46 C 181/2021
č. j. 46 C 181/2021-138
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 60 CO 6/2022-192- OS Zlín 46 C 181/2021-138
- KS Brno 60 CO 6/2022-192
Citované zákony (18)
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitých věcí
I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek [anonymizována dvě slova] zapsaný v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, na listu vlastnictví [číslo] do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vyklizení nebytového prostoru o výměře 37,2 m2 nacházejícího se v
1. PP budovy [adresa], rodinný dům, jež je součástí pozemku [anonymizována dvě slova], vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, na listu vlastnictví [číslo] se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 6. 2021 domáhala po žalovaném vyklizení a) pozemku [anonymizována dvě slova] zapsaného v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ předmětný pozemek“), a b) nebytového prostoru o výměře 37,2 m2 (dále jen„ předmětný nebytový prostor“) nacházejícího se v 1. PP budovy [adresa], rodinný dům, (dále jen„ předmětný dům“), jež je součástí předmětného pozemku. Žalobu odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy ze dne 5. 8. 2016 se stala výlučnou vlastnicí předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům. Zaprvé na základě smlouvy o nájmu pozemku ze dne 25. 10. 2012 (dále jen„ Smlouva I.“) uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem byl žalovanému přenechán do dočasného užívání předmětný pozemek. Dne 28. 7. 2020 vypověděla žalobkyně nájem založený předmětnou smlouvou I. a stanovila žalovanému lhůtu k vyklizení do 31. 8. 2020 z důvodu, že žalovaný i přes výslovný nesouhlas žalobkyně přikročil k realizaci stavby na předmětném pozemku. Žalovaný předmětný pozemek nevyklidil ani v dodatečné lhůtě a proti podané výpovědi se nijak nebránil. Zadruhé na základě nájemní smlouvy ze dne 25. 10. 2012 (dále jen„ Smlouva II.“) uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem byl žalovanému přenechán do dočasného užívání předmětný nebytový prostor. Dne 28. 7. 2020 vypověděla žalobkyně nájem založený předmětnou smlouvou II. bez udání důvodu, neboť smlouva byla uzavřena dle vůle smluvních stran na dobu neurčitou a stanovila žalovanému lhůtu k vyklizení do 31. 8. 2020. S ohledem na námitky žalovaného učinila žalobkyně dopisem ze dne 17. 9. 2020 novou výpověď, v níž stanovila lhůtu k vyklizení do 31. 12. 2020. Žalovaný předmětný nebytový prostor ve stanovené lhůtě nevyklidil, proti podané výpovědi neuplatnil námitky a nepodal žalobu na určení její neoprávněnosti. Na základě výše uvedeného žalovanému nesvědčí jakýkoliv právní titul k užívání předmětného pozemku a předmětného nebytového prostoru.
2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok v žalobě neuznal, kdy jej považuje za šikanózní a má nájmy na základě obou smluv za nadále trvající. Žalobkyně se již 5 let snaží ukončit užívání nemovitostí a opakovaně činí různé kroky, kterými výrazně znemožňuje či omezuje řádné užívání nemovitostí žalovaným. Ke všem investicím či stavbám měl žalovaný souhlas vlastníka nemovitosti a příslušných správních orgánů. Žaloba je podána v souvislosti s nedořešenými majetkovými a finančními spory rodinného charakteru za účelem vytvoření nátlaku na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předsedy spolku, který je švagrem žalobkyně. Žalobkyně se o nemovitosti dlouhodobě nestará, neprovádí ani základní údržbu. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Žalobkyně je v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Valašské Klobouky, pro obec a k. ú. [obec] evidována jako výlučný vlastník předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný nebytový prostor. Žalobkyně nabyla předmětný pozemek od svého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy ze dne 5. 8. 2016, s právními účinky zápisu k okamžiku 5. 8. 2016 v 11:32:
49. Na předmětném pozemku lpí zástavní právo smluvní k zajištění dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 3 500 000 Kč a ze smluvních pokut do výše 350 000 Kč do splacení dluhu z úvěru ve prospěch oprávněné [právnická osoba], dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z. ze dne 16. 9. 2016, s právními účinky zápisu k okamžiku 16. 9. 2016, dále zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky existující na splacení jistiny úvěru ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru [číslo] pohledávky budoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] na zaplacení všech smluvních pokut až do výše 2 800 000 Kč, vznikající do 20. 4. 2030, pohledávky budoucí na zaplacení bezdůvodného obohacení a náhrady škody až do výše 2 800 000 Kč, vznikající do 20. 4. 2030 ve prospěch oprávněné [právnická osoba], dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení [číslo] ze dne 20. 4. 2020, s právními účinky zápisu k okamžiku 20. 4. 2020. Dále na předmětném pozemku lpí zákaz zcizení a zatížení jakýmikoliv právy třetích osob bez souhlasu zástavního věřitele po dobu trvání zástavního práva V -820 2020 -737 ve prospěch oprávněné [právnická osoba], dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení [číslo] ze dne 20. 4. 2020, s právními účinky zápisu k okamžiku 20. 4. 2020 (viz informace o pozemku na č. l. 5, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 24 a na č. l. 51, darovací smlouva na č. l. 60).
4. Žalovaný je spolkem (dříve občanským sdružením), který vznikl dne 17. 4. 2007, jehož hlavním posláním je sdružovat fyzické a právnické osoby za účelem podpory rozvoje území a partnerství v oblasti česko-slovenského příhraničí při kulturních, společenských, sportovních a ostatních rozvojových aktivitách jednotlivců a kolektivů České republiky spojené s propagací a tvorbou regionálních produktů. Formy činnosti jsou zejména: a) rozvoj a propagace česko-slovenského příhraničí a jeho volnočasového a turistického potenciálu, b) příprava nových rozvojových projektů a regionálních produktů spojených s ekonomickým a turistickým využití krajiny, c) výstavba a stavební úpravy nových a starých tras a stezek (turist., cykl, lyže), oddychových zón a rekreačních areálů a dalších objektů pro volný čas a cestovní ruch včetně jejich správy, d) realizace minimundusu Jurkovičův svět a aktivit s ním spojených etc. (viz Stanovy na č. l. 89, výpis z registru ekonomických subjektů na č. l. 91, úplný výpis ze spolkového rejstříku). Od roku 2007 má žalovaný na základě svolení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], otce předsedy žalovaného, sídlo v předmětném domě a vykonává zde svou činnost včetně realizace svých projektů. V té době byla dohoda mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a předsedou žalovaného taková, že předmětný dům měl být v budoucnu jeho, a proto v té době neřešili časový horizont a ničeho nehradili (viz účastnická výpověď předsedy žalovaného).
5. Dne 29. 2. 2012 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako vlastník a pronajímatel předmětného pozemku souhlasil s realizací projektu„ Královstvím rozhlednovým – 1. etapa“ na předmětném pozemku a pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Vlastník souhlasil s tím, že v případě poskytnutí dotace budou prvky drobné infrastruktury cestovního ruchu po realizaci ve vlastnictví žalovaného umístěny na uvedených pozemcích (viz souhlasné prohlášení na č. l. 35). Dne 2. 10. 2012 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako vlastník a pronajímatel předmětného pozemku souhlasil s realizací projektu„ Královstvím rozhlednovým – 2. etapa“ jako logické pokračování 1. etapy na předmětném pozemku a pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Vlastník souhlasil s tím, že v případě poskytnutí dotace budou prvky drobné infrastruktury cestovního ruchu po realizaci ve vlastnictví žalovaného umístěny na uvedených pozemcích (viz souhlasné prohlášení na č. l. 36p).
6. Dne 25. 10. 2012 si [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce ujednali Smlouvu I., v níž pronajímatel prohlásil, že přenechává žalovanému do nájmu pozemek p. č. 414/2, zahrada, v k. ú. [obec] a předmětný pozemek vyjma stavebního objektu, a to se všemi součástmi a příslušenstvím, a zavazuje se umožnit žalovanému nerušený výkon práv. Žalovaný prohlásil, že nájem přejímá a zavazuje se platit nájemné a náhradu nákladů (čl. II.). Účelem nájmu bylo umožnit žalovanému užívat pronajaté pozemky pro výkon jeho rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu – vznik tematické naučné ministezky. Žalovaný je povinen předmět nájmu užívat v souladu s jeho povahou a stavebním určením po celou dobu smluvního vztahu (čl. III.). Nájemné činí 1 Kč/rok a je splatné v termínu do 30. 12. kalendářního roku. Nad rámec nájemného je žalovaný povinen hradit náklady na údržbu pozemků, pokud takové náklady vyvstanou, a to na písemnou výzvu pronajímatele ve lhůtě dle splatnosti faktury dle skutečně provedené údržby v množství a v cenách účtovaných pronajímateli příslušným dodavatelem (čl. IV.). Žalovaný je povinen provést změnu předmětu nájmu pouze s předchozím souhlasem pronajímatele a na svůj náklad (čl. V odst. 1 písm. f)). Nájem je sjednán na dobu 10 let, tj. do 31. 12. 2022 s tím, že po uplynutí této doby bude nájem automaticky prodloužen vždy o dalších 5 let. Nebude-li důvod a závažné překážky či připomínky k úpravě znění smlouvy, tato zůstává v platnosti na dobu neurčitou (čl. VI.) – (viz Smlouva I. na č. l. 6).
7. Dne 25. 10. 2012 si [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce ujednali Smlouvu II., v níž pronajímatel prohlásil, že přenechává žalovanému do nájmu předmětný nebytový prostor nacházející se v předmětném domě, se všemi součástmi a příslušenstvím a zavazuje se umožnit žalovanému nerušený výkon práv. Žalovaný prohlásil, že nájem přejímá a zavazuje se platit nájemné a náhradu nákladů (čl. II.). Účelem nájmu bylo umožnit žalovanému užívat předmětný nebytový prostor pro výkon jeho rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu – vznik Minigalerie rozhleden a sociálního zázemí (vše v souladu s projektovou dokumentací vytvořenou společností [právnická osoba] z října 2012). Žalovaný je povinen předmět nájmu užívat v souladu s jeho povahou a stavebním určením po celou dobu smluvního vztahu (čl. III.). Nájemné činí 1 Kč/rok a je splatné v termínu do 30. 12. kalendářního roku. Nad rámec nájemného je žalovaný povinen hradit náklady na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné, skladování a zajištění odvozu odpadu, a to na písemnou výzvu pronajímatele ve lhůtě dle splatnosti faktury dle skutečně provedené údržby v množství a v cenách účtovaných pronajímateli příslušným dodavatelem (čl. IV.). Žalovaný je povinen provést změnu předmětu nájmu pouze s předchozím souhlasem pronajímatele a na svůj náklad (čl. V odst. 1 písm. f)). Nájem je sjednán na dobu 15 let, tj. do 31. 12. 2027 s tím, že po uplynutí této doby bude nájem automaticky prodloužen vždy o dalších 5 let. Nebude-li důvod a závažné překážky či připomínky k úpravě znění smlouvy, tato zůstává v platnosti na dobu neurčitou (čl. VI.) – (viz Smlouva II. na č. l. 15).
8. K uzavření nájemních smluv došlo z toho důvodu, že členové žalovaného usoudili, že pro další aktivity žalovaného je potřeba mít právní vztah. Nájemní smlouvy připravoval předseda žalovaného dle vzorových smluv s nějakými konzultacemi s přáteli, nájemní smlouvy byly přijaty jeho otcem bez nátlaku a následně byly doloženy pro jednotlivé projekty, které s daným místem souvisely. Doba trvání nájmu byla stanovena daným způsobem, protože pokud měly být smlouvy použity pro dotaci, byla stanovena udržitelnost, tedy minimální doba trvání (viz účastnická výpověď předsedy žalovaného). Dne 30. 12. 2012 uhradil žalovaný panu [příjmení] [jméno] [příjmení] částku 25 Kč coby nájemné dle Smlouvy I. do roku 2022 a nájemné dle Smlouvy II. do roku 2027 (viz příjmový pokladní doklad na č. l. 94).
9. Dne 25. 10. 2012 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako vlastník a pronajímatel předmětného pozemku souhlasil s realizací akce„ Minigalerie rozhleden“ na uvedené nemovitosti. Majitel výslovně souhlasí s tím, že v případě poskytnutí dotace bude vybudovaná stavba po realizaci předána do vlastnictví žalovaného. Majitel dále prohlašuje, že je mu známá skutečnost, že uvedená stavba – investiční akce bude v případě schválení realizována s účastí dotace z finančních prostředků EU a státního rozpočtu a souhlasí s tím, že podmínky spojené s poskytnutím dotace budou k uvedené akci zajištění ve vztahu k poskytnuté dotaci. V případě, že bude ze strany žalovaného zajištěna realizace uvedené akce, se majitel zavazuje, že v době od schválení do ukončení investiční akce a dále nejméně po dobu stanovenou v rozhodnutí o poskytnutí dotace pronajatou část nemovitosti pro účely výše uvedené akce úplatně či bezúplatně nepřevede, nepředá do dlouhodobého pronájmu jinému subjektu, nezmění účel jejího užívání, nezřídí k ní zástavní či jiná práva třetích osob, pokud mají mít účinky věcného práva a jednostranně nevypoví ani neodstoupí od Smlouvy II., ledaže by šlo o výpověď z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemcem (viz prohlášení vlastníka nemovitosti na č. l. 36).
10. Pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byl využíván pro naučnou stezku, ale tento byl vyklizen a naučná stezka byla přenesena do centra města, předmětný pozemek je využíván pro činnosti minigalerie rozhleden, kde jsou prezentovány česko-slovenské rozhledny včetně jejich miniatur, probíhají přednášky. Příjmy plynou ze vstupného. Jedna miniatura rozhledny stojí 5 000 – 20 000 Kč, přičemž příjmy jsou investovány do dalších projektů, kde je požadována minimálně 15% spoluúčast. Z minigalerie si předseda žalovaného nečerpá žádné příjmy, kdy se jedná o jeho velký koníček, v místě tráví v průběhu sezony cca 24 hod týdně (viz účastnická výpověď předsedy žalovaného).
11. V předmětu nájmu žalovaný provozuje minigalerii rozhleden, kdy vstupné činí pro děti do 6 let 0 Kč, pro mládež od 6 –18 let, studenty < 26 (ISIC), seniory > 65, ZTP 30 Kč, pro dospělé (18 –65) 50 Kč, rodina (maximálně 2 dospělí + 3 děti < 15 roků) 125 Kč, škola (školní výlety, DDM, a pod – skupina více jak 10 osob) 25 Kč (viz vytištěné webové stránky žalovaného na č. l. 93).
12. Městský úřad Luhačovice, odbor stavební – stavební úřad, ve sdělení ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 364/ 2019 //24/, č. j. MULU-1643/2019/24/B, uvedl, že záměr:„ Stavební úpravy stodoly u domu [adresa] (ul. [ulice])“ na předmětném pozemku, který obsahuje udržovací práce v projektu„ Česko-slovenský audiovizuální (rozhlednový) infokiosek“, a sice kompletní oprava krovu, oprava nosných prvků dřevěné části objektu, výměna střešní krytiny, oprava dřevěného opláštění, výměna vrat a dveří, oprava vnějších a vnitřních prvků zděné části objektu, oprava dešťových okapů a svodů, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, jelikož se záměrem nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou. Současně se jedná o záměr, který nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas (viz sdělení na č. l. 45, shodně na č. l. 95).
13. Dne 28. 7. 2019 a 29. 7. 2019 napsal [jméno] [příjmení], předseda žalovaného žalobkyni zprávu, že s ní nutně potřebuje něco důležitého vyřešit, nač žalobkyně jej odkázala na e-mail, současně se jej zeptala, zdali projekt nějak souvisí se zahradou, pokud ne, bude se snažit podepsanou žádost co nejdříve odeslat, nač předseda žalovaného sdělil, že nikoliv (viz whatsapp konverzace na č. l. 85). E-mailem ze dne 29. 7. 2019 požádal předseda žalovaného žalobkyni o souhlas pro realizaci projektu„ Česko-slovenský audiovizuální (rozhlednový) infokiosek“, kterým chce na [ulice] zachránit stávající stodolu; v podstatě ji rozebrat a v původním vzhledu znovu složit. Projekt byl doporučen mezivládní česko-slovenskou komisí k realizaci a pro předsedu je to v podstatě poslední možnost, jak využít program přeshraniční spolupráce k rozvoji Minigalerie rozhleden, která se postupně stává jedním z taháků turistů do Luhačovic. Výstupem projektu je vznik vlastního audiovizuálního infokiosku ze stávající stodoly. Udržovacími pracemi bude objekt stodoly vrácen zpět do života se zcela identickým vzhledem a následně využit k aktivitám infokiosku. V příloze zaslal náhled do KN s umístěním místa realizace, vizualizaci stodoly a souhlas, který by potřeboval, podepsaný žalobkyní, nejpozději ve čtvrtek (tj. 1. 8. 2019) poslat na správce programu. E-mailem ze dne 30. 7. 2019 žalobkyně reagovala tak, že konzultovala„ prohlášení vlastníka“ s bankou, resp. s právním oddělením, a bylo jí sděleno, že není oprávněná dávat jakákoliv prohlášení týkající se předmětného pozemku bez jejich předchozího souhlasu. O souhlasné stanovisko byla žalobkyně povinná požádat písemně, což učinila, na jehož základě ji vyrozumí a vyzvou k předložení všech souvisejících podkladů. Současně žalobkyně požádala o zaslání všech dokumentů, které jsou součástí žádosti o získání dotačního titulu. Není v jejích časových možnostech vyjádření zaslat obratem poštou. Pokud je možné souhlas doložit dodatečně, je ochotná předsedovi žalovaného vyjít vstříc. Předseda žalovaného reagoval téhož dne tak, že souhlas potřebuje mít ve čtvrtek k odeslání na správce, kdy se jedná skutečně pouze o souhlas žalobkyně. Bez tohoto souhlasu pravděpodobně bude mít předseda žalovaného problém obdržet příspěvek, tj. schválených celkově téměř 26 000 EUR, což způsobí, že projekt nebude možné realizovat a žádná další možnost dotací už tu v podstatě nebude. Realizace projektu je pro Minigalerii rozhleden i rozvoj přeshraničního cestovního ruchu zásadní a v tuto dobu i kapacitně více než potřebný. Realizací se nemění stávající půdorys ani vzhled nemovitosti, objekt stodoly s garáží je neodmyslitelnou součástí pozemku od 30. let minulého století. E-mailem ze dne 31. 7. 2019 reagovala tak, že banku obcházet nebude, neboť má ve smlouvě jasně napsané, že nesmí zřídit práva třetích osob bez jejich předchozího písemného souhlasu. Byla upozorněna na velké sankce a pro ni jsou otázka„ bytí“ její děti a nebude je vystavovat žádným rizikům, které se snaží eliminovat. Vyjádřila nepochopení, proč pro předsedu žalovaného tak důležitá a zásadní záležitost se řeší na poslední chvíli. Uvedla, že vyčká, co si z banky vyžádají, a ozve se (viz e-maily na č. l. 61, vizualizace na č. l. 63). Následně se již žalobkyně neozvala (viz nesporné tvrzení stran).
14. Dne 19. 9. 2019 požádal žalovaný a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Slovenská republika o poskytnutí nenávratného finančního příspěvku z Fondu malých projektů z operačního programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika – Fond malých projektů. Součástí žádosti byl malý projekt„ Česko-slovenský audiovizuální (rozhlednový) infokiosek“, který měl být mj. realizovaný v České republice v [obec], kdy měl bát přetvořen ze stodoly vystavěné v začátku 30. let minulého století. Malý projekt má být realizován v období od 1. 10. 2019 do 31. 7. 2020. Celkový rozpočet činí 30 920,11 EUR, z toho spolufinancování ze zdrojů EU ve výši 25 521,93 EUR a vlastní zdroje ve výši 5 398,18 EUR (viz žádost na č. l. 119 –127).
15. Žalovaný v průběhu jara a léta 2020 rozebral původní stodolu na předmětném pozemku a na jejím místě (v původním půdorysu) realizoval stavbu infokiosku. Při realizaci zůstala zachována pouze cihlová vestavba garáže, která byla realizována v 70. letech 20. století a cihlové sloupy (viz fotodokumentace na č. l. 64, 88).
16. Žalovaný k dotazu soudu sdělil, že není schopen doložit konkrétní souhlas [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s realizací infokiosku. Pokud jde o žalobkyni, ta měla projektovou dokumentaci, přislíbila poskytnutí souhlasu, ale ten nakonec nedala (viz sdělení žalovaného u jednání dne 9. 11. 2021).
17. Dopisem ze dne 28. 7. 2020, nazvaným„ Ukončení nájmu, výzva k předání nemovitých věcí“ vypověděla žalobkyně prostřednictvím svého zástupce podle § 2232 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), Smlouvu I. z důvodu realizované stavby na předmětném pozemku i přes výslovný nesouhlas žalobkyně, čímž došlo ke způsobení značné újmy, neboť bylo zásadním způsobem zasaženo do předmětu nájmu a došlo k jeho poškození; došlo tak k porušení čl. V. odst. 1 písm. f) Smlouvy I. Pokud pak jde o nájem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], tak ten skončil na základě výpovědi ze dne 21. 1. 2019 již ke dni 31. 7. 2019. S ohledem na uvedené vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžitému odstranění rozestavěné stavby nacházející se na předmětném pozemku a k předání předmětného pozemku a pozemku [parcelní číslo] obou v k. ú. [obec] do 31. 8. 2020, a to ve stavu, v němž žalovaný předmět nájmu převzal. V opačném případě podá žalobkyně žalobu na odstranění věci, jakož i žalobu na vyklizení. Současně žalobkyně vypověděla podle § 10 zákona č. 116/1990 Sb. Smlouvu II., neboť tato byla sjednána na dobu 15 let, tj. do 31. 12. 2027, a to s automatickým prodlužováním vždy o 5 let a ujednáním, že nebude-li důvod a závažné překážky či připomínky k úpravě znění smlouvy, tato zůstává v platnosti na dobu neurčitou. Z uvedeného je zcela zřejmé, že skutečnou vůlí smluvních stran bylo uzavření smlouvy s neomezeným trváním, tj. smlouvy na dobu neurčitou, takže žalobkyně je oprávněna vypovědět nájem bez udání důvodu. S ohledem na uvedené žalobkyně vyzvala žalovaného k předání předmětného nebytového prostoru ve stavu, v jakém byl předmět nájmu v okamžiku jeho převzetí s upozorněním na soudní vymáhání nároku (viz dopis na č. l. 8); dopis byl zaslán dne 28. 7. 2020 a doručen žalovanému dne 29. 7. 2020 (viz podací arch na č. l. 9 a sledování zásilek na č. l. 10).
18. Dopisem ze dne 28. 8. 2020 uplatnil žalovaný prostřednictvím své tehdejší zástupkyně námitky vůči výpovědím. Pokud jde o výpověď Smlouvy I., žalovaný vskutku přistoupil k realizaci stavebních úprav stodoly u předmětného domu, avšak za účelem provedení udržovacích prací na tomto objektu veden snahou jej zachovat a zhodnotit, nikoliv jej poškodit. Žalobkyně byla o záměru informována a nevyslovila s ním nesouhlas ani nevyžadovala zastavení udržovacích prací; výpovědní důvod tak není naplněn. Pokud jde o výpověď Smlouvy II., žalovaný má za to, že nájem byl uzavřen na dobu určitou, takže dle § 2310 o. z., jímž se nájemní vztah řídí, musí výpověď obsahovat i důvod výpovědi pod sankcí její neplatnosti; výpověď důvod neobsahovala, takže je neplatná. Na základě uvedeného žalovaný navrhl, aby žalobkyně vzala podané výpovědi zpět v zákonné lhůtě 1 měsíce ode dne doručení námitek s upozorněním na uplatnění žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi (viz námitky na č. l. 11).
19. Dopisem ze dne 17. 9. 2020, nazvaným„ reakce na námitky“, žalobkyně prostřednictvím svého zástupce ve vztahu k výpovědi Smlouvy I. sdělila, že s námitkami nesouhlasí, neboť nikdy nedala souhlas se zásahem do svého majetku, a proto opětovně vyzvala žalovaného k vyklizení nejpozději do 25. 9. 2020. Pokud jde o námitky proti výpovědi Smlouvy II., žalobkyně souhlasila s tím, že se nájemní vztah řídí o. z., a proto vypověděla nájem založený Smlouvou II. podle § 2231 odst. 1 o. z., neboť skutečnou vůlí stran bylo uzavřít nájem na dobu neurčitou, takže jí zákon poskytuje možnost vypovědět nájem ve tříměsíční výpovědní době bez udání důvodu. Současně žalobkyně vyzvala žalovaného k předání předmětu nájmu nejpozději do 31. 12. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání nároku (viz reakce na námitky na č. l. 12). Reakce byla zaslána dne 17. 9. 2020 a doručena žalovanému dne 21. 9. 2020 (viz podací arch na č. l. 13 a sledování zásilek na č. l. 14).
20. Dopisem ze dne 17. 9. 2020, nazvaným„ Výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 25. 10. 2012“, vypověděla žalobkyně prostřednictvím svého zástupce podle § 2231 odst. 2 o. z. Smlouvu II., neboť tato byla sjednána na dobu 15 let, tj. do 31. 12. 2027, a to s automatickým prodlužováním vždy o 5 let a ujednáním, že nebude-li důvod a závažné překážky či připomínky k úpravě znění smlouvy, tato zůstává v platnosti na dobu neurčitou. Z uvedeného je zcela zřejmé, že skutečnou vůlí smluvních stran bylo uzavření smlouvy s neomezeným trváním, tj. smlouvy na dobu neurčitou, takže žalobkyně je oprávněna vypovědět nájem bez udání důvodu. S ohledem na uvedené žalobkyně vyzvala žalovaného k předání předmětného nebytového prostoru ve stavu, v jakém byl předmět nájmu v okamžiku jeho převzetí, a to nejpozději do 31. 12. 2020, s upozorněním na soudní vymáhání nároku (viz dopis na č. l. 17); dopis byl zaslán dne 17. 9. 2020 a doručen žalovanému dne 23. 9. 2020 (viz podací arch na č. l. 18 a sledování zásilek na č. l. 19).
21. Dopisem ze dne 21. 10. 2020 vzala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitelka, vedoucí projektový manažer Regionu Bílé Karpaty, na vědomí odstoupení od smlouvy o poskytnutí [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [číslo] u malého projektu č. [spisová značka] [číslo], s názvem Česko-slovenský audiovizuální (rozhlednový) infokiosek, z důvodu neschopnosti garance doby udržitelnosti projektu. Odstoupení od smlouvy je účinné dnem doručení elektronického oznámení o odstoupení od smlouvy (viz odstoupení od smlouvy o poskytnutí NFP z FMP na č. l. 128).
22. Žalovaná dosáhla v roce 2016 kladný hospodářský výsledek ve výši 111 856 (příjmy ze vstupného činily 10 300 Kč), v roce 2017 kladný hospodářský výsledek ve výši 1 573 Kč (příjmy ze vstupného činily 12 000 Kč), v roce 2018 kladný hospodářský výsledek ve výši 3 264 Kč (příjmy ze vstupného činily 20 330 Kč), v roce 2019 kladný hospodářský výsledek ve výši 49 327 Kč (příjmy ze vstupného 25 000 Kč) a v roce 2020 kladný hospodářský výsledek 3 543 Kč (příjmy ze vstupného činily 10 050 Kč) (viz rozvahy a výpisy hlavní knihy za roky 2016 – 2020).
23. Z ostatních provedených důkazů soud žádné podstatné skutečnosti pro právní posouzení věci nezjistil. <b>Právní posouzení věci</b> <i>24. Podle § 1012 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.</i> <i>25. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>26. Podle § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.</i> <i>27. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.</i> <i>28. Podle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.</i> <i>29. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>30. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.</i> <i>31. Podle § 2229 o. z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.</i> <i>32. Podle § 2232 o. z. porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.</i> <b>a. K nájmu předmětného pozemku založenému Smlouvou I.</b> 33. Žalobkyně je evidována na základě darovací smlouvy ze dne 5. 8. 2016, s právními účinky zápisu k okamžiku 5. 8. 2016 v 11:32:49 jako výlučná vlastnice předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný nebytový prostor, přičemž toto vlastnické právo nebylo v řízení nijak relevantně zpochybněno, a proto se u žalobkyně uplatní vyvratitelná právní domněnka podle § 980 odst. 2 věty první o. z., že skutečným vlastníkem skutečně je.
34. Žalobkyně jakožto vlastník předmětného pozemku je v souladu s § 1012 větou první o. z. oprávněna v mezích právního řádu s předmětným pozemkem včetně všech jeho součástí a příslušenství libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit, ledaže by třetí osoby disponovaly k užívání předmětného pozemku právním titulem (zejm. služebností či nájmem).
35. Dne 25. 10. 2012 právní předchůdce žalobkyně – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako tehdejší vlastník a žalovaný jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu pozemku (Smlouvu I.), tedy nájemní smlouvu ve smyslu § 663 a násl. obč. zák., na jejímž základě přenechal žalovanému do nájmu pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a předmětný pozemek vyjma stavebního objektu, a to se všemi součástmi a příslušenstvím, za účelem výkonu rozvojových aktivit žalovaného v oblasti cestovního ruchu a zavázal se umožnit žalovanému nerušený výkon práv. Žalovaný naopak nájem přijal a zavázal se za užívání hradit nájemné ve výši 1 Kč/rok a případnou náhradu nákladů. Současně se žalovaný zavázal plnit další sjednané povinnosti, mj. se v čl. V odst. 1 písm. f) Smlouvy I. zavázal k tomu, že provede změnu předmětu nájmu pouze s předchozím souhlasem pronajímatele a na svůj náklad. Nájem byl sjednán na dobu 10 let, tj. do 31. 12. 2022 s tím, že po uplynutí této doby bude nájem automaticky prodloužen vždy o dalších 5 let. Nebude-li důvod a závažné překážky či připomínky k úpravě znění smlouvy, tato zůstává v platnosti na dobu neurčitou.
36. Soud se v první řadě zabýval otázkou, zdali strany skutečně projevily svou vůli být Smlouvou I. vázány, načež soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že tomu tak skutečně bylo. Je sice pravdou, že původně žalovaný vykonával svou činnost na předmětném pozemku toliko na základě prostého souhlasu (výprosy) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nicméně i právě z důvodu potřeby prokázání titulu k předmětnému pozemku strany sporu přistoupily ke sjednání nájemní smlouvy, podle níž strany skutečně jednaly, kdy zejména žalovaný uhradil dne 30. 12. 2012 částku 25 Kč, kdy na nájem ze Smlouvy I. byla alokována částka 10 Kč. Jak přitom plyne z judikatury Nejvyššího soudu, není vyloučeno, aby si strany platně sjednaly nájem se symbolickým nájemným ve výši 1 Kč (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1809/2018); pokud pak odborná literatura naznačuje, že by se právní vztah měl z důvodu objektivního posouzení kvalifikovat jako výpůjčka, pak současně připouští, že tuto lze podřídit ustanovením o nájmu za účelem zajištění zvýšené ochrany, která je u nájemce vyšší než u vypůjčitele (srov. Tégl, P., Melzer, F. K rozsudku NS ve věci výpovědi nájmu bytu pro neplacení symbolického nájemného, Bulletin advokacie, 2019, č. 9, s. 67), což by v daném případě nevedlo k závěru o neplatnosti Smlouvy I. pro nedostatečně projevenou vůli.
37. S účinností od 1. 1. 2014 se nájemní vztah založený Smlouvou I. v souladu s § 3074 odst. 1 o. z. počal řídit obecnou úpravou nájmu podle § 2201 a násl. o. z., tento postup však nijak nemodifikoval práva a povinnosti sjednaná ve Smlouvě I., tedy ani povinnost žalovaného coby nájemce provést změnu předmětu nájmu pouze s předchozím souhlasem pronajímatele a na svůj náklad. S účinností od 5. 8. 2016 v 11:32:49 pak vstoupila do postavení pronajímatelky žalobkyně, která tak byla povinná respektovat nájem žalovaného a výkon práv nájemce.
38. Žalovaný nicméně svým povinnostem nedostál, když provedl přestavbu stodoly, která byla součástí předmětného pozemku, čímž nepochybně provedl změnu předmětu nájmu, aniž by si před tím vyžádal kladné stanovisko (souhlas) žalobkyně coby pronajímatelky. V řízení vyplynulo, že žalovaný se sice v období dnů 28. 7. – 31. 7. 2019 pokusil od žalobkyně tento souhlas skutečně získat, přičemž žalobkyně deklarovala zájem tento souhlas skutečně učinit, avšak s ohledem na existenci zástavního práva na předmětném pozemku tento svůj souhlas podmiňovala souhlasem banky, v jejíž prospěch bylo na předmětném pozemku zřízeno zástavní právo. Z pouhé proklamace souhlas učinit nicméně nelze dovodit, že tento souhlas byl skutečně dán. Jestliže žalovaný, který nepochybně věděl o nutnosti získání souhlasu, si tento souhlas nezajistil a následně po získání dotace na realizaci infokiosku přikročil prakticky ke zbourání původní stodoly a jejího nahrazení novým objektem (byť v podobném duchu provedení a při zachování cihlové vestavby garáže), lze učinit nepochybný závěr o tom, že žalovaný svým postupem jednal zcela nepochybně v rozporu se svými smluvními povinnostmi, přičemž dle soudu lze toto porušení povinnosti považovat za zvlášť závažné a působící značnou újmu žalobkyni, a proto podle § 2232 o. z. byla žalobkyně oprávněna nájem založený Smlouvou I. vypovědět bez výpovědní doby. Žalobkyně svého oprávnění využila dopisem ze dne 28. 7. 2020, který byl žalovanému doručen dne 29. 7. 2020. Tímto okamžikem tedy nájem předmětného pozemku zanikl a žalobkyni podle § 2225 odst. 1 o. z. vzniklo právo na vrácení předmětu nájmu; obdobný nárok vyplývá též z úpravy reivindikační žaloby podle § 1040 o. z. Jelikož žalovaný doposud předmětný pozemek dobrovolně nevyklidil a vyklizený nepředal zpět žalobkyni, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.).
39. K uvedenému soud dodává, že nepřisvědčil námitce žalovaného ohledně šikany ze strany žalobkyně, tedy specifického typu zneužití práva, jehož podstatou je takový výkon práva, jehož jediným cílem je poškodit jiného (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1567/2004). Ze samotné skutečnosti, že byla dána výpověď v důsledku přebudování stodoly na infokiosek rozhodně šikanu dovozovat nelze, obzvláště za situace, kdy žalovaný o nutnosti souhlasu věděl a přesto provedl přestavbu stodoly na infokiosek, aniž by si tento souhlas dopředu či alespoň dodatečně zajistil. Stejně tak šikanu nelze spatřovat ani v tom, že žalobkyně má určité finanční problémy, přičemž se snaží zpeněžit předmět svého vlastnictví za účelem úhrady svých dluhů. To, že existující nájemní smlouvy, tvoří právní závadu a snižují hodnotu nemovitostí, je faktem, který však sám o sobě o šikaně nesvědčí. <b>b. K nájmu předmětného nebytového prostoru založenému Smlouvou II.</b> 40. Žalobkyně je evidována na základě darovací smlouvy ze dne 5. 8. 2016, s právními účinky zápisu k okamžiku 5. 8. 2016 v 11:32:49 jako výlučná vlastnice předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný nebytový prostor, přičemž toto vlastnické právo nebylo v řízení nijak relevantně zpochybněno, a proto se u žalobkyně uplatní vyvratitelná právní domněnka podle § 980 odst. 2 věty první o. z., že skutečným vlastníkem skutečně je.
41. Žalobkyně jakožto vlastník předmětného pozemku je v souladu s § 1012 větou první o. z. oprávněna v mezích právního řádu s předmětným pozemkem včetně všech jeho součástí a příslušenství (tedy i včetně předmětného domu a předmětného nebytového prostoru se v předmětném domě nacházejícího) libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit, ledaže by třetí osoby disponovaly k užívání předmětného pozemku právním titulem (zejm. služebností či nájmem).
42. Dne 25. 10. 2012 právní předchůdce žalobkyně – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako tehdejší vlastník a žalovaný jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor (Smlouvu II.), tedy nájemní smlouvu ve smyslu § 3 zákona č. 116/1990 Sb., na jejímž základě přenechal žalovanému do nájmu předmětný nebytový prostor nacházející se v předmětném domě, a to se všemi součástmi a příslušenstvím, za účelem výkonu rozvojových aktivit žalovaného v oblasti cestovního ruchu – vzniku Minigalerie rozhleden a sociálního zázemí a zavázal se umožnit žalovanému nerušený výkon práv. Žalovaný naopak nájem přijal a zavázal se za užívání hradit nájemné ve výši 1 Kč/rok a případnou náhradu nákladů. Nájem byl sjednán na dobu 15 let, tj. do 31. 12. 2027 s tím, že po uplynutí této doby bude nájem automaticky prodloužen vždy o dalších 5 let. Nebude-li důvod a závažné překážky či připomínky k úpravě znění smlouvy, tato zůstává v platnosti na dobu neurčitou.
43. Soud se v první řadě zabýval otázkou, zdali strany skutečně projevily svou vůli být Smlouvou II. vázány, načež soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že tomu tak skutečně bylo. Je sice pravdou, že původně žalovaný vykonával svou činnost v předmětném nebytovém prostoru toliko na základě prostého souhlasu (výprosy) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nicméně i právě z důvodu potřeby prokázání titulu k předmětnému nebytovému prostoru strany sporu přistoupily ke sjednání nájemní smlouvy, podle níž strany skutečně jednaly, kdy zejména žalovaný uhradil dne 30. 12. 2012 částku 25 Kč, kdy na nájem ze Smlouvy II. byla alokována částka 15 Kč. Jak přitom plyne z judikatury Nejvyššího soudu, není vyloučeno, aby si strany platně sjednaly nájem se symbolickým nájemným ve výši 1 Kč (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1809/2018); pokud pak odborná literatura naznačuje, že by se právní vztah měl z důvodu objektivního posouzení kvalifikovat jako výpůjčka, pak současně připouští, že tuto lze podřídit ustanovením o nájmu za účelem zajištění zvýšené ochrany, která je u nájemce vyšší než u vypůjčitele (srov. Tégl, P., Melzer, F. K rozsudku NS ve věci výpovědi nájmu bytu pro neplacení symbolického nájemného, Bulletin advokacie, 2019, č. 9, s. 67), což by v daném případě nevedlo k závěru o neplatnosti Smlouvy II. pro nedostatečně projevenou vůli.
44. S účinností od 1. 1. 2014 se nájemní vztah založený Smlouvou II. v souladu s § 3074 odst. 1 o. z. počal řídit obecnou úpravou nájmu podle § 2201 a násl. o. z., kdy podle skutkových zjištění soudu se na nájem neaplikují zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. o. z.), neboť předmětem nájmu nemělo být provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo alespoň převážně k podnikání. V této souvislosti je totiž třeba zdůraznit, že žalovaný, který je spolkem, nemá podle svých stanov, svou činnost zaměřenou na dosažení zisku, rovněž ani faktická činnost, která byla v nebytovém prostoru provozována, a sice provozování Minigalerie rozhleden, neměla sloužit primárně k dosahování zisků, nýbrž k edukační činnosti, což platí bez ohledu na skutečnost, že za vstup do Minigalerie rozhleden bylo vyžadováno vstupné. Kladné hospodářské výsledky, které sdružení dosahovalo (vyjma roku 2016 se jednalo o kladné výsledky v řádu tisíců korun a v jednom případě do částky 50 000 Kč), byly dosahovány proto, že předseda žalovaného vykonával činnost v rámci minigalerie bez nároku na odměnu. Dle názoru soudu je tak jednoznačné, že ze strany žalovaného se nejednalo o podnikatelskou činnost, neboť tato nebyla realizována za účelem dosažení zisku, což je jeden ze znaků podnikatelské činnosti (viz definiční znaky podnikatele dle ustanovení § 420 o.z.). S účinností od 5. 8. 2016 v 11:32:49 pak vstoupila do postavení pronajímatelky žalobkyně, která tak byla povinná respektovat nájem žalovaného a výkon práv nájemce.
45. Pro věc je podstatnou otázka, zdali byl v daném případě sjednán nájem na dobu určitou, či na dobu neurčitou. Soud má za to, že ujednání o trvání nájmu je v zásadě v dikci smluvní volnosti smluvních stran, kdy těmto jsou stanoveny toliko obecné mantinely (např. § 2204 odst. 2 o. z. či zjevné zneužití práva podle § 8 o. z.) Smluvní strany si přitom mohou dle přesvědčení soudu sjednat určitou kombinaci obou způsobů trvání nájmu, tedy že si nejprve sjednají minimální trvání nájemního vztahu s tím, že se po určité době nájem bude v případě nevyjádření nesouhlasu smluvních stran prodlužovat o určitou sjednanou dobu či se automaticky překlene do režimu nájmu sjednaného na dobu neurčitou. Nepochybné přitom je, že po první období (na dobu určitou) je možné nájem vypovědět jen z důvodů v zákoně stanovených pro nájem na dobu určitou. Podle § 2229 o. z. lze přitom nájem ujednaný na dobu určitou vypovědět pouze v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba, což v daném případě splněno nebylo. Lze tedy učinit závěr, že žalobkyně nebyla v okamžiku učinění výpovědi, a sice dne 28. 7. 2020 ani dne 17. 9. 2020, oprávněna nájem předmětného nebytového prostoru vypovědět, což má za následek, že nájemní vztah založený Smlouvou II., jehož předmětem je předmětný nebytový prostor, nadále trvá.
46. Za dané situace nevznikl žalobkyni nárok na vrácení předmětu nájmu podle ustanovení o nájmu, stejně tak žalobkyně nedisponuje reivindikačním nárokem na vyklizení předmětu nájmu, a proto soud nárok na vyklizení předmětného nebytového prostor pro nedůvodnost zamítl.
47. K námitce žalobkyně soud podotýká, že jelikož mezi stranami neexistuje nájem o prostoru sloužícího podnikání podle § 2302 o. z. (ostatně ani nájem bytu podle § 2235 a násl. o. z.), neměl žalovaný povinnost podat proti výpovědi žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, takže v řízení o vyklizení předmětného nebytového prostoru byl soud k námitce žalovaného povinen se jako s předběžnou otázkou vypořádat s existencí nájmu. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 48. Jelikož procesní úspěch žalobkyně a žalovaného byl v zásadě totožný, rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
49. V souladu s návrhem žalobkyně stanovil soud lhůtu ke splnění povinnosti vyklidit předmětný pozemek jako patnáctidenní, kdy tato lhůta je delší než zákonem stanovená (srov. § 160 odst. 1 o. s. ř.), tudíž je ve prospěch žalovaného.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.