116 C 11/2017

Rubrum

Přechod závad na bytové jednotce V případě vlastnického práva k bytové jednotce je nutné považovat dluhy související se správou domu a pozemku za závadu na věci, kterou nabyvatel přejímá ve smyslu ust. § 1107 odst. 1 o. z. Pokud kupující bytové jednotky nebyla dostatečně důrazná před uzavřením kupní smlouvy a netrvala na doložení potvrzení ve smyslu § 1186 odst. 2 o. z., postupovala v hrubém rozporu s běžnou opatrností a nelze dospět k závěru, že by nemohla zjistit, že na ni mohou dluhy související se správou domu a pozemku přejít.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. P.N. ve věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek domu čp. xxx ve Dvoře Králové nad Labem, IČ xxx, se sídlem xxx, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, zast. JUDr. M.H., advokátem se sídlem xxx, 541 01 Trutnov, proti žalované Mgr. P.R., nar. xxx, bytem xxx, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, zast. Mgr. L.B., advokátem se sídlem xxx, 541 01 Trutnov, o zaplacení částky 43.417,- Kč s příslušenstvím, takto

Odůvodnění

I. Co do částky 7.086 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 8. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 9. 2016 do zaplacení se řízení zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 36.331 Kč - s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 2. 2016 do zaplacení, - s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 3. 2016 do zaplacení, - s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 4. 2016 do zaplacení, - s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 5. 2016 do zaplacení, - s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 6. 2016 do zaplacení, - s úrokem z prodlení z částky 3.543 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 7. 2016 do zaplacení, - s úrokem z prodlení z částky 15.073 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 6. 2016 do zaplacení, vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11.911,50 Kč k rukám zástupce žalobce JUDr. M.H. do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

Poučení

Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 10.02.2017, domáhá zaplacení částky 43.417,- Kč s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení. K odůvodnění uvedl, že žalovaná má s účinností ode dne 29.06.2016 ve výlučném vlastnictví bytovou jednotku č. xxx, nacházející se v domě čp. xxx v ulici xxx ve Dvoře Králové nad Labem. Tuto bytovou jednotku žalovaná nabyla do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 27.06.2016, uzavřené mezi žalovanou a manželi I., a to s účinky ke dni 29.06.2016. Ve výše uvedeném domě čp. xxx vzniklo ke dni 01.07.2000 společenství vlastníků jednotek a v souladu se stanovami je každý člen SVJ povinen platit měsíčně příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené zálohy na služby (dále jen „příspěvky“). Manželé I. však příspěvky dlouhodobě neplatili a za období leden 2016 až červen 2016 jim vznikl mj. dluh ve výši 3.543,- Kč měsíčně, tj. celkem 21.258,- Kč. Dále jim vznikl dluh na nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2015 ve výši 42.567,- Kč. Manželé I. uhradili část nedoplatku z vyúčtování roku 2015, kdy dne 01.02.2015 uhradili částku 6.236,- Kč a dne 29.04.2016 částku 2.500,- Kč (celkem tedy 8.736,- Kč), přičemž zbývající část ve výši 33.831,- Kč zůstala neuhrazena. Žalobce proto podal na manžele I. žalobu, ve které se však domáhal zaplacení pouze části tohoto dluhu ve výši 18.758,- Kč, přičemž tato část byla již žalobci přiznána rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 19.02.2016 čj. 107C 102/2015-40. Zbývající část ve výši 15.073,- Kč (tj. 33.831,- Kč mínus 18.758,- Kč) dosud nebyla zažalována. Manželé I. tedy měli vůči žalobci dosud soudně neuplatněný dluh ve výši 36.331,- Kč. Žalobce má za to, že s ohledem na ust. § 1107 odst. 1 o. z. a § 1186 odst. 2 o. z. převodem vlastnického práva k předmětné bytové jednotce došlo též k přechodu dluhu ve výši 36.331,- Kč z manželů I. na žalovanou. Žalobce má za to, že za závadu na věci, kterou nabyvatel přejímá ve smyslu ust. § 1107 odst. 1 o. z., je nutné považovat v případě vlastnického práva k bytové jednotce rovněž dluhy, související se správou domu a pozemku. Tyto dluhy na nabyvatele přejdou v případě, že je měl nebo mohl z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. Existenci a případnou výši dluhů spojených s vlastnictvím jednotky je možné zjistit před realizací převodu právě předložením potvrzení osoby odpovědné za správu domu popsaného v ust. § 1186 odst. 2 o. z., a proto nabyvatel může a měl by si tyto dluhy jakožto závady váznoucí na bytové jednotce zjistit tím, že bude požadovat předložení příslušného potvrzení. V případě, že nabyvatel o potvrzení převodce požádá, je převodce povinen vyzvat osobu oprávněnou za správu domu, aby takové potvrzení vydala a osoba odpovědná za správu domu je povinna potvrzení vyhotovit a převodci předat. V dané situaci žalobce nikdy nebyl manželi I. požádán o vystavení potvrzení, a proto žádné potvrzení nevyhotovil. Žalovaná tedy měla a mohla z okolností zjistit, že na bytové jednotce vázne závada v podobě dluhu manželů I. vůči žalobci, a proto na žalovanou příslušný dluh ve výši 36.331,- Kč přešel. Dopisem svého právního zástupce ze dne 30.09.2016 proto žalobce sdělil žalované, že podle jeho názoru na ni přešel uvedený dluh a zároveň jí sdělil, že je povinna dále uhradit příspěvky za červenec a srpen 2016 ve výši celkem 7.086,- Kč (3.543,- Kč měsíčně), jelikož v těchto měsících již byla výlučnou vlastnicí bytové jednotky. Předmětným dopisem pak tedy žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky v celkové výši 43.417,- Kč, a to nejpozději do 10.10.2016. Žalovaná na dopis reagovala tak, že má za to, že veškerá zodpovědnost je pouze na I. Žalobce v reakci na vyjádření žalované odpověděl, že její argumentace nic nemění na tom, že žalobce vůči ní nárok má a je povinen jej vymáhat. Současně žalované sdělil, že pokud byla ze strany I. uvedena v omyl, je na ní, aby své případné nároky uplatnila vůči manželům I. Protože žalovaná ani na předžalobní výzvu nereagovala změnou postoje a odmítla částku uhradit, nezbylo žalobci, než podat tuto žalobu. Vzhledem k prodlení žalované se zaplacením dlužné částky se žalobce domáhá též přiznání zákonného úroku z prodlení z jednotlivých měsíčních příspěvků do zaplacení. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor. V něm uvedla, že žalobní nárok neuznává, neboť prodej bytu zprostředkovala realitní kancelář RK Future s.r.o. Hradec Králové a té bylo známo před podpisem kupní smlouvy o dluhu manželů I. a jeho výši. Proto byl také podepsán dodatek č. 1 ke smlouvě, kde se manželé I. zavazují k úhradě celého dluhu ve prospěch SVJ. Předsedkyně SVJ paní L. žalované úmyslně odmítla předat informaci o dluzích I. a o těchto dluzích vůči SVJ nebyl uveden žádný záznam ve veřejném seznamu. Dle žalované je příčina tohoto stavu v absolutně benevolentním přístupu výboru SVJ, když jí odmítli sdělit informace o stavu plateb a dluhů a paní L. nabyvatelku úmyslně přivedla v omyl, když žalovaná neznala a ani neobdržela žádné informace o zadluženosti bytu. Žalovaná má za to, že dluhy původních vlastníků bytu na nového nabyvatele nepřecházejí. Žalovaná má za to, že ze samotné podstaty věci zde vyplývá nemorálnost statutárního orgánu, předsedkyně Lokvencové, když požaduje celkovou náhradu na osobě, která nenese žádné sebemenší provinění, když se v počátku zájmu o bytovou jednotku nemohla domoci jakékoli informace o jejím stavu. Z těchto důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Žalobce v reakci na odpor a vyjádření žalované k žalobě uvedl, že pokud se měli manželé I. v dodatku č. 1 ke kupní smlouvě zavázat k úhradě celého dluhu ve prospěch žalobce, pak je žalobce přesvědčen, že k příslušnému dodatku nelze v tomto soudním řízení přihlížet. Dluh na žalovanou přešel automaticky ze zákona a výlučně žalovaná je tedy nositelkou povinnosti příslušný dluh zaplatit. Této povinnosti ve vztahu k žalobci se však není možné zbavit pouhým uzavřením dvoustranné dohody mezi žalovanou a třetí osobou bez účasti žalobce. Pokud žalovaná uzavřela s manželi I. bez účasti žalobce dohodu o tom, že dluh zaplatí tato třetí osoba, tedy I., nemá tato skutečnost na právní vztah mezi žalobcem a žalovanou žádný dopad. Popsaná dohoda mezi žalovanou a třetí osobou by mohla mít vliv pouze na právní vztah mezi žalovanou a manželi I. Pokud žalovaná namítá, že dluh manželů I. je již exekučně splácen, pak tomu tak není v rozsahu zažalované částky, která dosud předmětem vykonatelného rozhodnutí nebyla. Pokud jde o námitku žalované, že jí předsedkyně SVJ odmítla předat informaci o dluzích manželů I., pak před uskutečněním převodu bytové jednotky se žalovaná na dluhy I. u žalobce nijak neinformovala a ti ani žalovaná nepožadovali po žalobci vystavit potvrzení o tom, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele ve smyslu ust. § 1186 odst. 2 o. z. Poté, co se žalovaná dozvěděla o existenci dluhů I., oslovila předsedkyni výboru žalobce a žádala podepsat prohlášení o tom, že za veškeré dluhy odpovídají manželé I., resp. že žalobce nebude požadovat uhrazení dluhů po ní. To však předsedkyně výboru SVJ učinit nemohla, protože by mohlo dojít k situaci, kdy by žalobce nebyl oprávněn požadovat uhrazení dluhů ani po žalované ani po manželích I. Podpisem příslušného prohlášení by navíc předsedkyně výboru žalobce nepochybně jednala v rozporu s péčí řádného hospodáře, kdy by ztížila či znemožnila žalobci domoci se úhrady předmětného dluhu, a proto prohlášení odmítla podepsat. Pokud žalovaná namítá, že pokud dluhy nejsou zaevidovány v katastru nemovitostí, pak nepřejdou na nabyvatele jednotky, pak s tímto názorem žalobce nesouhlasí. Žalobce odkazuje na svou argumentaci v žalobě, kdy podle komentáře k o.z. na nabyvatele přejdou dluhy, i když nejsou zaevidovány v katastru nemovitostí, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit. V daném případě žalovaná nepochybně mohla a měla možnost zjistit existenci dluhů a jejich výši ještě před uskutečněním převodu bytové jednotky. Jelikož však byla žalovaná nečinná a nepožadovala před uskutečněním převodu předložení potvrzení o výši dluhů, které na ni přecházejí ve smyslu ust. § 1186 odst. 2 o. z., rozhodně na ni zažalovaný dluh s příslušenstvím přešel. Dle žalobce je žalovaná v řízení pasivně legitimována, kdy dluhy na příspěvcích lze nepochybně považovat za závady váznoucí na bytové jednotce ve smyslu ust. § 1107 o.z., a proto žalobce na podané žalobě trvá. Žalovaná v replice k vyjádření žalobce prostřednictvím jí ustanoveného zástupce uvedla, že před uzavřením kupní smlouvy věděla z údajů obsažených v katastru nemovitostí, že jednotka je jednak zatížena zástavním právem vůči věřiteli Komerční banka, a.s. a vedle toho postihována exekučními příkazy v rámci exekucí. O žádných jiných závadách, resp. dluzích, nežli těch shora uvedených, které by souvisely s převáděnou jednotkou č. 2345/24 žalovaná jako nabyvatelka nevěděla a ani na jakoukoliv jejich možnou existenci nebyla ze strany prodávajících upozorněna. Prodávající naopak v čl. IV kupní smlouvy svými prohlášeními, a to pod sankcemi sjednanými v čl. VIII. odstavcích 8.1 až 8.3 kupní smlouvy žalovanou jako kupující utvrdili v tom, že takové jiné závady, resp. dluhy nejsou. Mezi účastníky kupní smlouvy bylo dále dohodnuto, že k odevzdání jednotky kupující dojde nejpozději do 31.08.2016, o čemž bude sepsán předávací protokol. Do doby odevzdání jednotky byli oprávněni byt užívat prodávající, a to do konce bez povinnosti poskytovat za to kupující peněžní plnění. Mezi účastníky kupní smlouvy však byla pro období do odevzdání bytu kupující smluvena povinnost prodávajících hradit za držení a užívání bytu veškeré náklady s tím spojené (viz čl. VIII., odst. 8.7, odst. 8.8). Z tohoto ujednání žalovaná dovozuje, že povinnost hradit příspěvky za měsíce červenec a srpen roku 2016, vždy po částce 3.543,- Kč na sebe smluvně převzali prodávající, kteří tak byli povinni splnit tento závazek přímo vůči žalobci. O skutečnosti, že v souvislosti s jednotkou č. xxx existují nesplněné peněžní závazky vůči žalobci, vzniklé ještě v době, než se žalovaná stala vlastníkem jednotky, se žalovaná poprvé dozvěděla až po vkladu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí z dopisu SBD Dvůr Králové nad Labem ze dne 09.08.2016. Při odevzdání bytu I. proto byl sepsán Dodatek č. 1 k předávacímu protokolu, v němž manželé I. výslovně prohlásili, že před podpisem kupní smlouvy zamlčeli existenci uvedeného závazku vůči žalobci, závazek uznávají jako svůj dluh a zavazují se ho věřiteli uhradit. Ze shora popsaných skutečností plyne, že při uzavření kupní smlouvy žalovaná o existenci dluhů souvisejících se správou domu a pozemku, které by na ní jako nabyvatelku vlastnického práva k jednotce mohly přejít, nikým informována nebyla. Přímo v kupní smlouvě byla žalovaná prodávajícími ujištěna, že neexistují na převáděné věci žádné závady, které by přešly na jejího nabyvatele a v listině označené jako Dodatek č. 1 k předávacímu protokolu k bytové jednotce prodávající výslovně svým prohlášením potvrdili, že žalovanou jako kupující uvedli v omyl, když před ní existenci svých splatných závazků vůči žalobci zamlčeli. Žalovaná je tedy přesvědčena, že nebyly splněny předpoklady, s nimiž zákon spojuje přechod dluhů na nabyvatele jednotky. Při jednání žalovaná uvedla, že v případě, že soud shledá žalobu důvodnou, žádá, aby jí soud umožnil dlužnou částku a náklady řízení uhradit v prodloužené pariční lhůtě 6 měsíců, když se fakticky žalovaná ocitla v situaci, kdy bude hradit dluh za někoho jiného, neboť o dluhu nevěděla a naopak původními vlastníky byla utvrzena v tom, že dluh neexistuje. Před zahájením jednání ve věci samé žalovaná poukázala na to, že pokud jde o částku ve výši 7.086,- Kč (příspěvky za červenec a srpen 2016), pak tato byla uhrazena formou zápočtu na přeplatek vyúčtování za rok 2016. Žalobce následně ještě před zahájením jednání vzal v tomto rozsahu žalobu částečně zpět, včetně příslušenství. Podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Soud proto v souladu s ust. § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. v tomto rozsahu řízení zastavil, když souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby v souladu s odst. 4 cit. ustanovení se nevyžaduje. Předmětem řízení je tedy nadále zaplacení částky 36.331,- Kč s příslušenstvím. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti: Žalovaná je s účinností ode dne 29.06.2016 výlučným vlastníkem bytové jednotky č. xxx, nacházející se v domě čp. xxx, a to na základě kupní smlouvy, uzavřené mezi žalovanou jako kupující a manželi I jako prodávajícími. V souladu se stanovami SVJ je každý člen SVJ povinen platit měsíčně příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené zálohy na služby (dále jen „příspěvky“). Před uzavřením kupní smlouvy žalovaná neměla k dispozici potvrzení od osoby odpovědné za správu domu, zda existují dluhy, související se správou domu a pozemků, když manželé I. jako převodci žádné takové potvrzení vystavit nežádali. Manželé I. dlouhodobě nehradili příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené zálohy na služby v měsíční stanovené výši 3.543,- Kč, kdy za období od ledna 2016 do června 2016 činil dluh částku 21.258,- Kč. Dále pak manželům I. vznikl nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2015 ve výši 33.831,- Kč, z čehož byl žalobou uplatněn vůči I. nárok v rozsahu 18.758,- Kč v řízením vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 107 C 102/2015 a pravomocným rozsudkem bylo žalobě vyhověno. Manželé I. dosud dluží žalobcem v předchozích řízeních neuplatněný nárok za nedoplatek vyúčtování ve výši 15.073,- Kč (tj. 33.831,- Kč – 18.758,- Kč). V kupní smlouvě prodávající v čl. IV svým prohlášením, a to pod sankcemi sjednanými v článku VIII odst. 8.1 až 8.3 žalovanou jako kupující utvrdili v tom, že žádné jiné závady, než závady uvedené v kupní smlouvě, na předmětu koupě neváznou. Mezi závadami uvedenými v kupní smlouvě nejsou uvedeny dluhy na příspěvcích vůči SVJ, spojené s užíváním převáděné bytové jednotky. Žalovaná byla informováno přípisem Stavebního bytového Družstva Dvůr Králové nad Labem ze dne 09.08.2016, že ke dni 31.07.2016 byl dluh spojený s převáděnou bytovou jednotkou ve výši 58.932,- Kč a byl požadován k úhradě po žalované jakožto nabyvatelce jednotky. Dne 31.08.2016 byla vedle předávacího protokolu smluvními stranami vyhotovena též listina označená jako Dodatek č. 1 k předávacímu protokolu k bytové jednotce na adrese xxx, Dvůr Králové nad Labem, v němž manželé P. a A. I. výslovně prohlašují, že před podpisem kupní smlouvy zamlčeli existenci uvedeného závazku vůči žalobci, závazek uznávají jako svůj dluh a zavazují se ho věřiteli uhradit. Žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužných částek, naposledy předžalobní výzvou ze dne 05.01.2017. Uvedené skutečnosti soud zjistil z informací o jednotce a z informací o řízení v katastru nemovitostí, ze stanov Společenství vlastníků jednotek domu čp. xxx ve Dvoře Králové nad Labem, z přehledu předpisů a jejich úhrad, z protokolu o vyúčtování služeb za rok 2015, z rozsudku zdejšího soudu čj. 107C 102/2015-40, z předžalobní komunikace mezi účastníky, z kupní smlouvy ze dne 29.06.2016, z Předávacího protokolu a Dodatku č. 1 k předávacímu protokolu ze dne 31.08.2016. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil relevantní skutková zjištění. Podle § 1107 odst. 1 o. z., kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. Podle ustanovení § 1186 odst. 2 o. z. převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě, že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Po provedeném řízení a zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaná je s účinností od 29.06.2016 výlučným vlastníkem bytové jednotky č. xxx v domě čp. xxx ve Dvoře Králové nad Labem. V tomto domě existuje Společenství vlastníků jednotek, přičemž každý člen je povinen v souladu se stanovami platit měsíčně příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené zálohy na služby. Žalovaná v tomto řízení nesporovala, že by závazek, který je předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, existoval. Žalobce předloženými listinami prokázal výši uplatněných nároků. Mezi účastníky bylo sporné, zda závazky, které vznikly v době, kdy vlastníky bytové jednotky byli právní předchůdci žalované, tedy manželé I., přešly po změně vlastnického práva k bytové jednotce na žalovanou a zda je tedy žalovaná v řízení pasivně legitimována. V daném případě soud dospěl k závěru, že tyto závazky na žalovanou přešly a je tedy v řízení pasivně legitimována. Žalovaná na svou obranu uvedla, že byla v kupní smlouvě převádějícími manželi I. uvedena v omyl, když zde výslovně prohlásili, že na předmětu neváznou vedle ve smlouvě uvedených zástavních práv žádné jiné právní nebo faktické vady a dluhy na měsíčních příspěvcích spojených s užíváním bytové jednotky jí zatajili. Žalovaná dále na svou obranu uvedla, že jí paní L. z SVJ odmítla sdělit před prodejem, zda jsou na bytové jednotce nějaké dluhy. Dle soudu statutární zástupkyně SVJ jednala zcela v souladu s platnou právní úpravou, když nečlenovi SVJ nemohla sdělit jakékoli informace o bytové jednotce. Byli to právě a jen prodávající I., kteří v souladu s ust. § 1186 odst. 2 o. z. měli před prodejem bytové jednotky vyžádat od osoby odpovědné za správu domu potvrzení, jaké dluhy související se správou domu a pozemku zde jsou či nejsou. I. potom v Dodatku č. 1 k předávacímu protokolu prohlásili, že o závazku žalovanou neinformovali. Pouze prodávající jako převodci mohli o vydání takového potvrzení požádat a předložit jej nabyvateli. Pokud žalovaná jako kupující nebyla dostatečně důrazná před uzavřením kupní smlouvy v tomto směru a netrvala na zajištění uvedeného potvrzení buď přímo prodávajícími anebo případně zplnomocněnou realitní kanceláří, která zprostředkovávala prodej nemovitosti tak, jak je obvyklé v takových případech, dle soudu skutečně postupovala v hrubém rozporu s běžnou opatrností a nelze dospět k závěru, že by nemohla zjistit, že na ni mohou dluhy související se správou domu a pozemku přejít. Lze přisvědčit žalované, že za dluhy, které jsou předmětem tohoto řízení ručí současně i převodci, tedy manželé I., avšak je pouze na úvaze žalobce, proti komu bude žalobu směřovat, když není jeho povinností vedle dlužníka uplatňovat nárok současně též po ručitelích. Soud souhlasí se žalovanou, že jí zřejmě existence dluhů na příspěvcích, vzniklých v době, kdy vlastnické právo k bytové jednotce svědčilo I., byla zatajena a I. teprve po uzavření kupní smlouvy prohlásili v Dodatku č. 1 k předávacímu protokolu ze dne 31.08.2016, že závazek v celkové výši 58.632,- Kč před kupující zamlčeli. Současně prohlásili, že kupující nebyla v souladu se zákonným ustanovením § 1186 odst. 2 o. z. od předávajících o tomto závazku informována a dále prohlásili, že uznávají uvedený závazek v plné výši a uhradí jej z vlastních zdrojů. Ani tato skutečnost však nemá vliv na posouzení projednávané věci, když dvoustranné ujednání mezi žalovanou a manželi I., není závazné vůči třetím osobám. Pokud žalobce na ujednání mezi žalovanou a I ve smyslu, že uznávají vyčíslený dluh a sami jej žalobci zaplatí, nepřistoupil jako další účastník dohody, je zcela po právu žalobce domáhat se zaplacení dlužných částek po žalované, na kterou s ohledem na shora uvedenou argumentaci uplatněný nárok bez pochybností přešel. Je dále na žalované, zda v rámci regresního nároku bude vymáhat splnění povinnosti ve vztahu k uznanému závazku manželi I. ve shora cit. Dodatku č. 1 k předávacímu protokolu, v němž prohlásili, že před uzavřením kupní smlouvy zamlčeli existenci závazků a dle soudu se tak stalo zcela úmyslně, když v době uzavření kupní smlouvy nepochybně o závazku věděli a výslovně prohlásili, že žádný takový na bytové jednotce nevázne. Soud proto ze shora uvedených důvodů žalobě po částečném zastavení řízení ve zbytku zcela vyhověl a vzhledem k prodlení žalované se zaplacením dlužné částky, byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých měsíčních příspěvků a po uplynutí lhůty k zaplacení uvedené ve vyúčtování za rok 2015 v sazbě odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobce měl ve věci plný úspěch (k částečnému zpětvzetí došlo po částečném plnění ze strany žalované až po zahájení řízení), a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 2.171,- Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení požadoval náhradu nákladů řízení pouze v rozsahu, uplatněném podanou žalobou, tedy za 3 úkony právní služby, když ostatních nákladů řízení se výslovně vzdává. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 7.150,- Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 2.860,- Kč, přičemž byla přiznána za 2,5 úkonu právní služby) a paušální náhrada hotových výloh za 3 úkony právní služby po 300,- Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 8.050,- Kč. Daň činí 1.690,50 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 11.911,50 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1, věta druhá o. s. ř., když soud přihlédl jednak k celkové výši žalované částky a přiznaných nákladů řízení, jednak k osobním a výdělkovým poměrům žalované, u které byly soudem shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když jí byl ustanoven soudem zástupce a jednak k okolnostem projednávané věci, kdy má soud za to, že se žalovaná ocitla na straně neúspěšného účastníka řízení v důsledku nepoctivého jednání manželů I. Žalovaná požádala soud, aby jí umožnil v případě úspěchu žalobce uhradit dlužnou částku a náklady řízení v delší pariční lhůtě a soud tuto žádost shledal jako odůvodněnou. Jako přiměřenou lhůtu k plnění vzhledem ke shora uvedenému pak soud shledává lhůtu 6 měsíců, a to jak pro úhradu dlužné částky, tak pro zaplacení nákladů řízení. Soud má za to, že takto stanovená splatnost není v rozporu s oprávněnými zájmy žalobce ani jeho zástupce.

Rubrum