9 C 132/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Červenkovou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A, narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno b) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B c) Jméno žalobkyně C, narozená Datum narození žalobkyně C bytem Adresa žalobkyně B všechny zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 000 Kč od 17. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalované náhradu nákladů řízení v částce 2 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky 250 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody způsobené odstraněním železničního přejezdu Anonymizováno (evidenční km Anonymizováno) umístěného na trati č. hodnota vedoucí ze Anonymizováno do Anonymizováno. Žalobkyně jsou vlastníky pozemků parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č.Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa, všechny zapsané na LV. č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, přičemž pozemky p. č. Anonymizováno a Anonymizováno bezprostředně sousedí z každé strany s tělesem dráhy železniční trati a pozemek p. č. Anonymizováno navazuje na veřejnou komunikaci. Z tohoto pozemku p. č. Anonymizováno byl zajištěn přístup na pozemky za tělesem dráhy, kde chovali ovce a zemědělsky tyto pozemky obhospodařovali. Vlastníkem pozemku č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa, zapsaného na LV. č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, na němž je umístěno těleso dráhy č. hodnota, je Anonymizováno a právo hospodaření přísluší Anonymizováno, která de datum požádala Městský úřad Anonymizováno o zrušení železničního přejezdu Anonymizováno. Dne datum bylo pod č. j. spisová značka vydáno rozhodnutí o zrušení železničního přejezdu. Toto rozhodnutí mělo nabýt právní moci dne datum. Na základě toho rozhodl dne datum Anonymizováno, o povolení odstranění stavby, č. j. Anonymizováno. Skutečnost, že došlo k vydání zmíněných rozhodnutí správních orgánů, na jejichž základě byl železniční přejezd následně odstraněn, se jméno FO, nar. datum, zemř. datum a žalobkyně c) (dále jen „manželé jméno FO“) dozvěděli dne datum. Proti rozhodnutí silničního správního úřadu pak dne datum podali odvolání, ve kterém uvedli, že postup správního orgánu je zatížen vážnou procesní vadou, kdy manželé, jako vlastníci okolních pozemků, nebyli zahrnuti do okruhu účastníků řízení, ačkoli zahrnuti být měli. O podaném odvolání rozhodl dne datum Krajský úřad Anonymizováno kraje, odbor Anonymizováno tak, že rozhodnutím pod č. j. Anonymizováno, výše uvedené rozhodnutí silničního správního úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Odvolací orgán mimo jiné ve svém rozhodnutí uvedl, že napadené rozhodnutí je Městského úřadu adresa nezákonné, vydané v rozporu se správním řádem a zákonem o pozemních komunikacích. Městský úřad adresa poté usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, řízení zastavil, neboť není v této věci vůbec věcně ani místně příslušný.

2. Manželé jméno FO tvrdili, že v důsledku tohoto nezákonného rozhodnutí Městského úřadu adresa došlo k odstranění přejezdu nezbytně nutného k obhospodařování jejich pozemků a bylo jim též zamezeno v přístupu na jejich pozemky za železniční tratí. Pochybení spatřují též v postupu právnická osoba, který nedostatečně zjistil skutkový stav. Těmito nezákonnými rozhodnutími orgánů veřejné moci byla manželům jméno FO způsobena škoda, za kterou odpovídá stát. Proto uplatnili nárok na uvedení předmětného železničního přejezdu do předešlého stavu u právnická osoba, které rozhodnutím č. j. spisová značka ze dne datum nárok manželů jméno FO neuznalo. K argumentu promlčení nároku manželé jméno FO v žalobě uvedli, že správní řízení zabývající se rušením předmětného přejezdu skončilo teprve usnesením Městského úřadu adresa ze dne datum, a tudíž teprve tohoto dne se mohli nejdříve dozvědět o tom, že jim byla nezákonným rozhodnutím způsobena škoda. Manželé jméno FO v době před vydáním rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje netušili, jak dané řízení skončí, a nevěděli tak, jaká škoda a kým jim byla způsobena. Až usnesením Městského úřadu adresa ze dne datum bylo postaveno najisto, že jim byla škoda nezákonným rozhodnutím způsobena. Manželé jméno FO uplatnili nárok u soudu až po využití všech v úvahu přicházejících možností včetně žádosti adresované vlastníkům okolních nemovitostí o zřízení věcného břemene v jejich prospěch. Nárokovanou výši náhrady škody vypočetli jako rozdíl obvyklé ceny nemovitosti před a po odstranění přejezdu (652 730 Kč) s tím, že touto žalobou uplatňují náhradu škody pouze ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává zcela a současně vznesla námitku jeho promlčení. Má za to, že ani jeden z označených odpovědnostních titulů nesplňuje parametry nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk.“), neboť rozhodnutí právnická osoba sp. zn. Anonymizováno, č. j. Anonymizováno nikdy zrušeno nebylo a je stále pravomocné a platné, a další rozhodnutí Městského úřadu č. j. spisová značka nebylo zrušeno jako pravomocné, neboť nebylo řádně doručeno všem účastníkům řízení, kterým být doručeno mělo (manželům jméno FO). Žalovaná poukázala na to, že nesprávně vyznačená doložka právní moci je nesprávným úředním postupem, nicméně z tohoto odpovědnostního titulu nárok uplatněn není. Přesto se manželé jméno FO o škodě spočívající ve ztrátě přístupu ke svým pozemkům v důsledku faktického odstranění přejezdu, museli prokazatelně dozvědět nejpozději dne datum, tj. v den podání odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu o zrušení přejezdu. Nejpozději v tento den žalobci věděli o nesprávném úředním postupu Městského úřadu adresa v podobě nesprávně vyznačené doložky právní moci, a tedy o tom, kdo za škodu zodpovídá. Manželé jméno FO věděli i o škodě, neboť předmětný přejezd byl již fakticky odstraněn. Tříletá promlčecí doba tak uplynula nejpozději dne datum, přičemž nárok byl u žalované uplatněn až dne datum. Podle žalované není prokázán ani vznik tvrzené škody, neboť v těsné blízkosti zrušeného přejezdu, se nacházejí jiné přejezdy. Podle žalované není splněna ani podmínka existence příčinné souvislosti mezi nesprávným vyznačením doložky právní moci a vznikem tvrzené škody, neboť manželé jméno FO neprokázali, že pokud by bylo bývalo s nimi jako účastníky jednáno od počátku, a nebýt nesprávného vyznačení doložky právní moci, měli by nyní zachován přístup přes železniční přejezd Anonymizováno.

4. Usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno bylo řízení přerušeno do skončení pozůstalostního řízení po zemřelém žalobci a) jméno FO. Usnesením ze dne datum, č. j. 9 Anonymizováno bylo rozhodnuto o pokračování v řízení a právním nástupnictví na straně žalující.

5. V průběhu řízení byly provedeny následující listinné důkazy:

6. Z rozhodnutí Městského úřadu adresa, odboru Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno ze dne datum, č. j. č. účtu (dále též „rozhodnutí Městského úřadu adresa“), je zřejmé, že v souladu s § 37 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) bylo rozhodnuto o zrušení úrovňového křížení dráhy s pozemní komunikací – železničního přejezdu Anonymizováno, evidenční km Anonymizováno na železniční trati adresa na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žádost byla podána orgánem Anonymizováno dne datum z důvodu, že tento přejezd není využíván a dopravní obslužnost přilehlých pozemků dostatečně zabezpečují jiné vhodné přejezdy. V průběhu správního řízení ve stanovené lhůtě nikdo nevyjádřil. Na předloženém rozhodnutí Městského úřadu je patrné vyznačení doložky právní moci s datem datum.

7. Ze souhlasu právnická osoba, sekce Anonymizováno adresa ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, č. j. Anonymizováno, je zřejmé, že v souladu s § 128 odst. 3 stavebního zákona byl vydán souhlas s odstraněním stavby dráhy označené jako Železniční přejezd Anonymizováno, km Anonymizováno na trati adresa.

8. V odvolání manželů jméno FO proti rozhodnutí Městského úřadu adresa datovaného dne datum je výslovně uvedeno, že na základě napadeného rozhodnutí došlo skutečně k fyzickému odstranění úrovňového křížení dráhy. Odvolatelé se považovali za opomenuté účastníky správního řízení, v důsledku čehož s nimi mělo být v řízení jednáno a rozhodnutí jim mělo být též doručeno. Dále je v odvolání výslovně uvedeno, že se o existenci uvedeného rozhodnutí Městského úřadu dozvěděli dne datum při ústním jednání konaném na Anonymizováno úřadu ve Anonymizováno, kde jim byla tato skutečnost sdělena. Odvolatelé toto jednání na Anonymizováno úřadě sami vyvolali poté, co v terénu zaznamenali odstraňování předmětného úrovňového křížení. S úplným zněním rozhodnutí Městského úřadu adresa se seznámili dne datum.

9. Z rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje, odboru Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, č. j. Anonymizováno (dále též „rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje“) bylo zjištěno, že tento odvolací orgán podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu rozhodnutí Městského úřadu adresa zrušil a věc vrátil tomuto správnímu orgánu k novému projednání. Z podrobného odůvodnění vyplývá, že odvolací orgán zjistil, že napadené rozhodnutí je nezákonné, vydané v rozporu se správním řádem a zákonem o pozemních komunikacích, a je nepřezkoumatelné. Podle stěžejních závěrů odvolacího správního orgánu nebyl zejména správně vymezen okruh účastníků řízení, když měli být odvolatelé v postavení účastníků podle § 27 odst. 2 správního řádu. Dále nebyl správně zjištěn skutkový stav věci, neboť nebylo postaveno najisto, zda před či za přejezdem vůbec existuje veřejně přístupná účelová komunikace.

10. Z usnesení Městského úřadu adresa, odboru Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu bylo řízení zastaveno, neboť se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Správní orgán se řídil pokyny nadřízeného orgánu a po věcné stránce dospěl k závěru, že se v daném případě nejedná o pozemní komunikaci ve smyslu § 2 zákona o pozemních komunikacích, v důsledku čehož zrušení přejezdu nevyžaduje povolení. Jelikož Městský úřad adresa, odbor Anonymizováno není vůbec věcně ani místně příslušný k rozhodování o podané žádosti, řízení zastavil. Nebylo doloženo, že by proti tomuto rozhodnutí byl podán opravný prostředek.

11. Ze zápisu z jednání adresa (bez uvedení data konání) lze dovodit, že vlastníci pozemků sousedících s pozemky manželů jméno FO nesouhlasí se zřízením věcného břemene přístupu pro p. jméno FO.

12. Ze zprávy veřejného ochránce práv ze dne datum o šetření postupu úřadů, který vedl ke zrušení železničního přejezdu Anonymizováno ve Anonymizováno vyplývá, že v dané věci se ukázala být klíčová otázka charakteru cesty. Anonymizováno souhlasil s konečným závěrem Městského úřadu adresa vysloveným v usnesení ze dne datum, když okolnosti případu nenasvědčují tomu, že by cestu na pozemcích stěžovatelů jakkoli užívala veřejnost. Jde o výhradně soukromou cestu, která není pozemní komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, a proto Městský úřad adresa řízení podle něho správně zastavil. Anonymizováno souhlasil i s názorem právnická osoba i Anonymizováno, že v době vydávání souhlasu s odstraněním stavby bylo v právní moci podkladové rozhodnutí silničního správního úřadu o úředním zrušení přejezdu, resp. že tyto úřady nemohly předvídat zpětné zrušení tohoto rozhodnutí.

13. Z vyjádření ředitelky Krajského úřadu Anonymizováno kraje ze dne datum, sp. zn. spisová značka, č. j. spisová značka je zřejmé, že se ztotožňuje se závěry veřejného ochránce práv.

14. Právní zástupce manželů jméno FO zaslal žalované dne datum předžalobní výzvu, v níž byl současně uplatněn po státu nárok na náhradu škody ve smyslu zákona OdpŠk. a s odkazem na § 1951 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) požadovali uvedení předmětného železničního přejezdu do předešlého stavu, aby měli opět přístup ke svým pozemkům nacházejícím se za tělesem železniční dráhy.

15. K žádosti o odškodnění se žalovaná vyjádřila dne datum zamítavě, neboť jednak nebyly shledány zákonné podmínky pro přiznání náhrady škody a jednak není možné požadovat odškodnění ve formě navrácení v předešlý stav. Žalované totiž nepřísluší oprávnění autoritativně nařídit obnovení železničního přejezdu. Toto vyjádření bylo právnímu zástupci manželů jméno FO doručeno dne datum.

16. Z usnesení Městského úřadu adresa, odboru Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým bylo správní řízení zastaveno z důvodu nezaplacení správního poplatku, bylo zjištěno, že manželé jméno FO podali správnímu orgánu žádost o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace.

17. Z ocenění znalce tituly před jménem Anonymizováno č. Anonymizováno ze dne datum vyplývá, že znehodnocením pozemku p. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa došlo k poklesu jeho obvyklé ceny ze 700 000 Kč na 47 270 Kč.

18. Z rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č. j. Anonymizováno je zřejmé, že bylo vydáno stavební povolení na zřízení přejezdu na trati adresa v km Anonymizováno s účelovou komunikací, polní cestou p. č. Anonymizováno a Anonymizováno vlastníka jméno FO.

19. Na snímku ortofotomapy z roku Anonymizováno je viditelné, že z pozemku žalobkyň nevede komunikace, která by zřetelně křížila dráhu. Patrně je v daném místě železniční trať z jejich pozemku přejížděna, nicméně se bude jednat spíše o polní cestu, nežli pozemní komunikaci.

20. Na základě zjištění učiněných z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

21. Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace požádala Městský úřad adresa o zrušení úrovňového železničního přejezdu Anonymizováno na železniční trati adresa na pozemku p. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa. Pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno které u tohoto železničního přejezdu z každé strany bezprostředně sousedí s tělesem dráhy, byly v roce Anonymizováno ve vlastnictví manželů jméno FO. Městský úřad adresa podané žádosti zcela vyhověl a dne datum rozhodl o zrušení předmětného železničního přejezdu. Rozhodnutí bylo doručováno pouze státní organizaci Anonymizováno a Anonymizováno. Na rozhodnutí byla poté vyznačena doložka právní moci. Na základě tohoto rozhodnutí vydal právnická osoba dne datum souhlas s odstraněním stavby a přejezd byl následně fakticky odstraněn. Manželé jméno FO se o tom dozvěděli dne datum a na jejich žádost jim bylo dne datum doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí Městského úřadu adresa o zrušení železničního přejezdu. Vzápětí proto dne datum podali odvolání proti tomuto rozhodnutí, o němž rozhodl Krajský úřad Anonymizováno kraje dne datum tak, že prvostupňové rozhodnutí zrušil a vrátil správnímu orgánu k novému projednání, neboť shledal napadené rozhodnutí nezákonným, vydaným v rozporu se správním řádem a zákonem o pozemních komunikacích, a rovněž nepřezkoumatelným. Městský úřad adresa po vrácení věci dne datum řízení zastavil s odůvodněním, že není vůbec věcně a místně příslušný k projednání věci. Proti tomuto rozhodnutí manželé jméno FO již nijak nebrojili. Až s odstupem času zahájili dne datum správní řízení o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace, které však bylo usnesením ze dne datum pro nezaplacení správního poplatku zastaveno. Z ničeho nevyplývá, že by se proti tomuto rozhodnutí bránili opravným prostředkem. Téhož dne datum manželé jméno FO uplatnili u žalované nárok na náhradu škody v podobě navrácení do předešlého stavu, čemuž však žalovaná dne datum nevyhověla, neboť v rámci vypořádávání nároků dle zákona OdpŠk. jí nepřísluší autoritativně nařídit obnovení přejezdu. Alternativní nárok manželů Anonymizováno na odškodnění v penězích rovněž nepřiznala, neboť k žádosti nebyl doložen znalecký posudek vyhodnocující míru znehodnocení dotčených pozemků, podle něhož by bylo možné případnou náhradu škody vyčíslit. Proto manželé jméno FO podali dne datum zdejšímu soudu žalobu.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle těchto zákonných ustanovení:

23. Podle § 5 OdpŠk., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

24. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 7 odst. 2 OdpŠk., právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

25. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk., lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk., lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

26. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk., uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

27. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk., nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

28. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk., promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

29. Podle § 26 OdpŠk. pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

30. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

31. Při právním hodnocení nutno na úvod konstatovat, že manželé jméno FO splnili základní podmínku pro uplatnění nároku na náhradu škody proti státu v soudním řízení podle § 8 odst. 3 i § 14 odst. 3 OdpŠk. vyžadující využití všech procesních prostředků včetně uplatnění v rámci předběžného projednání u příslušného úřadu. Dne datum podali řádný opravný prostředek proti rozhodnutí Městského úřadu adresa a dne datum uplatnili prostřednictvím svého právního zástupce u žalované náhradu škody uvedením v předešlý stav s alternativou finanční náhrady. Jelikož podle vyjádření žalované ze dne datum nebyl jejich nárok ani částečně uspokojen, v souladu s § 15 odst. 2 OdpŠk. mohli uplatnit nárok u soudu.

32. Pro vznik povinnosti k náhradě škody, která vznikla při výkonu veřejné moci porušením zákona, se vyžaduje naplnění následujících předpokladů: 1. porušení zákonné povinnosti, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Všechny předpoklady jsou objektivního charakteru a důkazní břemeno ohledně nich leží na poškozeném. Zavinění osoby, která škodu způsobila, podmínkou na rozdíl od obecné odpovědnosti podle o. z. není. Škodou se potom rozumí újma, která nastala či se nějakým způsobem negativně projevuje v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, takže je napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu [srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70 (uveřejněné pod č. 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3335/2013 (uveřejněný pod č. 92/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)]. O vztah příčinné souvislosti (tzv. kauzální nexus) jde, jen když tvrzená škoda vznikne následkem porušení právní povinnosti (teorie tzv. adekvátní příčinné souvislosti). Jestliže škoda nevznikla coby následek toho, že škůdce jednal protiprávně (byla-li rozhodující příčinou vzniku škody jiná skutečnost), odpovědnost za škodu nenastává. Příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, která škodu způsobila a bez níž by škodlivý následek nenastal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3146/2010).

33. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda jsou kumulativně splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, tedy jestli v projednávané věci vznikla škoda, zda existuje nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup a zda je mezi nimi příčinná souvislost. V posuzovaném případě má soud za to, že ke vzniku škody manželům jméno FO došlo. Vychází při tom ze skutečnosti, že odstraněním křížení železniční dráhy a cesty k jejich pozemkům bezprostředně s ní sousedící přišli o dosavadní přístup k jim vlastněnému pozemku p. č. Anonymizováno umístěnému za železniční tratí. Přestože se následně ukázalo, že se ve skutečnosti nejedná o železniční přejezd v pravém slova smyslu, neboť se dráha nekříží s pozemní komunikací, ale se soukromou cestou, není pochyb o tom, že do té doby užívaný přejezd přes železniční dráhu byl fakticky odstraněn, což manželům jméno FO zamezilo nebo minimálně podstatně ztížilo přístup ke svému pozemku z druhé strany dráhy. Nepochybně rovněž došlo ke značnému snížení obvyklé ceny tohoto pozemku, pokud nemá zajištěn bezproblémový přístup. Pokud žalovaná tvrdila, že vůbec nedošlo ke vzniku škody, neboť v těsné blízkosti zrušeného přejezdu se nacházejí jiné přejezdy, nelze této argumentaci přisvědčit. Bylo by zcela nepřiměřené požadovat po vlastnících sousedních pozemků, aby bez dalšího umožnili přejezd či průchod přes jejich pozemky manželům jméno FO, když bylo v řízení navíc prokázáno, že sousedé nesouhlasí se zřízením věcného břemene. To, že žalobkyně nežádaly po majitelích sousedních pozemků povolení nezbytné cesty soudní cestou, na vzniku škody nic nemění, neboť tento stav by i tak trval minimálně v mezidobí do vyřešení sporu a reálného zřízení služebnosti a nezbytná cesta by s největší pravděpodobností byla zřízena i za úplatu. Proto při vyhodnocení prvního předpokladu dospěl soud k závěru, že materiální škoda manželům jméno FO skutečně vznikla tím, že v druhé polovině roku Anonymizováno byl předmětný železniční přejezd Anonymizováno odstraněn.

34. Rovněž má soud za splněnou podmínku existence nezákonného rozhodnutí jako dalšího předpokladu pro odpovědnost státu za škodu. Jednoznačně to vyslovil Krajský úřad Anonymizováno kraje, který ve svém rozhodnutí ze dne datum označil prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu adresa dne datum jako nezákonné. Manželům jméno FO tedy měli být ve správním řízení nositeli práv a povinností vedlejších účastníků ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu, a proto jim v souladu s § 7 odst. 2 OdpŠk. náleží právo na náhradu škody, neboť s nimi nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoli s nimi takto jednáno být mělo. Nad to bylo v odvolacím řízení prokázáno, že nebyl správně zjištěn skutkový stav věci podle § 3 ve spojení s § 2 správního řádu, a bylo proto nutno posoudit, zda je vůbec naplněn pojmový znak přejezdu jako úrovňového křížení dráhy a veřejně přístupné účelové pozemní komunikace. Pro tento postup správního orgánu v rozporu s právními předpisy bylo rozhodnutí Městského úřadu adresa zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Anonymizováno kraje, čímž je splněna podmínka podle § 8 odst. 1 OdpŠk. Rozhodnutím příslušného odvolacího orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. V tomto ohledu soud vyšel ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2015, sp. zn. III. ÚS 1071/14, podle něhož v řízení o náhradě škody podle zákona OdpŠk. obecné soudy nepřezkoumávají správnost dříve vydaných rozhodnutí a jsou odkázány právě na jejich zrušení. Z povahy věci soudy ani nemohou uplatnit vlastní úvahu ohledně důvodu nezákonnosti, pro který bylo dané rozhodnutí zrušeno, ani tento závěr obejít jinou výkladovou konstrukcí.

35. Pro úplnost soud ještě uvádí, že datum právní moci rozhodnutí je závislé na procesních okolnostech, které nastaly v průběhu řízení. Lze souhlasit s judikatorně podloženým názorem žalované, že nesprávné vyznačení doložky právní moci je v praxi považováno za nesprávný úřední postup, nicméně doložka právní moci vyznačená na rozhodnutí Městského úřadu adresa byla zrušena až v souvislosti s rozhodnutím Krajského úřadu Anonymizováno kraje o zrušení celého rozhodnutí z důvodu jeho nezákonnosti. Minimálně do podání opravného prostředku se na rozhodnutí Městského úřadu adresa hledělo jako na platné a pravomocné, a proto právnická osoba neměl důvod nevydat dne datum souhlas s odstraněním stavby, v důsledku čehož následně došlo k samotné realizaci odstranění železničního přejezdu. Co se týká vydaného souhlasu právnická osoba, toto má charakter závazného stanoviska určeného pro jiného vykonavatele veřejné správy podle § 149 správního řádu, a proto nemohou účastníci správního řízení nijak zasahovat do procesu vydávání závazného stanoviska. Souhlas Anonymizováno tedy není rozhodnutím, u něhož by mohla být vyslovena nezákonnost, a otázka věcné správnosti vydaného souhlasu je pro věc nepodstatná.

36. V otázce příčinné souvislosti jako posledního předpokladu soud dospěl k závěru, byla splněna i tato podmínka. V případě, že by nebylo vydáno výše uvedené nezákonné rozhodnutí Městského úřadu adresa, nedošlo by ani k faktickému odstranění přejezdu a manželé jméno FO by tak neztratili dosavadní přístup ke svému pozemku za železniční tratí. Škodní událost je tedy logicky navazujícím důsledkem nezákonného rozhodnutí, bez kterého by ke škodlivému následku nedošlo. Soud proto uzavírá, že v řízení byly kladně zjištěny všechny prvky pro založení odpovědnostního vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou podle příslušných ustanovení zákona OdpŠk.

37. S ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou se soud dále musel zabývat tím, zda byla tato námitka uplatněna důvodně. Promlčení je tradičním institutem, jehož podstatou je oslabení práva v důsledku jeho nevykonání v promlčecí lhůtě. Obecně platí, že uplatní-li dlužník účinně námitku promlčení, není podle hmotného práva povinen věřiteli plnit a soud mu takovou povinnost nemůže ani uložit. Jde o projev zásady vigilantibus iura skripta sunt (práva svědčí bdělým) a je úzce spjato s principem právní jistoty (srov. I. ÚS 1737/08).

38. Zákon OdpŠk. kombinuje v § 32 subjektivní a objektivní promlčecí lhůtu. V projednávané věci uplyne objektivní promlčecí lhůta podle § 32 odst. 2 OdpŠk. za deset let ode dne, kdy bylo manželům jméno FO doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí Městského úřadu adresa, kterým jim byla způsobena škoda, tedy 15. 12. 2029. Mezi účastníky nebylo sporu o to, že doposud nedošlo k uplynutí objektivní promlčecí lhůty, sporná se však ukázala otázka, zdali uplynula promlčecí lhůta subjektivní. Tato lhůta je obecně vázána na vědomost o okolnostech rozhodných pro uplatnění práva. Vyžaduje se tudíž znalost o vzniku škody, o události, která ji vyvolala, o příčinné souvislosti mezi nastalou újmou a dotčenou událostí, případně o dalších předpokladech vzniku povinnosti k náhradě újmy jako je v tomto případě vědomí o osobě, která je povinná k náhradě škody.

39. Podle ustálené rozhodovací praxe se poškozený o vzniku škody dozví tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a přibližně i její rozsah tak, aby bylo možné určit prozatím orientačně výši škody v penězích. Není vůbec třeba, aby znal výši škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba by mohla být za škodu odpovědná (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 871/2002, rozsudek ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4725/2010, rozsudek ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 61/2003). Vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon spojuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby, rozhodně nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit zpravidla až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 25 Cdo 359/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4311/2010). Rovněž odborná literatura zdůrazňuje, aby byla podmínka znalosti osoby povinné k náhradě újmy splněna, je zapotřebí, aby měl poškozený minimálně takové informace o totožnosti odpovědné osoby, které mu umožní uplatnit vůči ní právo na náhradu újmy projednatelným návrhem ve smyslu § 79 o. s. ř. [srov. Brim, L. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 2026].

40. I když teprve pravomocným rozhodnutím Krajského úřadu Anonymizováno kraje jako odvolacího orgánu bylo postaveno najisto, že rozhodnutí o zrušení železničního přejezdu vydané Městským úřadem adresa bylo nezákonné, nelze se ztotožnit s názorem žalujících, že až v tento den se manželé jméno FO dozvěděli o tom, že jim vznikla materiální škoda v podobě ztráty přístupu na jejich pozemek, a že se až tehdy dozvěděli, který orgán o tom rozhodl. Rozhodný okamžik o vědomosti stěžejních okolností může přitom nastat jak v průběhu správního řízení, tak i před jeho zahájením v závislosti na jejich postavení. V řízení bylo prokázáno, že manželé jméno FO nebyli účastníky správního řízení od začátku a správní orgán s nimi jako s vedlejšími účastníky nejednal, ačkoli měl. Správní orgán dne datum rozhodl bez jejich vědomí o zrušení železničního přejezdu a na tomto rozhodnutí byla vyznačena doložka právní moci. Po určitou dobu se tedy jednalo o pravomocné rozhodnutí, neboť bylo správním orgánem považováno za zákonné a doručené všem v tu dobu známým účastníkům řízení. Správní orgán si nebyl vědom povinnosti doručovat rozhodnutí i manželům Bukovjanovým, a proto vyznačil na rozhodnutí doložku právní moci Anonymizováno. V návaznosti na toto pravomocné rozhodnutí vydal právnická osoba dne datum souhlas s odstraněním stavby a následně došlo k samotné realizaci odstranění železničního přejezdu, což je právě v dané věci klíčová škodní událost.

41. K prvotní vědomosti o osobě škůdce sami manželé jméno FO v podaném odvolání proti vydanému rozhodnutí uvádí, že se o tom, kdo rozhodl o zrušení železničního přejezdu, dozvěděli dne datum (citováno z odvolání: „skutečnost, že vůbec bylo vydáno Městským úřadem ve adresa rozhodnutí, na jehož základě bylo křížení odstraněno, zjistili odvolatelé dne datum při ústním jednání konaném na Anonymizováno úřadu ve Anonymizováno“). Současně v odvolání tvrdí, že se s písemným zněním a odůvodněním napadeného rozhodnutí seznámili dne datum, kdy jim byla doručena na jejich žádost kopie rozhodnutí. Opravným prostředkem bylo toto rozhodnutí napadeno dne datum. Nejpozději v tento den si bez jakýchkoli pochybností byli manželé jméno FO vědomi jak vzniklé škody, tak osoby, který by za vznik této škody mohl odpovídat. Jak vysvětleno výše, nebylo nutné, aby dokázali označit konkrétní organizační složku státu odpovědnou za vzniklou škodu, ale postačila alespoň základní povědomost o subjektu, vůči kterému mohou uplatnit právo na náhradu škody projednatelným návrhem, což v daný okamžik nepochybně manželé Anonymizováno měli bez ohledu na veškeré aspekty správního řízení a organizační strukturu státní správy. Z tohoto hlediska proto tříletá promlčecí lhůta nepochybně již uplynula.

42. Jelikož je pro uplatnění práva na náhradu škody podle § 8 odst. 1 OdpŠk. stanovena podmínka zrušení již pravomocného rozhodnutí, je na místě aplikovat rovněž § 32 odst. 1 věty druhé OdpŠk., podle něhož počíná běžet promlčecí doba ode dne doručení, resp. oznámení zrušovacího rozhodnutí. Zrušovacím rozhodnutím je v projednávané věci rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje, odboru Anonymizováno dne datum, sp. zn. Anonymizováno, č. j. Anonymizováno. Počátek promlčecí doby je tedy nutno odvíjet od data doručení tohoto rozhodnutí manželům jméno FO. S ohledem na § 35 odst. 1 OdpŠk. došlo dne datum ke stavení běhu promlčecí lhůty po dobu předběžného projednání u žalované, které trvalo do datum, tedy nejzazší možnou dobu 6 měsíců. Za situace, kdy tříletá promlčecí doba byla stavena o půl roku, dne datum uplynulo 3,5 roku od vydání zrušujícího rozhodnutí. Pokud tedy byla žaloba podána až dne datum, nemůže být pochyb o tom, že je nárok promlčen. Soud si je vědom toho, že ze spisového materiálu není zcela zřejmé, v který konkrétní den bylo zrušovací rozhodnutí manželům jméno FO doručeno, nicméně lze s jistotou říct, že to bylo dříve, než za čtyři měsíce, které by byly pro posouzení promlčení nároku hraniční, a to s ohledem na skutečnost, že oba manželé jméno FO byli v odvolacím řízení právně zastoupeni advokátem tituly před jménem jméno FO, u něhož se předpokládá doručení do datové schránky v řádu jednotek dnů, maximálně týdnů, nikoli však měsíců.

43. Jde-li o procesní obranu žalobkyň, podle nichž je námitka promlčení uplatněna žalovanou v rozporu s dobrými mravy, na danou problematiku je třeba v souladu s § 26 OdpŠk. aplikovat § 2 odst. 3 o. z. a posoudit, zda procesní postup žalované vzbuzuje z hlediska intenzity pochybnosti o kolizi s dobrými mravy.

44. Soud předně poukazuje na poměrně konstantní judikaturu Nejvyššího soudu založenou na výkladu, podle něhož by se uplatnění promlčecí námitky příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2905/99, rozsudek ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 33 Cdo 1864/2000, usnesení ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2616/2022, usnesení ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2224/2022, rozsudek ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5495/2017).

45. Aby bylo možné žalované odepřít právo vznést námitku promlčení, musely by na straně žalující nastat okolnosti natolik intenzivní, aby dokázaly obstát ve vztahu k významnému zásahu do ústavně chráněného principu práva právní jistoty. Institut promlčení je institut zákonný, a tedy použitelný ve vztahu k jakémukoliv právu, které se ze zákona promlčuje, a samotná skutečnost, že je promlčení namítáno žalovanou jako organizační složkou státu, rozpor s dobrými mravy nezakládá.

46. Soud na straně žalující nezjistil žádnou závažnou překážku (např. zdravotní stav) ani okolnost, která by manželům jméno FO znemožnila uplatnit nárok u soudu včas. Žalobkyně žádný relevantní důvod ve vztahu k uplatnění jejich nároku netvrdily a nebylo ani zjištěno, že by žalovaná vůči nim postupovala způsobem, který by jim jakkoli bránil ve včasném podání žaloby u soudu. Nad to je ze spisového materiálu zřejmé, že byli již od konce roku Anonymizováno právně zastoupeni a nelze tak poukazovat ani na laickou nevědomost. Přestože jde v řízení o náhradu škodní události, kterou měl svým přičiněním způsobit stát prostřednictvím svých orgánů, soud shledal, že jeho jednání nebylo činěno s šikanózním úmyslem a že marné uplynutí promlčecí doby žalovaná nijak nezavinila a ani se zánik nároku nejeví vůči žalobkyním jako nepřiměřeně tvrdý.

47. Závěrem tedy soud shrnuje, že sice byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, přesto nebylo možné žalobkyním tento nárok přiznat. Důvodně vznesená námitka promlčení a výše popsaný závěr soudu o promlčení nároku v souladu s § 32 OdpŠk. je podmínkou postačující pro zamítnutí žaloby a další dokazování a právní úvahy týkající se výše způsobené škody by byly zcela nadbytečné. Proto soud rozhodl s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení a odůvodnění tak, že nárok žalobkyň na zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím výrokem I. rozsudku v plném rozsahu zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 235 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, dále z náhrady cestovních výdajů v souvislosti s cestou realizovanou k jednání soudu dne datum ve výši 1 335 Kč za 178 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.