38 C 59/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Němcem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba žalovaní zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 188 112,84 Kč s příslušenstvím I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované č. , hodnota, , aby mu společně a nerozdílně s žalovaným č. , hodnota, zaplatila částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.II. Žalovaný č. , hodnota, je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobce domáhal na žalovaném č. , hodnota, , aby mu společně a nerozdílně s žalovanou č. , hodnota, zaplatil částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.IV. Žalobce je povinen nahradit žalované č. , hodnota, náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované č. , hodnota, .V. Žalobce je povinen nahradit žalovanému č. , hodnota, náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného č. , hodnota, .VI. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení ve výši , částka, .VII. Žalovaný č. , hodnota, je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení ve výši , částka, .

1. Poté co byla usnesením zdejšího soudu vyhlášeným při jednání dne , datum, připuštěna změna žaloby a poté, co bylo usnesením zdejšího soudu č. j. 38 , právnická osoba, /2023-88, které nabylo právní moci dne , datum, , připuštěno, aby do řízení vedle původně žalované č. , hodnota, přistoupil žalovaný č. , hodnota, , domáhal se žalobce na žalovaných č. , hodnota, a 2, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku ve výši , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalobce svůj požadavek zdůvodnil tvrzením, že žalovaný č. , hodnota, je vlastníkem psa, a to australského ovčáka jménem Arči -Archangel , adresa, naděje (dále jen "pes"), narozeného v roce 2010. Žalovaná č. , hodnota, , která je dcerou žalovaného č. , hodnota, , se o tohoto psa převážně starala, krmila jej, zavírala do kotce a pouštěla z kotce. Žalovaný č. , hodnota, tak z důvodu, že je vlastníkem psa, a žalovaná č. , hodnota, z důvodu že se o psa převážně starala, jsou podle přesvědčení žalobce povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci újmu, která mu vznikla coby následek úrazu způsobeného žalobci jmenovaným psem, který jej dne , datum, pokousal na předloktí jeho pravé horní končetiny.

3. V příčinné souvislosti s popsaným úrazem se žalobce podle svých tvrzení nacházel v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, a vznikla mu tak ztráta na výdělku ve výši , částka, . Vedle toho vznikla žalobci újma v podobě vytrpěné bolesti, kterou žalobce s odkazem na tzv. metodiku Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění uplatnil ve výši , částka, . Zákonný úrok z prodlení ze součtu těchto dvou nároků požadoval žalobce zaplatit od , datum, .

4. Nakonec se žalobce v souvislosti s popsaným úrazem domáhal zaplacení dalších nákladů, které v souvislosti s jeho léčením, resp. uplatněním vynaložil. Předně požadoval náhradu jízdních výdajů za cesty k jednotlivým léčebným výkonům z Kaňovic (místa jeho bydliště) jednak do , právnická osoba, . a zpět ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a jednak na , právnická osoba, a zpět ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , a to ve výši , částka, . Ve dnech , datum, a , datum, vynaložil celkem částku , částka, za injekce ostenil mini viscoelastic solution. Dne , datum, zaplatil , částka, za obstřik a aplikaci ostenil mini depomedrol. Za obstarání posudku o výši bolestného zaplatil , částka, dne , datum, . Celkem tak popsané náklady léčení představují částku , částka, , přičemž zákonný úrok z prodlení z ní žalobce požadoval od , datum, .

5. Žalovaní potvrdili, že žalobce byl skutečně pokousán uvedeného dne jmenovaným psem. Oba žalovaní dále uvedli, že vlastníkem tohoto psa je žalovaný č. , hodnota, . Žalovaná č. , hodnota, již jen proto odmítala svou odpovědnost za následky způsobené útokem tohoto psa. Oba žalovaní pak shodně zpochybňovali odpovědnost za újmu způsobenou žalobci uvedeným úrazem primárně poukazem na skutečnost, že pes žalobce pokousal poté, co žalobce svévolně vstoupil přes zavřenou branku (bránu) na v té době uzavřený dvůr u domu žalovaných, ač na vstupní bráně bylo varování před přítomností psa, přičemž hned vedle byl zvonek, kterého měl žalobce použít a vyčkat. Dále zpochybňovali rozsah způsobené újmy, a to zejména co do délky trvání pracovní neschopnosti žalobce, kterou vzhledem ke způsobeným poraněním považovali za nepřiměřeně dlouhou. Současně zmínili, že žalobce byl opakovaně viděn, kterak v době své pracovní neschopnosti pracuje v autoservisu, resp. autobazaru svých známých, kde pomáhal převážet vozidla, přezouvat kola a dokonce měl být viděn, jak v této době umývá pro jednoho z nich karavan. Nakonec poukázali i na skutečnost, že v době jeho pracovní neschopnosti bylo žalobci vypláceno pojistné plnění, z něhož byl v této době splácen jeho hypoteční úvěr, přičemž tato okolnost by podle žalovaných měla být při úvaze o výši žalobci skutečně vzniklé ztráty na výdělku zohledněna. Žalovaní proto navrhovali zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

6. Jak bylo soudem na podkladě provedených důkazů zjištěno, dne , datum, byl žalobce pokousán jmenovaným psem. Podle zdravotního záznamu sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, téhož dne ve 12:13 hodin způsobil pes v oblasti pravého zápěstí žalobce dvě rány pokousáním na pravém zápěstí ulnárně, á 1,5 cm, do podkoží. Nejevilo se přitom poškození šlachovitého aparátu. Dále byla způsobena jedna exkoriace (oděrka) 1 x 2 cm.

7. Mezi účastníky byl zásadní spor o to, jak k pokousání žalobce ve skutečnosti došlo.

8. Žalobce, v tomto ohledu nebylo mezi stranami sporu, se dne , datum, dostavil k domu žalovaných proto, aby žalovanému č. , hodnota, doplatil zbytek ceny za opravu naftového čerpadla. Žalovaný č. , hodnota, má totiž v uvedeném místě i svou provozovnu s dílnou, což bylo rovněž nesporné a vyplynulo to mimo jiné z údajů živnostenského rejstříku a doložených fotografií předmětného místa. Mezi dílnou žalovaného a domem, který žalovaní obývají se nachází vstup a vjezd (průjezd) na dvůr, který je uzavřen vstupní brankou a vjezdovou bránou. Na vstupní brance je zvonek s označením JP Servis (firma žalovaného č. , hodnota, ) a hned vedle na bráně je umístěna cedule s podobiznou psa a nápisem "pozor pes". Dále je na zídce vedle brány označení provozovny žalovaného JP - servis s uvedením otevírací doby po - pá od 6:00 do 15:00 hodin (viz doložené fotografie).

9. Žalobce sám vypověděl, že předmětného dne přijel po deváté hodině ranní a zaparkoval před bránou, kde je odstavné parkoviště. Brána byla otevřená. Ve chvíli, kdy bránou prošel, zakousl se mu pes bez varování do ruky. Vykřikl bolestí. Následně vyběhl žalovaný č. , hodnota, . Postupně přišla i manželka žalovaného č. , hodnota, a její matka, kteří jej ošetřili. Žalovanou č. , hodnota, toho dne neviděl. Poprvé byl v provozovně žalovaného asi tři dny předtím, kdy šel zaplatit opravu čerpadla, přičemž toho , datum, šel doplatit zbytek ceny této opravy.

10. Soud uvěřil slovům žalobce o tom, že v době jeho příjezdu a vstupu na dvůr u provozovny žalovaného č. , hodnota, byla předmětná brána otevřená. Věrohodnost žalobce je v tomto ohledu potvrzována především zjištěním, že podle výpovědi žalované č. , hodnota, i žalovaného č. , hodnota, je brána otevřená v době, kdy je žalovaný č. , hodnota, na dílně. V té době se také zavírají psy. Pokud žalovaný č. , hodnota, na dílně není, brána se zavírá a psi se pouštějí. K tomu dochází například, pokud někam v průběhu dne odjíždí nebo pokud má polední přestávku na oběd. Žalovaný č. , hodnota, vypověděl, že obědvá někdy ve 12:00 někdy ve 13:00 hodin. Z toho, co bylo zjištěno, je patrné, že v době příjezdu žalobce k dílně (domu) žalovaného č. , hodnota, , byl žalovaný č. , hodnota, v dílně. To ostatně i on sám potvrdil. V takovém případě však bývala brána otevřená, jak o tom ostatně hovořil žalobce. Navíc v době příjezdu žalobce rozhodně nebyl čas na polední přestávku, neboť podle dalších zjištění žalobce skutečně musel na místo dorazit někdy po deváté ranní.

11. Pro určení času, ve kterém žalobce k provozovně (dílně) žalovaného č. , hodnota, dorazil a byl následně pokousán je určujícím čas sepsání zdravotního záznamu , tituly před jménem, , jméno FO, o ošetření úrazu žalobce. Jak bylo zmíněno, tento záznam byl sepsán ve 12:13 hodin dne , datum, , přičemž je nasnadě, že byl sepsán až poté, co byl žalobce ošetřen, neboť obsahem záznamu je i popis toho, jak byl žalobce ošetřen. Vezme-li soud v úvahu, co vše předcházelo sepisu záznamu ve 12:13 hodin, je prakticky vyloučeno, aby k pokousání žalobce došlo v polední (obědové) přestávce žalovaného č. , hodnota, . Předně bylo zjištěno, že žalobce byl ihned po pokousání ošetřen žalovaným č. , hodnota, , resp. jeho manželkou a její matkou (viz slova samotného žalovaného č. , hodnota, ). Takové ošetření však muselo nějakou dobu trvat (minimálně 15 minut). Následně žalobce vracel půjčenou bílou dodávku, kterou na místo přijel, panu , právnická osoba, (viz dále výpověď dcery žalobce, svědka , právnická osoba, a s nimi korespondující faktura č. , hodnota, ) a šel pěšky domů. To muselo trvat minimálně 30 minut. Z domu, kde se určitě nějakou dobu zdržel, jel společně s dcerou autem minimálně 25 minut do ordinace , tituly před jménem, , jméno FO, (viz výpověď dcery žalobce), kde nepochybně musel nějakou dobu strávit čekáním. Samotné ošetření pak nepochybně trvalo také nějaký čas. Pokud byl záznam o tomto ošetření sepsán ve 12:13 hodin, muselo k pokousání psem dojít mnohem dříve než v průběhu polední pauzy na oběd žalovaného č. , hodnota, , a to zjevně v čase udávaném žalobcem, tj. někdy po deváté hodině ranní. Ostatně, že to nebylo v polední pauze na oběd potvrzuje sám žalovaný č. , hodnota, , neboť sám uvedl, že v době pokousání žalobce byl na dílně a pracoval. V takovém případě však bývala brána otevřená, jak to ostatně popsal žalobce.

12. Vysvětlení faktu, že psi byli puštěni, ač byla brána otevřená, což se běžně nedělo, se skrývá ve zjištění, že osoby, které běžně měly psy na starosti, se jim v tu dobu nemohly věnovat. Žalovaný č. , hodnota, byl na dílně a pracoval, zatímco žalovaná č. , hodnota, byla toho dne zdravotně indisponována a ležela doma (byla těhotná a bylo jí špatně), což sama potvrdila. Žalovaný č. , hodnota, pak vypověděl, že dcera toho dne byla doma na mateřské, ale nebyl si vědom, že by toho dne psa nějak zabezpečovala. Psy tak zjevně z kotce pustil někdo jiný, kdo se o ně běžně nestaral, například manželka žalovaného č. , hodnota, , kterou měl žalovaný č. , hodnota, po pokousání žalobce napomínat, proč pouštěla psy, na což žalobce v průběhu řízení upozorňoval a žalovaný č. , hodnota, k tomu pouze prohlásil, že si to nepamatuje.

13. Závěr o tom, že brána byla v době útoku psa otevřená je dále podložen záznamem o úrazu, který žalobce dne , datum, vyplnil pro , právnická osoba, a kde již zmínil, že "na chodníku u otevřené brány se náhle objevil pes a bez varování se mu zakousl do pravé ruky. V té době přitom žalobce ještě neměl důvod účelově reagovat až na později přednášenou obranu žalovaných o tom, že svévolně vstupoval na jejich uzavřený pozemek, a proto lze i toto jeho vyjádření považovat za korespondující se skutečností. Nakonec o tom, že brána byla běžně otevřená, svědčí i několik fotografií tohoto místa pořízených náhodně provozovatelem internetových stránek mapy.cz., na nichž je tato brána vždy otevřená.

14. V řízení byli vyslechnuti dva svědci, kteří k výslechu přicestovali společně s žalovanými, což žalovaní sami potvrdili, a to , jméno FO, a , jméno FO, . Oba tito svědci vypověděli, že viděli žalobce, jak přijel k Poláškovým autem, šel k zavřené brance a touto brankou vstoupil na dvůr. Dál už nic neviděli. Soud však výpovědi těchto svědků považuje za nevěrohodné. Předně svědci přijeli ke svému výslechu společně s žalovanými, což samo o sobě vzbuzuje pochybnosti o tom, zda jejich výpovědi nebyly nějak ze strany žalovaných ovlivněny. Vedle toho má soud významné pochybnosti o tom, že by si svědkové nadto po tak dlouhý čas zapamatovali natolik bezvýznamnou událost, jako byl příjezd žalobce coby zákazníka žalovaného č. , hodnota, k němu do provozovny a nadto natolik detailně, aby si pamatovali, že brána v té době byla zavřená.

15. Z toho, jak popsal tuto události , jméno FO, , který ji pozoroval z místa, kde dával do kontejnerů tříděný odpad, není patrné, co tak významného se stalo, aby si tyto detaily pamatoval tak bezpečně, jak uváděl před soudem. Tvrdí-li , jméno FO, , že si to zapamatoval proto, že se posléze doslechl o pokousání žalobce, je toto samo o sobě potvrzením faktu, že v době, kdy událost pozoroval se nestalo nic natolik zásadního, aby si ji nadto s takovými detaily v podobě zavřené či otevřené brány pamatoval. Nevěrohodnost tohoto svědka zvyšuje i jeho spontánní vyjádření o tom, že psi byli pravděpodobně puštění, když brána byla zavřená. Toto je totiž ryzí spekulace, která ovšem doslovně koresponduje s tím, jak o režimu otvírání a zavírání brány hovořili žalovaní. Vyjádření svědka , jméno FO, tak může být výsledkem jeho ovlivnění ze strany žalovaných. Navíc je zvláštní, že si tento svědek nepamatoval, jakým autem žalobce přijel, ale pamatoval si, že brána byla zavřená. Svědek ani neslyšel křik žalobce poté, co jej pes pokousal, ač to byl křik natolik silný, že žalovaný č. , hodnota, vyběhl ze své dílny. Nelze tak ani vyloučit, že tento svědek pozoroval jinou události, a to první návštěvu žalobce v dílně žalovaného č. , hodnota, předcházející událost spojenou s pokousáním o cca tři dny.

16. V případě svědka , jméno FO, , který tvrdil, že si tuto událost zapamatoval proto, že tam žalobce nikdy před tím nebyl, přičemž žalobce přijel svou žlutou Multiplou, je zapotřebí zdůraznit zejména skutečnost, že i tento svědek mohl pozorovat první návštěvu žalobce v dílně žalovaného č. , hodnota, , která událost spojenou s pokousáním psem předcházela cca o tři dny. Krom toho má soud za prokázané, že dne , datum, přijel k provozovně žalovaného žalobce nikoliv žlutou Multiplou, ale bílou dodávkou Opel Movano, kterou toho dne vracel , právnická osoba, , po jejím zapůjčení (pronájmu) ve dnech 19. až , datum, ze strany zaměstnavatele žalobce , právnická osoba, ., kde je žalobce mimo jiné zaměstnán jako řidič (viz faktura č. , hodnota, ). Fakt, že toho dne, kdy jej pokousal pes, odjížděl žalobce kolem 9:00 hodin ráno bílou dodávkou, kterou jel vracet panu , jméno FO, , potvrdila dcera žalobce. Ta dále uvedla, že se žalobce vrátil kolem 10:00 hodin a společně pak odjeli k lékaři, kam dorazili asi kolem 11:00 hodin. Soud výpověď dcery žalobce považuje za věrohodnou, a to nejen proto, že jí uváděné údaje korespondují se zjištěným časovým průběhem událostí rozhodného dne (viz shora), ale i proto, že dcera žalobce neměla problém hovořit i o okolnostech, které ve prospěch žalobce nebyly, když například uvedla, že již cca měsíc po úraze, sekal kolem domu trávu sekačkou (viz dále). Zjištění, že žalobce nepřijel předmětného dne k žalovanému č. , hodnota, žlutou Multiplou, ale bílou dodávkou, prakticky vyvrací, že by svědek , jméno FO, pozoroval příjezd žalobce k žalovanému č. , hodnota, v den, kdy tam byl žalobce pokousán psem. A protože svědek , jméno FO, ve své výpovědi současně zmínil, že tam v tu dobu také viděl svědka , jméno FO, s traktorem, jak dával do kontejnerů tříděný odpad, je patrné, že ani svědek , jméno FO, zřejmě nepozoroval příjezd žalobce k žalovanému č. , hodnota, v den, kdy jej na tomto místě pokousal pes.

17. Soud proto dospěl k dílčímu skutkovému závěru o tom, že k pokousání žalobce jmenovaným psem došlo dne , datum, po deváté hodině poté, co žalobce vstoupil otevřenou branou na dvůr, resp. do průjezdu nacházejícího se mezi domem žalovaných a dílnou žalovaného č. , hodnota, .

18. Při určení osoby odpovědné za újmu způsobenou žalobci v důsledku pokousání jmenovaným psem vyšel soud z dále uvedených zjištění a úvah.

19. Podle § 2933 o. z. způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

20. Podle § 2934 o. z. slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil.

21. Jak je z citované právní úpravy patrné, primárně odpovědnou osobou za škodu zvířetem způsobenou je jeho vlastník. Otázka vlastnictví jmenovaného psa byla mezi stranami rovněž sporná. Jak ovšem bylo zjištěno, vlastnické právo k psovi nabyl žalovaný č. , hodnota, na základě kupní smlouvy o prodeji psa, kterou , jméno FO, prodal žalovanému č. , hodnota, australského ovčáka Archangel , adresa, naděje narozeného , datum, za částku , částka, . Ač smlouva nebyla datována, nemá soud jen proto důvodu pochybovat o její věrohodnosti, neboť s jejím obsahem korespondují údaje z očkovacího průkazu, z nějž je patrné, že tento pes byl označen mikročipem dne , datum, , přičemž jako jeho jediný majitel je v něm uveden žalovaný č. , hodnota, . Žalovaní přitom shodně tvrdili, že vlastníkem psa je po celou dobu žalovaný č. , hodnota, . Tato zjištění tak vedou soud k závěru, že žalovaný č. , hodnota, je skutečně vlastníkem jmenovaného psa a byl jím i v době jeho útoku na žalobce.

22. Na právě uvedeném závěru nemění nic zjištění, že žalovaná č. , hodnota, byla v osvědčení o zdravotním stavu zvířete ze dnů , datum, uváděna jako jeho majitelka. Soud v tomto ohledu nemá důvod nevěřit jejímu vysvětlení, z nějž je patrné, že to byla ona, kdo chodil se psem k veterináři, a proto zde také byla vedena jako jeho majitelka, přičemž se nikdo nezabýval tím, kdo je skutečným majitelem psa. Nicméně je současně patrné, že uvedený záznam podepsal žalovaný č. , hodnota, coby majitel psa, a to právě proto, že tento musí být podepsán jeho skutečným vlastníkem. Fakt, že údaje o majiteli zvířete v databázi veterináře neodpovídali skutečnosti vyplývá mimo jiné i z faktu, že v těchto zprávách z roku 2021 je žalovaná č. , hodnota, uváděna stále pod svým dívčím jménem Polášková, avšak, jak je zřejmé z údajů evidence obyvatel, žalovaná č. , hodnota, je vdaná již od , datum, a od té doby používá příjmení Kašpárková. I proto nelze z čistě evidenčních údajů obsažených ve zdravotnické dokumentaci zvířete při absenci dalších zjištění o existenci relevantních právních skutečností (darování, prodej apod.) dovozovat, že by prokazatelně existující vlastnické právo žalovaného č. , hodnota, k tomuto zvířeti bylo posléze převedeno na jeho dceru, tj. žalovanou č. , hodnota, .

23. Odpovědnost (spoluodpovědnost) žalované č. , hodnota, za újmu způsobenou žalobci v důsledku útoku jmenovaného psa nelze podle názoru soudu dovodit ani z dalších zjištěných okolností. Z výpovědi žalované č. , hodnota, vyplynulo, že pes byl pořízen k hlídání domu a přilehlých pozemků. Žalovaná č. , hodnota, potvrdila, že to byla ona, kdo se o psa vesměs staral, protože dříve studovala veterinární školu. Proto také se psem jezdila k veterináři. Rovněž jej krmila, venčila a zavírala do kotce. To zavírání a pouštění dělali i jiní členové rodiny. Z výpovědi žalované č. , hodnota, je rovněž zřejmé, že v domě žila v patře ona se svým manželem a jejich nyní již čtyřmi dětmi, dole pak její otec - žalovaný č. , hodnota, s její matkou a s matkou její matky. Žalovaný č. , hodnota, se o psa v počátku také staral, chodil s ním na cvičiště, ale pro nedostatek času se o něj začala starat zejména ona. Jak sama uvedla, psa dostala na starost. Žalovaný č. , hodnota, však i nadále vše ohledně psa platil. Žalovaný č. , hodnota, potvrdil, že žalovaná chodila se psem na cvičák a chodila na veterinu, protože tehdy studovala veterinární školu. Dodal, že krmení zajišťoval především on sám a psa většinou pouštěl také on. Jinak se, ale podle jeho slov o psa starala celá rodina.

24. Z právě uvedených skutečností tak podle názoru soudu nelze dovodit, že by žalovaná č. , hodnota, byla chovatelkou jmenovaného psa případně, že by jí byl tento pes svěřen ve smyslu ustanovení § 2933 o. z. I když žalovaná řadu činností kolem psa zajišťovala, nechovala jej výlučně sama. Nadto v době útoku jí tento pes ani nebyl prokazatelně svěřen, neboť toho dne byla zdravotně indisponována a péči o něj nijak nezajišťovala. Soud proto dospěl k závěru, že její spoluodpovědnost coby osoby, které bylo zvíře svěřeno nebo která je chová či jinak používá, nelze v tomto případě dovodit.

25. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nebylo zjištěno, nadto tvrzeno, že by jmenovaný pes sloužil k výkonu povolání či jiné výdělečné činnosti, neboť byl pořízen k hlídaní domu a přilehlých pozemků, nebylo třeba se zabývat otázkou případného zproštění se odpovědnosti jeho vlastníka za škodu jím způsobenou podle § 2934 o. z. Navíc bylo soudem zjištěno, že náležitý dozor nad zvířetem zanedbán byl, když pes byl v době útoku vypuštěn z kotce a brána vedoucí na pozemky žalovaného č. , hodnota, byla otevřená dokořán.

26. Soud proto dospěl k závěru, že za újmu způsobenou žalobci v příčinné souvislosti s útokem psa ze dne , datum, odpovídá v tomto případě pouze žalovaný č. , hodnota, coby jeho vlastník. Proto také žalobu vůči žalované č. , hodnota, jako nedůvodnou zamítl.

27. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda újma ať již nemajetková (náhrada za vytrpěnou bolest) či majetková (ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náklady vynaložené s léčením či uplatněním nároku) skutečně v příčinné souvislosti s úrazem ze dne , datum, vznikla a v jakém konkrétním rozsahu.

28. Již bylo s odkazem na zdravotní záznam , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, řečeno, že pes způsobil v oblasti pravého zápěstí žalobce dvě rány pokousáním na pravém zápěstí ulnárně, a to každou o délce 1,5 cm, jak vysvětlil soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten také vysvětlil, že hloubka ran je určena zasaženou strukturou, což v tomto případě vyjadřuje údaj "do podkoží". , tituly před jménem, , jméno FO, se nejevilo poškození šlachovitého aparátu. Dále byla způsobena jedna exkoriace (oděrka) o rozměrech 1 x 2 cm.

29. Je nepochybné, že v souvislosti s uvedeným poraněním vznikly žalobci bolesti, které mu je žalovaný č. , hodnota, povinen plně odškodnit peněžitou náhradou (§ 2958 o. z.). Vycházeje ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 14/2014 ze dne , datum, , jímž Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu vzalo na vědomá Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. - dále jen "Metodika"), dospěl soud k závěru, že lékařský posudek o ohodnocení bolesti vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, a odkazující na přílohu č. , hodnota, k vyhlášce č. 277/2015 Sb., který definuje popsaný bolestivý stav jako dvě kousnuté rány á 1,5 cm a oděrku 1 x 2 cm, přičemž jej podřazuje pod položku 1.6. uvedené přílohy, ohodnocuje jej 10 body a toto ohodnocení zvyšuje pro infekci v ráně a dvoutýdenní léčbu antibiotiky o 5 %, je pro rozhodnutí v této věci dostatečným podkladem pro určení náhrady za vytrpěné bolesti. Položka 1.6. přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 277/2015 Sb. představuje komplikovanou ránu mimo jiné kousnutím, kdy 1 cm2 je za 5 bodů, tomu odpovídá lékařem stanovených 10 bodů. Lékař také postupem podle § 6 citované vyhlášky s ohledem na infekci rány navýšil bodové ohodnocení o 5%, což tedy ve výsledku představuje bodové ohodnocení 10,5 bodu. Lékařem v posudku použitá položka odpovídá položce S617 - rána jiných částí zápěstí a ruky s bodovým ohodnocením 2 b. za 1 cm rány (viz část B. Metodiky). V tomto případě však byla celková délka rány 5 cm, tj. 1,5 + 1,5 + 2 cm, což opět představuje 10 bodů, přičemž i podle Metodiky je možné pro lehkou komplikaci (například infekci rány) bodové ohodnocení zvýšit až o 5 %. Bodové ohodnocení vytrpěné bolesti podle Metodiky je tak identické a představuje 10,5 bodu. Hodnota bodu přitom podle § 7 odst. 2 vyhl. č. 277/2015 Sb., činí 1 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů , právnická osoba, za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. V tomto případě tak činí hodnota jednoho bodu , částka, a odpovídá svou výší hodnotě jednoho bodu stanoveného podle Metodiky, neboť ta ji určuje stejně jako citovaná vyhláška. Odškodnění žalobcem vytrpěné bolesti způsobené mu pokousáním psa tak představuje , částka, , tj. 10,5 x , částka, po zaokrouhlení.

30. V případě nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu jeho pracovní neschopnosti způsobené předmětným úrazem se účastníci přeli především o to, jak dlouho se žalobce skutečně nacházel v pracovní neschopnosti v souvislosti s následky úrazu způsobeného pokousáním psem dne , datum, . Zatímco žalobce trval na tom, že se v pracovní neschopnosti po celé období od , datum, až do , datum, nacházel v pracovní neschopnosti v souvislosti s léčením následků úrazu ze dne , datum, , žalovaní tvrdili, že tomu tak nebylo, když žalobce již v průběhu své údajné pracovní neschopnosti vypomáhal v autobazaru, resp. pneuservisu.

31. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, potvrzeného jeho výslechem a ze zdravotnické dokumentace k němu doložené, vyplynulo, že pes kousnutím dne , datum, způsobil žalobci jen dvě povrchové rány zasahující do podkoží (ne hlouběji) a jednu odřeninu. Léčba tohoto poranění komplikovaného infekcí (tlama psa není nikdy sterilní), která si vyžádala nasazení antibiotik, probíhala zcela standardně a lege artis. Již , datum, byl stav lokálně výrazně zlepšen. Žalobce byl bez teplot. Nebyla již prokázána žádná kontaminace ran. Otok výrazně splaskl. Žalobce měl dobrat antibiotika s tím, že další převaz měl být již u jeho praktické lékařky. Následně mělo již dojít k rozcvičení ruky. Dne , datum, při kontrole u , tituly před jménem, , jméno FO, byla naložena sádrová dlaha k imobilizaci zápěstí a ruky. Dne , datum, již byla naložena elastická bandáž. Dne , datum, byl žalobce bez obtíží, lokální nález byl klidný, rezistence se zmenšila a byl bez známek infekce. Nadále pokračovaly bandáže, cvičení a kontrola byla navržena za dva týdny. , datum, jen mírná bolest při pohybu, difuzní otok a postfixační omezení hybnosti zápěstí a ruky. Byl odeslán na rehabilitaci a magnetoterapii. Další kontrola proběhla po ukončení fyzioterapie dne , datum, , kdy trvalo omezení pohybu karpu s mírným neurologickým deficitem bez parestezií na periferii. Pokračovala rehabilitace a žalobce byl odeslán na EMG vyšetření do neurologické ambulance, kde byl téhož dne učiněn závěr o tom, že nález je fyziologický. Dne , datum, proběhla kontrola chirurgem , tituly před jménem, , jméno FO, , který jako jediný zdroj obtíží lokalizoval jizvu na ulnární straně zápěstí. Úchop byl plný a síla jen lehce oslabena. Po ukončení rehabilitace byla hybnost plná. Z traumatologického hlediska léčba vyčerpána. Bylo doporučeno samostatné cvičení a žalobce byl předán do péče praktické lékařky. Dne , datum, vyšetřila žalobce praktická lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, , která ve zprávě ze dne , datum, uvedla, že žalobce ukončil léčbu na traumatologii a asi před týdnem ukončil rehabilitace. Přes fyziologický nález si stále stěžoval na omezenou hybnost s tím, že v pravé horní končetině neunese ani konvici s čajem. Podle vyšetření praktické lékařky vázly pohyby zápěstí do krajních poloh, zvláště rotace. Stisk byl oslabený. Proto praktická lékařka odeslala žalobce do ortopedické ambulance. Zde , datum, shrnuta dosavadní terapie a konstatováno, že ani z ortopedického hlediska nelze v souvislosti s prodělaným traumatem nabídnout jiný postup. , jméno FO, doporučena opakovaná rehabilitace. Dne , datum, vyšetření na rehabilitaci s lokálním nálezem na pravé ruce bez výrazného otoku. Okrajové flexe bolestivé. Limitována okrajová flexe palmárně a citlivé pružení v oblasti loketní kosti. Rehabilitační vyšetření dne , datum, stejné s tím, že flexe prstů nebyla omezena a svalová síla byla omezena minimálně. Žalobce byl odeslán na osteologii. Zde vyšetřen dne , datum, s nálezem hraniční osteopenie a doporučením léku vigantol. Při vyšetření na rehabilitaci dne , datum, byl otok zápěstí nevýznamný, přičemž trvalo citlivé pružení distální ulny. Dne , datum, vyšetření na rehabilitaci, kdy trvali bolesti v oblasti jizev. Hybnost zápěstí nebyla omezena. Dne , datum, se dostavil žalobce do ortopedické ambulance a nebylo spokojen s lokálním nálezem a tak bylo indikováno MRI (magnetická rezonance) vyšetření (viz výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, ). Toto vyšetření bylo provedeno dne , datum, s nálezem trhliny TFCC degenerativního charakteru. Jako TFCC je podle znalce označován triangulární fibrokartilaginosní kopmplex, což je vazivově chrupavčitá struktura, která je nejdůležitějším stabilizátorem distálního radioulnárního kloubu (dolního kloubu mezi kostí vřetenní a loketní malíková část zápěstí). Dne , datum, kvůli medikaci warfarinu nebyla u žalobce provedena aplikace chondroprotektiva. Ta byla až , datum, , kdy byl aplikován Depomeridol a Osteonil mini. Byla plánována rehabilitace a žalobce byl informován o možnosti korekční operace loketní kosti v souvislosti s MRI nálezem. Dne , datum, bylo popsáno lokální zlepšení nálezu a bylo doporučeno ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Ta ukončena praktickou lékařkou až dne , datum, .

32. S ohledem na zjištěný průběh léčení považuje soud za věrohodný a přesvědčivý závěr znalce , tituly před jménem, , jméno FO, o tom, že nález popsaný praktickou lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, zcela jistě plně neodpovídá následkům zranění způsobeného kousnutím psem před pěti měsíci. Soud se shoduje se znalcem v tom, že v průběhu léčení došlo postupně ke změně příčiny obtíží žalobce, a že tento stav měl být nadále zohledněn v diagnóze, pro kterou byl žalobce nadále v dočasné pracovní neschopnosti. Jak totiž znalec vysvětlil, poškození TFCC - ona drobná trhlina triangulární chrupavky - vznikla v důsledku degenerativního onemocnění, které bylo u žalobce, byť zřejmě latentně (skrytě), přítomno již před úrazem dne , datum, , a je proto neúrazového původu. Již na kontrolním RTG snímku distálního předloktí předmětné končetiny žalobce ze dne , datum, jsou patrné artrotické změny v oblasti zápěstního kloubu včetně prominence (prodloužení) loketní kosti nad úroveň kloubní plochy kosti vřetenní (viz RTG). Z toho je patrné, že změny z opotřebení, tj. degenerativní změny uvedeného kloubu (RC kloubu) byly přítomny již před uvedeným úrazem. Degenerativní změny jsou v tomto případě dominantní příčinou poškození triangulárního disku, přičemž traumatický vznik trhliny TFCC disku způsobený kousnutím psem není za daného klinického nálezu možný.

33. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve své výpovědi před soudem upřesnil, že trhlina triangulární chrupavky byla drobná a podle něj tam mohla být přítomna ještě před úrazem ze dne , datum, , neboť je degenerativního původu, přičemž je velmi pravděpodobné, že už tam byla. Tato trhlina je totiž typickým následkem té artrózy a toho nesprávného postavení loketní kosti (+ varianta ulny), kdy ten disk bývá právě takto poškozen. Příznaky takového postižení jsou u chronického postižení menší, přičemž je-li ta trhlina drobná a v centrální části kloubu, tím méně se může projevovat. V projednávané věci byla tato trhlina drobná a spíše centrálně, tj. vevnitř toho kloubu. Obtíže u takové trhliny být mohou, ale určitě by nezpůsobily nestabilitu zápěstí. Žalobce tak mohl s touto trhlinou již před pokousáním ze strany psa pociťovat nějaké obtíže, ale nemusel je řešit.

34. Znalec již ve svém písemném posudku připouštěl, že poranění ruky způsobené psem mohlo vést k akcentaci projevů již přítomného latentního degenerativního onemocnění triangulární chrupavky žalobce. Byl-li soudem dotázán, jak pravděpodobné z jeho pohledu je, že došlo k rozvoji dosud latentně přítomného onemocnění v souvislosti s úrazem způsobeným psem, uvedl, že podle zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, byl žalobce zcela bez potíží, měl pouze oslabený stisk a končetina byla plně hybná. Za tohoto stavu by věc považoval z traumatologického hlediska za vyřešenou. Nemohl však vyloučit, že v důsledku léčení, kdy tam byl infekt, zhoršená hybnost, nemohlo dojít k rozvoji obtíží spojených s artrózou. To onemocnění by se u žalobce později rozvinulo tak jako tak, jen nelze říci kdy. Impulzem ke zhoršení jeho stavu může být vlastně cokoliv jiného. Například zvednutí kola, nebo hra tenisu případně i jakékoliv jiné bezvýznamné poranění ruky. To, že k rozvoji degenerativního onemocnění té ruky přispělo kousnutí tím psem se podle znalce nabízí mimo jiné proto, že ty události na sebe navazují a sám znalec by to považoval za spíše pravděpodobné.

35. Nicméně v průběhu řízení bylo zjištěno, že žalobce se již krátce po úrazu věnoval činnostem, kterým se věnovat neměl, a které byly v rozporu s doporučeným šetřícím režimem. Sama dcera žalobce vypověděla, že v době jeho pracovní neschopnosti mu doma pomáhala přenášet těžké věci. Dále zmínila, že otec již měsíc po úraze sekal sekačkou trávník kolem domu.

36. Fakt, že se žalobce v době pracovní neschopnosti věnoval činnostem, kterým se věnovat zjevně neměl, vyplynul rovněž z fotografií žalobce, na kterých je žalobce v pracovním oblečení a věnuje se výměně kol v autobazaru svého známého pana , jméno FO, , který sám potvrdil, že tyto fotografie jsou autentické. Na uvedených fotografiích je vidět žalobce jak i postiženou pravou rukou koulí kolo (disk s pneu) k zaparkovanému vozidlu zjevně za účelem jeho výměny. , jméno FO, k tomu vypověděl, že je to už dva roky, resp. že neví jak dlouho, a že mu žalobce taky pomáhal v době pracovní neschopnosti převážet auta na technickou. Tento svědek také připustil, že mu v té době žalobce pomáhal i s přehozením kol, což vzápětí popřel a tvrdil, že žalobce kola nepřehazoval, jen je tak podržel, dokoulel. Svědek za to panu Baloghovi nic nedával. Pouze mu vypomohl, když třeba přes dovolenou potřeboval poklidit slepice.

37. Svědek , právnická osoba, , provozovatel autoservisu a pneuservisu, potvrdil, že se u něj žalobce občas stavil, aby si povykládal, a přitom mu pomohl odnést nějaké pneumatiky na hromadu. S něčím určitě pomohl i po tom pokousání. Od roku 2021 do roku 2023 tam byl podle svědka tak desetkrát až dvacetkrát ale ne vždy pracoval. Chodil s tím, že se doma nudí. Kdysi, ale svědek nebyl schopný říci přesně kdy, žalobce vyměňoval sám kolo na autě a strhl při tom závit. Proto ho k tomu svědek už nepouštěl. Svědek rovněž potvrdil, že žalobce chodil pomáhat až odpoledne, kdy měl povolené vycházky. Sám svědek mu totiž jednou volal, aby mu přišel pomoct převézt nějaké auto, ale žalobce mu řekl, že může až odpoledne. Žalobce tam chodil na klepy a při tom občas s něčím pomohl. Nic za to nedostával. Svědek mu pak vyšel vstříc například s půjčením dodávky.

38. Byť svědkové , jméno FO, a , právnická osoba, ve svých výpovědích umenšovali pomoc žalobce, nelze přehlédnout, že , jméno FO, spontánně zmínil, že žalobce sám přehazoval kola a teprve posléze se opravil. Nicméně oba tito svědkové jasně uvedli, že žalobce jim v době své pracovní neschopnosti, když měl vycházky, tj. po 13:00 hodin (viz rozhodnutí o DPN), pomáhal, přičemž mimo jiné přenášel pneumatiky a zřejmě také přehazoval kola. Rovněž tak řídil vozidla, která bylo zapotřebí převést. Že se žalobce těmto činnostem věnoval, uvedl rovněž svědek , jméno FO, , který vypověděl, že viděl žalobce, jak sousedovi panu , jméno FO, umýval s ovázanou rukou karavan, když se vrátili z dovolené, přičemž to bylo tak v červnu nebo červenci. Viděl ho taky v servisu pana , jméno FO, s pneumatikama, přičemž když si jej žalobce všiml, tak utekl, což bylo tak dva roky zpátky v srpnu, tj. v roce 2021, ale připouštěl, že to možná bylo v roce 2022. U pana , jméno FO, přitom svědek viděl žalobce převážet auta nebo manipulovat s pneumatikami. Vídal ho tam obden, protože bydlí naproti pana , jméno FO, . Svědek rovněž upřesnil, že viděl žalobce přenášet kola v rukách nebo umývat auta, a to jak u pana , jméno FO, tak u pana , jméno FO, .

39. Zjištění, že se žalobce v době pracovní neschopnosti věnoval shora popsaným činnostem, které samy o sobě podle znalce mohly vést ke zhoršení (rozvoji) degenerativního onemocnění triangulární chrupavky žalobce, však vede soud k závěru, že zde nelze ani s potřebnou mírou pravděpodobnosti dospět k přesvědčivému závěru o tom, že k rozvoji tohoto onemocnění došlo právě v příčinné souvislosti s pokousáním psem, tj. že to bylo právě psem způsobené poranění, které vedlo k rozvoji a zhoršení do té doby latentně přítomného degenerativního onemocnění triangulární chrupavky.

40. Poukazoval-li v té souvislosti žalobce na výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, , ošetřujícího ortopeda žalobce, je k tomu zapotřebí uvést, že tento lékař viděl žalobce poprvé až po MRI vyšetření z , datum, . Navíc z jeho výpovědi rozhodně nevyplývá, že příčinou trhliny v triangulární chrupavce bylo kousnutí psem. Jmenovaný lékař to pouze připustil jako možnou příčinu s ohledem na to, že tam proběhl zánět (flegmona). Nicméně, pokud se měl vyjádřit k tomu, zda byl žalobce po celou dobu v pracovní neschopnosti v souvislosti s pokousáním ze strany psa, uvedl, že primárně byla tato pracovní neschopnost způsobena útokem psa. Nicméně nezmínil, zda byla následkem tohoto pokousání po celou dobu. Tento lékař naopak hned v úvodu své výpovědi zmínil, že v době zjištění té trhliny již nebylo možné určit, zda k ní došlo při pokousání psem či v důsledku degenerativního onemocnění žalobce. Nicméně soud se zde opírá o přesvědčivé vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , který vysvětlil proč k této trhlině nedošlo při pokousání psem a že typickou příčinou jejího vzniku je právě existence prodlouženého dolního konce loketní kosti (+ varianta ulny), což byl přesně případ žalobce dokumentovaný již na RTG snímku ze dne , datum, , na němž je dobře dokumentována i pokročilá artróza kloubu žalobce. Uvažovat tak bylo možno pouze o tom, že pokousáním prodělané trauma přispělo k rozvoji (zhoršení či akcentaci) tohoto degenerativního onemocnění žalobce, ale k jeho rozvoji tak mohli přispět i jakékoliv jiné činnosti, jimž se žalobce v době své pracovní neschopnosti prokazatelně věnoval, a to počínaje sekáním trávy sekačkou kolem domu již měsíc po úrazu a konče pomáháním v provozovnách svých známých.

41. Žalobce v popsané souvislosti předkládal k prokázání příčinné souvislosti mezi následky způsobenými pokousáním psem a rozvojem jeho chronického degenerativního onemocnění triangulární chrupavky studii (v anglickém jazyce) zabývající se tím, že k rozvoji (aktivaci) artridy dochází nejčastěji v souvislosti s déletrvající imobilizací (znehybněním) kloubu. V případě déletrvající imobilizace totiž podle této studie dochází k zeslábnutí svalů a umožnění nástupu projevů artrózy tak, jak je tomu u žalobce. Žalobce proto požadoval vypracování dalšího znaleckého posudku, tentokrát z odvětví fyzioterapie, resp. revizního znaleckého posudku. Soud však k vypracování tohoto znaleckého posudku nepřistoupil. To mimo jiné proto, že u žalobce k dlouhodobé imobilizaci (znehybnění) nedošlo. Dlaha byla na ruce jen od , datum, do , datum, . Jinak měl žalobce pouze bandáže a cvičil (viz údaje z předložených lékařských zpráv). Soud jinak hodnotí závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, jako podložené, logické a přesvědčivé, proto zde není prostor k zadání revizního znaleckého posudku.

42. Snažil-li se žalobce zvrátit zjištění soudu o tom, jakým činnostem se v době své pracovní neschopnosti věnoval tím, že navrhoval vyslechnout svou manželku, označil tento důkaz až poté, co v souladu ustanovením § 118b odst. 1 o. s. ř. nastala koncentrace řízení, přičemž důkaz o tom, jakým činnostem se žalobce v době pracovní neschopnosti věnoval měl žalobce označit do skončení prvního jednání ve věci samé, když právě tato okolnost byla mezi stranami zjevně spornou. To však neučinil. Soud proto k výslechu jeho manželky přistoupit nemohl.

43. Stěžejním pro posouzení nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu jeho pracovní neschopnosti bylo zjištění, po jakou dobu se v ní žalobce prokazatelně nacházel v příčinné souvislosti s následky způsobenými pokousáním psem. Z provedeného dokazování je patrné, že nejdéle se žalobce v pracovní neschopnosti způsobené prokazatelně pokousáním psem nacházel do , datum, , jak o tom hovořil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Byl-li i nadále práce neschopen, pak již v souvislosti s jeho výše popsaným degenerativním onemocněním, jehož rozvoj (zhoršení či akcentanci) však nelze dát při zjištění dalších relevantních příčin jeho rozvoje s potřebnou mírou jistoty (pravděpodobnosti) do příčinné souvislosti s následky způsobenými pokousáním psem.

44. Soud má navíc pochybnosti o tom, zda byl žalobce po , datum, skutečně i nadále práce neschopným. Nelze totiž odhlédnout od faktu, že podle zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, byla po ukončené rehabilitaci hybnost plná, úchop plný a jen lehce byla oslabena jeho síla. I přes tyto závěry jmenovaného lékaře však žalobce přichází dne , datum, ke své praktické lékařce a zde předkládá subjektivní stesky o tom, že má omezenou hybnost v zápěstí (u , tituly před jménem, , jméno FO, před čtyřmi dny neměl) a že neunese ani konvici s čajem (u , tituly před jménem, , jméno FO, měl čtyři dny předtím jen lehce oslabenou sílu). Přitom v té době (půl roku po úrazu) již i podle svých vlastních slov pomáhá u svých známých v autobazaru a pneuservisu, byť údajně jen občas převeze auto a dá kolo na stranu. Je tedy žalobce po , datum, i nadále práce neschopným, anebo se jeho pracovní neschopnost nadále opírá jen o jím subjektivně udávané obtíže, které však mohou být účelově zveličovány, jak o tom svědčí porovnání obsahu zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, . K setrvání v pracovní neschopnosti může být přitom žalobce motivován jednak vědomím, že mu vzniká i nadále nárok na náhradu ztráty na výdělku a dále skutečností, že je za něj z pojištění splácena hypotéka (viz dále). Nakonec úvahy o účelovém prodlužování jeho pracovní neschopnosti podtrhuje v očích soudu i zjištění, že již při vyšetření na ortopedii dne , datum, je doporučeno ukončení dočasné pracovní neschopnosti, ale k tomu bez zjevné příčiny dochází až dne , datum, . K ukončení dočasné pracovní neschopnosti mělo dojít proto, že žalobci byl , datum, aplikován ostenil mini, což mělo mít dobrý efekt. Nicméně již před jeho aplikací se žalobce věnoval práci u svých známých v autobazaru či pneuservisu a dokonce u pana , jméno FO, umýval jeho karavan. Soud proto skutečně pochybuje o tom, že by žalobce byl vůbec tak dlouho práce neschopným a že by aplikace jedné injekce ostenilu mini měla na jeho pracovní schopnost tak zásadní vliv.

45. Pokud se žalobce snažil k objasnění jeho zdravotního stavu dne , datum, a , datum, vyslechnout , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. , jméno FO, . , jméno FO, , považuje soud i s ohledem na uplynulý čas téměř tří let za více o jeho tehdejším zdravotním stavu vypovídající těmito lékaři sepsané zdravotní zprávy, než jejich výpovědi, při nichž by si jen stěží vzpomněli na bližší okolnosti uvedených vyšetření. To mimo jiné i s ohledem na předpokládané množství pacientů, kterým se denně věnují. To ostatně platí i o navrhovaném výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, ke zdravotnímu stavu žalobce dne , datum, , resp. , datum, . Pokud byl navrhován (opětovný) výslech , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že ten měl při svém prvním výslechu zastávat opačná stanoviska než , tituly před jménem, , jméno FO, , pak soud již shora vysvětlil, že tomu tak nebylo, a proto k opětovnému výslechu tohoto svědka nepřistoupil.

46. Soud proto uzavřel, že žalobce se prokazatelně nacházel v pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s následky způsobenými na jeho zdraví v důsledku pokousání psem od , datum, do , datum, a ztrátu na výdělku, která v tomto období vznikla, mu je žalovaný č. , hodnota, povinen nahradit.

47. Podle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

48. Protože občanský zákoník úpravu zjišťování průměrného výdělku neupravuje, přičemž žalobce je zaměstnancem, kterému v důsledku jeho pracovní neschopnosti ušel výdělek dosahovaný v pracovním poměru u jeho zaměstnavatele, tj. , právnická osoba, ., vyšel soud při jeho zjišťování z pravidel popsaných v § 351 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

49. Jak vyplynulo z předloženého mzdového listu žalobce, odpracoval žalobce ve čtvrtletí předcházejícím vzniku ztráty na výdělku, tj. ve druhém čtvrtletí roku 2021 celkem , hodnota, hodin a byla mu za to zúčtována mzda ve výši , částka, . Průměrný hodinový výdělek žalobce rozhodný pro výpočet ztráty na jeho výdělku za dobu jeho pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, tak představuje částku ve výši , částka, . Podle doloženého mzdového listu činila pracovní doba žalobce 40 hodin týdně, tj. při rovnoměrném rozložení do pěti pracovních dnů v týdnu činila 8 hodin denně. Na období od , datum, do , datum, připadlo v součtu celkem , hodnota, pracovních dní a státních svátků s náhradou mzdy. Nebýt zmíněné pracovní neschopnosti dosáhl by žalobce výdělku ve výši , částka, (tj. 99 x 8 x , částka, ). Žalobci přitom bylo podle předloženého mzdové listu v tomto období zaplaceno na náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti , částka, a dále mu byla v září 2021 vyplacena odměna ve výši , částka, . Na nemocenských dávkách mu podle předloženého potvrzení bylo zaplaceno v tomto období , částka, . Ztráta žalobce na výdělku po dobu jeho pracovní neschopnosti trvající od , datum, do , datum, proto představuje částku , částka, (tj. , částka, - , částka, - , částka, a - , částka, ).

50. Soud za výdělek dosažený v době pracovní neschopnosti žalobce nepovažoval pojistné plnění, které mu bylo v souladu s pojistnou smlouvou č. , hodnota, pro pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (viz citovaná smlouva). To proto, že toto pojištění bylo sjednáno jako obnosové, přičemž podle právní úpravy obsažené v § 2822 o. z. není právem na plnění z obnosového pojištění dotčeno právo na náhradu škody nebo jiné právo proti tomu, kdo je škodu povinen nahradit.

51. Není pochyb o tom, že žalobce v souvislosti s léčbou poranění způsobeného psem vykonal níže popsané cesty, když jejich potřeba je doložena lékařskými zprávami dokládajícími léčebné úkony, k nimž takto žalobce cestoval. Jedná se o tyto cesty:- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a do , právnická osoba, . a zpět v délce 43 km- , datum, z Kaňovic do , právnická osoba, . a zpět v délce 38 km- , datum, z Kaňovic do , právnická osoba, . a zpět v délce 38 km- , datum, z Kaňovic do , právnická osoba, . a zpět v délce 38 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 km- , datum, z Kaňovic na , právnická osoba, a zpět v délce 40 kmCelkem tak žalobce ujel 477 km vozidlem RZ , SPZ, průměrnou spotřebou 6,6 litru benzinu 95 na 100 km (viz technický průkaz), což při sazbách náhrad podle vyhl. č. 589/2020 Sb. představuje náhradu jízdních výdajů ve výši , částka, , přičemž tyto náklady je mu žalovaný č. , hodnota, rovněž povinen nahradit podle § 2960 o. z.

52. Důvodným shledal soud také požadavek žalobce na nahrazení nákladů ve výši , částka, , které musel vynaložit na obstarání lékařského posudku o ohodnocení bolesti, když sám nárok na bolestné se v tomto řízení ukázal rovněž důvodným. Vynaložení této částky bylo doloženo příjmovým pokladním dokladem ze dne , datum, . I tento náklad tak je žalovaný č. , hodnota, podle § 2960 o. z. povinen žalobci nahradit.

53. Pokud se žalobce domáhal nahrazení nákladů vynaložených na léčebné přípravky ostenil mini v celkové výši , částka, (tj. , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, - viz předložené příjmové doklady) bylo na podkladě závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, zjištěno, že tyto léčebné přípravky souvisí s léčením chronického degenerativního onemocnění triangulární chrupavky žalobce, přičemž v tomto řízení bylo zjištěno, že existenci a zejména rozvoj (aktivizaci) tohoto onemocnění nelze dát prokazatelně do příčinné souvislosti s následky způsobenými pokousáním psem dne , datum, . Soud proto v tomto rozsahu shledal žalobu nedůvodnou.

54. Soud tak dospěl k závěru, že důvodnou byla žaloba vůči žalovanému č. , hodnota, v požadavku na odškodnění bolesti částkou , částka, a na náhradu za ztrátu na výdělku v částce , částka, . Tyto dva nároky se staly splatnými podle § 1958 o. z. až na základě výzvy žalobce ze dne , datum, , která byla doručena dne , datum, , přičemž prodlení s úhradou těchto částek splatných do tří dnů od doruční výzvy, nastalo dne , datum, a od tohoto data tak je žalovaný č. , hodnota, povinen platit z částky celkem ve výši , částka, úrok z prodlení v jeho zákonné výši 15 % ročně (viz § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

55. Důvodnou byla žaloba vůči žalovanému č. , hodnota, rovněž v požadavku na nahrazení shora popsaných jízdních výdajů celkem ve výši , částka, a nákladů na pořízení lékařského posudku stanovující ohodnocení bolesti ve výši , částka, . Celkem tak šlo o částku , částka, splatnou rovněž na základě výzvy ze dne , datum, , která byla téhož dne také doručena, a proto splatnost podle § 1958 o. z. nastala dne , datum, , přičemž od tohoto data je žalovaný č. , hodnota, povinen platit z uvedené částky úrok z prodlení v jeho zákonné výši 15 % ročně.

56. Soud proto zavázal žalovaného č. , hodnota, , aby žalobci zaplatil částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a ve zbývajícím rozsahu žalobu vůči žalovanému č. , hodnota, jako nedůvodnou zamítl.

57. Pokud jde o povinnost k náhradě nákladů řízení, posuzoval ji soud zvlášť ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. , hodnota, a žalobcem a žalovaným č. , hodnota, . Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a proto žalobci vznikla podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit žalované č. , hodnota, náklady řízení v plném rozsahu. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. , hodnota, byl naopak převážně úspěšným žalovaný č. , hodnota, , když nárok vůči němu žalobcem uplatněný byl ze 70 % zamítnut. Čistý úspěch žalovaného č. , hodnota, tak představuje 40 % a právě v tomto rozsahu je žalobce podle § 142 odst. 2 o. s. ř. povinen nahradit žalovanému č. , hodnota, náklady řízení.

58. Náklady řízení žalovaní č. , hodnota, jsou následující:- odměna zástupce žalované č. , hodnota, ve výši , částka, za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), tj. příprava a převzetí věci včetně první porady s žalovanou, sepis reakce na předžalobní výzvu, další porada s žalovanou dne , datum, , sepis vyjádření k žalobě dne , datum, a sepis vyjádření k výzvě soudu dne , datum, , při sazbě odměny podle § 7 AT ve výši , částka, za úkon (při tarifní hodnotě , částka, ),- paušální náhrada hotových výdajů spojených se shora popsanými pěti úkony právní služby ve výši , částka, při sazbě náhrady ve výši , částka, za úkon podle § 13 odst. 3 AT,- odměna zástupce žalované ve výši , částka, za 12 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 AT, tj. účast u jednání dne , datum, trvajícího déle než dvě hodiny, porada s klientkou dne , datum, , účast u jednání dne , datum, trvajícího déle než dvě hodiny, účast u jednání dne , datum, , sepis otázek na znalce dne , datum, , účast u jednání dne , datum, trvajícího déle než dvě hodiny, porada s klientkou dne , datum, , sepis vyjádření dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , při sazbě odměny podle § 7 AT snížené podle § 12 odst. 4 AT ve výši , částka, za úkon vycházeje z tarifní hodnoty , částka, ,- paušální náhrada hotových výdajů spojených se shora popsanými dvanácti úkony právní služby ve výši , částka, při sazbě náhrady ve výši , částka, za úkon, neboť šlo o společné úkony pro dva žalované, kteří se na věci podílejí stejnou měrou,- náhrada 21 % DPH, kterou je zástupce žalované č. , hodnota, povinen odvést z odměny a náhrad ve výši , částka, ,- náhrada jízdních výdajů žalované č. , hodnota, ve výši , částka, za cestu z Kaňovic do , adresa, a zpět dne , datum, v délce 33,4 km vozidlem RZ: , SPZ, průměrnou spotřebou 9,7 l nafty na 100 km a při sazbách náhrad podle vyhl. č. 467/2022 Sb.,Celkem tak náklady řízení žalované č. , hodnota, představují částku ve výši , částka, . Soud do těchto nákladů nezahrnul náklady na sepis závěrečného návrhu, neboť přednesení závěrečného návrhu bylo obsahem jednání dne , datum, a za přípravu k němu (třeba písemnou) náhrada nákladů nepřísluší.

59. Náklady řízení žalovaného č. , hodnota, jsou následující:- odměna zástupce žalovaného ve výši , částka, za 12 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 AT, tj. účast u jednání dne , datum, trvajícího déle než dvě hodiny, porada s klientkou dne , datum, , účast u jednání dne , datum, trvajícího déle než dvě hodiny, účast u jednání dne , datum, , sepis otázek na znalce dne , datum, , účast u jednání dne , datum, trvajícího déle než dvě hodiny, porada s klientkou dne , datum, , sepis vyjádření dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , při sazbě odměny podle § 7 AT snížené podle § 12 odst. 4 AT ve výši , částka, za úkon vycházeje z tarifní hodnoty , částka, ,- paušální náhrada hotových výdajů spojených se shora popsanými dvanácti úkony právní služby ve výši , částka, při sazbě náhrady ve výši , částka, za úkon, neboť šlo o společné úkony pro dva žalované, kteří se na věci podílejí stejnou měrou,- náhrada 21 % DPH, kterou je zástupce žalovaného č. , hodnota, povinen odvést z odměny a náhrad ve výši , částka, ,- náhrada jízdních výdajů žalovaného č. , hodnota, ve výši , částka, za dvě cesty z Kaňovic do , adresa, a zpět dne ve dnech , datum, a , datum, v délce 33,4 km jedna cesta vozidlem RZ: , SPZ, průměrnou spotřebou 9,7 l nafty na 100 km a při sazbách náhrad podle vyhl. č. 467/2022 Sb., a vyhl. č. 398/2023 Sb.,Celkem tak náklady řízení žalovaného č. , hodnota, představují částku ve výši , částka, , z nichž 40 % činí , částka, a právě v této částce je žalobce povinen žalovanému č. , hodnota, náklady řízení nahradit. Soud do těchto nákladů nezahrnul náklady na sepis závěrečného návrhu, neboť přednesení závěrečného návrhu bylo obsahem jednání dne , datum, a za přípravu k němu (třeba písemnou) náhrada nákladů nepřísluší.

60. Podle výsledku řízení má stát vůči účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil (§ 148 o. s. ř.). Stát v tomto případě platil náklady znalečného, a to celkem ve výši , částka, . Zcela úspěšná žalovaná č. , hodnota, není k jejich náhradě povinna vůbec. Žalovaný č. , hodnota, byl neúspěšný z 30 %, a proto je v tomto rozsahu povinen je státu nahradit, tj. v částce , částka, . Ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce , částka, je tyto náklady povinen státu nahradit převážně neúspěšný žalobce. Lhůta ke splnění povinnosti vyplývá ze zákona a činí tři dny od právní moci rozsudku (viz § 160 odst. 1 o. s. ř.).