21 C 79/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 právně zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 , adresa o ochranu rušené držby

I. Žalovaný je povinen obnovit původní stav tím, že do tří dnů od doručení tohoto usnesení odstraní veškeré překážky, které žalobkyni brání v průchodu do společných prostor - a to prostor v suterénu, půdních prostor ve 3. nadzemním podlaží a dvora, v nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , jako pozemek p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - , adresa, , č.p. , číslo, , rodinný dům.

II. Žalovaný je povinen zdržet se dalších zásahů do práva žalobkyně spočívajícího v právu užívání společných prostor - a to prostor v suterénu, půdních prostor ve 3. nadzemním podlaží a dvora, v nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , jako pozemek p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - , adresa, , č.p. , číslo, , rodinný dům.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou podanou dne 8. 4. 2024 se žalobkyně výslovně domáhá ochrany rušené držby, a to zdržení se dalších zásahů do práva žalobkyně spočívajícího v právu užívání společných prostor – tedy prostor v suterénu, půdních prostor ve 3. nadzemním podlaží a dvora v nemovitosti zapsané u , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, , jako pozemek p.č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - , adresa, , č.p. , číslo, , rodinný dům (dále jen „předmětný dům“). Dále se domáhá obnovení původního stavu tím, že žalovaný odstraní veškeré překážky, které žalobkyni brání v průchodu do společných prostor – tedy prostor v suterénu, půdních prostor ve 3. nadzemním podlaží a dvora předmětného domu.

2. K tomu žalobkyně uvedla, že účastníci byli manželé, kdy předmětný dům vlastní žalovaný. Účastníci se pro případ rozvodu dohodli tak, že v předmětném domě zůstane po rozvodu zachováno právo bydlení žalobkyně v samostatné bytové jednotce v 1. nadzemním podlaží předmětného domu. Dne 12. 3. 2024 žalobkyně zjistila, že žalovaný nechal těsně za dveřmi uvedeného bytu v prvním nadzemním patře nainstalovat kovovou, uzamčenou mříž, která brání v přístupu do dříve společně užívaných prostor domu – tedy do suterénu, sklepa a půdních prostor. Zároveň žalovaný vypnul topení k bytu žalobkyně, když přístup k plynovému kotli kvůli instalované mříži není možný, což žalobkyni znemožnilo užívání bytu do doby, než se oteplilo. Instalací uzamčené kovové mříže je pak znemožněn přístup k uzávěrům plynu, vody, plynovému kotli, který slouží k ohřevu vody a topení bytu v prvním nadzemním podlaží, dále pak k plynoměru pro byt v prvním nadzemním podlaží, k průtokovému ohřívači, který zajišťuje ohřev vody do kuchyně a umyvadla na toaletě v bytě v prvním nadzemním podlaží. Žalobkyni bylo tím i náhle zabráněno v přístupu k osobním věcem, které má na půdě domu (lyžařské vybavení, sportovní a kempingové potřeby apod.), k věcem v suterénních prostorech domu, kde má dosud žalobkyně výtvarný ateliér včetně hotových obrazů, čistých pláten, barev, sprejů, výtvarných potřeb, dále do dílny, kde má žalobkyně dílenský pracovní stůl, asi 20 ks ručního elektrického nářadí na opracování dřeva, ruční nářadí, spojovací materiál a další vybavení dílny, také dámské jízdní kolo v hodnotě cca 75 000 Kč, koloběžku, nosič na kola a řadu dalších osobních věcí, včetně zahradního nábytku a jiných uskladněných věcí. Instalací mříže bylo bez předchozího oznámení zasaženo do pokojného, zaužívaného stavu a bez právního důvodu jsou zadržovány osobní věci žalobkyně, které žalovaný vydat odmítl. Žalobkyně označila dané jednání žalovaného za schválnost, kdy považuje zadržení svých věcí za protiprávní. Žalovaný jí přitom měl sdělit v SMS, že jí její věci nevydá, ačkoli je takto zadržuje proti neexistující pohledávce. Žalobkyně současně upozornila na to, že instalovaná uzamčená mříž odporuje požárním předpisům a brání v nouzovém úniku. Žalovaný tak měl zasáhnout do pokojného, zaužívaného stavu, když žalobkyni bez jejího vědomí zabránil v užívání společných prostor domu a přístupu k obslužným zařízením jejího bytu.

3. Žalobkyně k dané žalobě připojila informace o pozemku p. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, – město, jehož součástí je budova č. p. , číslo, , z něhož se podává zápis vlastnického práva žalovaného k předmětnému domu.

4. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, vyplynulo, že došlo k rozvodu manželství účastníků s právní mocí ke dni 26. 1. 2024, kdy jako bydliště účastníků byl označen předmětný dům.

5. Z notářského zápisu notáře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, zejm. vyplynulo, že se účastníci před svým rozvodem dohodli na oddělení jmění manželů a vzájemném vypořádání, kdy též prohlásili, že v předmětném domě je jejich rodinná domácnost a že si pro případ rozvodu dohodli užívání předmětného domu tak, že žalobkyně bude do doby jejího trvalého odstěhování užívat bytovou jednotku v prvním nadzemním podlaží a žalovaný bude užívat bytovou jednotku v horním patře.

6. Z výzvy ze dne 14. 3. 2024 a z podacího lístku z č. l. 12 dokládajícího odeslání dané výzvy žalovanému dne 15. 3. 4 2024 vyplynulo, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že se dne 12. 3. 2024 dozvěděla o instalaci mříže v předmětném domě, vyzvala jej k odstranění závadného stavu spočívajícího v bránění přístupu do společných částech předmětného domu, zejm. do suterénu, kde se nachází zařízení určená k užívání bytu v prvním nadzemním podlaží, a k vrácení specifikovaných movitých věcí, navrhla smírné řešení věci a pohrozila podáním žaloby a , podezřelý výraz, .

7. Z podepsaného čestného prohlášení ze dne , datum, , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , adresa, , , adresa, , dcery žalobkyně, vyplynulo, že jí je předmětný dům dobře znám, kdy zde často pobývala, matce zde mj. ona pomáhala s opravami či rekonstrukcí v domě i na zahradě. Žalobkyně se nastěhovala do předmětného domu již v roce 2014. V předmětném domě je v prvním a druhém nadzemním podlaží po jedné samostatné bytové jednotce, dále se zde nachází půda, dole jsou suterénní prostory, které matce sloužily jako ateliér, dílna a dále místnost, kde žalobkyně vybudovala posezení s vinotékou. V suterénu se též nachází plynové kotle na ohřev vody a topení pro oba byty, průtokový ohřívač vody pro byt v prvním nadzemním podlaží, hlavní uzávěr plynu a vody pro celý dům a plynoměry a vodoměr. Dále je u domu funkčně související dvůr se zastřešeným posezením, zahradní domek a zahrada. Poměry po rozvodu zůstaly stejné jako dříve, žalobkyně však bydlí výlučně ve spodním bytě, žalovaný bydlí v bytě nad ní. Ostatní prostory zůstaly do poslední doby společné, mj. žalobkyně má v nich svoje věci, žalobkyně nadále užívala ateliér, kde malovala, dílnu, měla přístup do sklepa, kde se zapíná a vypíná topení v jejím bytě a dále jsou uzávěry vody a plynu. Dne 12. 3. 2024 jí žalobkyně telefonovala, že v předmětném domu byla žalobcem instalována mříž, která zamazuje vstupu do suterénu a druhého a třetího podlaží, tedy do mezipatra a na půdu, kdy zároveň došlo k vypnutí topení a byt přestal být s ohledem na venkovní teploty obyvatelný. O tomto stavu se přesvědčila sama , jméno FO, na konci března 2024. Matka se tak nemůže dostat do suterénu a nedostane se ani ke svým věcem na půdě.

8. Dále byla soudu předložena elektronická komunikace z č. l. 14 – 15, z níž vyplynulo, že žalobkyně dne 12. 3. 2023 sdělila žalovanému, že jí nemůže bránit v přístupu k jejím věcem, učinila dotaz na to, zda si může vyzvednout z domu věci, na což žalovaný odpověděl, že dětem po vzájemné dohodě jejich věci vydá, vymezil se vůči tomu, že mu žalovaná měla odcizit tiskárnu z horního bytu, a sdělil žalobkyni, že její věci ji zadržuje k zajištění svých pohledávek vůči ní.

9. Z fotografií z č. l. 16 – 17 vyplynulo, že došlo k instalaci mříže před schodištěm domu zakrývající vstup do spodního a vrchního patra předmětného domu, jak žalobkyně tvrdila.

10. Žalovaný byl vyzván k vyjádření s doručením žaloby do vlastních rukou dne 17. 4. 2024 a s poučením, že soud rozhodne po 22. 4. 2024 mimo jednání toliko na základě obsahu spisu. Žalovaný se v následném přípisu ze dne 22. 4. 2024 vyjádřil tak, že s návrhem nesouhlasí, popřel, že by žalobkyně disponovala držbou jakékoli části domu, do které by mohlo být zasaženo. Žalovaný upozornil na obsah shora uvedeného notářského zápisu ohledně práva bydlení s tím, že v předmětném domě není vymezena žádná jednotka, zpochybnil platné sjednání práva bydlení žalobkyni v předmětném domu v notářského zápisu, který ani nezmiňuje jiné části předmětného domu či dvůr, kdy ke standardnímu užívání bytu žalobkyní není potřebné užívání jiné části domu. Žalovaný dále namítá, že si žalobkyně všimla mříže až po osmi dnech od její instalace, a tvrdí, že se žalobkyně odstěhovala z předmětného domu před rozvodem manželství. Žalobkyně neměla předmětný dům obývat ani po právní moci rozsudku o rozvodu, s čímž notářský zápis spojuje zánik užívacího práva, kdy první nadzemní podlaží užíval po rozvodu manželství účastníků syn žalobkyně. Žalovaný popřel, že by vypnul kotel vytápějící první nadzemní podlaží, a upozorňuje, že žalobkyně absenci vytápění jinak nenamítala, syn žalobkyně si přitom v souvislosti s užíváním bytu na nic neztěžoval. Do 4. 3. 2024 měla žalobkyně přístup do prakticky všech částí domu, mohla tak ovládat kotel v suterénu dle libosti. Žalovaný uvedl, že žalovaná dne 21. 2. 2024 neoprávněně vnikla do prostor ve druhém nadzemním podlaží domu a odnesla některé věci, čímž se mohla dopustit trestné činnosti, kdy odkázal na čl. VII, bod 2 notářského zápisu, dle něhož se stal vlastníkem výslovně nezmíněných movitých věcí ze společného jmění manželů ten z účastníků, který je měl v době uzavření notářského zápisu ze dne , datum, v dispozici či který k nim v tu dobu vykonával vlastnické nebo obdobné právo coby poctivý, řádný a pravý držitel. Žalovaný k tomu v přípisu bez zřejmého smyslu uvedl, že v době rozvodu manželství užíval dům toliko on. Žalovaný dále zejm. upozornil na benefity plynoucí z notářského zápisu pro žalobkyni, averzi žalobkyně vůči žalovanému bránící bydlet s žalovaným v jednom domě a na neoprávněnost jejího návrhu.

11. K vyjádření připojil žalovaný následující listiny, které dosud nebyly předloženy žalobkyní.

12. List vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, prokazuje zapsané výlučné vlastnické právo žalovaného k pozemku, jehož je součástí předmětný dům.

13. Z fotografie mříže bylo prokázáno, že na dané mříži byla pověšena cedule oznamující, že je prostor monitorovaný a že se zde objevili zloději.

14. Z protokolu o , podezřelý výraz, ze dne 9. 3. 2024 vyplynulo, že žalovaný uvedeného dne oznamoval odcizení věcí vloupáním a porušení domovní svobody, kdy mu žalobkyně dne 21. 2. 2024 oznámila e-mailovou zprávou, že odvezla tiskárnu a že v bytě žalovaného jsou jiné věci, které jí patří, žalovaný však má za to, že toto je v rozporu s ujednáním v notářském zápisu, kdy zároveň uvedl, že tuto tiskárnu dostal darem od žalobkyně. Téhož dne žalovaný zjistil, že se z jeho bytu v horním patře ztratila tiskárna a další věci, kdy tyto věci odcizila žalobkyně, která měla od bytu klíč z dřívější doby, žalovaný tak vyjádřil úmysl zabezpečit si svůj byt.

15. Z e-mailové zprávy ze dne 21. 2. 2024 vyplynulo, že žalobkyně oznámila žalovanému, že si odstěhovala tiskárnu, která má spadat do majetku advokátní kanceláře, upozornila jej na prodlení s úhradou svého výživného, že na něj bude podávat žalobu, že v horním bytě jsou věci z advokátní kanceláře, které si odstěhuje po předchozím oznámení. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného, nechť nechodí do jejího spodního bytu s pohrůžkou možnosti obrátit se na policii.

16. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

17. Podle § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

18. Podle § 1007 odst. 2 o. z. vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

19. Podle § 994 o. z. se má za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

20. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

21. Podle § 1008 odst. 2 o. z. k námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.

22. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v pozdějším znění (dále jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

23. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

24. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně podala návrh na ochranu rušené držby po právu, kdy z prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, , která popsala rozvržení domu včetně společných prostor zahrnujících suterén, půdu i dvůr, vyplývá, že kromě bytu v prvním a druhém nadzemním podlaží „ostatní prostory zůstaly do poslední doby společné“, tj. dlouhodobé, několikaleté faktické užívání společných částí předmětného domu včetně suterénu, půdy a dvora žalobkyní před instalací mříže, což se projevovalo v případě půdy či suterénu též užíváním daných prostor pro skladování vlastních věcí, což ani žalovaný nerozporoval, kdy žalovaný k tomu ve svém přípisu dokonce výslovně skutkově tvrdí, že do 4. 3. 2024 (tj. do instalace mříže) měla žalobkyně přístup do prakticky všech částí domu. Toto koresponduje i se skutečností, že si účastníci i pro dobu po rozvodu sjednali užívání bytu žalovanou v předmětném domě. O náhlém rušebním zásahu soud nemá pochyb, kdy tento shodně vyplývá z vyjádření obou účastníků a též tento vyplývá zejm. z prohlášení , jméno FO, a fotografické dokumentace. S ohledem na skutečnosti výše uvedené skutečnost soud dovodil naplnění podmínek dle § 1007 odst. 1 o. z., kdy žalobkyně v dané procesní situaci prokázala držbu předmětných částí věci a následný nečekaný rušební zásah žalovaného bránící výkonu držby spočívající v instalaci mříže, kdy možností vstupu do takto zahrazených prostor disponuje toliko žalovaný.

25. Soud proto v souladu s oprávněním žalobkyně dle § 1007 odst. 1 o. s. ř. vyhověl žalobkyni a ve výroku I uložil žalovanému obnovit původní stav do tří dnů od doručení usnesení, jak žalobkyně žádala, což je lhůta zcela přiměřená, když v zásadě postačuje např. předat žalobkyni klíč. Soud současně ve výroku II poskytl dle § 1007 odst. 1 o. s. ř. ochranou před rušením držby dalšími zásahy ze strany žalovaného, které bezprostředně hrozí, když žalovaný neposkytl součinnost na písemnou výzvu k obnovení původního stavu a nepodává se, že by v ovzduší zjevné nevraživosti rozvedených manželů došlo k odstranění důvodů, které vedly k rušivému jednání.

26. Soud při aplikaci shora uvedeného ustanovení vyšel z toho, že je pro úspěšnost žaloby z rušené držby postačující, aby žalobkyně prokázala to, že je držitelem věci, resp. její části a že žalovaný její držbu svémocně ruší. Žaloba z rušené držby tedy poskytuje prozatímní ochranu posledního faktického stavu, nikoli stavu právnímu. Argumentace žalovaného ohledně toho, že žalobkyni právo k držbě nepřísluší, je tak nepodstatná, což ostatně vyplývá i z § 178 o. s. ř. (k tomu viz. publikovaný nález Ústavního soudu ČR ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18, který se zabýval skutkové podobnou situací spočívající v instalaci mříže ve vnitřních prostorách domu a argumentoval přitom právě aplikací § 1007 odst. 1 o. s. ř. a § 178 o. s. ř., kdy je nerozhodné, zda se má žalobou z rušené držby chránit držba pouze části věci; k tomu srov. i rozhodnutí aprobující skutečnost, že za držbu práva se pro účely žaloby z rušené držby považuje též stav vycházející i jen z možného obligačního vztahu k věci – viz např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 16. 11. 2021 č. j. I. ÚS 2098/21). K tomu lze též uvést, že pokud chtěl žalovaný zabezpečit jím užívaný horní byt, a to mohl učinit i např. instalací mříže před vchodové dveře horního bytu apod., nebyl důvod zahradit žalobkyni přístup do jiných prostor, které žalobkyně užívala a kterých se týká daná žaloba z rušené držby. Žalovaný k tomu ani dostatečně nedoložil, že by byly naplněny podmínky notářského zápisu k tvrzenému nabytí vlastnictví žalovaného k tiskárně či jiných věcí, které žalobkyně disponující klíči odnesla z horního bytu, jakkoli by to ani nemělo pro řízení význam.

27. Jak vyplývá z výkladu shora, soud se v rámci meritorního posuzování rušené držby pohyboval ve velice zúženém prostoru a nemohl zohlednit všechny aspekty případu. Žalovaný se nadále může domáhat ochrany svého vlastnického či jiného práva v rámci jiných řízení, včetně řízení z oblasti práva veřejného, přičemž pokud by měl žalovaný za to, že mu svědčí vlastnické právo vylučující oprávněnost cizí držby, může podat petitorní žalobu, aby se mohl spor rozhodnout s konečnou platností.

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, kdy žalobkyně jinou náhradu nepožadovala.