8 C 125/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 60 228,68 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 60 228,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 60 228,68 Kč za dobu od 23. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí nahradit žalované k rukám zástupce žalované náklady řízení ve výši 13 794 Kč.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované mu zaplatit 60 228,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 60 228,68 Kč za dobu od 23. 2. 2023 do zaplacení.

2. K tomu uvedl, že usnesením insolvenčního soudu ze dne 20. 3. 2017 byla žalovaná ustanovena insolvenční správkyní dlužnice , jméno FO, (dále jen „Dlužnice“). Do insolvenčního řízení Dlužnice měl žalobce přihlášenou pohledávku v celkové výši 111 271 Kč, ale byla uspokojena jen do výše 51 042,32 Kč, tedy nebyla uspokojena v části 60 228,68 Kč3. Během insolvenčního řízení nabyla Dlužnice na základě dědictví nemovitý majetek, konkrétně spoluvlastnický podíl id ¼ na dvou nemovitostech v kat. území , adresa, (dále jen „Nemovitosti“). Žalovaná jako insolvenční správkyně se rozhodla tento majetek zpeněžit prostřednictvím dobrovolné dražby, kterou měl uskutečnit soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , se kterým pro ty účely uzavřela smlouvu.

4. První čtyři dražby proběhly v období 10/2019 – 2/2021, došlo k vydražení (ze ceny 420 000 Kč, 560 000 Kč, 530 000 Kč, 650 000 Kč), ale všechna usnesení o příklepu byla na základě odvolání z důvodů pochybení exekutora změněna tak, že se příklep neuděluje, a to buď Krajským soudem v Brně, pobočka , adresa, (dále jen „KSBpZ“) nebo samotným exekutorem.

5. Žalobce poté poslal na insolvenční soud dne 26. 8. 2021 nabídku, že Nemovitosti odkoupí za částku 480 000 Kč, čímž by došlo ke 100% uspokojení všech věřitelů. Žalovaná naopak i na výzvu insolvenčního soudu, zda může vyloučit další procesní pochybení na straně exekutora, 15. 11. 2021 sdělila, že trvá na pokračování v dražbě.

6. Usnesením ze dne 10. 5. 2022 pak byla žalovaná insolvenčním soudem upozorněna, že měsíc 6/2022 je posledním měsícem trvání splátkového kalendáře a poté, co uplyne, bude nutné předložit zprávu o splnění oddlužení a již nebude možné majetek Dlužnice zpeněžovat.

7. Pátá dražba proběhla dne 25. 5. 2022, došlo k vydražení za 1 010 000 Kč, z důvodu pochybení na straně soudního exekutora sám exekutor svým usnesením ze dne 16. 8. 2022 usnesení o příklepu změnil tak, že se příklep neuděluje.

8. Žalobce pak podáním z 26. 8. 2022 učinil nabídku na odkoupení Nemovitostí mimo dražbu za 550 000 Kč, čímž by došlo k uspokojení všech přihlášených věřitelů v rozsahu 100 %.

9. Insolvenční soud usnesením z 27. 9. 2022 uložil žalované, aby podala zprávu o splnění oddlužení, přičemž konstatoval, že zpeněžování majetku, který Dlužnice za trvání oddlužení nabyla dědictvím, se nezdařilo dokončit a nyní již k němu nelze opakovaně přistoupit.

10. Žalovaná 22. 11. 2022 zaslala insolvenčnímu soudu zprávu o splnění oddlužení, přičemž pohledávky věřitelů byly uspokojeny ve výši 45,87 %, což představuje částku 311 084,8 Kč. Pohledávky věřitelů tak nebyly uspokojeny v částce 367 103,12 Kč. Z toho vyplývá, že kdyby došlo k prodeji předmětného majetku dlužnice i za nejnižší nabízenou částku, došlo by k uspokojení všech věřitelů ze 100 %.

11. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 24. 11. 2022 bylo vzato na vědomí splnění oddlužení dlužnice a dlužnice byla osvobozena od zbytku dluhu. Osvobozením Dlužnice od dluhů se pohledávka žalobce stala nevymahatelnou. Žalovaná jakožto insolvenční správkyně měla povinnost zpeněžit předmětný majetek Dlužnice, avšak nebyla toho schopna a to nikoliv proto, že by snad o předmětný majetek nebyl zájem (naopak), ale pouze proto, že vybrala zcela nekompetentní osobu, která opakovaně při zpeněžování majetku postupovala v rozporu se zákonem. Ani za několikerého opakování dražby však žalovaná svůj výběr nezměnila, popř. nezměnila způsob zpeněžení předmětného majetku, ač po několik let trvala nabídka a možnost realizovat prodej nemovitého majetku přímým prodejem mimo dražbu. Navíc byla upozorněna, že musí provést zpeněžení majetku Dlužnice nejpozději do skončení splátkového kalendáře a mohla využít nabídky žalobce. Upřednostnila tak zájmy Dlužnice, které zajistila, že při uspokojení pohledávek věřitelů v rozsahu 45,87 %, jí bylo přiznáno osvobození od placení zbývajícího rozsahu pohledávek a zároveň Dlužnici zůstal nemovitý majetek (Nemovitosti) v hodnotě minimálně okolo 500 000 Kč. Žalovaná tak porušila svoji povinnost zpeněžit předmětný majetek, v důsledku čehož způsobila žalobci škodu ve výši 60 228,68 Kč. Dále dodal, že nelze pro účely výhodnosti přihlížet k částkám vydraženým neplatnými dražbami.

12. Žalobce vyzval žalovanou k náhradě škody svým dopisem ze dne 8. 2. 2023, přičemž žalované poskytl lhůtu k úhradě do 22. 2. 2023. Žalovaná neuhradila ničeho.

13. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout. Uvedla, že odpovědnost insolvenční správkyně není za výsledek, ale řádný výkon funkce. V dražbě bylo vydraženo (i když neplatně) více, než nabízel žalobce. Žalobce se navíc dražeb aktivně účastnil, podával odvolání proti příklepům a pak nabízel v přímém odkupu méně, než bylo vydraženo (třebaže vydraženo neplatně). Žalovaná byla exekutorem před pátou dražbou ujištěna, že už proběhne správně, neboť došlo ke sjednocení judikatury Nejvyšším soudem, a z toho pak i vycházela. Na rozdíl od insolvenčního soudu má též za to, že zpeněžovat majetek Dlužnice lze i po 5 letech.

14. Soud po provedeném dokazování zjistil následující:

15. Usnesením insolvenčního soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, byla žalovaná ustanovena insolvenční správkyní Dlužnice. Do insolvenčního řízení Dlužnice měl žalobce přihlášenou pohledávku v celkové výši 111 271 Kč, ale byla uspokojena jen do výše 45,87 %, kdy lze vycházet z tvrzení žalobce, že to bylo 51 042,32 Kč (tedy nebyla uspokojena v části 60 228,68 Kč). Celkem byly přihlášeny pohledávky v hodnotě 678 157,24 Kč. (viz usnesení o zjištění úpadku, oznámení o změn v distribuční tabulce oddlužení a usnesení o splnění oddlužení).

16. Během insolvenčního řízení nabyla Dlužnice na základě dědictví Nemovitosti. Žalovaná jako insolvenční správkyně se rozhodla tento majetek zpeněžit prostřednictvím dobrovolné dražby, kterou měl uskutečnit soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , se kterým pro ty účely uzavřela smlouvu. Insolvenčnímu soudu pak mimo jiné sdělila, že výsledek elektronické dražby bude pro všechny z účastněné nezpochybnitelný a že věří, že pro věřitele bude celý proces zpeněžení co nejrychlejší a nejdůvěryhodnější. Insolvenční soud pak dne 9. 9. 2019 smlouvu o dobrovolné dražbě s exekutorem schválil. (viz usnesení o potvrzení dědictví, smlouvy mezi žalovanou a exekutorem o provedení dobrovolné dražby ze 7. 8. 2019, žádostí o schválení smlouvy o dražbě na insolvenční soud ze 7. 8. 2019, usnesení insolvenčního soudu o schválení smlouvy o dražbě).

17. Hodnota Nemovitostí byla znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, z 12. 9. 2019 odhadnuta na 360 000 Kč; takto byla domluvena cena Nemovitostí i v dodatku ze 7. 1. 2021 (viz dále) (viz znalecký posudek a uvedený dodatek). Předtím byla v soupisu majetkové podstaty tato hodnota insolvenční správkyní odhadnuta na 230 000 Kč (viz soupis majetkové podstaty z 3. 9. 2019)

18. První dražba proběhla 10/2019 (č. j. , spisová značka, ), Nemovitosti byly vydraženy za 420 000 Kč. Z důvodu toho, že dražební vyhláška nebyla doručena všem osobám, bylo ze strany KSBpZ usnesení o příklepu změněno tak, že se příklep neuděluje (viz usnesení KSBpZ z 21. 2. 2020).

19. Druhá dražba proběhla 4/2020 (č. j. , spisová značka, ), Nemovitosti byly vydraženy za 560 000 Kč. Z důvodu toho, že spoluvlastníkovi (žalobci) nebyla dána možnost dát stejné podání společně s jinými dražiteli, sám soudní exekutor svým usnesením ze dne 8. 6. 2020 usnesení o příklepu změnil tak, že se příklep neuděluje (viz usnesení exekutora z 8. 6. 2020).

20. Třetí dražba proběhla 8/2020 (č. j. , spisová značka, ), Nemovitosti byly vydraženy za 530 000 Kč. Z důvodu nedoručení usnesení o ceně žalované bylo ale ze strany KSBpZ usnesení o příklepu změněno tak, že se příklep neuděluje (viz usnesení KSBpZ z 8. 12. 2020 ).

21. Čtvrtá dražba proběhla 2/2021 (č. j. , spisová značka, ), Nemovitosti byly vydraženy za 650 000 Kč. Z důvodu nevydání rozhodnutí o ceně, kdy sice žalovaná s exekutorem uzavřeli 7. 1. 2021 dodatek ke smlouvě o provedení dražby, v němž byla cena stanovena na 360 000 Kč, nicméně tento dodatek nebyl schválen věřitelským výborem, proto nebyl účinným, a tak muselo být vydáno usnesení o ceně, což nebylo, bylo ze strany KSBpZ usnesení o příklepu změněno tak, že se příklep neuděluje (viz usnesení KSBpZ ze 16. 7. 2021). Uvedený dodatek ze 7. 1. 2021 pak žalovaná poslala ke schválení insolvenčnímu soudu 10. 8. 2021 (viz sdělení z 10. 8. 2021).

22. Žalobce poté poslal na insolvenční soud dne 26. 8. 2021 přípis, že dává ke zvážení nabídku, že za Nemovitosti nabízí 480 000 Kč jako odhadní cenu dle znaleckého posudku zvýšenou o třetinu. Žalovaná naopak dopisem ze dne 22. 9. 2021 sdělila, že trvá na dokončení zpeněžování prostřednictvím exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, . Insolvenční soud pak dne 8. 11. 2021 uložil žalované, aby sdělila, zda s ohledem na opakované procesní vady při zpeněžování na straně exekutora by nebylo vhodnější realizovat zpeněžování majetku jiným způsobem (např. mimo dražbu) a v případě pokračování zpeněžování majetku dlužníka dražbou u exekutora uvede, zda může zajistit, resp. vyloučit další procesní pochybení na straně exekutora, která by mohla vést opětovně k nedokončení dražebního procesu. Žalovaná pak insolvenčnímu soudu 15. 11. 2021 sdělila, že trvá na pokračování v dražbě. (viz přípis žalobce 26. 8. 2021 insolvenčnímu soudu, zpráva žalobkyně z 22. 9. 2021 insolvenčnímu soudu, výzva insolvenčního soudu z 8. 11. 2021, odpověď žalované insolvenčnímu soudu z 15. 11. 2021).

23. K tomu bylo zjištěno, že žalované exekutor poslal 15. 11. 2022 email, kde uvedl, že postupy při provádění nedobrovolných dražeb sjednoceny teprve rozhodnutím Nejvyššího soudu z 9. 2. 2021, exekutor se s ním obeznámil a bude v jeho intencích nadále pokračovat. Dále mimo jiné uvedl, že sporné otázky ohledně postupu soudního exekutora jsou tak vyjasněny a není důvod pochybovat, že exekutor bude postupovat správně tak, aby případné usnesení o příklepu při přezkumu obstálo. (viz email exekutora z 15. 11. 2022) – tyto pasáže byly spolu s dalšími uvedeny žalovanou i při jejím vyjádření insolvenčnímu soudu z 15. 11. 2022 (viz vyjádření žalované z 15. 11. 2022)

24. Insolvenční soud svým usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, upozornil žalovanou, že v daném řízení je měsíc červen 2022 posledním měsícem trvání splátkového kalendáře a poté, co uplyne, bude nutné předložit zprávu o splnění oddlužení a již nebude možné majetek dlužnice zpeněžovat (viz usnesení insolvenčního soudu z 10. 5. 2022).

25. Pátá dražba proběhla dne 25. 5. 2022 (č. j. , spisová značka, ), Nemovitosti byly vydraženy za 1 010 000 Kč. Z důvodu nepřipuštění všech zájemců k dražbě sám exekutor svým usnesením ze dne 16. 8. 2022 usnesení o příklepu změnil tak, že se příklep neuděluje (viz usnesení exekutora ze 16. 8. 2022).

26. Žalobce pak podáním z 26. 8. 2022 učinil na insolvenční soud nabídku na odkoupení Nemovitostí z majetkové podstaty mimo dražbu za částku 550 000 Kč (viz přípis žalobce 26. 8. 2021 insolvenčnímu soudu).

27. Insolvenční soud usnesením ze dne 27. 9. 2022 uložil žalované, aby podala zprávu o splnění oddlužení, přičemž konstatoval, že zpeněžování majetku, který Dlužnice za trvání oddlužení nabyla dědictvím, se nezdařilo dokončit a nyní již k němu nelze opakovaně přistoupit (viz usnesení insolvenčního soudu z 27. 9. 2022).

28. Žalovaná dne 22. 11. 2022 zaslala insolvenčnímu soudu zprávu o splnění oddlužení, přičemž pohledávky věřitelů byly uspokojeny ve výši 45,87 %, což představuje částku 311 084,80 Kč. (matematicky tak pohledávky věřitelů vzhledem k jejich výši nebyly uspokojeny v částce cca 367 100 Kč). Žalovaná navrhla, aby bylo dlužnici přiznáno osvobození od placení zbývající části neuspokojených pohledávek. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 24. 11. 2022 bylo vzato na vědomí splnění oddlužení dlužnice a dlužnice byla osvobozena od zbytku dluhu. (viz zpráva o splnění oddlužení a usnesení o vzetí splnění oddlužení na vědomí z 24. 11. 2022).

29. Soud věc posoudil následovně:

30. Dle § 36 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (ISZ): Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

31. Dle § 37 odst. 1 ISZ: Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.

32. Dle § 37 odst. 2 ISZ: Podle odstavce 1 insolvenční správce odpovídá i za škodu nebo jinou újmu způsobenou osobami uvedenými v § 40 odst. 2, kterých použil při výkonu své funkce. To platí i pro zaměstnance dlužníka, působící v rozsahu své dosavadní činnosti, nebo pro jiné osoby ve smluvním vztahu s dlužníkem.

33. Dle § 40 odst. 2 ISZ: Insolvenční správce může svou funkci vykonávat také prostřednictvím svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka. Ve zvlášť odůvodněných případech může svou funkci vykonávat prostřednictvím jiných osob, zejména právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost podle tohoto zákona.

34. Dle § 286 odst. 1 ISZ: Majetkovou podstatu lze zpeněžita) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu,b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,c) prodejem majetku mimo dražbu,d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.

35. Soud má v první řadě za to, že žalovaná jako insolvenční správkyně nepostupovala v rozporu s ISZ, když se rozhodla Nemovitosti prodat v dražbě a podle § 286 odst. 1 písm. d) uzavřela smlouvu s exekutorem o dražbě a tato byla insolvenčním soudem usnesením z 9. 9. 2019 i schválena. Dražba je transparentní, smlouva o dražbě byla schválena i insolvenčním soudem, nebylo zjištěno, že by někdo protestoval.

36. Je pravdou, že se jako nešťastnou ukázala volba exekutora, kdy byly všechny jeho usnesení o příklepu následně zrušeny, někdy dokonce samotným exekutorem. Žalobce pak tvrdí, že pochybení žalované spočívá v tom, že stále trvala na dražbě i přes pochybení exekutora.

37. Žalovaná jako insolvenční správkyně byla povinna dle § 36 odst. 1 ISZ „vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře“, jedná se tedy o povinnost činnosti, ne o odpovědnost za výsledek. Těžko lze vinit žalovanou za první tři dražby, které byly zrušeny ne její vinou a kdy se vydražená cena pohybovala výše, než byl znalecký odhad (je sice pravdou, že tyto dražby byly v podstatě zrušeny, nicméně na rozdíl od žalobce má soud za to, že bylo pro posouzení celkové situace a možného výnosu možné, a i vhodné z takové ceny jako možné ceny vydražení vycházet) a „na stole“ nebyla ani alternativní nabídka. Situace se stala zajímavější po čtvrté dražbě, kdy se objevila nabídka na přímý odkup ze strany žalobce a kdy byla i žalovaná vyzvána insolvenčním soudem, aby sdělila, zda může zajistit, že už vše proběhne v pořádku, kdy za této situace žalovaná stále trvala na dražbě, která pak byla opět neúspěšná. S ohledem na to, jak celá věc dopadla, se toto stanovisko žalované nyní jeví jako chybné, nicméně dle dikce § 36 odst. 1 ISZ je třeba věc posuzovat z toho pohledu, jak se mohl jevit žalované v té době. I když lze dovodit, že v případě přímého odkupu za cenu 480 000 Kč by mohlo dojít k uspokojení všech pohledávek věřitelů, tak exekutor ji ujistil, že další dražba proběhne v pořádku, nabídky z posledních tří dražeb (dražby 2-4.) byly vyšší než nabídka žalovaného na přímý odkup, bylo tak z jejího pohledu dle soudu legitimní trvat na dražbě, kdy dražba je stále obecně transparentnějším způsobem než přímý odkup. Dle soudu tak žalovaná jako insolvenční správkyně povinnost postupovat dle § 36 odst. 1 ISZ neporušila, nebyla tak splněna jedna z podmínek pro vznik nároku na náhradu škody.

38. Je pravdou, že z dokazování vyplynulo, že sama správkyně porušila jinou svou povinnost, když nenechala schválit dodatek ze 7.1.2021, v důsledku čehož pak nepřímo došlo i ke zrušení čtvrtého usnesení o příklepu, nicméně to byla jen jedna z 5 dražeb a příčinná souvislost mezi škodou a jednáním žalované jako insolvenční správkyně zde není (stále byl odpovědný exekutor), navíc toto porušení povinnosti ani nebylo žalobcem tvrzeno.

39. Pokud jde o § 37 odst. 2 ISZ a odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu způsobenou osobami uvedenými v § 40 odst. 2, kterých použil při výkonu své funkce, tak dle soudu se v tomto případě nejedná o exekutora, se kterým uzavírá žalovaná smlouvu o zpeněžení, která navíc musí být schválena soudem, ale o jiné osoby, které by insolvenční správce použil přímo k výkonu své funkce, v tomto případě např. nějakou osobu, kterou by insolvenční správce zmocnil k uzavření smlouvy s exekutorem a taková osoba by např. smlouvu s exekutorem neuzavřela, v důsledku čehož by vznikla škoda.

40. Pokud jde o námitku žalobce, že žalovaná vybrala nekompetentní osobu, tak žalobce toto odvozoval z výsledku dražeb (kdy samozřejmě nyní je jasné, jak dražby dopadly), nicméně ne z toho, že by žalovaná už při uzavírání smlouvy s exekutorem věděla, že je nekompetentní, což by naopak mohlo porušení její povinnosti znamenat. Je naopak pravdou tvrzení žalobce, že žalovaná byla soudem upozorněna na „deadline“ pro zpeněžování. Nicméně jak soud uvedl výše, bylo legitimní, že žalovaná trvala na páté dražbě a pokud by pátá dražba proběhla v pořádku, byl by tento „deadline“ dodržen. Vzhledem k tomuto „deadlinu“ je pak nerozhodná i druhá nabídka na odkup ze strany žalobce učiněná v 8/2022.

41. K tvrzení žalobce, že nelze přihlédnout k cenám zjištěným v dražbách, které byly následně zrušeny, soud dodává, že pokud by se k nim tedy nepřihlíželo a vycházelo se pouze z hodnoty Nemovitostí 360 000 Kč (zjištěných znaleckým posudkem, kdy z této ceny vycházel sám žalobce při stanovení ceny 480 000 Kč při své první nabídce), tak žalobce by přeplácel při ceně 480 000 Kč částku 120 000 Kč (tím pádem by mu vznikla škoda 120 000 Kč) a i když by pak dostal 60 228 Kč z insolvence, kterých se domáhá v tomto řízení, tak by měl stále škodu 59 772 Kč (120 000 – 60 228 Kč), která se téměř rovná tomu, co požadoval po žalované.

42. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 13 794 Kč sestávají z odměny advokáta ve výši 10 500 Kč za celkem , hodnota, úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci, účast na jednání) po 3 500 Kč (jak vyčíslil žalobce, kdy tato částka nepřekračuje částku podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč za celkem , hodnota, úkony právní služby po 300 Kč (podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 2 394 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II.).