14C 164/2019

Rubrum

Imise a ochrana držby Pokud žalovaná provádí stavební práce na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, přičemž nebyla stavebním úřadem při kontrolním dnu zjištěna na její straně pochybení, v řízení o ochranu držby není na místě posuzovat, zda stavební úřad postupoval správně v souladu se stavebními a správními předpisy. Pokud žalobci s postupem stavebního úřadu nesouhlasí, je na nich, aby postupovali po správní linii.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr.

I. Š ve věci žalobců: a) Ing.

V. J., narozený xxx bytem xxx, 542 24 Svoboda nad Úpou b) L.J., narozená xxx bytem xxx, 542 24 Svoboda nad Úpou oba zastoupeni advokátem Mgr. Bc. J.Z. sídlem xxx, 541 01 Trutnov proti žalované: E.M., narozená xxx bytem xxx, 542 24 Svoboda nad Úpou zastoupená advokátem JUDr. L.H. sídlem xxx, 500 02 Hradec Králové o ochranu držby, takto:

Odůvodnění

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalované bylo zakázáno provádět stavbu na budově čp. 505 stojící na pozemku p. č. st. 124/1 v obci a kat. úz. xxx, prováděnou na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 14. 8. 2017 čj. SVO/1922/2017, se zamítá. II. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalované bylo uloženo uvést v předešlý stav budovu čp. 505 stojící na pozemku p. č. st. 124/1 v obci a kat. úz. xxx zaslepením nově vzniklých oken v 2. NP této budovy, se zamítá. III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši 6.662 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. L.H.

Poučení

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2019 se žalobci domáhali ochrany držby dle § 1004 občanského zákoníku. Navrhovali, aby soud žalované zakázal provádět stavbu na budově s číslem popisným: xxx č. p. 505; rodinný dům, stojící na poz. p. č. st. 124/1 v obci a kat. úz. xxx, a to na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru dne 14. 8. 2017 sp. zn. SVO/1922/2017-Hů a aby soud uložil žalované uvést budovu v předešlý stav zaslepením nově vzniklých oken ve 2. NP budovy. K odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že jsou mimo jiné vlastníky pozemku p. č. st. 125 v obci a kat. úz. xxx, zapsaného na LV č. xxx, jehož součástí je stavba – budova č. p. 506 v ulici 5. května 506, objekt k bydlení. Žalobci zjistili, že na pozemku p. č. st. 124/1, jehož součástí je stavba - budova čp. 505, xxx, rodinný dům (budova svou plochou zabírá celou plochu poz. p. č. st. 124/1), který je sousedním pozemkem pozemku p. č. st. 125, když ten je oddělen pouze pozemkem p. č. 608, jehož šíře je cca 1,4 metru, probíhá stavební činnost. Tuto skutečnost žalobci zjistili až po započetí této stavební činnosti. Ze stavební činnosti vznikají nová okna v 2. NP, která jsou nasměrována na terasu budovy čp. 506, která je zhruba 2 metry pod úrovní 2. NP. Nejenže je zasahováno do nosných konstrukcí budovy čp. 505, ale jsou měněny i výhledové poměry, které mají jednoznačně vliv na soukromí obyvatel budovy čp. 506 a zasahují tak do jejich osobnostních práv. Tyto skutečnosti potvrzují, že mělo být vedeno stavební řízení podle § 108 a následujících stavebního zákona. To však vedeno nebylo a žalobci tak neměli žádnou možnost se k probíhající stavební činnosti vyjádřit ve fázi plánování ani povolování. Stavební úřad se žádným způsobem nemohl zabývat námitkami účastníků řízení, všechny osoby z účasti na řízení vyloučil, když vydal souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru dne 14. 8. 2017 sp. zn. SVO/1922/2017-Hů. Žalovaná sdělila, že stavbu bude i nadále provádět. Probíhající stavební činnost významným způsobem zasahuje do práv žalobců chráněných čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a 3, čl. 36 usn. č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISITNY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, dále § 1004 ve spojení s § 1013 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobci proto navrhují, aby do rozhodnutí ve věci samé soud ve smyslu § 1004 odst. 2 o. z. zakázal žalované provádět stavbu, když nehrozí žádné přímé nebezpečí.

2. Žalobci v den podání žaloby složili do pokladny zdejšího soudu jistotu ve výši 10.000 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Veškeré stavební práce v domě čp. 505 byly povoleny Městským úřadem xxx, a to prostřednictvím souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 14. 8. 2017, čj. SVO/1964/2017. Veškeré stavební práce prováděné žalovanou jsou prováděny řádně a v souladu s právními předpisy. Žalovaná sporuje, že by šíře pozemku p. č. 608, který je mezi pozemkem p. č. st. 124/1, jehož součástí je rekonstruovaná budova, a pozemkem p. č. st. 124, činila pouze 1,4 metru. Šíře tohoto pozemku je 2,2 metru. Stavební činností vzniklo pouze jedno nové okno, které je směrována dům čp.

506. Toto okno bylo povoleno souhlasem Městského úřadu xxx a současně k němu bylo vydáno vyjádření specialisty požární ochrany. Okno je směrováno pouze na zeď domu čp. 506, nikoliv na užitné či obytné prostory. Je zcela vyloučeno, že by výhledové poměry z tohoto okna mohly jakkoli narušovat soukromí obyvatel domu čp. 506 či jakkoli zasahovat do jejich osobnostních práv. Žalovaná zazdila dvě původní okna, ze kterých byly výhledové poměry směrovány přímo na nemovitost žalobců, a to jak na dům čp. 506, tak i na rodinný dům čp. 520, ve kterém žalobci bydlí. Žalovaná má v domě čp. 505 dalších 11 původních oken směrovaných přímo na nemovitost žalobců. Tvrzení žalobců, že by nově vzniklým oknem došlo ke změně poměrů či narušení soukromí žalobců, je pouze účelové. Žalobci se dne 6. 5. 2019 obrátili na Městský úřad xxx se svým podnětem, že stavební činností žalované jsou budována nová okna, ze kterých je vidět na terasu sousední nemovitosti čp. 506, a žádali o prošetření, zda nejsou žalovanou prováděny stavební práce bez stavebního povolení. Městský úřad provedl dne 17. 5. 2019 v nemovitosti čp. 505 kontrolní prohlídku, o které sepsal protokol, ve kterém konstatoval, že žalovaná vybourala nové okno v souladu s projektovou dokumentací, když z nově vzniklého okna není vidět na terasu domu čp.

506. Naopak ze stávajících oken umístěných v podkroví je část terasy domu čp. 506 vidět. Městský úřad nezjistil jakékoliv pochybení na straně žalované. Žalovaná nikterak stavebními pracemi nezasahuje do osobnostních práv žalobců či do jejich soukromí, když dle právních předpisů by bylo nezbytné, aby zásah do práv žalobců překračoval určitou míru přiměřenosti místním poměrům. Tím, že z domu čp. 505 je směrováno dalších 11 oken směrem na nemovitost žalobců, by dle žalované stavba nového okna nemohla překročit místní poměry, i kdyby tvrzení žalobců, která žalovaná sporuje, byla pravdivá. Žalobci v žalobě uvádějí, že nově vzniklým oknem je zasahováno do soukromí a osobnostních práv obyvatel budovy čp. 506, tedy nikoliv žalobců, kteří bydlí v domě čp.

520. Žalobci se vedle uvedení domu čp. 505 do původního stavu také domáhají vydání zákazu žalované nadále provádět stavební práce na domě čp.

505. Žalovaná tyto stavební práce financuje prostřednictvím hypotečního úvěru, který dle smluvních podmínek musí vyčerpat do roku 2020. Pokud by tak neučinila, může banka vůči žalované uplatnit nárok na smluvní pokutu. Vyhovění žalobě by mělo za následek vznik podstatné škody na straně žalované. Žalovaná nerozumí, proč by se měla zdržet dalších stavebních prací, když těmito není a nebude zasahováno do práv žalobců (rekonstrukce fasády, stavební práce uvnitř domu).

4. Žalobci v reakci na vyjádření žalované doplnili svá tvrzení tak, že stavební činností nevzniklo pouze 1 nové okno, ale vznikla 2 nová okna a na rozdíl od doby, kdy byla podána žaloba, i prostor pro umístění dveří, kterými se s největší pravděpodobností bude procházet na nově budovanou venkovní terasu umístěnou v 2. NP, která tak bude vyvýšena nad kamennou zeď, která odděluje pozemky žalobců a žalované a poskytuje tak soukromí. Tato zeď byla vybudována ještě před nabytím nemovitostí účastníky sporu. Lze předpokládat, že na terase se budou osoby zdržovat po delší časové úseky. Z projektové dokumentace vyplývá, že nově budované pokoje disponují sociálním zařízením a sprchami, z čehož lze dovodit, že záměrem žalované je vybudovat prostory pro krátkodobé ubytovací služby turistům. Lze dovozovat, že chování osob na dovolené bude bez zábran, respektive nebude zdrženlivé z důvodu dobrých sousedských vztahů. Z toho vyplývá důvodná obava žalobců, že budou obtěžováni hlukem. Pokud žalovaná uvádí, že na nemovitost žalobců je nasměrováno dalších 11 oken, jde o dům čp. 520, který je od domu čp. 505 vzdálen cca 40 metrů, domy nejsou v čelním postavení a jsou odstíněny stromy. Žalobci brojí proti oknu, které je budováno na jižní straně a je přímo nad jinak krytou terasou domu čp. 506, od které je vzdáleno maximálně 2 metry. Žalobci jsou vlastníky domu čp. 506, proto jsou oprávněni se domáhat ochrany proti imisím ze strany žalované, kterými je snižován komfort bydlení, resp. tržní cena ať už prodejní či nájemní v domě čp.

506. Skutečnost, že žalovaná financuje svou činnost z hypotéky, je dle žalobců nerozhodná. Krajský úřad Královehradeckého kraje si vyžádal podklady pro zahájení přezkumného řízení, které se bude zabývat vydáním souhlasu s provedením ohlášeného záměru, když parametry záměru nespadají pod činnosti, které je možné povolit souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.

5. Žalovaná v reakci na doplnění tvrzení žalobců uvedla, že nesouhlasí s tím, že by bylo nově budováno dvě a více oken, jedná se pouze o jedno nové okno, které bylo schváleno ve stavebním řízení. Ostatní okna jsou původní, o čemž svědčí původní parapety, které jsou patrné na fotografiích. Žalovaná ani nesouhlasí s tím, že by zhotovované bytové jednotky měly složit ke krátkodobému ubytování pro turisty, takové využití nemovitosti nezamýšlí, proto jsou zcela irelevantní úvahy žalobců o chování krátkodobě ubytovaných osob.

6. K dotazu soudu žalobci sdělili, že ohrožení své držby zjistili, když začaly být prováděny bourací práce (vybouráno nové okno), což bylo cca týden před podáním žaloby. Žalovaná uvedla, že stavební práce začaly cca měsíc nebo měsíc a půl před podáním žaloby.

7. Ve věci byly provedeny důkazy informacemi o pozemcích, souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru čj. SVO/1964/2017 ze dne 14. 8. 2017, snímkem katastrální mapy, fotodokumentací předloženou účastníky, videozáběry předloženými žalobci, vyjádřením specialisty požární ochrany na nově budované okno na čp. 505, protokolem z kontrolní prohlídky Městského úřadu xxx ze dne 17. 5. 2019, zprávou Městského úřadu v xxx s fotodokumentací a spisem zdejšího soudu sp. zn. 9 Nc 21/2019.

8. Mezi účastníky je nesporné a vyplývá to i z informací o pozemku a snímků katastrálních map, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. 125 v obci a kat. úz. xxx, jehož součástí je stavba – budova č. p. 506, a žalovaná je vlastnicí pozemku p. č. st. 124/1, v obci a kat. úz. xxx, jehož součástí je stavba - budova čp.

505. Tyto pozemky jsou odděleny pouze úzkým pozemkem p. č. 608.

9. Ze souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru vydaného Městským úřadem v xxx, hospodářsko – správním odborem jako příslušným stavebním úřadem dne 14. 8. 2017 pod čj. SVO/1964/2017 bylo zjištěno, že stavební úřad posoudil ohlášení stavebního záměru podle § 105 a § 106 odst. 1 stavebního zákona, které dne 7. 8. 2017 podala žalovaná jako stavebník a na základě tohoto posouzení podle § 106 stavebního zákona vydal souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru: Návrh rekonstrukce bytového domu č.p. 505 v ul. 5. května, xxx na pozemku parc. č. 124/1, 124/2 v k. ú. xxx. Popis stavby je blíže specifikován v projektové dokumentaci, kterou vypracovala společnost DRUPOS Trutnov; případné změny nesmí být provedeny bez předchozího souhlasu stavebního úřadu. Vestavbou nově vzniknou 3 byty v 2.NP (dříve 2 byty, pokoj a prádelna), v podkroví 3 nové byty (dříve 1 byt + podkrovní koje). Návrh rekonstrukce je v souladu s územním plánem města, jedná se o území obytná smíšená – centrální.

10. Z vyjádření specialisty požární ochrany na nově budované okno na čp. 505 v ulici 5. května ve xxx bylo zjištěno, že požárně nebezpečný prostor od nově vzniklého otvoru okna je 1,79 m a zasahuje na uličku na p. p. č. 680 v majetku žalované a na zděnou konstrukci na p. p. č. 125 sousedního objektu. Umístění otvoru vyhovuje požadavkům PO.

11. Z protokolu z kontrolní prohlídky Městského úřadu xxx konané dne 17. 5. 2019 na místě stavby domu čp. 505 na st. p. č. 124/1 bylo zjištěno, že kontrolní prohlídky se účastnila žalovaná a dva referenti hospodářsko – správního odboru Městského úřadu xxx. Předmětem kontrolní prohlídky bylo přešetření stavby domu čp. 505, zejména, zda na stavbě nejsou prováděny stavební úpravy bez stavebního povolení s tím, že Městský úřad xxx obdržel dne 6. 5. 2019 podnět, že na stavbě domu čp. 505 jsou prováděny stavební práce, jsou budována nová okna, ze kterých je vidět na terasu sousedního domu čp.

506. Při kontrolní prohlídce byla stavba prohlédnuta. Stavební práce a úpravy probíhají dle ověřené projektové dokumentace dle souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 14. 8. 2017. Ve 2. NP byly vybudovány nové příčky, byly osazeny zárubně, v místnosti ložnice + šatna byl vybourán nový okenní otvor dle projektu, původní okno bylo zazděno – dle projektu. Při pohledu z nového okenního otvoru není vidět na terasu sousedního domu čp.

506. Ze stávajícího okna v podkroví je vidět na část terasy u domu čp. 506.

12. Ze zprávy Městského úřadu xxx s fotodokumentací (čl. 38-40 spisu) bylo zjištěno, že dle stavebního úřadu mohla žalovaná provést vybourání 1 okenního otvoru ve 2. NP ve vnější zdi nasměrované k domu čp. 506 a žalovaná postupovala při provádění prací dle souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru čj. SVO/1964/2017. Na fotodokumentaci zaslané stavebním úřadem ohledně pohledu z nového okenního otvoru směrem k domu čp. 506 není vidět podlahu terasy sousedního domu.

13. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 Nc 21/2019 bylo zjištěno, že dne 14. 5. 2019 podali žalobci proti žalované návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhali, aby soud žalované zakázal provádět stavbu na budově s číslem popisným: xxx č. p. 505; rodinný dům, stojící na poz. p. č. st. 124/1 v obci a kat. úz. xxx, a to na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru dne 14. 8. 2017 sp. zn. SVO/1922/2017-Hů. Návrhu odůvodnili prakticky stejně jako žalobu a předložili totožné listinné důkazy. Usnesením čj. 9 Nc 21/2019-13 ze dne 15. 5. 2019, které nabylo právní moci 20. 5. 2019, soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl s tím, že rozhodování o posesorní žalobě dle § 1004 o. z. je upraveno speciálními ustanoveními občanského soudního řádu, konkrétně ustanoveními § 176 až § 180 o.s.ř. Tato ustanovení (na rozdíl od ustanovení § 74 a násl. o.s.ř.) výslovně předpokládají, že ve věci bude nařízeno jednání, což je logické, protože ustanovení § 1004 o. z. dává stavebníkovi prostředky, jak se zákazu stavby ubránit. Z úpravy obsažené v § 1004 o. z. tak jednoznačně vyplývá, že žalovaný (stavebník) musí mít možnost se k věci vyjádřit, přičemž tato možnost by mu v případě nařízení předběžného opatření byla odňata. Zatímní úprava poměrů – zákaz prováděné stavby - předběžným opatřením tak nemohla být provedena, když daného zákazu je nutno se domáhat speciální žalobou.

14. Z fotodokumentace a videozáznamů bylo zjištěno, že na domě žalované čp. 505 probíhají stavební práce, ve zdi směrem k domu čp. 506 bylo vybouráno nové ono, v podlaží nad podlažím s nově vybouraným oknem (v podkroví) jsou 2 okna, která nejsou přímo nad nově vybouraným oknem, ale jsou směrově posunuta. Na záběrech učiněných z terasy směrem k domu čp. 505 je vidět otvor nově vybouraného okna. V jedné ze stěn domu žalované je větší počet oken, jedná se o stěnu označenou na snímku mapy na čp. 27.

15. Dle § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Dle § 177 odst. 1, 2 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.

16. Dle § 1004 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu.

17. Dle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

18. Žalobci se domáhají vůči žalované ochrany držby dle § 1004 o. z. Procesní úprava této žaloby je obsažena v ustanoveních § 176 a následujících o. s. ř., přičemž § 177 o. s. ř. soudu ukládá o žalobě rozhodnout do 30 dnů. Z této lhůty je zřejmé, že soud je v řízení omezen v rozsahu dokazování, které může být provedeno. Dle názoru soudu lze žalobě na zákaz provádění stavby dle § 1004 o. z. odůvodněné obavou z následků uvedených v § 1013 vyhovět pouze v případě, že provedenými důkazy bude prokázána zcela jasná, konkrétní hrozba imisí v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání zasažené nemovitosti. Ústavní soud v rozhodnutí ve věci sp. zn. I. ÚS 3285/18 konstatoval, že „smyslem posesorní žaloby je ochrana, popřípadě obnovení posledního stavu držby, jde tedy o prozatímní ochranu posledního faktického stavu. K tomu Ústavní soud podotýká, že tento faktický stav ani nemusí být ve skutečnosti nutně v souladu s právem. Nejde tak o ochranu subjektivních práv, zde vlastnického práva stěžovatele jako práva základního. Stěžovatel disponuje právními nástroji, kterými může své vlastnické právo proti žalobkyni prosadit, a tím jí také v případné další držbě nepoctivé, neřádné či nepravé zabránit.“ 19. Žalovaná provádí stavební úpravy nemovitostí čp. 505, přičemž dle sdělení zástupce žalované u jednání soudu stavební práce začaly cca měsíc nebo měsíc a půl před podáním žaloby. Žalobci ohrožení své držby dle svého vyjádření zjistili, když začaly být prováděny bourací práce ohledně nového okna, nesporovali, že samotné stavební práce začaly dříve. Žalobu podali cca týden poté, co začaly bourací práce. Z výše uvedeného má soud za to, že žaloba byla podána včas v prekluzivní lhůtě dle § 1008 odst. 1 o. z. Cca ve lhůtě uvedené v tomto ustanovení, tj. 6 týdnů před podáním žaloby začaly dle žalované samotné stavební práce a žalobcům lze přisvědčit, že lhůta k podání žaloby začala běžet až, když zjistili vybourání sporného okna.

20. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že domy čp. 505 a 506 se xxx nachází v území, které územní plán města označuje území obytná smíšená. Domy jsou poměrně blízko sebe, ve stěnách domu čp. 505 je větší množství oken, z nichž řada je směrována i na dům čp.

506. Vybourání nového okenního otvoru bylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací, na základě které stavební úřad vydal souhlas s provedením ohlášeného stavebního úřadu. Žalobci namítají, že z nově vybouraného okna bude výhled na terasu jejich domu. Sami žalobci v domě čp. 506 nebydlí, tvrdí, že bude narušeno soukromí osob dům užívajících (momentálně jejich syna). Dle názoru soudu ve vybudování jednoho nového okenního otvoru ve stěně, ve které se nacházejí další okna, popř. v obnovení 2 další otvorů, nelze spatřovat v konkrétním případě s ohledem na polohu a charakter domů imise v míře nepřiměřené místním poměrům. V takovéto zástavbě nelze očekávat, že na nemovitost, resp. její část nebude žádný výhled z oken sousedů. Navíc dle protokolu z kontrolní prohlídky Městského úřadu xxx ze dne 17. 5. 2019 při pohledu z nového okenního otvoru není vidět na terasu u domu čp. 506, což chápe soud tak, že není vidět na podlahu terasy, což nevylučuje, že je vidět na prostor nad terasou, takže je možno uvidět např. hlavu stojícího člověka. Tomu také odpovídají fotografie žalobců pořízené směrem z terasy k novému oknu. Tato skutečnost dle názoru soudu nemůže znamenat imisi, která by byla důvodem k zákazu provádění stavby dle § 1004 o. z., který je třeba považovat za mimořádné opatření, když nelze pominout, že zákaz provádění stavby může mít pro stavebníka tíživé dopady, např. pro případ nedodržení smluvních vztahů (banka, dodavatel díla apod.). Tvrzení žalobců ohledně imisí ve formě hluku jsou v rovině spekulací. Okno je vybouráváno v místnosti označené dle stavebního úřadu jako ložnice, případný způsob využití zrekonstruovaných prostor žalovanou nelze předjímat. Stavební úřad hovoří o výstavbě bytů, takže nelze předem uzavřít, že jde o prostory určené k ubytování turistů. U domu žalobců čp. 506 je rovněž využívaná terasa, dům neobývají přímo sami žalobci, kteří bydlí v domě čp. 520, přesto není tvrzeno, že by sousedé byli obtěžováni hlukem z této terasy.

21. Žalovaná provádí stavební práce na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru čj. SVO 1964/2017 ze dne 14. 8. 2017, přičemž při kontrolním dnu stavebního úřadu nebyla na straně žalované zjištěna pochybení. Žalobci se zápisem z kontrolního dne nesouhlasí s tím, že mu nebyli přítomni. Dle názoru soudu šlo o kontrolní den při vztahu stavebník – stavební úřad a soud neshledal důvody, pro které by měl mít o obsahu zápisu pochybnosti. Na dotaz soudu stavební úřad sdělil, že žalovaná mohla provést vybourání 1 okenního otvoru ve vnější zdi nasměrované k domu čp.

506. Žalovaná se obrátila na stavební úřad, ohlásila svůj stavební záměr a předložila projektovou dokumentaci. Stavební úřad posoudil ohlášení stavebního záměru a vydal souhlas s jeho provedením. Dle názoru soudu není na místě v řízení o ochranu držby posuzovat, zda stavební úřad postupoval správně v souladu se stavebními a správními předpisy. Pokud žalobci s postupem stavebního úřadu nesouhlasí, je na nich, aby postupovali po správní linii, což zjevně učinili, když uvedli, že Krajský úřad Královehradeckého kraje si vyžádal podklady pro zahájení přezkumného řízení, které se bude zabývat vydáním souhlasu s provedením ohlášeného záměru. Není proto vyloučeno, že v budoucnu dojde ke změnám ve stavu stavebního řízení, ale v okamžiku rozhodování soudu má soud za to, že žalovaná postupuje v souladu s pokyny stavebního úřadu a že tak lze mít za to, že při provádění stavby se zajistila cestou práva.

22. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl. Další navrhované důkazy (místní ohledání, stavební dokumentaci) soud neprovedl, neboť je považoval pro rozhodnutí soudu za nadbytečné a navíc nebylo možno je provést ve lhůtě 30 dnů, ve které musí soud o žalobě rozhodnout.

23. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalovaná na nákladech řízení vynaložila náklady za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci činí dle § 7 a § 9 odst. 1 a. t. 1.500 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč. Byly učiněny 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis vyjádření, účast u jednání), proto odměna včetně paušálu činí 5.400 Kč. Náhrada za ztrátu času advokáta cestou k jednání soudu činí za 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 a. t. částku 600 Kč. Dále hradila žalovaná jízdné svého právního zástupce k jednání soudu, když bylo celkem ujeto 100 km vozidlem o průměrné spotřebě dle technického průkazu 7,5 litru nafty na 100 km, o ceně dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. ve výši 33,60 Kč za litr. Náklady na pohonné hmoty tak činí 7,5 x 33,60, tj. 252 Kč. Paušální náhrada 4,10 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 333/2018 Sb.) činí 410 Kč. Celkově žalovaná na jízdném zástupce vynaložila částku 662 Kč. Náklady právního zastoupení proto činí 6.662 Kč. S ohledem na výsledek řízení jsou žalobci povinni společně a nerozdílně nahradit žalované celkové náklady řízení ve výši 6.662 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalované. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

24. Žalovaná se domáhala odměny za 1 úkon právní pomoci ve výši 3.100 Kč s odkazem na § 9 odst. 4 písm. b) a. t. Dle názoru soudu nelze podle tohoto ustanovení postupovat, neboť předmětem řízení nebyla určovací žaloba. Předmět řízení nelze ocenit, advokátní tarif nestanoví pro tento typ žaloby jinak, proto soud vycházel dle § 9 odst. 1 a. t. z punkta 10.000 Kč.

Rubrum