6 C 247/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A právně zastoupený anonymizováno , advokátkou se sídlem Anonymizováno Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného A ., IČO IČO žalovaného A se sídlem Adresa žalovaného A právně zastoupený anonymizováno , advokátem se sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 630 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 630 000 Kč s 15 % p. a. úrokem z prodlení z částky 630 000 Kč od 6. 6. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 40 365,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , anonymizováno, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobce se žalobou, podanou zdejšímu soudu (dále již „soud“) dne 4. 10. 2023, domáhal po žalovaném zaplacení částky 630 000 Kč s příslušenstvím z následujících důvodů.

2. Účastníci dne 4. 9. 2018 uzavřeli společně s advokátkou , tituly před jménem, , anonymizováno, smlouvu o úschově, v rámci které (čl. 1.3) se žalobce zavázal k zaplacení odměny žalovanému ve výši 630 000 Kč za součinnost žalovaného při předání veškeré právní, technické a stavební dokumentace nemovitostí, které žalovaný prodal žalobci, a dále za provádění základní údržby předmětných nemovitostí a jejich příslušenství po dobu 3 let ode dne odevzdání předmětných nemovitostí žalobci. Tato odměna měla zahrnovat paušální částku náhrady nákladů žalovaného vynaložených v souvislosti s plněním této dohody, zejména při provádění základní údržby nemovitých věcí (odměna za správu nemovitostí). Žalobce sjednanou odměnu za správu nemovitostí žalovanému zaplatil, avšak od žalovaného neobdržel žádné ze sjednaných plnění. Neobdržel veškerou právní, technickou a stavební dokumentaci předmětných nemovitostí, ani žalovaný po sjednanou dobu tří let od předání předmětných nemovitostí neprováděl sjednanou údržbu předmětných nemovitostí a jejich příslušenství. Protože žalovaný přijal plnění za sjednanou službu, kterou následně neposkytl, vyzval žalobce žalovaného k vrácení zaplacené odměny za správu předžalobní výzvou ze dne 26. 5. 2023. Žalovaný však žalobci dosud ničeho z výše uvedeného důvodu nezaplatil.

3. Žalovaný ve svém vyjádření (respektive v rámci odůvodnění odporu proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu) ze dne 27. 11. 2023 (na č. l. 17-18) předně učinil nesporným, že dne 4. 9. 2018 byla mezi účastníky (žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím) uzavřena kupní smlouva, na základě které nabyl žalobce od žalovaného vlastnické právo k pozemkům st. p. č. , Anonymizováno, (jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům) a st. p. č. , Anonymizováno, , které leží v katastrálním území , adresa, . Téhož dne byla dále uzavřena smlouva o advokátní úschově mezi žalobcem (kupujícím a složitelem), žalovaným (prodávajícím a oprávněným) a advokátkou , tituly před jménem, , anonymizováno, (uschovatelem). Obsahem tohoto souboru smluv bylo mj. ujednání v čl. 1.3 smlouvy o advokátní úschově tohoto znění:4. „Oprávněná a Povinný uzavřeli mezi sebou dále dohodu o tom, že Povinný zaplatí ve prospěch Oprávněné odměnu ve výši 630.000 Kč,--Kč, šestsettřicettisíckorun českých, za součinnost Oprávněné při předání veškeré právní, technické a stavební dokumentace převáděných nemovitostí a za pravidelné provádění základní údržby nemovitostí, tj. rodinného domu, jiné stavby, pozemků a jejich příslušenství po dobu 3 let ode dne odevzdání převáděných nemovitostí povinnému; odměna zahrnuje paušální částku náhrady nákladů Oprávněné vynaložených v souvislosti s plněním této dohody zejména při provádění základní údržby nemovitostí.“5. Žalovaný popírá tvrzení žalobce, že žalobce neobdržel žádné ze sjednaných plnění ze strany žalovaného. Jak vyplývá z předmětné smlouvy o advokátní úschově, dle cit. čl. 1.3 bylo jako podmínka výplaty částky ve výši 630 000 Kč sjednáno předložení „písemného zápisu o fyzickém odevzdání nemovitostí povinnému, který bude obsahovat seznam předané stavební, technické a právní dokumentace převáděných nemovitostí s podpisy obou smluvních stran.“, což žalovaný řádně a včas učinil; ostatně tato skutečnost vyplývá i z předávacího protokolu ze dne 26. 10. 2018.

6. Po faktickém předání nemovitostí (říjen 2018) žalobce několikrát kontaktoval žalovaného ohledně objektivně existujících drobných závad, kdy tyto řádně oznámené nedostatky byly vždy žalovaným řádně odstraněny. Po určité době žalobce žalovanému sdělil, že si již nepřeje pokračovat v jakékoliv spolupráci a přestal žalovanému umožňovat přístup k předmětným nemovitostem, údajně s ohledem na ztrátu důvěry žalobce v žalovaného.

7. Dále žalovaný ve svém odporu, respektive ve vyjádření k žalobě uvádí, že předmětná nemovitost byla od počátku nabízena za celkovou kupní cenu ve výši 3 740 000 Kč, a to včetně daně z přidané hodnoty, provize realitní kanceláře i právních služeb. V těch parametrech pak byla vyhotovena i příslušná smluvní dokumentace, která byla zaslána k odsouhlasení žalobci. Na základě revize původních návrhů smluv ze strany žalobce pak byla kupní smlouva snížena na částku 3 106 000 Kč, přičemž rozdíl ve výši 630 000 Kč byl pojat jako „úhrada za služby“ v úschovní smlouvě. Žalovaný neviděl důvod, proč uvedenému požadavku žalobce nevyhovět (zejména za situace, kdy dle návrhu žalobce byla výplata částky ve výši 630 000 Kč vázána na stejný okamžik jako byla výplata zbývající části kupní ceny, a kdy určitý servis a údržbu žalovaný nabízí svým klientům běžně) a proto v dobré víře žalobci vyhověl. Žalovaný nemíní spekulovat, jaké byly důvody žalobce pro takovou změnu, nicméně pokud se ve skutečnosti jednalo o přípravu podmínek pro vymáhání nyní žalované částky po žalovaném, je takové jednání žalobce šikanózní a odporující dobrým mravům, které nemůže požívat žádné právní ochrany, když plnění za sjednanou částku, které po něm bylo požadováno, řádně poskytl. Z těchto všech důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

8. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

9. Účastníci a , tituly před jménem, , anonymizováno, , advokátka se sídlem , adresa, , uzavřeli dne 4. 9. 2018 (tj. žalobce jako složitel, žalovaný jako oprávněný a , tituly před jménem, , adresa, jako správce) smlouvu o úschově (v níž byly upraveny podmínky pro složení kupní ceny ve výši 3 106 000 Kč žalobcem na koupi nemovitých věcí – pozemku st. p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a st. p. č. , Anonymizováno, které leží v katastrálním území , adresa, , odměny za správu prodávaných nemovitostí žalobcem, a vyplacení kupní ceny uvedenou advokátkou žalovanému), v rámci které žalobce a žalovaný současně uzavřeli „mezi sebou dále dohodu o tom, že Povinný zaplatí ve prospěch Oprávněné odměnu ve výši 630.000 Kč,--Kč, šestsettřicettisíckorun českých, za součinnost Oprávněné při předání veškeré právní, technické a stavební dokumentace převáděných nemovitostí a za pravidelné provádění základní údržby nemovitostí, tj. rodinného domu, jiné stavby, pozemků a jejich příslušenství po dobu 3 let ode dne odevzdání převáděných nemovitostí povinnému; odměna zahrnuje paušální částku náhrady nákladů Oprávněné vynaložených v souvislosti s plněním této dohody zejména při provádění základní údržby nemovitostí.“ (zjištěno z cit. smlouvy o úschově na č. l. 12-13).

10. Účastníci dne 26. 10. 2018 podepsali předávací protokol, dle kterého žalovaný předal žalobci mj. projektovou, stavební a právní dokumentaci, jakož i fotodokumentaci, a to v souvislosti s předáním nemovitostí ad 9, které žalovaný prodal žalobci (zjištěno z cit. předávacího protokolu na č. l. 21).

11. Žalobce (prostřednictvím své právní zástupkyně) dopisem ze dne 26. 5. 2023, který byl (do datové schránky žalovaného) doručen žalovanému dne 27. 5. 2023, vytkl žalovanému, že ač žalobce v souvislosti se smlouvou o úschově věci ad 9 žalovanému zaplatil, „neobdržel žádné ze sjednaných plnění ze strany , Jméno žalovaného A, . Neobdržel veškerou právní, technickou a stavební dokumentaci předmětných nemovitostí, ani , Jméno žalovaného A, . po sjednanou dobu tří let od předání nemovitostí neprováděla sjednanou údržbu předmětných nemovitostí a jejich příslušenství. Vzhledem k tomu, že shora popsaná dohoda o předání dokumentace a o provádění základní údržby nemovitostí a jejich příslušenství nebyla z Vaší strany (roz. ze strany žalovaného) dodržena, a to ani zčásti, jedná se na straně , Jméno žalovaného A, . o bezdůvodné obohacení, co se týče uhrazené odměny za správu ve výši 630 000 Kč ze strany mého klienta.“ V návaznosti na uvedený důvod proto žalobce vyzval žalovaného k vrácení odměny ve výši 630 000 Kč na označený bankovní účet, a to nejpozději do 5. 6. 2023, jinak bude předmětná částka vymáhána soudní cestou (zjištěno z cit. předžalobní výzvy na č. l. 14 a z připojené datové zprávy na č. l. 15).

12. Z výslechu účastníků (u žalovaného prostřednictvím výslechu jednatele , anonymizováno, ) soud zjistil, že smluvní ujednání obsažené v čl. 1.3 smlouvy o úschově ze dne 4. 9. 2018 odpovídá jejich skutečně projevené vůli. K tomu nutno doplnit, že sice ještě před výslechem jednatele žalovaného právní zástupce žalovaného soudu sdělil, že ujednání o kupní ceně ve vazbě na ujednání o správě nemovitostí ve smlouvě o úschově představuje simulované právní jednání, neboť ve skutečnosti kupní cena činila 3 736 000 Kč, avšak jednatel žalovaného při výslechu a po poučení soudu o povinnosti vyslýchaného vypovědět pravdu a soudu nic nezamlčovat, výslovně uvedl, že jím učiněná předmětná právní jednání (kupní smlouva a smlouva o správě nemovitostí) nebyla jím simulována a odpovídají skutečně projevené vůli prostřednictvím jednatele žalovaného. V tomto směru je zapotřebí ostatně přihlédnout i k vyjádření žalovaného k žalobě (v rámci doplnění jeho odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu soudu ze dne 30. 10. 2023, č. j. EPR 244332/2023-8), ve kterém žalovaný mj. uvádí: „Na základě revize původních návrhů smluv ze strany žalobce pak byla kupní cena ponížena na 3.106.000,- Kč…“13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: V souvislosti s prodejem nemovitostí ad 9 žalovaným žalobci účastníci se smluvně dohodli na tom, že žalovaný bude žalobci za úplatu ve výši 630 000 Kč, která bude jednorázově složena společně s kupní cenou do advokátní úschovy dle smlouvy o úschově ad 9, poskytovat na prodaných nemovitostech základní údržbu, a že žalovaný poskytne žalobci součinnost při předání veškeré právní, technické a stavební dokumentace vztahující se k předváděným nemovitostem. Žalovaný dle předávacího protokolu ze dne 26. 10. 2018 předal žalobci projektovou, stavební a právní dokumentaci, včetně fotodokumentace týkající se předmětných nemovitostí. Dopisem ze dne 26. 5. 2023 žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky 630 000 Kč z důvodu, že se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, neboť žalobci neposkytl předmětnou dokumentaci dle smluvního ujednání, ani žalobci neposkytoval na těchto nemovitostech sjednanou údržbu.

14. Žaloba není důvodná.

15. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Z ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. plyne, že smluvní strany mohou svá vzájemná práva a povinnosti upravit i jinou smlouvou, než jsou typové smlouvy dle občanského zákoníku. Nepojmenovaná smlouva se však pochopitelně nesmí odchylovat od kogentních ustanovení upravujících příslušnou typovou smlouvu, tj. od ustanovení od nichž se odchýlit nelze.

17. V posuzované věci účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu kterou lze pro stručnost též označovat jako „smlouva o správě nemovitých věcí“, jež byla zakomponována do jimi primárně uzavřené smlouvy o úschově dle ad 9. Předmětem této nepojmenované smlouvy – vycházeje ze zjištění ad 9 – bylo, že v souvislosti s prodejem nemovitostí ad 9 žalovaný předá žalobci předmětnou (stavební, projektovou a právní) dokumentaci, a dále že bude po dobu tří let od jejího uzavření vykonávat pro žalobce údržbu těchto nemovitostí, a to za jednorázovou částku ve výši 630 000 Kč.

18. S ohledem na vyjádření právního zástupce žalovaného při jednání před soudem konaném dne 12. 2. 2024, že ujednání účastníků o správě nemovitostí je ve skutečnosti simulované právní jednání, tedy zdánlivé právní jednání, k němuž nelze přihlížet, se soud touto otázkou zaobíral a dospěl k následujícímu závěru.

19. Jak vyložil Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2862/2019, právním jednáním se rozumí projev vůle směřující k právním následkům (vyvolávající právní následky spočívající zejména ve vzniku, změně, udržení nebo zániku práv a povinností), které jsou v právním jednání vyjádřeny nebo které plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (srov. § 545 o. z.).

20. O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby (§ 551 o. z.), nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (§ 552 o. z.) nebo nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (§ 553 odst. 1 o. z.).

21. Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

22. Jedním z případů zdánlivého právního jednání (jednání vzbuzujícího pouze „zdání“, že jde o právní jednání), k němuž se podle zákona nepřihlíží, a na které se tedy hledí, jako kdyby k němu nikdy nedošlo, je - jak vyplývá z § 552 o. z. - jednání, při kterém nebyla zjevně projevena vážná vůle. Jde například o projev vůle učiněný v žertu, při hře, při výuce nebo za jiných podobných okolností, z nichž bylo zřejmé, že jednající ve skutečnosti nechtěl způsobit takové právní následky, které jsou s konkrétním projevem vůle spojeny.

23. Zdánlivým právním jednáním je rovněž simulované právní jednání (jednání, které je činěno jen „naoko“), při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny. Má-li být simulovaným právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy (srov. § 555 odst. 2 o. z.).

24. Zdánlivost (nicotnost) právního jednání nastává přímo ze zákona a soud (popřípadě jiný orgán veřejné moci) k ní při svém rozhodování nebo při postupu v řízení přihlíží - jak plyne z § 554 o. z. - i bez návrhu účastníků řízení (z úřední povinnosti); vezme ji tedy v úvahu vždy, jakmile vyjde najevo, aniž by bylo zapotřebí, aby se jí někdo z účastníků dovolal nebo na ni jinak poukazoval.

25. Zdánlivost (nicotnost) právního jednání je třeba odlišovat od jeho neplatnosti (srov. § 574-588 o. z.). Neplatnost znamená, že právní jednání - na rozdíl od nicotnosti - vzniklo a nadále trvá (existuje), avšak nemá stranou (stranami) právních vztahů sledované právní účinky. K právním následkům, které jsou s ním spojeny (v podobě zamýšlené jednajícím), tedy nedojde, ačkoli by jinak - nebýt vadnosti právního jednání - tyto následky nastaly. Z toho též plyne, že právní jednání může být neplatné, jen jestliže není zdánlivé (nicotné), neboť na takové právní jednání se hledí, jako kdyby k němu nikdy nedošlo.

26. Jakkoliv předmět smlouvy ad 17 na první pohled vzbuzuje (objektivně pro každého jejího interpreta) určité pochybnosti, poněvadž se žalobce touto smlouvou vlastně zavázal žalovanému předem uhradit odměnu za jeho tříleté působení v pozici jakéhosi správce nemovitostí (pokud jde o zajišťování jejich běžné údržby), to vše bez obsažnějšího (nicméně z pohledu interpretačních pravidel stále ještě určitě a srozumitelně učiněného) vymezení této jeho správcové (údržbářské) činnosti, a to za poměrně neobvykle vysokou odměnu ve výši 630 000 Kč (takřka 20,3 % z kupní ceny) za 36 měsíců výkonu správce (údržbáře), což představuje odměnu pro žalovaného za jeden měsíc popsané „správcovské činnosti“ ve výši 17 500 Kč, z dokazování nevyplynulo, že by účastníci tímto smluvním ujednáním, respektive inominátním závazkem takové smluvní ujednání pouze simulovali (zdánlivě právně jednali), případně jím disimulovali (zastírali) závazek zcela jiný (skutečný). Soud proto za této skutkové situace byl povinen posoudit, zda takto účastníky sjednaný závazek je platný, či nikoliv, a při posouzení, že platný je či (do určité doby) byl, zda v mezidobí došlo k jeho zrušení zákonem předvídaným způsobem, či nikoliv.

27. Jak již bylo uvedeno shora, z dokazování v tomto řízení nevyplynulo, že by účastníci závazek týkající se správy nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce, který měl být realizovaný žalovaným, simulovali. Rovněž z dokazování nevyplynulo, že by tímto závazkem účastníci disimulovali jiné právní jednání či sledovali jiný právní následek (např. v účetně daňové oblasti). Z předmětné inominátní smlouvy, jejímž obsahem je ujednání účastníků (ve stručnosti shrnuto) o zajištění správy nemovitých věcí, se podává, že se žalovaný za úplatu (v celkové výši 630 000 Kč) zavázal žalobci, že pro něj bude po dobu tří let (neboli 36 měsíců) zajišťovat správu nemovitých věcí, což spočívá v provádění základní údržby nemovitostí, které byly předmětem shora uvedené kupní smlouvy a jsou nyní ve vlastnictví žalobce. Součástí této smlouvy byl také závazek žalovaného, že žalobci předá „veškeré právní, technické a stavební dokumentace převáděných nemovitostí“, neboli, že předá žalobci de facto všechny relevantní podklady, které se standardně předávají prodávajícím kupujícímu při převodu nemovitostí. Obsah závazku byl tedy účastníky podle názoru soudu sjednán určitě, srozumitelně, účastníky byla rovněž sjednána určitě a srozumitelně cena plnění, takže soud v tomto ohledu neshledal, že by tento závazek jakkoli odporoval občanskému zákoníku; uvedený závazek byl tedy nepochybně projevem svobodně projevené vůle obou smluvních stran, kterou je třeba respektovat. Kromě toho podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

28. S ohledem na ad 27 je pak třeba posoudit, zda právní názor žalobce, který se domáhá po žalovaném vrácení předmětné částky ve výši 630 000 Kč, je po právu, či nikoliv. Podle názoru soudu po právu není.

29. Smlouva o správě nemovitých věcí podle názoru soudu není stižena absolutní neplatností, ani nebyla v důsledku právního jednání zrušena (např. odstoupením žalobce od této smlouvy; žalobce ani v žalobě netvrdil, že by od této smlouvy o správě nemovitých věcí uzavřené s žalovaným z nějakého důvodu odstoupil; okolnost příp. odstoupení od cit. smlouvy se nepodávala ani z žádného důkazu, které byly předloženy žalobcem, respektive účastníky, a jimiž soud provedl dokazování), takže zde není žádného hmotněprávního důvodu k tomu, aby se žalobce po žalovaném domáhal vrácení předmětné peněžité částky z titulu vrácení bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., neboť k takovému hmotněprávnímu důsledku (zrušení smlouvy a vzniku bezdůvodného obohacení, které by bylo třeba žalobci coby ochuzenému vydat) nedošlo.

30. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav ovšem neshledal ani jiný právní důvod k tomu, aby se žalobce po žalovaném mohl po právu domáhat vrácení žalované částky31. Z vyložených důvodů proto soudu nezbylo, než předmětnou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

32. Pokud jde o rozsah dokazování a rozhodnutí soudu o neprovádění dalších důkazů, v tomto směru soud pro stručnost odkazuje na vyhlášené usnesení při jednání konaném dne 12. 2. 2024, včetně ústního odůvodnění cit. usnesení samosoudcem, jak se podává z protokolu o tomto jednání; cit. usnesení je tak integrální součástí odůvodnění tohoto rozsudku.

33. Jelikož byl žalovaný v tomto sporu zcela úspěšný, náleží mu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (jež stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jejichž výše činí celkem částku 40 365,60 Kč a sestává se z těchto položek:

34. Odměna advokáta podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za 3 úkony právní služby [1. převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. sepis vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 3. účast právního zástupce žalovaného při jednání před soudem konaném dne 12. 2. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT] po 10 820 Kč (odměna vypočtena z tarifní hodnoty 630 000 Kč dle § 7 bodu č. 6 AT), tj. celkem ve výši 32 460 Kč.

35. Náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT – 3 x po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč.

36. Náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z pol. ad 25 a 26 dle § 138 odst. 3 písm. a) o. s. ř. (tj. 21 % z částky 33 360 Kč =) ve výši 7 005,60 Kč.

37. Cestovné právní zástupce žalovaného neúčtoval.

38. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen přisouzenou náhradu nákladů řízení zaplatit právnímu zástupci žalovaného.