13 C 70/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna vyklidit pozemek , Číslo parcely 1, – lesní pozemek o výměře 17 m², zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 9 982,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, .

1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 8. 2025 se žalobci domáhali vyklizení nemovitosti žalované, a to chaty nacházející se na pozemku , Číslo parcely 3, , lesní pozemek o výměře 17 m², číslo evidenční , Anonymizováno, , která je ve výlučném vlastnicí žalované. Žalovaná nabyla objekt č. e. , Anonymizováno, na základě dědického usnesení č. j. , Anonymizováno, vydaného Okresním soudem ve , adresa, dne 20. 10. 2022. Žalobci jsou vlastníky nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , přičemž jedním z pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, je rovněž pozemek , Číslo parcely 1, lesní pozemek. Žalované nesvědčí jakýkoliv právní titul tento pozemek , Číslo parcely 3, užívat, kdy toto užívání spočívá v umístění objektu č. e. , Anonymizováno, , současně žalované nesvědčí jakýkoliv právní titul k užívání pozemku , Číslo parcely 3, , který tvoří okolí pozemku , Číslo parcely 3, . Žalovaná nemá přístup k objektu č. e. , Anonymizováno, . Žalovaná trvale žije několik desítek let ve , Anonymizováno, , objekt neužívá, objekt neužívali ani právní předchůdci žalobkyně. Žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovanou k vyklizení pozemku , Číslo parcely 3, výzvou ze dne 9. 8. 2024, a to na adresu uvedenou v katastru nemovitostí (, adresa, ), kdy na této adrese bydlí sestra žalované, a žalovaná má zajištěno přebírání pošty, která je jí doručována v České republice. V žalobě dále následuje popis jednotlivých procesních vyjádření obou stran s tím, že k mimosoudnímu řešení sporu dosud nedošlo.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že otec žalobkyně , Jméno žalobce B, a otec žalované , tituly před jménem, byli bratři, na stavbě chaty č. e. , Anonymizováno, se dohodli. Chata č. e. , Anonymizováno, v , adresa, postavená na pozemku , Číslo parcely 3, – lesní pozemek byla vybudována v souladu se stavebním povolením, následně byla zkolaudována a zapsána do katastru nemovitostí. Jednalo se o legální stavbu. Rodiče žalobkyně s jejím umístěním na svém pozemku souhlasili. Pokud by měli jakékoliv výhrady, nebyla by stavba této chaty povolena a následně zkolaudována. Otec žalované by stavbu chaty ani bez jejich souhlasu nezrealizoval. Obě rodiny se na postavení dvou objektů v této lokalitě dohodly. Chata č. e. , Anonymizováno, je stavba, která byla zkolaudována jako trvalá. Chata je postavená na pevných betonových základech a je podsklepená, nejedná se o stavbu dočasnou. Žalovaná nesouhlasí s požadavkem žalobců, aby pozemek , Číslo parcely 3, vyklidila. Nemovitost má v úmyslu užívat i do budoucna. S chatou má spojené vzpomínky na své dětství a dospívání i na své rodiče, jedná se o místo, ke kterému má silný citový vztah. Žalovaná se snažila se žalobci na užívání jejich pozemku mimosoudně dohodnout, avšak bezvýsledně (zejména na přístupu k chatě). U jednání dne 10. 12. 2025 žalovaná svoji procesní obranu doplnila v tom směru, že namítá mimořádné vydržení pozemku pod chatou, a to právními předchůdci žalované, a to k roku 2019.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, a to z výpisu z katastru nemovitostí, že lesní pozemek , Číslo parcely 3, o výměře 17 m², na němž stojí stavba č. e. , Anonymizováno, – rodinný rekreační objekt, je ve vlastnictví: v podílu ½ v SJM , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno žalobce B, a v podílu ½ , Jméno žalobce B, . Výlučnou vlastnictví stavby č. e. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, je žalovaná, která se vlastnicí stala na základě usnesení soudu o dědictví č. , hodnota, Okresního soudu ve , adresa, ze dne 20. 10. 2022, právní moc ke dni 20. 10. 2022.

4. Dne 9. 8. 2024 právní zástupce žalobců vyzval žalovanou k vyklizení pozemku , Číslo parcely 3, , k. ú. , adresa, . Následoval přípis právní zástupkyně žalované, datovaný 23. 9. 2024, kterým navrhuje uzavření mimosoudní dohody, součástí spisového materiálu jsou pak další podání právních zástupců účastníků, kterými si vyjasňují svá procesní stanoviska ve věci, kdy uvedené listiny nejsou pro posouzení sporu podstatné.

5. Součástí spisového materiálu je rozhodnutí o přípustnosti stavby pro zahradní domek na , Číslo parcely 3, , datovaný 24. 10. 1969, kdy stavebníkem je , jméno FO, , , adresa, , stavbou je zahradní domek v katastrálním území a obci , adresa, , kdy jde o stavbu dočasnou, dřevěnou, a ne na pevném základu. Kolaudační rozhodnutí datované 28. 12. 1988, vystavené , jméno FO, , , adresa, , , adresa, , pak povoluje užívání novostavby – chatky rekreační č. e. , Anonymizováno, nacházejícího se na pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Stavba je částečně podsklepená, má jeden pokoj, terasu a v podkroví jeden pokoj. Stavebním povolením ze dne 19. 4. 1990 je pak vyhověno žádosti stavebníka , jméno FO, na přístavbu rekreační chaty č. e. , Anonymizováno, , kdy stavba obsahuje vstupní chodbu pod schodištěm, WC, kuchyňku, jímku na vybírání.

6. U jednání dne 10. 12. 2025 se procesní strany shodly, že je nesporné, že objekt č. e. , Anonymizováno, nacházející se v k. ú. a obci , adresa, , je nemovitostí (jedná se o stavbu spojenou se zemí pevným základem).

7. Podle § 3055 odst. 1 občanského zákoníku platí: Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby, spoluvlastníky pozemku.

8. Podle § 498 občanského zákoníku platí:(1) Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.(2) Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

9. Podle § 1042 občanského zákoníku platí: Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

10. V rámci projednávané věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných v průběhu řízení o vyklizení pozemku , Číslo parcely 1, , lesní pozemek nacházející se v katastrálním území a obci , adresa, . Bylo nesporně prokázáno, že na uvedeném pozemku se nachází stavba č. e. , Anonymizováno, , která je rekreační chatou částečně podsklepenou, tedy spojenou se zemí pevným základem. Tato skutečnost vyplývá (kromě nesporných tvrzení obou procesních stran) i z kolaudačního rozhodnutí ze dne 28. 12. 1988, jímž byla stavba povolena (stavba je částečně podsklepená, má jeden pokoj, terasu a v podkroví jeden pokoj). Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o nemovitou věc ve smyslu § 498 občanského zákoníku, nikoli o věc movitou. Dle § 3055 občanského zákoníku pak platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2014) ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Dále bylo zjištěno, že vlastníky pozemku, na němž je stavba umístěna, jsou žalobci, zatímco vlastníkem stavby je žalovaná. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná měla jakékoli věcné či obligační právo k užívání předmětného pozemku, tedy právo mít na něm umístěnou stavbu. Podle § 1042 občanského zákoníku se vlastník věci může domáhat ochrany proti každému, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Z ustálené judikatury, včetně rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1997/2000, vyplývá, že vlastník pozemku není povinen trpět umístění cizí stavby na svém pozemku po neomezenou dobu. Pro posouzení žalobního návrhu je rozhodující povaha stavby. Vzhledem k tomu, že se jedná o nemovitou věc, nelze ochranu vlastnického práva realizovat žalobou na vyklizení pozemku, neboť výkon takového rozhodnutí by umožnil pouze odstranění movitých věcí. Nemovitou stavbu nelze z pozemku přemístit jinam, její odstranění je možné pouze prostřednictvím demoličních prací. Z tohoto důvodu je jediným možným prostředkem ochrany vlastnického práva žaloba na odstranění stavby, jak vyplývá i ze závěrů Nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 704/12. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení pozemku není způsobilá vést k ochraně vlastnického práva žalobců v dané věci. Vzhledem k nesprávně zvolenému žalobnímu petitu soud žalobu zamítl, aniž by se dále zabýval věcnými námitkami žalované, včetně tvrzení o mimořádném vydržení pozemku.

11. Podle Nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 704/12: K porušení práva na soudní ochranu dochází i nesprávnou formulací povinnosti vlastníka stavby vyklidit pozemek, příp. odstranit stavbu na tomto pozemku, nedojde-li k objasnění, zda předmětná stavba má povahu tzv. neoprávněné stavby, či zda byla stavbou oprávněnou a následně jejímu vlastníkovi zaniklo právo, na jehož základě pozemek užíval.

12. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 240/97: Zřídí-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, je povinen po uplynutí sjednané doby stavbu odstranit (§ 126 odst. 1, obč. zák.).

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Na nákladech právního zastoupení bylo žalované k rukám její právní zástupkyně přiznáno: 3 úkony právní pomoci dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve výši 2 300 Kč za každý úkon (převzetí věci a příprava, písemné vyjádření ve věci z 18. 10. 2025, účast u jednání soudu dne 10. 12. 2025) – tj. 6 900 Kč, dále 3 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu – tj. 1 350 Kč, dále DPH 21 % 1 732,50 Kč, tj. celkem 9 982,50 Kč. Tyto náklady jsou povinni uhradit žalobci a) a b) společně a nerozdílně žalované k rukám její právní zástupkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.