4 C 62/2019

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zdržení se protiprávního jednání <b>I. Žalovaný je povinen zdržet se jízdy přes pozemek parc. [číslo] zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], který je ve společném jmění manželů žalobců.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku ve výši 12 890 Kč k rukám jejich zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] domáhali uložení povinnosti zdržet se jízdy přes jejich shora citovaných pozemek žalovaným. Uvedli, že jej pronajímají dalším subjektů, v současné době pachtýři [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova] a pachtýř tento dále pronajímá paní [celé jméno svědkyně]. Žalovaný již od roku [rok] pozemek devastuje, neboť jej přejíždí zemědělskou technikou po celé délce přesto, že se na své pozemky může dostat i jinou cestou.

2. Žalovaný se podané žalobě bránil. Uváděl, že podle ust. § 1029 o.z. užívá pozemek žalobců jako cestou nezbytnou. Nemá jinou možnost, jak se ke svým pozemkům dostat. Žádal žalobce o zřízení nezbytné cesty, má k dispozici rozhodnutí Krajského úřadu kraje [obec] ze dne [datum], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí [stát. instituce], kterým bylo vyhověno jeho návrhu k obnovení předešlého pokojného stavu tak, aby pozemek žalobců mohl užívat. Byl by ochoten vyřešit záležitost smírně, a to tak, že by mu byla na základě schváleného soudního smíru zřízena služebnost cesty za náhradu. Průjezd kombajnu a velkých zemědělských strojů přes hráz rybníka, tedy pozemek pana [příjmení], možný není, navíc souhlas může být kdykoliv odebrán, průjezd přes pozemky [anonymizována dvě slova] by byl nehospodárný a nesmyslný, navíc povolení je dočasné.

3. Mezi účastníky je nesporné, že pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] je ve vlastnictví žalobců, ani skutečnost, že přes tento pozemek přejíždí žalovaný zemědělskými vozidly na svoje pozemky.

4. Mezi účastníky je sporné, zda může žalovaný k přístupu ke svému pozemku využít i jinou cestu a zda má žalovaný oprávnění k průjezdu přes pozemek žalobců či zda tak činí protiprávně.

5. Z provedeného dokazování bylo zjištěno následující:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] je ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ze smlouvy o zemědělském pachtu včetně přílohy 1 bylo zjištěno, že žalobci dávají předmětný pozemek do pachtu [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova]. Z fotografií přiložených k žalobě bylo zjištěno, že na pozemku žalovaných vedou koleje. Z upozornění pachtýře [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému zasílali upozornění o tom, že předmětný pozemek slouží k zemědělské činnosti, nikoliv jako polní cesta a žádají, aby tam nejezdil a zemědělskou půdu neznehodnocoval. Z rozhodnutí Krajského úřadu Kraje [obec] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o obnovení předešlého pokojného stavu, spočívající v umožnění průchodu i průjezdu po pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], v závěru rozhodnutí je uvedeno, že předmětem správního řízení není posouzení právního stavu věci, ale je zjišťován výhradně stav faktický. Tento stav nemusí být v souladu s právem, tedy nemusí být založen na subjektivních právech osoby, která se domáhá ochrany a může jít též o protiprávní stav.

7. Z protokolu o místním šetření, kopií fotografií předložených účastníky a map pořízených i internetu z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemky žalovaného sousedí s předmětným pozemkem žalobců kdy až k pozemku žalobců vede obecní cesta, žalovaný z ní následně odbočí a přes pozemek žalobců se dostává na svůj pozemek p. [číslo]. Další možnost příjezdu k tomuto pozemku je pokračovat po obecní cestě a po té přes hráz rybníka, tedy pozemek p. [číslo] dále pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Do cesty u rybníka zasahují větve vzrostlých smrků.

8. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že pozemek p. [číslo] užívá ona. V roce 2020 na něm pěstovala obilí. Žalovaný přes pozemek přejíždí a ničí jí úrodu. Přejezd kombajnem by jí nevadil, protože se používá až po sklizni.

9. Z žádosti žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zasílal žalobcům žádost o nezbytnou cestu, poukazoval na správní rozhodnutí a žádal o navrácení do předešlého stavu.

10. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] povoluje manželů [příjmení] průjezd přes pozemky na pozemky v jejich vlastnictví, a to pro přesun malé zemědělské techniky, nikoliv kombajnů a jiných velkých zemědělských strojů. Nesmí být poničen lesní pozemek, jinak bude průjezd zakázán. Z povolení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] povoluje manželům [příjmení] příjezd k jejich pozemkům.

11. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] nedává souhlas s ořezem větví za účelem průjezdu i v období mimo vegetaci, dále je nepřípustný průjezd, při kterém bylo došlo k poškození lesního porostu v podobě ulomení či odření větví.

12. Z výjimky ze zákazu [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalovanému byl povolen průjezd přes pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] v období od [datum] až [datum].

13. Z vyjádření žalovaného při jednání soudu soud zjistil, že o obnovení výjimky žalovaný nežádal, neboť aktuální stav lesa průjezd neumožňuje.

14. Soud zjistil z návrhu na zřízení služebnosti nezbytné cesty ze dne [datum], že žalovaný podal k zdejšímu soudu proti žalobcům uvedený návrh, a to na zřízení nezbytné cesty k jeho pozemkům, přes pozemek žalovaných p [číslo] v k.ú. [obec].

15. Soud zjistil z účastnické výpovědi [celé jméno žalobce], že jako cestu začal jejich pozemek využívat až žalovaný, který tam cestu vyjezdil, oni to potom rozorali. Po té se začal bránit u Městského úřadu. Dříve, když pozemek užívala [anonymizována dvě slova] [obec], nebo [anonymizováno], tak jejich pozemek nikdy nepoužívali jako cestu a celý byl zemědělsky využíván. Na pozemek dávali železnou zábranu, domnívá se, že ji žalovaný odstranil, přesto že ho neviděl.

16. Soud zjistil z účastnické výpovědi žalovaného, že cesta mezi rybníkem a lesem je pro něho neprůjezdná. Od žádného vlastníka p. [číslo] nikdy neměl žádný souhlas k přejezdu přes pozemek. Závoru neodstranil, objížděl ji. Po svážnici projede osobní auto, či traktor s malým vozem. Cestu užívali i další lidé.

17. Závěrem navrhli žalobci prostřednictvím svého právního zástupce žalobě vyhovět, žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že žalovaný nemá jiný přístup ke svému pozemku, cesta přes les je vzdálená a nepřístupná. [příjmení] rybníka je pouze lesní svážnice, zasahují tam větve, tyto vlastník nepovoluje ořezat. Pozemek žalobců užíval dlouhodobě, již od roku 1992, neaktivní byli naopak žalobci, kteří měli od roku 2014 k dispozici správní rozhodnutí. V souladu s rozhodnutím s § 1029 odst. 1 o.z. nabízel žalobcům zřízení služebnosti. Dále nabízel jako řešení odkup či směnu. Žalovaný nebyl soudem hmotně právně poučen a vyzván k podání žalobního návrhu na zřízení služebnosti cesty.

18. Po právní stránce soud věc hodnotil podle Listiny základních práv a svobod a občanského zákoníku, a to konkrétně podle níže citovaných ustanovení: <i>Podle ust. § 11 odst. 1 věty první a druhé Listiny základních práv a svobod každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.</i> <i>Podle ust. § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> <i>Podle ust. § 1029 odst. 1,2 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.</i> <i>Podle ust. § 1276 odst. 1 občanského zákoníku služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.</i> <i>Podle ust. § 1260 odst. 1 občanského zákoníku služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.</i> <i>Podle ust. § 1091 odst. 2 občanského zákoníku k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.</i> <i>Podle ust. § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (mimořádné vydržení).</i> <i>Podle ust. § 3066 občanského zákoníku do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.</i> 19. Spor mezi účastníky by měl spočívat zejména v hodnocení, zda dochází k rušení vlastnického práva žalovaným. Soud se dále zabýval i obranou žalovaného, že užívá pozemek žalobců jako cestou nezbytnou podle ust. § 1029 o.z., a že ve smyslu tohoto zákonného ustanovení činil i správné kroky, když nabízel žalobcům smírné řešení.

20. Žalovaný v řízení netvrdil, že by mu svědčilo právo cesty ve smyslu služebnosti podle ust. § 1276 o.z., bránil se tím, že průjezd nikomu dříve nevadil, netvrdil, že by měl souhlas vlastníků pozemku. Naopak při jednání soudu dne [datum] uvedl, že nikdy neměl od žádného vlastníka pozemku souhlas k přejíždění přes pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec]. Pokud by se jednalo o pouhou výprosu, nelze pominout, že takový případný souhlas (který zde však nebyl dán) může být kdykoliv odvolán.

21. Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni, ještě neznamená, že je držitelem věcného práva, které by mohl vydržet (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1597/2011). Žalovaný nesplňuje ani podmínky mimořádného vydržení i s ohledem na to že věděl, že souhlas vlastníků p.č [anonymizováno] v k.ú. [obec] k přejíždění přes pozemek nemá, navíc vydržení věcného břemene v řízení ani netvrdil.

22. Ani skutečnost, že ve správním řízení bylo rozhodnuto, že existuje pokojný stav, tedy že přes pozemek žalobců vede cesta, neřeší případnou protiprávnost zásahů žalovaného. Ustanovení § 1029 o.z. zakládá právo žádat nezbytnou cestu, neodůvodňuje však protiprávní používání cizí nemovitosti bez souhlasu jejích vlastníka pouze s odkazem na toto zákonné ustanovení. Nezbytná cesta musí být přesně vymezena (jak co do rozlohy cesty tak např. i časově), musí za ni být stanovena adekvátní náhrada. Pokud vlastník pozemku nesouhlasí, je namístě se obrátit žalobou na soud. [jméno] existence i případných podmínek pro možné rozhodnutí podle citovaného usnesení neodůvodňuje protiprávní zásahy do vlastnictví. Znění prvního odstavce citovaného ustanovení je takové, že vlastník může žádat, nikoliv, že mu automaticky ze zákona nějaké právo plyne.

23. Soud provedl rozsáhlé dokazování i co do možností přístupu žalovaného k jeho pozemkům, přičemž k prokázání důvodnosti negatorní žaloby by mohlo postačit pouze prokázání vlastnictví žalobců k pozemku a skutečnost, že žalovaný jejich vlastnické právo ruší.

24. Námitka právního zástupce, že se žalovanému od soudu nedostalo hmotněprávního poučení o nutnosti či možnosti podat žalobu na zřízení služebnosti nezbytné cesty není podle názoru soudu namístě. Soud neposkytuje účastníkům poučení o hmotném právu. Poučovací povinnost soudu je toliko omezena na poučení procesní, tedy poučení týkající se vadného žalobního petitu, vad žaloby, a podobně. Zde byl navíc žalovaný zastoupený zástupcem z řad advokátů, navíc sám již v prvním písemném vyjádření žalovaného ze dne [datum] k žalobě uvedl návrh smírného řešení sporu zřízením služebnosti. Možnost podání takové žaloby byla tedy právnímu zástupci žalovaného zjevně známá a také ji dne [datum] podal. Vyjádření z [datum] však návrhem na zřízení služebnosti není, je pouhým nabízením smírného řešení žalobcům.

25. Soud zvažoval, zda spojí toto řízení a řízení o zřízení služebnosti cesty, rozhodl však, že tak neučiní. Negatorní žalobu, tedy žalobu na ochranu svého vlastnického právo podali žalobci již více než před dvěma lety a je namístě o jejich návrhu rozhodnout a tuto ochranu poskytnout. Pokud by soud řízení spojil, zvažoval by soud vyhlášení částečného rozsudku v takovém znění, jak bylo rozhodnuto. Spojení věci by pak nebylo účelné.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, tak že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který měl ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 12 890 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 10 890 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 7 500 Kč podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za pět úkonů právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, na jednání soudu dne [datum] a dne [datum] a účast na místním šetření dne [datum], dále z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za pět úkonů právní služby po 300 Kč a z částky 1 890 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.

27. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce. Žalovaný je povinen uloženou povinnost k náhradě nákladů řízení splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).