36 C 49/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 31 809,65 Kč s příslušenstvím, ohledně částky 15 000 Kč rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 182,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 169,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi ní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, v pěti měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do 18. dne kalendářního měsíce, počínaje , datum, a konče , datum, . Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni řádně a včas 1. splátku splatnou dne , datum, , dluh se stal v souladu s čl. VIII.6. smlouvy splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tedy dne , datum, . Podle článku VIII smlouvy o úvěru tak vznikl žalobkyni nárok na a) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení, b) náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalované a c) smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení. Žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, , kterou žalobkyně započetla co do částky , částka, na poplatky za upomínky a co do částky , částka, na 50% smluvní pokutu podle článku VIII.1.c smlouvy. Žalovaná částka , částka, představuje zůstatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, , neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , neuhrazeného poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, a neuhrazené smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala paušální částku podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši , částka, . Z částky , částka, (jistina + poplatek za poskytnutí úvěru + poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti) požadovala žalobkyně ode dne následujícího po splatnosti úvěru (od , datum, ) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně až do zaplacení.

2. Žalovaná uvedla, že si přes internet částku ve výši , částka, od žalobkyně půjčila a použila ji na rozjezd podnikání. Situace se však následně kvůli jejím , podezřelý výraz, potížím zkomplikovala. V lednu 2025 uhradila žalobkyni částku , částka, a v únoru 2025 částku , částka, . Projevila vůli uhradit jistinu, úroky jsou dle ní nepřiměřeně vysoké a žádala je ponížit. Současně s poukazem na své sociální poměry požádala o možnost uhradit dlužnou částku ve splátkách , částka, až , částka, měsíčně. Z účasti u jednání se omluvila.

3. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání a souhlasila s navrženými splátkami ve výši , částka, . Z účasti u jednání se rovněž omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 2 téhož ustanovení uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

5. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

6. Podle § 99 odst. 1, 2 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobní nárok zčásti, tj. co do jistiny ve výši , částka, , uznala, a žalobkyně rozhodnutí rozsudkem pro uznání navrhla, rozhodl soud podle § 153a odst. 1 o. s. ř. ve vztahu k částce , částka, rozsudkem pro uznání. Ve smyslu § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 1 věta první a odst. 2 věta první o. s. ř. se nejedná o věc, ve které by pro rozpor s právními předpisy nebylo možné částečný rozsudek pro uznání vydat. Nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, představuje právo na vrácení úvěru a je v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

8. Zbývající část předmětu řízení (zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , paušální částky ve výši , částka, a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení), která nebyla žalovanou uznána, soud projednal na jednání konaném dne , datum, .

9. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jako podnikateli úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a s poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, (celkem tedy částku , částka, ) v pěti splátkách ve výši , částka, splatných ke dni , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a ke dni , datum, . Ve smlouvě byl dále stanoven poplatek za odeslání jedné doporučené upomínky , částka, a za odeslání jedné SMS upomínky , částka, . V článku V. odst. 4 smlouvy se smluvní strany dohodly, že úvěrující je oprávněn započíst pravidelné i mimořádné splátky úvěru k úhradě nejdříve splatného peněžitého závazku úvěrovaného ze smlouvy o úvěru, se kterým je úvěrovaný v prodlení, a to postupně nejprve k úhradě nákladů spojených s případným vymáháním pohledávky, smluvních pokut, úroků z prodlení a příslušenstvím pohledávky. Podle článku VIII. odst. 1 smlouvy o úvěru ocitneli se úvěrovaný v prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, má úvěrující vůči úvěrovanému nárok: a) na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, b) na náhradu účelně vynaložených nákladů, které úvěrujícímu vznikly v důsledku prodlení úvěrovaného s úhradou dlužné částky z úvěru, účelně vynaložené náklady jsou specifikovány v sazebníku, který tvoří nedílnou součást smlouvy a c) na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15tého kalendářního dne od počátku prodlení. Za dlužnou částku se pro účely tohoto čl. považuje dlužná jistina úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru. Podle článku VIII. odst. 6 smlouvy o úvěru, pokud je sjednáno splácení úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru ve více splátkách, pak v případě prodlení s úhradou jakékoli dlužné splátky úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru se stává zbytek úvěru a sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru za celé období poskytnutí úvěru splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení (zesplatnění úvěru). Úvěrovaný je tak povinen v případě zesplatnění úvěru zaplatit úvěrujícímu zbytek celkové částky ke splacení úvěrovaným uvedenou v parametrech úvěru. Úvěrujícímu zesplatněním úvěru vznikají vůči úvěrovanému nároky podle čl. VIII.1 této smlouvy [smlouva o úvěru ze dne , datum, ]. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, převodem na její bankovní účet dne , datum, [potvrzení o provedení transakce, sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ]. Jelikož žalovaná neuhradila dlužné splátky z úvěru ve lhůtě splatnosti, odeslala jí žalobkyně v rozmezí od , datum, do , datum, 5 SMS zpráv s žádostí o úhradu dluhu [přehled odeslaných SMS]. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradila, žalobkyně ji dopisem ze dne , datum, vyzvala k úhradě dlužné částky [výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně detailu o odeslané zprávě]. , právnická osoba, . sdělením ze dne , datum, sdělila, že by obvykle úročila úvěr ve výši , částka, roční úrokovou sazbou 19,9 %, pokud by smlouva o úvěru byla podepsána dne , datum, a úvěr byl poskytnut úvěrovanému jako podnikateli [sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ]. , právnická osoba, . sdělením ze dne , datum, odkázala na statistiku České národní banky dostupné na internetových stránkách České národní banky [sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ]. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že úvěry sjednané dne , datum, na částku , částka, měly základní úrokovou sazbu (dle rizikovosti klienta) v rozmezí 6,9 % - 17,9 % ročně a sazbu při včasném splácení (dle rizikovosti klienta) 6,9 % - 17,9 % [sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ]. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že takto nízké podnikatelské úvěrové produkty neposkytovali [sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ]. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že k úrokové sazbě nemůžou poskytnout informaci, neboť firemní úvěry poskytují od minimální výše , částka, [sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ]. Ze statistiky průměrných úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem – živnostem v ČR soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami živnostníkům činila v září 2024 6,85 % ročně [sdělení České národní banky ze dne , datum, ].

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

13. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované převodem na její účet peněžní prostředky ve výši , částka, .

17. Žalovaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, soud právně kvalifikoval jako úrok, když obě tyto platby svou povahou a účelem představují peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Je-li poskytování úvěru předmětem podnikání věřitele, což je případ i společnosti , Jméno žalobkyně, . představuje úrok obchodní marži, z níž úvěrující hradí své náklady a vytváří zisk. Žádnou službu či mimořádné náklady při sjednávání a správě smlouvy, které by měly být hrazeny nad rámec úroku formou poplatku, žalobkyně netvrdila. S ohledem na znění § 2395 o. z. je nutno dovodit, že žalobkyni coby věřiteli z úvěrové smlouvy náleží úroky z úvěru, neboť zaplacení úroků je definičním znakem úvěrové smlouvy. Soud tedy dospěl k závěru, že odměna za poskytnutí úvěru ve výši , částka, na 154 dnů byla sjednána ve výši , částka, (7 373,65+300), což představuje úrok ve výši 121,25 % ročně. Takto sjednaná výše úroku se však zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který mnohonásobně převyšuje sazbu úroků z krátkodobých úvěrů pro živnostníky poskytovaných bankami, která se dle údajů poskytnutých bankami v době uzavření smlouvy (září 2024) pohybovala v rozmezí od 6,85 % ročně do 19,9 % ročně. Pokud jde o námitku žalobkyně, že přiměřenost úroku je třeba posuzovat s ohledem na typ poskytnutého úvěru, který poskytuje celá řada subjektů (např. www., Anonymizováno, .cz, www., Anonymizováno, .cz, www., Anonymizováno, .cz), nikoliv podle jakési referenční sazby bank, která vychází z úplně jiného typu úvěru, soud uvádí, že okolnost, že úvěr poskytl nebankovní subjekt ani případná vyšší míra zadlužení, která dlužníka nutí k uzavření smlouvy o úvěru s nebankovním subjektem, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce “spokojí“ – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá “zhodnotit“ běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce “lichvářské“ úroky. Za nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , resp. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ve smlouvě dohodnutá výše úroků z úvěru je zcela nepřiměřená a zjevně se příčí dobrým mravům a nic na tom nemění okolnost, že žalovaná není spotřebitelem a výše úroku byla určena ve smlouvě. Úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy o úvěru 6,85 % až 19,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 121,25 % ročně) podstatně (více než šestinásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry a současně představovala úrok ve výši 51 % jistiny úvěru, soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku obsažené v citované smlouvě je neplatné podle § 588 o. z. Protože důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, za který je s ohledem na již popsané okolnosti případu na místě považovat průměrnou roční úrokovou míru ve výši 10 %, poskytovanou bankami podnikatelům v září 2024. Žalobkyni tedy vzniklo právo na zaplacení úroku ve výši 10 % ročně z poskytnuté jistiny ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, (, částka, ×0,10/365×154 dní) a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších , částka, (7 673,65-633), soud žalobu zamítl.

18. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku ani do 15. kalendářního dne od počátku prodlení, vzniklo žalobkyni podle článku VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu z částky , částka, (jistina , částka, + poplatek za poskytnutí úvěru , částka, + poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr , částka, ), přičemž na smluvní pokutu ve výši , částka, započetla platbu žalované ze dne , datum, ve výši , částka, (částku ve výši , částka, započetla na poplatky za upomínky). Soud žalobkyni přiznal smluvní pokutu pouze z přiznané jistiny , částka, , odečetl v souladu s článkem V. odst. 4 smlouvy platbu žalované ze dne , datum, ve výši , částka, (částka ve výši , částka, byla započtena na poplatek za upomínku ve výši , částka, a náklady za SMS upomínky (5×, částka, ), které nejsou předmětem žalobního návrhu) a platbu žalované ze dne , datum, ve výši , částka, a zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši , částka, (50 % z , částka, – , částka, – , částka, ). V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších , částka, (9 136-3 750), soud žalobu zamítl.

19. V souladu s § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , k jejichž zaplacení soud žalovanou výrokem I. zavázal.

20. Nesplacený úvěr byl splatný dne , datum, (15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tj. od , datum, ). Protože žalovaná neuhradila částku , částka, (přiznaná jistina + úrok – žalobkyní označen jako poplatek) k datu její splatnosti, dostala se dnem následujícím po splatnosti s úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení s poukazem na článek VIII. odst. 1 písm. a) smlouvy o úvěru. Takto sjednaná výše úroku z prodlení se však s přihlédnutím k faktu, že pro případ prodlení byla mezi stranami smlouvy sjednána již smluvní pokuta ve výši 50 % z dlužné částky, zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok z prodlení ve výši 182,50 % ročně, tj. úrok, který mnohonásobně (zde více než čtrnáctkrát) převyšuje zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení a současně sazbu úroků z úvěru pro živnosti, která v září 2024 činila podle statistiky České národní banky 6,85 % (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , resp. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

21. Smysl úroku z prodlení lze nacházet v jeho motivační a sankční funkci. Podle přesvědčení soudu byla v projednávané věci žalovaná dostatečně motivována ke splnění peněžitého dluhu a pro případ jeho nesplnění včas byla dostatečně sankcionována již ujednanou smluvní pokutou ve výši 50 % z dlužné částky. Takto stanovená výše smluvní pokuty přitom s ohledem na běžnou úrokovou míru z úvěrů rovněž zajišťuje reparaci případné škody vzniklé tím, že žalovaná svůj dluh včas nesplní (§ 2050 o. z.). Ujednání o povinnosti platit pro případ prodlení se splněním peněžitého dluhu úrok ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně se tak v tomto ohledu již vymyká účelu, který jinak obecně institut úroku z prodlení sleduje, a kterým je (stejně jako u smluvní pokuty) jednak pod hrozbou majetkové sankce motivovat dlužníka ke splnění dluhu a v případě prodlení se splněním této povinnosti jej jednak sankcionovat a současně tak kompenzovat újmu, která věřiteli zpožděnou platbou vzniká. Právě porovnání výše dohodnutého úroku z prodlení v této věci s běžnou úrokovou mírou a s výší úroku z prodlení stanovenou citovaným nařízením vlády, vede soud k závěru, že se zjevně příčí dobrým mravům, když na místo účelu stanoveného zákonem sleduje spíše ničím neodůvodněné a zřejmě nepřiměřené obohacení věřitele. Pokud žalobkyně poukazovala na skutečnost, že úvěr byl poskytnut bez jakéhokoliv zajištění jeho vrácení a byl tedy vysoce rizikový, pak soud uvádí, že taková úvaha je správná, pokud výše úroků nemá spíše než motivační charakter právě charakter šikanózní. Částka, kterou je povinen platit subjekt, jenž se dostane do prodlení, odpovídající úroku z prodlení ve výši 182,5 % ročně, jako je tomu v tomto případě, je již očividně za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní (srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 523/07). Poskytnutí úvěru žalované bylo přitom zcela na uvážení žalobkyně. Měla důkladně posoudit, zda úvěr žalované poskytne, zejména na základě informací, které měla k dispozici. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně již v minulosti soudně vymáhala pohledávku, kterou měla vůči žalované z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, , a jelikož žalovaná úvěr neuhradila, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud (rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku z prodlení obsažené v citované smlouvě je neplatné podle § 588 o. z. Protože důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku z prodlení, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku z prodlení tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, za který je s ohledem na již popsané okolnosti případu, kdy má být pro případ prodlení placena smluvní pokuta, na místě považovat úrok z prodlení odpovídající svou výší sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně.

22. Žalobkyni tedy náleží právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. S ohledem na shora uvedené pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do úroku z prodlení úroku z prodlení ve výši 182,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 169,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

23. Předmětem sporu byla částka , částka, [, částka, + , částka, (0,5% denní úrok z prodlení z , částka, od , datum, do , datum, (vyhlášení rozhodnutí) + , částka, ], přičemž úspěšná byla ohledně částky , částka, [, částka, + , částka, (12,75% roční úrok z prodlení z , částka, od , datum, do , datum, (vyhlášení rozhodnutí) + , částka, ], tedy z 38 %. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

24. Žalovaná požádala o možnost plnění dluhu ve splátkách ve výši , částka, – , částka, . Svou žádost o povolení splátek zdůvodnila svou tíživou finanční situací. Žalovaná je v současné době v pracovní neschopnosti (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti). Měsíčně hradí hypotéku částkou , částka, měsíčně (potvrzení o provedení transakce), za energie hradí , částka, měsíčně (potvrzení o provedení transakce) a splátky úvěrů v celkové výši , částka, měsíčně. Žalobkyně souhlasila s navrženou výší měsíčních splátek , částka, . Při určení výše splátek tedy soud vycházel z návrhu žalované, který žalobkyně akceptovala. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.