11 C 94/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného zletilého dítěte

I. Výživné naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, se s účinností od 26. 3. 2024 zvyšuje na částku 10 000 Kč měsíčně, přičemž toto výživné je žalovaný povinen platit žalobci vždy k prvému dni v měsíci předem.Dlužné výživné za dobu od 26. 3. 2024 do vyhlášení rozsudku ve výši 34 455 Kč, jakož i výživné, které se stane splatným do konce kalendářního měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit žalobci nejdéle do 25. dne v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 3. 2024 domáhal se žalobce po žalovaném jako svém otci zvýšení výživného na částku 10 000 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby. Tvrdil, že v minulosti byl (jako tehdy nezletilý) rozhodnutím Okresního soudu ve , adresa, svěřen do péče matky a žalovanému bylo stanoveno výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně a od listopadu 2021 žalovaný dobrovolně plní vyživovací povinnost částkou 6 000 Kč měsíčně, kterou však měl za nedostatečnou. Žalovaný studuje prvním rokem magisterský obor , Anonymizováno, , nevlastní žádný majetek a vzhledem k náročnosti studia nemůže věnovat čas brigádám. Jeho výdaje činí 4 594 Kč/měsíc za ubytování v , Anonymizováno, , cca 800 Kč/měsíc za jízdné na trase , adresa, a zpět, cca 400 Kč/měsíc za MHD v , Anonymizováno, a , adresa, , cca 600 Kč/měsíc za telefon, 3 200 Kč/měsíc za stravování v menze, 1 000 Kč/měsíc dá za kulturu, 1 500 Kč/měsíc za oblečení, 1 000 Kč/měsíc za drogerii, hygienické potřeby a doplňky stravy. Od matky pobírá kapesné rovněž ve výši 6 000 Kč. Matka žalobce pracuje jako , Anonymizováno, a kromě toho má sjednán pracovní poměr jako , právnická osoba, . Žalovaný pracuje na částečný úvazek jako , adresa, . Kromě toho pobírá starobní důchod. Jinou vyživovací povinnost nemá. Žije ve společné domácnosti se svou současnou manželkou. Žalobce se pokusil s žalovaným dohodnout na zvýšení výživného, ale neúspěšně. Dále obsáhle popisoval svůj vztah s žalovaným, který považuje za komplikovaný. Podáním ze dne 16. 9. 2024 (čl. 50) pak žalobce doplnil, že mu od 1. 8. 2024 žalovaný začal vyplácet na výživném pouze částku 5 000 Kč. Podáním ze dne 10. 11. 2024 (čl. 58) se pak obsáhle vyjadřoval k reakci žalovaného na jeho dřívější tvrzení, přičemž tato tvrzení jsou pro rozhodnutí věci nevýznamná.

2. Žalovaný se vyjádřil formou prosté e-mailové zprávy, kterou následně podepsal, dne 3. 6. 2024 (čl. 21 a násl.). Uvedl, že nárok žalobce neuznává, pracuje jako , Anonymizováno, , žije v nerekonstruovaném bytě po rodičích, nevlastní auto a nejezdí na dovolené. Poté obsáhle reagoval na skutková tvrzení žalobce, která nebyla pro rozhodnutí věci významná. Podáním ze dne 8. 11. 2024 pak doplnil, že dcera (jeho současné manželky) studuje, manželka je nezaměstnaná. Dále upozornil, že matka žalobce pracuje jako , Anonymizováno, . Potvrdil, že žalobci začal vyplácet výživné pouze ve výši 5 000 Kč měsíčně.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je synem žalovaného, že žalovaný nemá další vyživovací povinnost k jiným dětem, když žalovaným zmiňovaná dcera je dcerou jeho nynější manželky, nikoli jeho vlastní dcerou, že v roce 2023 bylo manželství rodičů žalobce rozvedeno, že v době od 3/2024 do konce 7/2024 žalovaný žalobci platil výživné ve výši 6 000 Kč/měsíc a od 8/2024 žalovaný žalobci platí výživné ve výši 5 000 Kč/měsíc a že v akademickém roce 2024/2025 žalobce nadále studuje druhý ročník navazujícího magisterského studia na , Anonymizováno, .

4. Soud provedl v řízení následující důkazy a z nich vzal za prokázané:- z potvrzení o studiu (čl. 7), že žalobce v akademickém roce 2023/2024 studoval první ročník navazujícího magisterského studia na , Anonymizováno- z předpisu plateb (čl. 8), že náklady matky žalobce na bydlení v bytě na adrese , adresa, činí 6 393 Kč bez započtení nákladů na elektrickou energii.- potvrzení zaměstnavatele žalovaného (čl. 40), že žalovaný u svého zaměstnavatele v době od 2/2024 do 7/2024 dosahoval průměrného měsíčního příjmu 38 948 Kč.- ze sdělení ČSSZ, že žalovaný od měsíce 4/2024 pobírá starobní důchod, přičemž v měsíci 4/2024 obdržel 25 112 Kč a v následujících měsících činila výše důchodu 21 566 Kč měsíčně.- z potvrzení zaměstnavatele matky žalobce (čl. 55), že matka žalobce v době od 3/2024 do 8/2024 dosahovala u svého zaměstnavatele průměrného měsíčního příjmu 13 948 Kč.- z příjmového dokladu (čl. 60), že žalobce zaplatil za dentální hygienu v měsíci 7/2024 částku 1 300 Kč jako měsíčně a v měsíci 10/2024 částku 850 Kč jako doplatek.- ze smlouvy o nájmu bytu (čl. 63) ve spojení s komunikací (čl. 65) a výpisem žalobce z účtu (čl. 66), že žalobce platí za ubytování v , Anonymizováno, částku 4 594 Kč měsíčně.- z výpisu z účtu žalobce (čl. 66), že žalobce na spoření vynakládá 500 Kč měsíčně.- z jízdenky (čl. 66v), že měsíční jízdné v , Anonymizováno, stojí 200 Kč.- z jídelníčku (čl. 67), že jídlo v menze stojí cca 150 Kč až 200 Kč.- z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , že jím soud schválil dohodu rodičů, podle níž byl tehdy nezletilý žalobce pro dobu po rozvodu svěřen do péče matky a žalovaný se zavázal přispívat na výživném pro nezletilého měsíčně částkou 5 000 Kč. Vyházel přitom z toho, že rodiče žalobce nežijí v jedné domácnosti, příjem matky žalobce činí cca 20 000 Kč měsíčně a příjem otce žalobce cca 26 000 Kč měsíčně. Žalobce tehdy navštěvoval střední školu , adresa, , poplatek za školné činil , částka, měsíčně.- z výpovědi žalobce jako účastníka řízení (čl. 69v), že studuje ve druhém ročníku navazujícího magisterského studia na , Anonymizováno, , když jezdí domů na víkendy a bydlí u své matky.- z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení (čl. 69v), že za léky vynaloží měsíčně částku cca 900 Kč/měsíc, za cesty do práce cca 1 000 Kč/měsíc. Jeho příjem zůstal stejný, jako byl na jaře. Jeho zdravotní stav mu neumožňuje navýšení pracovního úvazku a dosažení vyššího příjmu. Ze svého příjmu nyní živí svou novou manželku, která je nezaměstnaná, vyženil dceru, která sice rovněž studuje, ale většinu času bydlí s nimi, s čímž má žalovaný spojeny další výdaje. Odmítá sdělit své výdaje za bydlení, jak dlouho je jeho manželka nezaměstnaná a rovněž i své celkové výdaje.

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti významné pro rozhodnutí, a proto je dále neuvádí ani nehodnotí.

6. Návrhy na doplnění dokazování emailovou komunikací ve dnech 14. 3. 2024 – 23. 3. 2024 (čl. 11-12), emailovou komunikací ve dnech 10. 6. 2023 – 12. 6. 2023 (čl. 13-14), „seznamem, když jsem u táty“ (čl. 15), emailovou komunikací ze dne 29. 1. 2024 (čl. 25), emailovou komunikací ze dne 12. 6. 2023 (čl. 26-27), emailovou komunikací ze dne 14. 3. 2024 (čl. 28), emailovou komunikací ze dne 17. 3. 2024 (čl. 28v), emailovou komunikací ze dne 23. 3. 2024 (čl. 29), emailovou komunikací ze dne 24. 3. 2024 (čl. 29v), žádostí o vyplnění přihlášky na střední školu (čl. 31), emailovou komunikací ze dne 26. 6. 2015 (čl. 31), zdravotním posudkem matky (čl. 30) a vyrozuměním OSZ (čl. 53) soud zamítl pro nadbytečnost, protože z nich vyplývalo především to, že vztahy mezi účastníky jsou významným způsobem narušeny, zjevně z důvodů rozporů, k nimž mezi nimi v minulosti došlo, jakkoli je každý hodnotí jinak. Tato skutečnost však nebyla pro rozhodnutí věci významná, a nadto vyplývala již ze samotných podání účastníků.

7. Takto provedeným dokazováním s přihlédnutím k těm skutkovým tvrzením účastníků, které nebyly rozporovány, učinil soud následující závěry o skutkovém stavu:- rodiče žalobce se rozvedli v roce 2023. Již v roce 2018 soud schválil dohodu rodičů, podle níž byl tehdy nezletilý žalobce pro dobu po rozvodu svěřen do péče matky a žalovaný se zavázal přispívat na výživném pro nezletilého měsíčně částkou 5 000 Kč. Vyházel přitom z toho, že rodiče žalobce nežijí v jedné domácnosti, příjem matky žalobce činí cca 20 000 Kč měsíčně a příjem otce žalobce cca 26 000 Kč měsíčně. Žalobce tehdy navštěvoval , právnická osoba, ve , adresa, a poplatek za školné činil , částka, měsíčně. Žalovaný v rozhodné době, tedy od 25. 3. 2024 do konce měsíce 7/2024, platil žalobci výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně, od měsíce 8/2024 doposud žalobci platí výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně.- žalobce je synem žalovaného. V akademickém roce 2023/2024 studoval první ročník a v akademickém roce 2024/2025 studuje formou prezenčního studia druhý ročník pokračujícího magisterského studia na , Anonymizováno, přičemž vzhledem k náročnosti studia nemůže ani část svých nákladů hradit z přivýdělku. Jeho pravidelné měsíční náklady se skládají z nákladů na bydlení v , Anonymizováno, ve výši 4 600 Kč měsíčně, z jízdného ze , adresa, do , Anonymizováno, a zpět ve výši cca 800 Kč měsíčně, z nákladů na místní dopravu v , Anonymizováno, a , adresa, ve výši 400 Kč měsíčně, z nákladů na telefonní paušál ve výši 600 Kč měsíčně, ze stravného v menze ve výši cca 3 000 Kč měsíčně, z nákladů na kopírování a studijní pomůcky ve výši cca 400 Kč měsíčně, z nákladů na oblečení a obuv ve výši cca 1 500 Kč měsíčně, z nákladů na hygienické potřeby a drogerii ve výši cca 1 000 Kč měsíčně a nákladů na kulturu ve výši cca 1 000 Kč měsíčně, a celkem tak činí cca 13 300 Kč měsíčně. V této částce není zahrnuta poměrná část nákladů žalobce na stravu a bydlení o víkendech ve , adresa, , které hradí matka žalobce.- žalovaný žije s novou manželkou, která je v současné době nezaměstnaná. Průměrný měsíční příjem žalovaného v době od 26. 3. 2024 doposud činí 38 948 Kč a prakticky po celé toto období byl zvýšen o starobní důchod, jehož výše v měsíci 4/2024 činila 25 112 Kč (zjevně včetně doplatku za část měsíce 3/2024) a v následujících měsících činila 21 566 Kč. Celkový příjem žalovaného tak prakticky po celou rozhodnou dobu činil cca 60 500 Kč. Mezi výdaje žalovaného patří náklady na léky ve výši cca 900 Kč/měsíc a náklady na cesty do zaměstnání ve výši cca 1 000 Kč/měsíc. Další náklady soud nezjistil, protože žalovaný o nich odmítl vypovídat.- matka žalobce bydlí ve vlastním bytě a její náklady spojené s bydlením činí cca 6 400 Kč měsíčně plus náklady na elektrickou energii. Další částky dle tvrzení žalobce vynaloží na jeho kapesné a logicky i na jeho stravu v době víkendů. Její průměrný měsíční příjem činí 13 948 Kč, další příjem má ze své podnikatelské činnosti. Jeho výše nebyla zjištěna, když z daňového přiznání za rok 2023 by soud zjistil neaktuální výdaje a daňové přiznání za rok 2024 ještě není k dispozici. Nadto přesný příjem matky žalobce není vzhledem k závěrům uvedeným níže rozhodující.

8. Po procesní stránce soud konstatuje, že žalovaný sice relevantně nereagoval na výzvu soudu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , když jeho vyjádření ze dne 3. 6. 2024 učiněné formou prosté e-mailové zprávy bez platného elektronického podpisu (čl. 20 a násl.) nebylo ve lhůtě uvedené v § 42 odst. 2 občanského soudního řádu doplněno předložením písemného podání shodného znění, avšak i s přihlédnutím k závěrům, k nimž dospěl Ústavní soud ve svém nálezu z 13. 10. 2016, sp.zn. I. ÚS 1261/15, soud v tomto případě nevycházel z fikce uznání nároku a věc projednal.

9. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o.z. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 o.z. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 921 odst. 1 o.z. Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 o.z. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

10. Při rozhodování o žalobě soud vycházel zejména ze skutečnosti, že žalobce, který je synem žalovaného, studuje poslední ročník vysoké školy formou prezenčního studia, tudíž jeho schopnost sám se živit je významně snížena až zcela vyloučena. Vyživovací povinnost žalobce přitom byla naposledy stanovena na částku 5 000 Kč měsíčně v roce 2018, tedy před více jak šesti lety, tudíž je zřejmé, že poměry účastníků v mezidobí doznaly změn, na které je třeba reagovat novým stanovením výživného. Při úvahách o jeho výši soud vyšel z cit. ust. § 915 odst. 1 o.z., dle nějž má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů, a dle § 913 odst. 1 o.z. se zabýval poměry účastníků, zejména potřebami žalobce ve výši přes 13 000 Kč měsíčně (o níž soud vzhledem k obecně známé míře nákladů na studium vysoké školy v České republice neměl pochybnosti), a možnostmi žalovaného, které shodou okolností právě zhruba v době od 26. 3. 2024, od kdy žalobce zvýšení výživného požadoval, byly významně zvýšeny přiznáním starobního důchodu. Příjem žalovaného se tím zvýšil na částku 60 500 Kč měsíčně, a to prakticky již od konce měsíce 3/2024, když v měsíci 4/2024 žalovaný obdržel důchod ve výši 25 112 Kč, zjevně obsahující i doplatek za část měsíce 3/2024. Soud proto s příjmem žalovaného ve výši 60 500 Kč počítal již od 26. 3. 2024, od kdy žalobce zvýšení výživného požadoval, a nikoli až od začátku měsíce 4/2024, v němž žalovaný starobní důchod obdržel. Oproti tomu, jak je uvedeno výše, žádné významnější náklady žalovaného nebyly při tomto řízení zjištěny. Dále soud významně přihlédl k údajům uvedeným v tabulce doporučeného výše výživného, z níž se podává, že výše výživného osoby ve věku 16 a více let by měla v případě jedné vyživovací povinnosti činit cca 20 % z příjmu žalovaného, což by umožňovalo přiznat výživné ve výši až 12 103 Kč, což je více, než žalobce požadoval. Kontrolní částka ve výši pevné spodní sazby stanovené v souladu s „Manuálem pro práci s doporučenou tabulkou k určování výživného dětí“ zveřejněným na www stránkách Ministerstva spravedlnosti přitom činí 22 234 Kč (když kontrolní částka 66 % příjmů se u jedné vyživovací povinnosti nepoužije), což je významně méně, než kolik činí příjem žalovaného, tudíž k redukci výživného za pomoci kontrolní částky není nutno v tomto případě přistupovat.

11. Právě proto, že příjem žalovaného umožňoval platit výživné i ve vyšší, než žalobcem požadované výši, bylo dle názoru soudu nadbytečné dále zjišťovat bližší údaje o příjmu matky žalobce z jejího podnikání, když u ní se žalobce o víkendech stravuje a bydlí, a nadto mu matka poskytuje kapesné. Celková částka kapesného od matky žalobce a přiznaného výživného sice o něco přesahuje náklady žalobce, jak byly výše zjištěny, avšak soud v této souvislosti opakovaně s odkazem na cit. ust. § 915 odst. 1 o.z. podotýká, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

12. S přihlédnutím k výše uvedeným závěrům a vázán žalobním petitem soud žalobě zcela vyhověl a s účinností od 26. 3. 2024 výživné zvýšil na částku 10 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž dlužné výživné za dobu do vynesení rozsudku stanovené jako rozdíl nově stanoveného výživného a toho, které žalovaný žalobci skutečně vyplácel (tedy v době do 7/2024 částky 6 000 Kč měsíčně a v době od 8/2024 částky 5 000 Kč měsíčně) vyčíslil.

13. Pokud se týká pariční lhůty u výživného, které již dospělo, soud přihlédl k tomu, že pro žalovaného by její okamžité vyplacení znamenalo neočekávanou zátěž, a poskytl mu k tomu prodlouženou lhůtu do 25-tého dne měsíce následujícího po dni právní moci tohoto rozsudku.

14. Pokud jde o náklady řízení, oba účastníci se práva na jejich náhradu vzdali. Soud proto žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.