Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

19 C 371/2020

č. j. 19 C 371/2020-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-08 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSZL:2021:19.C.371.2020.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro doručování adresa pro: žaloba na zdržení se zásahu do vlastnického práva <b>I. Žalovaný je povinen se od právní moci tohoto rozhodnutí zdržet zásahu do vlastnických práv žalobce k pozemku parc. [číslo] – ostatních plocha, v [katastrální uzemí], obci [obec], okrese [obec], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], a to tak, že je povinen zdržet se provádění jakýchkoli terénních či jiných úprav zasahujících a měnících reliéf anebo složení a vlastnosti povrchu tohoto pozemku, a to ať již jakýmkoli způsobem a za pomocí jakýchkoli zařízení či osob.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 13 712 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 12. 12. 2020, ve znění jejího doplnění ze dne 2. 3. 2021, domáhal ochrany svého vlastnického práva proti žalovanému, který do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. V žalobních tvrzeních uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, k. ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví] (dále též„ pozemek“ nebo„ předmětný pozemek“), a vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ pozemku parc. [číslo] zahrada, k. ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví], který s tímto pozemkem jižně sousedí a na tento pozemek navazuje. Žalovaný minimálně od roku 2016, mj. i v roce 2020, intenzivně opakovaně bez jakéhokoli oprávnění, souhlasu, povolení či pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu na předmětný pozemek žalobce vstupoval a na tomto prováděl terénní úpravy v podobě zhutňování pozemku, bagrování zeminy na pozemku a zasypávání pozemku různými materiály, nejen půdou, ale i kamenivem či sutí, čímž znehodnotil kvalitu půdy samotné. Konkrétně mj. dne 30. 3. 2020 vstoupil na předmětný pozemek a pomocí kolového nakladače a dalších prostředků určených k provádění terénních úprav zasáhl do vlastnického práva žalobce tím, že změnil svahování terénu na pozemku, kdy navýšil v jižní části pozemku terén o cca 40 cm a v severní části snížil terén o 30 cm. Současně zasypal a zhutnil povrch pozemku kamenivem ve výšce 15 cm. Dále mj. dne 3. 10. 2020 na předmětný pozemek navezl zcela protiprávně zeminu s kamením na pozemek a provedl související hutnění. Žalovaný přitom v tomto protiprávním jednání a zásazích pokračoval i přes opakované výzvy žalobce, kdy se žalobce na žalovaného obrátil prostřednictvím právního zástupce s kvalifikovanou výzvou ke zdržení se veškerých zásahů do vlastnického práva žalobce a současně jej vyzval k uvedení pozemku do předešlého stavu. Žalovaný však dále v zásazích pokračoval, přičemž v důsledku jeho jednání došlo i k zamezení volného přecházení mezi pozemky ve vlastnictví žalobce, neboť tento musí překonávat vzniklý výškový rozdíl – schod. Současně byla snížena výška průchodu brankou mezi pozemky, čímž se snížila průchodnost brankou. Kromě toho těmito terénními úprava dochází i k podstatné změně odtokových poměrů na předmětném pozemku, což vede k tomu, že při deštích se voda rozlévá na jiný pozemek ve vlastnictví žalobce (zahradu). Žalobce je přesvědčen, že žalovaný bude ve svém jednání pokračovat, neboť jakmile po zásahu žalovaného žalobce alespoň částečně závadný stav odstranil, přistoupil žalovaný vždy k opakovanému zásahu do předmětného pozemku. Žalobce tak požadoval, aby bylo žalovanému uloženo zdržet se zásahu do vlastnického práva žalobce k pozemku, a to tak, že žalovaný je povinen zdržet se provádění jakýchkoli terénních či jiných úprav zasahujících a měnících reliéf nebo složení a vlastnosti povrchu tohoto pozemku, a to ať již jakýmkoli způsobem a za pomoci jakýchkoli zařízení či osob.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání byl řádně a včas předvolán, avšak k jednání se nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Co se týče doručení předvolání k jednání, soud nejprve zaslal předvolání k jednání na adresu uvedenou v žalobě, která je zároveň dle Centrální evidence obyvatel i adresou trvalého pobytu ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]). Jedná se o adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. (adresa místa trvalého pobytu evidovaná v informačním systému evidence obyvatel), neboť žalovaný si jinou doručovací adresu nezvolil. Vzhledem k tomu, že žalovaný při doručování nebyl na uvedené adrese zastižen, byla zásilka dne 12. 3. 2021 u doručujícího orgánu uložena a připravena k vyzvednutí, přičemž žalovanému byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Jelikož tak žalovaný neučil, byla zásilka žalovanému doručena v souladu s § 49 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. fikcí doručení dne 22. 3. 2021. Poté, co soud zjistil, že si žalovaný zásilku fakticky nepřevzal, pokusil se soud, ač to nebylo jeho povinností, dohledat (vygooglit) další adresy, na kterých by mohl být žalovaný kontaktní. Lustrací na internetu byla zjištěna adresa [adresa žalovaného], na kterou byla zásilka žalovanému opětovně zaslána dne 1. 4. 2021. Žalovaný si zde zásilku osobně převzal dne 8. 4. 2021 v 10:20 hodin, což stvrdil svým podpisem, přičemž jednání v této věci bylo nařízeno na den 8. 4. 2021 v 14:15 hodin. Žalovaný, ač se prokazatelně o době a místě jednání dozvěděl ještě před jeho začátkem, soudního jednání nezúčastnil, ani nepožádal o jeho odročení. Teprve následující den telefonicky požádal o zaslání rozsudku na adresu [adresa]. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, ač byl k jednání řádně a včas předvolán, soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Výlučná místní příslušnost zdejšího soudu k projednání této věci vyplývá z ust. § 88 písm. b) o.s.ř.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] ostatní plocha, k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce]. K tomuto pozemku nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva (viz výpis z aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí - informace o pozemku). Předmětný pozemek slouží jako přístupový pozemek k dalším pozemkům, které má žalobce ve výlučném vlastnictví, příp. ve spoluvlastnictví. Žalovaný tento pozemek žalobce začal od roku 2016 bez povolení žalobce upravovat, a to tak, že odstranil travní porost, navezl tam kamenivo a provedl zhutnění, čímž změnil charakter pozemku, neboť z původně travního pozemku vytvořil„ cestu“, po níž jezdí auty a různou těžkou technikou na pozemek p. [číslo] který není v jeho vlastnictví, ale o který pečuje. Po každém z těchto zásahů žalovaného se žalobce snaží upravit pozemek do původního stavu, nicméně po jeho úpravě žalovaný opět přijede s nakladačem, hlínu nabere, shrne a ujezdí pozemek nakladačem (viz účastnický výslech žalobce). Co se týče jednotlivých zásahů do předmětného pozemku, jejich rozsah a intenzitu soud zjistil z žalobcem předložených fotografií ve spojení s výslechem žalobce. Původní stav pozemku před úpravami provedenými žalovaným je zachycen na fotografiích na č. l. 6, 6v. a 33v spisu. Z těchto fotografií je zřejmé, že předmětný pozemek byl původně zatravněný (viz fotografiích na č. l. 6, 6v. a 33v spisu). Z fotografií pořízených v letech 2016 – 2017 (založené ve spise na č. l. 32 – 34) je patrno, že na předmětném pozemku se nachází UNC nakladač, který na tento pozemek sype kamenivo (fotografie na č. l. 32). Toto kamenivo a hlína je nahrnuta k brance spojující pozemky žalobce – vstup z předmětného pozemku na další pozemek žalobce a pozemek je rozježděný těžkou technikou (fotografie na č. l. 33). Ze 2 fotografií je dále seznatelné, že žalovaný instaluje na předmětném pozemku betonovou podhrabovou desku (viz fotografie na č. l. 34). Na dalších fotografiích jsou vidět zásahy provedené na jaře roku 2020, konkrétně na fotografiích z 30. 3. 2020 a 31. 3. 2020 je opět vidět UNC nakladač a navezená hlína na předmětném pozemku, která značně převyšuje úroveň terénu pozemku za spojovací brankou (fotografie na č. l. 8, 11 – 13), kde vzniká výškový schod a snižuje se průchodnost touto brankou (viz zejm. fotografie na č.l. 12). Poslední zásahy před podáním žaloby proběhly ze strany žalovaného v říjnu 2020, kdy z fotografií na č. l. 20 je zřejmý zásah do pozemku dne 3. 10. 2020 a jeho zhutnění (viz fotografie na č. l. 20 spisu). Opět je zde patrný výškový rozdíl terénu na předmětném pozemku a na sousedícím pozemku žalobce v prostoru branky mezi pozemky žalovaného (fotografie č.l. 20). Po těchto zásazích žalovaného musí žalobce dávat předmětný pozemek zase do původního stavu, což obnáší to, že když je tam moc kamení, tak tento kámen musí odvézt a někde uložit. Dále tam musí navozit hlínu a zaset tam trávu a změnit svahování tak, aby voda tekla do obecní strouhy, kde má téct a ne na jiný pozemek žalobce parc. [číslo]. Když to tak udělá, takto žalovaný po nějaké krátké době (někdy je to druhý den, někdy je to za měsíc) zase změní – přijede tam s UNC nakladačem, hlínu nabere, shrne a ujezdí to nakladačem a vytvoří kompletně nový nájezd na pozemek paní [příjmení] parc. [číslo] (viz účastnická výpověď žalobce). Žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce žalovaného, aby se ihned zdržel veškerých zásahů do jeho vlastnického práva k předmětnému pozemku a aby pozemek uvedl do předešlého stavu, a to do sedmi dnů od doručení výzvy (viz výzva ke zdržení se zásahu do vlastnického práva ze dne 14. 9. 2020, podací stvrzenka). Dne 7. 11. 2020 žalobce oznámil Policii ČR, Obvodní oddělení Fryšták, že došlo opětovně k poškození a znehodnocení jeho pozemku [parcelní číslo] na [část obce], a to neoprávněným zásahem žalovaného, který po pozemku neoprávněně jezdí bagrem a provádí tam terénní úpravy. K tomuto žalovaný policii sdělil, že dne 7. 11. 2020 přijel na místo do [část obce], kde si musel UNC nakladačem upravit vjezd před svým pozemkem tak, aby se mohl dostat do své nemovitosti. Pozemek nijak neznehodnotil, ba právě naopak jej učinil schůdným (viz úřední záznam Policie ČR, [číslo jednací] [rok] [číslo], ze dne 7. 11. 2020). <i>5. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> 6. Tzv. zápůrčí (negatorní) žalobou se může vlastník věci bránit proti každému jinému narušování svého vlastnického práva, než je zadržování předmětu vlastnictví, přičemž toto jiné narušování se může týkat kterékoli složky vlastnického práva, tj. práva věc užívat, požívat, s věcí disponovat. Aktivně legitimován k podání takové žaloby je vlastník věci, pasivně legitimován je ten, kdo ruší jakýmkoli způsobem pokojný výkon vlastnického práva. Podmínkou úspěšnosti žaloby pak je, že rušení či zasahování je neoprávněné a zároveň není ojedinělé či jen náhodné.

7. Žalobce je v daném případě aktivně legitimován, neboť bylo prokázáno, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku, na němž jsou prováděny zásahy spočívající v terénních úpravách tohoto pozemku.

8. Co se týče legitimace pasivní, i zde lze uzavřít, že žalovaný je pasivně věcně legitimován, neboť z provedeného dokazování bylo zjištěno, že je to právě žalovaný, kdo provádí na předmětném pozemku bez souhlasu vlastníka úpravy, čímž ruší pokojný výkon vlastnického práva žalobce. Žalovaný není ani vlastníkem předmětného pozemku či jeho spoluvlastníkem, a rovněž k tomuto pozemku nemá jiné právo užívací či požívací či právo s věcí disponovat, neboť dle výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že k předmětnému pozemku nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva. Co se týče zásahů do vlastnického práva žalobce k pozemku, tyto zásahy byly prokázány nejen výpovědí žalobce, ale především fotografiemi zachycujícími předmětný pozemek v letech 2013 až 2020, z nichž je patrný nejen rozdíl v povrchu předmětného pozemku v roce 2013 a v následujících letech, ale i jednotlivé zásahy do pozemku v různých časových obdobích. Původní stav pozemku je zřejmý z fotografií pořízených v roce 2013, kdy povrch předmětného pozemku byl travnatý, z fotografií pořízených v následujícím období, a to počínaje fotografiemi z roku 2016, je pak seznatelné, že na pozemek bylo navezeno kamenivo a hlína. Navezení hlíny a kameniva je prokázáno i fotografiemi z jara a podzimu roku 2020. Soud má rovněž za prokázané, že úpravy na předmětném pozemku prováděl žalovaný, neboť byl při jejich provádění zachycen na několika fotografiích a rovněž tak vyplývá i z úředního záznamu Policie ČR pořízeného dne 7. 11. 2020, z něhož se podává, že žalovaný uvedeného dne policii uvedl, že úpravy na pozemku provedl UNC nakladačem, ale s tím, že pozemek neznehodnotil, ba naopak jej učinil schůdným. Žalovaný přitom tyto úpravy na předmětném pozemku učinil, aniž by měl jakékoliv oprávnění nakládat s pozemkem, a proto soud uzavírá, že žalovaný svým jednáním, kdy bez právního důvodu provedl zásah do předmětného pozemku ve vlastnictví žalobce, zasáhl tak do vlastnického práva žalobce, který se může proti takovému zásahu bránit právě zápůrčí žalobou.

9. Zákaz neoprávněného rušení vlastníka podle § 126 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1042 o. z.) však přichází v úvahu pouze tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu (srov. usnesení NS ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1485/2005). Jinými slovy, aby takové žalobě mohl soud vyhovět, musí být dále prokázáno, že takový zásah buď trvá, nebo je činěn opakovaně, takže je důvodná obava, že takový zásah nastane i v budoucnosti. V daném případě přitom bylo prokázáno, a to jak výslechem žalobce, tak i fotografiemi z různých časových období, že uvedený zásah v podobě úpravy povrchu pozemku je činěn ze strany žalovaného opakovaně, přičemž žalobce se snaží po každém takovém zásahu tento pozemek uvést do původního stavu. Když tak učiní, ze strany žalovaného opět dojde k zásahu ze strany žalovaného. Je tak nepochybné, že neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce je činěn ze strany žalovaného opakovaně. Protože v daném případě existuje konkrétní nebezpečí opakování zásahů žalovaného do předmětného pozemku žalobce i v budoucnu, má soud za to, že žaloba je důvodná, pročež jí vyhověl a žalovanému počínaje právní mocí rozsudku uložil povinnost zdržet se zásahu do vlastnických práv žalobce k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a to tak, že je žalovaný povinen zdržet se provádění jakýchkoli terénních či jiných úprav zasahujících a měnících reliéf nebo složení a vlastnosti povrchu tohoto pozemku, a to ať již jakýmkoli způsobem a za pomoci jakýchkoli zařízení či osob.

10. Vysvětlení, které žalovaný uvedl před orgánem policie, že svými zásahy pozemek neznehodnotil, ale učinil ho schůdným, je zcela nepřípadné, protože žalovaný takto„ nemůže“ vylepšovat cizí pozemek bez souhlasu jeho vlastníka.

11. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení v celkové výši 13 712 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 6 000 Kč (4× 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“) za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis kvalifikované předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast u jednání dne 8. 4. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (4× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar. příslušející ke každému z výše uvedených úkonů právní služby), a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1 512 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobce. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.