14 C 30/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Kotradym ve věci zástavního věřitele: Jméno zástavního věřitele ., IČO IČO zástavního věřitele sídlem Adresa zástavního věřitele zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti zástavnímu dlužníkovi: Jméno zástavního dlužníka , narozená Datum narození zástavního dlužníka bytem Adresa zástavního dlužníka zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žaloba o soudní prodej zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy: ideální jedné poloviny bytové jednotky č. , Anonymizováno, , vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, , včetně k ní přináležejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech domu č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a pozemku , Číslo parcely 1, ve výši , Anonymizováno, , zapsanému na listu vlastnictví č. , hodnota, , vše u , právnická osoba, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a to uspokojení pohledávek zástavního věřitele za zástavním dlužníkem skládajících se z jistiny ve výši 1.300.000 Kč, z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 1. 2020, zajištěných smlouvu o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení k nemovitostem ze dne 15. 1. 2020, a úroku ve výši 2 % měsíčně z částky 1.300.000 Kč za dobu od 16. 6. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1.300.000 Kč za dobu od 16. 6. 2021 do zaplacení a nákladů řízení o soudní prodej zástavy.

1. Zástavní věřitel se návrhem ze dne 16. 5. 2023 domáhal nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že dlužník , jméno FO, dluží pohledávku ve výši uvedené ve výroku usnesení, která je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku tohoto usnesení ve vlastnictví zástavního dlužníka.

2. Zástavní dlužník uváděl, že žaloba je nedůvodná, neboť zástavní věřitel a dlužník , jméno FO, spolu neuzavírali předmětnou smlouvu o zápůjčce v rámci podnikatelské činnosti jmenovaného. Toto v řízení nebylo prokázáno, neboť šlo o spotřebitelský úvěr, u něhož ovšem nebyly splněny podmínky dané zákonem o spotřebitelském úvěru (přezkum úvěruschopnosti), proto by na tuto smlouvu měl soud nahlížet jako na absolutně neplatnou a zástavní právo jako nevzniklé. Z tohoto důvodu navrhl zamítnutí žaloby. Namítal také skutečnosti ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce, které se týkaly po právní stránce otázky tzv. reálné smlouvy.

3. Z listin předložených zástavním věřitelem bylo zjištěno, že vlastníkem id. ½ nemovité věci uvedených ve výroku tohoto usnesení je zástavní dlužník. Ke dni 23. 3. 2023 vyrozuměl zástavní věřitel o započetí výkonu zástavní práva, zavkladováno v katastru dne 16. 5. 2023 (zjištěno z listu vlastnictví č. , hodnota, ).

4. Dne 15. 1. 2020 byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi zástavním věřitelem jako věřitelem a , jméno FO, jako dlužníkem, na základě které byla jmenovanému poskytnuta zápůjčka 1.300.000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 2 % měsíčně formou 12 pravidelných měsíčních splátek po 8.500 Kč a následně formou 240 pravidelných měsíčních splátek po 30.962 Kč vždy k 20. dni každého příslušného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). Dne 15. 6. 2021 zesplatnil zástavní věřitel pohledávku ze shora citované smlouvy.

5. Dne 15. 1. 2020 byla mezi zástavním věřitelem na straně jedné a , jméno FO, a zástavním dlužníkem na straně druhé jako zástavci uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení k nemovitostem zajišťující nemovitou věcí uvedenou ve výroku tohoto usnesení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství. Zástavní právo bylo zavkladováno do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 16. 1. 2020. (zjištěno z citované smlouvy a z listu vlastnictví č. , hodnota, ).

6. Podle § 358 z.ř.s. řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

7. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 21 Cdo 676/2010, které je použitelné i při rozhodování podle § 354 a násl. zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních: „Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle ustanovení § 251 a násl. o. s. ř.; je-li prodávanou zástavou nemovitá věc, užijí se na výkon rozhodnutí prodejem této zástavy ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (srov. § 338a odst. 1 o. s. ř.). V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné… To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř.) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.“.

8. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 177/2019 „soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo doloženo zástavní právo k zástavě a jím zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak jen tehdy, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo, jinak se prostor pro uplatnění neplatnosti smluv vytvoří až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy, bude-li zástavním věřitelem podán návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) [k tomu srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2010 sp. zn. 21 Cdo 3754/2009, které bylo uveřejněno pod č. , hodnota, v časopise Soudní judikatura, roč. 2011, nebo v již uvedených usneseních Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4421/2015 a ze dne 25. 10. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2155/2016]. Důvod neplatnosti smlouvy vychází z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo tehdy, pokud je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, nelze-li jej věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a nevyžaduje-li potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti smlouvy, neboť povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s., neumožňuje soudu provést dokazování k takovým sporným tvrzením (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2786/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3466/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1809/2017).“9. Protože zástavní věřitel předloženými listinami prokázal existenci zajištěné pohledávky, existenci zástavního práva a kdo je zástavním dlužníkem, byl soud povinen ve smyslu ustanovení § 354 a násl. z.ř.s. nařídit prodej zástavy, což také učinil.

10. O náhradě nákladů řízení nebylo rozhodováno, neboť soud ctí nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 114/06, ve kterém Ústavní soud uvedl: „Je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy (dříve § 200y až 200za občanského soudního řádu), současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.“ Obdobně rozhodl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 21 Cdo 310/2019.