12 C 101/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o vyklizení části nemovitosti-pozemku I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovaným vyklidit a žalobkyni předat vyklizenou část pozemku parcelní č. , hodnota, a parcelní č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , která je na geometrickém plánu č. , hodnota, , který vyhotovila , právnická osoba, , se , adresa, , který ověřil , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , a se kterým vyslovil souhlas , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, pod č. , Anonymizováno, dne , datum, , označena jako pozemek s parcelním č. , Anonymizováno, .II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady tohoto řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

1. Žalobou soudu podanou dne 9. 4. 2021 žalobkyně navrhla uložení povinnosti žalovaným vyklidit část pozemku specifikovanou ve výroku rozhodnutí. K odůvodnění uvedla, že výlučným vlastníkem pozemku parcelní č. , hodnota, , způsob využití zahrada, o výměře , Anonymizováno, m2 a pozemku parcelní č. , hodnota, , způsob využití zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, zapsáno na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalovaný 1) je podílovým spoluvlastníkem o velikosti spoluvlastnického podílu jedné poloviny nemovitosti pozemek parcelní č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Druhým podílovým spoluvlastníkem k témuž pozemku jsou pak žalovaní 1) a 2), kteří jsou manželé a tento spoluvlastnický podíl mají ve svém SJM. Část pozemku žalobkyně parcelní č. , hodnota, a parcelní č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , která je na geometrickém plánu č. , hodnota, , který vyhotovila , právnická osoba, , se , adresa, , který ověřil , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , a se kterým vyslovil souhlas , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, pod č. , Anonymizováno, dne , datum, , označena jako pozemek s parcelním č. , Anonymizováno, (ač tento pozemek reálně oddělením nevznikl), užívají protiprávně žalovaní. Tato část pozemku je pak oddělena plotem, který nerespektuje hranice pozemků ve stavu, který je zachycen dlouhodobě a trvale v katastru nemovitostí. Přípisem svého právního zástupce ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalované k vyklizení sporné části nemovitosti-pozemku ve lhůtě do , datum, . Žalovaní na výzvu právního zástupce žalobkyně nereagovali a předmětnou část sporného pozemku nevyklidili. Proto nezbylo než podat žalobu.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby se zdůvodněním, že vlastní mj. pozemek p.č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, na tomto pozemku stojící, zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Vlastnické právo nabyli tak, že žalovaný 1) se stal výlučným vlastníkem ideální poloviny pozemku na základě dohody o užívání pozemku ze dne , datum, , registrované Státním notářstvím , adresa, dne , datum, , č. reg. , Anonymizováno, , právní účinky registrace ke dni , datum, , a kolaudačního rozhodnutí č. , Anonymizováno, , vydaného , Anonymizováno, ve , adresa, dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , právní moc rozhodnutí ke dni , datum, . Na základě uvedených nabývacích titulů nabyli do bezpodílového spoluvlastnictví manželů ideální polovinu pozemku rodiče žalovaného, , Jméno žalované A, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Následně žalovaný 1) daroval svou ideální polovinu pozemku do rovnodílného spoluvlastnictví svým synům , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, , oba bytem , adresa, , darovací smlouvou ze dne , datum, , sepsanou notářem , tituly před jménem, , jméno FO, formou notářského zápisu pod č. , Anonymizováno, , vloženou do katastru nemovitostí pod , Anonymizováno, , právní účinky vkladu ke dni , datum, . Obdarovaní synové , jméno FO, a , Jméno žalované A, darovali ideální polovinu pozemku žalovanému zpět na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , sepsané notářem , tituly před jménem, , jméno FO, formou notářského zápisu pod č. , Anonymizováno, , vložené do katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , právní účinky vkladu ke dni , datum, . Rodiče žalovaného, , Jméno žalované A, a , jméno FO, (dříve , jméno FO, ), darovali svou ideální polovinu pozemku na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , registrované Státním notářstvím , adresa, dne , datum, , pod č. reg. , Anonymizováno, , právní účinky k , datum, , své dceři , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , tj. sestře žalovaného. Tato prodala žalovaným 1) a 2) do společného jmění manželů ideální polovinu pozemku na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , sepsané , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem ve , adresa, , se sídlem , adresa, , formou notářského zápisu č. , Anonymizováno, , vložené do katastru nemovitostí pod sp. zn. , Anonymizováno, , právní účinky zápisu dne , datum, , zápis proveden dne , datum, . Žalovaní se svými syny a jejich rodiče bydleli společně v rodinném domě č.p. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , od roku , Anonymizováno, , žalovaní sami bydlí v tomto domě dosud.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byla žaloba zamítnuta.

4. Po odvolání žalobkyně do tohoto rozsudku pak odvolací soud usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, rozhodl o zrušení rozsudku a vrácení věci zpět, kdy odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně je vlastnicí pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, k. ú. a obec , adresa, , žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku p. č. , Anonymizováno, . a obec , adresa, . Spornou část pozemku žalobkyně p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , která je na geometrickém plánu č. , hodnota, , zhotoveném , právnická osoba, označena jako pozemek s parcelním č. , Anonymizováno, , ač tento pozemek dosud reálně oddělením nevznikl, užívají žalovaní. Tato část pozemku je oddělena plotem, který nerespektuje hranice pozemků ve stavu, který je zachycen v katastru nemovitostí, je tedy tzv. „připlocena“ k pozemku p. č. , Anonymizováno, , který je ve vlastnictví žalovaných. V řízení bylo nesporné, že žalovaní 1) a 2) předmětnou část pozemku užívají tak, že ji udržují, sečou na ní trávu, jsou tam vysazeny stromky, nicméně na předmětné části pozemku se nenacházejí žádné movité věci ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní uváděli, že pozemek udržují a užívají v dobré víře ve své vlastnictví. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud I. stupně se v řízení musí dále zabývat otázkou případného vydržení předmětné části pozemku, kterou vznesli žalovaní 1) a 2), a posoudit, zda žalobkyně je skutečnou (a nikoliv pouze katastrální) vlastnicí předmětné části pozemku p. č. , hodnota, , a tedy, zda je k podání vlastnické žaloby aktivně legitimována, takže je třeba, aby nalézací soud soustředil svou pozornost na skutková zjištění a v tomto ohledu doplnil dokazování k tomu, zda a jaký existoval putativní titul, na jehož základě se žalovaní, respektive jejich právní předchůdci, chopili držby předmětné část pozemku. Je třeba zjistit, od kdy případní dobrověrní držitelé drželi předmětnou část pozemku ve víře, že jsou její vlastníci a zda vlastník trpěl držiteli užívání části svého pozemku po řadu let, kdy je třeba vycházet z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku. Je třeba také zjistit, zda a kdy mohla být narušena dobrá víra oprávněných držitelů. Z dokazování pak soud dovodí, zda je dána aktivní legitimace žalobkyně k podání vlastnické žaloby.

5. Po doplnění dokazování soud doplnil dokazování podle pokynů odvolacího soudu a nadále vyšel při svém rozhodování z těchto důkazů a zjištěných skutečností.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, k.ú. a obec , adresa, , a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , kupní smlouvy ze dne , datum, a , datum, a žádosti o zápisu novostavby do listu vlastnictví ze dne , datum, . Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemků p.č. , hodnota, a , Anonymizováno, k.ú. a obec , adresa, .

7. Z geometrického plánu ze dne , datum, soud zjistil, že tento geometrický plán byl vyhotoven za účelem vyměření stavebního místa na parc.č , Anonymizováno, , kdy pozemek parc. č. , hodnota, byl tímto geometrickým plánem rozdělen na pozemek p.č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 a pozemek p.č. , Anonymizováno, o vým. , Anonymizováno, m2, který nabyli nabyvatelé , jméno FO, a , jméno FO, – rodiče žalobkyně.

8. Ze snímku pozemkové mapy ze dne , datum, bylo zjištěno, že pozemky nadále nesly číselné označení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (pozemky ve vlastnictví žalobkyně) a p.č. , hodnota, (pozemek ve vlastnictví žalovaných).

9. Dále byl předložen další geometrický plán ze dne , datum, na rozložení pozemků p.č. , hodnota, a , Anonymizováno, k.ú. a obec , adresa, a geometrický plán ze dne , datum, , kterým byl vymezen pozemek p.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , k.ú. a obec , adresa, .

10. Z technické dokumentace ze dne , datum, s názvem „Technická pomoc pro obnovení hranic pozemku“ (č.l. 10a spisu) soud zjistil, že byly řešeny vnější hranice pozemků žalobkyně, nikoli průběh hranice mezi pozemky žalobkyně a žalovaných.

11. Z předložené fotodokumentace bylo zjištěno, že mezi nemovitostmi žalobkyně a žalovaných je vybudováno oplocení sestávající z betonové podezdívky, na které jsou umístěny kovové plotové dílce. Toto oplocení se táhne směrem od silnice po celé délce pozemku p.č. , hodnota, . Dlužno říci, že nadále netrvaly procesní strany na místním ohledání, kdy z fotodokumentace je prokázáno, že plot postavený mezi nemovitostmi účastníků je po celé své délce směrem od silnice stejný, ze stejného materiálu a stejného designu. Toto je prokázáno též shodnými tvrzeními účastníků a svědků. Je tedy zcela zřejmé, že plot stojí od doby svého vzniku na stejném místě tak, jak byl ze strany právních předchůdců účastníků postaven.

12. Z dohody o osobním užívání pozemku ze dne , datum, (č.l. 37) soud zjistil, že žalovanému 1) a jeho rodičům – právním předchůdcům manželům , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku p.č. , Anonymizováno, zahrada k.ú. a obec , adresa, za účelem výstavby rodinného domu.

13. Ze stavebního povolení ze dne , datum, (č.l. 47) bylo zjištěno, že žalovanému 1) a jeho rodičům – právním předchůdcům, manželům , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, byla povolena výstavba rodinného domu na pozemku p.č. , Anonymizováno, k.ú. a obec , adresa, .

14. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne , datum, (č.l. 38) soud zjistil, že byla zkolaudována novostavba rodinného domu o dvou bytových jednotkách, , adresa, .

15. Z darovací smlouvy ze dne , datum, (č.l. 39) a ze dne , datum, (č.l. 41) bylo zjištěno, že žalovaný jako spoluvlastník ideální jedné poloviny stavby domu čp. , Anonymizováno, , na pozemku p.č. , Anonymizováno, , pozemku p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, , vše k.ú. , adresa, , první výše uvedenou darovací smlouvou převedl svůj spoluvlastnický podíl na syny , jméno FO, a , jméno FO, , tito jmenovaní pak smlouvou ze dne , datum, převedli tento spoluvlastnický podíl na žalovaného zpět.

16. Z darovací smlouvy ze dne , datum, (č.l. 43) bylo zjištěno, že , Jméno žalované A, (otec žalovaného) a , jméno FO, (matka žalovaného) převedli do vlastnictví , jméno FO, (své dcery) svou polovinu nemovitostí – rodinného domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , Anonymizováno, , pozemku p.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , kdy vlastníkem druhé poloviny nemovitostí je žalovaný.

17. Z kupní smlouvy ze dne , datum, (č.l. 44) bylo zjištěno, že , jméno FO, a Dušen , jméno FO, jako prodávající převedli své vlastnické právo k nemovitostem na žalované jako kupující, kdy předmětem převodu byla jednak polovina nemovitostí ve spoluvlastnictví , jméno FO, – rodinného domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , Anonymizováno, , pozemku p.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , kdy dle srovnávacího sestavení parcel od , datum, dojde k novému číslování parcela tak, že pozemek p.č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a pozemek p.č. , Anonymizováno, budou sloučeny do jedné parcely p.č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2. Dále předmětem převodu byl spoluvlastnický podíl , jméno FO, a , jméno FO, na pozemku p.č. , Anonymizováno, . Tyto nemovitosti byly převedeny do vlastnictví žalovaných.

18. Z povolení k postavení plechové boudy ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, , adresa, vydal povolení k výstavbě plechové boudy u RD č.p. , Anonymizováno, manželům , jméno FO, a , jméno FO, . Soudu byla předložena fotodokumentace této plechové boudy (č.l. 50, 51 spisu) z níž bylo zjištěno, že tato bouda se nacházela v těsné blízkosti plotu oddělujícího pozemky žalobkyně a žalovaných. Z fotodokumentace je také zřejmé, že předmětný plot je postaven rovnoběžně s obvodovými zdmi domů obou stran sporu.

19. Soudu byl předložen znalecký posudek č. , hodnota, vypracovaný , právnická osoba, (č.l. 66), kdy z tohoto listinného důkazu soud zjistil, že znalcem bylo provedeno místní šetření, na místě bylo shledáno, že mezi pozemky existuje v terénu plot s podezdívkou, který je rovnoběžný s oběma sousedícími domy žalobkyně a žalovaných, tudíž kolmý na stavební čáru. V terénu se část pozemku p.č. , Anonymizováno, jeví jako součást přídomní zahrady k domu č.p. , Anonymizováno, , takto je dlouhodobě užívána, o čemž svědčí i plot s podezdívkou staršího data a obhospodařování při výškovém uspořádání s okolím domu č.p. , Anonymizováno, zcela rozdílném od domu žalobkyně. V roce , Anonymizováno, docházelo k tomto katastrálním území k místním šetření za účelem obnovy operátu KN, tento operát je ve formě Digitální katastrální mapy (DKM) platný dnem , datum, . Pozemek nově navržený s označením p.č. , Anonymizováno, je uživatelsky dlouhodobě přiřazen jako přídomní zahrada k domu č.p. , Anonymizováno, a jeví se jeho součást.

20. Z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, (č.l. 72) soud zjistil, že v rámci jednoduché pozemkové úpravy byly pozemky KN , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, parcelami neřešenými, tyto parcely nasedaly na obvod JPÚ, hranice byly vyšetřeny v rámci stanovení obvodů a zjištění průběhu hranic pozemků. K tomuto byl doložen náčrt s vyznačením hranic, které byly pozemkovou úpravou řešeny, jednalo se o vnější hranice pozemků. Ze protokolu ze dne , datum, a seznamu soupisu nemovitostí pak bylo zjištěno, že je zde podpis , jméno FO, , dále společný podpis , jméno FO, a , Anonymizováno, , není zřejmé, kdo přesně se šetření zúčastnil, kdy v seznamu vlastníků absentujících na šetření jsou uvedeni žalovaní a , jméno FO, a , jméno FO, . Ze zhotoveného náčrtu protokolu pak je zřejmé, že řešeny byly pouze hranice vnější, nikoli sporná hranice mezi pozemky obou stran sporu.

21. Ze záznamu podrobného měření změn ze dne , datum, (č.l.179) určeného k vytyčení a zaměření stavebního místa pro „, jméno FO, a , jméno FO, a , jméno FO, . ml.“ Bylo zjištěno, že bylo zaměřeno stavební místo pro žalované a jejich předchůdce s tím, že hranice byly označeny železnými trubkami, následně , datum, došlo k zaměření novostavby rodinného domu na p.č. , hodnota, (č.l. 180).

22. Žalovaní dále trvali na tom, že v roce , Anonymizováno, , kdy začali bydlet v předmětném rodinném domě, byla rodiči žalobkyně již postavena část plotu mezi jejich pozemkem v tu dobu označeným jako p.č. , hodnota, a pozemkem žalovaného a jeho rodičů, tehdy označeném jako p.č. , hodnota, . Jednalo se o několik metrů plotu, který rodiče žalobkyně vystavěli směrem od obecní komunikace vedoucí před oběma rodinnými domy do zadní části mezi uvedenými pozemky. Zbývající část plotu pak navázala na již započatou stavbu plotu a byla dostavěna v roce , Anonymizováno, společně rodiči žalobkyně a žalovaného 1) i žalovaným 1) samotným v době, kdy tito začali v domě č.p. , Anonymizováno, v , adresa, bydlet. Plot byl postaven na místě, na kterém dosud stojí, tj. na společné vlastnické hranici mezi pozemky p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, . Plot je tvořen betonovou podezdívkou, na které jsou osazeny kovové plotové dílce. V plotě nebyla a není umístěna branka ani jiný otvor a na sporný pozemek, nyní označený jako p.č. , Anonymizováno, , nebyl a není zajištěn vstup žalobkyně či jejích právních předchůdců. Žalobkyně ani její právní předchůdci sporný pozemek nikdy neužívali a nerozporovali ani užívání sporného pozemku žalovanými či jejich právními předchůdci. Žalovaní a jejich právní předchůdci tedy drželi a užívali sporný pozemek v dobré víře a poctivém úmyslu, že se jedná o jejich vlastní pozemek, za vlastnickou hranici považovali společně postavený plot. Žalovaní dále uvádějí, že na části sporného pozemku p.č. , Anonymizováno, byla rodiči žalovaného a žalovaným postavena a po celá léta užívána stavba betonové jímky na odvod odpadních vod z kuchyní, koupelen a WC jejich dvougeneračního rodinného domu. Povolení stavby jímky je součástí rozhodnutí č. , Anonymizováno, o přípustnosti stavby, vydané , Anonymizováno, ve , adresa, dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , právní moc rozhodnutí ke dni , datum, . Od r. , Anonymizováno, do r. , Anonymizováno, byla na pozemku umístěna plechová bouda, jejíž povolení vydal pro manžele , jméno FO, dne , datum, starosta , právnická osoba, , adresa, . Ani tato plechová bouda, ani zřetelně viditelné skruže od betonové jímky, nacházející se zčásti na sporném pozemku, nebyly nikdy předmětem jakékoli ústní či písemné námitky ze strany žalobkyně nebo jejích právních předchůdců. Žalovaní mají za to, že od , datum, splnili podmínku mimořádného vydržení sporné části pozemku, označeného dle žaloby parcelním číslem , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, .

23. Žalobkyně k tomuto uvedla, že k vydržení nedošlo, neboť nejpozději v , Anonymizováno, žalovaní rozhodně nemohli být držiteli pravými a nebyli jimi tak ani k jimi namítanému datu vydržení , datum, vzhledem k tomu, že s nimi žalobkyně jednala o prodeji pozemku. Vydržet nelze nemovitost, pokud se jí držitel ujme bez právního důvodu či alespoň domnělého právního důvodu, který je s to u něj založit dobrou víru stran toho, že předmětnou nemovitost vlastní. U držitele musejí být podle názoru žalobkyně splněny podmínky § 1090 odst. 1 NOZ, tzn. držba musí být pravá a musí se zakládat na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Žalovaní netvrdí existenci žádného právního důvodu, který by byl způsobilý založit jejich pravou držbu ke sporné části pozemku. Jedná se tak o bezdůvodnou okupaci části pozemku, tedy o držbu nepravou ve smyslu ust. § 1090 odst. 2 NOZ a žalovaní tak nemohou vydržet. V k.ú. , adresa, došlo dne , datum, ke zjištění průběhu hranic m.j. i pozemků p.č. , Anonymizováno, a p.č. , hodnota, , kdy z dokumentace týkající se těchto úprav plyne, že žalovaný 1) a , jméno FO, o tomto věděli a zcela jistě věděli, kudy vede hranice mezi pozemky. Došlo tak k zániku dobré víry.

24. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že ve svém domě bydlí od tří let, narodila se v , Anonymizováno, . Rodiče koupili parcelu, dřív bydleli v , Anonymizováno, , pak se přestěhovali. Rodiče se v jejích , Anonymizováno, letech rozvedli a žalobkyně se s maminkou přestěhovala , adresa, . V domě bydlel otec, v roce , Anonymizováno, přepsal žalobkyni svou polovinu a ona se tak společně s matkou po třech letech vrátily do , adresa, a od té doby tam bydlí pořád. Se sousedy měli vždy velmi dobré vztahy. Neví, kdo zařizoval stavbu plotu, plot se stavěl v době, kdy byla dítě, určitě to stavěli svépomocí její rodiče. Poté, co dostala v roce , Anonymizováno, podíl darem od otce, přišla za ní p. , jméno FO, , že ví o tom, že jsou na jejím pozemku a chtěli to vyřešit. Žalované kvůli tomu nijak nekontaktovali. Žalobkyně v průběhu své výpovědi upřesnila, že to bylo někdy v roce , Anonymizováno, . Poté nechala vypracovat geometrický plán, že by spornou část pozemku prodala , jméno FO, , pak se rozhodla, že to neprodá a vyzvala , jméno FO, k vyklizení. Ti stavěli nový dům, čekala, až se přestěhují. Jednalo se o tom někdy v roce , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , protože v roku , Anonymizováno, byla v , adresa, digitalizace, pozemek taky zaměřovali a to už spolu jednali o prodeji. S žalovanými o věci nijak nejednala. , jméno FO, se odstěhovali a poté matka žalobkyně se ptala žalovaného 1), kdy pozemek vyklidí. Žalovaní chtěli část pozemku odkoupit a nechtěli ho vyklidit. Žalovaní mají na pozemku septik. Žalobkyně celý dům dostala v roce , Anonymizováno, . , jméno FO, určitě přišli ještě tady před tím převodem. Žalobkyně to chtěla řešit, ale v roce , Anonymizováno, pak jí paní , jméno FO, říkala, že by to měli nějak vyřešit. Žalobkyně to nechala vyměřit, ale pak se rozhodla to neprodat, to oznámila , jméno FO, , ti tem tehdy ještě bydleli. Když se odstěhovali, vyzvala žalované k vyklizení části pozemku. Bylo to v r. , Anonymizováno, , kdy probíhala ve vesnici digitalizace. Pozemek užívali a sekali , jméno FO, .

25. Žalovaný 1) uvedl, že na pozemku žádné movité věci nemají, je pravdou, že plot mezi nemovitostmi účastníků směrem od silnice stavěl soused a pak na to navázali rodiče žalovaného spolu se švagrem. , jméno FO, dodali kovový materiál na horní část plotu. Věděli, jak plot probíhá, výhrady k tomu neměli. Je pravdou, že sporný pozemek užívali, např. tam skladovali dlažbu a křidlice, p. , jméno FO, si tam postavil plechovou boudu v r. , Anonymizováno, , užívalo se to společně. Teprve v roce , Anonymizováno, mu pak žalobkyně řekla, že to chce vyklidit. V roce , Anonymizováno, probíhala digitalizace, hranice mezi pozemky účastníků řešeny nebyly, řešily se hranice na druhé straně pozemku.

26. Žalovaná 2) uvedla, že s žalovaným 1) uzavřela sňatek v roce , Anonymizováno, , do domu se nastěhovala v roce , Anonymizováno, , když bylo postaveno. O tom, že by měli pozemek vyklidit, se poprvé dozvěděla až , Anonymizováno, . Po celou dobu to do té doby užívali, nikdo to nezpochybňoval. Plot mezi domy stavěl otec žalobkyně a následně pak tchán a švagr , jméno FO, . Pozemek udržují a užívají v dobré víře ve své vlastnictví.

27. Ze soupisu nemovitostí č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že ve vztahu k LV č. , hodnota, žalovaní byli upozornění na to, že průběh hranice mezi pozemky , Anonymizováno, v terénu není v souladu s jejich vyznačením v katastrální mapě, byla provedena oprava se souhlasem vlastníka, kdy toto bylo podepsáno žalovaným 1) a , jméno FO, dne , datum, , nejedná se však o hranici mezi pozemky žalobkyně a žalovaných. Stejného dne pak žalobkyně podepsala protokol o soupisu nemovitostí č. , hodnota, ve vztahu k LV č. , hodnota, žalovaná nemá výhrady s tím, že do parcely KN , Anonymizováno, bude přisloučena část parcely č. , hodnota, , z protokolu neplyne, že by byly zjištěny nějaké nesrovnalosti v průběhu hranic mezi pozemky účastníků. Tento protokol podepsala žalobkyně dne , datum, .

28. Žalovaný 1) doplnil, že dům č.p. , Anonymizováno, stavěl společně s rodiči. Půlku plotu mezi domy postavil p. , jméno FO, a tu další část za přítomnosti p. , jméno FO, stavěl otec se švagrem, žalovaný jim občas pomohl. Nikdo nic nenamítal. To pokračovalo dál. Při stavbě plotu byl p. , jméno FO, a žádné výhrady neměl. Plot se dostavěl v letech , Anonymizováno, , nikdo nezpochybňoval průběh plotu mezi pozemky účastníků. Poprvé se o sporu ohledně průběhu hranice dozvěděl asi měsíc před tím, než žalobkyně podala žalobu. Do té doby ani , jméno FO, neříkali, že by byly nějaké spory. Po kolaudaci se do domu nastěhovali žalovaní a , jméno FO, a užívali pozemek.

29. Žalovaná 2) uvedla, že v době stavby rodinného domu se na stavbě podílela, žalovaní uzavřeli sňatek v roce , Anonymizováno, a dům již byl rozestavěný. V letech , Anonymizováno, se jim narodili dva synové, do domu se nastěhovali v r. , Anonymizováno, . Tehdy již byl plot na stejném místě, jako je dosud. Plot vedl po celé hranici pozemku. Plot stavěl kousek p. , jméno FO, a potom dědeček se švagrem. Zbytku stavby plotu se účastnil i p. , jméno FO, . Výzvu k vyklizení pozemku dostali až před podáním žaloby, do té doby je nikdo nevyzýval k vyklizení.

30. Svědkyně , jméno FO, – , Anonymizováno, uvedla, že si zažádali, že budou stavět rodinný dům v , adresa, , ten byl zaměřený a když pozemek zaměřovali, tak ho naznačili železnými tyčkami do země. Vše ohledně koupě pozemku a stavby domu měl na starosti manžel, svědkyně byla v roce , Anonymizováno, těhotná. Věděla, kde se bude stavět, místo jí ukázal manžel. Koupili pozemek a začalo se tam stavět. Stavby se ze začátku vůbec neúčastnila. Bydleli u manželových rodičů , adresa, . Někdy na místo stavby docházela, ale málo. Do domu se nastěhovali v roce , Anonymizováno, . , jméno FO, tam ještě nebydleli, jejich dům tam ještě nebyl, stavěli později, kdy začali stavět, neví. Pozemek zprvu neměli oplocený, plot se stavěl zprvu před domem u silnice a potom od silnice dolů k domu. Stavěl to manžel s pomocníky. Postavili ho jenom kousek, tak čtvrtinu plotu. Potom někam odjeli a když přijeli, plot byl dostaven. Když přijeli z dovolené, byla postavená betonová podezdívka a pak tam , jméno FO, dali železné výlisky. Spory ohledně umístění plotu tenkrát nebyly. Zároveň svědkyně uvedla, že neví, kdo plot stavěl. Plot je postaven tak, že dole je beton a na tom jsou výlisky. Materiál na plot dostali od otce, který pracoval v podniku, kde se to vyrábělo, zbytky výlisků na vrchní díl plotu ze železa jim dovezl. Výlisky jsou po celé délce plotu mezi pozemky. Výlisky tam umístili , jméno FO, , dali jim je, protože jim to zbylo. Manžel se dostavby plotu neúčastnil. Materiál na beton dali , jméno FO, . Že pozemek je ještě jejich, se zjistilo, až se dělalo zaměření pozemků v celé vesnici, přišli z geodezie a každému to zaměřili. Již neví, kdy to bylo. V terénu to vyznačovali tak, že se dávali kolíky nahoře červené. U zaměření byla přítomna dcera (, Anonymizováno, ). Tehdy v domě , jméno FO, bydlela rodina , jméno FO, a , jméno FO, . Staří , jméno FO, - rodiče pana , jméno FO, - tam nebydleli. Do dokončeného domu se nastěhovali , jméno FO, a , jméno FO, . Svědkyně s nikým o výhradách vůči průběhu hranice pozemku nemluvila, jednou byla přítomna rozhovoru mezi žalobkyní a , jméno FO, ohledně průběhu hranice, nedokázala však jakkoli specifikovat, kdy to bylo. Na sporné části pozemku je garáž a septik.

31. Svědek , Jméno žalované A, – , Anonymizováno, – uvedl, že co si pamatuje, v domě bydlel on, rodiče, bratr, sestra od táty s rodinou – její manžel, dva bratranci a sestřenice – , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Pozemky kolem domu užívali všichni společně, nebylo nijak rozděleno užívání pozemků. O nárocích žalobkyně se dozvěděl na podzim roku , Anonymizováno, . Do té doby se hranice mezi pozemky nikdy neřešila. O zaměřování pozemků nic neví.

32. Svědek , jméno FO, – , Anonymizováno, – uvedl, že v domě bydlel od narození, odstěhoval se před , Anonymizováno, roky. V domě bydlel spolu s žalovanými, bratrem, rodinou , jméno FO, . Pozemek byl oplocen a dosud je oplocen stejně, užíván byl společně oběma rodinami. Průběh hranice nikdo nikdy nezpochybnil.

33. Svědkyně , jméno FO, - , Anonymizováno, - uvedla, že dům se stavěl pro žalovaného – , Anonymizováno, , ta byla v té době ještě nezletilá. Bylo plánováno, že v tom domě bude bratr a svědkyně, která v době pořízení pozemku byla nezletilá. Dům stavěl žalovaný 1) a její rodiče. Svědkyně se tam nastěhovala v roce , Anonymizováno, . Dům užívala rodina svědkyně a žalovaný 1) s rodinou. Mezi domy žalovaných a , jméno FO, p. , jméno FO, postavil kus plotu, asi polovinu, a to mezi pozemkem p.č. , hodnota, a , jméno FO, od silnice směrem dolů. Plot dole byl betonové a nahoře byly kovové díly, ty jsou tam po celou dobu. Druhou polovinu plotu dodělával p. , jméno FO, , tatínek, bratr (, Anonymizováno, – pozn. soudu) a manžel svědkyně společně. Otec žalobkyně p. , jméno FO, se stavby plotu účastnil a výhrady proti průběhu plotu neměl. Plot byl postaven ve stejné délce, jako je teď jeho stavba trvala zhruba měsíc. Vůči umístění plotu nebyly výhrady, poté pak pozemek u domu žalovaných užívali společně všichni, kdo tam bydlel. Nikdy nebyly žádné spory o to, že by to tam patřilo někomu jinému. Posléze tam rodina svědkyně postavila plechovou boudu, která byla bez podlahy, tuto užívala jak rodina svědkyně, tak i žalovaných, plechová bouda stála mezi domem svědkyně a žalovaných a , jméno FO, domem. Ze strany , jméno FO, žádné výhrady nebyly. Svědkyni nikdo nikdy neupozornil na to, že sporná část pozemku není jejich vlastnictvím. Není si vědoma ani zaměřování pozemků.

34. Svědek , jméno FO, uvedl, že žalovaní jsou jeho , Anonymizováno, . V domě na adrese , adresa, bydlel od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, . Svědek se podílel na dokončovacích pracích na domě, s manželkou začal chodit v r. , Anonymizováno, , kdy uzavřeli i sňatek, dům byl v rozestavěném stavu. Pozemek, na kterém probíhala stavba, z jedné strany sousedil s , jméno FO, , z druhé strany byl tehdy obecní. Zpočátku nebyl pozemek mezi žalovanými a rodinou žalobkyně oplocen, pak tam p. , jméno FO, začal dělat oplocení, začal stavět od silnice směrem mezi domy, plot stavěl se svým tchánem. Postavil to do poloviny a pak víceméně stavbu předal svědkovi, protože svědek sváří, proto mu předal materiál – speciální výlisky a říkal, že by si přál, aby tu linii dodrželi a dodělali to tím samým směrem. Ještě jim v tom víceméně pomáhal, protože měl šikovnou malou míchačku, v níž se míchal beton. Plot byl z betonového základu a z výlisků svařených plotových rámců. Plot dostavovali svědek se švagrem a s p. , jméno FO, společně. , jméno FO, byl na místě přítomen, začal a víceméně udal směr stavby. Neměl výhrady k tomu, kudy vede plot. V domě po dostavení bydlel svědek s manželkou, švagr a švagrová (žalovaní – pozn. soudu). Užívání pozemku nebylo nijak rozděleno, pozemek užívali společně jak svědek s manželkou , právnická osoba, , tak žalovaní s dětmi. Ze strany , jméno FO, nebyly výhrady, že jim zasahují do jejich pozemku. U , jméno FO, tehdy bydlel p. , jméno FO, s manželkou a s dětmi , Anonymizováno, (, Anonymizováno, – pozn. soudu) a , Anonymizováno, . Jejich vzájemné sousedské vztahy byly korektní, za svědkem nikdy nikdo nepřišel, aby ho upozornil na to, že užívají jejich pozemek. Nikdy nebyli upozorněni, že hranice pozemku je jinde. Jak byly hranice pozemku v terénu značeny, již neví. , právnická osoba, plotu jim materiál dal p. , jméno FO, , pomáhal jim, další materiál dal také svědek a žalovaný 1). V roce možná , Anonymizováno, tam přišli něco zaměřovat, výhrady k průběhu hranice mezi , jméno FO, a žalovanými však vzneseny nebyly. Nikdy nebyli upozornění na to, že hranice vede jinde a že užívají cizí pozemek. V roce zhruba , Anonymizováno, tam byla paní ze stavebního úřadu a určovala se nějak nesrovnalost na hranici s p. , jméno FO, , který měl pozemek od silnice na pravé straně, tam se udělala kompromisní čára. Na levé straně byli , jméno FO, a to se neřešilo.

35. Další důkazy nebyly navrhovány.

36. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

37. Po skutkové stránce podle soudu bylo prokázáno, že v roce , Anonymizováno, byl vyměřen stavební pozemek p.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, o vým. , Anonymizováno, m2, který nabyli nabyvatelé , jméno FO, a , jméno FO, – , Anonymizováno, , dohodou o osobním užívání pozemku ze dne , datum, vzniklo právo osobního užívání pozemku p.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, a , jméno FO, a žalovanému 1). Oba tyto pozemky byly určeny pro výstavbu nových rodinných domů. Právní předchůdci žalobkyně pak postavili na svém pozemku dům zapsaný do katastru nemovitostí dne , datum, . Právní předchůdci žalovaných a žalovaný 1) pak též zahájili stavbu rodinného domu č.p. , Anonymizováno, na základě stavebního povolení ze dne , datum, , dům byl kolaudován dne , datum, . Ze shodných výpovědí účastníků a svědků pak jednoznačně bylo prokázáno, že v době realizace stavby domu nyní ve vlastnictví žalovaných již byl postaven dům nyní ve vlastnictví žalobkyně, kdy žalobkyně uvedla, že v domě bydlela od svých tří let, tedy od roku , Anonymizováno, , kdy svědkyně , jméno FO, – matka žalobkyně a původní spoluvlastnice nemovitostí uvedla, že do domu se nastěhovali již v roce , Anonymizováno, . Lze tedy shrnout, že na konci sedmdesátých a počátkem osmdesátých let se stali právní předchůdci účastníků a žalovaný 1 vlastníky nově zaměřených pozemků, kdy hranice byly v terénu v době zaměření označeny železnými trubkami – viz záznam na č.l. 179 spisu. Nadále však není zřejmé, zda toto vymezení hranic zůstalo zachováno, kdy byly zahájeny stavby rodinných domů, v době zahájení stavby rodinného domu žalovaných již byl postaven dům žalobkyně, která v něm bydlela do svých , Anonymizováno, let, tedy do roku , Anonymizováno, , poté bydlela jinde a stala se spoluvlastníkem domu až v r. , Anonymizováno, na základě daru svého otce. Dům č.p. , Anonymizováno, pak byl postaven mezi lety , Anonymizováno, , kdy na stavbě domu se podíleli rodiče žalovaného 1), žalovaný 1) a svědek , jméno FO, . Dům byl od počátku určen pro potřeby rodin žalovaných a dále rodiny sestry žalovaného – manželů , jméno FO, , tyto dvě rodiny také začaly v domě bydlet a užívat dům a přilehlý pozemek. Dále bylo prokázáno výpověďmi zejména žalovaných a svědků, že pozemky zprvu nebyly oplocené, oplocení se začalo stavět později, kdy se stavbou plotu začal původní spoluvlastník a právní předchůdce žalobkyně, její otec , jméno FO, , který zhotovil menší část oplocení, následně pak se k výstavbě plotu přidali stavebníci ze strany žalovaných, stavba plotu byla prováděna otcem žalobkyně, otcem žalovaného 1), žalovaným 1) a svědkem , jméno FO, . Tito se společně účastnili stavby plotu na domnělé hranici mezi pozemky. Takto zhotovený plot pak byl od doby svého vzniku respektován jako hranice a pozemek za tímto plotem směrem k domu žalovaných byl užíván společně rodinami žalovaných a , jméno FO, . O tomto svědčí též skutečnost, že na pozemku byla postavena cesta do garáže, umístěna plechová bouda, byl zde vybudován septik zasahující do sporné části pozemku, sloužící potřebám domu čp. , Anonymizováno, . Lze tedy konstatovat, že se žalovaní se svými předchůdci dostali do držby sporné části pozemku, a to někdy počátkem osmdesátých let, kdy stavba plotu byla dokončena v roce , Anonymizováno, . Nejpozději tedy v roce , Anonymizováno, pak je prokázána držba sporného pozemku žalovanými a jejich předchůdci. Prokazatelně pak byli žalovaní vyzváni žalobkyní k vyklizení pozemku až přípisem ze dne , datum, , kdy tvrzení žalobkyně o předchozím jednání o vyklizení pozemku s , jméno FO, v r. , Anonymizováno, nebylo prokázáno. Nebylo prokázáno ani to, že by došlo dříve k možnosti vzniku povědomí ze strany žalovaných a jejich právních předchůdců o tom, že hranice je jinde, kdy je otázkou, jak byly vytyčeny a označeny hranice nově zaměřených pozemků převedených předchůdcům účastníků za účelem výstavby domů a zda a jak dlouho případné hraniční body byly dochovány. Co lze považovat za jednoznačně prokázané, je to, že byla provedena výstavba oplocení mezi pozemky užívanými právními předchůdci účastníků a účastníky, a to v období , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , takto byly pozemky užívány a drženy nepřetržitě účastníky a jejich právními předchůdci, takto to bylo ze strany předchůdců žalobkyně a následně i samotnou žalobkyní dlouhodobě tolerováno a respektováno, vůči umístění plotu ve stále stejné poloze dlouhodobě nebyly žádné námitky či výhrady, a to až prokazatelně do roku , Anonymizováno, . Tvrzení, že žalovaní mohli nabýt povědomí o tom, že hranice je jinde, nebylo možno dovodit ani z provedených jednoduchých pozemkových úprav, kdy předmětem těchto úprav byly vnější hranice pozemků, tedy nikoli hranice mezi pozemky účastníků, dále pak byly řešeny hranice mezi pozemky žalovaných a , Anonymizováno, - sousedů z druhé strany.

38. Na základě zjištěného skutkového stavu pak soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, kdy žalobkyně není aktivně legitimována k podání této žaloby.

39. Podle § 3028 z.č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem40. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaných došlo k vydržení vlastnického práva ke sporné části pozemku.

41. Soud zde vyšel ze skutečnosti, že k převzetí držby sporné části pozemku ze strany žalovaného 1) a právních předchůdců žalovaných došlo v roce 1983. V té době byla držba a vydržení upravena zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen SOZ), který byl účinný až do , datum, .

42. Podle § 134 odst. 1) SOZ oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

43. Podle § 134 odst. 2) SOZ takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125).

44. Podle § 134 odst. 3) SOZ do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

45. Podle § 134 odst. 4) SOZ pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

46. Z uvedeného plyne, že hlavními předpoklady pro vznik vlastnického práva vydržením jsou existence oprávněné držby a nepřerušované plynutí doby této oprávněné držby stanovené zákonem.

47. Prioritně se soud zabýval tím, zda zde ze strany žalovaných a jejich právních předchůdců probíhala držba.

48. Podle § 129 držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

49. Držba je faktické ovládání věci (corporalis possessio, corpus possessionis) v úmyslu mít ji pro sebe (animus possidendi). Toto jednoznačně bylo prokázáno, kdy žalovaní a jejich předchůdci se spornou částí pozemku nakládali jako s vlastní, umístili na ni věci, pod povrch instalovali jímku, udržovali ji. Dále bylo třeba zkoumat, zda šlo o držbu oprávněnou.

50. Podle § 130 SOZ je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

51. Oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem; uvedené podmínky musí být splněny současně. , adresa, víra spočívá v přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, kterou drží, anebo subjektem práva, které vykonává, popřípadě že jsou dány právní skutečnosti, které mají za následek vznik vykonávaného práva.

52. Vzhledem k prokázanému skutkovému stavu pak je zřejmé, že zde došlo k oprávněné držbě sporné části pozemku, kdy dobrá víra držitelů nebyla narušena skutečnými vlastníky, naopak. Lze shrnout, že jednání jednoho z původních spoluvlastníků sporné části pozemku , jméno FO, vyvolalo vznik dobré víry žalovaných a jejich předchůdců.

53. Na základě uvedeného pak soud zkoumal, jak dlouho tato oprávněná držba nepřetržitě trvala. Zde bylo prokázáno, že od roku , Anonymizováno, oprávněná držba sporné části pozemku trvala nepřetržitě až do roku , Anonymizováno, , kdy již po deseti letech, tedy v roce , Anonymizováno, , zde došlo k vydržení sporné části pozemku ze strany žalovaných a jejich předchůdců. Ve vztahu k tomu pak je třeba podotknout, že tvrzení žalobkyně o tom, že v roce , Anonymizováno, za ní přišla p. , jméno FO, s tím, že ví, že jsou na jejím pozemku, nebylo nijak doloženo, naopak toto bylo vyvráceno právě svědeckou výpovědí jmenované, která vypovídala pod trestní sankcí, byť se jedná o , Anonymizováno, ), její výpověď byla konzistentní, přesto však jednoznačně uvedla, že o tomto s žalobkyni nemluvila. Tvrzení žalobkyně nebylo podpořeno ani výpovědí svědky , jméno FO, , která se v mnohém lišila od skutečností zjištěných z jiných důkazů, což lze přičíst zčásti časovému odstupu, ale též rodinnému vztahu s žalobkyní, navíc i sama žalobkyně uváděla, že jednou jednala s p. , jméno FO, o tom, že je vlastnicí sporné části pozemku, již v r. , Anonymizováno, , následně však tvrdila, že takto jednali v r. , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, . Ani svědkyně , jméno FO, neuvedla nic, co by prokazovalo, že v době plynutí vydržecí doby byla narušena oprávněnost držby žalovaných a jejich předchůdců a jejich dobrá víra ve své vlastnictví. Naopak obě strany uvedly, že vztahy byly dlouhodobě nekonfliktní, hranice byly dlouhodobě respektovány, tedy i samotní původní vlastníci sporné části pozemku utvrzovali svým chováním žalované a jejich předchůdce o oprávněnosti jejich držby.

54. Na základě toho pak jednoznačně došlo k vydržení vlastnického práva sporné části pozemku a žalobkyně tak postrádá aktivní legitimaci k vedení tohoto sporu. Následné chování žalovaných, kdy tito se záměrem zachování dobrých sousedských vztahů nabídli žalobkyni vyrovnání, nemění nic na tom, že tito již se stali vlastníky.

55. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

56. Dále proto bylo třeba rozhodnout o náhradě nákladů tohoto řízení podle § 142 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

57. Zde je nutno odlišit jednotlivé části procesu. Právní zástupkyni v řízení před soudem prvního stupně byla přiznána odměna za právní zastoupení, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, zastoupení u jednání dne , datum, v délce více než dvě hodiny, dále sepis vyjádření a zastoupení u jednání dne , datum, , tedy odměna za šest úkonů po , částka, , ke každému úkonu právní pomoci pak náleží odměna hotových výloh – tzv. režijní paušál ve výši , částka, .

58. V odvolacím řízení žalovaným žádné náklady nevznikly.

59. Dále pak náleží odměna za zastoupení u jednání dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , tedy 4 úkony po , částka, a 4 x , částka, režijní paušál. Zástupkyně žalovaných dále doložila požadované cestovné, kdy za jednu cestu na trase , adresa, – zpět činí náhrada za použití motorového vozidla při průměrné spotřebě dle TP 7,7 /4,8 /5,8 [l/100km], ceně motorové nafty podle vyhlášky 398/2023 Sb.,, částka, /l a sazbě základní náhrady za opotřebení vozu , částka, /km, počtu ujetých kilometrů 214 km celkem , částka, , vykonány byly cesty k celkem , hodnota, jednáním soudu. Za tuto část činí náklady řízení , částka, .

60. Soud proto žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .