38 C 44/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Němcem jako samosoudcem ve věci: žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, , nacházejícího se v katastrálním území , adresa, .

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů odprávní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení v celém rozsahu, přičemž konkrétní výše této náhrady jakož i lhůta k jejímuzaplacení budou určeny samostatným usnesením.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve , adresa, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal určení svého vlastnického práva k pozemku p. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, , nacházejícího se v katastrálním území , adresa, (dále jen "nemovitosti"). Žalobu zdůvodnil tvrzením, že vlastnické právo k nemovitostem nabyl děděním po svém otci Zdenkovi Konečném, který zemřel dne , datum, , přičemž nabytí vlastnického práva bylo potvrzeno usnesením Okresního soudu ve , adresa, č. j. , spisová značka, (toto tvrzení bylo doloženo citovaným usnesením a údaji katastru nemovitostí - pozn. soudu). Po smrti žalobcova otce užívali nemovitosti žalovaný (bratr žalobcova otce) a jeho matka (babička žalobce). Žalobce se netajil záměrem zděděné nemovitosti prodat a žalovaný se nabídl, že mu s tím pomůže, neboť s ohledem na své zkušenosti bude schopen zajistit lepšího kupce. Žalovaný tak žalobci vysvětlil, že bude lepší, aby žalobce žalovanému tyto nemovitosti bezúplatně převedl do vlastnictví žalovaného a ten tak s nimi mohl volně nakládat. Kupní cena získaná následným prodejem těchto nemovitostí žalovaným zajištěnému kupci měla být podle dohody účastníků a babičky žalobce (matky žalovaného) měla být mezi ně tři rozdělena rovným dílem. Proto žalobce uzavřel dne , datum, darovací smlouvu (dále také jen "darovací smlouva"), kterou daroval žalovanému tyto nemovitosti. Darovací smlouvu připravil žalovaný a žalobce se na její přípravě nepodílel. Před podpisem darovací smlouvy žalobce nebyl s jejím obsahem seznámen a po podpisu obdržel od žalovaného , částka, a nic dalšího. Žalovaný nemovitosti žádnému dalšímu kupci neprodal, a i nadále je v katastru nemovitostí zapsán jako jejich vlastník. Podle žalobce je darovací smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy, případně proto, že jde o smlouvu lichevní.

2. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. Poukazoval především na skutečnost, že uzavření darovací smlouvy iniciovala babička žalobce , jméno FO, , která měla výhrady ke způsobu života žalobce. Ten totiž nevedl řádný život, nepracoval, celý život dělal jen dluhy a byl jak ze strany svého zesnulého otce, tak ze strany babičky finančně podporován. Jen v roce 2022 mu takto měla být poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalobce proto podle žalovaného sám navrhl, že pokud na něj žalovaný zaplatí náklady dědického řízení a on i babička mu prominou jeho dluhy, převede na něj dědictvím nabyté nemovitosti.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce coby vlastník nemovitostí uzavřel jako dárce s žalovaným jako obdarovaným dne , datum, darovací smlouvu a smlouvu se zřízením služebnosti, kterou měl žalobce darovat žalovanému nemovitosti a současně "zřídit služebnost doživotního užívání" ve prospěch své babičky , jméno FO, narozené , datum, . Zápis vlastnického práva a předmětné služebnosti byl do katastru nemovitostí proveden dne , datum, s právními účinky ke dni , datum, (viz citovaná smlouva a údaje katastru nemovitostí).

4. Soudem bylo již v průběhu prvního jednání ve věci samé konaného dne , datum, zjištěno, že žalobce se dlouhodobě oddává užívání omamných a psychotropních látek. Konkrétně metamfetaminu a extázi. Nadměrně se také oddává užívání alkoholu. Tomu také odpovídal jeho projev v průběhu jednání soudu. Žalobce si často povídal pro sebe a měl zvláštní asociace (viz poznámka o asexuálním vztahu s jeho babičkou apod.).

5. Již v podání tehdejšího zástupce žalovaného - advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, - ze dne , datum, je zmíněno, že žalobce byl "černou ovcí rodiny". Nepracoval, kupil dluhy, kradl a svého otce i babičku svým chováním pouze zatěžoval. Když jeho otec viděl, jak žalobce nadměrně užíval drogy a alkohol, vzdal svou snahu přenechat nemovitosti žalobci.

6. Žalobce podle výpovědi , právnická osoba, učiněné v přestupkovém řízení dne , datum, hovořil o žalobci tak, že jej zná ze své zastavárny, kde jej žalobce navštěvuje a neustále se mu snaží něco prodat. Dokonce mu nabízel za , částka, prodej půl domku, pokud budou peníze vyplaceny ihned. Po nahlédnutí do katastru nemovitostí svědek zjistil, že vlastníkem nemovitostí je žalovaný a nikoliv žalobce.

7. Otec žalobce daroval žalobci nemovitosti již darovací smlouvou ze dne , datum, , avšak posléze jej vyzval k vrácení daru, přičemž poté se "vrácení daru" domáhal žalobou proti žalobci u zdejšího soudu. V žalobě doručené soudu dne , datum, a vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, jako důvody pro vrácení daru mimo jiné uvedl, že se jeho syn (žalobce) chytil špatných kamarádů. Doma byl sprostý a začaly se projevovat krádeže peněz a elektroniky v domácnosti. Chatu s kamarády zanechal v dezolátním stavu, zvratky, špína, smrad, nedopalky.

8. Ve své výpovědi před soudem dne , datum, žalobce uvedl, že ihned po podpisu darovací smlouvy uzavřené dne , datum, s žalovaným dostal od žalovaného , částka, , přičemž si za to šel obratem koupit vodku a cigarety. Dodal, že ze závislosti na drogách a alkoholu se dosud neléčí.

9. Sám žalovaný před soudem dne , datum, vypověděl, že asi tři dny před podpisem darovací smlouvy za ním přišel žalobce s tím, že potřebuje , částka, na ruku, protože má s kamarádem domluveno zaměstnání a tyto peníze k tomu potřebuje. Žalovaný mu peníze dal, protože chtěl, aby měl pracovní poměr. Druhý den však přišel žalobce s účtem z Moskvy (hotel ve , adresa, - pozn. soudu) opilý a peníze tam prohýřil a za dva až tři dny přišel a řekl: "Víte co, já jsem se rozhodl, že ten barák tady vám dám, půjdu do Itálie, a ty dluhy, co tady mám, smažte". , adresa, 000 Kč po podpisu smlouvy mu žalovaný dal, protože babička chtěla, aby měl žalobce telefon a oni s ním mohli být v kontaktu. Podle žalovaného se žalobce v souvislosti s uzavřenou darovací smlouvou domníval, že bude ze strany žalovaného finančně podporován a že bude parazitovat na babičce. Žalovaný k dotazu, zda s ohledem na marnotratné jednání žalobce, který nabízel nemovitosti k prodeji za , částka, , neuvažovali o nějaké nápomoci, zmínil, že přítelkyně žalovaného, která je psycholožkou, měla na žalobce zpracovánu zprávu s tím, že žalobce by měl být nějak organizován a řízen. Toto řešila v souvislosti s jeho nestálými požadavky na zaplacení peněz. Žalovaný dále zmínil, že žalobce někdy přišel střízlivý, někdy napitý a někdy zfetovaný a tak to bylo celou dobu. Podle žalovaného byl ale týden před tou darovací smlouvou střízlivý, na to si dával žalovaný pozor. Tehdy si hlídal, kam žalobce dává peníze, které od něj a babičky dostával. Proto žalovaný chodil do města a hlídal v parcích, kde žalobce sedával. Peníze na Moskvě utratil právě tak ten týden předtím. Žalovaný řekl, že řešení problému žalobce s drogami a alkoholem nezvažovali. To podle něj měl řešit nějaký jiný jeho příbuzný. O tom, že měl žalobce problémy s požíváním alkoholu žalovaný věděl dvacet let, přičemž mu o tom povídala i babička. Ta popisovala i to, že pod vlivem alkoholu býval žalobce agresivní. Podle žalované žalobce užíval i jiné drogy. Někdy se choval slušně, dokud neměl peníze. Jakmile měl peníze, přišel druhý den napitý.

10. Z opatřené zdravotnické dokumentace žalobce vyplynulo, že , datum, byl přivezen rychlou zdravotnickou pomocí (RZP). Nesrozumitelně něco brblal. Nakonec u něj byla konstatována intoxikace metamfetaminem a chronický abusus pervitinu. Dne , datum, byl přivezen RZP protože v ebrietě (opilosti) upadl a rozbil si hlavu. Jeho dech byl objektivně cítit po alkoholu. Dne , datum, byl žalobce nalezen kolemjdoucími, jak leží opilý na zemi v parku. Po převozu zvracel. Jeho funkční stav byl popsán jako "abuzer drog" (viz zpráva ze dne , datum, ).

11. K chování a duševnímu zdraví žalobce se vyjádřila také svědkyně Eva Rybníkařová, životní partnerka otce žalobce. Ta potvrdila, že žalobce bral drogy a sama ho pod jejich vlivem jednou či dvakrát viděla. Otec žalobce věděl, že žalobce bere drogy, vydával ho tak doma, a proto ho také z domu vyhodil. Z výpovědi svědkyně navíc vyplynulo, že se jí babička , jméno FO, svěřila s tím, že žalobce přišel pod vlivem alkoholu nebo drog i k jednání o dědictví, které probíhalo u notáře a babička z toho byla nešťastná. Svědkyně jej osobně viděla pod vlivem drog či alkoholu asi dvakrát nebo třikrát, kdy se choval skutečně divně a i ona z něj měla strach. Ona sama ovšem v domě žalobcova otce nebydlela, pouze se s ním navštěvovali. Žalobce tam nebydlel před smrtí svého otce dlouho, určitě to bylo déle než dva roky. Možná to bylo deset let.

12. Právě popsaná skutková zjištění vedou soud k závěru, že žalobce je osobou dlouhodobě zneužívající alkohol a jiné omamné a psychotropní látky, zejména metamfetamin v podobě pervitinu. V důsledku toho není dlouhodobě schopen běžného života. Nedokáže si obstarat a udržet práci a stejně tak si nedokáže obstarat a udržet bydlení. V souvislosti s nadměrným užíváním alkoholu a drog se zcela zjevně dopouštěl řady krádeží v domácnosti svého otce, pročež také otec žalobce již v roce 2007 vyzval k vrácení daru, jehož předmětem byly nemovitosti, které žalobce nakonec po svém otci zdědil. Žalobce se zjevně oddával nadměrnému požívání alkoholu a drog i v době, kdy měl uzavřít darovací smlouvu ze dne , datum, . Jen několik dní předtím propil (prohýřil) , částka, , které obdržel od žalovaného, resp. své babičky za účelem obstarání si zaměstnání. , adresa, 000 Kč, která mu byla předána ihned po podpisu darovací smlouvy utratil za vodku a cigarety.13. , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, se specializací návykové nemoci, tak při zohlednění shora popsaných skutkových zjištění, dospěl podle názoru soudu k logickému a tudíž přesvědčivému závěru o tom, že žalobce ke dni , datum, trpěl a i v současné době nadále trpí duševní poruchou, a to chronickým syndromem kombinované závislosti na alkoholu a metamfetaminu (pervitinu). Dlouhodobé zneužívání těchto návykových psychoaktivních látek u něj způsobilo a vyvolalo rozvoj funkčně těžší degenerace osobnosti předpokládaně organického podkladu. Žalobce v předmětné době a i nyní aktivně zneužíval a i v současně době nadále aktivně zneužívá alkohol a pervitin. Na svou závislost a její důsledky přitom nemá žádný náhled a absolutně není motivován k žádným pozitivním změnám svého způsobu života natož k abstinenci. Organická porucha osobnosti se projevuje obecně dysfunkcí mozku a zřetelnou změnou navyklých vzorců chování s abnormálními projevy emocí, potřeb a impulzů, stejně jako poznávání a myšlení. Konkrétně například trvale sníženou schopností vytrvat u cílevědomé činnosti (udržet si práci - pozn soudu), emoční labilitou, plochým a nepřiměřeným vtipkováním bez ohledu na okolnosti ("s babičkou mám asexuální vztah" - pozn. soudu), podrážděností nebo apatií, uvolněným vyjadřováním potřeb nebo impulzů bez ohledu na okolnosti nebo sociální konvence (viz komentáře dění v průběhu soudního jednání apod. - pozn soudu). Jedinec s takto změněnou osobností se může dopustit asociálních činů, typicky krádeží, což žalobce prokazatelně opakovaně a dlouhodobě činil. Degradace osobnosti žalobce mimo jiné představuje dysfunkci jeho paměti a pozornosti, zúžení jeho zájmu a pokles adaptivní kapacity. Sociálně se tato degradace projevuje nedbalostí, ztrátou dostatečně adekvátního kontaktu s prostředím, lhostejností, ztrátou sociálních vazeb a zájmu o kvalitu svého života a bytí. Degradovaný jedinec mimo jiné ztrácí duševní bdělost a jasnost myšlenek. Ztrácí volně - motivační schopnosti. Zhoršuje se paměť. Myšlení takového jedince je mělké, s poklesem kritického vnímání vlastních akcí. Chybí sebereflexe a schopnost poučit se z minulých zkušeností. Všechny tyto příznaky odpovídají chování žalobce tak je z dlouhodobého hlediska dokumentováno shora popsanými skutkovými zjištěními soudu a současně tak, jak bylo soudem samotným pozorováno v průběhu několika soudních jednání.

14. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, současně vyplynulo, že v době uzavření darovací smlouvy byly v důsledku těžší osobnostní degradace žalobce zásadním a podstatným způsobem sníženy a narušeny jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Posuzovaný je v důsledku popsané poruchy snadno ovlivnitelný a zneužitelný. Je vlastně ideálním kandidátem na tzv. "bílého koně". Jeho prioritou totiž je obstarání psychoaktivních návykových látek a tomu podřizuje vše ostatní. Posuzovaný tak nebyl v době uzavření darovací smlouvy v plné míře schopen samostatně právně jednat, především uzavírat smlouvy a nakládat se svým jměním. Toho ostatně není podle znalce schopen ani nyní. Měl by být omezen ve svéprávnosti a k ochraně jeho zájmů by mu měl být jmenován opatrovník (viz dále).

15. Na svých závěrech znalec setrval i při výslechu před soudem. Zdůraznil, že v případě žalobce je jeho duševní porucha důsledkem dlouhodobého zneužívání drog a alkoholu. Soud nemá s ohledem na svá skutková zjištění a s nimi korespondující závěry znalce žádné pochybnosti, že žalobce uvedenou duševní poruchou trpěl i dne , datum, . Bylo totiž prokázáno, že drogy a alkohol zneužíval dlouhodobě. V době uzavření darovací smlouvy byl opakovaně ošetřován v souvislosti s opilostí, přičemž podle slov žalovaného jen několik dní předtím propil a prohýřil částku , částka, , kterou obdržel za účelem opatření si zaměstnání. Marnotratně pak prohlašoval, že vše daruje žalovanému, když mu odpustí dluhy, a sám odjede do Itálie a nikdy se nevrátí. Taková prohlášení jsou však s ohledem na shora učiněné poznatky o popsané duševní poruše jen jedním z jejích projevů a jejich marnotratnost je zřejmá, neboť údajné dluhy ani v žalovaným tvrzené (nadto doložené) výši nedosahovaly ani poloviny hodnoty převáděných nemovitostí. Žalovaný i jeho matka (babička žalobce) , jméno FO, si současně dobře uvědomovali duševní stav žalobce, když jej žalovaný chodil hlídat do parku, zda peníze, které mu dávali neutrácí za alkohol a drogy. Ty přitom byly jediným motivem jednání žalobce a příležitosti si je obstarat s ohledem na svou rozvinutou závislost podřizoval zjevně vše bez ohledu na to, jaké důsledky to pro něj bude nakonec mít (viz krádeže elektroniky apod.). Ostatně žalovaný sám uvedl, že když žalobce peníze měl, byl opilý, když je neměl, choval se slušně.

16. Ač se žalobce s chronickým syndromem kombinované závislosti na alkoholu a pervitinu nikdy neléčil, mimo jiné proto neexistuje konkrétní lékařská zpráva dokumentující jeho zdravotní stav dne , datum, , lze z ostatních v řízení učiněných poznatků bezpečně uzavřít, že dne , datum, byla u něj tato duševní porucha plně rozvinuta a ze shora popsaných důvodů jej činila neschopným uzavřít darovací smlouvu se zřízením služebnosti, kterou se žalobce bez jakéhokoliv protiplnění zbavil veškerého svého jmění. Tato darovací smlouva je proto podle § 581 o. z. neplatná. Protože je ve veřejném zájmu zvýšeně chránit osoby jednající v duševní poruše, bylo na místě k neplatnosti darovací smlouvy přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o. z.).

17. Absolutně neplatná darovací smlouva nemohla vyvolat zamýšlené účinky a žalovaný se tak na jejím základě ve skutečnosti nestal vlastníkem převáděných nemovitostí. Vlastnické právo k nim tak i nadále náleží žalobci, který ho zdědil. Protože žalovaný je v rozporu se skutečností zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí, přičemž žalobce může docílit změny zápisu jen na podkladě rozsudku soudu určujícího jeho vlastnické právo k nim, má žalobce ve smyslu § 80 o. s. ř. na takovém určení naléhavý právní zájem. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

18. Domáhal-li se žalovaný přerušení řízení, pro zjištěnou duševní poruchu žalobce, která mu mimo jiné brání nakládat s jeho jměním, soud k takovému postupu důvod neshledal. Předně proto, že žalobce je v tomto řízení zastoupen advokátem, a to na základě plné moci. Udělení plné moci k zastupování soud i přes duševní stav žalobce neshledává neplatným, neboť toto řízení je vedeno jednoznačně v zájmu žalobce, protože cílem tohoto řízení je domoci se ochrany vlastnického práva žalobce k jeho nemovitostem, tj. ochrana jmění žalobce. Je-li mu však udělení plné moci k zastupování v tomto řízení stejně jako vedení tohoto řízení na prospěch, nelze udělení plné moci prohlásit za neplatné. Soud tento názor zastává s ohledem na úpravu obsaženou v § 65 odst. 1 o. z. Podle přesvědčení soudu totiž nelze činit rozdíl mezi postavením osoby omezené ve svéprávnosti, která jedná samostatně, ač nemohla jednat bez opatrovníka, a osoby, která jedná v duševní poruše, ač pro tuto poruchu není takového jednání schopná, přičemž dosud omezená ve svéprávnosti není. V obou případech totiž jde o právní jednání, jehož jednající osoba není pro duševní poruchu schopná, a proto i následky s tím spojené musí být stejné bez ohledu na to, zda tato osoba je v době jednání již omezena ve svéprávnosti či nikoliv.

19. Má-li ostatně žalovaný takovou starost o právní postavení žalobce, jeho způsobilost jednat samostatně v tomto řízení, resp. k zastupování v něm zmocnit advokáta, mohl ji projevit již mnohem dříve, v době, kdy si od žalobce nechal darovat veškerý jeho majetek. Žalovaný tehdy totiž věděl, že žalobce není schopen řádně nakládat se svým jměním, protože vede nezřízený život a je závislý na alkoholu a drogách. Zřejmým motivem žalovaného k bezúplatnému získání nemovitostí od žalobce totiž byla snaha zabránit tomu, aby o ně žalobce, který veškeré své jednání podřizoval závislosti na alkoholu a drogách, snadno a rychle přišel (aby je prohýřil). Tímto motivem se ostatně žalovaný netajil. Věděl-li však žalovaný o marnotratném chování žalobce způsobeném jeho dlouholetou závislostí na drogách a pervitinu, měl k ochraně pozůstalosti po otci žalobce volit jinou cestu v podobě podání návrhu na omezení svéprávnosti žalobce, kterému zcela zřetelně v souvislosti s jeho duševní poruchou hrozila závažná újma. Tuto zákonnou cestu však žalovaný nezvolil. I proto je spravedlivé a účelu zákona odpovídající, aby bylo určeno, že žalobce je i nadále vlastníkem uvedených nemovitostí. Soud v této souvislosti doplňuje, že podnět k zahájení řízení o svéprávnosti žalobce podal sám a toto řízení je u něj vedeno pod sp. zn. , spisová značka, a dosud není skončeno.

20. Byla-li darovací smlouva ze dne , datum, shledána absolutně neplatnou z důvodu popsaného v § 581 o. z., nezabýval se soud již dalšími žalobcem původně tvrzenými důvody neplatnosti této smlouvy, přičemž důkazy za tím účelem označenými či provedenými se v odůvodnění tohoto rozsudku rovněž nezaobíral.

21. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, a proto je mu žalovaný povinen nahradit podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účelně vynaložené náklady řízení v celém rozsahu. Náklady řízení žalobce jsou následující:a) odměna zástupce žalobce ve výši , částka, za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do , datum, (dále jen "AT do , datum, "), tj.:- příprava a převzetí zastoupení - výzva před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem - sepis a podání žaloby - vyjádření na výzvu soudu ze dne , datum, - účast u jednání soudu dne , datum, trvajícího déle než 4 hodiny - účast u jednání soudu dne , datum, ,se sazbou odměny za úkon ve výši , částka, za úkon podle § 9 odst. 4 písm. b) AT do , datum, ve spojení s § 7 AT do , datum, ,b) paušální náhrada hotových výdajů zástupce žalobce ve výši , částka, za 8 úkonů shora uvedených se sazbou náhrady ve výši , částka, za úkon podle § 13 odst. 4 AT do , datum, ,c) odměna zástupce žalobce ve výši , částka, za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, (dále jen "AT od , datum, "), tj.:- účast u jednání soudu dne , datumse sazbou odměny za úkon ve výši , částka, za úkon podle § 9 odst. 4 písm. a) AT od , datum, ve spojení s § 7 AT od , datum, ,d) paušální náhrada hotových výdajů zástupce žalobce ve výši , částka, za 1 úkon shora uvedený se sazbou náhrady ve výši , částka, za úkon podle § 13 odst. 4 AT od , datum, ,e) náhrada 21 % DPH, kterou je zástupce žalobce povinen odvést z odměny a náhrad ve výši , částka, .Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobce představují částku ve výši , částka, , kterou je mu žalovaný povinen nahradit do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.

22. Státu v souvislosti s tímto řízením vznikly a ještě vzniknou náklady řízení vynaložené na odměnu a náhradu hotových výdajů znalce (znalečné). S ohledem na výsledek řízení je tyto náklady povinen nahradit státu ve věci zcela neúspěšný žalovaný (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Protože však dosud nenízřejmé, v jaké výši nakonec tyto náklady vzniknou, rozhodl soud jen o základu povinnosti k jejich náhradě s tím, že jejich výši určí až v samostatném usnesení (§ 155 odst. 1 o. s. ř.).

23. Žalobce byl rozhodnutím soudu osvobozen od placení soudních poplatků. Podle § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je tak povinen soudní poplatek za toto řízení zaplatit ve věci zcela neúspěšný žalovaný. Soudní poplatek za toto řízení přitom činí podle položky 4 b. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků částku ve výši , částka, . Soudní poplatek je potřeba zaplatit na účet soudu č. , hodnota, -523661-0710 pod variabilním symbolem , var. symbol, .