8 C 239/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 98 155,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 89 617,91 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 8 537,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 24,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 716,28 Kč, úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 18 450,21 Kč od 5. 11. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 598,21 Kč od 5. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 372,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 076,09 Kč, úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 76 959,30 Kč od 5. 11. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 557,30 Kč od 5. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 363,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (poté ještě částečně změněnou) po žalované domáhala zaplacení částek uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku (s tím, že u částek ve výroku II. navrhovala žalobkyni přiznat jejich zaplacení žalovanou). Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , resp. dříve , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, IČO , IČO, (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 21. 12. 2021 smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále též „Smlouva č. , hodnota, “), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu společně s úrokem ve výši 10,9 % ročně, a to ve 24 měsíčních splátkách po 4 657 Kč počínaje dne 21. 1. 2022. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 3 246,30 Kč. Dále společnost a žalovaná uzavřely dne 31. 12. 2021 smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále též „Smlouva č. , hodnota, “), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu společně s úrokem ve výši 10,9 % ročně, a to v 61 měsíčních splátkách po 429 Kč počínaje dne 25. 1. 2022. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy na Smlouvu č. , hodnota, uhradila pouze částku 1 097,80 Kč. Protože žalovaná splátky nesplácela, Společnost obě zápůjčky zesplatnila oznámením ze 4. 11. 2022, kdy tak mohla učinit na základě smluv. Poté smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 3. 2023 mezi Společností a žalobkyní byly pohledávky z uvedených smluv postoupeny na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, uvedla žalobkyně, že Společnost úvěruschopnost posoudila na základě informací od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů, kdy následně s ohledem na výši částek Společnost smlouvy schválila.

2. Během řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a na základě toho bylo řízení v části zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 450,21 Kč od 2. 11. 2022 do 4. 11. 2022 v kapitalizované výši 18,13 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 79 959,30 Kč od 24. 10. 2022 do 4. 11. 2022 v kapitalizované výši 274,33 Kč částečně zastaveno.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav4. Dne 21. 12. 2021 podepsala žalovaná jako klient elektronicky návrh na uzavření Smlouvy č. , hodnota, (viz návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ) a Společnost následně zaslala žalované téhož dne akceptaci tohoto návrhu (viz akceptace návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, ). Na základě Smlouvy č. , hodnota, se Společnost zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu spolu s úrokem z ve výši 10,99 % ročně a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 150 Kč splatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 657 Kč (+ 150 pojištění odpovědnosti splácet) s tím, že splátky budou prováděny inkasem z účtu žalované, kde se žalovaná zavázala mít dostatek financí, vždy k 21. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po poskytnutí částky (viz návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ). Společnost poskytla žalované dne 21. 12. 2021 částku 100 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované (viz výpis z účtu). Na Smlouvu č. , hodnota, bylo ze strany žalované uhrazeno Společnosti dne 31. 1. 2022 částka 230,60 Kč, dne 31. 1. 2022 částka 4 769,40 Kč, dne 21. 2. 2022 částka 4 807 Kč, dne 21. 3. 2022 částka 67,57 Kč, dne 31. 3. 2022 částka 4 739,43 Kč, dne 21. 4. 2022 částka 4 807 Kč, dne 21. 5. 2022 částka 4 807 Kč, dne 21. 6. 2022 částka 4 807 Kč a dne 21. 7. 2022 částka 181,72 Kč; tj. celkově uhradila částku 29 284,29 Kč (viz výpis z účtu).

5. Dne 31. 12. 2021 podepsala žalovaná jako klient elektronicky návrh na uzavření Smlouvy č. 2 (viz návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ) a Společnost následně zaslala žalované téhož dne akceptaci tohoto návrhu (viz akceptace návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, ). Na základě Smlouvy č. 2 se Společnost zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu spolu s úrokem z ve výši 10,99 % ročně a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 30 Kč splatit v 61 měsíčních splátkách ve výši 429 Kč (plus pojištění odpovědnosti) s tím, že splátky budou prováděny inkasem z účtu žalované, kde se žalovaná zavázala mít dostatek financí, vždy k 21. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po poskytnutí částky (viz návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ). Společnost poskytla žalované dne 31. 12. 2021 částku 20 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet (viz výpis z účtu). Žalovaná uhradila Společnosti dne 25. 2. 2022 částku 76,48 Kč, dne 31. 3. 2022 částku 459 Kč, dne 25. 4. 2022 částku 53,45 Kč, dne 25. 5. 2022 částku 459 Kč a dne 25. 6. 2022 částku 49,87 Kč; tj. celkem uhradila částku 1 097,80 Kč (viz výpis z účtu).

6. Co se týče ověření úvěruschopnosti žalované, Společnost vycházela před uzavřením obou Smluv z údajů sdělených žalovanou, která uvedla, že je rozvedená, žije ve sdíleném bydlení, její pravidelný měsíční příjem činí 35 000 Kč, což Společnost ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované a v případě Smlouvy č. , hodnota, nadále pracovala s částkou 33 835 Kč (viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, příloha), výdaje na bydlení má 4 000 Kč, výdaje na živobytí 6 000 Kč a rodinné náklady 2 000 Kč (viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, příloha). Společnost také provedla lustraci v registru BRKI s výsledkem „OK“ a nebylo tak zjištěno, že by žalovaná měla v době uzavření Smlouvy č. , hodnota, jiné existující úvěrové kontrakty (viz sjetina ze systému).

7. Z předloženého výpisu z bankovního účtu žalované je patrno, že žalovaná měla od 2/2021 pravidelný měsíční příjem ve výši 41 950,30 Kč (viz výpisy z bankovního účtu) a dále, že za období od 1. 12. 2021 do 19. 12. 2021 žalovaná učinila transakce v celkové výši cca 136 000 Kč, kdy tyto představovaly výběry hotovosti a dále převážně platby v obchodech Billa, Albert, prodejna Valmont a Geco (viz výpisy z bankovního účtu).

8. Na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající Společnosti (viz výpis z obchodního rejstříku). Dne 28. 3. 2023 si společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou společnost , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. , hodnota, smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou z uvedených smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 vč. přílohy, potvrzení úplaty). Dopisy odeslanými dne 13. 4. 2023 oznámila společnost , právnická osoba, žalované postoupení pohledávek na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladů o odeslání). Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 29. 6. 2023 (viz výzva k plnění vč podacího lístku).Právní posouzení věci9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost , právnická osoba, ., na kterou přešla na základě fúze se Společností (dle § 178 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) práva a povinnosti Společnosti postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 pohledávku za žalovanou z obou smluv na žalobkyni, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností , právnická osoba, . dopisem odeslaným dne 13. 4. 2023, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak dle § 1879 a 1880 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění do 5/2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Pokud jde o uzavření obou smluv, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázán, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě zhodnocení informací poskytnutých žalovanou a nahlédnutím do veřejných registrů, soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou). Společnost dle soudu v této souvislosti postupovala řádně, když ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu tvrzený příjem žalované, který byl dokonce o něco vyšší než ten, který žalovaná deklarovala (42 000 x 35 000 Kč). Za zásadní pochybení lze nicméně považovat to, že se Společnost spokojila toliko s tvrzením žalované ohledně jejích pravidelných měsíčních výdajů, které měly činit celkově částku 12 000 Kč (v případě uzavírání Smlouvy č. , hodnota, byla k těmto výdajům přičtena ještě splátka úvěru ze Smlouvy č. , hodnota, ). Společnost přitom měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalované, ze kterého je patrné, že výdaje žalované byly minimálně v měsíci, kdy jí byly oba úvěry poskytnuty a před poskytnutím zápůjček (1. - 19. 12. 2021), více než desetinásobně vyšší (136 000 Kč). Je tak zřejmé, že Společnost se výdaji žalované více nezabývala a informace, které měla díky výpisu z bankovního účtu žalované k dispozici nevyhodnotila správně, kdy na základě takových zjištění neměla buď zápůjčky poskytovat, nebo blíže zkoumat důvody a účely těchto velkých výdajů, což neučinila.

17. K porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr splácet je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splnění povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost.

18. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.

19. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 z. č. 145/2010 Sb. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.

20. S ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.

21. Jestliže jsou obě smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelských úvěrů založených uvedenými smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

22. Při závěru o neplatnosti smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.

23. Žalovaná obdržela od Společnosti v případě obou smluv částku 120 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 30 382,09 Kč (29 284,29 Kč + 1 097,80 Kč), která měla sloužit jako platba splátek; jelikož jsou však obě smlouvy neplatné, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.

24. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

25. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 89 617,91 Kč coby poskytnuté jistiny (poskytnutá jistina ve výši 120 000 Kč mínus zaplacené částky ve výši 30 382,09 Kč). Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalované zůstaly soudu pro její pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 89 617,91 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).Náklady řízení a lhůta k plnění26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu podání žaloby kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí (30. 4. 2024) přiznána částka 89 617,91 Kč (jistina úvěrů), naopak žalobou požadovala celkem částku 140 012,31 Kč (jistina úvěru ve výši 98 155,51 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 716,28 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 24,37 Kč + úrok ve výši 10,9 % ročně z částky 18 450,21 Kč od 5. 11. 2022 v kapitalizované výši 2 991,81 Kč + úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 598,21 Kč od 5. 11. 2022 v kapitalizované výši 4 373,35 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 3 076,09 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 372,91 Kč + úrok ve výši 10,9 % ročně z částky 76 959,30 Kč od 5. 11. 2022 v kapitalizované výši 12 479,42 Kč + úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 557,30 Kč od 5. 11. 2022 v kapitalizované výši 17 530,11 Kč + částky, u kterých došlo z důvodu zpětvzetí žalobkyní k částečnému zastavení řízení, a to konkrétně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 450,21 Kč od 2. 11. 2022 do 4. 11. 2022 v kapitalizované výši 18,13 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 79 959,30 Kč od 24. 10. 2022 do 4. 11. 2022 v kapitalizované výši 274,33 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 64 % v poměru k neúspěchu 36 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 28 %. Náklady řízení v celkové výši 29 869 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 3 927 Kč, odměny advokáta ve výši 20 240 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 4 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, výzva k plnění, účast na jednání) po 5 060 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 4 502,40 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 28 % z výše uvedené částky 29 869,4 Kč, tedy částku 8 363,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.). Soud dodává, že nepovažoval za odůvodněné účtovat žalobkyni ještě odměnu za podání z 8. 11. 2023, kterým žalobu doplňovala na výzvu soudu a současně vzala žalobu částečně zpět a změnila ji, protože je odpovědností žalobkyně, aby byla žaloba řádná hned při podání. Pokud pak jde o podání z 31. 10. 2023, tak to žalobkyně pouze odpovídala na to, zda souhlasí či nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání, což je marginálie.

27. Soud dodává, že lhůty k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. standardně na 3 dny od právní moci rozsudku, k delší lhůtě neshledal důvody.