Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

5 C 251/2022

č. j. 5 C 251/2022-103

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZL:2023:5.C.251.2022.1

  1. OS Zlín 5 C 251/2022-103
  2. KS Brno 28 Co 191/2023-196
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Zlíně zrušil nárok žalobkyně na úrok z prodlení a kapitalizované úroky, protože smlouva o úvěru byla neplatná z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud se opřel o § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož nebylo žalobkyní řádně prokázáno, že zohlednila výdajovou stránku žalovaného a výsledky svého interního modelu. Žalobkyně má nárok jen na návrat částky 42 628,08 Kč jako bezdůvodného obohacení. Soud uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku a náhradu nákladů řízení ve výši 6 980,42 Kč.

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Coufalíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 51 433,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 628,08 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 805,66 Kč s úrokem v kapitalizované výši 4 174,46 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 49 933,74 Kč od 23. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 304,23 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 433,74 Kč od 23. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 980,42 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 51 433,74 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti uzavřela s žalovaným dne 6. 3. 2020 smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr s opakovanou možností čerpání do úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru splácet spolu s úrokem ve výši 10,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,5 % úvěrového limitu, tj. po 1 250 Kč, vždy 14. dne v měsíci. Žalovaný poprvé na úvěr čerpal dne 6. 3. 2020 ve výši 40 000 Kč. Jelikož žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, žalobkyně úvěr ke dni 14. 11. 2021 zesplatnila. Žalovaná částka je složena z jistiny ve výši 49 933,74 Kč a z poplatků za zaslání upomínek ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje na příslušenství úrok ve výši 8,05 % p. a. z dlužné jistiny od 13. 7. 2021 do 22. 5. 2022 v kapitalizované výši 4 174,46 Kč a z částky 49 933,74 Kč od 23. 5. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení 8,5 % ročně z dlužné jistiny a poplatků od 14. 6. 2021 do 22. 5. 2022 v kapitalizované výši 2 304,23 Kč a z částky 51 433,74 Kč od 23. 5. 2022 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný namítl výhrady k posuzování úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně a v důsledku toho neplatnost Smlouvy. Upozornil, že má mít vůči žalobkyni ještě další (vyšší) dluh v údajné výši 151 778,20 Kč, který vznikl nejspíše před dluhem dle této Smlouvy, kdy není zřejmé, zdali a jak žalobkyně vzala tento dluh při posuzování úvěruschopnosti žalovaného v potaz. Za dané situace nelze mít nárok žalobkyně za oprávněný. V neposlední řadě namítl nesrozumitelný výpočet dlužné jistiny, smluvního úroku i kapitalizovaného úroku. Navrhl zamítnutí žaloby. Zjištěný skutkový stav 3. Žalovaný učinil dne 5. 3. 2020 na předepsaném formuláři žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru, v němž požádal o poskytnutí revolvingového spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč, který bude splácen v měsíčních splátkách, počínaje 14. den v měsíci. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má vzdělání ukončené maturitou, žije v nájemním bydlení, pracuje jako zaměstnanec u zaměstnavatele IČO IČO (tj. právnická osoba) na pozici duševně pracující, a to od 10/2018 na dobu neurčitou. Čistý měsíční příjem činí 24 622 Kč, který je doložen historií běžného účtu u žalobkyně. Pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 1 000 Kč, měsíční výše splátek úvěrů, leasingu a splátkového prodeje 2 751 Kč. Žalovaný zval na vědomí, že žalobkyně využívá Bankovní registr klientských informací a registr SOLUS, dále požádal, aby žalobkyně použila data z jeho běžného platebního účtu týkající se příjmů a výdajů k vyhodnocení úvěruschopnosti (viz žádost o poskytnutí úvěru v CEPR). Žalobkyně poskytla žalovanému předsmluvní informace, v nichž byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru (viz předsmluvní informace v CEPR).

4. Žalovaný měl v období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 u žalobkyně veden osobní účet č. č. účtu, kdy žalobkyně předložila výpisy za uvedené měsíce. V období 12/2019 měl žalobce počáteční zůstatek na účtu 3 141,32 Kč, konečný zůstatek 17,57 Kč, celkové měsíční příjmy 30 075 Kč a celkové měsíční výdaje 33 198,75 Kč. Stran příjmů se jednalo zejména o příchozí platbu od zaměstnavatele právnická osoba ve výši 25 975 Kč, příjem od jméno FO, matky žalovaného, ve výši 3 000 Kč, příjmy od jméno FO ve výši 1 000 Kč. Ohledně výdajů nad 1 000 Kč se jednalo o výdaj ve výši 1 900 Kč ve prospěch Anonymizováno.cz, 18 306 Kč ve prospěch Anonymizováno.cz, 6 050 Kč ve prospěch Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, 3 092 Kč ve prospěch Anonymizováno Anonymizováno (viz výpis z účtu na č. l. 87–88). V období 1/2020 měl žalobce počáteční zůstatek na účtu 17,57 Kč, konečný zůstatek 2 160,84 Kč, celkové měsíční příjmy 155 928 Kč a celkové měsíční výdaje 153 784,73 Kč. Stran příjmů se jednalo zejména o příchozí platbu od jméno FO ve výši 3 000 Kč, příjem od zaměstnavatele právnická osoba ve výši 22 928 Kč, příjem z úvěru ve výši 130 000 Kč. Ohledně výdajů nad 1 000 Kč se jednalo o částku 1 000 Kč, 40 000 Kč, 16 000 Kč, 32 000 Kč, 1 000 Kč (nejspíše výběry z bankomatu), výdaje ve výši 3 000 Kč a 1 000 Kč ve prospěch provozovna na Anonymizováno, 1 050 Kč ve prospěch Anonymizováno Anonymizováno, 1 356 Kč ve prospěch Anonymizováno-Anonymizováno, 1 301,12 Kč ve prospěch Lidl.cz, 6 939,91 Kč ve prospěch Anonymizováno, 7 593 Kč ve prospěch Anonymizováno.cz a odchozí platby ve výši 1 300 Kč, 7 250 Kč, 2 000 Kč, 15 000 Kč ve prospěch blíže nezjištěných osob (viz výpis z účtu na č. l. 75–79). V období 2/2020 měl žalobce počáteční zůstatek na účtu 2 160,84 Kč, konečný zůstatek 10 307,90 Kč, celkové měsíční příjmy 63 622 Kč a celkové měsíční výdaje 55 474,94 Kč. Stran příjmů se jednalo o vklady hotovosti ve výši 5 000 Kč a 10 000 Kč, příjem od zaměstnavatele právnická osoba ve výši 24 622 Kč, příchozí platba od právnická osoba ve výši 24 000 Kč. Ohledně výdajů nad 1 000 Kč se jednalo o částku 20 000 Kč a 20 500 Kč (nejspíše výběry z bankomatu), výdaj ve výši 1 527,40 Kč ve prospěch Kaufland cz, odchozí platby ve výši 1 574 Kč, 2 990 Kč ve prospěch blíže nezjištěných osob, splátka spotřebitelského úvěru ve výši 3 034,58 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 75–79). V období 3/2020 měl žalobce počáteční zůstatek na účtu 10 307,90 Kč, konečný zůstatek 10,34 Kč, celkové měsíční příjmy 107 009,34 Kč a celkové měsíční výdaje 117 306,90 Kč. Do okamžiku poskytnutí jistiny z revolvingového úvěru – příchozí platba ve výši 40 000 Kč a 10 000 Kč neměl žalovaný na účtu žádný příjem, naopak stran výdajů nad 1 000 Kč měl odchozí platbu ve výši 3 500 Kč, výdaj ve výši 1 964,93 Kč ve prospěch Anonymizováno Anonymizováno llc. Po poskytnutí úvěru měl příchozí platby od právnická osoba ve výši 16 000 Kč a 12 500 Kč, příchozí platbu od jméno FO, matky žalovaného ve výši 5 000 Kč, příjem od zaměstnavatele právnická osoba ve výši 21 796 Kč a příchozí platbu od www.Anonymizováno.com ve výši 1 713,34 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 83–86, stran příjmů též výpis příchozích plateb na č. l. 34).

5. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného informací z právnická osoba (CBCB Informace), z něhož vyplynulo, že do konce ledna 2020, měl žalovaný stran splátkových kontraktů/hypoték 1 existující kontrakt a 1 ukončený kontrakt, a stran kreditních/úvěrových karet a stavebních spoření 1 existující kontrakt a 1 ukončený kontrakt. Co se týče ukončeného splátkového kontraktu, jednalo se o spotřebitelský úvěr, který byl poskytnut dne 19. 12. 2017, měl být hrazen ve 20 splátkách po 1 087 Kč; tento úvěr byl řádně uhrazen, přičemž v průběhu splácení se dostával žalovaný do prodlení, kdy dokonce v měsíci 1/2019 měl 4 dlužné či nesplacené splátky. Co se týče existujícího splátkového kontraktu, jedná se o osobní úvěr, který byl poskytnut dne 22. 1. 2020, měl být hrazen v 60 splátkách po 2 751 Kč, kdy nesplacená jistina bez úroků činila 130 000 Kč s úroky činila 165 000 Kč, žalovaný neměl žádné dlužné či nesplacené splátky. Co se týče existujícího kontraktu z kreditní/úvěrové karty či stavebního spoření, měl žalovaný kreditní kartu splátkovou s úvěrovým limitem 25 000 Kč, kdy neměl žádnou dlužnou částku, žádnou částku po splatnosti, žádnou měsíční splátku apod. Za období 4/2018–1/2020 neměl žádné dlužné či nesplacené splátky. Co se týče ukončeného kontraktu z kreditní/úvěrové karty či stavebního spoření, měl žalovaný kreditní kartu splátkovou s úvěrovým limitem 13 000 Kč, kdy v průběhu splácení se dostával žalovaný do prodlení, kdy dokonce v měsíci 7/2018 měl 4 dlužné či nesplacené splátky (viz CBCB Informace na č. l. 24–25). Žalobkyně dle záznamu ve svém systému, provedla doložení příjmu, kdy si ověřila mzdu od zaměstnavatele. Kontrolovala databázi (debety, delikvence, ČL, EXE, ...) s poznámkou schváleno, provedla vyhodnocení systému (scoring) s poznámkou schváleno, provedla vyhodnocení interního prověření s poznámkou schváleno, provedla rozhodnutí zadavatele žádosti s poznámkou schváleno, provedla vyhodnocení systému (otevření účtu/čerpání) s poznámkou schváleno, byla schválena částka 50 000 Kč. Ze systému dále vyplývá, že CBCB platební kapacita bez vyhodnocení kvality příjmů činí 11 096,80 Kč, aplikační skóre činí 280, právnická osoba skóre činí 233,00, právnická osoba rizikovost VL, SOLUS skóre 0, skóre podvodu 0, behaviorální skóre 608. Stran příjmu pracovala žalobkyně z hodnotou 24 622 Kč, stran pravidelných měsíčních výdajů bez splátek pracovala s částkou 1 000 Kč, dále zhodnotila výši měsíčních splátek u žalobkyně ve výši 2 751 Kč s výší nesplacené jistiny 128 079,32 Kč (viz CRIF na č. l. 26–27). V řízení zůstalo nejasno, co jednotlivé zjištěné skóre znamenají a na jaké škále se pohybují.

6. Dne 6. 3. 2020 si žalobkyně a žalovaný ujednali Smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě revolvingového úvěru (čl. I.). Strany se dohodly na úvěrovém limitu ve výši 50 000 Kč, na splácení úvěru splátkou v minimální výši 2,5% úvěrového limitu, tj. výše měsíční splátky ve výši 1 250 Kč. Pokud bude na účtu pro splácení dostatek prostředků, bude z účtu pro splácení stržena splátka ve výši 5 % úvěrového limitu, což odpovídá střední variantě rychlosti splácení úvěru. Jedná se o pravidelné předčasné splátky namísto minimální povinné splátky. Splátky budou prováděny k 14. dni v měsíci. Výše úrokové sazby činí 10,90 % p. a. (RPSN 11,65 %). Poplatek výpis zaslaný poštou činí 30 Kč měsíčně, elektronicky činí 0 Kč měsíčně (čl. II.2.). Dne 6. 3. 2020 bude otevřen úvěrový účet, načež může být úvěr čerpán (čl. III.1.). Žalobkyně je oprávněna inkasovat veškeré splatné částky dle Smlouvy z účtu žalovaného č. č. účtu, který je tak účtem určeným ke splácení úvěru (čl. IV.1.). Žalovaný splácí čerpaný úvěr ve splátkách, přičemž je vždy povinen uhradit minimální splátku dle čl. II. Smlouvy navýšenou o poplatek za výpis a poplatek za nepovinné pojištění Klienta ke spotřebitelskému úvěru, je-li sjednáno. O průběhu čerpání a splácení je žalovaný informován formou výpisu (čl. IV.2.). V případě, že by došlo k neoprávněnému překročení úvěrového limitu, bude splátka o tuto překročenou částku navýšena (čl. IV.7.). Pokud by peněžení prostředky na účtu určeném ke splácení Úvěru nepostačily ani k uhrazení splátky odpovídající minimální rychlosti splácení navýšené o poplatek za výpis a případný poplatek za pojištění žalovaného ke spotřebitelskému úvěru (bylo-li pojištění sjednáno), popřípadě o částku překročení úvěrového limitu, ocitá se žalovaný v prodlení, a to s neuhrazenou částkou minimální splátky navýšené o poplatek za výpis a o poplatek za pojištění žalovaného ke spotřebitelskému úvěru (bylo-li pojištění sjednáno), popřípadě o částku překročení úvěrového limitu (čl. IV.8.). Ocitne-li se žalovaný v prodlení se splácením, jsou dlužné částky spláceny v následujícím pořadí: poplatky, smluvní pokuta, úroky, jistina, úroky z prodlení. V případě, že Klient splácí z jednoho účtu více úvěrů se stejným dnem splatnosti, pořadí splácení určuje žalobkyně. Dlužný úvěr má při splatnosti vždy přednost (čl. IV.9.). V případě prodlení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni poplatky spojené se zasíláním upomínek či výzev. Tyto poplatky v sobě zahrnují účelně vynaložené náklady spojené se zasíláním upomínek a výzev a smluvní pokutu. Poplatek za první a další upomínku činí 300 Kč, poplatek za výzvu činí 500 Kč. Tyto poplatky jsou splatné ihned (čl. V.2.). V případě prodlení žalovaného se splácením tohoto či jakéhokoliv jiného úvěru sjednaného s žalobkyní, popř. poplatků ze Smlouvy, žalobkyně poskytne 30 dní k uhrazení dlužné částky. Pokud tak žalovaný neučiní, je žalobkyně oprávněna jistinu veškerých úvěrů sjednaných s žalobkyní prohlásit za splatnou ke dni uvedeném v oznámení (čl. V.právnická osoba případě, že jistina úvěru je prohlášena za splatnou, Smlouva zaniká dnem, kdy jsou splaceny pohledávky žalobkyně ze Smlouvy, včetně poplatků a smluvní pokuty, to vše včetně příslušenství (čl. právnická osoba.). Nedílnou součástí Smlouvy byly mj. Podmínky pro Anonymizováno Revolvingový spotřebitelský úvěr – Půjčku po ruce (dále jen „OP“) – (viz Smlouva v CEPR). Dle čl. 4.2 OP úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta budou vypočítávány a účtovány na bází rok o 360 dnech a měsíc o skutečném počtu kalendářních dnů. Dle čl. 4.3 OP je žalobkyně oprávněna za poskytnuté bankovní služby účtovat poplatky podle Sazebníku, platného v den zúčtování poplatku a Klient je povinen tyto poplatky platit. Dle čl. 8.1 OP v případě prodlení žalovaného s placením úvěru je žalobkyně oprávněna kdykoli žalovanému adresovat upomínku nebo výzvu k uhrazení dlužné částky. Upomínky jsou žalovanému zasílány na začátku prodlení a informují jej o skutečnosti, že neproběhla splátka jeho úvěru nebo že je žalovaný v prodlení s jiným plněním sjednaným ve Smlouvě. Následně jsou odesílány výzvy a žalovaný je v nich opakovaně vyzýván k úhradě splátek. Zároveň je žalovaný seznámen s dalšími důsledky spojenými s prodlením. (viz OP v CEPR).

7. Žalovaný čerpal dne 6. 3. 2020 jistinu úvěru ve výši 40 000 Kč a 10 000 Kč, uhradil dne 14. 3. 2020 částku 2 378,89 Kč (viz výpis z účtu za 6. 3. –31. 3. 2020 v CEPR). V dokumentu Anonymizováno.pdf a detailní transakční historie úvěru a detailní transakční historie splátek je patrný vývoj splácení úvěru, kdy je patrno, že žalovaný celkově na úvěr čerpal částku 67 900 Kč, že uhradil celkově částku 25 271,92 Kč, že ke dni 14. 6. 2021 nedošlo k řádné splátce (uhrazena částka 471,12 Kč, z toho smluvní úrok 413,84 Kč a jistina 57,28 Kč), kdy po částečné úhradě činila dlužná jistina 49 933,74 Kč, neuhrazená splátka činila 778,88 Kč. Následně žalovaný ničeho až do zesplatnění neuhradil, proto mu žalobkyně naúčtovala dne 30. 6. 2021, 21. 7. 2021 a 23. 8. 2021 vždy poplatek ve výši 500 Kč, současně mu účtovala dlužné úroky a úroky z prodlení (viz Anonymizováno.pdf v CEPR, detailní transakční historie úvěru na č. l. 31 + ISAS a detailní transakční historie splátek na č. l. 32–34). 1. upomínkou z blíže nezjištěného dne upozornila žalobkyně žalovaného na to, že neproběhla v plné výši pravidelná splátka úvěru, takže ke dni 22. 6. 2021 byla v prodlení částka 780,41 Kč (splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 0 Kč za tuto upomínku). Vyzvala jej k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost účtování úroku z prodlení (viz 1. upomínka v CEPR). Výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva) z blíže nezjištěného dne upozornila žalobkyně žalovaného na to, že i přes upozornění je v prodlení se splácením úvěru, a proto jej vyzvala k vyrovnání dluhu ke dni 29. 6. 2021 ve výši 1 281,60 Kč (splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu), a to do 18. 7. 2021 s upozorněním na zaslání další výzvy či účtování úroku z prodlení (viz první výzva v CEPR). Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) z blíže nezjištěného dne upozornila žalobkyně žalovaného na to, že i přes upozornění je v prodlení se splácením úvěru, a proto jej vyzvala k vyrovnání dluhu ke dni 20. 7. 2021 ve výši 3 038,88 Kč (splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu), a to do 16. 8. 2021 s upozorněním na zaslání další výzvy, účtování úroku z prodlení a na možnost zesplatnění úvěru (viz opakovaná výzva v CEPR). Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 23. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného, aby neprodleně uhradil dlužnou částku 4 809,55 Kč (splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu), současně jej upozornila, že při neuhrazení přistoupí žalobkyně ke zesplatnění úvěru a že si současně účtuje úrok z prodlení (viz poslední výzva k zaplacení vč. dodejky v CEPR). Dopisem ze dne 16. 11. 2021, která se dostala do sféry žalovaného dne 19. 11. 2021, uplatnila žalobkyně ke dni 14. 11. 2021 právo na zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou dlužných splátek, vyzvala jej k úhradě dlužné částky ke dni 15. 11. 2021 ve výši 53 651,27 Kč (splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků) do 23. 11. 2021 s tím, že úvěr bude dále úročen v souladu se Smlouvou a že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána (viz oznámení o zesplatnění vč. dodejky v CEPR). Ke dni 15. 11. 2021 evidovala žalobkyně dluh na jistině ve výši 49 933,74 Kč, na smluvním úroku 2 075,30 Kč, na úroku z prodlení 142,23 Kč a na dlužných poplatcích 1 500 Kč (3 × poplatek za výzvu ve výši 500 Kč). Po zesplatnění žalovaný ničeho neuhradil, takže ke dni 22. 5. 2021 evidovala žalobkyně dluh na jistině ve výši 49 933,74 Kč, na smluvním úroku 4 174,46 Kč, na úroku z prodlení 2 304,23 Kč a na dlužných poplatcích 1 500 Kč (viz přehled TRH292691391.pdf v CEPR). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně zaslanou dne 6. 6. 2022 (viz výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 9. 2022 vč. podacích listů v CEPR).

8. Stran poměrů žalovaného je soudu známo, že je neznámého pobytu, kdy aktuálně má pobývat někde na Anonymizováno v Anonymizováno, kdy není patrno, jakými příjmy, výdaji a majetkem zde disponuje. Žalovaný není v katastru nemovitostí evidovaný jako vlastník určité věci (viz evidence práv pro osobu na č. l. 68). Vůči žalovanému jsou vedeny dvě exekuční řízení, kdy 1) v exekučním řízení vedeném tituly před jménem právnická osoba pod sp. zn. spisová značka je aktuálně vymáhaná částka 53 654 Kč na základě rozsudku Okresního soudu pro adresa ze dne 19. 4. 2022, č. j. spisová značka, 2) v exekučním řízení vedeném tituly před jménem jméno FO pod sp. zn. spisová značka je aktuálně vymáhaná částka 13 346 Kč na základě rozsudku Okresního soudu pro adresa ze dne 21. 12. 2021, č. j. spisová značka (viz výpis z centrální evidence exekucí na č. l. 69–70). Vedle toho má mít žalobce další dluh vůči žalobkyni k 25. 1. 2023 ve výši 151 778,20 Kč, která je tvořena jistinou, poplatky, úroky a úroky z prodlení ve výši 127 274,20 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 20 328 Kč, soudním poplatkem ve výši 4 176 Kč (viz e-mail na č. l. 53). Právní posouzení věci 9. Žalobkyně coby úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli dne 6. 3. 2020 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu úvěru do úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem ve výši 10,90 % ročně v pravidelných měsíčních ve výši 5 % úvěrového limitu, splatných vždy 14. dne v měsíci.

10. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

11. Předně soud nesouhlasí s tím, že by měl ve vztahům k bankám při závěru o řádném ověřování úvěruschopnosti obecně postupovat nějak zvlášť benevolentněji než k nebankovním subjektům. Co se týče samotné přezkumné činnosti (úvěruschopnosti), může žalobkyně coby banka nepochybně využít různé matematické modely, což v souvislosti se skutečností, že vede účet pro svého klienta – úvěrovaného (zde žalovaného), může přinést relevantní údaje o finanční situaci klienta včetně rizika řádného splácení úvěru; uvedené ovšem nezbavuje žalobkyni důkazní povinnosti, tedy aplikaci svého matematického modelu v rámci dokazování obhájit, tedy ozřejmit, jaká vstupní data byla do matematického výpočtu vzata a jaký byl výstup tohoto matematického modelu; na tom ničeho nemění skutečnost, že žalobkyně podléhá dohledu nad bankami ze strany České národní banky. V daném případě přitom žalobkyně své důkazní povinnosti nedostála, kdy svůj matematický model nebyla schopná nijak relevantně ozřejmit.

12. I kdyby soud pominul neprokázání využití matematického modelu a toho, jaké výsledky z tohoto modelu vyplynuly, má za to, že ani další činnost žalobkyně před uzavřením úvěru o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevypovídá. Pokud jde o pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši 24 622 Kč, shledal soud, že byl v řízení řádně prokázán výpisy z účtu a výpisy příchozích plateb. Naopak pravidelné měsíční výdaje žalovaného, které lze považovat za relevantní (zejm. náklady na bydlení, ošacení, stravu, hygienické potřeby) řádně zkoumány nebyly. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, současně uvedl, že má pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů ve výši 1 000 Kč, což zjevně nemůže odpovídat realitě a zjevně neodpovídá ani pohybům na účtu žalovaného (Pro srovnání v době uzavření smlouvy jen výše životního minima, která ostatně stěží vystačí na pokrytí základních životních potřeb, natož v hlavním městě Praze, kde měl žalovaný mít v době uzavření smlouvy své bydliště), činila 3 410 Kč a normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v Praze pro 1 osobu v rodině činily 8 577 Kč.), a měsíční výši splátek úvěrů, leasingu a splátkového prodeje ve výši 2 751 Kč. Z pohybu na běžném účtu žalovaného přitom obvyklé relevantní měsíční náklady (např. na bydlení, na stravu a ošacení) nevyplývají, naopak z těchto pohybů na účtu je patrné, že příjem ze zaměstnání žalovaného nestačil na pokrytí jeho nákladů, o čemž svědčí i úvěr poskytnutý v lednu 2020. Žalobkyně následně v rámci vnitřní analýzy, u níž tedy po provedeném dokazování zůstalo nejasno, jak ji provedla, tedy z jakých dat vyšla a jak tyto analyzovala, dospěla k závěru, že platební kapacita žalovaného činí 11 096,80 Kč, tj. jsou výdaje ve výši 13 525,20 Kč; tyto výdaje však jen mírně přesahují součet zmíněného životního minima a normativních nákladů na bydlení, přičemž při zohlednění výdajů na úhradu splátek je zjištěná částka dokonce nižší. Co se týče další přezkumné činnosti, žalobkyně prokázala, že nahlédla do systému SOLUS bez záznamu a dále do CBCB informací (BRKI/NRKI), kde bylo zjištěno, že žalovaný v okamžiku provedení výpisu nemá žádné splátky po splatnosti, byť v minulosti tomu tak nebylo. Žalobkyně dále v rámci své analýzy uvedla, že z jí dostupných databází získala určitá skóre žalovaného, kdy aplikační skóre činilo 280, právnická osoba skóre činilo 233 a behaviorální skóre činilo 608, přitom riziko stávajícího klienta a právnická osoba rizikovost činila „VL“, žalobkyně však v řízení neozřejmila škálu, na nichž se výsledné skóre pohybuje, ani to, co tento výsledek pro projednávanou věc znamená; soudu v této souvislosti nezbylo než ke zkoumání těchto skóre nepřihlížet.

13. Pro úplnost soud připomíná, že žalobkyni opakovaně v řízení poučil o nutnosti učinit příslušné důkazní návrhy ohledně prokázání skutečností, na jejichž základě by bylo lze uzavřít řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména jeho výdajové stránky, k problematice provedeného matematického modelu, jakož i k vysvětlení patřičných skóre. Jednání konaného dne 18. 5. 2023 se pak žalobkyně nezúčastnila, tedy nebylo možno ji znovu po skončení dokazování poučit o potřebnosti učinění příslušných důkazních návrhů. Soudu proto nezbylo s ohledem na neunesení důkazního břemene uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného (konkrétně výdajová stránka žalovaného, aplikace matematického modelu, využití příslušných skóre) řádně zkoumána nebyla, což je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (zejm. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) i Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

14. S uvedeným přitom nejsou přitom v rozporu ani závěry obsažené v rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2022, č. j. 27 Co 79/2021-131, neboť v nyní projednávaném případě nebylo shledáno, že by žalobkyně řádně ověřila interní údaje (provedla vskutku matematickou analýzu pohybu na účtu) i externí databáze (vysvětlila jednotlivá skóre žalovaného).

15. Byť § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

16. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného Smlouvou (tedy ani požadovanou jistinu, ani požadované příslušenství), nýbrž toliko z titulu bezdůvodného obohacení dle 87 zákona č. 257/2016 Sb., které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel celkově částku 67 900 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný na dluh uhradil celkově 25 271,92 Kč, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí 42 628,08 Kč.

17. Z § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 42 628,08 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Pokud jde o poměry žalovaného, bylo zjištěno, že v současnosti pobývá na Floridě v USA, kdy soudu nejsou známy jeho přesné příjmy a výdaje. Je sice pravdou, že na území ČR žalovaný nevlastní žádný nemovitý majetek, přičemž jsou vůči němu vedeny dvě exekuce, v nichž je vůči němu vymáhána částka 67 000 Kč, a dále má mít vůči žalobkyni další dluh ve výši 151 778,20 Kč, avšak zjevně se nejedná o komplexní obraz o jeho majetkové situaci. Za dané situace, kdy komplexní poměry žalovaného zůstaly v řízení neosvětleny, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 větou první o. s. ř. tak, že uložit žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku 42 628,08 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

19. Pro úplnost soud podotýká, že i kdyby majetkové poměry žalovaného na území České republiky byly komplexními, nebylo by možné mu přiznat plnění ve splátkách, neboť žalovaný při existenci takto vysokých dluzích bez existence náležitých příjmů by předepsané splátky plnit zjevně nebyl schopen.

20. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 628,08 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 805,66 Kč s úrokem v kapitalizované výši 4 174,46 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 49 933,74 Kč od 23. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 304,23 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 433,74 Kč od 23. 5. 2022 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 42 628,08 Kč (přiznaná jistina), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 65 729,20 Kč (jistina + dlužné poplatky ve výši 51 433,74 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 4 174,46 Kč + úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení na částku 3 744,35 Kč +kapitalizovaný úrok z prodlení 2 304,23 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení na částku 4 072,42 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 64,85 % v poměru k neúspěchu 35,15 %. Žalobkyně tak má nárok na náhradu 29,7 % účelně vynaložených nákladů řízení, které tvoří: a. soudní poplatek ve výši 2 058 Kč b. odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. za 4,5 úkonu právní pomoci spočívající v 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) písemné podání žaloby, 3) jednoduchá výzva k plnění, 4) replika a 5) účast u jednání dne 27. 4. 2023 (soud žalobkyni nepřiznal odměnu za podání ze dne 14. 2. 2023, neboť zde obsažená tvrzení měla obsahovat již perfektní žaloba – viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12); sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 51 433,74 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 3 180 Kč, tj. celkem 14 310 Kč; c. pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 1 500 Kč; d. Cestovné zástupce žalobkyně k jednání konanému dne 24. 5. 2023 z Brna (sídlo pobočky adresa, adresa-Anonymizováno) do Zlína-Luk a zpět při celkem ujetém počtu 2 × 92 km osobním automobilem tov. zn. jméno FO jméno FO, RZ SPZ průměrnou spotřebou 4,7 l/100 km benzinu natural 95, činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, částku 956,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při průměrné ceně benzinu natural 95 ve výši 41,20 Kč/l dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. částku 356,30 Kč, tedy celkem 1 313,10 Kč; e. náhrada za ztrátu času v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalobce k jednání konanému dne 24. 5. 2023 z Brna do Zlína-Luk a zpět (§ 14 cit. vyhl.), celkem tedy 600 Kč. f. Náhrada za 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ze základu 17 723,10 Kč (tj. mimo soudní poplatek) zaokrouhleno na celé koruny nahoru, tj. částka 3 722 Kč Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 29,70 % z částky 23 503,10 Kč, tedy částku 6 980,42 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana (žalobkyně) podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.