11 C 249/2019

Rubrum

Vrácení daru K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů, nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc, tj. okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví

Odůvodnění

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že zůstavitel pan [jméno] [příjmení] zemřelý dne [datum] byl v den svého úmrtí podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] k. ú. [obec] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] a spoluvlastnický podíl zůstavitele na nemovitostech činil 1/2, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

Poučení

1. Původní žalobce, [jméno] [příjmení], se žalobou podanou u soudu [datum], domáhal určení, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] k.ú. [obec] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovité věci“). Žalobu odůvodnil tím, že byl výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, přičemž [datum] předmětné nemovité věci daroval do rovnodílného podílového spoluvlastnictví své vnučce [jméno] [příjmení] a své manželce, žalované. Po podpisu darovací smlouvy se zhoršil jeho zdravotní stav, přičemž po krátkodobém propuštění z hospitalizace zjistil, že mu žalovaná měla vzít jeho životní úspory, z nichž se mu vrátila pouze část, dále pak se žalovaná měla pokusit vybrat finanční částku z jeho penzijního spoření, čímž měla žalovaná porušit ve vztahu k [jméno] [příjmení] dobré mravy, a proto přípisem z [datum] odstoupil od poskytnutého daru, na což žalovaná nereagovala. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě [jméno] [příjmení] spatřoval v nutnosti rozhodnutí pro změnu zápisu ve veřejném seznamu.

2. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřel, s ohledem na výsledky pozůstalostního řízení soud na straně žalující pokračoval s [jméno] [příjmení] (srov. usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 1. 2020, č. j. 11 C 249/2019-40).

3. Žalobkyně, se po změně žaloby, domáhala určení, že zůstavitel pan [jméno] [příjmení] zemřelý dne [datum] byl v den svého úmrtí podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] k.ú. [obec] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] a spoluvlastnický podíl zůstavitele na nemovitostech činil 1/2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaná objektivně, s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, dopustila jednání v rozporu s dobrými mravy, když se jej dotklo, jak žalovaná měla naložit s jeho úsporami, dále pak že vyměnila zámek do domu a vyhrocení vztahů pak dokládá také skutečnost, že [jméno] [příjmení] žalovanou vyloučil z dědictví a požadoval také vrácení daru.

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když zejména s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 má být předmětem posouzení, zda byl dar odvolán, pouze jednání, které bylo vytknuto, tedy zejména nakládání s částkou, s níž ovšem žalovaná nakládala na základě pokynu JUDr. [anonymizováno]. Dále žalovaná uvedla, že se k [jméno] [příjmení] v rozporu s dobrými mravy chovala žalobkyně a její rodina, kdy J. [příjmení] dar odvolal právě na jejich naléhání.

5. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v ní nejprve prohlásil výlučné vlastnictví předmětných nemovitých věcí, které poté daroval své manželce, žalované, a své vnučce, žalobkyni s tím, že obě přijaly předmětné nemovité věci do svého podílového spoluvlastnictví, každá k ideální polovině z celku, přičemž své manželce [jméno] [příjmení] daroval veškeré movité věci tvořící zařízení bytu a další movité věci, které se v domě včetně příslušenství nacházejí. Dále soud zjistil, že smlouva je podepsána [jméno] [příjmení], žalobkyní a žalovanou.

6. Ze smlouvy o osobním závazku ze dne [datum] soud zjistil, že tato odkazuje na darovací smlouvu, kterou [jméno] [příjmení] daroval žalobkyni a žalované předmětné nemovité věci, přičemž se obdarované zavázaly ponechat [jméno] [příjmení] doživotně bydlet a užívat předmětné nemovité věci, přičemž se dále zavázaly na jeho požádání provádět úklid, vaření jídla, praní prádla, jiné ošetřování a vypravení pro něj důstojného pohřbu, přičemž náklady ponesou obdarované rovným dílem. Soud dále zjistil, že existuje vyhotovení smlouvy bez podpisu [jméno] [příjmení] i vyhotovení s podpisy všech.

7. Z přípisu z [datum] adresovaného [anonymizováno] nemovitostí soud zjistil, že [jméno] [příjmení] oznámil [anonymizováno], že nesouhlasí s vkladem vlastnického práva ve prospěch žalované na základě darovací smlouvy do [anonymizováno].

8. Z přípisu z [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že JUDr. [jméno] [příjmení] měl převzít zastoupení [jméno] [příjmení], jenž mu měl předložit darovací smlouvu z [datum], na základě které daroval žalované polovinu předmětných nemovitých věcí, a dále, že [jméno] [příjmení] měl mít v nemovitosti uloženy své úspory ve výši [částka], u kterých při krátkodobém propuštění z léčení zjistil, že se doma nenacházejí a že žalovaná mu měla oznámit, že je uložila na neznámém místě, jejich vrácení odmítla a v době jeho hospitalizace se pokusila manipulovat s jeho uzavřeným pojištěním. Dále pak již [jméno] [příjmení]„ nehovoří o tom, že při poskytnutí daru nebylo klientovi ([jméno] [anonymizováno]) zřízeno žádné právo, které by klientovi zakládalo právo se v nemovitostech zdržovat“.

9. Z podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] předal JUDr. [příjmení] k poštovní přepravě písemnost žalované.

10. Z výstupu sledování zásilek soud zjistil, že zásilka byla doručena [datum].

11. Z výpisu [anonymizováno] nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl k tomu dni v [anonymizováno] uveden jako vlastník předmětných nemovitých věcí, nicméně práva k nemovitosti byla dotčena změnou, a to vkladem vlastnického práva ve prospěch žalobkyně a žalované na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

12. Z výpisu [anonymizováno] nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl k tomu dni v [anonymizováno] uveden jako vlastník předmětných nemovitých věcí, nicméně práva k nemovitosti byla dotčena změnou, a to vkladem vlastnického práva ve prospěch žalobkyně a žalované na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

13. Z vyrozumění o provedeném vkladu soud zjistil, že vklad podle darovací smlouvy z [datum] byl proveden [datum] s právními účinky k [datum].

14. Z úmrtního listu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel.

15. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že obvyklá cena aktiv pozůstalosti [jméno] [příjmení] byla určena částkou [částka], výše pasiv [částka], čistá hodnota pak částkou [částka], přičemž soud potvrdil, že celé dědictví nabývá jako jediná dědička ze závěti žalobkyně, přičemž z odůvodnění se podává, že nepominutelní dědici [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] závěť [jméno] [příjmení] uznali za pravou a platnou a svůj povinný díl ze zákona nepožadovali.

16. Z výpisu [anonymizováno] nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jsou v [anonymizováno] uvedeny jako spoluvlastnice předmětných nemovitých věcí, každá s podílem 1/2, kdy nabývacím titulem je pro obě darovací smlouva ze dne [datum] s právnímu účinky zápisu k [datum].

17. Ze sdělení policie ze dne [datum] soud zjistil, že v době od 28. 8. do [datum] neproběhlo ze strany [jméno] [příjmení] žádné oznámení policii, ze sdělení z [datum] pak soud zjistil, že [datum] bylo učiněno oznámení evidované jako údajná krádež, policii měla být oznámena vykradení domu, měly se ztratit papíry ohledně důchodového pojištění, hlídce žalovaná oznámila, že došlo k poškození zámku, hlídka poté oznámila, že není dáno podezření z protiprávního jednání. Dřívější negativní lustrace byla způsobena rozdílem v zápisu příjmení žalované ([anonymizováno], [příjmení]).

18. Ze sdělení Hasičského záchranného sboru ze dne [datum] soud zjistil, že v databázi volání na linku 112 není žádný záznam o volání z čísla [tel. číslo] (které zástupce žalobkyně označil jako číslo [jméno] [příjmení]).

19. Z lékařských zpráv [jméno] [příjmení] soud zjistil, že konsilium 21. 8. vyslovilo nepříznivou prognózu vývoje jeho zdravotního stavu, rakovina rekta s metastázemi do jater, 29. 8. 2019 na reverz opustil nemocnici, opětovně hospitalizován od [datum] do [datum] a 24. 9. až [datum], [jméno] [příjmení] preferoval domácí prostředí, kde se o něj bude starat žalovaná, aktivní onkologická léčby byla ukončena, manželka nebyla v den dimise telefonicky zastižena, z nemocnice byl odvezen sanitou.

20. Z propustky soud zjistil, že [datum] od [číslo] do 16.00 hod. byl [jméno] [příjmení] propuštěn z nemocnice.

21. Z potvrzení zaměstnavatele žalované soud zjistil, že žalovaná byla ve dnech 24. 9. a 27. 9. na ranní směně od cca 5.40 do 13.50 hod., kdy podle sdělení zaměstnavatele u sebe nesmí mít telefon.

22. Z dědického spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že na základě závěti ze dne [datum] se výlučnou dědičkou [jméno] [příjmení] stala žalobkyně, svědky závěti byli JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

23. Z výslechu žalobkyně vyplynulo, že [jméno] [příjmení] trpěl rakovinou konečníku a že na sklonku života na něj žalovaná vyvíjela psychický nátlak, vyhrožovala mu, že jej opustí, a proto ji [jméno] [příjmení] požádal o zkontaktování právníka, že si již nepřeje, aby měla žalovaná polovinu domu. Dále z výslechu vyplynulo, že [jméno] [příjmení] se dlouhodobě znal s JUDr. [anonymizováno], který mu měl sdělit, že darování už je dané a už to nelze změnit. Dále uvedla, že [jméno] [příjmení] měl finančně podporovat rodinu žalované na Ukrajině.

24. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byl její bratr, se kterým bývala v kontaktu. Od bratra věděla, že jsou problémy ohledně majetku, že obě strany chtějí majetek celý a ne na půl, [jméno] [příjmení] z toho byl nešťastný. I smlouvu nechtěla podepsat jednou žalobkyně, jednou žalovaná. Věděla o částce 200 tisíc korun, co měly být úspory [jméno] [příjmení], které chtěl uložit u své starší sestry [jméno], nicméně když z nemocnice přijel s [jméno] [příjmení], peníze nikde nebyly. Žalovaná měla říct, že má peníze v práci v trezoru, poté jinde. Před smrtí měl sdělit, že už je to vyřešené. Kvůli majetku pak mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou mělo docházet k hádkám.

25. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byl její otec a žalobkyně je její dcerou, žalovaná byla druhou manželkou jejího otce. Žalovaná jej měla tlačit ohledně majetku, vztahy s dětmi a vnučkami měl mít ovšem vynikající, vnučku chtěl zaopatřit, když děti již byly zaopatřené, chtěl zaopatřit i manželku, která měla dostat byt, co ovšem odmítla. [jméno] [příjmení] se měl nechat rozvést s žalovanou, sňatek s ní měl být z její strany účelový, když zjistila, že tady má [jméno] [příjmení] majetek, žalovaná je Ukrajinka a ví se, že někteří jdou prostě po majetku. Otec s ní nechtěl už nic mít, když zjistil, že mu ukradla peníze. Dále uvedla, že otec měl posílat finance na Ukrajinu. Dále uvedla, že žalovaná měla vyměnit zámek a [jméno] [příjmení] se proto nemohl dostat do domu, když na revers odjel s neteří z nemocnice. Kvůli tomu pak měla svědkyně volat policii. Než zemřel, viděla den předtím u domu sanitku, ale spěchala do práce, tak se nešla podívat, co se děje.

26. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl synem [jméno] [příjmení]. Měl mít od otce informaci o tom, že se [jméno] [příjmení] s žalovanou chtěl rozvést, že s žalovanou nemůže vydržet. Otec neměl vědět, jak rozdělit majetek a vše nechával na poslední chvíli. [příjmení] se sestrou nic nechtěli. Darovací smlouva, kterou dělal JUDr. [anonymizováno], se kterým se [jméno] [příjmení] znal, měla z otce dělat bezdomovce, protože tam nebylo napsané, že tam otec může bydlet do konce života. Později měl [jméno] [příjmení] chtít změnit darovací smlouvu ve prospěch neteře, a proto jel za advokátem [anonymizováno], za kterým jej syn doprovázel, advokát ale sdělil, že smlouva je odeslaná na [anonymizováno]. Dále věděl od sestřenice [jméno] [příjmení], že otec měl mít doma úspory, které nakonec skončily u advokáta [anonymizováno]. Současně svědek uvedl, že v minulosti měl s otcem konflikt kvůli napadení jeho matky (první manželky [jméno] [příjmení]) na pohřbu. Měly poté zmizet všechny dokumenty kromě dokladů k automobilu, jenž byl ve společném jmění manželů. Do domu byly vyměněné zámky. Žalovaná by dle svědka financování domu nezvládla, a proto se jí chtěla žalobkyně postarat o bydlení a nabídla ji nějaký byt. Dále svědek uvedl, že [jméno] [příjmení] chtěl změnit pojistné smlouvy, kdy výplata peněz byla psaná na žalovanou, ale chtěl to změnit na svědka, z pojistky poté svědek dostal částku [částka]. Od více lidí mu pak mělo být sděleno, že žalovaná chce dům prodat, odmítl ovšem uvést kým.

27. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byl jeho strýc, který se nebavil o svém soukromí, svěřovat se měl ovšem právě svému synovci. Měl se mu také svěřit, že žalovaná na něj vyvíjí nátlak ohledně majetku a že mu měla vyhrožovat, že od něj odejde. Od své sestry pak ví, že [jméno] [příjmení] ji měl požádat, aby mu do nemocnice dovezla úspory, ze kterých dostal ale pouze polovinu, protože to mělo být podle zákona. Na léčbu syna žalované na Ukrajině měl [jméno] [příjmení] zaplatit 60 tisíc Kč. V nemocnici jej nenavštívil.

28. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byl její strýc. O jeho zdravotních potížích měla útržkovité zprostředkované informace, věděla o finanční částce [částka], která měla být uložena u její maminky, sestry [jméno] [příjmení], a ta měla být instruována tyto finanční prostředky posléze předat žalobkyni k rekonstrukci domu. Důvodem uložení prostředků u sestry měl být postup žalované, měl se bát, že mu peníze vezme. Proto měl neteř požádat, aby ho zavezla domů, kde zjistil, že peníze doma nejsou, žalovaná mu měla sdělit, že mu peníze doveze do nemocnice. Posléze se potkali on, neteř, její matka (sestra J. [příjmení]) a žalobkyně a [jméno] [příjmení] oznámil, že je rozhodnutý, že vše dá žalobkyni. Částku 70 tisíc ji strýc předal se stvrzenkou, částku poté předala své matce.

29. Z výslechu JUDr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tento dlouhé roky znal [jméno] [příjmení] i celou jeho rodinu, znal i jeho první manželku. [jméno] [příjmení] jej kontaktoval, že by chtěl darovat majetek žalobkyni a žalované, žalobkyně požadovala vše s odůvodněním, aby to žalovaná neprodala, co jí bylo vysvětleno, že nelze. Darovací smlouva byla uzavřena až po týdnu současně se smlouvou o osobním závazku, smlouvy se podepisovaly na několikrát, smlouva o osobním závazku se upravovala, a proto byla podepisována později a podepisovali ji zvlášť, podepsána ovšem měla být všemi, podpisy ověřovány nebyly. [jméno] [příjmení] měl poté na [anonymizováno] požadovat zrušení vkladu, v této věci dr. [anonymizováno] navštívila dcera a syn [jméno] [příjmení], jak se bude věc řešit a že aby vzal smlouvu zpět, že to chce tatínek, se kterým ovšem nemluvil. Dále svědek uvedl, že mu žalovaná předložila [částka], které si chtěl [jméno] [příjmení] vzít do nemocnice, mělo jí být sděleno, že to je chyba, že 70 tisíc je jejích, a proto do úschovy převzal 70 tisíc, které poté vrátil [jméno] [příjmení] s tím, že je 14 let ženatý s žalovanou, a proto pochybuje, že má 14 let jen svoje peníze, takže si žalovaná nechala půlku, ze své empirie dospěl k závěru, že prostředky musejí být ve společném jmění manželů. [jméno] [příjmení] mu podepsal příjmový doklad a měl mu mj. říct, ať už mu všichni dají pokoj, neměl mu sdělit, že nějaké prostředky chybějí. Změnu názoru [jméno] [příjmení] považoval za nelogickou. Dále uvedl, že se s ním děti a vnučky nestýkaly, až po darovací smlouvě byl eminentní zájem.

30. Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tato byla ošetřující lékařkou [jméno] [příjmení], u kterého došlo k progresu onkologického onemocnění, zmínila zájem žalované o manžela, dcera se pak jednou dotázala na jeho zdravotní stav.

31. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tato pracovala jako zdravotní sestra na onkologickém oddělení, západ, JIP, kde byl hospitalizován [jméno] [příjmení], zmínila pěkný vztah [jméno] [příjmení] s žalovanou, [jméno] [příjmení] jí měl sdělit, jakou láskou žije k žalované, což nebývá časté, a proto si to zapamatovala. Kromě žalované u něj žádného příbuzného neviděla, ale není v nemocnici celý čas.

32. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pracuje jako realitní makléřka, účastnice nezná a v posledních několika letech nezajišťovala prodej nemovitosti ve [obec].

33. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je soused [jméno] [příjmení] a žalované, dále uvedl, že s vnučkami i manželkou měl mít [jméno] [příjmení] hezký vztah, o žalované vždy mluvil pěkně, nikdy si nestěžoval, byl to člověk otevřený. [jméno] [příjmení] naposledy viděl v nemocnici, kde jej navštívil. Věděl od vnučky, která pracuje na LDN v nemocnici, že J. [příjmení] odjel z nemocnici domů, údajně řešit únik vody.

34. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je také sousedkou [jméno] [příjmení] a žalované, která měla o manžela pečovat a zajímat se o něj.

35. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že měl být kamarádem [jméno] [příjmení], nevěděl ovšem ani o tom, že má manželku, [jméno] [příjmení] měl mluvit o dětech a zejména o vnučce, které měl připadnout dům, aby mohla rozvíjet koně, co je drahý koníček. [jméno] [příjmení] hodnotil jako otevřeného, přátelského.

36. Soud provedl dokazování také sděleními notářky z [datum], [datum] a [datum], výstupem nahlížení do [anonymizováno] nemovitostí, partem [jméno] [příjmení], ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.

37. Soud po provedeném dokazování tedy učinil závěr o skutkovém stavu, že předmětné nemovité věci [jméno] [příjmení] daroval [datum] do podílového rovnodílného spoluvlastnictví žalobkyně a žalované (darovací smlouva). Smlouvu koncipoval jeho dlouholetý známý (shodně výslechy JUDr. [anonymizováno], žalobkyně a [jméno] [příjmení]), který kromě darovací smlouvy připravil i smlouvu o osobním závazku, která byla fakticky uzavřena později (viz výslech JUDr. [příjmení]). Na základě této smlouvy pak se obdarované s odkazem na darovací smlouvu zavázaly ponechat [jméno] [příjmení] doživotně bydlet a užívat předmětné nemovité věci, přičemž se dále zavázaly na jeho požádání provádět úklid, vaření jídla, praní prádla, jiné ošetřování a vypravení pro něj důstojného pohřbu, přičemž náklady ponesou obdarované rovným dílem (viz smlouva o osobním závazku). [jméno] [příjmení] trpěl onkologickým onemocněním s nepříznivou prognózou vývoje, byl hospitalizován v nemocnici, při propuštění odkazoval na domácí péči žalované (viz lékařské zprávy), pouze [datum] byl na 2 a půl hodiny dočasně propuštěn (viz propustka). Při propuštění [datum] se nepodařilo telefonicky kontaktovat žalovanou (viz lékařské zprávy), co souviselo s tím, že byla v tu dobu v zaměstnání, kde nesměla mít u sebe mobilní telefon (viz zpráva zaměstnavatele). Dne [datum] prověřovala policie vloupání do objektu, které oznámil [jméno] [příjmení], mělo dojít k poškození zámků do domu, nicméně z domu nic nezmizelo, policie věc uzavřela s tím, že není dáno podezření z protiprávního jednání (viz sdělení policie z [datum]). [jméno] [příjmení] měl chtít své údajné úspory ve výši [částka] předat své sestře, aby je předala žalobkyni, nicméně částka se v domě nenacházela (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Částku [částka] žalovaná předala JUDr. [anonymizováno], který ji ovšem rozdělil a část ponechal žalované s ohledem na jeho tezi, že prostředky spadají do společného jmění manželů, polovinu poté předal [jméno] [příjmení] (viz jeho výpověď), který částku předal [jméno] [příjmení] a ta své matce (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Je pak s podivem, že [jméno] [příjmení] zmiňovala částku [částka] (viz její výpověď), žaloba [částka] (viz žaloba, od [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení]), odvolání daru pak [částka] (viz tato listina) a JUDr. [anonymizováno] částku [částka] (viz jeho výpověď). Dne [datum] [jméno] [příjmení] odvolal darování vůči žalované (viz odvolání daru) a současně oznámil [anonymizováno], že nesouhlasí s vkladem vlastnického práva ve prospěch žalované (viz přípis [anonymizováno] z [datum]). V odvolání daru, které za [jméno] [příjmení] sepsal jeho zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] je uváděno, že [jméno] [příjmení] měl mít v nemovitosti uloženy své úspory ve výši [částka], u kterých při krátkodobém propuštění z léčení zjistil, že se doma nenacházejí a že žalovaná mu měla oznámit, že je uložila na neznámém místě, jejich vrácení odmítla a v době jeho hospitalizace se pokusila manipulovat s jeho uzavřeným pojištěním a dále již nemělo být hovořeno o tom, že [jméno] [příjmení] nebylo zřízeno žádné práva zakládající právo se zdržovat v předmětných nemovitých věcech (viz odvolání daru). Odvolání bylo předáno k poštovní přepravě [datum] (viz podací lístek) a následujícího dne doručeno žalované (viz sledování zásilky). Na základě darovací smlouvy se žalobkyně a žalovaná staly spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, a to každá id. poloviny (viz výpis z [anonymizováno] a shodně vyrozumění o provedeném vkladu). [příjmení] [jméno] [příjmení] zmiňoval údajný pokus o prodej spoluvlastnického podílu žalovanou, o které se měl dozvědět o osoby, kterou nechtěl označit (viz jeho výpověď), příslušná realitní makléřka toto jednoznačně vyloučila (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřel (viz úmrtní list), jeho dědičkou se stala žalobkyně (viz usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 1. 2020, č. j. [číslo jednací]), a to na základě závěti ze dne [datum], kterou za svědectví JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], sepsal u advokáta dr. [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz závěť). [příjmení] [jméno] [příjmení] závěť [jméno] [příjmení] uznali za pravou a platnou a svůj povinný díl ze zákona nepožadovali (viz usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 1. 2020, č. j. [číslo jednací]). [jméno] [příjmení] měl dvě sestry (viz výslech [jméno] [příjmení]) a dvě děti, dceru [jméno] [příjmení] a syna [jméno] [příjmení] (shodně výslech žalobkyně, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Určitá neshoda panovala v popisu [jméno] [příjmení], jehož část svědků hodnotila jako uzavřeného (viz výpověd [jméno] [příjmení]), jiní jako otevřeného (viz výpověd F. [příjmení]), resp. otevřeného jen v některých otázkách, když neměl zmiňovat manželku (viz výpověd J. [obec]), v kontextu výpovědi J. [obec] má soud za to, že skutečně kamarádský vztah vylučuje právě absence informace o kamarádově manželce. Z hlediska svědeckých výpovědí nelze přehlížet, že s výjimkou sestry [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] byl u ostatních příbuzných patrný značně rezervovaný vztah vůči žalované, u které zejména zdůrazňovali její negativní působení na [jméno] [příjmení] na sklonku jeho života, naopak je velmi kladně hodnocena role jeho vnučky (shodně výpovědi žalobkyně, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Tento obraz se však neshoduje s výpověďmi osob, které stály mimo rodinný okruh (výpovědi dr. [příjmení], D. [příjmení], F. [příjmení], A. [příjmení], s výjimkou [jméno] [příjmení]) a které naopak zmiňovaly hezký vztah [jméno] [příjmení] a žalované. V tomto směru bylo patrně nejpřesvědčivější sdělení svědkyně [příjmení], která není v příbuzenském vztahu k nikomu z účastnic, pro kterou byla míra vzájemného vztahu [jméno] [příjmení] a jeho manželky tak intenzivní, že si ji pamatuje doposud; i z výpovědi dr. [příjmení] ovšem vyplynul značně omezený zájem nejbližších příbuzných o [jméno] [příjmení] a jeho zdravotní stav. Zatímco rodinní příslušníci byli důsledně informováni o jeho úsporách a jeho údajném zájmu podpory vnučky (viz výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), podobně intenzivní a podrobný zájem již neprojevovali o jeho zdravotní stav (viz výpověď dr. [příjmení], D. [příjmení]). Výpovědi matky a strýce žalobkyně a dále jejich bratrance a sestřenice pak odpovídají náhledu na žalovanou jako na Ukrajinku, která účelově uzavřela sňatek s [jméno] [příjmení] (viz výpověď [jméno] [příjmení]), která v minulosti nechala zadotovat své příbuzné na Ukrajině a nyní usiluje o majetek, na který podle nich nemá právo (viz výpovědi rodinných příslušníků). Výpovědi jsou pak nevěrohodné v tom směru, že na jedné straně je rodinnými příslušníky akcentována nutnost podpory vnučky a neschopnost žalované se o předmětné nemovité věci postarat, nicméně tento narativ není úplně ujednocen, když údajná podpora žalované je zmíněna ve vazbě na samotného [jméno] [příjmení] (viz výpověď [jméno] [příjmení]), později v kontextu samotné žalobkyně, která tím měla pomoci žalované, která by na údržbu domu neměla peníze (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Tyto úvahy spíše indikují posterioriní úvahy o majetkovém uspořádání, kdy se rodinní příslušníci ujednotily na optimálním modelu, kdy vlastnictví připadne žalobkyni a nikoliv žalované, vůči které se staví zdrženlivě. Nedává navíc smysl, aby se [jméno] [příjmení] zachoval s tak rozmařilou štědrostí vůči jedné ze svých vnuček a naopak zcela opomněl svou manželku, jež mu v poslední etapě života poskytovala oporu a zejména péči, jak ostatně sám sdělil v nemocnici (viz lékařské zprávy). Údajnou snahu [jméno] [příjmení] o revokaci darovací smlouvy v zásadě vylučuje JUDr. [anonymizováno], jenž v tomto směru zmiňuje aktivitu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří sice odkazují na svého otce, ale již nikoliv samotného [jméno] [příjmení] (viz výpověď JUDr. [příjmení]). Pokud soud odhlédne od značně svérázného přístupu, kdy u domu otce je v terminálním stádiu rakoviny sanitka, ale jeho dcera spěchá do práce, pak věrohodnost [jméno] [příjmení] devalvuje především její sdělení o kontaktování policie (viz její výpověď), které ovšem nekoresponduje sdělení z linky 112 (viz sdělení HZS ZK; žalobkyně označila tuto linku, nikoliv linku 158), v případě [jméno] [příjmení] nelze přehlížet, že tento byl beneficientem [částka] z pojištění [jméno] [příjmení], které měla původně nabýt žalovaná (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že [jméno] [příjmení] akceptoval v počáteční fázi postup advokáta [anonymizováno], který jeho úspory rozdělil a část ponechal žalované s ohledem na jeho tezi, že prostředky spadají do společného jmění manželů (viz jeho výpověď). Určité rezignaci [jméno] [příjmení] pak koresponduje nejen sdělení advokátu [anonymizováno] („ ať už mu všichni dají pokoj“ (viz jeho výpověď)), ale také následující vývoj událostí, kdy právní zástupce dojednaný žalobkyní (viz její výpověď) koncipuje dokumenty o odvolání daru, návrh na [anonymizováno], závěť a žalobu (viz tyto dokumenty).

38. Podle § 2072 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

39. Původní žalobce jako dárce a žalovaná jako obdarovaná uzavřeli dne [datum] podle § 2055 a násl. o. z. darovací smlouvu.

40. Odborná literatura i soudní praxe je zajedno v tom, že k zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnictví dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to zjevného porušení dobrých mravů obdarovaným vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru.

41. Ustanovení § 2072 o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda jednání účastníka občanskoprávního poměru je v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 2072 o. z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002).

42. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk dle § 2072 o. z. je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem„ hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Je třeba komplexní hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018).

43. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů, nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc, tj. okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1620/2001). Označením (identifikací) závadného chování obdarovaného vůči dárci ve výzvě k vrácení daru je dán okruh sporných skutečností, které jsou předmětem dokazování.

44. Označením (identifikací) závadného chování žalované vůči právnímu předchůdci žalobkyně (původnímu žalobci) ve výzvě ze dne [datum] byl dán okruh sporných skutečností, které byly předmětem dokazování. Závadné chování mělo spočívat v tom, že žalovaná měla částku [částka] bez jeho vědomí a souhlasu vzít a uložit na neznámém místě a odmítnout částku vrátit, dále že se měla žalovaná pokusit manipulovat s jeho uzavřeným pojištěním a dále J. [příjmení] již„ nehovoří o tom, že při poskytnutí daru nebylo (…) zřízeno žádné právo, které by klientovi zakládalo právo se v nemovitostech zdržovat“.

45. Samozřejmě lze přisvědčit zástupci žalobkyně, že starší lidé subjektivně vnímají věci jinak, než lidé v produktivním věku, nicméně právě z tohoto důvodu neodůvodňuje vrácení daru osamocené subjektivně vnímané ublížení dárci, nýbrž ublížení, jež je zjevným porušením dobrých mravů, co je projekcí objektivní [anonymizováno], do značné míry nezávislé na subjektivní představě dárce. Soud se proto zabýval vytknutými jednáními žalované, kterými [jméno] [příjmení] odůvodnil vrácení daru.

46. Ve vztahu k nakládání s finančními prostředky, z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná skutečně finanční prostředky z domu odnesla, nicméně tak neučinila svévolně, ale v důsledku obav z krádeže, přičemž této obavě koresponduje fakt, že v dotčeném období byl policejní orgán kontaktován ve věci pokusu o vloupání do objektu. Je pak zcela pochopitelný postup, kdy žalovaná finanční prostředky, o jejichž přítomnosti ví, neponechává v domě, ale uloží je na bezpečném místě, kterým nakonec byla úschova advokáta JUDr. [anonymizováno], jenž se znal i s [jméno] [příjmení] (jak potvrdil nejen dr. [anonymizováno], ale také mj. syn [jméno] [příjmení] [jméno]). Právě advokát dr. [anonymizováno] poté sdělil žalované, že má právo na půlku této částky a druhou půlku poté vrátil [jméno] [příjmení] (co vylučuje, že by částku odmítla vrátit). Z takového postupu, proti němuž J. [příjmení] směrem k advokátu dr. [anonymizováno] nevznášel protest, rozhodně nelze dovozovat očividné porušení dobrých mravů. Naopak lze předpokládat, že pokyn advokáta (§ 5 odst. 1 o. z.) má relevanci a je na místě se jím řídit. Pokud si žalovaná ponechala část finančních prostředků právě na základě pokynu advokáta, jenž jí i [jméno] [příjmení] sdělil svůj právní názor, že na to má právo, pak v takovém postupu nelze považovat za očividné a zjevné porušení dobrých mravů, tedy jednání, jež by založilo možnost odvolat J. [příjmení] dar pro nevděk. 47. [příjmení] [jméno] [příjmení] odvolal dar z důvodu, že se žalovaná měla pokusit manipulovat s jeho uzavřeným pojištěním. Žalobkyně byla v souvislosti s tím poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne [datum], přičemž k tomu označila k důkazu výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jediný ze svědků, který k pojištění uvedl relevantní skutečnosti, byl [jméno] [příjmení], syn [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi vyplynulo, že [jméno] [příjmení] mínil změnit obmyšlenou osobu z žalované na svého syna. V tomto směru tedy nedává smysl, aby se žalovaná pokoušela s pojištěním manipulovat, když toto bylo sjednáno v zásadě v její prospěch, naopak jediná z dokazování vyplynulá manipulace s pojištěním měla být uskutečněna samotným [jméno] [příjmení]. S ohledem na výsledek dokazování pak soud žalobkyni opětovně poučil, že břemeno tvrzení neunáší (srov. protokol z [datum]), nicméně žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Důvod spočívající v pokusu manipulovat s pojištěním má tedy soud za neprokázaný a nezpůsobilý založit důvod pro odvolání daru pro nevděk.

48. Textace odvolání daru pro nevděk pak zmiňuje i absenci zřízení služebnosti či věcného břemene ve prospěch [jméno] [příjmení]. Dle názoru soudu z jazykového výkladu písemnosti, kterou stylizoval advokát, nelze dovodit, že by tato skutečnost byla dalším důvodem odvolání daru pro nevděk, avšak soud podotýká, že i kdyby navzdory jednoznačné formulaci, že J. [příjmení] prostřednictvím svého zástupce již„ nehovoří“ o nezřízení práva, měla být dalším důvodem pro odvolání daru pro nevděk, pak ani tuto okolnost soud neshledává za zjevné porušení dobrých mravů, neboť v těsném časovém sledu po uzavření darovací smlouvy byla uzavřena také smlouva o osobním závazku, jejímž obsahem bylo právo [jméno] [příjmení] doživotně bezplatně bydlet a užívat předmětné nemovité věci. Odkaz na absenci takové dohody je tudíž nepravdivý a nezpůsobilý založit důvod pro odvolání daru pro nevděk.

49. Právní předchůdce žalobkyně (a poté toto převzala i žalobkyně) jako další důvod pro odvolání daru uvedli údajný pokus žalované prodat svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti. K tomuto tvrzení žalobkyně po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. označila k důkazu výslech [jméno] [příjmení], jež ovšem při výslechu sdělila, že v [obec] – [obec] několik let nebyla a rozhodně žádný prodej nesjednávala. S ohledem na výsledek dokazování pak soud žalobkyni opětovně poučil, že břemeno tvrzení v této souvislosti neunáší (srov. protokol z [datum]), nicméně žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Nelze navíc přehlížet, že tento důvod odvolání daru nebyl vtělen do listiny z [datum], který vymezila okruh sporných skutečností, které jsou předmětem dokazování, ale až do samotné žaloby.

50. Původní žalobce sice v zásadě mohl prostřednictvím žaloby opětovně vyzvat k vrácení daru, přičemž hmotněprávní úkony, které byly v občanském soudním řízení probíhajícím mezi účastníky učiněny některým z účastníků vůči soudu a o nichž se jejich adresát (druhý účastník) v řízení dozvěděl, mají – i mimo rámec probíhajícího řízení – stejné právní následky jako hmotněprávní úkony, které byly učiněny přímo vůči druhému účastníku právního vztahu, a které mu došly. Žaloba by byla s to přivodit hmotněprávní účinky za splnění dvou podmínek. Jednak že se dostane do dispoziční sféry žalované (doručením), jednak pak tím, že žaloba obsahuje výslovný a určitý hmotněprávní úkon, aby nemohly být pochybnosti o tom, že je vůči žalované prováděn právě také i hmotněprávní úkon. Odpověď na otázku, zda určitý procesní úkon účastníka ten či onen hmotněprávní úkon skutečně zahrnuje, záleží v jednotlivých případech na jeho konkrétním obsahu a na okolnostech, za nichž byl učiněn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1992/2014). Podle doktríny pak platí, že hmotněprávním úkonem zásadně není pouhé vylíčení rozhodujících skutečností, anebo uvedení toho, čeho se žalobce domáhá (srov. Drápal, L. et al. Občanský soudní řád I, II. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 262.). Formulace použitá původním žalobcem v žalobě pak rámec vylíčení rozhodných skutečností, resp. uvedení petitu, nepřekračuje, pročež má soud za to, že žaloba nemohla představovat další (jinou) výzvu k vrácení daru. Jedinou skutečnou výzvou pak zůstává ta z [datum]. I kdyby tomu tak nebylo, tvrzený úmysl žalované prodat spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech, nebyl žalobkyní prokázán, a proto nelze dovodit, že by se jednalo o jednání ve zjevném rozporu s dobrými mravy.

51. Výměna zámků pak představuje novotu po koncentračním bodu, se kterou žalobkyně poprvé operovala v závěrečné řeči, co vylučuje přihlédnout k tomuto důvodu. Soud má ovšem za to, že výměna zámků poté, co policie prověřovala údajné vloupání do objektu, je bezpečnostním opatřením, které je objektivně očekávatelné a není z povahy věci ve zjevném rozporu s dobrými mravy.

52. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

53. Zamítnutí žaloby představuje procesní úspěch žalované, které tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši [částka] Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] (14× [částka] dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen adv. tar.), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., další porada s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) adv. tar., 3× písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., 8× účast na jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k ) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 14× [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar. příslušející ke čtrnácti úkonům právní služby). Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyni žalované.

54. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Rubrum