8 C 70/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka , bytem Adresa opatrovníka zastoupený pro řízení advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnictví

I. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, , zastavuje.

II. Soud určuje, že vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, (byt) v budově , adresa, , , Anonymizováno, na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy , adresa, , , Anonymizováno, na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , to vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, , je žalobce , Jméno žalobce, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náhradu nákladů řízení spočívající ve znalečném pro znalce ve výši 100 %, kdy konkrétní výše a lhůta bude uvedena v samostatném usnesení.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobce původně navrhoval, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem jednotky uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku spolu se spoluvlastnickými podíly na budově a pozemku. Před přednesem žaloby pak vzal částečně žalobu zpět ohledně spoluvlastnického podílu k pozemku, kdy uvedl, že po nahlédnutí do katastru nemovitostí (dále též jen „KN“) zjistil, že tento spoluvlastnický podíl převede smlouvou nebyl. Ke zbývající věci samé uvedl, že je zde naléhavý právní zájem na určení, že žalobce je vlastníkem předmětné jednotky uvedené ve výroku II. rozsudku, neboť zápis v KN není v souladu se skutečným právním stavem, a je tedy nutné rozhodnout, že vlastníkem je žalobce, kdy jen takové rozhodnutí může být podkladem pro zápis do katastru. Co se věci týče, tak z výslechu svědka , jméno FO, , ke kterému měl žalobce blízko a často s ním komunikoval, často na denní bázi a s přihlédnutím k tomu, co uváděl žalobce znalci, je zřejmé že se účastníci znali jen krátce, zhruba měsíc nebo měsíc a půl. Pokud jde o tu darovací smlouvu, kterou žalobce jednotku daroval žalované, tak byla uzavřena v době, kdy žalobce nebyl schopen její uzavření posoudit, jak vyplývá jak z posudku dr. , Anonymizováno, , tak i z posudku policie, že nejméně od června 2021 do prosince 2021 byl stav žalobce nestabilní a byly podstatně sníženy jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Už v té lékařské zprávě z , datum, bylo uvedeno, že u žalobce je hypomanický syndrom a , datum, byl žalobce upozorněn na příznaky hypomanie a byla upravena medikace. Krátkost toho vztahu účastníků pak potvrzuje i zpráva ze , datum, , kdy teprve se žalobce zmínil, že se seznámil s jednou ženou. Lze tak shrnout, že žalobce tak jednal v duševní poruše při uzavírání darovací smlouvy, která ho učinila nezpůsobilým a smlouva je tak neplatná a jednotka je stále ve vlastnictví žalobce. Navrhl žalobě vyhovět ve smyslu zpětvzetí a přiznat žalobci náklady řízení.

2. Žalovaná uvedla, že skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn, resp. že žalující strana neunesla důkazní břemeno. Pokud jde o délku toho vztahu, tak to není asi až tak podstatné, ale nic konkrétního zjištěno nebylo, kdy např. svědek , jméno FO, uváděl, že o tom nic konkrétního neví. Ze závěru policie pak vyplývá, že žalobce byt žalované darovat chtěl, takže se soud bude muset vypořádat i s touto skutečností. Pokud pak jde o ten znalecký posudek, tak znalec by měl být schopen jednoznačně určit, jaký byl ten stav v době uzavření smlouvy, což se však nestalo. Navíc v tom bodě 9 toho závěru posudku neodpovídá znalec na otázku, která byla “zda byl žalobce schopen tu smlouvu uzavřít“ a i s přihlédnutím k jiným chybám posudku, např. že odpovědi na jiné otázky jsou neúplné, je těch chyb tolik, že ten znalecký posudek nemůže obstát. Znalec též uvedl, že s určitostí k , datum, ten stav zjistit nelze, nicméně dle judikatury to musí být bezpečně zjištěno, což se v tomto případě nestalo. K právní stránce věci uvedla, že podle rozhodnutí Ústavního soudu č. , Anonymizováno, z , datum, je třeba žalovat reivindikační žalobou, nikoliv žalobou na určení, kdy nebylo ani provedeno dokazování k tomu, zda žalovaná ten byt užívá. Navrhla proto žalobu zamítnout a přiznat žalované náklady řízení.

3. Protože žaloba byla částečně vzata ohledně spoluvlastnického podílu na pozemku zpět ještě před přednesem žaloby, soud řízení v tomto rozsahu částečně zastavil dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu), aniž by musel zjišťovat názor žalované (výrok I.).

4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující:

5. Žalobce uzavřel , datum, s žalovanou darovací smlouvu, kterou žalované daroval jednotku č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, a s podílem , Anonymizováno, na společných částech budovy , adresa, ,, Anonymizováno, stojící na uvedeném pozemku, to vše v katastrálním území a obci , adresa, . Předmětem smlouvy nebyl spoluvlastnický podíl k pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, . Naopak ve smlouvě bylo uvedeno, že součástí daru jsou i movité věci tvořící zařízení bytové jednotky. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že je jí stav převáděných nemovitých věcí znám a že si je vědoma toho, že lze dar za podmínek o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) odvolat. Smlouva nestanovovala žádné ujednání o služebnosti ve prospěch žalobce. Podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny téhož dne na , právnická osoba, (viz uvedená darovací smlouva).

6. Žalovaná byla na základě uvedené darovací smlouvy zapsána jako vlastník jednotky a společných částí na budově do katastru nemovitostí (viz výpis z KN 31).

7. Žalobce trpí závažnou duševní poruchou nepřechodného rázu, a to chronickou schizofrenní psychosou s afektivními zvraty s vyjádřeným postpsychotickým reziduem. Onemocnění propuklo před více než 40 lety, vyžaduje nepřetržité ambulantní psychiatrické sledování (dispenzarizaci) a doživotní užívání léků s možným flexibilním dávkováním podle aktuálního stavu nemoci. Nemoc se může prezentovat celou paletou přízraků, které vycházejí z chorobně narušeného myšlení, vnímání, nálady, což vede k narušení až úplné ztrátě kontaktu s okolní realitou. Charakteristické jsou bludy, halucinace a patologické výkyvy nálad obou polarit, kdy výskyt těchto příznaků poukazuje na destabilizovanou fázi nemoci a je spjat s podstatným snížením jak rozpoznávacích, tak zejména ovládacích schopností. Cílem léčebného snažení je pak co nejvíce snížit riziko rozvoje těchto příznaků. V době uzavření smlouvy dle znalci dostupných informací nebyl psychický stav žalobce dostatečně a kvalitně stabilizován, probíhal u něj patologický výkyv nálady, konkrétně hypomanická dekompenzace nasedající na již chronické postpsychotické reziduum; byl v chorobně povznesené náladě se zřetelně pociťovaným prožitkem dobré pohody, energie a výkonnosti. Byla přítomna zvýšená sociabilita, hovornost, nenucenost, snížená potřeba spánku a zřejmě i lehkovážné nakládání s penězi. Zvýšená sociabilita, snížená schopnost koncentrace a sklon k nezodpovědnému chování vedlo k nepřiměřené důvěřivosti, tendenci ke snížené kontrole reality, a s tím spojené snadné ovlivnitelnosti a možnosti manipulace jeho osoby ze strany druhých osob. V době tohoto nestabilního psychického stavu byla schopnost žalobce rozpoznat případné manipulativní jednání ze strany druhých osob významným způsobem snížena. Rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobce v době uzavření předmětné darovací smlouvy lze hodnotit jako podstatnou měrou snížené a dle mínění znalce žalobce s ohledem na svůj neuspokojivý psychický stav nebyl schopen porozumět všem důsledkům uzavření smlouvy. (viz závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vypracovaného na základě jmenování soudem pro účely soudního řízení o svéprávnosti a opatrovnictví žalobce ze dne , datum, ). Soud si je vědom, že posudek nemá doložku o tom, že si je znalec vědom následků nepravdivého posudku dle § 127a o.s.ř., nicméně tento posudek byl vypracován pro soud na základě rozhodnutí („objednávky“) soudu pro jiné řízení (řízení o svéprávnosti žalobce), tedy má soud za to, že je možné jej považovat za řádný posudek i bez uvedené doložky.

8. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při výslechu na závěrech posudku setrval, vysvětlil i, že při formulování závěru o chorobně povznesené náladě vycházel hlavně ze zdravotnické dokumentace dr. , Anonymizováno, , kde byly podrobně zaznamenány psychiatrické kontroly žalobce, a to dvě v červnu 2021, z nichž jedna dokonce neplánovaná a potom jedna na začátku července 2021, kde bylo uvedeno, že tam je patologie afektivních zvratů převážně hypomanického rázu, kdy problém je, že to je pak další věc, která nasedá na to postpsychické reziduum žalobce, na které poukázal v posudku, který byl vypracován ještě před tím, , tituly před jménem, , jméno FO, a kde bylo uvedeno, že i v tom klidovém stadiu stále přetrvává změna osobnosti, v důsledku níž je žalobce snáze ovlivnitelný a hůře rozpoznává motivaci jiných lidí. Dále znalec , tituly před jménem, , jméno FO, mimo jiné uvedl, že i když je ve zprávě od , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, uvedeno, že žalobce byl orientovaný, klidný apod., tak ten stav se může rychle měnit a , tituly před jménem, , jméno FO, také v té době už vyhodnotil stav žalobce jako zhoršený, diagnostikoval tam hypomanický syndrom a provedl úpravu medikace, takže i když se ten stav může na první pohled zdát stabilizovaný, tak stabilizovaný nebyl. Pokud by byl ten jeho stav byl stabilizován, tak by dle znalce žalobce mohl posoudit i uzavření darovací smlouvy, nicméně v době uzavření té darovací smlouvy jeho stav stabilizován nebyl. Na dotaz, zde jde nějakými medicínskými či znaleckými metodami přesně určit přítomnost těch akutních psychických epizod k tomu datu , datum, , znalec uvedl, že nikdy to není na 100 %, vždy se pracuje s určitou mírou pravděpodobnosti, ale má za to, že v tomto případě je míra pravděpodobnosti velmi vysoká. (viz výslech znalce).

9. Ve věci byl soudem vyslechnu i svědek , jméno FO, . Ten vypověděl, že pokud jde o délku známosti žalobce a žalované, tak to úplně nedokáže říct, ale protože žalobce mu vždy všechno říkal a o žalované se nezmiňoval (až do doby, kdy mu řekl, že asi udělal pěknou hloupost), tak si myslí, že žalobce dlouho žádnou známost neměl, takže asi ani žalovanou. V té době měl žalobce občas takové výkyvy, že měl nadměrné radosti, někdy naopak zoufalství. Lehce člověku uvěřil, byl neschopný správného uvažování a lehce ovlivnitelný, takový dobrák. Když mu někdo řekl, ať něco udělá, tak nedokázal posoudit, jestli je to dobré či špatné. Na dotaz, z čeho konkrétně svědek usuzuje, že byl žalobce lehce ovlivnitelný, tak svědek uvedl, že například z toho, že mu někdo řekl, ať přepíše byt a on to udělal a ani se ho nezeptal, nebo když ho svědek nebo někdo jiný o něco požádal, tak to vždycky hned udělal, například, když mu svědek řekl, ať si jde koupit něco na sebe, tak šel nebo, když mu řekl, ať někam nechodí, tak tam nechodil. (viz výslech svědka , jméno FO, ).

10. Věc uzavření darovací smlouvy a výběru peněžních prostředků z účtu žalobce vyšetřovala i policie, která věc usnesením č.j. , Anonymizováno, z , datum, odložila s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Z odůvodnění tohoto usnesení policie soud mimo jiné zjistil, že žalobce podal , datum, vysvětlení na policii, kde mimo jiné uvedl, že se v polovině června 2021 seznámil s žalovanou, která s ním mluvila velmi hezky a po několik dnech se nastěhovala k němu do bytu, velmi pěkně se o něho starala a po několika týdnech mu řekla, že se o něho bude starat do konce života a dala mu mimo jiné sepsat nějaký papír, který podepsal, ale mu nedovolila ho přečíst. Sice s ní byl domluvený, že jí daruje byt, když se o něho postará, ale ještě nebyl pevně rozhodnutý, zda a kdy tak učiní. Žalovaná na policii mimo jiné uvedla, že se s žalobcem zná z kostela, on ji oslovoval, po nějaké době se spřátelili a ona se k němu nastěhovala. Protože on daroval jiným lidem velké sumy peněz, tak aby ho někdo nepřipravil o byt a následně ho nevystěhoval, tak tento dar přijala, kdy přípravu smlouvy zajistila ona. Policie nechala vypracovat znalecký posudek, ze kterého vyplývalo, že žalobce se léčí se schizoafektivní poruchou s vyjádřeným postpsychotickým residuem, kterou trpěl i v době uvedeného skutku, kdy se tato porucha nacházela v neúplném kompenzovaném stavu, což mohlo vést ke změně jeho běžného způsobu jednání a chování. (viz uvedené usnesení policie).

11. Žalobce byl rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, z , datum, , který nabyl právní moci , datum, , omezen ve svéprávnosti na dobu 3 let tak, že není způsobilý k nakládání se svým jměním, jehož hodnota přesahuje , částka, v každém jednotlivém případě a byl mu jmenován opatrovník , tituly před jménem, , jméno FO, , aby ho zastupoval ve všech jednáních, v nichž byl žalobce ve svéprávnosti omezen. (viz listina o jmenování opatrovníka). Zdejší soud pak rozhodnutím č.j. , spisová značka, z , datum, vyslovil souhlas s tím, aby opatrovník podal žalobu na určení vlastnického práva k uvedené jednotce a spoluvlastnickým podílům na budově a pozemku a zmocnil k zastupování v řízení , Jméno advokátky, . (viz uvedený rozsudek).

12. Soud neprováděl všechny navrhované důkazy. Neprovedl výslech , Jméno opatrovníka, k prokázání, že se žalobce s žalovanou znali 1 měsíc, kdy tato otázka pro věc není rozhodující a soud má navíc z výslechu svědka , jméno FO, zjištěno, že se žalobce s žalovanou znali relativně krátkou dobu, což pro věc stačí; stejný závěr vyplývá i usnesení policie, kdy žalobce uvedla, že se s žalovanou seznámil v polovině června, žalovaná jen uvedla, že se po několika osloveních spřátelili a ona se k němu nastěhovala. Soud neprováděl ani důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, k prokázání, že ty ovládací a rozpoznávací schopnosti žalobce v té doby byly snížené, neboť to má soud zjištěno ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud nezadal ani revizní znalecký posudek k posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jak navrhovala žalovaná, protože dle soudu není důvod o jeho závěrech pochybovat – znalec dle soudu dostatečně odůvodnil, jak ke svým závěrům přišel, resp. o co se opíral. Žalovaná vyzdvihuje věci, které nemají na závěr znalec rozhodný pro toto řízení, např. na některou otázku nebylo odpovězeno úplně vyčerpávajícím způsobem (otázky 2 nebo 4 posudku, kdy nicméně pro soud byly důležité otázky 9 a 1 posudku), nebo že znalec hovořil o skutku jako o trestném činu, když přitom policií byla věc odložena, což nemohlo ale mít dle soudu na závěry posudku z medicínského hlediska vliv. Pokud pak jde námitky proti otázce 9, že znalec neodpověděl přesně na část otázky „zda byl žalobce schopen smlouvu uzavřít“, tak dle soudu tak znalec odpovídá, pouze jinými slovy (že nebyl schopen porozumět všem důsledkům uzavření darovací smlouvy). Proto má soud za to, že revizní znalecký posudek zadáván být nemusel. Soud neprováděl ani důkaz protokoly o podaných vysvětlení žalobce a žalované na policii k prokázání „vztahu a přístupu žalobce k tomu darovat ten předmětný byt“, kdy nejde o žádné konkrétní tvrzení, kdy žalovaná přitom byla soudem upozorněna, že musí tvrdit, k prokázání jaké konkrétní skutečnosti je důkaz navrhován. Navíc to, co uváděli žalobce a žalovaný na policii, je uvedeno v usnesením policie o odložení věci. Nicméně i kdyby tyto důkazy v tomto případě měly být k prokázání toho, že chtěl žalovaný byt darovat, tak i kdyby to byla pravda, tak bylo zjištěno, že v období, kdy byla smlouva uzavírána, byl žalobce v takovém rozpoložení, že nebyl schopen uzavření smlouvy posoudit.

13. Soud věc posoudil následovně:

14. Soud tak má na základě provedeného dokazování za to, že mezi účastníky byla uzavřena darovací smlouva, kterou žalobce daroval žalované jednotku s příslušným spoluvlastnickým podílem na budově, a to za situace, kdy má dlouhodobě duševní poruchu, která byla v době uzavření darovací smlouvy nestabilizovaná a jež mu znemožňovala uzavření smlouvy posoudit.

15. Soud tak má na základě provedeného dokazování za to, i když byla mezi účastníky uzavřena darovací smlouva dle § 2055 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), je tato smlouva dle § 581 o. z. neplatná, protože žalobce při jejím uzavření jednal za výše uvedené duševní poruchy, která ho činila v té době neschopným posoudit důsledky uzavření darovací smlouvy, tedy právně jednat, třebaže smlouvu podepsal a ve stejný den byl i jeho podpis na poště ověřen. Závěr o tom dostatečně vyplývá z provedeného dokazování, zejména znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojení s jeho výslechem, kdy bylo zjištěno, že žalobce trpí duševní poruchou, která v době uzavření darovací smlouvy byla ve destabilizovaném stadiu, konkrétně ve stavu hypomanické dekompenzace, kdy žalobce nebyl schopen porozumět důsledkům uzavření dané smlouvy, kdy naopak pokud by jeho stav byl stabilizován, byl by uzavření darovací smlouvy schopen posoudit. Pokud pak jde o to, že znalec uvedl, že s určitostí k , datum, ten stav žalobce zjistit nelze, kdy dle judikatury to musí být bezpečně zjištěno, tak soud v tomto problém nevidí – dle soudu je logické, že pokud má znalec posuzovat otázku psychického stavu člověka v minulosti, tj. zpětně, tak nikdy nemůže mít 100% jistotu, že svůj závěr je naprosto správný. Znalec k tomu dodal, že vždy se pracuje s určitou mírou pravděpodobnosti, ale má za to, že v tomto případě je míra pravděpodobnosti velmi vysoká. Závěr o správnosti posudku vyplývá též z výslechu svědka , jméno FO, , který vypověděl, že žalobce míval občas takové výkyvy, že měl nadměrné radosti, někdy naopak zoufalství a že lehce člověku uvěřil, byl neschopný správného uvažování a byl lehce ovlivnitelný, což je v souladu s tím, co uvedl znalec. Závěry znalce podporuje též znalecké posudek objednaný policií, který je zmíněn v usnesení policie, které vzniklo cca rok před znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle soudu tak je podmínka toho, že stav žalobce byl bezpečně zjištěn, splněna, což samozřejmě nelze vykládat tak, že znalec stav v minulosti zjistí na 100 %; jedná se výsledek celého dokazování. Dle soudu by bylo naopak spíš podezřelé, pokud by znalec uvedl, že má na 100 % pravdu.

16. Pokud jde o námitku žalované, že žalobce sám pak následně na policii uvedl, že uvažoval, že by jednotku žalované daroval, tak i kdyby to byla pravda, tak to žalobce uvedl až později na policii po podpisu smlouvy a neznamená, že v době, kdy smlouvu uzavřel, by ji opravdu uzavřel navíc v takovém znění, jak byla uzavřena (kdy došlo v podstatě pouze k darování, nebyla např. sjednána ani služebnost doživotního užívání bytu žalobcem, což by si asi zajistil každý rozumný člověk, i kdyby se rozhodl jednotku darovat).

17. Pokud pak je na základě neplatné smlouvy zapsaná žalovaná jako vlastník v KN, tento zápis není v souladu se skutečným stavem, neboť na základě neplatné smlouvy nemohlo dle § 1099 a 1105 o. z. platně přejít vlastnické právo. Jedná se tak o situaci dle § 985 o. z., a žalobce tak má dle tohoto ustanovení naléhavý právní zájem na určení, že vlastníkem převáděné bytové jednotky a spoluvlastnického podílu k budově, kde se jednotka nachází, je on, protože na základě takového rozhodnutí soudu bude odstraněn nesoulad mezi stavem ve veřejném seznamu zapsaným a skutečným právním stavem. Proto soud žalobě vyhověl (výrok II.). Pokud jde o námitku žalované, že žalobce tvrdí, že v bytě žije žalovaná, a tak se musí žalovat na vydání věci (reivindikační žaloba), tak žalobce toto netvrdil, a naopak podkladem pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí jakožto veřejného seznamu o nemovitostem (§ 1 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona), je soudní rozhodnutí o vlastnickém právu dle § 7 odst. 1 uvedeného zákona.

18. Během řízení vznikly soudu, resp. , jméno FO, republice náklady na znalce, za jeho výslech. Protože ve věci byl úspěšný žalobce (jak uvádí soud níže), rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř., že tyto náklady zaplatí žalovaná. Protože však tyto náklady dosud nejsou známy, rozhodl soud, že budou stanoveny v samostatném usnesení. (výrok III.)

19. Pokud jde o náklady řízení, soud je přiznal plně žalobci. Je pravdou, že žalobce vzal částečně žalobu zpět ohledně spoluvlastnického podílu na pozemku z důvodu, že si nevšiml, že s jednotkou nebyl převeden i spoluvlastnický podíl na pozemku, nicméně dle soudu tato chyba nebyla natolik podstatná (kdy stále ještě musel rozhodnout o spoluvlastnickém podílu na budově), aby na základě ní dospěl k závěru, že žalobce měl úspěch jen částečně. Proto žalobci dle § 142 odst. 1 přiznal plnou výši náhrady nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši , částka, se skládají z- odměny advokátky ve výši , částka, , která spočívá v odměně za 4 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, účast na jednání překračující dvě hodiny) po , částka, a 1 úkon za polovinu, tedy , částka, (nahlížení do spisu). Soud při stanovení odměny za úkon vycházel z tarifní hodnoty dle § 9a odst. 1 písm. d) a § 7 bod 6 AT – vyhlášky č. 177/1966 Sb., kdy má za to, že vzhledem k notoricky známému růstu cen nemovitostí je třeba vycházet z maximálního stropu hodnoty věci , částka, . Soud dodává, že nepřiznal účast na vyhlášení rozsudku, protože na něj zástupkyně žalobce přišla až v době, kdy soud jednání ukončil.- náhrady hotových výdajů advokáta ve výši , částka, za 5 úkonů právní služby po , částka, (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.),- zaplaceného soudního poplatku , částkaVzhledem ke znění § 160 odst. 1 a 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované náhradu nákladů řízení zaplatit žalobci k rukám zástupkyně žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku, kdy k jiné lhůtě neshledal důvody (výrok IV).