11 C 190/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Ševčíkem, LL.M., ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 85 771 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 85 771 Kč s 15% úrokem z prodlení z částky 85 771 Kč od 10. 9. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit úroky z prodlení i za dobu od 7. 9. 2023 do 9. 9. 2023, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 35 346 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne 15. 9. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 85 771 Kč s příslušenstvím z titulu regresu. Uvedl, že žalobci, žalovanému a dalšímu povinnému , jméno FO, byla na základě soudního rozhodnutí uložena povinnost zaplatit , právnická osoba, . společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 1 670 875Kč spolu s 6 % úrokem ročně z částky 1 670 875 Kč, jdoucím od 8. 3. 2023 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 5 589,58 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 205 413,43 Kč. K vymožení této částky byla vedena exekuce, kdy povinnost vymáhaná podle vykonatelného soudního rozhodnutí byla ze strany žalobce, žalovaného a , jméno FO, splněna, kdy v průběhu exekučního řízení žalobce uhradil na vymáhanou povinnost soudnímu exekutorovi částku 434 312 Kč, žalovaný částku 192 591 Kč a další povinný , jméno FO, částku 208 186 Kč. Žalobce v návrhu dále uvedl, že každá z předtím uvedených osob uhradila na vymáhanou povinnost částku 786 129 Kč, a to ze zápůjček, které všem poskytl , tituly před jménem, , jméno FO, v právním postavení zapůjčitele a následně bylo exekuční řízení zastaveno. Žalobce v žalobě poukázal na to, že podíl žalobce, žalovaného a dalšího povinného na povinnosti dle exekučního titulu, resp. povinného vymáhaného exekučním řízením (vůči tehdejšímu oprávněnému odpovídal částce 1 064 490 Kč). Žalobce na vymáhanou povinnost uhradil 1 220 441 Kč, žalovaný 978 720 Kč a konečně další povinný , jméno FO, 994 315 Kč. Žalobci tak vůči žalovanému vznikla pohledávka z titulu (rozvrhového) regresu ve výši 85 771 Kč, přičemž na smírné vyřízení věci žalované nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 10. 1. 2024, kdy nároky uplatněné žalobcem neuznal, nepovažoval je za oprávněné a vznesl námitku promlčení s tím, že splní-li dlužník víc, než by odpovídalo vzájemnému poměru mezi vícero dlužníky, mohl mu sice vzniknout nárok na následný regres vůči dalším dlužníkům, nicméně při plnění, poskytované věřiteli ve splátkách vzniká regresní nárok ohledně každé splátky samostatně a dlužník tedy v takovém případě může od ostatních postupně požadovat náhradu za každou splátku zvlášť (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. 32 Cdo 3603/2015). Dále odkázal žalovaný na ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. a je toho názoru, že žalobce neuplatnil svoje právo včas, když první jím zaplacená splátka dluhu byla uhrazena dne 8. 4. 2016 a poslední splátka dluhu byla rovněž ze strany žalobce uhrazena více než 3 roky před podáním žaloby, veškeré nároky žalobce jsou tedy promlčeny.

3. Žalobce pak na výzvu soudu podáním ze dne 9. 2. 2024 doplnil svá skutková tvrzení, včetně stanoviska k námitce promlčení, které vznesl žalovaný. Poukázal na to, že námitka promlčení není důvodná, žalobcova pohledávka není promlčená, uvedl, jak ze své strany poukazoval jednotlivé platby soudnímu exekutorovi. Neztotožnil se s vyjádřením žalovaného, že běh promlčecí lhůty je odvozován od dat jednotlivých úhrad. Pokud jde o zákonnou úpravu, je třeba vyjít ze zákona č. 40/1964 Sb. a uvedl z jakého důvodu, načež závěrem zdůraznil, že promlčecí doba u žalobcova nároku či žalovanému (a dalšímu povinnému) k zaplacení toho, o co žalobce zaplatil více na svém podílu na vymáhané povinnosti, začala plynout dne 19. 9. 2020 a její běh skončil dne 18. 9. 2023, žaloba byla doručena soudu dne 15. 9. 2023, a tedy před uplynutím promlčecí doby.

4. K výše uvedenému vyjádření žalobce se vyjádřil žalovaný replikou ze dne 4. 3. 2024, kdy setrval na svém stanovisku, že návrh žalobce je promlčen, uvedl, z jakých důvodů, poukazoval na závěry Nejvyššího soudu ČR ve svých rozhodnutích ze dne 27. 11. 2002 sp. zn. 33 Odo 665/2002 a ze dne 29. 7. 2003 sp. zn. 33 Odo 345/2002 a zastával neměnné stanovisko, že při plnění, poskytovaném věřiteli ve splátkách, vzniká regresní nárok ohledně každé splátky samostatně a dlužník tedy v takovém případě může od ostatních postupně požadovat úhradu za každou splátku zvlášť a nesouhlasil tak se stanoviskem žalobce, že jeho právo mohlo být vykonáno poprvé teprve dne 19. 9. 2020 (v souvislosti s poskytnutím zápůjček ze dne 18. 9. 2020), je toho názoru, že žalobce neuplatnil své právo na plnění včas a jeho nároky jsou promlčeny.

5. U jednání dne 3. 4. 2024 strany setrvaly na svých procesních stanoviscích, kdy smírné vyřízení věci nebylo možné a soud poté provedl dokazování následujícími listinnými důkazy: směnečným platebním poukazem , spisová značka, ze dne , datum, , rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , rozsudkem Vrchního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , přehledem plateb exekuční věci , spisová značka, , usnesením Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, soudní exekutor , spisová značka, ze dne , datum, , výzvou žalobce k zaplacení adresovaná , jméno FO, a žalovanému dne , datum, včetně doručenky žalovanému, předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne , datum, včetně podacího lístku, exekučním příkazem Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutor, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Soud dále provedl dokazování postupem dle § 129 odst. 1 o. s. ř., kdy k nahlédnutí stranám byly dány z exekučního spisu sp. zn. , spisová značka, vytištěných 19 oboustranných listů s přehledem úhrad, které byly ve prospěch exekuce ze strany povinných činěny a dále část provedených plateb (2 listy formátu A4). Strany poté učinily nesporným, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a že bylo zaplaceno , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci exekučního řízení 2 358 384,40 Kč. Dalších návrhů na doplnění dokazování nebylo a strany po poučení dle § 119 odst. 1 o. s. ř. neoznačili žádné nové skutečnosti, ani nové důkazy.

6. Na základě takto provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Na základě vykonatelného exekučního titulu (směnečný platební rozkaz Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ) bylo žalobci, žalovanému a , jméno FO, uloženo zaplatit , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČ , anonymizováno, společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 1 670 875 Kč spolu s 6 % úrokem ročně z částky 1 670 875 Kč od 8. 8. 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 5 569,58 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 205 413,43 Kč. Z výše uvedených rozhodnutí vyplývá, že , datum, vystavila společnost , právnická osoba, IČ , IČO, směnku vlastní označenou doložkou bez protestu, za kterou se zavázala zaplatit , právnická osoba, . dne 7. 8. 2013 částku 1 670 875 Kč. Směnku jako rukojmí podepsali žalobce, žalovaný a , jméno FO, . Ze strany výše jmenovaných, tedy žalobce, žalovaného a , jméno FO, nedošlo k zaplacení pohledávky, bylo zahájeno exekuční řízení, kdy exekuci prováděl , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutor Exekutorského úřadu , adresa, , , adresa, , věc byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, . Na základě provedeného dokazování má pak soud za zjištěné, že ze strany žalobce došlo k průběhu exekučního řízení k zaplacení částky 434 312 Kč, ze strany žalovaného došlo k úhradě částky 192 591 Kč a ze strany , jméno FO, 208 186 Kč. Je nesporným zjištěním, že ze strany , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, , došlo k poskytnutí zápůjčky všem výše jmenovaným, kdy se jednalo o částku 2 358 384,40 Kč a každá z výše uvedených osob takto hradila v rámci exekučního řízení na vymáhanou pohledávku , právnická osoba, . částku 786 129 Kč. Žalobce takto tedy zaplatil částku 1 220 441 Kč, žalovaný částku 978 720 Kč a , jméno FO, 994 315 Kč, celkem takto všichni zaplatili na úhradu vymáhané pohledávky částku 3 193 476 Kč a po tomto zaplacení bylo exekuční řízení definitivně zastaveno (viz. usnesení , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Na každého z povinných připadá jeho díl, tedy 1/3 z výše uvedené částky, což jest 1 064 492 Kč a zaplatil-li žalobce částku 1 220 441 Kč, pak přeplatil o 155 949 Kč, zaplatil-li žalovaný jen částku 978 720 Kč, ač měl zaplatit 1 064 492 Kč, pak mu zbývalo k zaplacení částka 85 772 Kč. V případě , jméno FO, , který není účastníkem tohoto řízení, se jednalo o nedoplatek k rukám žalobce ve výši 70 177 Kč.

8. Žalobce vyzval žalovaného (i , jméno FO, ) dopisem ze dne 4. 9. 2023, který byl doručen žalovanému 6. 9. 2023, k zaplacení částky 85 771 Kč s tím, že žádá o zaplacení této částky do tří dnů od doručení výzvy, tedy do 9. 9. 2023, z čehož plyne, že v prodlení v případě nezaplacení se žalovaný ocitá až od 10. 9. 2023.

9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. (dále jen „OZ“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Tímto dosavadním předpisem je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. z.“)

11. Podle § 101 o. z., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

12. Podle § 511 odst. 1 o. z., jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

13. Podle § 511 odst. 2 o. z., není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

14. Podle § 511 odst. 3 o. z., jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní.

15. Podle § 563 o. z., není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

16. Po provedeném dokazování a v návaznosti na skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je plně po právu, je důvodná a nárok žalobce promlčen není a žalobě vyhověl. V prvé řadě bylo nutno se zabývat tím, jakými právními předpisy se řídí právní poměry mezi stranami. Soud je shodného názoru jako žalobce, že s ohledem na skutečnost, že společný závazek žalobce, žalovaného a , jméno FO, (společně zavázaných osob) vznikl ze směnky vlastní s datem vystavení , datum, a datem splatnosti 7. 8. 2013, kdy i právní poměry mezi společně zavázanými osobami je nutno posuzovat s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. dle dosavadních předpisů, kterým je občanský zákoník ve znění účinném a platném do 31. 12. 2013. Je-li takto předmětem žaloby následný regres žalobce vůči žalovanému, je tak třeba postupovat dle zákona č. 40/1964 Sb.

17. Zásadní otázkou (v dané věci nejzásadnější s ohledem na obranu žalovaného) byla otázka, zda je nárok žalobce promlčen, či nikoliv s ohledem na vznesenou námitku promlčení ze strany žalovaného. Soud dospěl k závěru, že nárok promlčen není, a i zde se shoduje s žalobcem v tom, že pro posouzení námitky promlčení je zásadní ta skutečnost, že žádná ze společně zavázaných osob (žalobce, žalovaný, , jméno FO, ) , právnická osoba, , jakožto osobě oprávněné nezaplatila více než kolik činil její podíl v rozsahu jedné třetiny (zde se plně uplatní ustanovení § 511 odst. 2 o. z. – subsidiárně zákonná domněnka), a to až do dne 18. 9. 2020. Tato jedna třetina je představována pro každého částkou 1 064 492 Kč. Pokud do té doby společně zavázané osoby splácely do rozsahu této jedné třetiny, tedy do doby před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 9. 2020, činily tak každá z nich na splnění „svého podílu“, a pak skutečně až doplacením vymáhané pohledávky, dne 18. 9. 2020 došlo k překročení třetinového podílu žalobce na dlužné částce (teprve tehdy lze hovořit o vzniku následného či rozvrhového regresu) a teprve od tohoto okamžiku lze odvíjet běh promlčecí lhůty, jež tak začala běžet dne 19. 9. 2020 a skončila dne 18. 9. 2023. Byla-li žaloba podána dne 15. 9. 2023, bylo tomu tak ještě před uplynutím tříleté promlčecí doby. Nutno si uvědomit, že každá ze společně zavázaných osob splácela podle svých možností „na svůj podíl“, nejednalo se o splátky, které by šly nad rámec třetinového podílu (tj. částky 1 064 490 Kč), a nelze tedy uvažovat o tom, že by se měl nárok žalobce vůči žalovanému (který ještě nebyl dospělý a po právu) promlčovat s každou splátkou, kterou žalobce zaplatil před doplacením vymáhané částky ze strany všech společně zavázaných osob. Rozhodnutí Nejvyššího soudu uváděné žalovaným (33 Odo 665/2002 i 33 Odo 345/2002) svého uplatnění nalézají, neboť žalobce je respektuje, když promlčecí doba začala běžet po dni, ve kterém dluh vznikl (18. 9. 2023), kdy od tohoto dne, resp. 19. 9. 2020 počíná běh promlčecí lhůty a žalobce v průběhu tříleté promlčecí lhůty svůj nárok žalobou vůči žalovanému uplatnil). Odkazuje-li žalovaný na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 3603/2015, pak k tomuto soud uvádí, že ke vzniku regresního nároku žalobce došlo až dne 18. 9. 2020, byla zaplaceno jednorázově částka 2 358 384,40 Kč (každá ze společně zavázaných osob takto zaplatila 786 129 Kč), a nebylo tak plněno věřiteli – , právnická osoba, ve splátkách. Pouze v případě naplnění třetinové podílu ze strany žalobce (co do částky 1 064 490 Kč) bylo-li by pak ze strany žalobce pokračováno splátkami nad rámec této částky, a to až do úplného zaplacení, pak by se bylo možno zabývat v rámci možného promlčení každou splátkou samostatně, jak má namysli výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu. Znovu nutno zdůraznit pro pochopení věci v rámci promlčení, že následný regres vznikl až 18. 9. 2020, do té doby nelze o regresu vůbec uvažovat. Nárok žalobce tedy promlčen není.

18. Co se týče žalované částky, zde ze strany žalovaného nezazněly žádné výhrady, zde ničeho nerozporoval, ani nenavrhoval důkazy k prokázání, že žalobce částku 1 220 441 Kč nezaplatil (ostatně pokud by tomu tak nebylo, nedošlo by k zastavení exekučního řízení). Soud s ohledem na skutkové zjištění, že žalobce zaplatil na vymáhané pohledávce 1 220 441 Kč, žalovaný 978 720 Kč, kdy třetinový podíl každé ze společně zavázaných osob činil 1 064 490 Kč, pak je nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 85 771 Kč plně důvodný. Pokud žalovaný zaplatil 978 720 Kč, pak do třetinového podílu, na něj připadající, tedy do částky 1 064 491 Kč chybí právě částka 85 772 Kč (je věcí žalobce, že požaduje jen 85 771 Kč a netrvá tedy na rozdílu 1 Kč), a částku 85 772 Kč tedy za něj zaplatil žalobce. Žalovaný je v prodlení až od 10. 9. 2023, neboť výzva k zaplacení mu byla ze strany žalobce doručena 6. 9. 2023, dána lhůta k zaplacení 3 dny, tato uplynula 9. 9. 2023. Domáhal-li se tedy žalobce placení prodlení již od tohoto dne, tedy od 9. 9. 2023, pak soud ohledně tohoto jediného dne, co se týče prodlení, žalobu žalobce zamítl a přiznal nárok na úroky z prodlení až ode dne 10. 9. 2023, přičemž výši úroku z prodlení je zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., resp. § 142 odst. 3 o. s. ř., když lze v zásadě hovořit o plném úspěchu žalobce (pomineme-li neúspěch žalobce, pokud jde o nepřiznaný 1 den prodlení), náklady řízení žalobce jsou pak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 289 Kč a náklady právního zastoupení, v daném případě se jedná o 5 úkonů právní služby po 4 540 Kč za převzetí zastoupení, sepis výzvy k vymáhání zaplacené částky (předžalobní výzva), sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 9. 2. 2004 k vyjádření žalovaného a účast na jednání u Okresního soudu ve Vyškově dne 3. 4. 2024 (§ 11 odst. 1, § 7 bod 5., vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“), k tomu 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), dále jde o cestovné právního zástupce žalobce osobním automobil , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , kdy dle www.mapy.cz z místa sídla advokáta do místa sídla soudu se jedná o celkem ujetých 132 km (nikoliv tedy 142 km), kdy za účelně použité pohonné hmoty pokládá soud 95-oktanový BA - 38,20 Kč/litr (nikoliv tedy 98-oktanový BA – 42,60 Kč/litr), průměrná spotřeba 6,5 litrů/100 km a při paušální sazbě náhrady za 1 km 5,60 Kč se takto jedná o částku 1 066,95 Kč (tedy nikoliv 1 189 Kč), a konečně jde o promeškaný čas za jízdu , adresa, a zpět 4 půlhodiny po 100 Kč, což celkem činí 29 955,95 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je plátce DPH ve výši 21 %, na které má nárok v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. a účtuje jej, toto DPH činí 5 390,06 Kč, pak celkové náklady řízení, které je povinen neúspěšný žalovaný úspěšnému žalobci zaplatit, činí 35 346 Kč, kdy tuto částku je povinen zaplatit žalovaný k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).