116C 22/2020

Rubrum

Zastoupení právnické osoby Pokud žalovaná společnost převzala předmět koupě v zastoupení jednatelky jejím manželem, který společně s jednatelkou žalované společnosti dříve stejný předmět prodali žalobci jako součást majetku jiné obchodní společnosti prodávané žalobci, pak neměl jednatel žalobkyně důvod pochybovat o nedostatku zmocnění manžela jednatelky žalované společnosti k převzetí prodávaného zboží, tím spíše, že manžel jednatelky podepsal bez výhrad písemný protokol o předání předmětu koupě.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. P.N. ve věci žalobce: E a.s., IČ xxx se sídlem xxx, 101 00 Praha 10 Vršovice zastoupeného advokátem Mgr. J. D. se sídlem xxx, 143 00 Praha 4 proti žalovanému: KSS, IČ xxx se sídlem xxx, 542 25 Janské Lázně zastoupeného advokátem JUDr. T. D. se sídlem xxx, 100 00 Praha 10 o zaplacení 71.021,20 Kč s příslušenstvím - zboží, takto:

Odůvodnění

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 65.031,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 09.10.2018 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 5.990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 09.10.2018 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 46.485,60 Kč k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28.07.2020 domáhal zaplacení částky 71.021,20 Kč s příslušenstvím jako doplatku kupní ceny za dodaný mobilní dům – dřevostavbu. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně je obchodní společností, která mimo jiné provozuje ubytovací zařízení. Právě od žalované na základě série smluv převzala část areálu „H P V“, konkrétně část ubytovacího zařízení „L.F.“. Následně žalovaná jako provozovatelka uvedeného ubytovacího areálu od žalobkyně zakoupila po vzájemné dohodě mobilní dům – dřevostavbu. Tuto dřevostavbu žalobkyně žalované dodala za sjednanou cenu 460.000 Kč včetně DPH a kupní cenu vyúčtovala fakturou č. 180103 ze dne 01.10.2018, splatnou dne 08.10.2018. Na tuto fakturu žalovaná uhradila toliko částku 388.978,80 Kč a zbývá tak doplatit 71.021,20 Kč. Žalovaná stvrdila převzetí prodané dřevostavby v předávacím protokolu ze dne 20.11.2018. Žalovaná zbývající částku kupní ceny neuhradila, ačkoli byla o zaplacení upomenuta naposledy výzvou zástupce žalobkyně, a to do deseti dnů od jejího doručení. Vzhledem k prodlení žalované se zaplacením dlužné částky, domáhá se žalobce též zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování do zaplacení.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V něm uvedla, že veškeré pohledávky žalobkyně neuznává, neboť všechny vzájemné nároky již byly uspokojeny. Žalobce koupil od manželů K. souborem smluv i rekreační areál L.F., včetně společnosti P a.s. Součástí prodeje areálu byly i dva mobilní domky ve vlastnictví společnosti P, které byly zhotoveny tzv. na klíč, včetně vestavěného vnitřního vybavení a tak byly v rámci rekreačního areálu několik let provozovány. Po koupi areálu si žalobce nebyl jist, zda bude chtít mobilní domky provozovat a dohodl se předem s manželi K., že v případě zájmu jim mobilní domky prodá buď přímo, nebo jejich společnostem, které ovládají. Mobilní domky měly být odprodány ve stavu, jak byly doposud provozovány, včetně vestavěného vnitřního vybavení. Na základě výzvy žalobce tak byly mobilní domky odkoupeny, přičemž jeden koupila společnost YP s.r.o. a jeden společnost KSS s.r.o. Faktura na prodej domku byla vystavena dne 30.09.2018. Oba domky byly v listopadu 2018 převezeny z areálu L.F. a umístěny na sousední pozemek ve vlastnictví manželů K.. V rámci převzetí mobilních domků byl domek prodaný YP zkontrolován a bylo potvrzeno, že je plně vybaven v dohodnutém stavu. Druhý domek, odkoupený žalovanou společností, byl uzamčený a jediný klíč od něj měl k dispozici statutární zástupce žalobce. Ten odmítl klíče předat a domek ke kontrole neotevřel s odůvodněním, že u sebe nemá klíč, ale dům je plně vybaven. Žalovaná neměla důvod tomu nevěřit a vzhledem k rozsáhlé transakci prodeje celého areálu v hodnotě téměř 20mil Kč by jí ani nenapadlo, že žalobce se bude zabývat demontáží a zcizením pár kusů vestavěného nábytku v hodnotě cca 100.000 Kč. Domek byl převezen objednaným jeřábem uzamčený, bez možnosti ověřit, zda v něm bylo či nebylo vybavení. Až po odvrtání zámku bylo zjištěno, že domek je zcela prázdný, bez vestavěného vybavení, které bylo statutárním zástupcem žalobce zcizeno. Žalovaná jej opakovaně vyzývala k vrácení odcizených věcí s tím, že takto byla dohodnuta kupní cena, neboť nábytek byl na míru. To statutární zástupce žalobce pan T. odmítl s odůvodněním, že dle textu faktury je až do zaplacení kupní ceny předmět koupě ve vlastnictví prodávajícího. Žalovaná proto musela koupit nové vybavení, neboť bez něj by nebyl domek provozuschopný. Na míru výrobce to již nebylo možné, proto koupila vybavení v obchodním domě IKEA a rozdíl v ceně 71.021,20 Kč byl pak započten na uvedenou fakturu, vystavenou žalobcem.

3. V průběhu řízení účastníci doplňovali a upřesňovali svá tvrzení.

4. Žalobce ve vyjádření k odporu žalované a v podání ze dne 16.11.2020 doplnil, že kupní smlouva byla uzavřena na základě předchozí dohody, což je zřejmé z emailové komunikace. Emailem ze dne 05.07.2018 předložila žalované smlouvu o smlouvě budoucí kupní na nákup dvou dřevostaveb. Jedna byla zakoupena společností pana A.K., druhá pak žalovanou, avšak ta nebyla zcela zaplacena. Obsah kupní smlouvy plně koresponduje s návrhem smlouvy o smlouvě budoucí kupní, předložené žalovanou a přesně této smlouvě o smlouvě budoucí odpovídají i obě uzavřené kupní smlouvy. Samostatně kupní smlouvy písemně uzavřeny nebyly. Doplnil, že předmětné dřevostavby byly ve vlastnictví společnosti P a.s. a fúzí sloučením přešlo vlastnické právo na žalobkyni. Dřevostavba byla prodána žalované v tom stavu, jak byla několik let provozována, žalovanou byla převzata, přičemž součástí předávacího protokolu je prohlášení o tom, že si žalovaná dřevostavbu přebírá ve stavu, který je jí znám a je dle smlouvy o prodeji a dodatečné dohodě o fakturaci. Tvrzení, že statutární zástupce žalobkyně uvedený domek užíval a odmítal vpustit zástupce žalované či kohokoli jí určeného do této dřevostavby je nepravdivé a účelové. Není pravda, že by žalobkyně jako prodávající z předmětné dřevostavby odmontovala či přímo odcizila její vybavení. K zápočtu částky 71.021,20 Kč tak není dostatek skutkových ani právních opodstatnění a provedený zápočet je protiprávní. Při jednání dále žalobkyně doplnila, že jeden ze dvou dřevodomků koupila žalovaná společnost a druhý pak společnost YP, jejímž jednatelem je manžel jednatelky žalované pan K. Domky byly prodány s vestavěným zařízením tak, jak byly koupeny. Pokud jde o podpis předávacího protokolu, pak jednatel žalobkyně doplnil, že při předávání byl přítomen pan K. Chtěl připravit protokoly o převzetí, jednatel žalobkyně je připravil a pan K. mu je pak podepsané předložil. Nezkoumal, zde jde o podpis paní K. či jejího manžela. Od buněk neměl klíče, objekty vystěhovávali ještě zaměstnanci K. Sám jednatel žalobkyně odnesl malý monitor v ceně cca 2.000 Kč. Klíče předal s buňkami, neví, proč pak odvrtávali zámek. V době předání buněk neviděl na místě paní K., vše komunikoval s jejím manželem, který organizoval lidi pomáhající při převozu, zajišťovali i odpojení vody.

5. Žalovaná při jednání doplnila, že u předání mobilního domku nebyla její jednatelka paní K. osobně přítomna. Na protokolu o předání je podpis jejího manžela. Ten nemohl dřevostavbu prohlédnout, protože k ní neměl klíče a k podpisu došlo v podstatě v okamžiku, kdy byl domek na jeřábu. K dotazu soudu jednatelka žalované doplnila, že její manžel neměl plnou moc k převzetí mobilního domku žalované společnosti. Panu T. prodávali areál a tam byly i další mobilní domky. Vybavení patřilo společnosti P, takže před odvozem se vystěhoval nábytek. Domek, který koupila žalovaná společnost, byl uzamčený. Když pak odvrtali zámek, nic v něm nebylo, buňka byla prázdná. Když to řekli panu T., řekl jim, že do zaplacení je domek jeho společnosti a tak to chápali tak, že má právo si vzít z domku, co chce, ale měl o to ponížit kupní cenu.

6. Soud při jednání dne 23.02.2021 vyzval a poučil podle § 118a odst. 1 o. s. ř. žalobkyni, že je třeba doplnit tvrzení týkající se obsahu kupní smlouvy, zejména k tomu, jak byl popsán předmět koupě a zda existovala nějaká specifikace ke dni, kdy se žalobkyně stala vlastníkem na základě předchozí kupní smlouvy. Stejně pak soud poučil žalovanou v tom smyslu, že je třeba doplnit tvrzení, týkající se absence vestavěného nábytku a zařízení, když z dosud provedených důkazů nevyplývá jakákoli bližší specifikace, a to v obou případech do 3 týdnů od jednání. Soud současně účastníky poučil o koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. s tím, že nastane po uplynutí 5 týdnů dnů od prvého jednání v návaznosti na poskytnutou lhůtu pro doplnění tvrzení oběma účastníky.

7. Zástupce žalobce doplnil tvrzení podáním ze dne 16.03.2021 tak, že ze žádného žalovanou předloženého důkazu nevyplývá bližší specifikace předmětu koupě, a to ani ze znaleckého posudku z roku 2016. Bližší specifikace nevyplývá ani z návrhu smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kde je pouze obecná specifikace s tím, že kupujícími jsou manželé K. Na přání budoucích kupujících však byly vystaveny dvě faktury a mobil domky byly prodány dvěma subjektům. Není pravda, že byl statutární zástupce žalobkyně jeden z domků užíval a odmítl k němu vydat klíče. Na žádost žalované mobilní domek užíval krátkodobě dřívější zaměstnanec paní K., pan M., kterému byla vystavena za užívání faktura. Při jednání dne 29.04.2021 žalobce doplnil, že vybavení hotelu i mobilních domků bylo zcela stejné a vybavení domků bylo tak součástí celého areálu. Předmětem kupní smlouvy, kterou dřevostavby žalobkyně prodala, byla dřevostavba jako taková s pevně zbudovaným vybavením. Když K. dostali za prodej celého areálu peníze, přestali komunikovat. Po převzetí areálu museli vše umýt, deratizovat a vše, co bylo identické v celém areálu (např. přistýlky apod.) soustředili dohromady. Mezi tím docházelo k odnosu částí inventáře do areálu paní K., takže dnes tam mají identické vybavení (např. povlečení), jako žalobkyně zakoupila v souboru. Neexistuje inventurní soupis vybavení dřevostaveb. Dodnes žalobkyně neobdržela inventuru předávaného majetku od společnosti P a musela si sama provést inventuru. Jednatel uvedl, že z dřevostavby nevzali mikrovlnnou troubu a lednici, které byly vestavěné, ostatní odnesli.

8. Žalovaná společnost podáním ze dne 15.03.2021 doplnila tvrzení tak, že mobilní domek byl pořízen v roce 2015 společností P a.s. jako nový a byl plně vybaven nábytkem a zařízením tak, aby mohl sloužit svému účelu jako ubytovací zařízení v areálu HC L.F. Byla zde obytná kuchyně s plně vybavenou kuchyňskou linkou (sporák, lednice, mikrovlnná trouba, veškeré nádobí), dále jídelní stůl se židlemi, rozkládací pohovka se stolkem, TV se stolkem, botník, věšák, koupelna s WC, ložnice vybavená postelí včetně ložního prádla, dvoukřídlou skříní, nočními stolky a lampičkami. To lze doložit znaleckým posudkem z roku 2016 oceňujícím uvedený areál, kdy z textu posudku je zřejmé, že se jedná o vybavené domky. Původní vybavení je zřejmé na fotografiích. Obě dřevostavby byly součástí podniku P a.s., který byl prodán žalobkyni. Protože o 2 domky žalobkyně neměla zájem, bylo domluveno, že po prodeji z celého majetku pouze tyto dva mobilní domky prodá žalobkyně zpět prodávající, a to ve stavu, v jakém jsou, tj. plně vybavené pro použití k poskytování ubytovacích služeb. Žalobci bylo známo, že oba domky budou jeřábem přesunuty pouze přes přilehlou komunikaci a umístěny ve zbývající části kempu, která nebyla předmětem koupě a kterou vlastní a provozují manželé K. Po převozu a odvrtání zámku však bylo zjištěno, že v domku ve vlastnictví žalované chybí vestavěná lednička, vestavěná mikrovlnná trouba, dvě rozkládací pohovky, veškeré volně ležící vybavení (rychlovarná konvice, botník, věšák, drobné nádobí atp.) a kompletní vybavení ložnice. Z následné komunikace se žalobcem vyplynulo, že část věcí odvezl sám jednatel a část jeho zaměstnanci. Žalovaná vyzývala opakovaně žalobce o vrácení odnesených věcí, avšak bezúspěšně. Proto byla žalovaná nucena zakoupit vybavení na začátku vánočních prázdnin tak, aby se mohl domek využívat k ubytování hostů. V duplice ze dne 10.04.2021 žalovaná učinila nesporným, že předmět koupě nikdy nebyl blíže specifikován. Je to dáno tím, že oběma stranám bylo zřejmé, že předmětem koupě je plně vybavená mobilní dřevostavba, sloužící pro účely poskytování ubytovací služby. Při jednání dne 29.04.2021 jednatelka žalované doplnila, že areál prodávala z 50 % ona a z 50 % její manžel. Bylo ujednáno, že až do úplného zaplacení budou domky majetkem žalobkyně. Dne 22.11.2018 se oba domky stěhovaly, u stěhování byl manžel jednatelky, sehnal traktoristu a jeřáb. Manžel má společnost YP. Za žalovanou společnost nebyl při přemístění nikdo přítomen, jednatelka neví, proč tam sama nebyla. Manžel rozhodně neměl zmocnění domek za její společnost převzít. Za 3 dny po přemístění odvrtali zámek u domku a zjistili, že je prázdný. Je pravda, že jednostranný zápočet provedla až po půl roce, ale že chybí vybavení, o tom informovala jednatele žalobce telefonem. On jí řekl, že nábytek patří hotelu a že z jeho strany nemůže jít o odcizení. Při jednání dne 29.04.2021 jednatelka k dotazu soudu doplnila, že před přemístěním dřevostavby objednala traktoristu s jeřábem. Traktoristu s manželem pověřila k přemístění. Nevěděla však, že pan T. přiběhne s protokolem o převzetí a nechá to manžela podepsat na koleně.

9. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

10. Z faktury č. 180103 ze dne 01.10.2018 (čl. 7) a nesporných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalobce prodal žalované společnosti mobilní domek za sjednanou kupní cenu 460.000 Kč včetně DPH, přičemž žalovaná dosud neuhradila část kupní ceny ve výši 71.021,20 Kč. Splatnost kupní ceny byla dne 08.10.2018. Z faktury č. 180102 ze dne 01.10.2018 (čl. 38) bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala společnosti YP s.r.o. částku 460.000 Kč za mobilní dům – dřevostavbu. Jednatelem a jediným společníkem této společnosti je dle výpisu z obchodního rejstříku (čl. 37) pan A.K. – manžel jednatelky a společnice žalované společnosti Mgr. K.K. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti P a.s. bylo zjištěno, že tato byla vymazána z obchodního rejstříku v důsledku jejího zániku fúzí se společností žalobkyně.

11. Z předávacího protokolu (čl. 8) bylo zjištěno, že mobilní dřevodomek byl žalobkyní předán žalované společnosti dne 20.11.2018. Předávací protokol obsahuje prohlášení o tom, že dřevostavba je kupujícím přebírána ve stavu, který je mu znám a je dle smlouvy o prodeji a dodatečné dohodě o fakturaci. Jako kupující je označena společnost KSS s.r.o., zastoupená jednatelkou K.K. Rukou psaný podpis zní „K.“. Z výzvy zástupce žalobce ze dne 03.06.2020 s dodejkou (čl. 9 – 10) a průvodním emailem (čl. 11) bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k doplacení části kupní ceny za mobilní domek – dřevostavbu ve výši 71.021,20 Kč. Z faktury č. 2019000002 s prohlášení o jednostranném započtení pohledávek (čl. 21 – 22) bylo zjištěno, že žalovaná společnost oznámila žalobkyni, že ke dni 28.01.2019 provedla jednostranné započtení pohledávky v částce 71.021,20 Kč oproti účtované částce 460.000 Kč s tím, že tímto způsobem dojde ke zrušení vzájemných pohledávek. Daňový doklad na částku 71.021,20 Kč obsahuje položky: jednak nákup vybavení IKEA v hodnotě 37.722 Kč, jednak dopravu 2x z Vrchlabí do Prahy a zpět ve výši 8.494,20 Kč a jednak ostatní služby – montáž ve výši 24.805 Kč. Z emailové komunikace mezi jednateli žalobkyně a žalované (čl. 23) bylo zjištěno, že jednatelka žalované společnosti žalobkyni sdělila v lednu 2019, že provedla jednostranný zápočet na pohledávku žalobkyně. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou dne 08.07.2019 k doplacení zbývající dosud neuhrazené části kupní ceny a žalovaná v replice z téhož dne sdělila, že měl být předán plně vybavený domek ve stavu, v jakém ho předali žalobkyni, místo toho věci z domku odcizili, což není nedorozumění, ale krádež a současně statutární zástupkyně žalované společnosti popřela, že by podepsala předávací protokol. Z emailu jednatelky žalované a návrhu smlouvy o smlouvě budoucí kupní (čl. 34 - 36) bylo zjištěno, že žalovaná zaslala jednateli žalobkyně návrh jednoduché smlouvy o smlouvě budoucí kupní na „mobilky“. Předmětem návrhu této smlouvy (nebyla písemně uzavřena) byl prodej dřevostaveb (bez specifikace počtu a vybavení) od společnosti žalobkyně jako prodávající dvěma kupujícím, a to jednak A.K. a jednak Mgr. K.K. za celkovou sjednanou cenu 920.000 Kč.

12. Z emailu G.L. (čl. 48) bylo zjištěno, že dne 29.11.2018 sdělila jednatelce žalované, že v mobilním domku chybí komplet vybavení a následně udělovala jednatelka žalované G.L. pokyny k nákupu vybavení v prodejně IKEA. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 11.12.2018 (čl. 51) bylo zjištěno, že jednatelka žalované vyzvala jednatele žalobkyně k navrácení vystěhovaného nábytku a zařízení mobil domku s tím, že pokud tak žalobkyně neučiní do 12.12.2018, pořídí si žalovaná vybavení nové a to pak žalobkyni přefakturuje včetně dopravy a montáže a odečte od doplatku kupní ceny. Z fotodokumentace (čl. 52 – 62) předložené žalovanou je zřejmý stav původního vybavení mobil domku, z podkladu pro fakturaci a daňových dokladů na nákup zboží v IKEA a OKAY (čl. 63 – 66) byl zjištěn rozsah uskutečněného nákupu společností žalované a cena jednotlivých položek, kdy nakoupeno bylo vybavení v celkové hodnotě 37.722 Kč.

13. Ze znaleckého posudku č. 44/667/169 (čl. 73 - 87) bylo zjištěno, že bylo provedeno ocenění nemovitostí v kat. území a obci Dolní Branná za účelem zjištění obvyklé (tržní) ceny k datu 06.09.2016 Ing. Blankou Porcalovou. Oceněn byl soubor nemovitostí v rekreačním areálu L.F. s tím, že součástí je mimo jiné hotel, zahradní restaurace, 15 chatek, dva mobil hausy a čtyři vestavěné unimobuňky. K mobilním domkům znalecký posudek uvádí, že nejsou vedeny ve výpisu z katastru nemovitostí, jsou téměř nové z roku 2015. Stavebně technický stav je výborný. Pozemek pod mobilními domky není součástí ceny budovy. Z daňového dokladu č 1201800257 (čl. 92) vystaveného žalobkyní odběrateli Z.M. bylo zjištěno, že za ubytování v září 2018 mu bylo vyúčtováno k zaplacení 4.000 Kč. Ze sezamu požadovaných dokladů jako přílohy k protokolu o předání dle smlouvy o převodu cenných papírů (čl. 93 – 94) ani z vyhodnocení rizik spojených s nemovitou zástavou (čl. 95 – 97) rovněž nevyplývá bližší specifikace sporného předmětu koupě. Specifikace předmětu koupě nevyplývá ani ze žalobcem předložené části Kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovité věci (čl. 113 – 117).

14. Z výpovědi svědkyně L.P. (čl. 128) soud zjistil, že je v pracovně právním vztahu k žalobkyni jako provozní ubytovacího areálu. Pro pana T. pracuje delší dobu, od 1.9.2018 pak i v areálu L.F. Ví, že areál byl prodán žalobkyni jako součást společnosti P, součástí byly i dvě dřevostavby. Původně měly být prodány obě jedné společnosti, nakonec se prodaly dvěma společnostem a dělala se přefakturace na dvě společnosti. Jako provozní přichází do styku i s účetními doklady, proto má o této transakci informace. V jednom ze dvou domků byla osobně přítomna, jeho vybavení bylo identické s hotelovou částí, pouze navíc byla kuchyňská linka, která byla vestavěná, v koupelně byl bojler. Na konci srpna 2018 byl hotel obsazen soustředěním hokejistů, proto se na několik málo dnů pan T. nastěhoval do jednoho z dřevodomků. Pak se do jednoho z domků přestěhoval pán, co měl pracovní vztah k manželům K. Jednou mu svědkyně vystavovala doklad za ubytování. Když pan T. prodával domky dvěma společnostem, neví, kdo za tyto společnosti jednal. Ví, že počátkem října byla fakturace a k převzetí došlo na konci října nebo začátkem listopadu společně s dvěma mobilními buňkami. Pan K. přebíral obě dřevostavby i buňky, byla přítomna v areálu až v momentu, kdy tam bylo auto s rukou, které následně přestěhovávalo obě dřevostavby. Obě dřevostavby byly přestěhovány do areálu manželů K. přes cestu. Ví, že uhrazena po prodeji zcela byla pouze jedna dřevostavba. U druhé paní K. zaplatila část s tím, že na zbytek si musí vydělat. Pak přišel zápočet od paní K. za inventuru, tu ve společnosti žalobkyně neschválili a až po rozporování jednostranného započtení začala paní K. namítat, že dřevo domky nejsou vybaveny, že část je vystěhována. V dřevostavbě byla vestavěná jenom kuchyňská linka, možná koupelnová část s bojlerem, zřejmě i přímotopy. Ostatní vestavěné nebylo. Lednice nebyla vestavěná. Nevybavuje si, zda byla vestavěná mikrovlnná trouba, pokud by tomu tak bylo, určitě by jí nevynášeli. Vše, co bylo totožné s vybavením hotelové části (ložní prádlo, vybavení kuchyně, přistýlky, peřiny, polštáře, nábytek atd.) bylo odneseno z jedné z dřevostaveb, aby proběhla inventarizace a očista, vše bylo součástí celého areálu. Ke druhé dřevostavbě neměli klíče, tak odsud nic nevynesli.

15. Z výpovědi svědkyně G.L. soud zjistil, že pracuje ve společnosti pana K. a v minulosti pracovala i pro paní K. Do srpna 2018 pracovala ve společnosti K. P, a to jako provozní. Byla i statutárním zástupcem této společnosti. Manželé K. prodávali společnost panu T., byl to jeden balík v kupní smlouvě, součástí byly i dva dřevěné domky. Pan T. dřevěné domky nechtěl, neměl o ně zájem, vytušila, že domky nechce, u jednání osobně přítomna nebyla. Dva mobilní domky se pak prodaly od pana T. zpět do dvou společností, každá koupila jeden. Z toho jeden paní K. pro svou firmu. Svědkyně neví, že by existovala písemná smlouva na dřevodomky. Ve vztahu k prodeji dřevodomků byla přítomna jednání mezi K. a panem T. o tom, jak prodej proběhne. Měly být prodány zpět zcela vybavené. Pan T. tam bydlel, tak věděl, jak byl domek vybaven. Byly tam vestavěné lednice, mikrovlnné trouby a vše další včetně ramínek a ručníků. Podle svědkyně to do domečku patřilo a bylo to jeho součástí. Svědkyně si myslí, že celý areál byl co do zařízení sjednocený. K přemístění dřevodomku došlo někdy na začátku prosince 2018, bylo viditelné, že je domek kompletně prázdný. Po přemístění byla v domku, byla tam pouze kuchyňská linka, ale z ní byla odstraněna vestavěná lednice a vestavěná mikrovlnná trouba. Pryč byl i porcelán a nádobí, zůstala tam baterie. Mikrovlnná trouba byla pořízena přímo do této kuchyně, mohla se ale vyjmout a používat samostatně. Lednice po vyjmutí měla latě na uchycení, které byly vidět. Sice by byla použitelná samostatně, ale nebyla by v interiéru hezká. Po prohlédnutí v domku dále chyběl rozkládací gauč, který byl půjčený a ve vlastnictví manžela svědkyně. Ten nečinil žádné kroky k tomu, aby gauč dostal zpět. Nové zařízení do domku kupovala svědkyně v IKEE. Bylo jasné, že tam budou mít stejnou mikrovlnku i lednici. Také tam zakoupila ručníky a další kompletní vybavení.

16. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.

17. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

19. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

20. Podle § 166 odst. 1 o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

21. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je v převážné míře důvodný.

22. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce prodal žalované za sjednanou cenu 460.000 Kč dne 30.09.2018 (DÚP) jeden kus dřevostavby – mobilního domku. Mezi účastníky je sporné, v jakém stavu byl předmět kupní smlouvy, tj. zda měl být domek plně vybaven jak tvrdí žalovaná společnost či zda mělo jít o domek vybavený toliko vestavěným pevně zbudovaným nábytkem a zařízením, jak tvrdí žalobkyně, když kupní smlouva byla uzavřena v ústní formě. Dále je mezi účastníky sporné, zda jednostranný zápočet následně provedený žalovanou společností na doplatek kupní ceny je po právu či nikoli.

23. Žalobkyně na počátku řízení tvrdila, že z mobilního domku nic odmontováno ani odcizeno nebylo a že domky byly prodány a předány s vestavěným zařízením, jak byly koupeny. Převzetí bylo stvrzeno písemně s tím, že součástí protokolu je prohlášení o tom, že si žalovaná společnost dřevostavbu přebírá ve stavu, který je jí znám a je dle smlouvy o prodeji. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že vše, co nebylo vestavěné, žalobkyně před předáním přemístila k ostatním věcem, neboť se jednalo o jednotné zařízení, totožné v celém hotelu, s výjimkou kuchyňské linky, která v hotelových pokojích nebyla. Tvrzení žalobkyně o jednotném vybavení (stejný nábytek, židle atd.) celého ubytovacího areálu, který byl majetkem společnosti P a.s., jež byl převeden v souboru na žalobkyni, bylo prokázáno výpovědí svědkyně L.P., zaměstnankyně žalobce a rovněž výpovědí svědkyně G.L., dřívější zaměstnankyně K.K. a nyní zaměstnankyně jejího manžela, která shodně vypověděla, že celý areál byl co do zařízení sjednocený.

24. Žalovaná uvedla, že měla za to, že domek měla koupit od žalobkyně v takovém stavu, v jakém jej žalobkyně zakoupila, tedy včetně vybavení, které následně žalovaná musela zakoupit a jeho hodnotu včetně dopravy a montáže vyúčtovala žalobkyni a provedla jednostranný zápočet na vyúčtovanou cenu 460.000 Kč za prodanou dřevostavbu.

25. K uvedené obraně žalované soud uvádí, že ze žádného z provedených důkazů nebylo prokázáno, že se účastníci dohodli o zpětném prodeji „plně“ vybaveného dřevodomku, jak tvrdí žalovaná. Ta svou obranu opírá o tvrzení, že dohodnuto bylo, že bude domek zpět prodán ve stavu, v jakém byl koupen. Je třeba zdůraznit, že mezi účastníky neexistovala jiná, než ústní kupní smlouva a předchozí smlouva, na základě které se žalobkyně stala vlastníkem mimo jiné dvou dřevodomků, byla smlouvou o převodu obchodního podílu společnosti P a.s. Při prodeji neexistovala podrobná inventura movitých věcí a ani ze znaleckého posudku z roku 2016 nevyplývá specifikace konkrétního vybavení, byť znalecký posudek v ocenění nemovitostí obsahuje konstatování, že mobilní domky nejsou vedeny ve výpisu z katastru nemovitostí a jejich stavebně technický stav je výborný. Jestliže žalobkyně zakoupila v rámci majetku obchodní společnosti P a.s. (došlo k fúzi se žalobkyní) též nemovitosti, jejichž součástí je jednak budova hotelu a dále nemovitosti, tvořící další areál ubytovacího zařízení, na němž stály mimo jiné sporné dřevěné mobilní domky, pak je dle soudu tvrzení žalobkyně, prokázané svědeckou výpovědí L.P. o vystěhování nevestavěného a volně stojícího nábytku, včetně zařizovacích předmětů a věcí drobné spotřeby (odpadkový koš, věšák, lampičky, povlečení, ručníky, ramínka atd.), zcela logické. Pokud žalobkyně zakoupila celý ubytovací areál, jehož zařizovací předměty (včetně nábytku, postelí, židlí, porcelánu a dalších věcí) byly v celém areálu sjednocené, pak je dle soudu logické, že při prodeji dřevodomku žalobkyně vystěhovala stejné zařizovací předměty pro účely dalšího využití v areálu. Žalovaná neprokázala, že předmětem koupě byl zcela vybavený domek, jak se zřejmě mylně domnívala. Dle soudu nelze ve vztahu k vybavení dřevodomku obsah kupní smlouvy dovodit ani ze skutečnosti, že druhý dřevodomek, prodaný zpět společnosti pana A.K., byl vybavený dle představ jednatelky žalované společnosti, neboť ten byl uzamčen a žalobkyně do něho neměla přístup, proto k vystěhování volně stojících zařizovacích předmětů nedošlo. Tato skutečnost byla prokázána vyjádřením jednatele žalobkyně a rovněž výpovědí svědkyně L.P. Dle soudu mohla žalovaná očekávat, že budou v prodávaném dřevodomku vestavěné napevno zbudované zařizovací předměty, tj. kuchyňská linka s pevně zabudovanými spotřebiči, sanitární zařízení a radiátory. Ve vztahu k ostatním věcem pak nelze přičítat žalobkyni k tíži, že tyto z dřevodomku vystěhovala či vyklidila, když nepochybně byly součástí dalšího stejného zařízení celého areálu. Pokud jde o lednici a mikrovlnou troubu, pak mezi účastníky bylo sporné, zda se jednalo o vestavěné spotřebiče, či spotřebiče volně stojící, jež byly tzv. „vložené“ do prostor kuchyňské linky. Z černobílé fotodokumentace nebylo možno soudem bez dalšího takový závěr učinit. Soud proto vycházel z výpovědi svědkyně G.L., která sice označila uvedené spotřebiče jako vestavěné, avšak mikrovlnná trouba se mohla dle svědkyně vyjmout a používat samostatně. V případě lednice, ta dle svědkyně měla latě na uchycení a samostatně stojící v interiéru po vynětí by nebyla hezká. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že mikrovlnná trouba neměla charakter vestavěného spotřebiče, ostatně jednalo se pouze o prostor v kuchyňském nábytku, kam byla žalovanou zakoupena a vložena nová mikrovlnná trouba. Pouze v případě lednice dospěl soud k závěru, že měla charakter vestavěného spotřebiče, který měl být součástí pevně zabudované kuchyňské linky, spojené s objektem dřevostavby a v takovém stavu měl být dřevodomek předmětem koupě.

26. Prvotní tvrzení žalované, že započetla na pohledávku žalobkyně částku 71.021,20 Kč, představující zakoupení vystěhovaných věcí, bylo zcela obecné. Až v průběhu řízení k výzvě soudu žalovaná předložila doklady k prokázání tvrzení o ceně nově pořízených věcí v obchodě IKEA a OKAY, a to v ceně 37.722 Kč. K dalším položkám, jež spolu s cenou za nové vybavení dosahují započtené částky, předložila pouze svou fakturu, v níž účtuje žalobkyni vedle koupeného zboží dopravu ve výši 8.494,20 Kč a ostatní služby – montáž ve výši 24.805 Kč. Výši těchto nákladů žádným způsobem neprokázala, avšak soud žalovanou nepoučoval o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy v tomto směru, když obranu žalované vzal (s výjimkou odmontované lednice) za nedůvodnou.

27. Dle soudu je třeba při posouzení věci rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná si předmět koupě převzala a vady uplatnila nikoli co nejdříve po přechodu nebezpečí věci, ale až se značným časovým odstupem. Skutečnost, že žalovaná telefonicky sdělovala jednateli žalobci, že domek není vybavený, nebyla žádným důkazem prokázána. Teprve v emailu z 11.12.2018 jednatelka žalované vyzvala žalobkyni k navrácení vystěhovaného nábytku, ačkoli ke koupi došlo dne 30.09.2018 (DUP) a k fyzickému přestěhování (přes cestu do sousedního areálu manželů K.) dne 20.11.2018. Žalovaná teprve 28.01.2019 provedla jednostranné započtení oproti doplatku kupní ceny. Pokud žalovaná na svou obranu uvedla, že protokol o předání nepodepsala její jednatelka, pak z jejího tvrzení a podepsaného protokolu o předání předmětu koupě soud dospěl k závěru, že předání proběhlo dne 20.11.2018 v zastoupení jednatelky žalované společnosti jejím manželem. Ten podepsal protokol o převzetí věci bez vad a dle soudu k takovému postupu byl zmocněn. Jednatelka žalované nejprve tvrdila, že nikoho k převzetí a přemístění nezmocnila a sama v den přemístění dřevodomku na místě přítomna nebyla, později tvrdila, že traktoristu sama objednala a měl pokyny k přemístění. Její manžel pak dohlížel na přemístění obou dřevodomků na stejné místo na pozemek manželů K., pouze fakticky byla vlastníkem každého z domků jiná společnost – jednoho společnost manžela K.K. a jednoho společnost K.K. Nad to sama jednatelka žalované soudu při jednání dne 29.04.2021 (viz čl. 4 protokolu o jednání) sdělila, že traktoristu s manželem pověřila k přemístění domků. Vzhledem k tomu, že i společnost P a.s. byla při předchozím prodeji (fúzi) společnosti E a.s. zastupována oběma manželi K. a ze souboru majetku byla část v rozsahu dvou dřevodomků následně prodávána společnostem s účastí manželů K., neměl jednatel žalobkyně důvod pochybovat o nedostatku zmocnění manžela K.K. k převzetí nejen dřevodomku ve vlastnictví YP a.s., ale i ve vlastnictví žalované společnosti. Ostatně všechny práce při přemístění domků byly totožné a byla zřejmá vůle, přemístit je v jeden okamžik na stejný pozemek. Jestliže byl dřevodomek ve vlastnictví žalované společnosti uzamčen a jednatel žalobkyně odmítal klíč panu A.K. vydat, jak tvrdí žalovaná společnost, nic nebránilo panu K. v předávacím protokolu tuto skutečnost písemně uvést a sama žalovaná společnost měla obratem jednat a tuto vadu prodávané věci jako kupující prodávajícímu vytknout. Nadto mohla okamžitě „odvrtat“ zámek a zjistit skutečný stav věci, což však učinila nikoli co nejdříve, jak má na mysli ust. § 2104 o. z., ale až za 20 dnů od přestěhování domku.

28. Pro úplnost soud dodává, že rozkládací gauč vůbec nebyl vlastnictvím společnosti P a.s. a poté žalobkyně v důsledku fúze, když do dřevodmku jej zapůjčil manžel svědkyně G.L. Ten dle svědkyně nečinil žádné kroky k tomu, aby mu byl vrácen. Tím spíše se proto žalobkyně nemůže domáhat započtení ceny nově zakoupeného gauče oproti nedoplatku kupní ceny za mobilní domek.

29. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním a z nich vyplývajících právních závěrů soud žalobu shledal důvodnou co do částky 65.031,20 Kč, když důvodnou shledal obranu žalované toliko co do částky 5.990 Kč, kterou žalovaná společnost vynaložila na zakoupení vystěhované vestavěné lednice v souladu s předloženým daňovým dokladem. Proto co do částky 5.990 Kč se zákonným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta a ve zbytku pak bylo žalobě vyhověno, neboť jde o nedoplatek sjednané kupní ceny a provedený zápočet žalovanou společností dle soudu nebyl po právu. Splatnost vyúčtování kupní ceny byla dne 08.10.2018, proto je od následujícího dne žalovaná v prodlení se zaplacením částky 65.031,20 Kč a je tak povinna platit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. do zaplacení.

30. Žalobce navrhl provedení důkazu barevnými fotografiemi a žalovaná navrhla výslech svého manžela A.K., avšak učinili tak až po koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Soud proto tyto důkazní návrhy jako nepřípustné zamítl.

31. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce, který před podáním žaloby vyzval žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení sporné částky, byl ve věci úspěšný co do částky 65.031,20 Kč, tj. 92 % ze žalované částky, neúspěšný byl co do částky 5.990 Kč, tj. 8 % ze žalované částky, proto mu vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 84 % (tj. 92 % – 8 %). Soud žalobci přiznal 3.552 Kč za zaplacený soudní poplatek. Zástupce žalobce v tomto řízení učinil celkem 10 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření k odporu, doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne 16.11.2020, doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne 16.03.2021, účast při jednání soudu dne 23.02.2021 dne 29.04.2021 a dne 25.05.2021 a sepis závěrečného návrhu. Paušální odměna za zastupování v tomto řízení podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství ve výši 71.021,20 Kč tak činí 39.800 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 3.980 Kč). Dále má žalobce nárok na přiznání paušální náhrady hotových výloh za 10 úkonů právní služby po 300 Kč. Zástupce žalobce nevyúčtoval ani nedoložil listiny k vyúčtování cestovného a náhradu zmeškání času k jednání (v závěrečném návrhu toliko stručně navrhl přiznat náklady řízení bez jakékoli specifikace), tyto náklady proto žalobci nebyly přiznány. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 42.800 Kč. Daň činí 8.988 Kč. Celkové náklady řízení žalobce proto činí 55.340 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci 84 % z vynaložených nákladů řízení, tj. částku 46.485,60 Kč, která je splatná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.

32. Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

Rubrum