11 C 89/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce Anonymizováno Jméno advokáta A Anonymizováno Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, Anonymizováno., Anonymizováno Datum narození žalované A Anonymizováno Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, Anonymizováno Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni Anonymizováno Jméno advokáta B Anonymizováno Adresa advokáta B pro zdržení se imisí kročejového zvuku I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaných povinnosti zdržet se při užívání bytové jednotky č. Anonymizováno, nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, v katastrálním území adresa zapsáno na LV č. hodnota (bytová jednotka žalovaných) všeho, co působí, že do jednotky č. Anonymizováno 7, nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, v katastrálním území adresa zapsáno na LV č. hodnota vnikají z bytové jednotky žalovaných imise kročejového zvuku nad míru přiměřenou místním poměrům, tedy nad 54 dB, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované

1. Anonymizováno jméno FO náhradu nákladů řízení v částce částka a žalovanému 2. jméno FO v částce částka, a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných. III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci vrácena nespotřebovaná část složené zálohy na náklady důkazů ve výši částka, a to z účtu Okresního soudu ve adresa. IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaným vrácena nespotřebovaná část složené zálohy na náklady důkazů ve výši částka, a to z účtu Okresního soudu ve adresa.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum ve znění její opravy ze dne datum a datum, doplnění ze dne datum a datum a ve znění žalobního petitu ze dne datum, jehož změna byla připuštěna při jednání soudu dne datum, domáhal po žalovaných povinnosti zdržet se při užívání bytové jednotky č. Anonymizováno se v budově č.p. Anonymizováno, v katastrálním území adresa zapsáno na LV č. hodnota (dále jen „bytová jednotka žalovaných“) všeho, co působí, že do jednotky č. Anonymizováno, nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, v katastrálním území adresa zapsáno na LV č. hodnota (dále jen „bytová jednotka žalobce“) vnikají z bytové jednotky žalovaných imise kročejového zvuku nad míru přiměřenou místním poměrům, tedy nad 54 dB. Návrh odůvodnil tím, že v období dubna až prosince 2021 došlo ze strany žalovaných k celkové rekonstrukci jejich bytové jednotky, v rámci níž došlo i k vadně provedené rekonstrukci podlahy. Žalovaní dostatečně technicky nezajistili konstrukci podlahy z hlediska útlumu kročejového hluku a přenosu tohoto hluku do bytové jednotky žalobce, neopatřili podlahu izolačními vrstvami: roznášecí vrstvou, zvukoizolační podložkou a nášlapnou vrstvou. Žalobce následně dne datum žalované písemně upozornil na hluk pocházející z jejich bytové jednotky zapříčiněného dle žalobce vybetonováním podlah, kdy v bytové jednotce žalobce je slyšet dupání, posouvání židlí, bouchání pračky, štěkot psa, otřesy apod. a požádal žalované o navrácení podlah do původního stavu či stavu vyhovujícího předpisům. Žalovaní však na výzvy žalobce nereagovali. Okresní soud v Plzni rozhodoval případ obdobného bytového domu, kdy rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, označil za hodnotu přípustné vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku 58 dB. Žalobce bytovou jednotku obývá až na malé přetržky od roku 1969, před rekonstrukcí provedenou žalovanými žalobce až na nestandardní situace o svých sousedech nevěděl. Nyní však jakýkoliv pohyb u žalovaných žalobce silně vnímá. adresa u žalobce způsobuje úzkost, stres, podrážděnost a nespavost, zvýšil se mu tlak, v noci je buzen žalovanými, když jdou na záchod. Žalobce je s ohledem na výše uvedené toho názoru, že míra hluku pocházející z bytové jednotky žalovaných přesahuje míru přiměřenou místním poměrům, tj. nad 54 dB, oproti původně navrženým 58 dB.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili s tím, že žalovaní v rámci rekonstrukce provedli výměnu podlahové krytiny, nicméně nezasáhli do společných částí bytového domu č. p. Anonymizováno, Anonymizováno (dále jen „bytový dům“). Žalovaní se s žalobcem v minulosti neshodli na způsobu realizace měření k posouzení míry hluku a zjištění příčin žalobcem tvrzené hlučnosti. Rovněž namítli, že i sám žalobce ve své bytové jednotce prováděl rekonstrukční práce zahrnující mimo jiné tzv. podhledy na stropní konstrukci, které mohou dle názoru žalovaných vést k přenášení hluku. Žalobcem tvrzený hluk v podobě občasného štěkání psa, chůze po vlastním bytě, „dupání“, bouchání pračky, posouvání židlí apod. je dle žalovaných nutné považovat za naprosto běžné činnosti, které obyvatelé bytu v rámci výkonu svého vlastnického práva provádějí. Žalovaní poukázali na to, že v přímém sousedství bytového domu se nachází stavba Gymnázia adresa a sportovní hřiště, které je orientováno přímo do oken bytových jednotek účastníků. adresa pocházející ze sportovního hřiště pak dle žalovaných zvyšuje hlukovou hranici pro místní poměry. Rovněž se v blízkém sousedství nachází stavba HZS a ZZS, stanice adresa. Kolem bytového domu vede silnice do zahrádkářské kolonie. V bytové jednotce žalobce nejsou zaizolovány dveře, v důsledku čehož proniká do bytové jednotky žalobce rovněž hluk z chodby. V součinnosti s vlastníky sousedních bytových jednotek č. Anonymizováno/3 a č. Anonymizováno 6 žalovaní provedli vlastní měření pronikání hluku v těchto bytových jednotkách, na základě něhož dospěli k závěru, že pokud dochází k přenášení hluku z bytové jednotky žalovaných do bytové jednotky žalobce, pak je tomu v důsledku stavebního stavu celého bytového domu (a jeho společných částí), nikoliv v důsledku stavu bytové jednotky žalovaných, popř. jimi provedené rekonstrukce.

3. Součástí žaloby byl i požadavek žalobce, aby žalovaný 2) uvedl do původního stavu ventilaci, k jejímuž poškození mělo dojít při rekonstrukci bytové jednotky žalovaných a kterou měl žalovaný 2) nesprávně opravit tím, že ventilaci napojil na odpadní rouru v bytovém domě, v důsledku čehož do bytové jednotky žalobce pronikal zápach. Tento žalobní návrh byl vyloučen k samostatnému projednání a pravomocným usnesením vydaným Okresním soudem ve adresa dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s opravným usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, byl ve věci schválen smír. právnická osoba rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Z místního šetření konaného dne datum v čase 9:10 až 10:51 soud zjistil, že účastníci jsou sousedi v bytovém domě. Žalovaní obývají bytovou jednotku nad žalobcem a dispozičně užívají byt obdobným způsobem jako žalobce, tj. obývací pokoj s kuchyňským koutem i ložnice spolu vertikálně sousedí a dětský pokoj žalovaných se nachází nad pracovnou žalobce. Všichni účastníci mají spaní uzpůsobeno v ložnici, v obývacím pokoji mají včetně kuchyňského koutu pouze sedačku s televizí, třetí pokoj využívá žalobce jako pracovnu, naopak žalovaní jako hernu a budoucí plnohodnotný dětský pokoj.

6. Z výpisu z LV č. hodnota pro katastrální území a obec adresa ze dne datum soud zjistil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky žalovaných, přičemž každý z žalovaných je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½. Z výpisu z LV č. hodnota pro katastrální území a obec adresa ze dne datum soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky žalobce.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval před podáním žaloby žalované ke zjednání nápravy stran obtěžování hlukem, popraskaného stropu a poškozeného ventilátoru v koupelně.

8. Z náhledu do katastrální mapy, z webových stránek HZS adresa (dostupné na: www.hzscr.cz/clanek/uzemni-odbor-zdar-nad-sazavou.aspx?q=Y2hudW09NA%3D%3D) a z webových stránek HZS adresa (dostupné na: www.zzsvysocina.cz/vyjezdova-zakladna-velke-mezirici/os-1023) soud zjistil, že v sousedství bytového domu se nachází sportovní hřiště Gymnázia ve Velkém adresa a stanice integrovaného záchranného systému, konkrétně stavba HZS a ZZS, stanice adresa. Současně kolem domu prochází hlavní pozemní komunikace k turistickému cíli „Fajtův kopec“.

9. Z detailu stavebního objektu dostupného na čuzk.cz soud zjistil, že bytový dům byl dokončen datum, nachází se v něm 24 bytů, 5 podlaží, 2 vchody, vodovod, zastavěná plocha činí 425 m2, je připojen na kanalizační síť, bez výtahu. Nosná konstrukce bytového domu je tvořena kamenem, cihlami, tvárnicemi vč. kombinací.

10. Ze stanov právnická osoba soud zjistil, že v čl. 4 jsou upravena základní členská práva a povinnosti jejich uplatňování, mj. povinnost udržovat byt a společné části tak, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu, zdržet se ohrožení, změny nebo poškození společných částí nebo ztížení výkonu oprávnění svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt a užívat společně části jiným členům společenství.

11. Z čestného prohlášení jméno FO soud zjistil, že paní jméno FO bydlí v bytovém domě 22 let v bytové jednotce č. 1425/4, neslyší kroky ani žádný hluk z bytové jednotky nacházející se nad její bytovou jednotkou, a to ani v běžné dny, pokud se nejedná o rekonstrukci, výměnu oken apod. právnická osoba hodnotí jako klidný a tichý, sousedé jsou ohleduplní.

12. Z e-mailu tituly před jménem jméno FO, náměstka léčebné přednemocniční péče, ze dne datum, soud zjistil, že dne datum, tj. v den konání místního šetření ze strany soudu, vyjížděla výjezdová skupina RLP ZZS KV ze základny adresa v čase 8:26 hod. a 11:09 hod.

13. Z vyjádření zástupce Hasičské záchranné služby právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že dne datum, tj. v den konání místního šetření ze strany soudu, neměla v čase 9:30 hod. až 10:30 hod. jednotka HZS právnická osoba ze stanice adresa výjezd s výstražným zvukovým zařízením.

14. Ze znaleckého posudku č. hodnota-080404 ze dne datum vypracovaného Technickým a zkušebním ústavem stavebním adresa, s.p., Pobočkou 4 – adresa, znaleckým ústavem z oboru stavebnictví, soud zjistil, že znalecký ústav naměřil váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku a faktoru přizpůsobení spektru CI L´n,w [dB] následovně: - u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: měkký koberec) mezi obývacím pokojem žalovaných a obývacím pokojem žalobce v hodnotě hodnota dB, - u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: částečně měkký vinyl) mezi dětským pokojem žalovaných a pracovnou žalobce v hodnotě hodnota dB, - u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: částečně měkký vinyl) mezi ložnicí žalovaných a ložnicí žalobce v hodnotě hodnota dB. V rámci šetření znalecký ústav provedl doplňkové měření pro odhad výchozího stavu kročejové zvukové izolace, a to u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: parketové vlysy) mezi byty rodiny Ambrožovy a Řezaninovy v obývacím prostoru, kde bylo naměřeno 54 dB (třída D). Dále znalecký ústav za pomoci metodiky COST přepočetl váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku se započtením faktoru přizpůsobení spektru CI,50-2500, pro účely převodu naměřených hodnot na subjektivní vjemy L´n,T,50 [dB] včetně třídy akustické kvality bytu následovně: - u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: měkký koberec) mezi obývacím pokojem žalovaných a obývacím pokojem žalobce v hodnotě hodnota dB (třída D), - u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: částečně měkký vinyl) mezi dětským pokojem žalovaných a pracovnou žalobce v hodnotě hodnota dB (třída E), - u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: částečně měkký vinyl) mezi ložnicí žalovaných a ložnicí žalobce v hodnotě hodnota dB (třída E). V rámci odhadu výchozího standardu s původními podlahami, a to u stropu s podlahou (nášlapná vrstva: parketové vlysy) mezi byty rodiny Ambrožovy a Řezaninovy v obývacím prostoru, došel k hodnotě hodnota dB (třída D). Znalecký ústav dále uvedl, že dle jeho názoru byla v daném případě dodatečná zvukově-izolační opatření možná, ostatně tato byla provedena, když dle předložené skladby potvrzené ze strany řemeslníka jméno FO, byly během rekonstrukce v roce 2021 položeny: keramická dlažba Multi Tahiti v chodbě a koupelně a keramická dlažba Stylnul Meranti v obývacím pokoji a kuchyni, a dle potvrzení jméno FO, podlaháře, byla aplikována samonivelační stěrka jméno FO RAPID S400 na původní betonovou mazaninu opatřenou adhezním můstkem a hloubkovou penetrací a následně byla aplikována podložka Arbiton Secura Vinyl Click 3in1, 1,5 mm, a klikací vinylová podlaha LVT adresa Nordic 4,2 mm - 0,3 mm v dětském pokoji a ložnici. Dle znaleckého ústavu nic nebránilo použití podložky s větší tloušťkou. Rekonstrukci podlah neprovedla dle názoru znaleckého ústavu autorizovaná osoba, neboť rekonstrukcí došlo k ovlivnění několika základních požadavků na stavby – mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost a ochrana proti hluku. Dle závěrů znaleckého posudku tedy rekonstrukce podlah v bytové jednotce žalovaných měla negativní vliv na míru imisí – kročejového hluku v ložnici a pracovně žalobce, naopak v obývacím pokoji žalobce měla vliv neutrální (přičemž hodnocení je vztaženo k aktuální nášlapné vrstvě – koberci v obývacím pokoji). Požadavky normy ČSN 73 0532 jsou splněny v obývacím pokoji, nejsou splněny v ostatních pokojích žalovaných/žalobce. V daném případě je nutné aplikovat jako požadovanou váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w ≤ 53 dB, neboť byla možná dodatečná zvukově-izolační opatření, přičemž žalovanými již byla částečná opatření aplikována v podobě podložky Arbiton Secura Vinyl Click 3in1, 1,5 mm. Důvodem zvýšených hodnot kročejové neprůzvučnosti je nižší útlum kročejového hluku novými podlahami žalovaných. V současné době je nemožné zjistit původní stav zvukové izolace, znalecký ústav proto vycházel z měření provedeného mezi byty rodiny Anonymizováno a Anonymizováno, které považoval za odhadnutý standard v bytech, které mají podlahy v původním stavu. Znalecký ústav uzavřel, že pokud jde o přenos mezi obývacími pokoji účastníků, došlo pravděpodobně ke zlepšení vůči odhadnutému původnímu stavu (při zohlednění nově položeného koberce) a subjektivní vjem mezi těmito pokoji je tak pravděpodobně stejný pro současný i odhadnutý výchozí stav. U přenosu mezi ložnicemi nedošlo pravděpodobně ke zlepšení ani ke zhoršení vůči odhadnutému výchozímu stavu, subjektivní vjem se pravděpodobně změnil o jeden stupeň ze „slyšitelný“ na „jasně slyšitelný“, resp. z „jasně slyšitelný“ na „velmi jasně slyšitelný“ (v případě hry dětí na podlaze). Konečně u přenosu mezi dětským pokojem žalovaných a pracovnou žalobce došlo pravděpodobně ke zhoršení vůči odhadnutému stavu, přičemž i subjektivní vjem zdrojů kročejového zvuku se změnil o jeden stupeň ze „slyšitelný“ na „jasně slyšitelný“, resp. z „jasně slyšitelný“ na „velmi jasně slyšitelný“ (v případě hry dětí na podlaze). K otázce vlivu podhledů žalobce na kročejovou neprůzvučnost znalecký ústav uvedl, že bez odstranění podhledů a provedení měření bez těchto podhledů nelze na otázku odpovědět. Vliv mohly podhledy mít negativní i pozitivní. Jejich instalací došlo k ovlivnění světlé výšky, která činí 2,53 m namísto 2,6 m. Společné části bytového domu nemají s přenosem kročejového zvuku nic společného. Znalecký ústav závěrem uvedl, že jako řešení nastalého stavu (a nejsnadnější řešení) je celoplošná a trvalá aplikace (nalepení) koberců ve všech obytných místnostech žalovaných, čímž dojde ke zlepšení na vyhovující hodnotu 53 dB. Složitější alternativu představuje kompletní demontáž podlah a realizace účinné akustické plovoucí podlahy. Znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, LL. M., v rámci svého výslechu při jednání soudu dne datum na závěry ve znaleckém posudku plně odkázal. Najisto postavil, že požadavkovou normu na stavební akustiku představují naměřené hodnoty 53 dB, 54 dB a 57 dB, byť znalec pracoval i s metodikou COST, která zohledňuje subjektivní vjemy, jedná se ale o doprovodnou veličinu. Výjimka v podobě hodnoty 58 dB je stanovena pro domy, které neumožňují dodatečné zvukově-izolační opatření. Běžná hodnota kročejové neprůzvučnosti dle normy v tomto konkrétním bytovém domě, kterou by žalovaní neměli překračovat, je 53 dB, ale s ohledem na místní poměry je to 54 dB. Uvedenému nevyhovují naměřené hodnoty v pracovně žalobce. Dle znalce existují osoby s rezistenčním spektrem vnímání a osoby senzitivnější, nicméně právě z toho důvodu existují objektivní metody, aby byla naměřena čísla a vycházelo se z normových standardů, které jsou naměřeny pro průměrného člověka. Znalec popsal, že rozdíl 3 dB neznamená dvojnásobek vjemu, nedokáže ani nastolit nesnesitelný stav, ale jedná se o rozdíl, který pozná každý a většina jej bude brát rušivěji.

15. Z odborného vyjádření jméno FO, Noitami akustika s.r.o. soud zjistil, že se závěry znalce nesouhlasil, jelikož dle jeho blíže neodůvodněného soudu v domě nejsou možná dodatečná izolační opatření díky nízké světlé výšce.

16. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že bydlel 3-4 roky ve stejném bytovém domě jako účastníci řízení. Ve své bytové jednotce, která je aktuálně ve vlastnictví žalovaných, se příliš nezdržoval, jezdil na zahraniční montáže. V místnostech měl položené koberce vyjma kuchyně a chodby, kde byla plovoucí podlaha. Pod koberci se nacházely parkety. Dle jeho názoru bylo v domě slyšet všechno, jednalo se o starý cihlový dům. Žalobce po dobu svého bydlení neviděl. Slýchával telefonování od sousedů, jiné zvuky (splachování, sprchování apod.,) neslyšel, protože jeho byt byl vrchním bytem. Žalobce se před svědkem nemístně vyjadřoval na adresu žalovaných, nazval žalovaného jako „hajzla z vrchu ze shora“. Bylo to v situaci, kdy se za ním žalobce zastavil s tím, že mu na adresu bývalého bydliště dorazila zásilka s kartičkou pojišťovny.

17. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že svědek bydlel společně s manželkou 4 roky v nájemní bytové jednotce, kterou v současné době vlastní žalovaní. V bytě se nacházeli převážně o víkendu, měli v bytě koberce, možná i parkety a plovoucí podlahu. Sám sousedy nikdy neslyšel, jednalo se o klidnější dům. Stalo se, že na ně zvonil žalobce, že je v bytě hluk. To bylo v době, kdy se v bytě nacházely šestileté děti a běhaly po chodbě, kde byla plovoucí podlaha. Poprvé se to stalo asi po roce, co v bytové jednotce bydlel, svědek se žalobci omluvil, vnoučata zklidnil. Podruhé se to stalo kolem Vánoc a potřetí se to stalo tak, že žalobce zastavil svědka na chodbě a zeptal se svědka, co to mělo v neděli znamenat. Po těchto zkušenostech vnoučata ke svědkovi příliš nechodila a když náhodou přišla, tak je preventivně zklidnili, aby byl od žalobce klid. Žalobci rovněž vadilo, že svědek s manželkou kouřil na balkoně. Svědek neví o tom, že by měl někdo další se žalobcem problém. Soused pan jméno FO měl také malé děti, ale nikdy se o ničem nezmínil. Od žalobce někdy zaslechl nějakou hudbu, ale nejednalo se o nic extrémního.

18. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že bydlel v nájmu v bytové jednotce sousedící s bytovou jednotkou žalobce. Při stěhování jej majitel pronajímaného bytu upozornil, že má „očekávat problémy“, protože žalobci vadí sebemenší hluk. Poprvé za ním žalobce přišel, když si pustil hudbu z jednoho pokoje do druhého k uklízení a vaření, kdy do minuty zazvonil žalobce s tím, aby hudbu vypnul. Svědek mu však sdělil, že se jedná o denní dobu. Svědek si přivydělává výrobou online contentu, je „nočním tvorem“, baví se s diváky, vysílal i do dvou/do tří do rána. Jakmile pak žalobce zaslechl něco přes zeď, začal si svědka nahrávat přes dveře, nahrával jej i přes okno balkonu, a nahrávky poté odesílal majiteli bytu. Následně mu i vyhodil jističe. Vše vyvrcholilo v jeden večer, kdy mu žalobce měl vyhrožovat i pěstí, pak svědka napadl a strčil do něj, po čemž svědka udal na přestupkové oddělení. Ta situaci vyhodnotila tak, že se jedná o dvě rozdílné výpovědi bez existence svědka. Po roce se z domu odstěhoval, považoval to za lepší řešení. Problém v bytovém domě měl pouze se žalobcem, vídával k němu chodit děti s kytarou, občas i zaslechl, že v bytě žalobce někdo hraje/cvičí.

19. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že celý život bydlí ve stejné bytové jednotce. Má za to, že se jeho zdravotní stav zhoršil v důsledku rekonstrukce žalovaných, protože od té doby se nevyspí, trpí nespavostí, nedobrovolně monitoruje veškerý pohyb žalovaných, není schopen si číst. U lékaře se svými problémy nebyl. Dunivý zvuk se dle jeho názoru před rekonstrukcí v bytě nevyskytoval, nyní se všechno „nese i křížem“. Od roku 2003 v bytě provozuje střižnu za účelem přivýdělku, rovněž zde provádí výuku po dobu 10 let, dříve zde učil v pondělí a úterý, od rekonstrukce žalovaných učí méně. právnická osoba pracuje z domu, má zde kancelář. Ohledně hluku v domě v minulosti řešil s panem jméno FO, že dělá hluk 24 hodin denně, situaci měla řešit i policie, které žalobce předával nahrávky hluku a pan jméno FO se musel vystěhovat z domu pryč. Měl konflikt i s panem Svobodou, se kterým řešil pana jméno FO, protože mu byt pronajímal. Několikrát kvůli tomu volal v noci panu Svobodovi, na pana jméno FO pak jednou v noci volal policii. I dříve slyšel z bytu pana Svobody hluk, chtěl po něm, aby si zaizoloval stěnu. Ze spodní části bytového domu nic neslyší, pouze upozorňoval paní jméno FO, aby rekonstrukci nedělala v pondělí, že se sbíjení nese domem nahoru.

20. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování přehráním nahrávek pořízených a předložených žalobcem na dvou nosičích, rozhodnutím Okresního soudu v Plzni, č. j. spisová značka, záznamem z telefonního hovoru, doplněním znaleckého posudku o měření s odstraněnými podložkami a koberci a napříč místnostmi a o měření imise kročejového zvuku po odstranění koberce a dalších podložek, výslechem svědka jméno FO, jakožto i dalšími dosud neprovedenými důkazy, neboť měl za to, že za dané situace by jejich provedení nepřineslo žádné nové zjištění. Judikatura se k důkazu neprovádí, jelikož soud zná právo. Teorii žalobce o křížovém měření vyloučil k dotazu žalobce sám znalec při svém výslechu. Z místního šetření soudu i fotodokumentace znalce vyplynulo, že v obývacím pokoji žalovaných se koberec nacházel vždy, proto výsledek měření jiného složení podlahy nemůže obstát. S ohledem na objektivně naměřené hodnoty znaleckým ústavem je zbytečné, aby soud přehrával nahrávky pořízené žalobcem, které budou na posluchače vždy působit subjektivně. Z obdobných důvodu a nadbytečnosti soud zamítl návrh žalovaných na doplnění dokazování účastnickými výslechy žalovaných, částečným výpisem z katastru nemovitostí k pozemkům p. č. Anonymizováno/1 a Anonymizováno/3, nahrávkou hluku z bytové jednotky č. Anonymizováno/3, místním šetřením v bytových jednotkách č. Anonymizováno/3 a Anonymizováno/6, výslechem svědkyň jméno FO a jméno FO, a ostatními navrženými důkazy, které dosud nebyly provedeny. Nutno podotknout, že žalovaní na nich, vyjma vlastní výpovědi, netrvali.

21. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že účastníci jsou vertikální sousedi v bytovém domě, kteří užívají dispozičně své bytové jednotky stejným způsobem, tj. obývací pokoj s kuchyňským koutem a ložnice spolu vzájemně přímo sousedí, dětský pokoj se nachází nad pracovnou žalobce. Všichni účastníci mají spaní uzpůsobeno v ložnici, v obývacím pokoji mají včetně kuchyňského koutu pouze sedačku s televizí, třetí pokoj využívá žalobce jako pracovnu, naopak žalovaní jako hernu a budoucí plnohodnotný dětský pokoj. Žalobce svůj byt dříve zrekonstruoval a opatřil sádrokartonovými podhledy, žalovaní zase provedli komplexní rekonstrukci, při které vyměnili stávající podlahy ve formě parketových vlysů s koberci v pokojích a plovoucí podlahy v kuchyňském koutu za dlažbu s kobercem v obývacím pokoji a za vinylovou podlahu v ložnici a pokoji. Od té doby je žalobce žalovanými rušen imisemi kročejového zvuku. Žalobce je v rámci občanského soužití osobou citlivou na hluk z okolních bytů. Ať už se jednalo o byt sousedící na patře nebo nad jeho vlastním bytem, požadoval po nájemcích těchto bytů, aby některé činnosti jednoduše nevykonávali, přičemž tyto požadavky prezentoval nejčastěji osobně, ale i za pomoci zásahu do jističe sousedního bytu. V rámci znaleckého zkoumání naměřil znalecký ústav v místnostech žalobce hodnoty kročejové neprůzvučnosti z bytu žalovaných 53 dB (obývací pokoje), 54 dB (ložnice) a 57 dB (třetí pokoj). Z měření mezi dvěma obývacími pokoji cizích sousedních bytů v původním stavu s parketovými vlysy vyplynula hodnota přiměřená místním poměrům bytového domu ve výši 54 dB. Žalobce vnímá situaci senzitivně, ačkoliv se lékařsky vyšetřit nikdy nenechal, dlouhodobě ve svém bytě provozuje podnikatelskou činnost ve formě učení hry na kytaru a tvorby multimediálního obsahu. Sousedům taková jeho činnost nevadila, ačkoliv ji z jeho bytu slyšeli, stejně tak jdou v domě slyšet běžné telefonické hovory.

22. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

23. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předně je třeba účastníkům zdůraznit, že soud se v projednávaném případě nezabýval imisemi ve formě rušení nočního klidu, pořádání oslav a pouštění hlasité hudby nebo televize. Nelze však odhlédnout, že žalovaným se podařilo prokázat, že žalobce je osobou subjektivně citlivou na jakékoliv zvukové vměšování do své bytové jednotky ze strany sousedů a jmenované imise vnímá úkorně i v běžnou denní hodinu. V tomto duchu mu na rozdíl od svědků jméno FO, jméno FO a jméno FO, o jejichž důvěryhodnosti soud nepochybuje, chybí určitá sousedská pokora a míra tolerance, přestože se dobrovolně rozhodl bydlet ve starším bytovém domě namísto individuálního způsobu bydlení. Soud se ve svém rozhodování soustředil primárně na otázku kročejové neprůzvučnosti a zda imise kročejového zvuku vnikají z bytu žalovaných do bytu žalobce ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. v míře nepřiměřené místním poměrům a současně podstatně omezují užívání bytové jednotky.

24. Kročejová neprůzvučnost je odborně vymezena jako schopnost stavebních prvků nebo částí budov omezovat přenos kročejového zvuku mezi místnostmi. Kročejový zvuk vzniká přímo v pochozích stavebních konstrukcích chůzí nebo skákáním osob a pádem předmětů na podlahu. Normou ČSN 73 0532 (dále jen „norma“) jsou stanoveny požadavky na zvukovou izolaci dělicích konstrukcí mezi místnostmi v budovách a na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov včetně oken a dveří, a to s ohledem na funkci místnosti a hluk v sousedním prostoru. Tato norma rovněž stanovuje zásady pro navrhování obytných a občanských budov z hlediska stavební akustiky. Soud primárně pracoval při hodnocení výstupů měření s tzv. hodnotou kročejové zvukové izolace (váženou normovanou hladinou akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w, která se vztahuje k dělícím stropním konstrukcím výlučně obytných místností, nikoliv koupelně). Norma definuje jako výchozí hodnotu 53 dB a u staveb, kde nejsou možná dodatečná zvukově-izolační opatření, hodnotu 58 dB. Za takovou stavbu soud v souladu s normou a výslechem znalce považuje místnost, kde by po instalaci zvukově-izolační vrstvy klesla světlá stropní výška pod 260 cm. Dle závěrů znaleckého zkoumání světlá stropní výška obytných místností v bytě žalovaných ovšem umožňuje dodatečná opatření. Jako výchozí úřední hodnotu hladiny akustického tlaku kročejového zvuku soud proto určil L´n,w = 53 dB.

25. Soud se ovšem současně ztotožnil se závěrem znaleckého ústavu, že mírou přiměřenou místním poměrům ve smyslu ust. § 1013 odst. 1 o. z. je ve skutečnosti 54 dB, jak vyplynulo z měření bytových jednotek s původními parketovými vlysy v obývacích pokojích. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že právě tyto dva byty stavebně technicky odpovídají původnímu stavu bytů účastníků. Ustanovený znalecký ústav byl schopen objektivně (s poukazem na hodnoty naměřené mezi byty účastníků a ostatních vlastníků) obhájit své závěry o místních poměrech a vysvětlil, že nemohl provést měření i v jiných místnostech vzorových bytů. I dle názoru soudu se logicky hlavní centrum běžných aktivit a imisí žalovaných tvoří v obývacím pokoji. Zjištěné hodnoty v hlavních obytných místnostech žalovaných směrem k jednotce žalobce, tedy v obývacím pokoji a ložnici využívané ke spaní, jsou dle názoru soudu zcela v normě přiměřené místním poměrům (porovnáním naměřené hodnoty 53 dB a 54 dB s místním poměry v hodnotě hodnota dB) a dále se ve vztahu k těmto místnostem soud žalobními námitkami proto nezabýval. Třetí zjištěná hodnota hodnota dB je v rekonstruovatelných prostorech za normou o 4 dB a za hodnotou přiměřenou místním poměrům o 3 dB. Soud se proto zabýval i splněním druhé kumulativní podmínky, zda taková hodnota žalobce omezuje v obvyklém užívání bytu. Dle své výpovědi citlivě vnímá vlastní tvrzenou nespavost způsobenou probuzením sousedy v nočních hodinách, když jdou například na záchod. Vadné rekonstrukci klade za vinu i svůj subjektivně zhoršený zdravotní stav, byť se vyšetřit nikdy nenechal. Námitka nespavosti cílí zjevně na ložnici, případně obývací pokoj, který je při cestě do koupelny žalovaných. Dotčené místnosti jsou ovšem zcela v normě k místním poměrům a zvukovou imisi křížovým stylem znalec při svém výslechu vyloučil. To znamená, že běžná chůze v obývacím pokoji žalovaných nemůže zasáhnout do ložnice nebo pracovny žalobce, jak soudu žalobce popisoval. Z poznatků v rámci místního šetření soud dovodil, že žalobce usíná a pravidelně v nocí spí v ložnici, nikoliv v pracovně. Pokud v ložnici vnímá hladinu kročejového zvuku úkorně, jedná se pouze o jeho subjektivní dojem a soudu nezbývá než odkázat žalobce na závěry objektivního znaleckého zkoumání, jelikož se jedná o měřitelné hodnoty.

26. Zásah soudu nevyžaduje ani překročení limitů v pracovně žalobce, protože současně nedochází k podstatnému omezení obvyklého užívání bytové jednotky žalobce. Byt zjevně slouží i k jeho podnikání – práci hudebního učitele, je vybaven multimediální technikou, včetně kritického třetího pokoje, který je hlavní pracovnou žalobce, kde stříhá a produkuje videa. Žalovaní i ostatní sousedi, jak vyplynulo z výslechů svědků, zjevně tiše respektují, že žalobce svůj byt využívá nejen ke stavebně určenému účelu, ale zároveň v něm podniká jako v nebytovém prostoru, což je samozřejmě běžným jevem mnoha uměleckých i jiných svobodných a samostatně výdělečných profesí. Pokud žalobce špatně v noci spí a probouzí ho žalovaní chůzí na záchod, děje se tak výlučně v ložnici, jak soud popsal shora. I kdyby soud přisvědčil ničím nepodloženému tvrzení žalobce o jeho zhoršeném zdravotním stavu, opět se tak z objektivního (měřitelného) hlediska děje v souvislosti s místnostmi, kde jsou imise i přes nesouhlasný názor žalobce přiměřené místním poměrům. Žalobce musí nahlížet na své vlastnické právo k bytové jednotce kriticky a stejně tak respektovat vlastnictví žalovaných, jejich jednotka zjevně trpí zvýšenou neprůzvučností pouze v dětském pokoji, kde ovšem žalobce nespí, nadto mohou z vlastní vůle situaci vylepšit položením koberce, čímž se dle znalce dostane i třetí pokoj do normy.

27. Soud tedy uzavírá, že nepřidáním další izolační vrstvy v dětském pokoji nedošlo k vnikání imisí v míře, která by obvyklé využívání bytové jednotky, která slouží ve své části i jako učebna a střižna, omezovala podstatně. Žalovaní naopak při rekonstrukci postupovali standardně, pokud umístili pod nášlapnou vrstvu zvukovou izolaci. Situace v obývacím pokoji se dokonce oproti místním poměrům a předpokládanému původnímu stavu objektivně zlepšila. Nelze žalovaným jako běžným obyvatelům bytu klást za vinu, že pokoje, které opatřili zvukovou izolací, dodatečně nezaměřili jak co do kročejové neprůzvučnosti, tak co do světlé výšky. Byť norma hodnoty hladiny akustického tlaku kročejového zvuku činí 53 dB v situaci, kdy lze rekonstrukcí zvukovou izolaci upravit (tj. bez negativního vlivu na světlou výšku 260 cm) a místní poměry určují hodnotu 54 dB, nepovažuje soud hodnotu 57 dB za omezující ve vztahu k obvyklému užívání bytové jednotky. Lze-li snížit neprůzvučnost v třetích pokojích přidáním další nášlapné vrstvy, typicky koberce, není nutno takovou povinnost ukládat žalovaným exekučním titulem, když nedochází k podstatnému omezení obvyklého užívání bytu. I mezi obyvateli domu, ať už bývalými z řad svědků nebo aktuálními z řad písemně vyjadřujících se osob, existovaly rozdílné názory na to, co je a není slyšet v rámci běžných i podnikatelských činností (hudba, telefonování, hra na nástroj). Soud ovšem posuzuje výlučně imisi kročejového zvuku a ta se v pracovně žalobce zjevně vyskytuje nad míru. Jedná se ovšem o starší bytový dům s různými zvukovými projevy, jehož byty jsou využívány rovněž rozmanitě. Při vyhodnocení všech těchto vstupů došel soud k názoru, že nemohlo dojít k podstatnému omezení obvyklého užívání bytu žalobce. Poměry v domě jsou ve vztahu k žalobci jednostranně benevolentní, jelikož soudu z obsahu spisu ani z úřední činnosti není známo, že by se někdo ze sousedů žalobce vymezoval proti jeho výdělečné činnosti v běžném bytovém prostoru. Sám žalobce obdobně tolerantní není, omezoval cizí rodinné sešlosti a neváhal zasáhnout do možná i výdělečného koníčku svědka jméno FO, který v domě již nebydlí a nemá na výsledku sporu žádný zájem. I tato drobná příhoda ovšem ukazuje, že rekonstrukcí podlahy v dětském pokoji žalovaných nemohlo dojít k podstatnému omezení obvyklého užívání bytu, jelikož ad absurdum by soud musel stejnou optikou nahlížet i na chování žalobce ve vztahu k zjevně tolerantnějším sousedům, kteří by na soud obratem adresovali reciproční žaloby. Obyvatelé domu tedy nastavily pravidla pro užívání svých jednotek tak, že zásah převyšující normu o 3 dB nepovažuje soud za podstatně omezující, k tomu i blíže závěr znalce, že rozdíl 3 dB nedokáže nastolit stav, který je nesnesitelný, byť je to rozdíl poznatelný. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal každému z žalovaných, kteří byli v řízení zcela úspěšní a zastoupeni jedním advokátem, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, který úspěch neměl. Zástupce žalovaných učinil v řízení celkem dvanáct účelně vynaložených úkonů právní služby, kterými jsou: a. převzetí a příprava dne datum [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], b. vyjádření k žalobě dne datum [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], c. účast na přípravném jednání dne datum [§ 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu], d. účast na místním šetření dne datum [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu], e. účast na místním šetření znalce dne datum v délce více než 2 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu], f. vyjádření ke znaleckému posudku dne datum [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], g. účast na jednání soudu dne datum v délce více než 2 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu], h. účast na jednání soudu dne datum [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu], i. vyjádření k dokazování dne datum [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], j. účast na jednání soudu dne datum [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Za jeden úkon právní služby učiněný do datum náleží advokátovi za každého účastníka snížená mimosmluvní odměna o 20 % dle § 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve výši à částka (úkony pod bodem a., b. a d.) a ve výši à částka (úkon pod bodem c.) a za každý úkon právní služby učiněný po datum v plné výši à částka pro žalovaného 2., jehož plnou moc předložil právní zástupce jako první a současně se účastnil všech jednání, a ve snížené výši o 20 % à částka pro žalovanou 1., jejíž plnou moc předložil soudu v pořadí jako druhou (pro oba zastoupené se jedná o úkony pod body e. až j.), celkem tak mimosmluvní odměna advokáta za žalovanou 1. činí částka (3 x 1200 + 600 + 8 x 1840) a za žalovaného 2. činí částka (3 x 1200 + 600 + 8 x 2300). Dále je nutno připočíst každému ze zastoupených rovným dílem částku částka, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do datum za čtyři úkony právní služby à částka (úkony pod body a. až d.), a stejným způsobem částku částka, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum za osm úkonů právní služby à částka (úkony pod body e. až j.). Soud dále přiznal rovným dílem podle § 13 advokátního tarifu cestovné za vykonané cesty osobním automobilem zn. Kia ProCeed s průměrnou kombinovanou spotřebou 6,8 l/100 km, a to: - v souvislosti s cestou k přípravnému jednání soudu dne datum z adresa a zpět v délce 160 km při ceně benzinu ve výši částka za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši částka za jeden km (podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), ve výši částka, - v souvislosti s cestou k místnímu šetření dne datum z adresa a zpět v délce 100 km při ceně benzinu ve výši částka za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši částka za jeden km (podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), ve výši částka, - v souvislosti s cestou k místnímu šetření znalce dne datum z adresa a zpět v délce 100 km při ceně benzinu ve výši částka za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši částka za jeden km (podle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), ve výši částka. Další cestovné náleží za vykonané cesty osobním automobilem zn. jméno FO s průměrnou kombinovanou spotřebou 8,4 l/100 km a obecným doporučením tankovat vysokooktanový benzín, a to: - v souvislosti s cestou k jednání soudu dne datum, datum a datum z adresa a zpět vždy v délce 160 km při ceně benzinu ve výši částka za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši částka za jeden km (podle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), tj. ve výši 3 x částka. K tomu je dále nutno připočíst v souladu s § 14 advokátního tarifu opět rovným dílem náhradu za ztrátu času v souvislosti s vykonanými cestami v trvání 8 půlhodin à částka (za cesty učiněné do datum) a v trvání 16 půlhodin à částka (za cesty učiněné po datum), tj. celkem částka. Konečně je pak nutno připočíst i částku částka jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka pro žalovanou 1. a částku částka jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka pro žalovaného 2., to vše v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. a dále každému z žalovaných polovinu z částky částka představující jejich náklady ze spotřebované zálohy na vypracování znaleckého posudku. Náklady řízení žalované 1. pak činí částku částka a žalovaného 2. částku částka (výrok II.). Soud nepřiznal žalovaným náhradu nákladů řízení za vyjádření žalovaných k dalšímu dokazování dne datum, vyjádření žalovaných k návrhu na změnu žaloby dne datum, písemný závěrečný návrh dne datum a písemný závěrečný návrh dne datum. Pokud jde o podání ze dne datum obsahující důkazní návrhy, pak zde navržené důkazy byly již součástí prvotního vyjádření k žalobě, přičemž žalovaní důkazní návrhy pouze zopakovali a poukazovali na znění žalobního petitu s tím, že žaloba nemůže být úspěšná. V tomto ohledu lze odkázat např. na usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. spisová značka, ze kterého vyplývá, že "Za vypracování písemností týkajících se pouze dokazování adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší." Účtovatelným úkonem také není písemné vyhotovení závěrečného návrhu (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pokud jde o úkon vyjádření žalovaných k návrhu na změnu žaloby dne datum, pak jeho obsahem bylo vyjádření k návrhům na doplnění dokazování žalobce, k čemuž lze odkázat na shora uvedené, a dále strohé konstatování toho, že k návrhu na změnu žaloby se žalovaní vyjádří při jednání soudu, což nelze považovat za plnohodnotný úkon právní služby. Pro úplnost soud dodává, že pokud – na rozdíl od výše uvedených úkonů – přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení za vyjádření k dokazování dne datum, ačkoliv se rovněž jednalo ve své podstatě o důkazní návrhy žalovaných, učinil tak z toho důvodu, že uvedený úkon byl reakcí na postup soudu a žalobce. Soud se po závěrečných řečech účastníků rozhodl znovu otevřít dokazování, když nejprve usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalovaní následně podáním ze dne datum reagovali právě na žalobcem doplněná tvrzení a důkazní návrhy. Na rozdíl od podání ze dne datum, za které jim náhrada nákladů řízení přiznána nebyla, byli žalovaní soudem postaveni do procesní situace, na kterou jim nezbylo než adekvátně reagovat, jinak by se vystavili možnému neúspěchu ve věci.

29. Protože v projednávaném případě byla složena záloha na provedení znaleckého posudku ve výši částka ze strany žalobce i žalovaných, přičemž přiznané znalečné za podaný znalecký posudek a jeho ústní doplnění činilo pouze částka (částka za písemné vyhotovení znaleckého posudku a částka za jeho ústní doplnění při jednání soudu), bylo na přiznané znalečné vyplaceno z každé složené zálohy částka (31460:2). Soud proto výroky III. a IV. tohoto rozsudku rozhodl tak, že se žalobci vrací nespotřebovaná část složené zálohy na náklady důkazů ve výši částka a stejně tak žalovaným se vrací nespotřebovaná část složené zálohy na náklady důkazů ve výši částka (25000-15730).

30. Žalobce je povinen uloženou povinnost splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaných.

31. Jak s nadsázkou uvozuje jeden známý český film, situace obyvatel bytových domů je často komedie pro ty, kdo to nezažili, avšak drama pro ty, kdo tím žijí. Soud, vědom si přínosů i těžkostí bytového vlastnictví, proto závěrem apeluje na účastníky, aby se zamysleli nad budoucím vzájemným soužitím a pokusili se napravit pošramocené vztahy. U žalobce to předpokládá, že bude oplývat vyšší dávkou subjektivní tolerance a přijme za vlastní alespoň závěr znalce, že dvě místnosti jsou stran kročejové neprůzvučnosti objektivně v normě. U žalovaných zase dobrovolné opatření v dětském pokoji, které učiní aktuální stav v pracovně žalobce ještě přijatelnějším, než uzavřel soud. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.