11 C 95/2019

Rubrum

Fyzikální zákony a civilní spor Elementární fyzikální zákony nemusejí být předmětem dokazování.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D. , ve věci žalobkyně: XXX, IČO XXX sídlem XXX zastoupená advokátkou XXX sídlem XXX proti žalované: XXX, IČO XXX sídlem XXX zastoupená advokátkou XXX sídlem XXX pro zaplacení 52 229,50 Kč s příslušenstvím

Odůvodnění

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 52 229,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 52 229,50 Kč od 8. 6. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 55 862 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. III. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši 6 821,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 52 229,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z uvedené částky od 8. 6. 2018 do zaplacení. V žalobních tvrzeních uvedla, že společnosti XXX spol. s r. o. (dále jen „společnost XXX“) prodala lis HSM VK 4212 (dále též „lis“), který začal v únoru 2018 prosakovat (konkrétně hydraulický válec). Z tohoto důvodu se společnost XXX obrátila na žalobkyni jakožto dodavatele lisu a výhradního zástupce výrobce lisu pro Českou republiku. V návaznosti na objednávku společnosti XXX požádala žalobkyně žalovanou o sdělení cenové nabídky za opravu lisu spočívající v přetěsnění a dodání nové pístní tyče hydraulického válce. Akceptací nabídky žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo. Cena díla byla sjednána ve výši 32 646 vč. DPH, žalobkyní byla uhrazena dne 12. 3. 2018. Žalobkyně dle dohody zajistila dne 20. 2. 2018 demontáž válce, žalovaná si jej odvezla a opravila a po provedení opravy žalobkyně dne 28. 2. 2018 nainstalovala válec zpět. Náklady na demontáž a zpětnou montáž uhradila v plné výši společnost XXX. Dne 6. 3. 2018 bylo zjištěno, že válec opět protéká. Dne 22. 3. 2018 provedla žalobkyně opětovnou demontáž válce. Bylo zjištěno, že obal válce má prasklinu, která nešla opravit, a proto došlo k výměně celého obalu pístnice, kterou provedla žalovaná a vyúčtovala částkou 25 144 Kč, kterou uhradila dne 20. 4. 2018 žalobkyně. Náklady na demontáž a zpětnou montáž v tomto případě hradila částečně žalobkyně a částečně společnost XXX. Dne 4. 4. 2018 bylo zjištěno, že válec opět protéká. Oprava byla reklamována, žalovaná provedla na základě reklamace přetěsnění. Náklady na demontáž a montáž hradila žalobkyně v plné výši. Dne 16. 5. 2018 byl zjištěn opětovný únik oleje z válce. Žalobkyně tuto skutečnost opět reklamovala. Zástupce žalované pan XXX reklamaci uznal, zavázal se k opravě a výslovně souhlasil s úhradou nákladů na další demontáž a zpětnou montáž válce. Žalobkyně zaslala dne 21. 5. 2018 panu XXX e-mail, ve kterém ho seznámila, jakým způsobem bude provedeno vyúčtování nákladů – demontáž bude účtována ve výši 590 Kč bez DPH/hodina práce jednoho technika, přičemž je třeba využít tři techniky, kteří provedou demontáž za cca 5 hodin; dojezdové náklady za cestu z Prahy do provozovny společnosti XXX a zpět (jak při demontáži, tak při zpětné montáži) budou účtovány ve výši 10 Kč bez DPH/1 km a čas jednoho technika na cestě 200 Kč bez DPH/hodina cesty jednoho technika; zpětná montáž 590 Kč bez DPH/hodina práce jednoho technika, je třeba využít tři techniky, kteří provedou montáž za cca 6 hodin. Demontáž trvala 2,5 hodiny, dojezdová vzdálenost činila 320 km na jednu cestu, tři technici strávili na cestě tam a zpět každý 8 hodin. Náklady na demontáž vč. dojezdových nákladů tak činily částku 15 625 Kč bez DPH. Zpětná montáž trvala 6 hodin, dojezdové náklady byly stejné jako v případě montáže. Náklady na zpětnou montáž vč. dojezdových nákladů tak činily částku 27 540 Kč bez DPH. Technici žalobkyně před demontáží válce, resp. pístnice, telefonovali panu XXX, který jim sdělil, že přetěsnění provede na místě, a proto mu stačí odpojit válec od lisovací desky a trochu jej povytáhnout, aby se dostal k místu přetěsnění. XXX si však část pístnice (šroubení) odvezl. Když na místě demontoval těsnění, nezabezpečil válec proti úniku oleje a došlo k výtoku asi 130 litrů oleje, který byl tímto znehodnocen. Uvedené náklady na demontáž a montáž byly vyúčtovány fakturou č. FV1180737 ze dne 28. 5. 2018, splatnou dne 7. 6. 2018. Touto fakturou byly vyúčtovány i náklady na doplnění oleje do hydraulického válce. XXX následně informoval žalobkyni s tím, že olej dodá žalovaná. Žalobkyně souhlasila a sdělila mu typ oleje. Žalovaná však olej nedodala a fakturu žalobkyni vrátila. Dne 2. 7. 2018 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě částky 52 229,50 Kč do 13. 7. 2018, žalovaná však nárok žalobkyně neuznala a nabídla žalobkyni k vypořádání všech nároků vyplývajících ze smlouvy o dílo částku 10 000 Kč. Tuto částku žalobkyně neakceptovala.

2. Žalovaná v rámci podaného odporu k žalobě uvedla, že žalovaný nárok neuznává v celém rozsahu, neboť v žádném případě neplnila vadně, protože důvodem, pro který pístnice opakovaně praskala, jsou špatně nastavené tlaky ve válci, a proto těsnivo a potažmo celý plášť pístnice opakovaně praskal. Dále poukázala na to, že pístní tyč byla svévolně a neodborně upravena flexou. Popřela, že by odsouhlasila vyčíslení nákladů na montáž a demontáž válce, žalobkyně dle jejího názoru ve vyúčtování uvedla nesmyslně vysoké částky, jak v množství hodin, tak v množství kilometrů. Dále uvedla, že žalobkyně není vlastníkem stroje, a tudíž není aktivně legitimována v tomto sporu. Zdůraznila, že společnost XXX věděla, že se bude sundávat pístní tyč a zařízení mělo být zabezpečeno tak, aby z něj nevytékal olej, což se však nestalo. Za to však v žádném případě neodpovídá žalovaná.

3. K tvrzením žalované pak žalobkyně doplnila, že tlaky nelze v daném případě libovolně nastavovat. Žalovaná, resp. pan XXX byl před první opravou válce informován, jaký maximální tlak zařízení vyvíjí, aby mohl s touto informací pracovat. Co se týče úpravy válce, tento byl upraven, ovšem pouze v koncové části, kde je třeba válec napojit na lisovací desku. V žádném případě nebyl nijak upravován v místě přetěsnění. Zbroušení válce je běžným postupem i v případě nové pístnice. Žalovaná tak nepochybně plnila vadně, neboť po posledním přetěsnění, které již bylo provedeno bezchybně a řádně, válec těsní a celé zařízení je opět v provozu a plně funkční.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že společnost XXX se v únoru 2018 obrátila na žalobkyni jakožto dodavatele lisu HSM VK 4212 se žádostí o opravu hydraulického válce, který prosakoval (viz výpověď jednatelky žalobkyně). V návaznosti na objednávku společnosti XXX požádala žalobkyně žalovanou o zaslání cenové nabídky za opravu lisu umístěného u společnosti XXX (viz e-mailová zpráva ze dne 20. 2. 2018). Dne 22. 2. 2018 žalobkyně cenovou nabídku na novou pístní tyč včetně přetěsnění hydraulického válce v ceně cca 27 000 Kč bez DPH potvrdila (viz e-mailová zpráva ze dne 22. 2. 2018). Dne 27. 2. 2018 vystavila žalovaná daňový doklad č. 20180071 na částku 32 646 Kč se splatností 13. 3. 2018 (viz cit. daňový doklad), který žalobkyně uhradila dne 12. 3. 2018 (viz potvrzení o provedení platby). Následně bylo zjištěno, že válec opět protéká, a proto dne 22. 3. 2018 provedla žalobkyně opětovnou demontáž válce, po níž bylo zjištěno, že obal válce má prasklinu (viz výpověď jednatelky žalobkyně, výpověď svědka XXX). Žalovaná tedy provedla výměnu celého obalu pístnice a dne 4. 4. 2018 vyúčtovala nový plášť a šroubení částkou 25 144 Kč (viz daňový doklad č. 20180118). Žalobkyně tuto částku uhradila dne 20. 4. 2018 (viz potvrzení o provedení platby). Dne 4. 4. 2018 bylo zjištěno, že válec opět protéká. Oprava byla reklamována, žalovaná provedla na základě reklamace přetěsnění. Náklady na demontáž a montáž hradila žalobkyně v plné výši (viz výslech jednatelky žalobkyně). Dne 16. 5. 2018 byl zjištěn opětovný únik oleje z válce. Žalobkyně tuto skutečnost opět reklamovala. XXX přislíbil, že náklady na demontáž a montáž ponese žalovaná (viz výslech jednatelky žalobkyně). Žalobkyně zaslala dne 21. 5. 2018 žalované (panu XXX) e-mail, ve kterém ho seznámila, jakým způsobem bude provedeno vyúčtování nákladů. Uvedla, že demontáž je práce pro 3 techniky x cca 5 hodin, tj. 15 hodin po 590 Kč bez DPH + dojezdové náklady z Prahy (10 Kč bez DPH/km a 200 Kč bez DPH/hodina za čas na cestě technika). Montáž je práce pro 3 techniky x cca 6 hodin, tj. 18 hodin po 590 Kč bez DPH + dojezdové náklady. Dále mu sdělila, že demontáž lze provést zítra (úterý), ve středu by se mohl válec přetěsnit a ve čtvrtek by byla provedena zpětná montáž (viz e-mailová zpráva ze dne 21. 5. 2018). Demontáž pístnice proběhla dne 22. 5. 2018 s náklady 15 625 Kč (viz protokol o servisní činnosti – montážní list č. 20078/2018). Následná montáž byla provedena dne 25. 5. 2018. Z důvodu neodborného zásahu při demontáži těsnění proti úniku oleje ze strany žalované došlo k úniku 130 l oleje. Olej, který se podařilo zachytit do nádob, je znehodnocen (viz protokol o servisní činnosti – montážní list č. 20080/2018). Žalobkyně vystavila dne 28. 5. 2018 fakturu na částku 52 229,50 Kč, jako fakturované položky uvedla „montážní list za práce, čas na cestě, kilometry osobní a 130 l hydraulického oleje“. Splatnost faktury byla stanovena na den 7. 6. 2018 (viz faktura – daňový doklad č. FV1180737). Žalovaná fakturu žalobkyni vrátila přípisem ze dne 7. 6. 2018, v němž uvedla, že škodu v rozsahu vyčísleném žalobkyní neuznává, neboť k vytečení oleje došlo z důvodu odmontování hadice, což provedli technici žalobkyně. Dále uvedla, že uznává škodu v rozsahu částečné demontáže pístnice, její vyčíslení však musí odpovídat realitě (viz vrácení faktury, vyjádření k vyčíslené škodě ze dne 7. 6. 2018). Žalobkyně zaslala žalované, konkrétně panu XXX, e-mail, v němž mu sdělila, že čas účtovali dle skutečnosti a že technici válec zanechali tak, jak požadoval, tj. pouze jej vysunuli z lisu. Olej z válce před jejich odjezdem a příjezdem pana XXX netekl. Začal unikat až po jeho zásahu (viz e-mailová zpráva jednatelky žalobkyně ze dne 11. 6. 2018). Následně žalobkyně zaslala žalované odpověď na přípis ze dne 7. 6. 2018 i písemně, v němž žalované sdělila, že v případě opětovného zjištění úniku oleje z válce dne 16. 5. 2018 zástupce žalované pan XXX reklamaci uznal, zavázal se k opravě a výslovně souhlasil s úhradou nákladů na další demontáž a opětovnou montáž válce. Tyto náklady pak byly v souladu s dohodou s panem XXX žalované vyúčtovány předmětnou fakturou, kterou byly dále vyúčtovány náklady na doplnění oleje, jehož únik způsobila žalovaná. Po obdržení faktury žalovanou pan XXX kontaktoval žalobkyni s tím, že olej dodá sám. Žalobkyně s tímto souhlasila, přičemž přislíbila po dodání oleje položku za olej z faktury vypustit. XXX však olej nedodal. Žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě částky 55 229,50 Kč nejpozději do 13. 7. 2018 (viz přípis žalobkyně - nároky z vadného provedení opravy hydraulického válce ze dne 2. 7. 2018). Žalovaná se následně přípisem ze dne 3. 8. 2018 vyjádřila v tom smyslu, že neuznává nároky žalobkyně, neboť ani k vadě, kterou žalobkyně reklamovala, ani k vytečení oleje nedošlo z důvodů na její straně. Uvedla, že z jejích zkušeností jakožto osoby podnikající v oblasti oprav hydraulických válců již 25 let, a z okolností, za kterých pístnice praská, lze dovozovat, že ve válci nejsou správně nastaveny tlaky, a proto těsnivo a potažmo celý plášť pístnice opakovaně praská. Dále sdělila, že pístní tyč žalobkyně svévolně a neodborně upravila flexou, a co se týče vytečení oleje, k tomu došlo tak, že žalobkyně měla připravit zařízení k demontáži pístnice, kdy konkrétně mělo být zařízení připraveno k demontáži válce včetně opatření proti úniku oleje ze zařízení. K zabránění úniku oleje pak slouží zámky, které jsou ovšem evidentně nefunkční. Ke škodám proto došlo jednak z důvodu špatného technického stavu zařízení a jednak z důvodu špatně odvedené práce zaměstnanců žalobkyně (viz vyjádření k dopisu ze dne 2. 7. 2018). Žalobkyně žalované dopisem ze dne 20. 8. 2018 sdělila, že tlaky nelze v daném případě libovolně nastavovat, přičemž pan XXX byl před první opravou válce informován, jaký maximální tlak zařízení vyvíjí, aby mohl s touto informací pracovat. Co se týče úpravy flexou, je pravdou, že válec byl upraven, ovšem pouze v koncové části, kde je třeba válec napojit na lisovací desku. Rozhodně nebyl nijak upravován v místě přetěsnění. K tomuto doplnila, že v současné době již válec těsní. Dále uvedla, že po vadné opravě válce pan XXX sám požádal o další demontáž s tím, že přetěsnění opraví a náklady na demontáž a opětovnou montáž uhradí. K úniku oleje pak uvedla, že technici žalobkyně telefonovali panu XXX, jak si přeje pístnici připravit. Řekl jim, že to bude přetěsňovat na místě, takže stačí pouze odpojit válec od lisovací desky a trochu povytáhnout. Při předchozích opravách však chtěl pístnici připravit na samostatné paletě mimo lis, aby si ji mohl odvézt do své dílny, a proto byla pístnice odpojena i od hadic (viz přípis ze dne 20. 8. 2018 – nároky z vadného provedení opravy hydraulického válce). Žalovaná následně žalobkyni sdělila, že zařízení již pracuje správně, neboť standardní těsnivo bylo při poslední opravě vyměněno za speciální, které odolává vyšším tlakům a rezonancím pístní tyče. Ve věci úniku oleje uvedla, že škody neuznává, neboť společnost XXX dobře věděla, že se bude sundávat pístní tyč, a proto mělo být zařízení připraveno tak, aby neunikal olej z nádrže (viz vyjádření k dopisu ze dne 20. 8. 2018). Žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky přípisem ze dne 14. 9. 2018 (viz nároky z vadného provedení opravy hydraulického válce ze dne 14. 9. 2018).

5. XXX, která byla vyslechnuta dle § 126a o. s. ř. jako jednatelka žalobkyně, uvedla, že poté, co byl vyměněn obal pístnice a při jeho montáži bylo zjištěno, že válec netěsní, a tudíž výměna nebyla provedena správně, volali technici panu XXX, který řekl, že to dá do pořádku. XXX tam dal těsnění, ale válec po čase opět začal téct skrze těsnění. Následně si pan XXX válec odvezl, náklady v tomto případě zaplatila žalobkyně. Po čase olej opět tekl, k čemuž se pan XXX vyjádřil v tom smyslu, že náklady na demontáž válce a veškeré náklady ponese žalovaná. Jednatelka žalobkyně náklady vyčíslila do e-mailu. XXX potvrdil, že to udělá na místě. Technici přijeli do společnosti XXX, vytáhli pístnici a volali panu XXX, v jakém stavu to chce nechat. XXX řekl, ať to jen povytáhnou, že to bude dělat na místě. XXX přijel, demontoval část válce a odjel. XXX z provozu poté zjistila, že tam olej vytéká na zem. Chtěla zachytit olej do kýblů, ty však byly špinavé, a proto nešel olej znovu použít. XXX telefonicky slíbil, že olej nahradí. Vzhledem k tomu, že olej nenahradil, žalobkyně poslala fakturu včetně oleje. K fotografiím hydraulického válce uvedla, že olej tekl po obvodu, nikoliv v místě, kde došlo k obroušení. Maximální tlak byl sdělen panu XXX, stroj však 95 % času funguje pod nižším tlakem.

6. Svědek XXX, jednatel společnosti XXX, uvedl, že opravu objednávali u žalobkyně, se žalovanou smluvní vztah neměli. Opravy byly opakované. Hlavní problém byl průtok oleje zezadu pístnice, to bylo v místě, které bylo opravované, bylo to zakryté. Chyby se objevovaly po opravě, druhý den olej protékal a ztrácelo to tlak. Dále uvedl, že ten pán, jehož jméno si nevybavuje, poukazoval na to, že se stroj nesprávně používá, nicméně pak to uznal, řekl, že to opraví, že to dá do pořádku.

7. XXX, vedoucí provozovny společnosti XXX, uvedla, že pístnici vymontovali pracovníci žalované, pan XXX a ještě někdo. Od žalobkyně tam ten den nikdo nebyl. XXX jí řekl, že to vymontoval a že přijdu. Nezajistili to, pouze tam dali hadru. Pracovnice, která lis obsluhuje, jí sdělila, že je tam louže. Potom kýbl už přetékal olejem, tak tam dala další. K protokolům o demontáži a montáži uvedla, že se sepisovaly na místě, údaje v protokolech odpovídaly skutečnosti, za společnost XXX to podepisovala ona.

8. Svědek XXX uvedl, že u té třetí situace řekl žalobkyni, ať pošle e-mail, řekl jí, že se budou částečně na nákladech podílet, nemyslel tím těsnivo, bavil se o demontáži a montáži. K vytečení oleje pak uvedl, že žalobkyni dal informaci, že mu stačí pístnici vytočit, aby se dostal k pístní tyči, aby to bylo zajištěno proti výtoku oleje. Poprvé se pístnice vytáhla celá, odvezla se do Lipníku nad Bečvou, podruhé se přišlo na to, že praskl plášť, potřetí to opět teklo, proto se s panem XXX rozhodli, že dají jiné těsnění. U třetí návštěvy chtěl ušetřit čas, a proto uvažovali udělat přetěsnění na místě. Na místě to ale nešlo, proto museli na dílnu. Trvalo to asi půl dne. Když se vrátili, stroj byl netknutý, byl tam vyteklý olej. Nenapadlo je, že z toho vyteče olej. Uvedl, že pokud si odmontovává, tak si to překontroluje. Člověk, který na pístnici sáhne první, ví, že musí zastavit přívod oleje. Píst vytáhli servisní pracovníci žalobkyně, a proto předpokládal, že to zabezpečili.

9. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

10. Podle § 430 o. z., pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

11. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud věc právně posoudil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dílo dle § 2586 odst. 1 a násl. o. z., jejímž předmětem byla oprava hydraulického válce lisu umístěného v provozovně společnosti XXX. Žalovaná jako zhotovitel provedla výměnu celého obalu pístnice, který vyúčtovala žalobkyni jako objednateli fakturou ze dne 4. 4. 2018. Téhož dne, tj. 4. 4. 2018, bylo zjištěno, že válec protéká, a proto byla oprava ze strany žalobkyně reklamována. Žalovaná provedla na základě reklamace přetěsnění, náklady na demontáž a montáž však hradila v plné výši žalobkyně. Vzhledem k tomu, že dne 16. 5. 2018 byl zjištěn opětovný únik oleje z válce, žalobkyně tuto skutečnost opět u žalované reklamovala. Žalovaná přislíbila, že náklady na demontáž a montáž v tomto případě ponese ona, a proto žalobkyně zaslala dne 21. 5. 2018 žalované informaci o tom, jakým způsobem bude provedeno vyúčtování nákladů. Zároveň jí sdělila, že demontáž a montáž zařízení lze provést následující den (v úterý) a navrhla žalované provést přetěsnění den poté (ve středu). Zaměstnanci žalobkyně telefonicky kontaktovali zaměstnance žalované pana XXX s dotazem, jak si přeje zařízení připravit, a tento se pak skutečně následující den k provedení opravy dostavil, z čehož lze usuzovat, že žalovaná svým jednáním, kdy s návrhem žalobkyně, jakým způsobem budou náklady vyúčtovány, nevyjádřila nesouhlas, ale naopak začala již jednat v souladu s postupem navrženým žalobkyní, vyjádřila tímto svým jednáním konkludentně souhlas, a to včetně navrženého způsobu vyúčtování nákladů na provedení demontáže a zpětné montáže. Žalobkyně a žalovaná se tak ohledně vyúčtování nákladů prokazatelně dohodly způsobem popsaným žalobkyní, přičemž následný nesouhlas žalované projevený až po zaslání faktury již nemůže založit žádné právní důsledky. Jako důvod nesouhlasu s fakturou žalovaná dále uvedla, že náklady neodpovídají realitě. Žalobkyně však náklady vyúčtovala v souladu s navrženým způsobem zaslaným předem žalované, přičemž rozsah prací představujících předmětné náklady je podložen protokoly o servisní činnosti – montážní list č. 20078/2018 a montážní list č. 20080/2018, které jsou stvrzeny podpisem zaměstnankyně společnosti XXX. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyni náklady ve vyúčtované výši skutečně vznikly a že k jejich úhradě se žalovaná zavázala návrhem svého zaměstnance XXX, který má oprávnění žalovanou zastupovat a svým právním jednáním ji zavazovat v souladu s ust. § 430 o. z., a vzhledem k tomu, že je žalovaná doposud neuhradila, zavázal ji k úhradě dlužné částky ve výši 45 308,30 Kč svým rozhodnutím soud. V této souvislosti nelze aprobovat postup zaměstnance žalované, který se sice chtěl na opravě podílet (na účet svého zaměstnavatele), nicméně si mínil posoudit míru takové spoluúčasti; z listinných důkazů ale neplyne žádná taková bližší podmínka. Spoluúčast žalované je pak zcela očekávatelná zejména za situace, kdy stroj nebyl řádně opraven ani na několikátý pokus.

16. K námitce žalované, že žalobkyně není v tomto sporu aktivně legitimována, neboť není vlastníkem opravovaného stroje, soud uvádí, že je naprosto irelevantní, kdo je vlastníkem věci, jejíž oprava je předmětem díla, podstatná je pouze skutečnost, kdo se zavázal dílo provést a kdo se zavázal za provedení díla zaplatit, tedy kdo je smluvními stranami. V daném případě jsou smluvními stranami žalobkyně a žalovaná, tudíž žalobkyně je ve věci aktivně legitimována.

17. Co se týče zbývající částky 6 921,20 Kč, jež dle faktury odpovídá hodnotě 130 litrů hydraulického oleje HLP 46, který byl znehodnocen při demontáži pístnice, soud má za prokázané, že za škodu, která vznikla znehodnocením 130 litrů oleje, odpovídá žalovaná. Ze svědecké výpovědi XXX vyplynulo, že dal žalobkyni informaci, že mu stačí pístnici vytočit, aby se dostal k pístní tyči, aby to bylo zajištěno proti výtoku oleje. Žalobkyně pak v souladu s tímto pokynem zařízení připravila. Při příchodu zaměstnance žalované pana XXX nebyl žádný olej vytečený, k tomuto došlo až po jeho zásahu do zařízení, což sám potvrdil ve své svědecké výpovědi (uvedl, že když se vrátil, olej tam byl vytečený). Je tedy nepochybné, že k zásahu, který zapříčinil vytečení oleje, došlo až jeho jednáním. K námitce žalované, že žalobkyně, která prováděla demontáž zařízení, měla zajistit, aby nedošlo k vytečení oleje, soud uvádí následující. Žalobkyně dostala pokyn od žalované (konkrétně od pana XXX) pouze pístnici vytočit s tím, že oprava bude provedena na místě, tedy nikoliv po převozu části zařízení, jak tomu bylo v předchozích případech. Žalobkyně tedy v souladu s pokynem žalované pístnici pouze vytočila a neprovedla její kompletní demontáž. Zařízení zajistila tak, aby nedošlo k vytečení oleje. Žalovaná pak po příjezdu na místo a po zvážení, že je třeba část zařízení demontovat a převést do dílny, provedla tuto demontáž sama. Po návratu a zjištění, že došlo k vytečení oleje, se žalovaná bránila tím, že předpokládala, že zařízení proti vytečení oleje zajistí žalobkyně. Žalobkyně však dostala pokyn provést činnost do určité fáze, po jejímž dokončení bylo zařízení zabezpečeno proti úniku oleje. Žalobkyně neměla žádnou informaci o tom, že bude část zařízení demontováno, naopak dostala informaci, že k přetěsnění dojde na místě. Pokud se následně zaměstnanec žalované rozhodl oproti domluvě se žalobkyní část zařízení demontovat, měl tak nepochybně o svém postupu informovat žalobkyni a rovněž tak se jí dotázat, zda je zařízení zabezpečeno i pro tento předem nesmluvený postup. Vzhledem k tomu, že tak neučinil a po jeho zásahu prokazatelně došlo k úniku oleje, což potvrdila i zaměstnankyně společnosti XXX XXX, nese odpovědnost za škodu způsobenou znehodnocením 130 litrů hydraulického oleje právě žalovaná, a proto je povinna částku ve výši 6 921,20 Kč, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou ze dne 28. 5. 2018, žalobkyni uhradit. Žalovaná tak doposud neučinila, a proto ji k úhradě částky 6 921,20 Kč zavázal svým rozhodnutím soud.

18. Soud v této souvislosti zamítl zejména návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem, neboť má soud za to, že opatření znaleckého posudku by bylo v rozporu se zásadou ekonomiky řízení. Nelze totiž přehlížet, že v projednávané věci jsou účastnicemi podnikatelské subjekty, u nichž lze rozumně předpokládat odborné znalosti a dovednosti. Otázka nesprávně nastavených tlaků je dle názoru soudu nepodstatná, neboť – jak vyplynulo z dokazování – po poslední opravě již stroj fungoval řádně a bez problémů, což značí toliko jeho nesprávnou opravu než systémový problém spojený s tlaky. Nelze ani opominout, že žalovaná dle § 4 odst. 2 o. z. musela být srozuměna s tím, jak má rozložený stroj ponechat a nespoléhat se na zajištění zámků. Ostatně z výslechu bylo patrné, že od této události již pracovník žalované nespoléhá na dřívější zajištění stroje, ale zámky ještě sám kontroluje. Takový postup měl pracovník žalované zvolit i při opravách stroje v provozovně XXX. Pokud měl být stroj nepříznivě ovlivněn nesprávnými tlaky, pak žalovaný měl na tuto skutečnost upozornit rovnou a opravu vůbec nezahajovat. Při elementární znalosti fyzikálních zákonů, které nemusejí být předmětem dokazování (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2011, sp. zn. IV. ÚS 868/11), má pak soud za to, že nesprávně nastavené tlaky by bezesporu způsobily následné poškození stroje, k čemuž za dobu od poslední opravy nedošlo, což by se při trvajícím nesprávném nastavení a plynutí času nepochybně projevilo. Stejně tak dle názoru soudu nemá na žalobní nárok vliv oprava části stroje flexou, kdy žalovaná tento díl vyrobila bez protidílu, přičemž tato část není v kontaktu s těsněním, a proto nemohla mít vliv na problém s těsněním. Nadbytečné jsou pak výslechu pracovníků XXX a XXX, neboť soud považoval skutkový stav již za dostatečně zjištěný, kdy tedy tvrzení, k nimž byly důkazy označeny již byly bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeny, resp. vyvráceny (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29.6.2004, sp. zn. III. ÚS 569/03).

19. Jelikož žalovaná dlužnou částku ve výši 52 229,50 Kč žalobkyni neuhradila ke dni splatnosti stanovené na základě fakturace, tj. ke dni 7. 6. 2018, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tj. dne 8. 6. 2018 do prodlení (§ 1968 o. z.) a ve smyslu § 1970 a násl. o. z. je povinna žalobkyni uhradit též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,5 % ročně). Žalobkyně požadovala přiznat úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 52 229,50 Kč od 8. 6. 2018 do zaplacení, a proto jí soud i tento nárok v souladu s jejím návrhem přiznal.

20. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 55 862 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 612 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 28 980 Kč [9× 3 220 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., předžalobní výzva dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., vyjádření – replika k vyjádření žalované ze dne 26. 7. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., další porada s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) adv. tar., účast při jednání dne 1. 10. 2019 (2 úkony) dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., vyjádření - replika k vyjádření žalované ze dne 10. 1. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast při jednání 17. 1. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.], náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč (tj. 9× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar., příslušející k devíti úkonům právní služby), náhrady za promeškaný čas ve výši 2 800 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 adv. tar. (28× 100 Kč za 28 započatých půlhodin – za čas strávený cestou z Prahy do Zlína na jednání ve dnech 1. 10. 2019 a 17. 1. 2020 a zpět), náhrady výdajů za ubytování ve dnech 30. 9. 2019 a 16. 1. 2020 v celkové výši 2 490 Kč dle § 13 odst. 1 adv. tar., náhrady cestovních výdajů ve výši 7 470,40 Kč dle § 13 odst. 1, 5 adv. tar. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. za použití osobního automobilu Renault Megane, reg. zn. XXX, na cestu z Prahy do Zlína k jednání konanému ve dnech 1. 10. 2019 a 17. 1. 2020 a zpět (4× 295 km) při spotřebě benzínu 95 oktanů pro kombinovaný provoz 6,7 l/100 km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně 33,10 Kč/1 litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 333/2018 Sb.), resp. 32 Kč/1 litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 358/2019 Sb.) a sazbě 4,10 Kč/1 km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 333/2018 Sb.), resp. 4,20 Kč/1 km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 358/2019 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 8 809,60 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II. rozsudku).

22. Žalovaná byla v řízení neúspěšná, pročež jí vznikla povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Z toho důvodu ji tíží povinnost nahradit náklady řízení státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., avšak pouze v rozsahu, v němž u ní nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože žalovaná nebyla od soudních poplatků osvobozena, je povinna nahradit státem vynaložené náklady řízení v plné výši. Náklady vynaložené státem spočívají v přiznané náhradě nákladů spojených s podáním výpovědi XXX a XXX v celkové výši 6 821,20 Kč, a proto je žalovaná tuto částku povinna státu nahradit.

23. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Rubrum