9 C 23/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 141.664 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcia) částku ve výši 47.299 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47.299 Kč od 19. 5. 2023 do zaplacení,b) částku ve výši 91.957 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91.957 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení,c) částku 2.408 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2.408 Kč od 12. 8. 2023 do zaplacení,vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 45.201,11 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne , datum, a jejím doplněním ze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému zaplatit celkovou částku 141.664 Kč s příslušenstvím podle jednotlivých nároků, jak je v žalobě uvedeno.

2. V žalobě se uvádí, že dne , datum, ve , hodnota, hod. v obci , adresa, došlo na pozemní komunikaci, konkrétně silnici , hodnota, na 4,8 km před domem čp. , hodnota, obec , adresa, , k dopravní nehodě, kdy žalovaný řídil jízdní soupravu, která byla složena z , vozidlo, bez registrační značky a , vozidlo, značky , označení, RZ: , SPZ, ve vlastnictví pana , jméno FO, . Dále se v žalobě uvádí, že na ložném prostoru žalovaný přepravoval , hodnota, osob, kdy , hodnota, jich sedělo na přívěsu a , hodnota, , jméno FO, a , jméno FO, seděli na bočnici přívěsu. Dále se v žalobě uvádí, že během jízdy , jméno FO, spadla mezi prostor , vozidlo, a připojeného přívěsu na pozemní komunikaci a poté ji přívěs přejel.

3. Žalovaný , vozidlo, odvezl domů, přívěs s kamarády odklidil do hasičské zbrojnice a zraněnou , jméno FO, nechal odvést do místa jejího trvalého bydliště. Následně pak matka poškozené zavolala rychlou záchrannou pomoc, kdy tato byla následně letecky dopravena do , označení, nemocnice , adresa, , kde byla hospitalizována s , úraz, , s , úraz, , úraz, a , úraz, . Žalovanému byla provedena dechová zkouška na přítomnosti alkoholu v čase , hodnota, hod. s výsledkem , hodnota, promile alkoholu v krvi a v čase , hodnota, hod. s výsledkem , hodnota, promile alkoholu v krvi. Tyto hodnoty žalovaný odsouhlasil. Uvedl, že alkohol ovšem nepožil před jízdou, ale až po zaparkování , označení, požil dvě skleničky cca o objemu 0,4 dcl , označení, .

4. Žalobce uvádí, že ze strany žalovaného došlo k porušení ust. § 47 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. a), b), c) a § 51 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikací a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, což žalovaný doznal. Žalovaný škodu nahlásil u žalobce, přičemž žalovaný projevil vůli vůči poškozené s tím, že jí uhradil částku 10.000 Kč.

5. Usnesením, které vydalo Okresní státní zastupitelství ve , adresa, č.j. , sp. zn., z , datum, bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání se zkušební dobou v trvání , hodnota, měsíců. Žalovaný se k jednání doznal, pojistná událost byla nahlášena u žalobce.

6. Z titulu pojistné smlouvy žalobce v rámci povinného ručení uhradil na pojistnou událost , datum, částku ve výši 47.299 Kč k rukám rodičů poškozené za , Anonymizováno, a další nemajetkovou újmu dne , datum, částku ve výši 91.957 Kč na účet , právnická osoba, jako regresní náhradu zdravotní pojišťovny, přičemž celková částka regresní náhrady byla stanovena na částku 184.052 Kč s tím, že byla odečtena spoluúčast poškozené ve výši 50 %, takže po žalovaném požaduje žalobce 91.957,36 Kč a neoprávněné položky ve výši 137,28 Kč. A dále dne , datum, částku ve výši 2.408 Kč, což bylo opět na účet , právnická osoba, jako regresní náhradu, když celková částka byla 4.815 Kč a opět od této částky byla odečtena spoluúčast poškozené ve výši 50 %. Celkem tedy žalobce zaplatil pojistné plnění ve výši 141.664 Kč.

7. Žalobce dále v žalobě poukazuje na to, že dle ust. § 47 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) měl žalovaný jako řidič povinnost neprodleně zastavit vozidlo, neodjíždět s ním z místa dopravní nehody a dále také dle tohoto ustanovení měl žalovaný povinnost nepožívat alkoholické nápoje do doby příjezdu policisty, což žalovaný neučinil a porušil tak svoji zákonnou povinnost. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení žalovaný znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, jelikož z místa nehody ujel, nesečkal do příjezdu policisty, přičemž požil alkohol, čímž ztížil vyšetření pojistné události a v důsledku toho má žalobce právo na náhradu toho, co za žalovaného vyplatil. Dále žalobce uvádí, že na všechny požadované částky byla žalovanému zaslána předžalobní výzva s tím, aby řádně plnil. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil.

8. Okresní soud ve , adresa, ve věci vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz, který byl žalovanému do vlastních rukou doručen , datum, s tím, že žalovaný proti platebnímu rozkazu podal odpor dne , datum, . V odůvodnění odporu uvedl, že uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Žalovaný trval na tom, že předmětná dopravní nehoda byla policejním orgánem náležitě vyšetřena, byly zjištěny okolnosti vzniku dopravní nehody a pokud jde o požití alkoholu, tak tam byl vypracován znalecký posudek, ze kterého neplyne, že by žalovaný požil alkohol v době před započetím jízdy. S tím, že tedy nechť si k těmto tvrzením soud připojí spis Policie ČR. Dále nesouhlasí žalovaný s tvrzením žalobkyně, že si počínal způsobem, který by ztížil vyšetřování pojistné události. Tato byla řádně vyšetřena policií a příčiny jejího vzniku jsou zřejmé. To, že nevolal policii hned, na to nemá žádný dopad. Stejně tak má žalovaný za to, že nebylo zjištěno, že by alkohol požil v době před jízdou. Poukázal na to, že ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení dopadá na situaci, kdy v důsledku jednání řidiče není možné dopravní nehodu vyšetřit, což se v daném případě nestalo. Dále žalovaný poukazuje na to, že mu pojišťovna neprokázala, že došlo ke ztížení vyšetření dopravní nehody.

9. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že po nehodě ke zraněné , jméno FO, šel on, , jméno FO, , neví jestli ještě někdo jiný s tím, že nějaké odřeniny byly vidět. Navzájem se poradili, myslí si, že s panem , jméno FO, , že ji dopraví domů. Zřejmě on volal pana , jméno FO, a pan , jméno FO, s panem , jméno FO, ji odvezli domů. Po odvozu , jméno FO, domů on odvezl , vozidlo, domů, vlečku zatlačili do hasičárny. Nejprve tedy uklidil , vozidlo, a vlečku a pak šel k panu , jméno FO, , kde si v místnosti kuřárny dal cigaretu a vypil , označení, . Žalovaný uvedl, že se domnívá, že policii volala záchranka. On osobně nevolal ani policii a neví o tom, že by někdo jiný. Ani záchranku nevolal. Pokud viděl záchranku, tuto viděl s tím, že až uviděl policii před domem rodiny , jméno FO, , tak na sdělení od matky tam šel.

10. Žalobce na doplnění svých skutkových tvrzení uvedl, že postihový nárok nezakládá na skutečnosti, že by měl žalovaný řídit motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, ale že svým chováním po nehodě jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, jelikož z místa nehody ujel a nesečkal do příjezdu policisty, nezdržel se požití alkoholu, čímž ztížil vyšetřování pojistné události. Dále žalobce namítá, že nemohla být vyšetřena řádně celá dopravní nehoda, neboť žalovaný svým jednáním a počínáním ztížil vyšetřování pojistné události. Příčiny jejího vzniku jsou však zřejmé. Skutečnost, že žalovaný nevolal policii hned, na to nemá žádný dopad. Žalobce uvádí, že toto tvrzení žalovaného není pravdivé, neboť podle ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení se říká, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištění bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Žalobce se domnívá, že chování žalovaného po dopravní nehodě mělo vliv na zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, a to zejména kvůli jeho porušení povinnosti stanovených v § 47 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., tzn. že neprodleně nezastavil vozidlo, nezdržel se požití alkoholického nápoje do doby příjezdu policisty a ke vzniku postižního práva podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení postačuje, pokud žalovaný bez zřetele hodného důvodu opustil místo nehody. Žalobce má za to, že není nutné prokazovat znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, ale postačí pouze sama skutečnost, že žalovaný místo dopravní nehody opustil bez zřetele hodného důvodu, tzn. že současná judikatura vychází i z toho, že postačí ujetí od dopravní nehody bez zřetele důvodu hodného. Nad to žalobce poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové z 3. 2. 2021 č.j. 21 Co 309/2020-115, kdy uvedl, že důkazní břemeno ohledně opuštění místa dopravní nehody žalovaným bez zřetele hodného důvodu má žalobkyně až v případě, kdy žalovaný tvrdí, že měl důvod k opuštění místa dopravní nehody. Tato situace podle žalobce nenastala. Žalobce dále také poukazoval na to, že policie v rámci šetření příčin vzniku dopravní nehody se soustředí zejména na plnění znaku skutkové podstaty přestupku či trestního činu, kdežto pro pojistitele jsou významné i skutečnosti, ze kterých lze dovozovat vznik postihového nároku dle § 10 zákona o povinném ručení, tedy zjišťuje se technický stav vozidel, skutečná výše škody, či právě přítomnost alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek v krvi řidiče. Šetření události pojistitelem je tedy vedeno za jiným účelem, než je vedeno policií, a proto vyšetření vzniku dopravní nehody ze strany policie nemusí automaticky znamenat, že nebylo ztíženo šetření ze strany pojistitele. Žalobce trvá na tom, že je naprosto nepochybné, že žalovaný z místa dopravní nehody odjel, opustil to bez zřetelu hodného důvodu a je tedy dán důvod ust. § 10 písm. 1c) zákona o povinném ručení.

11. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav. Jednoznačně má soud za prokázané a soudu bylo doloženo, že žalovaný byl třemi předžalobními výzvami, a to dne , datum, , dále , datum, a , datum, vyzván k úhradě jednotlivých částech, které v souhrnu dělali 141.664 Kč. Současně k těmto předžalobním výzvám žalobce doložil i dodání těchto výzev k přepravě.

12. Soudu dále žalobce doložil návrh pojistné smlouvy tzv. povinné ručení s tím, že tato smlouva je na jméno , jméno FO, . Byl doložen detail relace o dopravní nehodě, kde je přesně popsán stav, kdy došlo k dopravní nehodě , datum, v , hodnota, hod. a dále je zde zaznamenáno, kdy došlo k měření, zjišťování alkoholu u řidiče. Žalobce také soudu doložil sdělení výše pojistného plnění rodičům poškozené s tím, že pokud se týká bolestného a další nemajetkové újmy, tak tam došlo ke krácení 50 %, tudíž k úhradě byla částka 47.299 Kč. Částky, které žalobce platil zdravotní pojišťovně, jsou pak uvedeny přesně v předžalobní výzvě.

13. Soud si připojil celý spis Policie ČR a z tohoto spisu soud konstatuje, že policie předložila návrh na podmíněné odložení podání na potrestání s tím, že žalovaný byl viněn z přečinu , přečin, podle § , §, trestního zákoníku s tím, že je zde skutkově popsáno to, co je uvedeno v žalobě, tedy že přepravoval na vozíku , hodnota, osob, dále že se nezdržel po dopravní nehodě požití alkoholického nápoje, do doby příjezdu policisty s tím, že jako účastník dopravní nehody ke zraněné osobě nepřivolal zdravotnickou záchrannou službu. Jako účastník dopravní nehody, kde došlo ke zranění osoby neprodleně toto neohlásil policistovi, nezdržel se jednání, které bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, neboť jízdní soupravu přemístil bez vyznačení situace a stop, postavení po dopravní nehodě, nesetrval na místě dopravní nehody až do příchodu policisty a tím tam porušil důležitou povinnost řidiče uloženou mu ve smyslu ust. § 47 odst. 3 písm. b) odst. 4 písm. a), b), c) a § 51 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. Z tohoto spisu je tedy potom zřejmé, že došlo k podmíněnému odkladu s tím, že žalovaný zaplatil poškozené částku 10.000 Kč a byla mu uložena zkušební doba podmíněného odložení k podání návrhu na potrestání v délce 18 měsíců.

14. Ze spisu policie, jak prováděla šetření, soud mimo jiné zjistil výpovědi jednotlivých účastníků dopravní nehody s tím, že pokud se týká podstatných výpovědí pro toto řízení, tak víceméně je to výpověď , jméno FO, , který uvedl, že poté co , jméno FO, spadla pod vozík a byla přejetá, že brečela, křičela, naříkala, byla při vědomí, diskutovalo se, jestli se má zavolat sanitka. Na místo pak přijel bratranec pan , jméno FO, , do jehož auta byla poškozená naložena, asi ho volal řidič , vozidlo, . Byla odvezena k rodičům domů. Dále soud odkazuje i na výpověď pana , jméno FO, , který uvedl víceméně totéž, že po přejezdu , jméno FO, vozíkem byl zavolán pan , jméno FO, a odvezl ji domů s tím, že jim bylo sděleno, že , jméno FO, byla zavolána poté záchranka. Vozík byl od , vozidlo, odpojen, odtlačen do hasičské zbrojnice. Žalovaný s , vozidlo, odjel domů a po odvezení , vozidlo, , než přijela policie, tak jej , jméno FO, požádal, jestli si může jít k němu dát cigaretu a poté se u něho v kuřárně napil , označení, . Další svědecká výpověď, která byla policií zajištěna byla , jméno FO, , který uvedl, že poté co došlo ke zranění , jméno FO, , šli zjistit v jakém stavu je, naříkala, stěžovala si na bolesti , označení, a , označení, , , jméno FO, zavolal auto, zřejmě to byl on, aby ji odvezlo. Přijel na , jméno FO, , poté pan , jméno FO, naložil zraněnou do auta, se kterým přijel pan , jméno FO, . Odvezli ji k rodičům. Zanesl ji do pokoje u nich doma a rodiče zavolali záchranku. On se vrátil za ostatními k , vozidlo, s tím, že to pak rozpustili.

15. Ve spise je také založen zdravotní posudek ohledně zranění , jméno FO, a je zde také bodové ohodnocení ohledně zranění s tím, že celková částka vycházela na 102.165,30 Kč.

16. Podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu v platném znění k datu dopravní nehody) § 47 odst. 2 písm. a) je uvedeno, že řidič, který měl účast na dopravní nehodě je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odst. 4 a 5.

17. Podle odst. 3 téhož § písm. b) oznámit jsou účastníci dopravní nehody povinni v případech stanovených zákonem nehodu policii a došlo-li ke zranění poskytnout podle svých schopností první pomoc a ke zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotní záchranné služby. Stejné povinnosti mají účastníci dopravní nehody i dle odst. 4.

18. Podle § 51 téhož zákona odst. 1 přepravovat osoby v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je zakázáno.

19. Podle zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla § 10 odst. 1 písm. c) pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištění bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou naplněny podmínky pro uplatnění regresu ze strany žalobce, tak jak vyplývá z judikatury např. rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1454/2017, kdy jednak musí být naplněno to, že došlo k nesplnění oznamovací povinnosti uloženou v zákoně č. 361/2000 Sb. v platném znění § 47 odst. 2 a 3 a dále toto má negativní dopad, tato nesplněná povinnost, na možnosti pojistitele osvětlit příčinu a mechanismus dopravní nehody včetně podkladů pro uplatnění regresních nároků. Jednoznačně bylo zjištěno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, což sám doznal, nesetrval na místě nehody do příchodu policisty, dokonce ani policii na místo samé nevolal, nezabezpečil zdravotní pomoc pro poškozenou, naopak tato namísto toho, aby neprodleně byla volána rychlá záchranná služba, byla neodborně transportována k rodičům, kteří teprve poté volali rychlou záchranou službu, což vedlo k určité prodlevě v zajištění jejího ošetření, kdy následně byla , označení, transportována do , nemocnice, v , adresa, . Navíc místo toho, aby byl ponechán , vozidlo, s vlečkou na místě samém, toto bylo uklizeno, odstraněno. Žalovaný sám, aniž by měl jakýkoliv důvod, odvezl , vozidlo, domů k rodičům, aniž by se jakýmkoliv způsobem zajímal o zdravotní stav poškozené. Zajišťoval její ošetření, její odvoz, odešel ke kamarádovi po odklizení , vozidlo, a vlečky, kde požil alkoholické nápoje. Všechno toto jednání žalovaného znemožňuje žalobci řádné vyšetření dopravní nehody, nebyl zde shledán ze strany soudu žádný důvod zřetele hodný, pro který takto žalovaný jednal. Žalovaný sám ani u jednání soudu žádný takový důvod neuvedl, neodvolával se na žádný důvod, pro který nemohl zůstat na místě samém, pro který nemohl poskytnout, volat zdravotní péči poškozené. Žádným způsobem soudu neosvětlil, proč odvezl , vozidlo, domů, proč byla odstraněna vlečka k hasičské zbrojnici. Soud nabyl dojmu, že ze strany žalovaného byly činěny všechny úkony k tomu, aby nebylo možné osvětlit faktický stav, jak k dopravní nehodě na tom samém místě došlo. Navíc žalovaný porušil svou povinnost i tím, že minimálně po dopravní nehodě požil alkoholické nápoje, čímž opětovně porušil svoji povinnost, neboť na místě samém měl vyčkat na policii s tím, že policie měla provést dechovou zkoušku. Podle soudu neobstojí tvrzení žalovaného, že jeho jednání žádným způsobem nezabránilo vyšetření dopravní nehody vzhledem k tomu, že soud bere v úvahu při následném šetření dopravní nehody, že všichni přítomní byli vyděšeni, vystresovaní a změnou situace, kdy bylo místo dopravní nehody uklizeno, kdy se všichni rozprchli, již nebyli schopni účastníci podat relevantní informace ani policii. Samozřejmě vyšetřeno bylo jednoznačně to, že žalovaný řídil , vozidlo, , že na přívěsném vozíku měl , hodnota, osob, které tam neměly ze zákona co dělat, že došlo k pádu , jméno FO, a že tato byla přejeta. Tyto skutečnosti byly zjištěny, ale jak fakticky to proběhlo víceméně odstraněním vozidla, opuštěním místa, požitím alkoholického nápoje, došlo ke ztížení řádného šetření pojistitele bez důvodu zřetele hodného na straně žalovaného. S ohledem i na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, kterou měl soud k dispozici, ať již to byla ještě dále sp. zn. 25 Cdo 4585/2007 či další k tomu navazující rozsudku, soud dospěl k závěru, že v daném případě má žalobce nárok na regres, který uplatnil, když jednoznačně byly nároky soudu prokázány. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, uložil žalovanému zaplatit žalované částky včetně příslušenství, tak jak je ve výroku uvedeno.

21. Pokud se týká nákladů řízení, tak tam soud dospěl k závěru, že je důvodné žalobci přiznat náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že účastník, který byl ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

22. V daném případě má soud za to, že není důvodná námitka žalovaného, že žalobci nepřísluší náhrada nákladů řízení za jeho zastoupení právním zástupcem s poukazem na to, že má dost odborně zdatných zaměstnanců, kteří by mohli žalobce zastupovat. Soud tuto námitku neshledal jako důvodnou a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení s tím, že žalobce účtoval náklady v celkové výši 45.201,11 Kč, když soud přiznal zaplacený soudní poplatek 5.667 Kč, dále 4 úkony právního zastoupení á 6.780 Kč, 4 x režijní paušál po 100 Kč, dále náhrada za promeškaný čas, a to za 12 půlhodin, celkem 1.200 Kč, dále cestovné , adresa, a zpět 3.152,82 Kč a dále 21% DPH v celkové výši 6.861,30 Kč.