21 C 37/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro žaloba na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným výkonem veřejné moci

I. Žalovaná je povinna ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 60 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč od dne 8. 2. 2024 do 17. 4. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 60 000 Kč od dne 18. 4. 2024 do zaplacení.

II. Návrh, jímž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 160 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 160 000 Kč od dne 8. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 40 763,15 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 7. 2. 2024 se žalobce po částečném zpětvzetí a doplnění žaloby ze dne 3. 9. 2024 (č. l. 136) domáhal zaplacení částky 220 000 Kč, která se skládá z náhrady újmy za trestní stíhání v rozsahu 160 000 Kč a náhrady za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 60 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 260 000 Kč ode dne 8. 2. 2024 do 17. 4. 2024 (tj. ve výši 14,75 % ročně) a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 220 000 Kč ode dne 18. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalobce k tomu uvedl, že usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, bylo zahájeno jeho trestní stíhání coby , právnická osoba, , spolu s trestním stíháním , jméno FO, pro přečin porušení povinnost při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Státní zástupce , Anonymizováno, poté podal na žalobce a na , jméno FO, k , Anonymizováno, , adresa, obžalobu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, pro spáchání uvedeného přečinu. Rozsudkem , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , který stejného dne nabyl právní moci ve zprošťujícím výroku, byl žalobce zproštěn dané obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu. Nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání až do jeho skončení mělo dojít u žalobce k újmě , Anonymizováno, . Bylo zejm. tvrzeno, že trestní stíhání žalobci způsobilo , Anonymizováno, . Trestní stíhání přitom ohrožovalo samotnou další profesní existenci žalobce, kdy by v případě odsouzení za úmyslný trestný čin přišel o zaměstnání, kterému se věnoval celý profesní život, a současně by přišel o nárok , Anonymizováno, , kdy by pak byla jeho rodina ohrožena finanční nouzí. Vědomí těchto důsledků a délka trvání trestního stíhání, kdy musel nadále docházet do zaměstnání, kde se setkával , Anonymizováno, měly znamenat pro žalobce , Anonymizováno, . Z profesního hlediska mělo trestní stíhání pro poškozeného negativní vliv, když předtím byl hodnocen jeho výkon , Anonymizováno, jako příkladný, byl neformálním zástupce vedoucího , jméno FO, a po jeho odchodu měl zastávat jeho pozici. Následně po zahájení trestního stíhání bylo vyhlášeno výběrové řízení, kdy mu bylo ze strany vedení , Anonymizováno, sděleno, že by se do výběrového řízení neměl hlásit, kdy mu tak trestní stíhání zamezilo v profesním postupu. Žalobce upozorňoval na to, že , Anonymizováno, bylo jeho trestní stíhání známo, což bylo pro žalobce , Anonymizováno, . Žalobce se po skončení trestního stíhání rozhodl podat žádost o propuštění, neboť necítil podporu vedení , Anonymizováno, , , Anonymizováno, se mu za neoprávněné podezření neomluvilo. Žalobce se v osobním životě , Anonymizováno, . Trestní stíhání žalobci přivodilo , Anonymizováno, by to mohlo způsobit další potíže v zaměstnání. Žalobce vyčíslil svou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním na částku 200 000 Kč, kdy dne , datum, došlo k její částečné úhradě ve výši 40 000 Kč, žalobce tak požaduje z daného titulu náhradu ve výši 160 000 Kč. Žalobce současně požaduje s odkazem na předložený manuál , právnická osoba, z , Anonymizováno, zaplacení částky 60 000 Kč představující náhradu za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání, kdy se mělo jednat z pohledu právního i skutkového o banální případ, kdy orgány činné v trestním řízení ještě v průběhu přípravného řízení bezdůvodně neprovedly žalobcem navrhované důkazy, což se stalo až v řízení před soudem, na základě čehož pak došlo k vyhlášení zprošťujícího rozsudku. Na základě takového pochybení došlo k prodloužení trestního stíhání až na dobu asi 16 měsíců, kterou žalobce považuje za nepřiměřenou. Žalobce současně požaduje z obou svých nároků zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od uplynutí šesti měsíců, co byla žalovaná marně vyzvána k jejich úhradě, tj. od 8. 2. 2024, do zaplacení.

3. Žalovaná nárok žalobce popírala, kdy dle jejího stanoviska omluva a částka 40 000 Kč vyplacená dne , datum, zcela pokryla vzniklou újmu trestním stíháním, kdy žalovaná zejm. upozornila na to, že žalobce byl obviněn pro přečin porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 trestního zákoníku, za který hrozil trest odnětí svobody v trvání dvou let, kdy mu fakticky nehrozil nepodmíněný trest odnětí svobody, věc nebyla medializována, dozvěděla se o něm z rodiny toliko jeho manželka, dané trestní řízení nebylo vedeno vazebně, žalovaná však připustila, že trestní stíhání mohlo zasáhnout do rodinného života žalobce. Dle názoru žalované nebylo prokázáno, že by byl v důsledku trestního stíhání znemožněn kariérní růst žalobce, a kdyby žalobci někdo z vedení , Anonymizováno, naznačil, aby se neúčastnil výběrového řízení, toto by nebylo možno klást , Anonymizováno, k tíži, neboť by takto jednaly jiné osoby v obavě z nezákonného jednání žalobce, což by nebyl důsledek trestního stíhání. Žalovaná dále uvedla, že trestní stíhání trvalo přiměřenou dobu, nebyly ani podávány stížnosti na průtahy či návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu, vznesený nárok na náhradu nepřiměřené délky trestního stíhání tak není důvodný.

4. Z přípisu žalobce ze dne 5. 8. 2023, který byl dle potvrzení z č. l. 69 doručen žalované dne 7. 8. 2023, se podává uplatnění daného nároku žalobce u žalované.

5. Soud dále provedl k důkazu spis , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , spisová značka, , z něhož bylo zjištěno trestní řízení na základě podnětu , Anonymizováno, a následné obvinění žalobce, jak bylo zjištěno z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, (též na č. l. 11-25), kdy byl žalobce obviněn, že v době nejméně od , datum, do , datum, měl dílem sám a dílem společně se svým přímým nadřízeným , jméno FO, , Anonymizováno, bez vědomí svých nadřízených vědomě umožnit ve , Anonymizováno, blíže popsaných případech sobě a dalším , Anonymizováno, , Anonymizováno, bez jejich vědomí pobírání , Anonymizováno, za neodsloužené celé směny tím, že uvedl nepravdivé údaje do , Anonymizováno, vedoucího oddělení , Anonymizováno, , adresa, , a to přesto, že věděl, že tito , Anonymizováno, tuto službu nevykonali a nebyli ve službě vůbec fyzicky přítomni, čímž měl společně s , jméno FO, způsobit škodu v celkové výši 112 168,56 Kč, čímž porušil povinnosti , Anonymizováno, . Toto jednání bylo kvalifikováno jako přečin porušení povinnost při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

6. Ze stížnosti žalobce proti tomuto usnesení o zahájení trestního stíhání bylo zjištěno podání stížnosti, jež byla zejm. odůvodněna nenaplněním skutkové podstaty daného přečinu, včetně absencí vzniku škody, absencí motivu žalobce, bylo argumentováno okolnostmi pandemické situace , podezřelý výraz, , omezení , Anonymizováno, v době pandemické situace, kdy vedoucí oddělení usiloval o to, aby se nedocházelo na pracoviště, pokud není náplň práce, absencí odpovědnosti žalobce za denní , Anonymizováno, . Usnesením státního zástupce ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, (téže na č. l. 50 – 38) bylo zjištěno zamítnutí dané stížnosti, neboť státní zástupce s ohledem zejm. na objektivně vzniklou škodu vyčíslenou , Anonymizováno, , pravděpodobnost závěru policejního orgánu ohledně role žalobce či právní postavení žalobce ve vztahu ke svěřeným pracovním povinnostem souvisejícím se správou cizího majetku dospěl k závěru o nedůvodnosti námitek obhajoby.

7. Z podání podnětu k provedení vnitřního dohledu ze dne , datum, vyplynulo, že se obhájce žalobce obrátil na dohledový orgán mj. s tím, že se dozorový státní zástupce nevypořádal dostatečně s argumenty žalobce při rozhodování o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy zahájení trestního stíhání je nesprávné či předčasné, nebyly zejm. řádně zkoumány, doloženy a vyhodnoceny vztahy na pracovišti žalobce, a to i ve vtahu k vyplňování výkazů, kdy žalobce toliko vyplňoval výkazy dle denních , Anonymizováno, , za které neměl odpovědnost, nic neschvaloval, nebyly k tomu doložena potřené interní normy apod. Z vyrozumění státního zástupce , Anonymizováno, ze dne , datum, (též na č. l. 26 -30) vyplynulo, že dohledový státní zástupce konstatoval důvodné podezření na spáchání dané trestné činnosti žalobcem, jenž se mohl i v dané situaci zachovat způsobem, který by nezakládal jeho trestního odpovědnost, a vyhodnotil postup dozorového státního zástupce tak, že tento nevyžaduje zásah vyššího státního zastupitelství.

8. Z návrhu na doplnění dokazování ze dne 8. 5. 2022, který navazoval na předchozí odmítnutí návrhu na doplnění dokazování ze dne 8. 2. 2022, vyplynulo, že obhajoba žádala o výslech svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , dále , jméno FO, a , jméno FO, . Bylo namítáno, že nebyl připojen trestní spis , Anonymizováno, , adresa, , v rámci něhož došlo k odložení věci podezřelé , Anonymizováno, , že bylo odmítnuto opatření listin, zejm. interních listin , Anonymizováno, , adresa, a , Anonymizováno, .

9. Ze záznamu o odmítnutí návrhu na doplnění vyšetřování ze dne 19. 5. 2022 vyplynulo, že bylo odmítnuto provedení výslechů svědků , jméno FO, , , jméno FO, , kteří již měli být vyslechnuti dostatečně, kdy požadovaný výslech , jméno FO, k tomu, zda , jméno FO, musel vědět o nepřítomnosti příslušníků , Anonymizováno, , nebyl též hodnocen jako podstatný (tj. z hlediska naplnění skutkové podstaty trestného činu), z téhož důvodu nebyl shledán důvodný ani další výslech , jméno FO, , adresa, , jméno FO, , stejně tak jako návrh na připojení trestního spisu týkající se , Anonymizováno, , neboť tento s danou věcí žalobce relevantně nesouvisí. Též policejní orgán upozornil na to, že vedoucí oddělení , jméno FO, (a jeho zástupce , jméno FO, ) již byli vyslechnuti, kdy výslech ostatních vedoucích , Anonymizováno, je zbytečný, kdy i s ohledem na již opatřené listiny není důvodné tyto doplňovat.

10. Z přípisu obhájce ze dne 29. 5. 2022 (též na č. l. 39-40) vyplynulo, že obhájce žalobce žádal, aby státní zástupce přezkoumal rozhodnutí policejního orgánu o zamítnutí návrhu na doplnění dokazování.

11. Z vyjádření státního zástupce , Anonymizováno, ze dne , datum, (shodně na č. l. 68) se podává, že státní zástupce vyhodnotil postup policejního orgánu za dostatečný, kdy měly být dosud zjištěny skutečnosti v nezbytném rozsahu. V návaznosti na to pak byla podána obžaloba.

12. Z obžaloby státního zástupce , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (též na č. l. 41 – 57) se podává, že byl žalobce pro totožný skutek s danou právní kvalifikací obžalován u , Anonymizováno, , adresa, , kdy mu byl navržen , Anonymizováno, .

13. Z přípisu ze dne 16. 11. 2022 (shodně na č. l. 58 – 59) se podává navržení obdobných důkazů, jako bylo činěno v přípravném řízení, tj. zejm. výslech , jméno FO, a , jméno FO, a dle zejm. důkaz podklady , adresa, a z , Anonymizováno, ohledně řešení , Anonymizováno, .

14. Z přípisu ze dne 1. 8. 2022 (shodně na č. l. 60 – 67) se podává návrh na předběžné projednání obžaloby a zastavení řízení, kdy bylo obhajobou zejm. upozorněno na absenci naplnění skutkové podstaty žalobcem a nedostatečné zjišťování skutečností jdoucích ve prospěch žalobce.

15. Následně se dle protokolů o hlavních líčení konalo dne , datum, hlavní líčení. Dle rozsudku , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (též na č. l. 70 – 77) byl žalobce zproštěn dané obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu. Daný rozsudek nabyl právní moc ve zprošťujícím výroku již , datum, . Trestní stíhání žalobce tak trvalo necelých šestnáct měsíců.

16. Z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že tomuto je stále nepříjemné se ve vzpomínkách vracet k období jeho trestního stíhání, dané období pociťuje jako velmi nepříjemné v profesním i v rodinném životě, myšlenka na trestní řízení jej provázela celý den, myslel na to i během svých sportovních aktivit, z jeho pohledu se kvůli trestnímu stíhání zastavil jeho kariérní růst, kdy asi týden po sdělení obvinění mělo probíhat výběrové řízení, kterého se měl účastnit jako jediný účastník a měl dle hodnocení žalobce s největší pravděpodobností postoupit na funkci , Anonymizováno, , kdy do té doby byl jenom , Anonymizováno, . Do tohoto výběrového řízení byl přihlášen a na doporučení , Anonymizováno, , jméno FO, , který obviněnému řekl, aby nepočítal s postupem s „takovým obviněním“, se jej neúčastnil. Žalobce myslel i na to, jak bude trestním stíháním ovlivněna i jeho rodina. Žalobce působil u , Anonymizováno, skoro , Anonymizováno, let, neměl mít kázeňský přestupek. Žalobce po skončení trestního řízení nakonec odešel od , Anonymizováno, , protože neměl důvěru ve vedení, , Anonymizováno, . Se svými těžkostmi z trestního stíhání se svěřil z rodinného okruhu pouze manželce, s ohledem na své , Anonymizováno, . Na dotaz uvedl, že neměl zdravotní komplikace a z důvodu svého stresu se nechtěl obracet na psychologa či psychiatra z obav ohledně omezení v práci, kdy by minimálně musel , Anonymizováno, , žalobce přitom potřeboval pracovat a vydělávat. V dané době měl , Anonymizováno, . O trestním stíhání se , Anonymizováno, vědělo, byl i v souvislosti s tím kolegy dotazován, žalobci to bylo velmi nepříjemné. Žalobce se bál, že skončí , Anonymizováno, . Poté, co přebral sdělení obvinění, žádal žalobce o (dočasné) zproštění výkonu služby, což nebylo akceptováno. V souvislosti s daným trestním řízení nebyl zadržen. V průběhu následné služby se podílel i na denních rozkazech a pracovních výkazech (tj. na činnosti, pro kterou byl trestně stíhaný).

17. Ze svědecké výpovědi manželky žalobce, , Anonymizováno, , která obsahově koresponduje s jejím prohlášením ze dne , datum, z č. l. 110, vyplynulo, že se s žalobcem domluvili, že nebudou nikomu říkat o daném trestním stíhání. Žalobce se dle hodnocení svědkyně změnil, byl vždy velký sportovec, usměvavý, veselý člověk, dříve chodili na zábavy, jezdili na dovolené. Poté se však , Anonymizováno, . K ukončení služebního poměru žalobce svědkyně vypověděla, že se na tom spolu domluvili, v práci se jej na trestní řízení lidé měli ptát, být zvědaví, dívat se na něj skrz prsty.

18. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, vyplynulo, že tento je blízký přítel žalobce, s nímž se zná mnoho let a s nímž v minulosti pracoval , Anonymizováno, i po dobu trestního stíhání žalobce. Svědek pozoroval, jak žalobce, jenž byl výřečný a veselý, , Anonymizováno, . Popsal to, že se , Anonymizováno, o trestním řízení mluvilo, svědek zaznamenal, jak situaci těžce nesl žalobce i od jeho manželky. O trestním stíhání nakonec věděli „úplně všichni“, věděli o tom i , Anonymizováno, , kteří se i svědka na trestní řízení dotazovali, dozvěděli se to i „, Anonymizováno, ). Dle pozorování svědka , Anonymizováno, .

19. Z personálního spisu žalobce z , adresa, vyplynulo, že v roce , Anonymizováno, žalobce požádal o přijetí do , Anonymizováno, poměru jako , Anonymizováno, , kdy dle čestného prohlášení byl předtím zaměstnán na jiných pozicích pouze několik málo let. Žalobce byl následně téhož roku přijat do , Anonymizováno, , který nadále vykonával, kdy tento obdržel ve spise založené písemné pochvaly, byl dle jednotlivých rozhodnutí postupně povyšován a byly mu pravidelně přiznávány odměny za plnění pracovních úkolů, kdy dle jednotlivých , Anonymizováno, hodnocení dosahoval pravidelně velmi dobrých výsledků. Jeho celkový výkon zaměstnání tak lze označit za velmi dobrý (, Anonymizováno, ). Dle žádosti ze dne , datum, požádal žalobce o , datum, .

20. Z vyžádaného spisu , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti nad rámec obsahu trestního spisu , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , spisová značka, , kdy se obhájce žalobce v dané trestní věci obrátil na dohledový orgán dle přípisu ze dne 3. 2. 2022, jenž obhájci sdělil přípisem ze dne 7. 4. 2022, že jeho podnět je hodnocen jako nedůvodný.

21. Soud neprovedl požadovaný dozorový spis , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, , neboť tento nebyl soudu předložen z důvodu absence zákonného podkladu, kdy bylo státním zástupcem konstatováno (č. l. 118), že všechny podstatné informace z hlediska trestního řízení jsou obsaženy v trestním spisem , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , spisová značka, , o čemž soud nemá důvod pochybovat. Z doplňujícího sdělení státního zástupce ze dne 23. 9. 2024 (č. l. 147) vyplynulo, že daný dozorový spis neobsahuje žádné informace o pokynech či úkolech orgánů činných v trestním řízení směřujících k vědomě nespravedlivému trestnímu stíhání, popř. o motivaci úředních osob takové trestní stíhán vést. Žalobce ani řádně netvrdil, které nové skutečnosti by tímto spisem měly být prokázány, a soud tak tento důkazní návrh pro nadbytečnost neprovedl.

22. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v pozdějším znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“) právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

23. Podle § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

24. Podle § 31a odst. l, 2 zákona o odpovědnosti za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

25. Soud vyšel na základě provedeného dokazování zejm. ze skutečnosti, že žalobce, , Anonymizováno, zařazený coby , Anonymizováno, , byl nespravedlivě trestně stíhán po dobu asi , Anonymizováno, měsíců z důvodu podezření ze spáchání přečinu porušení povinnost při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit v zásadě administrativní činností, při níž nezneužil svou pravomoc, kdy měl úmyslně neoprávněně vykazovat pracovní činnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, během pandemického období na přelomu let , Anonymizováno, . Žalobce byl ohrožen sazbou trestu odnětí svobody až na dvě léta, kdy byl následně pravomocně zproštěn obžaloby ve smyslu § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobce nemohl důvodně očekávat uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, kdy by byl hodnocen jako osoba jinak bezúhonná, nepodával se a nebyl ani tvrzen jakýkoli zavrženíhodný úmysl žalobce či jiné výrazné přitěžující okolnosti, kdy státní zástupce v podané obžalobě navrhoval uložit žalobci v souladu s tím poměrně mírný podmíněný trest odnětí svobody v trvání ¼ zákonné sazby (tj. v trvání šesti měsíců). V rámci daného trestního řízení nebyl žalobce omezen na svobodě, nebyl ani přímo omezen v dosavadním výkonu svého zaměstnání. Daná věc nebyla medializována, avšak vědomost o ní se rozšířila na jeho pracoviště , Anonymizováno, i na , Anonymizováno, , adresa, , k němuž žalobce , Anonymizováno, , a též i , Anonymizováno, . Žalobce přitom u , Anonymizováno, pracoval asi , Anonymizováno, let a z výpovědi žalobce, která v tomto koresponduje s výpovědí jeho manželky a , jméno FO, , vyplynulo, že trestní stíhání se projevilo velmi silným zásahem do jeho psychické pohody, , Anonymizováno, Žalobce čelil úvahám o ztrátě , Anonymizováno, za více jak , Anonymizováno, řádně vykonávané práce , Anonymizováno, . Jde-li o argumentaci žalobce, že žalovaná z titulu odpovědnosti za nezákonné trestní stíhání odpovídá za ztrátu jeho zaměstnání u , Anonymizováno, , nelze pominout, že trestní řízení samo o sobě nezpůsobilo ukončení , Anonymizováno, poměru, neboť k tomu vedlo dobrovolné, uvážené rozhodnutí samotného žalobce učiněné až po skončení trestního stíhání, kdy takové rozhodnutí vycházelo z úkorně vnímaného přístupu , Anonymizováno, (srov. výpověď samotného žalobce). Soud nicméně vedle rozšíření informací o trestním stíháním na , Anonymizováno, dovodil další zásah do profesního života žalobce, kdy se žalobce z důvodu trestního stíhání neúčastnil výběrového řízení, v němž měl coby jediný uchazeče, který řádně působil u , Anonymizováno, velmi dlouho dobu , Anonymizováno, , subjektivně uspět, neboť žalobce upozornil jeho nadřízený na skutečnost, že coby osoba trestně stíhaná nemůže s povýšením počítat. Probíhající trestní stíhání pro trestnou činnost páchanou v souvislosti s výkonem zaměstnání, které mohlo ústit v odsouzení, bylo logicky způsobilé vyvolat dojem, že by žalobce neměl být povýšen, kdy vystresovaný žalobce toto vzal na vědomí a po sdělení ze strany vedení , Anonymizováno, se raději (tj. z důvodu trestního stíhání) výběrového řízení neúčastnil.

26. Soud v dané věci aplikoval shora citovaná ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu (srov. rozsudek NS ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011), a to z hledisek vyjádřených v rozsudku NS ČR ze dne ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 a na něj navazujícím rozsudku ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, kdy bylo postaveno na jisto nezákonné trestní stíhání žalobce, které žalobce nijak nezavinil a jež skončilo jeho zproštěním, přičemž poskytnutá omluva zjevně nevyvažuje intenzitu zásahu do práv žalobce. Soud vyšel z toho, že při zkoumání výše náhrady zadostiučinění za trestní stíhání je významnější odchylka od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném možná jen tehdy, bude-li řádně zdůvodněna, přičemž pro zkoumání výše náhrady je rozhodující povaha věci, délka řízení a následky způsobené trestním řízením v osobností sféře žalobce.

27. Žalobce označoval větší množství různých rozhodnutí, které však dle hodnocení soudu nevykazují relevantní skutkové podobnosti. Žalobce velmi obecně poukázal na rozhodnutí v přípisu ze dne 29. 8. 2024 (tj. ve věci Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 22 Co 1489/2017, sp. zn. 19 Co 637/2018, Městského soudu v Praze sp. zn. 23 Co 185/2020, sp. zn. 58 Co 231/2020, sp. zn. 15 Co 29/2018, Krajského soudu v Plzni sp. zn. 11 Co 76/2021, sp. zn. 13 Co 89/2021, sp. zn. 18 Co 78/2021, Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 318/2021, sp. zn. 62 Co 335/2021, sp. zn. 14 Co 119/22, sp. zn. 28 Co 142/2021 s přiznanou částkou v rozptylu od 70 000 Kč do 819 000 Kč), která byla vybrána bez selekce a bližších tvrzení pouze na základě kritéria spočívající v tom, že došlo ke spáchání ekonomické trestné činnosti , Anonymizováno, (jakkoli trestná činnost, jíž se měl dopustit žalobce, vůbec neměla být spáchána v postavení úřední osoby), kdy žalobce učinil aritmetický průměr za jeden měsíc stíhání, který by pak měl odpovídat požadované náhradě újmy, což však není postup odpovídající uvedené judikatuře. Uvedené případy přitom nejsou srovnatelné s projednávaným případem, kdy byla zcela nesrovnatelná délka jejich trvání (tj. při výpočtu údajů z předložené tabulky od 48 měsíců po 141 měsíců) a současně se týkala jiné trestné činnosti příp. i s jinou trestní sazbou, než tomu bylo v případě žalobce, a nebyla tvrzená relevantní skutková podobnost.

28. Dále žalobce již konkrétně argumentoval rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2021 č. j. 30 Co 133/2021-470, který se týkal asi dvojnásobně trvajícího trestního stíhání (tj. 34 měsíců), pro jinou trestnou činnost, tj. pro přečin zanedbání povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle § 221 odst. 1 trestního zákoníku se sazbou trestu odnětí svobody v trávní toliko 6 měsíců, přičemž se týkalo zastupitele města a nemohlo tak být vůbec bráno v potaz specifické postavení žalobce coby , Anonymizováno, , kdy i namítaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2021 č. j. 15 Co 26/2021-215, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2021 č. j. 21 Co 284/2021-217, popř. rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 70 Co 211/2021 a sp. zn. 20 Co 134/2021 nejsou srovnatelné z obdobných důvodů.

29. Žalobce dále upozornil na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2018 č. j. 15 Co 395/2015-341, kterým byl konstatován nárok ve výši 150 000 Kč za trestní stíhání trvající skoro dva roky, kdy byl posuzován případ , Anonymizováno, , stíhaného pro závažnější přečin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákona v tehdejším znění se sazbou trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let, tj. navíc pro trestnou činnost, kterou měla být zneužita svěřená pravomoc, kdy byl daný , Anonymizováno, . Neporovnatelný je obdobně i další namítaný případ rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2015 č. j. 19 Co 421/2014-213 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016 č. j. 14 Co 361/2016-256, kdy byla v obou případech vyhodnocena jako adekvátní náhrada 100 000 Kč za necelé dva roky trvající trestní stíhání pro stejný přečin, tj. pro trestnou činnost, kterou měla být zneužita svěřená pravomoc, jednalo se též o v obou případech o osobu zastávající , Anonymizováno, a došlo k postavení dané osoby po dobu trestního stíhání mimo službu.

30. Není srovnatelný ani případ rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 5. 2022 č. j. 17 Co 49/2022-379 s vyhodnocenou újmou ve výši 100 000 Kč, který se týkal , Anonymizováno, stíhaného pro přečin nedovoleného ozbrojování dle § 279 odst. 1 trestního zákoníku se stejnou sazbou trestu odnětí svobody, avšak s dobu trestního stíhání přesahující tři roky, kdy byl daný , Anonymizováno, postaven mimo službu či byl mj. krátkodobě omezen na svobodě, což postrádá podobnost s případem žalobce.

31. Soud však vyhodnotil jako relevantní případ, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2021 č. j. 15 Co 289/2021-181 se závěrem o náhradě ve výši 50 000 Kč splatné 7. 1. 2021 a jenž se týkal , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), obviněného ze spáchání pokračujícího přečinu podvodu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku spáchaného formou pomoci dle § 24 odst. 1 trestního zákoníku, tj. se shodnout sazbou trestu odnětí svobody v trvání až dvou let, kdy věcná podstata daného skutku je zcela srovnatelná s případem žalobce, kdy se mělo jednat o , Anonymizováno, (a zatímco žalobce měl k újmě , Anonymizováno, ), danému , Anonymizováno, shodně jako v případě žalobce fakticky nehrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, současně není dán velký rozdíl ani v trvání trestního stíhání, kdy byl daný , Anonymizováno, stíhán dle hodnocení Městského soudu v Praze krátkou dobu 13 měsíců (a žalobce o něco déle, okolo 16 měsíců). Ani daný , Anonymizováno, nebyl zproštěn výkonu funkce, jednalo se v obou případech o osoby jinak bezúhonné. Je sice dán rozdíl ohledně postavení daného , Anonymizováno, , tj. , Anonymizováno, , který byl vedoucím odboru , Anonymizováno, , což je kompenzováno i rozdílnou délkou trvání trestního stíhání, nicméně jsou dány další podobnosti ohledně narušení pověsti na pracovišti, kdy byl daný , Anonymizováno, na dané trestní řízení na pracovišti dotazován (podobně jako žalobce), oba shodně mohli počítat s tím, že v případě uznání viny přijdou o své zaměstnání a , Anonymizováno, , přičemž důvodu zproštění v řízení před soudem byl u obou byl totožný, tj. dle § 226 písm. b) trestního řádu.

32. Soud však nenašel zcela srovnatelný případ, nicméně se opřel o uvedený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2021 č. j. 15 Co 289/2021-181 týkající se podobné věci, v níž byla přiznána náhrada 50 000 Kč, a to jako o minimální základ náhrady za újmu, kdy ostatní případy jsou v porovnáním k němu natolik odchylné, že je soud nehodnotí jako způsobilé k porovnání. Soud závěry o výši náhrady modifikoval o zjištěný skutkový stav, aby vyhovovala obecně sdílené představě spravedlnosti, kdy zejm. z výpovědi žalobce, jeho manželky i , jméno FO, vyplynuly zásadní rozdíly v následku nezákonného trestního stíhání. U žalobce došlo k narušení profesního života mj. tím, že trestní stíhání přispělo k tomu, že se žalobce neúčastnil výběrového řízení na vyšší pozici, ve vztahu k němuž měl vzhledem k okolnostem a po mnoha odsloužených let subjektivně pociťované vyhlídky na úspěch. Došlo též v souhrnu k výraznému zásahu do jeho psychického stavu, byly narušeny jeho volnočasové aktivity a jeho rodinný život, , Anonymizováno, , byl v důsledku trestního stíhání utlumen jeho kontakt s ostatními lidmi, trestní stíhání mu způsobilo , Anonymizováno, . Jakkoli si žalobce musel být racionálně vědom, že mu nebude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, přesto soud nemá důvod nevěřit jeho výpovědi, že i tuto představu subjektivně prožíval, přičemž se nacházel ve zcela specifické situaci , Anonymizováno, . Zvýšenou míru zásahu v psychické oblasti ostatně dokládá i skutečnost, po době více jak roku a půl od skončení trestního stíhání žalobce pociťuje prožité události úkorně a nechce o nich hovořit, jak též vyplynulo z jeho výpovědi.

33. Soud s ohledem na skutkové okolnosti popsané shora, které odlišují náhradu za újmu posuzovanou rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2021 č. j. 15 Co 289/2021-181, dovodil u žalobce oprávněnost nároku ve výši 100 000 Kč. Jakkoli se jedná o částku dvojnásobnou, soud ji vyhodnotil jako adekvátní specifické situaci žalobce. Výši náhrady 100 000 Kč za danou újmu nelze dle hodnocení soudu považovat neadekvátní ani z hlediska žalobcem namítané - v průběhu více jak dvou desetiletí nebývalé - ztrátě hodnoty peněz (srov. přehled ČSÚ z č. l. 194, kdy v roce , Anonymizováno, činila průměrná inflace dle indexu spotřebitelských cen výši , Anonymizováno, %, avšak poté v roce , Anonymizováno, výši , Anonymizováno, % ročně a v roce , Anonymizováno, výši , Anonymizováno, % ročně).

34. Soud proto při úvaze o stanovení výši náhrady dospěl k závěru, že je žaloba v části týkající se náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním důvodná částečně, a to ve výši 60 000 Kč, kdy bylo dosud na nárok v původní výši 100 000 Kč hrazeno 40 000 Kč. Soud tak žalobě vyhověl v rozsahu 60 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy dne 7. 2. 2024 žalobkyni uplynula šestiměsíční lhůta po písemné výzvě k úhradě. Žalobci tak náleží zákonný úrok z prodlení z částky 100 000 Kč za dobu od 8. 2. 2024 do dne její částečné úhrady dne 17. 4. 2024 a dále od 18. 4. 2024 již z částky 60 000 Kč do zaplacení. Ve zbývající části nároku v částce 100 000 Kč pak byl nárok žalobce zamítnut.

35. Dle § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

36. Dle § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

37. Dle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

38. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dne , datum, bylo zahájeno trestní stíhání, které se dostalo z fáze přípravného řízení podáním obžaloby ze dne , datum, (tj. po necelých , Anonymizováno, měsících) do fáze řízení před soudem. Fáze řízení před soudem probíhala pouze u soudu prvního stupně, trvala podobnou dobu jako řízení přípravné a byla ukončena právní moci zprošťujícího rozsudku , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, . Dané trestní stíhání tedy trvalo celkem asi , Anonymizováno, měsíců. Toto trestní řízení nebylo vedeno vazebně a nebyl v rámci něj zajištěn majetek ve smyslu § 2, odst. 4, věty druhé zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, v pozdějším znění, což by kladlo zvláštní nároky na rychlost řízení. Daná trestní věc nebyla skutkově banální, jak tvrdil žalobce, neboť byla vedena proti dvěma obviněným pro podezření ze spáchání skoro , Anonymizováno, dílčích skutků, jež se týkaly různých situací a různých osob, jež musely být dokumentovány a orgány činném v trestním řízení jednotlivě posuzovány, což si objektivně vyžaduje větší časový prostor. Tomu odpovídá i rozsahu přesahující , Anonymizováno, listů trestního spisu, kdy tedy musely být vyhodnocována stovky listin a ještě v přípravném řízení byly provedeny asi dvě desítky podaných vysvětlení, na což navázaly další výslechy osob v řízení před soudem. Lze konstatovat, že takové trestní stíhání trvající asi , Anonymizováno, měsíců trvalo spíše kratší dobu, přičemž se z obsahu spisu nepodávají průtahy, které by na tomto hodnocení něco měnilo.

39. Žalobcova argumentace nepřiměřené délky trestního vychází z toho, že policejní orgán či státní zástupce neprovedly obhajobou navržené důkazy svědčící ve prospěch žalobce a že až na základě takových důkazů mohly orgány činné v trestním řízení dojít k závěru o nedůvodnosti trestního stíhání. Skutečnost, že bylo zahájeno trestní řízení a následně podána obžaloba, je však plně zahrnuta do úvah o výši náhrady újmy způsobené trestním stíháním, neboť pokročilejší fáze trestního řízení s sebou nese intenzivnější zásah. Zahájení trestního stíhání či podání obžaloby samo o sobě neznamená zásah do práva žalobce na vedení řízení v přiměřené lhůtě. Není patrný jakýkoli záměr osob vystupujících za orgány činné v trestním řízení nezákonně prodlužovat trestní stíhání žalobce, policejní orgánu a státní zástupce si dle obsahu spisu vyhodnocovali důvodnost důkazních návrhů na základě svých skutkových a právních úvah a při vědomí toho, že těžiště dokazování je v řízení před soudem, těmto případně nevyhověli a informovali o tom obhajobu, jak bylo shrnuto výše, přičemž i trestní soud při počátečním hodnocení obžaloby dospěl k závěru, že je žalobce důvodně podezřelý ze spáchání trestné činnosti, neboť nařídil hlavní líčení a věc rovnou nevyřídil jinak. Z trestního spisu je přitom patrno, že v průběhu celého trestního stíhání od počátku do jeho konce nebylo významných pochyb, že žalobce vědomě nepravdivě vykazoval u , Anonymizováno, účast na pracovní směně (což vyplývalo již z výpovědí samotného žalobce), na základě čehož pak docházelo k proplácení , Anonymizováno, příjmu, což tvořilo nosný základ podezření na spáchání předmětné trestné činnosti.

40. S ohledem na skutečnost, že nebylo prokázáno, že by trestní stíhání trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, byla žaloba v části týkající se nároku z toho vyplývajícího, tj. v částce 60 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 8. 2. 2024 do zaplacení, zamítnuta.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 763,15 Kč, kdy bylo žalobci přiznáno práva na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, jakkoli soud nedovodil i právo za nepřiměřenou délku jeho trvání, výše přiznané náhrady závisela na úvaze soudu, přičemž přiznání nekrácené výše náhrady je adekvátní s ohledem charakter věci, kdy byl žalobce coby nevině stíhaná osoba donucen domáhat se svého práva soudně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne , datum, , částečné zpětvzetí ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , dále vyjádření ve věci samé coby fakticky jeden úkon rozdělený do tří podání ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (tj. účast na jednání při vyhlášení rozsudku dne , datum, ) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 985,66 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 492,83 Kč za 140 ujetých km v částce 1 092,83 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 492,83 Kč za 140 ujetých km v částce 1 092,83 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 035,66 Kč ve výši 6 727,49 Kč.

42. Soud nepřiznal zvlášť náhradu za každé vyjádření žalobce ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , kdy fakticky se jedná o úkon jediný, jímž žalobce argumentoval předešlou judikaturou, a nebylo by účelné vynakládat odměnu za taková vyjádření zvlášť, přičemž žalobce vyjádřením ze dne , datum, navíc reagoval toliko na procesní dotaz soudu, zda budou soudu obratem předloženy některé namítané rozsudky.