19 C 99/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hradilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vyklizení bytu

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen vyklidit byt č. , hodnota, sestávající ze tři pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházející se v 6. podlaží domu čp. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, , na adrese , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 14 504,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 8. 2024 se žalobkyně domáhá proti žalovanému vyklizení bytové jednotky č. , hodnota, v domě čp. , adresa, . V žalobě uvádí, že žalovaný je bývalým manželem žalobkyně, manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 28. 2. 2023. Za dobu trvání manželství účastníci bydleli společně v předmětném bytě. Předmětný byt je ve vlastnictví Stavebního bytového družstva , adresa, . Členská práva a povinnosti k předmětné bytové jednotce nabyla žalobkyně před uzavřením manželství s žalovaným na základě převodu členských práv a povinností, následně byla evidována jako člen družstva pod číslem , hodnota, , a to od 26. 1. 2004. Po uzavření manželství s žalovaným dne 11. 10. 2004 uzavřeli účastníci dohodu o převodu části členských práv a povinností za trvání jejich manželství, kdy smyslem dohody bylo upravit užívací vztah žalovaného k družstevnímu bytu. Tuto dohodu považuje žalobkyně od samého začátku za neplatnou, neboť dle tehdejší platné právní úpravy i stanov vlastníka bytu mohla členská práva v bytovém družstvě vlastnit pouze jediná fyzická osoba. Přípisem ze dne 18. 6. 2024 odeslala žalobkyně žalovanému výzvu k dobrovolnému vyklizení bytu, kterou převzal 22. 6. 2024. Předmětný byt však nevyklidil, proto se domáhá jeho vyklizení předmětnou žalobou.

2. Žalobkyně na podané žalobě v celém rozsahu trvala. Poukázala zejména na potvrzení vlastníka bytu ze dne 7. 11. 2024, z nějž vyplývá, že žalobkyně i žalovaný jsou společnými členy Stavebního bytového družstva , adresa, . Namítá dále, že dohoda ze dne 11. 10. 2004 je nicotná i z těch důvodů, že nevymezuje část převáděných členských práv, k jejichž převodu mělo dojít. Tvrdí, že úmyslem žalobkyně nebylo převádět členská práva na žalovaného, ale mínila toliko oznámit společný nájem bytu s další užívající osobou. Po celou dobu se nadto žalobkyně domnívala, že je společným členem stavebního bytového družstva, které s ní po celou dobu taktéž takto jednalo.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalobkyni v prvé řadě nesvědčí žádné právo, které by odůvodňovalo domáhat se vyklizení žalovaného z předmětného bytu. Žalovaný je řádným členem stavebního bytového družstva na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 11. 10. 2004. Je taktéž řádným nájemcem bytu na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 11. 10. 2004, která dosud trvá. Žalovaný jako člen stavebního bytového družstva a nájemce bytu tedy užívá předmětný byt po právu. Nadto i kdyby v dané věci vzniklo společné členství žalobkyně a žalovaného jako členů stavebního bytového družstva, pak i v tomto případě by žalovanému svědčilo právo užívat předmětnou bytovou jednotku a nebyl by zde dán důvod pro vyklizení. Naopak je to žalobkyně, kdo není výhradním členem SBD , adresa, . Z procesní opatrnosti pak dále žalovaný namítl vydržení členských práv k předmětné bytové jednotce. Poukázal na ustanovení dříve platného § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 ve spojení s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. a judikaturu, zejména pak rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 1989/2011, kdy lze členská práva ve stavebním bytovém družstvu vydržet, a to v tříleté lhůtě, případně v případě mimořádného vydržení, v prodloužené šestileté lhůtě, kdy je zřejmé, že od počátku byl žalovaný v dobré víře právě s ohledem na dohodu mezi účastníky o převodu členských práv a uzavřenou nájemní smlouvu.

4. Žalobkyně k vznesené námitce vydržení uvedla, že žalovaný nebyl od počátku v dobré víře, když musel vědět, že jediným vlastníkem členských práv je žalobkyně, zvláště za situace, kdy po celou dobu účastníci bydleli společně. V daném případě by pak pokud jde o tvrzené mimořádné vydržení, to měl být žalovaný, kdo by měl prokázat nedostatek nepoctivého úmyslu na své straně.

5. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že v průběhu posledního období roku 2023 a 2024 jí úřednice na SBD říkala, že jsou s žalovaným společní členové družstva. Tehdy šla pouze nahlásit, že se vzali a že je tam další nájemce bytu. Když byt kupovala, dostala na něj peníze i od své rodiny, kdyby chtěla společný majetek s žalovaným, kupovala by byt až by byli manželé. Listinu o převodu členských práv podepsala s tím, že nevěděla, že jde o převod členských práv, myslela si, že pouze nahlašuje další osobu nájmu. Je chyba, že tu listinu si pořádně nepřečetla. Nic dalšího tehdy nepodepisovala. Následně po sdělení soudem s ohledem na listinné důkazy obsažené ve spise uvedla, že nájemní smlouvu podepsala ten shodný den jako oznámení o převodu členských práv. Podpis na smlouvě o nájmu bytu ze dne 11. 10. 2004 je jejím podpisem. Po celou dobu chodily výměry nájmu na jméno žalovaného. Žádná listina jí za těch uplynulých 20 let od SBD jako člence SBD nepřišla. Má středoškolské vzdělání. S žalovaným před uzavřením manželství žili sedm let.

6. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby prokázala své tvrzení o neplatnosti převodu členských práv SBD , adresa, ve vztahu předmětné bytové jednotce a dále, aby prokázala, že je stále členem SBD a výlučnou členkou družstva ve smyslu ustanovení § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. Po tomto poučení navrhla žalobkyně toliko svůj účastnický výslech a dále výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , předsedy představenstva SBD , adresa, ve vztahu k rozporu mezi tvrzením SBD zaslaným soudu a potvrzením, které předložila žalobkyně s datem 7. 11. 2024. Tento důkaz soud jako nadbytečný neprovedl.

7. Z listinných důkazů obsažených ve spisu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno Okresním soudem ve , adresa, ve věci , Anonymizováno, dne 28. 2. 2023.

8. Předmětná bytová jednotka byt č. , hodnota, v domě čp. , adresa, je ve vlastnictví Stavebního bytového družstva , adresa, .

9. Dle oznámení dohody o převodu členských práv a povinnosti ze dne 26. 1. 2024 převedl , jméno FO, všechna svá členská práva a povinnosti, zejména právo užívat družstevní byt č. , hodnota, v domě číslo popisné , adresa, na žalobkyni, tehdy za svobodna , jméno FO, s tím, že finanční vyrovnání provedli přímo mezi sebou. Ze smlouvy o finančním vyrovnání mezi , jméno FO, a žalobkyni ze dne 14. 1. 2024 pak vyplývá, že členská práva převedl převodce na žalobkyni za částku 660 000 Kč. K datu 26. 1. 2024 byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, kdy nájemcem je uvedena žalobkyně se svým příjmením před uzavřením manželství, tedy jako , jméno FO, s členským číslem , hodnota, . Na formulářové smlouvě je u podpisu nájemce uvedeno podpis člena – společných členů družstva s podpisem , jméno FO, .

10. Na zcela shodném tiskopisu oznámení dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 11. 10. 2024 je uvedeno, že nyní již žalobkyně , Jméno žalobkyně, převádí na nabyvatele žalovaného , Jméno žalovaného, všechna svá členská práva a povinnosti, to je zejména část svých členských práv a povinností, to je právo užívat družstevní byt č. , hodnota, v domě čp. , adresa, s tím, že pokud jde o finanční vyrovnání, vyrovnali se přímo mezi sebou. Z oznámení dále vyplývá, že nabyvatel vstupuje do shora uvedených práv a povinností převádějícího a odpovídá proto družstvu za plnění povinností svého předchůdce. Téhož dne je uzavřena smlouva o nájmu bytu, kdy jako nájemce vystupuje žalovaný , Jméno žalovaného, pod členským číslem , hodnota, s tím, že společným nájemcem bytu je manželka , Jméno žalobkyně, s tím, že společné členství manželů podle tehdy platné úpravy § 703 odst. 2 občanského zákoníku vzniklo. Smlouva je podepsaná žalovaným a žalobkyní opět na formuláři, kdy pod podpisy uvedených osob je uvedeno podpis člena - společných členů družstva.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení bytové jednotky přípisem ze dne 17. 6. 2024, kterou převzal žalovaný 22. 6. 2024.

12. Podle stanov SBD , adresa, , článku 7, společné členství manželů v družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů.

13. Z přípisu SBD , adresa, vystaveného žalobkyni ze dne 7. 11. 2024 vyplývá, že byt získala žalobkyně dne 26. 1. 2004. Poté se rozhodla dne 11. 10. 2004 převést členská práva a povinnosti i na manžela , Jméno žalovaného, . Sňatek manželů , jméno FO, byl 25. 9. 2004. Vzniklo jim společné členství.

14. Žalovaný je členem SBD , adresa, od 11. 10. 2004, jak dále vyplývá z přihlášky ze dne 11. 10. 2004, kdy je mu přiděleno členské číslo , hodnota, .

15. Po celou dobu trvání nájemního vztahu, tedy od roku 2004, hradí platby související s užíváním předmětné bytové jednotky žalovaný, jak dále vyplývá z výpisu plateb SBD , adresa, , taktéž výlučně na jeho osobu jsou vystavovány předpisy nájemného a služeb, jak taktéž vyplývá z podkladů SBD , adresa, založených ve spise.

16. Z přípisu ze dne 17. 12. 2024, který vyžádal ve věci soud, sdělilo , právnická osoba, , že žalobkyně byla členkou družstva a nájemkyní družstevního bytu od 26. 1. 2004 do 11. 10. 2004, kdy došlo k převodu členských práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným, jak vyplývá dále z přihlášky člena SBD , adresa, , žalobkyně pod příjmením , jméno FO, se stala členkou SBD , adresa, dne 26. 1. 2004 pod členským číslem , hodnota, .

17. Z korespondence mezi účastníky dále vyplývá, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků dosud nedošlo, přičemž v přípise ze dne 3. 1. 2024 žalobkyně tvrdí, že předmětem vypořádání zaniklého SJM je taktéž členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu , adresa, spojený s předmětnou bytovou jednotkou, jejíhož vyklízení se v předmětem řízení domáhá.

18. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela nedůvodný. Žalobkyně se v řízení domáhá vyklizení žalovaného z předmětné bytové jednotky. Bylo tedy na ní, aby v řízení unesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, v němž by prokázala, že je výlučným členem bytového družstva a jediným nájemcem předmětné bytové jednotky, a tedy že žalovaný poté, kdy manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 28. 2. 2023 žalovaný předmětnou bytovou jednotku užívá bez právního důvodu. V takovém případě by měla žalobkyně právo na ochranu svého práva k předmětné bytové jednotce ve smyslu citovaného ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Tyto skutečnosti však žalobkyně v řízení neprokázala.

20. Soud má prokázáno, že žalobkyně nabyla členská práva ke Stavebnímu bytovému družstvu , adresa, a s tím související práva k bytové jednotce č. , hodnota, v domě čp. , adresa, na základě dohody o převodu členských práv mezi , jméno FO, a žalobkyní ze dne 26. 1. 2004, respektive smlouvou o finančním vyrovnání ze dne 14. 1. 2004, která oznámení o dohodě o převodu členských práv předcházela. Na základě finančního vyrovnání ve výši 660 000 Kč tedy převedl , jméno FO, na žalobkyni svá členská práva k předmětné bytové jednotce, když jak je v řízení prokázáno, předmětná bytová jednotka je tak jako v roce 2004 i ke dni rozhodnutí soudu ve vlastnictví Stavebního bytového družstva , adresa, . Následně žalobkyně uzavřela manželství se žalovaným, přičemž již v době převodu členských práv na žalobkyni v lednu 2004 účastníci společně žili, když jejich vztah před uzavřením manželství trval, jak sama žalobkyně uvedla, již sedm let. Následně oznámila žalobkyně dne 11. 10. 2004, že převádí na žalovaného svá členská práva a povinnosti, zejména „část“ svých členských práv a povinností k předmětné bytové jednotce. Na základě této dohody byla téhož dne uzavřena smlouva o nájmu předmětné bytové jednotky mezi pronajímatelem, tedy SBD , adresa, a jediným nájemcem v osobě , Jméno žalovaného, , tedy žalovaným s tím, že ze smlouvy vyplývá, že společným nájemcem bytu je žalobkyně, která je taktéž na předmětné smlouvě na straně nájemce podepsána vedle žalovaného. Od tohoto data to byl žalovaný, na jehož jméno byly vystavovány výměry plateb, úhrad za užívání bytu a byl to také žalovaný, který po celou dobu, tedy od října 2004, tyto platby vlastníků bytové jednotky SBD , adresa, hradil, jak je prokázáno provedenými listinnými důkazy (tuto skutečnost nadto žalobkyně ani nerozporovala).

21. Žalobkyně v řízení tvrdila, že k uvedenému podpisu na oznámení o dohodě o převodu členských práv došlo za situace, kdy chtěla toliko oznámit skutečnost, že s žalovaným uzavřela manželství a je dalším nájemcem bytu. Toto tvrzení žalobkyně považuje soud za zcela účelové a nedůvěryhodné. Žalobkyně na počátku téhož roku podepisovala zcela shodné formulářové oznámení o převodu členských práv, a to v lednu 2004 od nabyvatele , jméno FO, . Obsah této dohody jí tedy musel být zcela znám a musela tedy jednoznačně vědět, že se jedná o dohodu o převodu členských práv, kdy již ze samotného záhlaví a následujícího textu listiny je i při zběžném náhledu zcela zřejmé, co je obsahem tohoto oznámení. Shodné platí i pro navazující smlouvu o nájmu. Tvrzení žalobkyně, že její úmysl byl jiný, proto soud s ohledem na shora uvedené nevěří.

22. Na základě uvedeného oznámení o převodu členských práv ze dne 11. 10. 2004 byl žalovaný přihlášen jako člen SBD , adresa, pod č. , hodnota, . Toto členské číslo se následně vyskytuje jak na smlouvě o nájmu bytu, tak na veškerých platbách a výměrech souvisejících s užíváním předmětné bytové jednotky, a to po dobu následujících 20 let. Ze zprávy SBD , adresa, ze dne 17. 12. 2024 má soud prokázáno, že žalobkyně byla členkou družstva pod číslem , hodnota, , což se shoduje s dalším provedeným důkazem přihláškou na její jméno od 26. 1. 2004 do 11. 10. 2004, kdy následně došlo k převodu členských práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným. Pokud jde o námitku žalobkyně ke znění oznámení s poznámkou o převodu „části členských práv a povinností“ souvisejících s právem užívat družstevní byt č. , hodnota, , soud tuto poznámku nepovažuje za důvod pro neplatnost oznámení o převodu práv. Ačkoli není tato část práv v listině blíže specifikována, nelze dovodit, že by se tato část převáděných členských práv nevztahovala právě k právu užívat družstevní byt č. , hodnota, , zvláště pak za situace, kdy následně, jak vyplývá z potvrzení SBD , adresa, , byl nadále jako jediný člen družstva veden žalovaný, a to od 11. 10. 2004 s tím, že žalobkyně byla členkou družstva od 26. 1. 2004 do 11. 10. 2004 a s žalovaným byla uzavřena nová nájemní smlouva. Oznámení o převodu práv je nadto především právním úkonem mezi členem družstva a družstvem, přičemž družstvo obsah úkonu zcela jasně akceptovalo a nadále se k žalovanému chovalo jako k členovi družstva a nájemci předmětné bytové jednotky.

23. Žalobkyně sdělení SBD , adresa, ze 17. 12. 2024 rozporovala a v tomto směru odkazovala na jiné vyjádření, vystavené v listopadu 2024, z něhož vyplývá, že jsou společně s žalovaným společnými členy bytového družstva na základě shodného oznámení, respektive dohody ze dne 11. 10. 2004. Soud musí v tomto směru ovšem konstatovat, že žalobkyně sama uvádí rozporná tvrzení. V žalobě uvádí, že k převodu členských práv na žalovaného vůbec nedošlo pro omyl, že uvedená dohoda je nicotným aktem, že se nikdy žalovaný nestal členem SBD , adresa, , na druhou stranu sama tvrdí a odkazuje na vyjádření SBD , adresa, z listopadu 2024, že vzniklo společné členství účastníků SBD , adresa, . K tomuto tvrzení pak navrhovala výslech předsedy představenstva SBD , adresa, , který soud považuje v dané věci s ohledem na to, že ve věci se jedná o žalobu na vyklizení nemovitosti, za zcela nadbytečný.

24. Pro rozhodnutí ve věci je nepodstatné, zda žalovaný užívá předmětnou bytovou jednotku na základě existujícího společného členství bývalých manželů k SBD , adresa, (členská práva jako součást SJM) ve vztahu předmětné bytové jednotce či je výlučným členem a jediným nájemcem. K případnému vypořádání zaniklého společného jmění manželů mezi účastníky ve vztahu k žalobkyní v tomto rozsahu tvrzenému společnému členství v SBD však dosud nedošlo, jak je prokázáno mimo jiné i samotnou korespondencí žalobkyně žalovanému, v němž oproti tomuto řízení tvrdí, že se jedná o společná práva zaniklého SJM. Společné členství manželů nadto stanovy vlastníka nevylučovaly, jak je prokázáno ze stanov družstva platných od 15. 5. 2003, zejména pak článku 7 bod 4, kdy ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

25. Na základě provedeného dokazování je proto prokázáno, že žalobkyně není jediným a výlučným členem SBD , adresa, , respektive jediným a výlučným nájemcem předmětné bytové jednotky, a naopak bylo prokázáno, že žalovanému svědčí ne-li výlučné nájemní právo, pak minimálně společné. Neužívá proto bytovou jednotku bez právního důvodu, resp. nezadržuje ji neprávem, jak předvídá ustanovení § 1040 a násl. občanského zákoníku.

26. Pouze nad rámec soud dále dospěl k závěru, že i kdyby připustil argumentaci žalobkyně o neplatnosti převodu části nebo všech členských práv k předmětné bytové jednotce, pak s ohledem na provedené dokazování je zcela prokázáno, že v takovém případě by žalovaný členská práva vydržel. V tomto směru soud poukazuje na žalovaným přiléhavě označené rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 1989/2011. Členská práva ve stavebním bytovém družstvu jsou právem, které lze vydržet jako věc movitou, tedy v tříleté lhůtě, v případě namítaného mimořádného vydržení šestileté. Vzhledem ke skutečnosti, kdy by se za takovéto situace žalovaný ujal držby za účinnosti předcházející právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb., platného účinného do 31. 12. 2012, na věc by dopadalo ustanovení § 134 obč. zák., ve spojení s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. ve znění novel, § 3028, respektive § 3066. Pokud jde o mimořádné vydržení, vydržel by toto právo žalovaný k 1. 1. 2016. Soud přitom v tomto směru uvádí, že žalovanému svědčí dobrá víra při držbě práv, když k dohodě, respektive oznámení o převodu členských práv došlo za aktivní účasti žalobkyně, jak vyplývá z provedeného dokazování (podpis oznámení ze dne 11. 10. 2004, podpis smlouvy nájemní) a po celou dobu, tedy po dobu více než 20 let, se žalovaný ve vztahu k SBD , adresa, choval jako člen družstva a nájemce předmětné bytové jednotky, což bylo i protistranou, tedy SBD , adresa, zcela akceptováno a bylo toto akceptováno i žalobkyní. Případný nepoctivý úmysl by musela ve smyslu ustavení § 1095 občanského zákoníku prokazovat nadto žalobkyně.

27. Na závěr tedy soud shrnuje, že žalobkyně v řízení neprokázala, že pouze a výlučně jí svědčí právo užívat předmětnou bytovou jednotku. Naopak v řízení bylo prokázáno, že je to žalovaný, kterému svědčí minimálně právo společného užívání předmětné bytové jednotky. Žalobkyně se tak nemůže řádně a platně domáhat vyklizení žalovaného a soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný má ve věci plný úspěch, náleží mu plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze čtyř úkonů právní pomoci po 2 500 Kč, když soud se neztotožňuje s názorem žalovaného, že ve věci vyklizení je možné za tarifní hodnotu považovat cenu nemovitosti a vychází proto z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky 177/1996 Sb. ve znění novel, a to za úkony převzetí věci, sepisu vyjádření k žalobě, doložená porada s klientem dne 20. 1. 2025 přesahující 1 hodinu a účast na jednání soudu dne 21. 1. 2025, čtyř režijních paušálů po 300 Kč za úkony shodné právní pomoci, cestovného k jednání soudu dne 21. 1. 2025 z , adresa, do , adresa, a zpět, celkem najeto 24 kilometrů při průměrné spotřebě použitého vozidla 5,8 litrů na 100 km, ceně pohonných hmot dle vyhlášky 34,70 Kč za 1 l a paušální náhradě za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč, tedy jízdné 187,50 Kč, ztráta času za dvě započaté půlhodiny za cestu po 150 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 2 517 Kč, celkem tedy náklady procesně úspěšného žalovaného činí 14 504,50 Kč.