41 C 238/2020

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované a žalobce c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, žalované, žalované a žalobce zastoupená opatrovníkem jméno příjmení bytem adresa žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalobce o určení, že žalobci jsou dědici po zůstaviteli celé jméno žalobce , narozeném datum a zemřelém datum

I. Žaloba, kterou se žalobci a), b), c) domáhali určení, že jsou dědici po zůstaviteli [celé jméno žalobce], narozeném [datum] a zemřelém [datum], se zamítá.

II. Žalobci a), b), c) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1. náhradu nákladů řízení ve výši 23 196 Kč k rukám zástupkyně žalované 1. do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobci a), b), c) a žalovanými 2., 3. žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu ve [obec] dne [datum], ve znění tvrzení uvedených u jednání soudu dne [datum] a svého podání ze dne [datum], domáhali určení, že jsou dědici po zůstaviteli [celé jméno žalobce] narozeném [datum] a zemřelém [datum] (dále také jako„ zůstavitel“). Ve svých žalobních tvrzeních zejména uvedli, že v rámci dědického řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] byla předložena závěť ze dne [datum], dle níž zůstavitel ustanovil pro případ své smrti jako dědičku veškerého svého majetku žalovanou 1. [celé jméno žalované] a současně přikázal, aby byl na povinný díl žalobkyně a) započten finanční dar ve výši 200 000 Kč a na povinný díl žalobkyně c) finanční dar ve výši 210 000 Kč. Závěť je však dle žalobců neplatná, neboť jedním ze dvou povinných závětních svědků byla [jméno] [příjmení] (dále také jako„ závětní svědkyně“), která je blízkou kamarádkou žalované a také blízkou příbuznou. Žalovaná 1. se se závětní svědkyní několikrát ročně stýkají, navštěvují spolu pouť na [anonymizováno], účastní se vzájemně rodinných oslav, jsou v telefonickém kontaktu a řeší rodinné záležitosti. Závětní svědkyně byla také přítomna na trachtě zůstavitele a žalovaná 1. byla na trachtě zemřelé matky závětní svědkyně, když je zvykem, že na trachty nejsou pozvány jiné osoby než nejbližší rodinní příslušníci.

2. Žalovaná 1. [celé jméno žalované] navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu. Namítala, že mezi ní a závětní svědkyní není takový vztah, kdy jedna z nich by považovala újmu druhé jako újmu vlastní. Jejich vztah je ryze formální a setkávají se v rámci rodiny. Skutečnost, že byly přítomny na trachtě, není relevantní, když na těchto trachtách byly přítomny i jiné osoby než rodinní příslušníci.

3. Usnesením ze dne 3. 3. 2021, č. j. 41 C 238/2020-39, Okresní soud ve [obec] k návrhu žalobců připustil, aby do řízení přistoupila na straně žalované žalovaná 2. a žalovaná 3.

4. Žalovaná 2. uvedla, že závěť považuje za platnou, když zůstavitel pořídil pro případ své smrti tak, jak chtěl, a to za přítomnosti svědků a právníků.

5. Žalovaná 3. uvedla, že je závěť v pořádku. Bylo jí známo, že zůstavitel chtěl chalupu odkázat manželům [příjmení], neboť ostatní potomci zůstavitele nenavštěvovali.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a účastníků, z nichž se podává, a to konkrétně ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] – pravomocného rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 26. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu], pobočka ve [obec] ze dne 25. 9. 2019, č. j. [číslo jednací], že žalovaná 2. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla na dobu tří let od právní moci tohoto výroku rozsudku, omezena ve svéprávnosti tak, že není vyjma běžných záležitostí každodenního života způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu nakládání se jměním nebo jeho částí v hodnotě nad 1 000 Kč v každém jednotlivém případě, ohledně poskytnutí a odmítnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledků jejich poskytnutí a odmítnutí, včetně udělení souhlasu se zásahy do duševní a tělesné integrity a ohledně uzavírání smluv o sociálních službách, včetně jejich změn a ukončení (výrok I.). Žalované 2. [jméno] [celé jméno žalované] byl jmenován opatrovníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], aby ji zastupoval v jednáních, v nichž byla omezena ve svéprávnosti (výrok II.).

7. Ze spisu [anonymizováno] soudu ve [obec] sp. zn. 0 P 161/2020 - listiny o jmenování opatrovníka ze dne [datum] se podává, že dle pravomocného rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl [jméno] [celé jméno žalované], narozené [datum], jmenován opatrovníkem [jméno] [příjmení], [datum narození].

8. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 33 D 1372/2019 - úmrtního listu vedeného v knize úmrtí matričního úřadu [obec] ve svazku II, roč. 2019, strana 150, poř. [číslo] se podává, že dne [datum] zemřel [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [anonymizována dvě slova].

9. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 33 D 1372/2019 - protokolu sepsaného v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] ve [obec] dne [datum] a závěti ze dne [datum] se podává, že zůstavitel [celé jméno žalobce], [datum narození] a zemřelý [datum] ustanovil pro případ své smrti dědičkou veškerého majetku svou dceru [celé jméno žalované], narozenou [datum]. Současně přikázal, aby na povinný díl [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], byly započteny finanční dary ve výši 200 000 Kč a na povinný díl [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], byly započteny finanční dary ve výši 210 000 Kč. Pod uvedené připojil zůstavitel svůj podpis. Svědky závěti byli Mgr. [příjmení] [příjmení], [datum narození], advokát se sídlem [adresa], a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec a číslo].

10. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] - protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne [datum] sepsaného v kanceláři notářky JUDr. [jméno] [příjmení] ve [obec] se podává, že zůstavitel měl manželku – [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], a pět dětí – [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], [celé jméno žalobce], narozeného [datum], [celé jméno žalované], narozenou [datum] a [celé jméno žalované], narozenou [datum]. Manželka a dcera [jméno] [příjmení] uznaly závěť zůstavitele za pravou a platnou. Dcera [celé jméno žalobkyně], dcera [celé jméno žalobkyně] a syn [celé jméno žalobce] neuznali závěť zůstavitele za platnou; tito v řízení o pozůstalosti namítali, že zůstavitel trpěl v době pořízení závěti nikoli přechodnou duševní poruchou.

11. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] vydaného soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci pozůstalosti dne 25. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], se podává, že v pozůstalostním řízení po zůstaviteli potomkům zůstavitele [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] byla uložena povinnost do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podat u Okresního soudu ve [obec] žalobu proti závětní dědičce [celé jméno žalované] o určení, že jsou dědici po zůstaviteli; toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

12. Ze záznamu ze dne [datum] se podává, že dne [datum] v 8.30 hod. se do advokátní kanceláře Mgr. [jméno] [příjmení] dostavil [celé jméno žalobce], [datum narození], který požádal o písemné potvrzení okolností, za nichž podepsal závěť dne [datum]. Zůstavitel po poučení dle § 21 odst. 2 zákona o advokacii výslovně zprostil advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] mlčenlivosti a souhlasil, aby mu vydal písemné potvrzení, případně aby Mgr. [příjmení] [příjmení] svědčil v řízení před soudem o okolnostech, které mu byly sděleny v souvislosti se sepisem závěti dne [datum].

13. Z potvrzení advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] se podává, že zůstavitel [celé jméno žalobce], [datum narození], se dostavil do advokátní kanceláře v souvislosti se soudním řízením vedeným u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 46 C 214/2018. Zůstavitel uvedl, že darovací smlouvou ze dne [datum], o jejíž platnosti je veden spor, mínil zanechat veškerý svůj nemovitý majetek své dceři [celé jméno žalované] a zeti [jméno] [příjmení].

14. Z účastnického výslechu žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] se podává, že závětní svědkyně [jméno] [příjmení] je její sestřenice. Závětní svědkyně byla na trachtě zůstavitele a žalovaná 1. byla na trachtě zemřelé matky závětní svědkyně. Žalobkyně a) má zato, že se žalovaná 1. [celé jméno žalované] a závětní svědkyně [jméno] [příjmení] stýkaly každý rok, chodily spolu na pouť na [anonymizováno]. Žalovaná 1. také nechávala závětní svědkyni každý rok zahrát k narozeninám v rádiu písničku.

15. Z účastnického výslechu žalobce b) [celé jméno žalobce] se podává, že se zůstavitelem a jeho manželkou jakožto svými rodiči žil do svých 40 let, a poté svou matku pravidelně navštěvoval. Závětní svědkyně [jméno] [příjmení] je jeho sestřenicí. Žalovaná 1. [celé jméno žalované] a závětní svědkyně [jméno] [příjmení] se pravidelně navštěvovaly, chodily spolu na pouť. Žalovaná 1. navštěvovala také závětní svědkyni minimálně 2 krát ročně v advokátní kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení], předtím se jednalo o kancelář JUDr. [příjmení]. Žalovaná 1. vyrůstala společně se závětní svědkyní, nechávala závětní svědkyni zahrát v rádiu písničku k narozeninám a navzájem byly na trachtách svých zemřelých rodičů. Na trachtě zůstavitele nebyl žádný z žalobců, protože nebyli pozváni. Žalobce b) má zato, že žalovaná 1. a závětní svědkyně spolu netrávily volný čas a nejezdily spolu na výlety. Žalobce b) považuje závětní svědkyni za osobu sobě blízkou, neboť spolu vyrůstali, a když se potkají na jarmarcích, tak si spolu povídají.

16. Z účastnického výslechu žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] se podává, že závětní svědkyně [jméno] [příjmení] je její sestřenice a studovaly spolu na obchodní akademii. Od roku 2012, co žalobkyně c) žije v Holandsku, se neviděly. Žalobkyně c) kontaktovala závětní svědkyni telefonicky pouze v okamžiku, kdy zjistila, že zůstavitel sepsal závěť, aby se jí zeptala na okolnosti sepisu této závěti. Žalobkyně c) ví pouze z doslechu, že spolu žalovaná 1. a závětní svědkyně chodily na pouti. Žalovaná 1. byla v rodině upřednostňována a zůstavitel s manželkou se jí báli, nechtěli s ní mít konflikty. Žalobkyně c) navštívila zůstavitele od roku 2012 dvakrát v ústavu v [obec], jinak jej před tím navštěvovala na [anonymizováno]. Občas mu také zavolala, dokud nebyl v ústavu v [obec]. Na trachtě zůstavitele nebyl nikdo z žalobců.

17. Z účastnického výslechu žalované 1. [celé jméno žalované] se podává, že závětní svědkyně [jméno] [příjmení] je její sestřenicí. Jako děti si spolu hrály, ale když šly studovat, jejich cesty se rozešly. Žalovaná 1. na [anonymizováno] nebydlí 33 let a [jméno] [příjmení] 35 let. Žalovaná 1. a závětní svědkyně se nijak nestýkaly, nevyhledávaly se, netrávily spolu volný čas, nejezdily na výlety. V roce 2016, 2017 a 2018 se viděly jednou ročně na pouti na [anonymizováno]. Nedomlouvaly se, že na ni půjdou společně. Před sepisem závěti se viděly naposledy na podzim na [anonymizováno] pouti. Žalovaná 1. mluví o závětní [role v řízení] jako o [anonymizováno], neboť ji v rodině takto všichni nazývají a nikdo jí jinak neřekne. Žalovaná 1. byla na trachtě zemřelé matky závětní svědkyně, neboť jí tato přímo pozvala, když dělala spolu s manželem doprovod zůstaviteli. Žalovaná 1. a závětní svědkyně byly telefonicky v kontaktu vždy kolem Velikonoc, Vánoc a narozenin, kdy si popřály. Závětní svědkyni nechávala žalovaná 1. zahrát k narozeninám písničku v rádiu jako ostatním z rodiny, přátelům a známým. Žalovaná 1. byla v advokátní kanceláři, kde pracovala závětní svědkyně, asi 2x nebo 3x za účelem právní porady. Na trachtě zůstavitele nebyla jenom rodina.

18. Z účastnického výslechu žalované 3. se podává, že neví o tom, že by žalovaná 1. a závětní svědkyně [jméno] [příjmení] byly v posledním období v nějakém přátelském kontaktu, či že by se nějak vídaly nebo stýkaly jinde než na pouti na [anonymizováno]. Jejich vztah lze popsat jako pěkný, nikdy se nepohádaly, ale nejedná se o vztah nijak intenzivní. Manžel žalované 1. zval na trachtu zůstavitele i žalobce.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (opatrovníka žalované 2.) se podává, že žalovaná 1. a závětní svědkyně [jméno] [příjmení] nejezdily společně na dovolené a„ nerodinovaly se“. Potkávaly se pouze na poutích na [anonymizováno], kde se sjížděli rodáci z obce Kochavec z celého světa. Žalovaná 1. byla v telefonickém kontaktu se závětní svědkyní tak 2 krát 3 krát do roka při významných svátcích či jubileích. Manželé [příjmení] za závětní svědkyní do advokátní kanceláře nejezdili. Svědek vezl zůstavitele 2 krát za Mgr. [jméno] [příjmení]. Svědek pozval závětní svědkyni na trachtu zůstavitele, žalobce však nikoliv, neboť se vůbec nezajímali o pohřeb zůstavitele.

20. Z výslechu svědkyně (závětní svědkyně) [jméno] [příjmení] se podává, že s žalobci a žalovanou 1. jsou sestřenice. Žalovaná 1. a svědkyně se znají od dětství a vyrůstaly spolu, avšak nejsou spolu žádné kamarádky, které by se nějak vídaly nebo si spolu telefonovaly. Nejezdily spolu na výlety či dovolené a netrávily spolu ani volný čas. Naposledy se spolu viděly na pouti na [anonymizováno] v roce 2020, kde se pozdravily a prohodily pár slov. Žalovaná 1. byla v [anonymizováno] kanceláři, kde závětní svědkyně pracuje, asi 2 krát před sepisem závěti zůstavitelem, a to za účelem poskytnutí právních rad. Žalovaná 1. a závětní svědkyně byly spolu v občasném telefonickém kontaktu, avšak ne nijak intenzivním. Závětní svědkyně má stejný vztah k žalované 1. [celé jméno žalované] jako k žalobcům. Na trachtě zůstavitele bylo asi 30 osob ze širší rodiny. Na [anonymizováno] jezdila závětní svědkyně za svou matkou, přičemž se občas zastavila u zůstavitele [celé jméno žalobce], aby jej pozdravila, a když tam byl někdo z žalobců či žalovaná 1. s rodinou, tak se pozdravila i s nimi. S Mgr. [jméno] [příjmení] řešili vzájemný vztah mezi žalovanou 1. jako závětní dědickou a jí jako závětní svědkyní, avšak dospěli k závěru, že zde žádný blízký vztah není. Pokud by nebyla závětní svědkyní ona, byl by závětním svědkem kdokoliv jiný z administrativní budovy, kde sídlí advokátní kancelář Mgr. [jméno] [příjmení].

21. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] se podává, že byl svědkem závěti zůstavitele [celé jméno žalobce] spolu se [jméno] [příjmení], která je jeho zaměstnankyní. Skutečnost, že vykonávají funkci svědka v těchto případech, je standartní. Dříve v obdobných případech bývali závětními svědky on (Mgr. [příjmení] [příjmení]) a JUDr. [příjmení], dokud tento v kanceláři pracoval. O skutečnosti, že je zůstavitel strýcem [jméno] [příjmení] jakožto závětní svědkyně svědek věděl. Tato skutečnost byla Mgr. [jméno] [příjmení] se [jméno] [příjmení] probrána a Mgr. [příjmení] [příjmení] byl z její strany ujištěn, že mezi ní a [celé jméno žalované] jako závětní dědičkou není žádný bližší vztah. Zůstavitel byl v advokátní kanceláři svědka asi 2 krát, a to při sepisu závěti a při zproštění mlčenlivosti v řízení o určení vlastnictví. Manželé [příjmení] byli v advokátní kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení] ještě cca 2 krát, a to za účelem poskytnutí právních rad.

22. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 11. 2018 (dále jen„ občanský zákoník“).

23. Dle § 22 odst. 1 občanského zákoníku osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

24. Dle § 1532 občanského zákoníku závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

25. Dle § 1534 občanského zákoníku závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

26. Dle § 1539 občanského zákoníku svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit (odstavec 1). Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí (odstavec 2).

27. Dle § 1540 občanského zákoníku dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka (odstavec 1). K platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci (odstavec 2).

28. Dle § 1541 občanského zákoníku ustanovení § [číslo] platí obdobně i pro toho, koho zůstavitel povolal za vykonavatele závěti nebo kdo při pořizování závěti působí jako pisatel, předčitatel, tlumočník nebo úřední osoba.

29. Dle § 1670 občanského zákoníku nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

30. Dle § 1672 občanského zákoníku uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

31. Dle § 1673 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědic.

32. Předmětem tohoto řízení je spor o dědické právo žalobců, kteří jako zákonní dědici z důvodu pořízení závěti zůstavitelem [celé jméno žalobce] dne [datum] nemají po zůstaviteli ničeho dědit.

33. Žaloba ve věci byla podána žalobci dle § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), přičemž nejde o určovací žalobu dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když v daném případě jde o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2005 sp. zn. 30 Cdo 940/2004).

34. Lhůta pro podání této žaloby, stanovená žalobcům usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 25. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], byla žalobci zachována, když citované usnesení nabylo právní moci dne [datum] a žaloba byla žalobci u zdejšího soudu podána dne [datum].

35. Byl také vyčerpán okruh účastníků, proti nimž žaloba měla ve věci směřovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 2. 2004 sp. zn. 30 Cdo 2537/2003).

36. Předběžnou otázkou v řízení pak je, zda zůstavitelova závěť, pořízená dne [datum], je platná. Pořízení závěti je projevem zůstavitelovi vůle, jímž přiznává dědické právo osobě, které by mu jinak případně dle zákona náleželo, a současně odnímá dědické právo dědicům, kterým by jinak ze zákona přináleželo. V projednávané věci v prosté allografní závěti ze dne [datum] zůstavitel [celé jméno žalobce], [datum narození] uvedl, že pro případ své smrti jedinou dědičkou veškerého jeho majetku se stane žalovaná 1. [celé jméno žalované]. Tímto svým projevem na soukromé listině, a to v předepsané zákonné formě, tj. písemně, přede dvěma svědky, s uvedením data sepisu listiny, vlastnoručním podpisem svým a přítomných svědků, dal zůstavitel naprosto zřetelně najevo, že chce, aby po něm dědila pouze žalovaná 1. [celé jméno žalované].

37. Při zkoumání této listiny ex-officio pak soud dospěl k závěru, že tento projev vůle zůstavitele není neplatným absolutně z formálního hlediska (§ 574 a násl., § 1532 občanského zákoníku) ani pro nedostatek náležitostí právního úkonu (§ 1534 občanského zákoníku) či pro absolutní svědeckou nezpůsobilost zúčastněných svědků advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (§ 1539 odst. 2 občanského zákoníku).

38. K námitce žalobců pak bylo třeba se zabývat otázkou, zda závěť není neplatnou z důvodu, že by závětní svědkyně [jméno] [příjmení] byla relativně nezpůsobilým závětním svědkem ve vztahu k závětní dědičce [celé jméno žalované] z důvodu, že se mezi dotčenými osobami jedná o osoby blízké (§ [číslo] odst. 1, § 22 občanského zákoníku). V řízení vyšlo najevo, že dotčené osoby nejsou příbuzné v řadě přímé (§ 772 odst. 1 občanského zákoníku), neboť se jedná o sestřenice. Nejde tedy ani o sourozence. Dotčené subjekty nejsou ani manželé či partneři dle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ani osoby sešvagřené nebo osoby, které by spolu žily. Dotčené subjekty jsou však osoby v poměru rodinném, a to příbuzné v linii vedlejší (§ 772 odst. 2 občanského zákoníku).

39. Předmětem právního posouzení (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 266/97) pak zůstalo, zda dotčené osoby v poměru rodinném jsou osoby sobě navzájem blízké, tj. zda mezi nimi existuje vztah citový, a to tak silný, aby újmu jedné pociťovala druhá z nich jako újmu vlastní. Dle komentářové literatury se přitom„ vyžaduje vyšší intenzita tohoto vztahu, než jen obvyklá mezilidská soudržnost“ a musí být dány rovněž objektivní skutečnosti, ze kterých lze na intenzitu citového vztahu mezi osobami usuzovat (srov. [příjmení], F., [příjmení], P. [příjmení] kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek I. § [číslo] [obec]: Leges, 2013, str. 303,304). Intenzita takového vztahu přitom může být dána celou řadou aspektů – podobností názorů a zastávaných hodnot, délkou trvání vztahu, společnými zážitky, koníčky, zájmy a dalšími přáteli, profesní provázaností, bydlením v sousedství, vzájemným kamarádstvím dětí, společně tráveným časem apod. Přitom nedostatek intenzity jednoho znaku může být nahrazen vyšší intenzitou znaku jiného (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 955/18 per analogiam).

40. V posuzovaném případě se z provedeného dokazování podává, že intenzita vztahu mezi dotčenými subjekty, tj. mezi žalovanou 1. [celé jméno žalované] jako závětní dědičkou a závětní svědkyní [jméno] [příjmení] není takové intenzity, kdy by újmu jedné z nich pociťovala druhá z nich jako újmu vlastní. Je zde sice dána obvyklá rodinná soudržnost, daná příbuzenským poměrem v linii vedlejší a tím, že si spolu jako malé děti hrály a současně mezi těmito dotčenými osobami nedošlo k rozkolu, není zde však ona„ vyšší intenzita“ tohoto vztahu nad tuto obvyklou rodinnou soudržnost, která se projevuje pouze jejich účastí na setkáních široké rodiny na významných rodinných událostech (např. trachtaci při úmrtí člena širší rodiny) nebo tradiční [anonymizováno] pouti u kaple sv. [jméno] a [jméno] na [anonymizováno], příp. blahopřáním ke svátku či narozeninám, [anonymizováno]. Není zde však žádná vyšší intenzita kontaktů dotčených subjektů daná trávením společného času, účastí na oslavě narozenin členů rodiny [jméno] [příjmení] či žalované 1. [celé jméno žalované], dovelených, stýkáním se mimo uvedené příležitosti či jen kontaktováním se v průběhu roku, vyhledáváním se navzájem, sdílením společných zážitků, koníčků či zájmů či jakýchkoliv„ intimnějších“ informací dotčenými subjekty vyjma právě pravidelné účasti na tradiční [anonymizováno] pouti jednou v roce či příležitostném rodinném setkání při významné rodinné události (např. úmrtí člena rodiny), při níž je sezvána ona širší rodina ale také rodinní známí či přátelé. Na vyšší intenzitu vztahu mezi dotčenými subjekty pak nelze usuzovat ani z toho, že žalovaná 1. [celé jméno žalované] nechala vždy popřát závětní svědkyni k narozeninám v rádiu, když tato tak přála celé širší rodině, přátelům i známým, nebo si popřály ke svátku či narozeninám, [anonymizováno] telefonicky, příp. si popovídaly na setkání širší rodiny. Vztah žalované 1. [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] lze označit v rámci uvedeného za formální, vymezený pouze a jen právě onou rodinnou vazbou v nepřímé linii. Nelze z uvedeného než uzavřít, že intenzita vztahu mezi dotčenými subjekty nedosahuje zdaleka takové výše, aby jedna z nich pociťovala újmu druhé jako vlastní. Konečně ani jeden z dotčených subjektů při své výpovědi takové intenzitě svých vztahů ani dosvědčil. Také z výpovědi advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], který byl dne [datum] rovněž svědkem závěti zůstavitele, se podává, že před sepisem závěti zůstavitele se ubezpečil u druhé závětní svědkyně [jméno] [příjmení] jako své zaměstnankyně, že je v tomto konkrétním způsobilým závětním svědkem. A pokud by tomu tak nebylo, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bylo možno alternativně zajistit v budově sídla advokátní kanceláře ihned jinou osobu jakožto závětního svědka.

41. Soud dodává (obiter dicta), že závětní svědci jsou způsobilými, neboť nejde ani o osoby dle ustanovení § [číslo] ve spojení s § 1540 občanského zákoníku, když dle komentářové judikatury osoby zde uvedené nejsou ze svědectví vyloučeny bez dalšího, ale jen pro případy, kdy zůstavitel také tyto osoby povolává za dědice či odkazovníky a jen v této části závěti.

42. V souladu s § 574 občanského zákoníku, dle kterého na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, také v souladu s recentní judikaturou, která dlouhodobě tenduje k tomu, aby na právní jednání bylo nahlíženo pokud možno jako na platná tak, aby byly zachovány jejich právní účinky, dále v kontextu výše uvedeného, zejména s ohledem na skutečnost, že závětní svědkyně [jméno] [příjmení] mohla být při nejmenší pochybnosti o její svědecké způsobilosti nahrazena ihned jakoukoli jinou osobou, je pak třeba uzavřít, že na právní jednání – závěť zůstavitele [celé jméno žalobce] je třeba nahlížet jako na platné jednání a žalobu žalobců tedy jako nedůvodnou zamítnout.

43. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Dle tohoto ustavení, mají žalovaní, neboť byli ve věci zcela úspěšní, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaní 2., 3. se tohoto práva vzdali, pročež soud vyslovil, že mezi nimi a neúspěšnými žalobci žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaná 1., zastoupená v řízení advokátkou, má pak vůči žalobcům, kteří mají postavení nerozdílných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu, přičemž k úhradě jsou žalobci jakožto nerozluční společníci povinni společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 věta třetí o. s. ř.). Účelně vynaloženými náklady žalované 1. k obraně práva v řízení jsou: -) odměna advokáta za zastupování ve výši 15 000 Kč: z tarifní hodnoty 35 000 Kč za šest úkonů právní služby á 2 500 Kč (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] – 2 úkony) dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“); - hotové výdaje advokáta 1 800 Kč (6 x 300 Kč) za šest shora uvedených úkonů právní služby dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu; - cestovné 1 170 Kč (základní náhrady 4,40 Kč / 1 km a ceny pohonných hmot) za použití vozidla [registrační značka] při kombinované spotřebě paliva 4,3 l / 100 km motorové nafty v ceně 27,20 Kč l k jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] z [obec] do [obec] a zpět (celkem 210 km) dle § 1 písm. b), § 4 vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve spojení s § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů; - náhrada za promeškaný čas 1 200 Kč (12 x 100 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a), 3 advokátního tarifu, - DPH 4 026 Kč 21% ze základu 19 170 Kč (15 000 + 1 800 + 1 170 + 1 200) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., když ve zbylé části se žalovaná 1. práva na náhradu nákladů řízení vzdala, tj. celkem na náhradě nákladů řízení částka 23 196 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právní zástupkyně žalované 1. dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

44. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).