13 C 212/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 39 444 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 19 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 722 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba se ohledně částky 19 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 722 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 39 444 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že jeho manželství s žalovanou bylo rozvedeno rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Dne datum společně uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů, práv a povinností společného bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství, kterou se žalovaná zavázala mimo jiné vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 700 000 Kč nejpozději do datum. Do uvedeného data však uhradila pouze částku 660 556 Kč Částku 39 444 Kč žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, žalobce se proto se svým nárokem obrátil na soud.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že činí nesporným uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, práv a povinností bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství dne datum. Rovněž potvrdila, že do dne datum deponovala na účet žalobce pouze částku 660 556 Kč. V březnu 2021 jí byla panem jméno příjmení, který realizoval některé stavební práce na rozestavěné budově rodinného domu spadající do společného jmění manželů, předána faktura číslo ze dne datum znějící na částku 39 444,20 Kč Pan anonymizováno touto fakturou vyfakturoval práce vykonané na stavbě ještě za trvání manželství účastníků. Žalovaná fakturu přeposlala žalobci, aby se na platbě také podílel, ten tak však neučinil. Žalovaná ho proto e-mailem ze dne datum vyrozuměla o započtení částky 39 444 Kč proti závazku 700 000 Kč a následně tudíž i zaplatila platbu poníženou o započtenou částku, tj. 660 556 Kč. Ve vyjádření žalovaná dále zhodnotila, že své započtení neprovedla řádně, když měla být započtena pouze částka ve výši 19 722 Kč. V tomto rozsahu také navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne datum namítl, že částka 39 444 Kč není nevypořádaným závazkem společného jmění manželů, který vyšel najevo až po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, jelikož předmětná faktura byla vystavena dne datum a splatnost stanovena na den datum, navíc faktura byla vystavena pouze na žalovanou. Účastníci se dohodli, že rozestavěná stavba připadne do výlučného vlastnictví žalované, při výpočtu vypořádacího podílu bylo přihlédnuto k povinnosti žalované zaplatit veškeré stavební práce dospělé do okamžiku uzavření dohody o vypořádání sjm. S ohledem na datum vystavení faktury tak jde pouze o dluh žalované.

4. Žalovaná vyjádřením ze dne datum doplnila, že práce, které byly panem jméno příjmení vyfakturovány fakturou číslo byly objednány oběma účastníky v průběhu roku 2020, kdy byla předmětná stavba realizována. Navíc žalobce v domě v část obce bydlel až do ledna 2021 a původně žádal tuto nemovitost převzít do svého výlučného vlastnictví.

5. Z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil že manželství žalobce a žalované bylo rozvedeno.

6. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů, práv a povinností společného bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství uzavřené dne datum soud mimo jiné zjistil, že účastníci nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. číslo trvalý trvaní porost, v obci obec, k.ú. část obce, na kterém byla ke dni uzavření smlouvy umístěna rozestavěná stavba před dokončením, kterou oba účastníci realizovali společně z jejich společných finančních prostředků. Účastníci se dále dohodli, že tato nemovitá věc připadne do výlučného vlastnictví žalované a ta na její vypořádání uhradí žalobci částku částka tak, že částku částka mu zaplatí při podpisu smlouvy bezhotovostním převodem a zbylou část 700 000 Kč také bezhotovostním převodem nejdéle do datum. Žalobce se ve smlouvě zavázal z nemovitosti do 5 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství vystěhovat a předat ji žalované. V čl. III bod. 3.1 smlouvy shodně prohlásili, že do jejich společného jmění manželů nepatří žádné společné závazky či jiné dluhy a že ke dni podpisu smlouvy nemají ve společném jmění manželů žádné společné pohledávky a pojištění. V bodě 3.3 smlouvy se účastníci dohodli, že pokud by se ukázalo, že po uzavření dohody náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijal jen jeden z manželů, tak i pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství a po uzavření dohody je z takového titulu zavázán jen ten z nich, který ho přijal či sjednal. Pokud by byl druhý z účastníků nucen z takového titulu věřiteli plnit, je oprávněn požadovat náhradu toho, co plnil po druhém z účastníků. Konečně v bodě 3.4 bylo ujednáno, že pokud by se ukázalo, že po uzavření dohody náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijali oba společně, pak pro dobu po rozvodu manželství a po uzavření této dohody jsou z tohoto titulu zavázáni oba manželé a to každý do výše jedné poloviny takového závazku.

7. Z faktury číslo vystavené panem jméno příjmení, IČO, dne datum s datem splatnosti datum soud zjistil že byly fakturovány provedené práce a dodávka materiálu na hrubé stavbě rodinného domu, parcela číslo v k.ú. část obce, konkrétně provedení vnitřních omítek, tepelné izolace krovů a anonymizováno konstrukce, půdní schody, tepelné izolace podlah a litá betonová podlaha. Uhrazena byla celková částka 900 000 Kč na základě zálohových faktur, platby po 300 000 Kč byly přijaty dne datum, datum a datum. Odběratelem faktury je uvedena žalovaná.

8. Z příjmového pokladního dokladu číslo ze dne datum soud zjistil, že k uvedenému dni byla částka 39 445 Kč žalovanou uhrazena.

9. Z e-mailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že žalovaná dne datum vyrozuměla žalobce o provedení zápočtu částky 39 444 Kč, kterou uhradila na základě výše uvedené faktury, oproti jejímu závazku k úhradě 700 000 Kč na vypořádací podíl dle dohody o vypořádání společného jmění manželů.

10. Z předžalobní upomínky ze dne datum a výpisu sledování zásilky soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 39 444 Kč.

11. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že na základě smlouvy o dílo uzavřené s oběma účastníky jako manžely realizoval podstatnou část stavby rodinného domu v obci část obce. Práce započaly v roce 2019, v létě 2020 byly na základě avizovaného rozvodu účastníků přerušeny, dokončeny byly až na konci roku 2020. V průběhu roku 2020 byly uhrazeny zálohové faktury, částka 39 444 Kč představovala doplatek. Původní informace od účastníků byla taková, že rodinný dům připadne žalobci, navíc žalobce v domě fakticky bydlel, proto svědek veškeré záležitosti ohledně dokončení stavebních prací komunikoval s ním. Z této domluvy vycházela i předmětná faktura na doplatek za provedené práce. Faktura byla vystavena na žalovanou, jelikož žalobce byl na počátku roku 2020 v Itálii, svědek tedy komunikoval a zálohové faktury vystavoval na jméno žalované, učinil tak i při vystavení poslední faktury. Svědek se domníval, že žalobce, s ohledem na datum vystavení faktury, o faktuře vyrozuměl, konečnou částku si ústně odsouhlasili, jinak by fakturu nevystavoval. V únoru nebo březnu 2021 svědka kontaktovala žalovaná s tím, že nakonec rodinný dům připadl jí, svědek ji tedy upozornil na neuhrazenou fakturu. S ohledem na nízkou fakturovanou částku (vzhledem k částkám běžně ve stavebnictví fakturovaným) její uhrazení dříve neupomínal.

12. Žalobce závěrem navrhl, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, protože z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětná faktura byla vystavena dodatečně po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů i po rozvodu manželství, jedná se tak o závazek, ze kterého je zavázaná výlučně žalovaná. Upozornil, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně důvodnosti faktury, uhradila ji tedy bez právního důvodu.

13. Žalovaná závěrem setrvala na svém stanovisku, tedy uznala svoji povinnost k úhradě částky 19 722 Kč, ve zbylé části navrhla žalobu zamítnout. Závazek k úhradě částky 39 444 Kč byl závazkem společným a dle č. III bodu 3.4 dohody o vypořádání společného jmění manželů tak jsou účastníci povinni ho uhradit každý z jedné poloviny.

14. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce a žalovaná jako manželé započali v roce 2019 s výstavbou rodinného domu na parc. číslo v obci obec, k.ú. část obce, stavební práce prováděl na podkladě smlouvy o dílo uzavřené s oběma účastníky pan jméno příjmení. V průběhu března a dubna 2020 za provedené práce uhradili celkem 900 000 Kč na základě zálohových faktur vystavených panem příjmení. V této době s panem příjmení fakticky ohledně pokračování stavebních prací jednala především žalovaná, jelikož žalobce odjel do Itálie. V létě 2020 byly stavební práce z důvodu avizovaného rozvodu účastníků přerušeny. Na podzim 2020 byly na základě pokynů žalobce, který zůstal v rozestavěném domě fakticky bydlet, dokončeny. Dne datum vystavil pan jméno příjmení fakturu na doplatek za provedené stavební práce, její vystavení si odsouhlasil s žalobcem. Dne datum účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání jejich společného jmění manželů, práv a povinností bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství, ve které se mimo jiné dohodli, že pozemek parc. číslo v část obce včetně rozestavené budovy rodinného domu nabyde do výlučného vlastnictví žalovaná, která žalobci uhradí vypořádací podíl v celkové výši částka, z toho částka bezhotovostním převodem při podpisu smlouvy a 700 000 Kč bezhotovostním převodem do datum. Ke dni datum bylo jejich manželství rozvedeno. V únoru či březnu 2021 byl pan příjmení vyrozuměn, že rozestavěná stavba rodinného domu nakonec dle dohody o vypořádání společného jmění manželů připadla do výlučného vlastnictví žalované, vyzval ji proto k zaplacení dosud neuhrazené faktury číslo ze dne datum znějící na částku 39 444 Kč. Žalovaná tuto fakturu dne datum zaplatila. Následně vyzvala žalobce k úhradě této částky, ten ji však nezaplatil. Dne datum žalovaná žalobci oznámila, že svoji pohledávku 39 444 Kč započítává vůči jeho pohledávce za žalovanou ve výši 700 000 Kč. Dne datum žalobci zaplatila částku 660 556 Kč Částku 39 444 Kč mu i přes výzvu neuhradila.

15. Podle § 738 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

16. Podle § 738 odst. 2 občanského zákoníku platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

17. Podle § 739 odst. 1 občanského zákoníku dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

18. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

20. Podle § 1982 odst. 2 občanského zákoníku započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

21. Podle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

22. Ve světle citovaných ustanovení soud po právní stránce posoudil žalobu jako z části důvodnou. K pohledávce pana jméno příjmení bylo v řízení prokázáno, že tato vznikla ještě za trvání manželství účastníků v souvislosti s výstavbou rodinného domu na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, který byl dle souhlasného prohlášení obou účastníků součástí jejich společného jmění manželů. Pan anonymizováno vyfakturoval doplatek ceny ve výši 39 444 Kč za stavební práce prováděné na základě smlouvy o dílo uzavřené s oběma účastníky. Soud zhodnotil výpověď pana příjmení jako věrohodnou, je pochopitelné, že si veškeré detaily po roce a více již nepamatoval. Ve svém souhrnu však jeho výpověď odpovídala tvrzením obou účastníků, tedy stavební práce byly prováděny především na jaře roku 2020, v létě účastníci avizovali rozvod jejich manželství (což potvrzuje i skutečnost, že v září byl k soudu podán návrh na úpravu rodičovské odpovědnosti ke společnému synovi, v říjnu potom návrh na rozvod manželství), stavební práce byly proto přerušeny, pokračováno bylo až na podzim roku 2020. Soud hodnotí jako pravdivé i tvrzení svědka pana příjmení o tom, že na podzim roku 2020 ohledně dokončení stavebních prací a přípravy stavby na zimu komunikoval s žalobcem, který v té době v domě fakticky bydlel. Tomuto odpovídá i závazek žalobce vystěhovat se z domu uvedený v článku I. bod 1.5 smlouvy o vypořádání společného jmění manželů. Je logické, že svědek komunikoval právě s žalobcem, když ten fakticky v domě přebýval. Je potom také logické, že svědek si vystavení závěrečné faktury na doplatek ceny za dílo odsouhlasil právě s žalobcem, nikoliv s žalovanou. Na tom nic nemění ani fakt, že nebylo postaveno na jisto, že svědek pan příjmení fakturu žalobci i skutečně předal. S ohledem na prohlášení obou účastníků v článku III. bod. 3.1 smlouvy o vypořádání společného jmění manželů, kdy ani jeden z nich si nebyl vědom existence dalšího společného závazku, se jeví jako vysoce pravděpodobné, že svědek si vystavení faktury s žalobcem sice ústně odsouhlasil, fakturu mu však již fakticky nezaslal (jak také svědek připustil). Dluh vůči svědkovi plynoucí z faktury číslo je tak nutné hodnotit dle článku III. bodu 3.4 smlouvy o vypořádání společného jmění manželů, tedy že po uzavření této dohody se ukázalo (na jaře 2021, když svědek upomněl žalovanou o její zaplacení), že do společného jmění manželů patří závazek, který převzali oba účastníci (předmětná faktura byla vystavena na základě smlouvy o dílo uzavřené oběma účastníky, provedené platby na zálohové faktury v celkové výši 900 000 Kč byly jako součást společného jmění manželů vypořádány, společným závazkem tak je i vyfakturovaný doplatek ceny za dílo) a který dosud nebyl vypořádán. Z takového závazku je pak zavázán každý z nich do výše jeho jedné poloviny. Soud se tedy neztotožňuje s názorem žalobce, že jde o závazek zavazující výlučně žalovanou. Z uvedeného plyne, že každý z účastníků byl povinen na předmětnou fakturu uhradit částku 19 722 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná svědkovi uhradila částku v celé výši, tj. 39 444 Kč, vznikla jí tak pohledávka za žalobcem z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 19 722 Kč a žalobce ji tuto částku neuhradil. Soud má za to, že žalovaná zápočet své pohledávky oproti pohledávce žalobce učinila co do částky 19 722 Kč správně. Pohledávka žalované za žalobcem ve výši 19 722 Kč a pohledávka žalobce za žalovanou ve výši 700 000 Kč byly pohledávkami vzájemnými, se stejnorodým druhem plnění a ke dni datum byly obě splatné. Žalovaná vůči žalobci své započtení prohlásila. Tímto započtením se obě pohledávky v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryly, tj. v částce 19 722 Kč, zrušily. Žalovaná tak nedále nemá za žalobcem pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 19 722 Kč a pohledávka žalobce za žalovanou z titulu vypořádání společného jmění manželů se z částky 700 000 Kč snížila na částku 680 278 Kč, z čehož žalovaná částku 660 556 Kč již zaplatila, zbývá jí tedy uhradit částku 19 722 Kč. Soud proto žalobu co do částky 19 722 Kč zamítl a dále žalované uložil povinnost uhradit žalobci částku 19 722 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum (první den prodlení) do zaplacení. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

23. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když poměr úspěchu a neúspěchu v řízení byl u obou účastníků zcela stejný. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.