6 C 72/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A právně zastoupený anonymizováno , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba právně zastoupeni anonymizováno , advokátkou se sídlem Anonymizováno o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Žaloba o určení, že žalovaná 1) je vlastnicí pozemků st. p. č. , hodnota, (jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům v obci , adresa, ) a p. č. , hodnota, , které leží v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným na nákladech řízení částku ve výši 20 291,70 Kč k rukám , anonymizováno, , advokátky se sídlem , adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 14. 3. 2023 domáhal určení, že žalovaná 1) je výlučnou vlastnicí označeného nemovitého majetku. Žalobní návrh odůvodnil skutkovým tvrzením, že žalovaná 1) uzavřela dne 28. 4. 2022 (jako dárkyně) s žalovaným 2) (jako obdarovaným) darovací smlouvu, jejímž předmětem bylo darování shora uvedených pozemků do vlastnictví žalovaného 2). V těchto nemovitostech se však v době darování nacházela poslední rodinná domácnost žalobce a žalované 1), kterou žalovaná 1) opustila v červenci 2021 a stále se zde nacházela rodinná domácnost žalobce a tehdy nezletilých dcer žalobce a žalované 1) –, jméno FO, a , jméno FO, , o které žalobce fakticky dosud výlučně pečuje a jež zde měly domov, školu a kamarády. Po uzavření darovací smlouvy žalovaný 2) dne 21. 7. 2022, vědom si skutečnosti, že v uvedeném rodinném domě se nachází rodinná domácnost žalobce a shora uvedených nezletilých dětí, vyzval žalobce a své vnučky, aby se z těchto nemovitostí vystěhovali. Žalobce v zájmu nezletilých dětí s dětmi opustil rodinnou domácnost nacházející se v předmětných nemovitostech a dne 21. 2. 2023 se vůči žalovaným 1) a 2) dovolal neplatnosti předmětné darovací smlouvy a oba žalované vyzval k obnovení vlastnického práva žalované 1); na tuto výzvu žalobce však žalovaní nijak nereagovali, pročež žalobci nezbylo než se předmětného nároku domáhat soudní cestou prostřednictvím této určovací žaloby.

2. Žalovaní 1) a 2 (dále též „žalovaní“) prostřednictvím své právní zástupkyně ve svém písemném vyjádření odmítli žalobní argumentaci. Žalovaná 1) v uvedeném rodinném domě žila se svým manželem – žalobcem a se svými dětmi až do 20. 2. 2023, kdy po fyzickém napadení žalobcem se z tohoto domu odstěhovala; v domě zůstal žalobce spolu s nezletilými dětmi. Žalobce se z domu odstěhoval počátkem září 2022, přičemž tímto krokem pominula podmínka existence rodinné domácnosti. V této souvislosti žalovaní poukazují na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3975/2017). Současně je třeba zohlednit důvod, který vedl žalovanou 1) k opuštění domu (její fyzické napadení žalobcem). Kromě toho žalobce je spoluvlastníkem id. , Anonymizováno, nemovitosti v k. ú. , adresa, na adrese , adresa, . Na základě této skutečnosti tak nemůže dojít k naplnění třetí podmínky dle § 747 odst. 1 o. z., tj. nezbytné potřeby předmětného domu k bydlení, kdy manžel nemá jinou možnost bydlení. Nadto žalobci ani nesvědčí naléhavý právní zájem na požadované žalobě, neboť on sám nebyl účastníkem darovací smlouvy ani netvrdí, že by mu snad mělo svědčit vlastnické právo k předmětnému bytu. Ve vztahu k dané darovací smlouvě je žalobce třetí osobou a naléhavý právní zájem by mohl mít pouze díky ochraně náležející mu podle § 747 o. z. Tato ochrana mu však náležela pouze za splnění všech podmínek dle § 747 o. z., které v tomto případě nebyly naplněny. Naléhavý právní zájem žalobce by mohl být dán pouze za předpokladu, že by rodinný dům nevyklidil a že by neměl jinou možnost bydlení. Z těchto důvodů proto žalovaní navrhli, aby předmětnou žalobu zamítl.

3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

4. Na základě darovací smlouvy ze dne 28. 4. 2022 žalovaná 1) darovala (svému otci) žalovanému 2) předmětné (ve výroku I. tohoto rozsudku specifikované) nemovité věci do výlučného vlastnictví (zjištěno z cit. darovací smlouvy na č. l. 5-7).

5. Žalovaný 2) je podle stavu zápisů v katastru nemovitostí výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 8).

6. Žalovaná 1) návrhem ze dne 19. 4. 2022, podaným u zdejšího soudu, se domáhá rozvodu manželství s žalobcem (zjištěno z cit. návrhu na č. l. 9).

7. Žalobce byl dopisem ze dne 21. 7. 2022 vyzván žalovaným 2) – coby vlastníkem předmětných nemovitostí (prostřednictvím jeho právní zástupkyně , anonymizováno, , advokátky se sídlem shora) - k vyklizení rodinného domu č. p. , Anonymizováno, ve , adresa, , resp. k vyklizení předmětných nemovitostí (zjištěno z cit. výzvy na č. l. 12-13).

8. Dopisem ze dne 21. 2. 2023, adresovaným jednotlivě žalované 1) a dále žalovanému 2), se žalobce vůči žalovaným dovolal neplatnosti předmětné darovací smlouvy z důvodu, že se v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, ve , adresa, , nacházela jeho rodinná domácnost, žalované 1) a jejich nezletilých dětí. Žalobce v návaznosti na toto dovolání se neplatnosti předmětné darovací smlouvy vyzval žalované ke zjednání nápravy tak, aby došlo k převodu předmětných nemovitostí zpět do vlastnictví žalované 1) (zjištěno z cit. dopisů na č. l. 14-15 s dodejkami na č. l. 21 a dále na č. l. 23).

9. Žalobce coby otec tehdy svých nezletilých dcer , jméno FO, , narozené dne , datum, , a , jméno FO, , narozené dne , datum, , se návrhem ze dne 10. 11. 2022 domáhal u zdejšího soudu v řízení o úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem přenesení místní příslušnosti na Okresní soud v , adresa, s odůvodněním, že se s nezletilými dcerami přestěhoval do rodinného domu na adrese , adresa, z důvodu, že byl nucen s dcerami opustit domácnost na adrese č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Rodinný dům v , Anonymizováno, si žalobce dlouhodobě pronajal, plánuje jeho odkup a společně s dcerami si všichni požádali o změnu trvalého pobytu. Obě nezletilé dcery mají ve , Anonymizováno, veškeré zázemí. Zájmem nezletilých dětí je, aby byly tímto řízením zatěžovány co nejméně, a aby bylo řízení vedeno u soudu, který je nezletilým nejbližší a tím mohlo být dosaženo stabilního a dlouhodobého řešení, čímž bude obecný soud v místě, kde se nezletilé trvale zdržují a zdržovat budou (zjištěno z cit. návrhu na č. l. 39).

10. Žalobce k posledně uvedenému návrhu připojil nájemní smlouvu, z níž soud zjistil, že dne 21. 7. 2022 , jméno FO, , narozený dne , datum, , bytem , adresa, , coby pronajímatel, a žalobce coby nájemce, uzavřeli nájemní smlouvu ohledně pronájmu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, s pozemky v , Anonymizováno, , a to do 31. 12. 2023, počínaje dnem 21. 7. 2022, s možností prodloužení nájmu na dobu dalšího jednoho roku (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 41-42).11. , jméno FO, , bytem shora (pronajímatel uvedeného rodinného domu) je přitom podle stavu zápisů v katastru nemovitostí výlučným vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, (jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, rodinný dům), který leží v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, (zjištěno z informace o pozemku na č. l. 58)

12. U žalobce a jeho dcer došlo s účinností od 9. 11. 2022 ke změně jejich trvalého pobytu, a to z původního na adrese , adresa, , na nový – na adrese , anonymizováno, (, adresa, ); z kopie potvrzení na č. l. 43 sice vyplývá, že žalobce je hlášen k trvalému pobytu na adrese , adresa, , kdežto jeho dcery , jméno FO, , jméno FO, zase na adrese , adresa, , leč soud má za to, že v tomto případě se jedná o zřejmou nesprávnost spočívající v nesprávném (patrně v důsledku písařské chyby) označení č. p. „, Anonymizováno, “ , adresa, coby adresy trvalého pobytu uvedených dcer žalobce, namísto správného označení č. p. „, Anonymizováno, “ v téže obci, z kteréžto okolnosti ostatně vycházely soudy (prvoinstanční i odvolací) v dále označené věci týkající se rodičovské odpovědnosti žalobce a žalované 1) k jejich nezletilým dětem (zjištěno z cit. potvrzení na č. l. 43, s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyplynulo najevo).

13. K výše uvedenému návrhu na přenesení místní příslušnosti soudu žalobce mj. připojil i prohlášení tehdy jeho nezletilých dcer , jméno FO, a , jméno FO, , gen. shora, které dne 2. 2. 2023 (na samostatných listinách, avšak s identickým obsahem) prohlásily, že: „Rodinný dům ve , Anonymizováno, považuji za svůj skutečný domov, ve kterém bydlím společně s otcem…a se sestrou…V domě ve , Anonymizováno, jsem od léta 2022 ani jednou nebyla a nikdy se tam nechci vracet…“ (zjištěno z cit. prohlášení na č. l. 52-53).

14. Okresní soud ve , Anonymizováno, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci péče o nezletilé děti , jméno FO, , narozenou dne , datum, , a , jméno FO, , narozenou dne , datum, , obě bytem , anonymizováno, , dcery rodičů – (nyní v této právní věci) žalobce a žalované 1), (k návrhu žalobce coby otce tehdy nezletilých dcer) přenesl svoji příslušnost na Okresní soud v , Anonymizováno, s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena tomuto soudu. Z odůvodnění písemného vyhotovení tohoto usnesení se mj. podává, že soud reflektoval návrh otce (nyní žalobce) o přenesení této příslušnosti, neboť nezletilé dcery má fakticky v péči od léta 2021, kdy byl společně s dcerami nucen opustit bydliště na adrese , adresa, , a to z důvodu výzvy k vystěhování od vlastníka domu , jméno FO, coby prarodiče nezletilých a otce jejich matky. Otec se přestěhoval s dcerami do rodinného domu na adrese , adresa, , který si dlouhodobě pronajal. Od léta 2022 se tak otec spolu s dcerami zdržují na této adrese a plánují odkup pronajaté nemovitosti. (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 35).

15. Posledně uvedené prvoinstanční usnesení bylo [k odvolání matky – nyní žalované 1)] usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , potvrzeno. Z písemného vyhotovení odůvodnění usnesení odvolacího soudu mj. plyne, že odvolací soud zohlednil vyjádření otce (žalobce) k odvolání matky [žalované 1)], v němž také uvedl, že od léta 2022 bydlí s dcerami na adrese , adresa, ), nezletilé mají nyní ve , Anonymizováno, svůj domov, rodinu, věci a život a žádná z nich se nechce vracet do domu ve , Anonymizováno, . K tomu odvolací soud dále vyložil, že v případě otce a jeho dcer se nejedná o přechodný pobyt, což vyplývá rovněž ze spisu, neboť otec uzavřel nájemní smlouvu na pronájem rodinného domu ve , Anonymizováno, , kde s dětmi bydlí, děti jsou přihlášeny k trvalému pobytu v obci , adresa, a obě děti v písemné formě dne 2. 2. 2023 prohlásily, že rodinný dům ve , Anonymizováno, nyní považují za svůj skutečný domov a že se nechtějí vracet do domu ve , Anonymizováno, , kde do léta 2022 bydlely (zjištěno z cit. usnesení odvolacího soudu na č l. 36-37).

16. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem o velikosti spoluvlastnického podílu id. , Anonymizováno, , společně s , jméno FO, , bytem , adresa, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. , Anonymizováno, , a s , jméno FO, (matkou žalobce), bytem , adresa, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. , Anonymizováno, 6, a to pozemků p. č. , hodnota, (jehož součástí je stavba v , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům), p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, , které leží v katastrálním území , adresa, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 71).

17. Soud učinil následují závěr o skutkovém stavu:

18. Žalovaná 1) byla do 24. 5. 2022 výlučnou vlastnicí nemovitých věcí st. p. č. , hodnota, (jehož součástí byla stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům) a p. č. , hodnota, . V tomto rodinném domě se nacházela rodinná domácnost žalobce a žalované 1), kteří jsou dosud manželé. Žalovaná 1) uvedené nemovité věci na základě darovací smlouvy ze dne 28. 4. 2022 darovala svému otci – žalovanému 2); právní účinky vkladu dle této darovací smlouvy nastaly k okamžiku 3. 5. 2022 k , Anonymizováno, hod. Žalobce na základě výzvy žalovaného 2) ze dne 21. 7. 2022 předmětný dům č. p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, společně se svými dcerami vyklidil a téhož dne (tj. 21. 7. 2022) si na základě nájemní smlouvy pronajal (od , jméno FO, , gen. shora) rodinný dům č. p. , Anonymizováno, s pozemky v , Anonymizováno, , , adresa, , a to na dobu do 31. 12. 2023 s možností prodloužení nájmu na dobu dalšího jednoho roku; podle prohlášení žalobce ve shora uvedeném řízení o úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti je plánován odkup těchto nemovitostí žalobcem. Kromě toho žalobce v té době byl (a i nadále je) spoluvlastníkem id. , Anonymizováno, pozemků p. č. , hodnota, (jehož součástí je stavba v , Anonymizováno, , část obce , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům), p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, ; z dokazování pak vyplynulo, že v tomto brněnském domě fakticky bydlí matka žalobce a rodinný dům není dvougenerační. Žalobce dne 22. 3. 2023 se u žalovaných (jednotlivě) dovolal neplatnosti předmětné darovací smlouvy, uzavřené dne 28. 4. 2022 mezi žalovanými z důvodu, že se zde nacházela rodinná domácnost žalobce, žalované 1) a jejich shora uvedených (tehdy nezletilých) dcer.

19. Žaloba není důvodná.

20. Podle § 744 o. z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

21. Podle § 747 odst. 1 o. z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.

22. Podle § 747 odst. 2 o. z. jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

23. Z uvedeného ustanovení se podává, že při tvrzení okolností, při jejich prokázání by bylo nezbytné přistoupit k aplikaci § 747 odst. 3 o. z., je pak třeba dovodit, že v takovém případě žalobci svědčí ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Zde stran věcně právní deklarace ve prospěch žalované 1) k předmětnému nemovitému majetku, neboť právním důsledkem po právu učiněného dovolání se neplatnosti převodní smlouvy by byl stav, kdy (v poměrech této právní věci) by žalovaná 1) byla nadále výlučnou vlastnicí předmětného nemovitého majetku. Právě za účelem dosažení souladu mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí, kde coby vlastník nemovitých věcí dosud figuruje žalovaný 2), by žalobci svědčila jím uplatněná určovací žaloba. Proto námitce žalovaných stran absence naléhavého právního zájmu žalobce na podání této určovací žaloby nelze přisvědčit.

24. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3975/2017, k ustanovením § 744 a § 747 o. z. vyložil a odůvodnil následující právní závěry:25. „Současná právní úprava navázala na dřívější právní úpravu i závěry judikatury a v § 744 o. z. výslovně zakotvila právo bydlení druhého manžela v případě, je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet a je-li to jiné právo než závazkové (typicky právo vlastnické). Právo bydlení vznikne druhému z manželů uzavřením manželství, vzniklo-li výhradní právo před jeho uzavřením, nebo vznikem tohoto výhradního práva za trvání manželství. Obydlím manželů je pak místo, kde je vedena jejich rodinná domácnost. Vymezení rodinné domácnosti manželů o. z. neobsahuje, lze však vyjít z definice formulované v souvislosti s výkladem § 743 o. z. komentářovou literaturou, podle níž je rodinnou domácností manželů společenství tvořené manžely, případně dalšími osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími. Existence rodinné domácnosti v předmětném domě nebo bytě je tak jednou ze základních podmínek vzniku i trvání práva bydlení.

26. V souladu se zásadou zvýšené ochrany rodiny, rodičovství a manželství [§ 3 odst. 2 písm. b) o. z.] upravuje § 747 o. z. ochranu právního postavení manžela, který bydlí na základě odvozeného právního titulu tím, že stanoví tomu z manželů, jemuž náleží právo nakládat s domem nebo s bytem, povinnost zdržet se všeho, čímž by svým jednostranným jednáním znemožnil nebo ohrozil bydlení manželů nebo rodiny. Předpokladem ochrany podle tohoto ustanovení je a) právo jednoho z manželů nakládat domem nebo bytem, b) v domě nebo bytě se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, c) nezbytná potřeba tohoto domu nebo bytu k bydlení.

27. Ad a) Právo jednoho z manželů nakládat domem nebo bytem musí být samostatné a nezávislé na druhém manželovi, přičemž může se jednat o právo věcné, typicky vlastnické, nebo i závazkové, např. výpůjčka. Oprávnění nakládat je třeba vykládat široce, tedy jako souhrn všech subjektivních práv k domu či bytu. Podle názoru dovolacího soudu tak pojem nakládat zahrnuje i možnost domáhat se vyklizení domu nebo bytu.

28. Ad b) Podmínka umístění rodinné domácnosti manželů nebo rodiny znamená, že v domě nebo bytě mají společné obydlí buď oba manželé, případně s dalšími osobami (dětmi), nebo se tam nachází domácnost rodiny, kterou může tvořit i jen jeden manžel, ať již sám, či s dalšími osobami (dětmi).

29. Ad c) Třetí podmínkou je nezbytná potřeba realizovat právo bydlení právě v tomto domě nebo bytě, tedy jinak řečeno ochrana podle tohoto ustanovení se neuplatní v případě, že manžel nebo rodina mohou uspokojit svou potřebu bydlení jiným způsobem, přičemž je třeba zkoumat faktickou možnost bydlení, nepostačuje pouhý právní titul k jiné možnosti bydlení.

30. Opustí-li manžel, který má právo nakládat s domem nebo bytem, v němž se nachází rodinná domácnost, tuto domácnost s úmyslem se do ní nevrátit a neobnovit společné soužití, dojde k jejímu zániku.“31. V posuzovaném případě žalobci nesvědčily podmínky pro uplatnění práva dovolat se neplatnosti předmětné darovací smlouvy, neboť dokazováním bylo zjištěno, že v době, kdy se žalobce této neplatnosti darovací smlouvy vůči žalovaným dovolal (u obou dne 22. 3. 2023), již několik měsíců (konkrétně od 21. 7. 2022) bydlel na základě nájemní smlouvy se svými dcerami v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, s jednoznačným úmyslem zde se svými dětmi trvale bydlet, s vyloučením možnosti se vrátit do rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Žalobce si společně s dcerami změnil trvalý pobyt na adrese , adresa, , což je sice adresa odlišná od adresy pronajatého rodinného domu v , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, , nicméně je nesporným faktem, že žalobce kategoricky vyloučil, že by se svými dcerami chtěl bydlet v rodinné domě č. p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , okr, , adresa, , což reflektoval zdejší soud i odvolací soud ve věci sp. zn. , spisová značka, , pročež i v tomto směru je třeba – též s přihlédnutím k § 13 o. z. a § 159a odst. 4 o. s. ř. - z uvedených rozhodnutí (zde v otázce relevantní změny trvalého pobytu a skutečnosti, že se žalobce ani jeho dcery nemíní vrátit do rodinného domu ve , adresa, ) vycházet.

32. Za této skutkové situace proto podaná žaloba zcela ztrácí právní relevanci a podle názoru soudu představuje spíše šikanózní žalobu, neboť jejím cílem – s přihlédnutím k opakované deklaraci trvalého pobytu žalobce s jeho dcerami na jiné adrese, učiněné v řízení o určení rodičovské odpovědnosti - nebylo a ani nadále není dosažení vlastnictví předmětného rodinného domu ve prospěch žalované 1) s tím, aby se žalobce se svými dcerami mohl vrátit do tohoto obydlí (rodinné domácnosti), nýbrž jsou jí sledovány zcela jiné důvody (které částečně naznačila právní zástupkyně žalobce při jednání konaném u zdejšího soudu dne 21. 6. 2023 na č. l. 74 in fine protokolu o tomto jednání – viz arg.: „…další věc je, že teď probíhají nějaká jednání ohledně SJM a podobně a vlastně i žalobce nějakým způsobem investoval do té nemovitosti a v podstatě ideálním vyústěním toho by bylo, že ta nemovitost by byla darována na dcery.“), jež však nejsou hodny ochrany ve smyslu § 747 odst. 1 a 2 o. z.

33. Jelikož žalovaná v tomto sporu dosáhla plného procesního úspěchu, je žalobce dle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen žalované v plném rozsahu nahradit náklady řízení. Soud přitom neshledal důvody pro mimořádnou aplikaci § 150 o. s. ř., a to právě z důvodů uvedených v bodech 31 a 32 tohoto odůvodnění rozsudku.Výše celkové náhrady nákladů řízení činí Kč a sestává se z34. A) z odměny právní zástupkyně (advokátky) za zastupování žalovaných:35. aa) dle § 6 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), § 9 odst. 4 písm. b) AT, § 7 bod 5 AT (odměna byla vypočtena z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč) a za užití § 12 odst. 4 AT (odměna za zastupování dvou a více osob) po 4 960 Kč, a to 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a/ AT, 2. sepis vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d/ AT, a 3. účast advokátky žalovaných na jednání před zdejším soudem konaném dne 21. 6. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g/), celkem tedy odměna ve výši (3 x 4 960 Kč=) 14 880 Kč;36. ab) ze 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 900 Kč;37. B) z cestovného ze sídla advokátky žalovaných (advokátní kancelář se sídlem , adresa, ) ke zdejšímu soudu a zpět, a to za jednu cestu k jednání u zdejšího soudu, které se konalo dne 21. 6. 2023, celkem 78 km, při použití osobního automobilu zn. , Anonymizováno, RZ , SPZ, , při průměrné spotřebě paliva BA 95 5,8 l/100, dle vyhl. č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, v platném znění, ve výši 41,20 Kč/l, a dále s přihlédnutím k sazbě základní náhrady za používání silničních vozidel (5,20 Kč/1 km) dle § 1 písm. b) cit. vyhl., celkem tedy cestovné za jednu cestu ve výši 590 Kč (z toho základní náhrada za provoz vozidla je ve výši 405 Kč a náhrada spotřebu paliva činí 186 Kč);38. C) z náhrady za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč za cestu advokátky žalovaných za cestu k jednání shora, v celkové výši 400;39. D) z částky odpovídající 21 % DPH (za ad A až C) ve výši 3 521,70 Kč.

40. Náklady řízení dle výroku II. je žalobce povinen zaplatit společně a nerozdílně žalovanému k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 2 o. s. ř.).

41. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.