přiznat zákonný úrok z prodlení).

15. Soud proto uložil žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku, aby žalobci zaplatil z titulu bezdůvodného obohacení částku (zbylou dlužnou jistinu) 16 297,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Ve zbylé části předmětu řízení pak žalobu zamítl (výrok II.).

16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Žalobce byl úspěšný co do 31% předmětu řízení, neúspěšný tedy co do 69 % předmětu řízení. Žalobce tak byl úspěšný v méně než polovině předmětu řízení, naopak ve větší části předmětu řízení zaznamenal procesní neúspěch. Za této situace, když samotnému žalovanému zároveň podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

17. Soud dále ve výroku IV. tohoto rozsudku přiznal ustanovenému opatrovníkovi žalovaného, advokátu , Jméno opatrovníka, , podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. náklady v celkové výši 14 080 Kč, které sestávají z odměny za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 12. 7. 2023, účast u jednání soudu dne 18. 10. 2023 a sepis vyjádření ze dne 5. 12. 2023), celkem ve výši 12 880 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty sporu v částce 52 732,60 Kč a dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném a účinném znění, činí odměna za jeden úkon částku 3 220 Kč; dále náklady opatrovníka sestávají z paušální náhrady hotových výdajů vážících se ke shora uvedeným úkonům v celkové výši 1 200 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky - 4 x 300 Kč).

18. Ve výroku V. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o náhradě nákladů státu (§ 148 o.s.ř.), ty vznikají v rozsahu přiznaných nákladů opatrovníka, které hradí právě stát. Státu pak náleží náhrada vůči tomu z účastníků, jenž zaznamenal v řízení větší míru procesního neúspěchu. Tím je v tomto řízení žalobce. Soud mu proto uložil povinnost částečné náhrady při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu. Žalobce byl úspěšný co do 31% předmětu řízení, neúspěšný tedy co do 69 % předmětu řízení. Má tedy uhradit státu 38% vzniklých nákladů, tedy 38% z částky 14 080 Kč, což činí (po zaokrouhlení) částku 5 350 Kč.