38 C 51/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 103 879,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úroku ve výši 15,99 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši částka a dále úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi právnická osoba. (dále jen „banka) a žalovaným dne datum (smlouva I), pohledávky ze smlouvy o službě Bezúročná rezerva uzavřené mezi týmiž smluvními stranami dne datum (smlouva II) a úvěrové pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi týmiž smluvními stranami dne datum (smlouva III). Žalovaný se v případě smlouvy I a II dostal do nepovoleného záporného zůstatku a v případě smlouvy III úvěr řádně nesplácel, proto banka prohlásila všechny závazky žalovaného za okamžitě splatné. Společnost právnická osoba. pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni.

2. Žalovaná pohledávka ze smlouvy I představuje poplatky v celkové výši výši částka, a to poplatky za výzvy k zaplacení dluhu účtované v měsících prosinec 2022 až březen 2023 (4×částka) a poplatky za vedení účtu účtované v měsících prosinec 2023 až červen 2023 (7×částka). Ode dne datum do zaplacení žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka.

3. Žalovaná pohledávka ze smlouvy II představuje nesplacenou jistinu ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum do zaplacení žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka.

4. Žalovaná úvěrová pohledávka ze smlouvy III představuje jistinu ve výši částka, poplatky částka, kapitalizovaný úrok částka za dobu od datum do datum a dále 15,99% p.a. úrok z částky částka za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od datum do datum ve výši částka a úrok z prodlení ve výši ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Úvěrová pohledávka ze smlouvy I:

6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba. (dále také jako „banka“) byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se banka zavázala mimo jiné zřídit žalovanému běžný účet číslo č. účtu. Smluvní strany se dohodly, že bankovní služby poskytované na základě smlouvy budou žalovaným hrazeny dle tarifu AKTIVNÍ účet (čl. II., Běžný účet, odst. 1 a 3 smlouvy). Za služby poskytované dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit bance poplatky sjednané prostřednictvím ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby (čl. I. odst. 5. smlouvy). Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky (dále jen „VOP“). Banka byla dle bodu 14.3 VOP oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, že účet, který pro klienta vede, vykazuje nepovolený záporný zůstatek. Dle bodu 14.4 VOP v případě odstoupení od smlouvy bankou z jakéhokoliv důvodu zasílá banka klientovi oznámení o odstoupení od smlouvy v písemné podobě. Účinky odstoupení od smlouvy pak nastávají v den, kdy bylo oznámení o odstoupení klientovi doručeno, pokud banka v oznámení o odstoupení od smlouvy neuvede, že jeho účinky nastávají k jinému pozdějšímu okamžiku. Nepovolený záporný zůstatek znamená pohledávku banky za majitelem účtu, která vznikla čerpáním většího množství prostředků z účtu, než je aktuální disponibilní zůstatek takového účtu, a která je splatná den následující po svém vzniku. Jako nepovolený záporný zůstatek je rovněž označována pohledávka banky za majitelem účtu, k jejíž úhradě prostředky na účtu nepostačovaly a která je bankou na účtu evidována [smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky]. Dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby činil poplatek za výzvu k zaplacení dluhu částka [ceník produktů a služeb pro soukromé osoby].

7. Jelikož na běžném účtu žalovaného vznikl nepovolený záporný zůstatek [výpis z účtu], banka dopisem ze dne datum od výše uvedené smlouvy ke dni datum odstoupila [odstoupení od smlouvy ze dne datum včetně poštovního podacího archu].

8. Společnost právnická osoba. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu].

9. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

10. Mezi společností právnická osoba. a žalovaným byla uzavřena podle § 2662 o. z. smlouva o účtu. Jelikož se žalovaný ocitl v nepovoleném záporném zůstatku na běžném účtu, právní předchůdce žalobkyně využil svého dohodnutého oprávnění vyplývajícího z bodu 14.3 a 14.4 VOP a od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ke dni datum odstoupil [smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum, výpis z účtu, všeobecné obchodní podmínky, odstoupení od smlouvy ze dne datum včetně poštovního podacího archu]. Společnost právnická osoba. následně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu].

11. Žalobkyně se dle článku I. odst. 5 ve spojení s článkem I. odst. 6 smlouvy a ceníkem domáhala zaplacení poplatků za výzvu k zaplacení dluhu v celkové výši částka. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalovaný byl podle smlouvy povinen hradit bance poplatky podle jejího ceníku. Žalobkyně se domáhala zaplacení poplatků za zaslání výzvy k zaplacení dlužné částky zaúčtovaných dle mimořádného výpisu z účtu dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Soud tak žalovaného zával k zaplacení částky celkem částka (4×částka) [smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, mimořádný výpis z účtu žalovaného].

12. Žalobkyně se dále dle článku I. odst. 5 smlouvy ve spojení s ceníkem domáhala zaplacení poplatků za vedení účtu v celkové výši částka za měsíce prosinec 2022 až červen 2023 (7×částka). V předloženém ceníku ovšem poplatek za vedení účtu ve výši částka uveden není, proto soud žalobu ohledně částky částka zamítl.

13. Nesplacený úvěr byl splatný dne datum. Protože žalovaný neuhradil částku částka k datu její splatnosti, dostal se dnem následujícím po splatnosti s její úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 15 % ročně). Jelikož žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky částka, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalovanému právo na zaplacení částky částka vůbec vzniklo, soud žalobu zamítl rovněž ohledně úroku z prodlení z částky částka za požadované období. Úvěrová pohledávka ze smlouvy II:

14. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba. (dále také jako „banka“) byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta služba Bezúročná rezerva. Smluvní strany se dohodly, že při poskytnutí služby Bezúročná rezerva žalovanému budou platební příkazy realizované k tíži účtu provedeny i v případě, že jejich provedením dojde k přečerpání kladného zůstatku účtu, a to až o částka. Žalovaný je povinen částku prostředků poskytnutých bankou v rámci služby Bezúročná rezerva splatit nejpozději do jednoho roku poté, kdy ji vyčerpal. V případě, že žalovaný částku poskytnutých prostředků neuhradí ve sjednané době, je záporný zůstatek na účtu nepovoleným záporným zůstatkem. Pakliže nastane vznik nepovoleného záporného zůstatku na účtu, je banka oprávněna odstoupit od ujednání o službě Bezúročná rezerva s účinky ke dni v oznámení bankou uvedeném (čl. II. Služba „Bezúročná rezerva“, odst. 1, 3, 4, 6 a 7 smlouvy) [smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum].

15. Žalovaný čerpal peněžní prostředky na svém běžném účtu v rámci povoleného debetu dne datum a dále čerpal až do datum, kdy se dostal s jistinou ve výši částka po splatnosti [výpis – přehled zůstatků]. Vzhledem k porušení smluvních podmínek, banka úvěr ke dni datum zesplatnila [prohlášení o okamžité splatnosti ze dne datum včetně přehledu podacích čísel] a dopisem ze dne datum od výše uvedené smlouvy ke dni datum odstoupila [odstoupení od smlouvy ze dne datum včetně poštovního podacího archu]. Ke dni datum činila nesplacená jistina úvěru částku částka [mimořádný výpis z účtu].

16. Společnost právnická osoba. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu].

17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Mezi společností právnická osoba. a žalovaným byla uzavřena podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše částka. Žalovanému podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky vrátit. Jelikož povolený debet nevyrovnal, žalobkyně využila svého dohodnutého oprávnění a úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyni, na kterou byla následně pohledávka za žalovaným postoupena, tak podle § 2395 o. z. svědčilo právo na zaplacení částky ve výši částka (dlužná jistina), k jejíž zaplacení soud žalovaného zavázal.

19. Nesplacený úvěr byl splatný dne datum. Protože žalovaný neuhradil částku částka k datu její splatnosti, dostal se dnem následujícím po splatnosti s její úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 15 % ročně). Úvěrová pohledávka ze smlouvy III:

20. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba. (dále také jako „banka“) byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě mohl žalovaný využívat služby přímého bankovnictví, které jsou poskytovány prostřednictvím různých komunikačních prostředků. Žalovaný a banka se dohodli na nastavení elektronického klíče k účtu – klientské číslo hodnota bude užívat mobilní elektronický klíč SMS telefonním čísle tel. číslo [smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum]. Prostřednictvím elektronického klíče žalovaný navrhl bance, aby s ním uzavřela smlouvu o půjčce na kliknutí s navrhovanou výší úvěru částka, výší měsíční splátky částka a úrokovou sazbou 15,99 % p.a. [návrh smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne datum, certifikáty k dokumentu]. Banka návrh smlouvy o půjčce na kliknutí dopisem ze dne datum akceptovala [akceptace návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí]. Žalovaný čerpal úvěr ve výši částka datum [výpis z běžného účtu].

21. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr ze smlouvy III, žalobkyně uvedla, že ji její právní předchůdce prověřil především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně ovšem neuvedla, jaké konkrétní informace požadovala a získala od žalovaného. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyplývá pouze, že žalovaný byl hodnocen a dostal úvěr na základě průměrných příjmů na běžném účtu ve výši částka [protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, CBL]. Interní systémové záznamy žalobkyně nepředložila. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období od datum do datum vyplývá, že účet je aktivní a každý měsíc vykazoval záporný konečný zůstatek. Ke dni datum činil zůstatek na účtu žalovaného -částka [výpis z běžného účtu od datum do datum].

22. Společnost právnická osoba. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu].

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila společnost právnická osoba. žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek a potvrzením o úplatě, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba. dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

29. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil.

30. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

31. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

32. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

33. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. To, zda je reálné splacení dluhu je přitom výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, nebo nikoli.

34. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

35. V daném případě žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala, že se její právní předchůdce před uzavřením smlouvy III schopností žalovaného úvěr splatit řádně zabýval. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že její právní předchůdce po žalovaném vyžadoval informace k jeho poměrům, což nevypovídá nic o tom, jaké konkrétní informace měl její právní předchůdce od žalovaného před uzavřením smlouvy k dispozici, jaké si zjistil sám, zda byly poskytnuty informace jak k příjmům, tak k výdajům žalovaného, z jakých dokladů byly informace sdělené žalovaným ověřovány, jaké skutečnosti byly z předložených dokladů zjištěny, aby bylo možné posoudit, zda žalovaný bude schopen úvěr splatit. Absence těchto tvrzení a důkazů je prokazujících zcela vylučuje možnost soudu posoudit, zda a jak byla úvěruschopnost žalovaného posouzena. Žalobkyně tvrdila, že po provedení potřebných lustrací, dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od žalovaného a informací získaných z interních zdrojů dospěla k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období za období od datum do datum, z něhož vyplývá, že žalovaný neměl disponibilní peněžní prostředky na splácení úvěru.

36. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva absolutně neplatná. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve výši částka poníženou o provedené úhrady v celkové výši částka. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení částky částka a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

37. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

38. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

39. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, náleží jí tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky částka (částka + úrok vyčíslený dle žaloby do dne datum ve výši částka + kapitalizovaný úrok z prodlení částka + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne datum ve výši částka) a částky částka (částka + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I. do dne datum ve výši částka) vyjádřeným v procentuální výši 67 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 34 % (67 % 33 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku částka, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši částka [3,5×částka dle § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a účast u jednání před soudem dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši částka [tj. 4×částka dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke čtyřem shora uvedeným úkonům právní služby] a částky částka odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši částka (34 % z částka) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

40. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne datum, jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobce) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.