16 C 245/2019

Rubrum

Z dílčího odsouhlasení navrženého znění smlouvy nelze bez dalšího dovodit převzetí závazku navrženou smlouvu uzavřít, neboť by taková argumentace ve svých důsledcích znamenala, že smluvní strana předběžným odsouhlasením smluvních podmínek automaticky přebírá závazek navrženou smlouvu uzavřít, a to i v případě smluv, pro které je zákonem vyžadována písemná forma. Pokud by strana, která před tím navržené smluvní podmínky byť neformálně odsouhlasila, smlouvu nepodepsala, mohl by být její projev vůle určen rozhodnutím soudu, což je v přímém rozporu s ust. § 1728 o. z., podle kterého každý může vést jednání o smlouvě svobodně.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. P.N. ve věci žalobce: Ing.

I. H., narozen xxx bytem xxx, 140 00 Praha 4 - Nusle zastoupeného advokátem Mgr. J.M. se sídlem xxx, 160 00 Praha 6 - Hradčany proti žalovanému: R.H., narozen xxx bytem xxx, 541 21 Pec pod Sněžkou – Velká Úpa zastoupeného advokátem JUDr. J.K., MSc. se sídlem xxx, 530 03 Pardubice o nahrazení projevu vůle – povinnost uzavřít smlouvu, takto:

Odůvodnění

I. Zamítá se návrh, aby soud rozhodl tak, že se nahrazuje projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy se žalobcem, kterou dojde k prodeji spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3 k nemovitostem nemovitostí zapsaných na LV xxx, tedy: - pozemku p. č. st. xxx; zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba č.p. xxx, objekt k bydlení; - pozemku p. č. st. xxx, zastavěná plocha a nádvoří; - pozemku p. č. xxx, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx/1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx/2, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx/4, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx/6, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx/1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx/1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx/2, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx, trvalý travní porost; vše se nacházející v katastrálním území Velká Úpa I [718645], obec Pec pod Sněžkou [579581], a to za kupní cenu 1.900.000 Kč, tohoto znění: „Dohoda o narovnání“ (dále jen „Dohoda“) uzavřená mezi: 1) Ing. I.H., r.č. xxx, trvale bytem xxx, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „Žalobce“); a 2) R.H., r.č. xxx, xxx, 542 21 Pec pod Sněžkou (dále jen „Žalovaný“); a (všichni dále společně jen „Smluvní strany“ nebo samostatně „Smluvní strana“). Vzhledem k tomu, že: A) Smluvní strany jsou spoluvlastníky, každý o ideální 1/3 nemovitostí zapsaných na LV xxx, tedy: - pozemku p. č. st. xxx; zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba č.p. xxx, objekt k bydlení; - pozemku p. č. st. xxx, zastavěná plocha a nádvoří; - pozemku p. č. xxx, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx /1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /2, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx /4, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx /6, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /2, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx, trvalý travní porost; vše se nacházející v katastrálním území Velká Úpa I [718645], obec Pec pod Sněžkou [579581] (dále jen „Nemovitosti“). Výpis z katastru nemovitostí k Nemovitostem tvoří přílohu č. 1 této Dohody. B) Žalobce podal žalobu u Okresního soudu v Trutnově za Žalovaným na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Nemovitostem. Řízení je vedeno pod sp. zn. 7 C 94/2016 (dále jen „Spor “). C) Smluvní strany mezi sebou mají sporné nároky z titulu spoluvlastnictví k Nemovitostem a nároků Smluvních stran jako spoluvlastníků k Nemovitostem, bezdůvodného obohacení vzniklého z užívání Nemovitostí Smluvními stranami, a způsobu rozdělení spoluvlastnictví Nemovitostí, jakož i všechny věci s tímto související (dále jen „Sporné nároky“). D) Smluvní strany si přejí touto Dohodou zcela narovnat své vzájemné vztahy týkající se Sporných nároků a Sporů, a zároveň obsah této Dohody uzavřít též ve formě pravomocného a vykonatelného soudního smíru. Smluvní strany se dohodly takto:

1. Narovnání 1.

1. Mezi Smluvními stranami je účinností této Dohody sjednáno za nesporné, že vlastníkem 1/3 podílu Žalovaného na Nemovitostech: - pozemku p. č. st. xxx; zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba č.p. xxx, objekt k bydlení; - pozemku p. č. st. xxx, zastavěná plocha a nádvoří; - pozemku p. č. xxx, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx /1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /2, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx /4, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx /6, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /1, trvalý travní porost; - pozemku p. č. xxx /2, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx, ostatní plocha; - pozemku p. č. xxx, trvalý travní porost; vše zapsané na LV xxx v katastrálním území Velká Úpa I [718645], obec Pec pod Sněžkou [579581], se stává Žalobce. Žalovaný tímto Žalobci svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 na Nemovitostech převádí za úplatu - Platba narovnání, jak je definována níže a Žalobce spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 na Nemovitostech od Žalovaného nabývá do svého výlučného vlastnictví. 1.

2. Žalobce se zavazuje zaplatit Žalovanému Platby narovnání, jak je definováno níže. 1.

3. Žalovaný je povinen Nemovitosti předat Žalobci ve stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení nejpozději do 30. září 2020. 1.

4. Stane-li se Žalovaný po účinnosti této Dohody vlastníkem, nájemcem, oprávněným z práva stavby nebo na základě jiného obdobného titulu k nemovitosti, a to jedno zda k domu, bytu, ať již k bydlení nebo rekreaci v: (i) rádiu 15 km od obce Trutnov, (ii) rádiu 20 km od obce Vrchlabí, (iii) rádiu 20 km od obce Železný Brod (iv) rádiu 20 km od obce Jablonec nad Nisou, je Žalovaný povinen Nemovitosti předat Žalobci ve stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení nejpozději do 6 měsíců od vzniku takového právního titulu podle tohoto odstavce, nedojde-li k uplynutí doby dle odst. 1.3. 1.

5. Užívání Nemovitostí Žalovaným dle odst. 1.3 a 1.4 se sjednává jako bezplatné. Účel užívání Nemovitostí je mezi Smluvními stranami sjednán jako – užívání Nemovitostí k rekreaci. Žalovaný je oprávněn Nemovitosti užívat i s rodinnými příbuznými a jinými blízkými osobami. Žalovaný není oprávněn v Nemovitostech podnikat ani vykonávat jinou obdobnou činnost. Na práva a povinnosti Smluvních stran se aplikují ustanovení o výpůjčce §2193 - § 2200 dle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Náklady na provoz a běžnou údržbu nemovitostí po tuto dobu nese Žalovaný. Ten je povinen Nemovitosti přiměřeně pojistit – pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti, a to po celou dobu užívání. Žalovaný se zavazuje poskytnout Žalobci v průběhu výpůjčky možnost vstupu v případě nutnosti oprav, revizí nebo úprav Nemovitostí, a to na písemnou výzvu učiněnou nejméně 10 dní předem. 1.

6. V případě porušení odst. 1.5, je Žalovaný povinen Nemovitosti předat Žalobci ve stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení do 2 měsíců od takového porušení. 1.

7. Mezi Smluvními stranami je účinností této Dohody sjednáno za nesporné, že veškeré vzájemné závazky a pohledávky Smluvních stran zanikají. Toto platí především pro pohledávky nebo závazky ze z titulu bezdůvodného obohacení, náhrady škody a způsobu rozhodování mezi Smluvními stranami týkajících se Nemovitostí. Tímto ustanovením nejsou dotčena ostatní ustanovení Dohody. 1.

8. Smluvní strany potvrzují, že složením Plateb narovnání (jak jsou definovány níže) Žalobcem v souladu s touto Dohodou do Advokátní úschovy budou veškerá vzájemná práva a povinnosti Smluvních stran z titulu Sporných nároků a veškerá práva a vzájemné nároky se Spornými nároky související, které existovaly ke dni uzavření této Dohody, zcela narovnány a Smluvní strany nebudou mít mezi sebou žádná nevyrovnaná práva či povinnosti vyjma závazků vyplývajících z této Dohody.

2. Podmínky ukončení výpůjčky 2.

1. Smluvní strany sjednávají, že přiměřené opotřebení po ukončení výpůjčky bude posuzováno podle fotografické dokumentace pořízené soudním znalcem Ing. Ivo Petrášem při zpracování znaleckého posudku č. 103/2017. 2.

2. Po ukončení výpůjčky nemovitostí se Žalovaný zavazuje podat výpověď dohodou účastníků anebo jednostrannou výpovědí nájemní smlouvy uzavřené se Správou Krkonošského národního parku za účelem užívání manipulační plochy pro občasné parkování 1 osobního vozidla v zimním období na parcele č. xxx k. ú. Velká Úpa I. pro č. p. xxx Pec pod Sněžkou - Velká Úpa. 2.

3. Žalovaný je oprávněn po ukončení výpůjčky movité věci se v/na Nemovitostech nacházející odstranit nebo ponechat, není-li sjednáno jinak. 2.

4. Seznam movitých věcí, které je Žalovaný povinen zde při ukončení výpůjčky ponechat jsou následující: postele z masivu napevno přichycené v budově č.p. xxx, kotel, čerpadlo.

3. Smír 3.

1. Smluvní strany se okamžikem účinnosti této Dohody zavazují vyvinout maximální úsilí pro to, aby obsah této Dohody - článek 1. byl uzavřen ve formě soudního smíru (dále jen „Soudní smír“), a to schválením Soudního smíru usnesením na jednání v rámci Sporu/Sporů, a to na nejbližším jednání, jehož nařízení se zavazují Smluvní strany vyvolat (dále jen „Jednání“). 3.

2. Smluvní strany se zavazují vyvinout maximální úsilí, aby takový Soudní smír nabyl co nejdříve právní moci a vykonatelnosti. 3.

3. Za tímto účelem Smluvní strany připravily návrh na uzavření Soudního smíru, který tvoří přílohu č. 3 této Dohody a který se Smluvní strany zavazují společně podat Okresnímu soudu v Trutnově do 5 dní od účinnosti této Dohody. Smluvní strany sjednávají, že při uzavření Soudního smíru nebude mít žádná ze Smluvních stran nárok na náhradu nákladů soudního řízení. 3.

4. Obsah usnesení o schválení Soudního smíru musí odpovídat smyslu a účelu této Dohody včetně všech jejích příloh; v opačném případě se Smluvní strany zavazují učinit vše nezbytné proto, aby Soudní smír schválen nebyl a obsah byl schválen jiným způsobem, který umožní přímou vykonatelnost obsahu této Dohody a zastavení Sporů (například notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti se shodnou splatností Plateb narovnání a zpětvzetím žaloby/žalob).

4. Platba Narovnání 4.

1. V souladu s odst. 3.1 výše se Smluvní strany zavazují vyvinout maximální úsilí k tomu, aby Spor skončil usnesením o schválení Soudního smíru. 4.

2. Žalobce Ing. I.H., r.č. xxx je povinen složit Žalovanému R.H., r.č. xxx, za jeho 1/3 spoluvlastnického podílu na Nemovitostech, částku 1.900.000,- Kč (slovy: jedem milion devět set tisíc korun českých) (dále jen „Platby narovnání“) bezhotovostním převodem na bankovní účet advokátní úschovy u advokáta jím uvedeného (dále jen „Advokátní úschova“), a to do dvou měsíců od platnosti této Dohody. Platby narovnání si pak Smluvní strany přejí z advokátní úschovy vyplatit Žalovanému do pěti (5) pracovních dnů od nabytí výlučného vlastnictví k Nemovitostem Žalobcem. Smluvní strany uzavřou spolu s touto dohodou samostatnou smlouvu o Advokátní úschově upravující podmínky výplat Plateb Narovnání. 4.

3. V případě, že Žalobce Platby narovnání do Advokátní úschovy nesloží do dvou měsíců od platnosti této Dohody, jsou Smluvní strany oprávněny od Dohody odstoupit. 4.

4. V případě, že ke schválení Soudního smíru na Jednání nedojde, zavazuje se Žalobce, že nejpozději do 5 pracovních dní po naplnění ustanovení odst. 3.4 vezme v celém rozsahu zpět žaloby ve Sporech vůči Žalovanému. Žalovaný se v takovém případě vzdá náhrady nákladů řízení. V případě, že ke schválení Soudního smíru na Jednání nedojde, Smluvní strany si přejí sjednat splatnost Plateb narovnání z Advokátní úschovy do pěti (5) pracovních dnů od nabytí výlučného vlastnictví k Nemovitostem Žalobcem.

5. Závěrečná ujednání 5.

1. Tato Dohoda nabývá platnosti dnem podpisu Smluvními stranami. Tato Dohoda nabývá účinnosti okamžikem úhrady Plateb narovnání do Advokátní úschovy, jak je definováno v čl. 3. této Dohody. 5.

2. Neschválení této Dohody ve formě Soudního smíru nebude mít vliv na práva a povinnosti vyplývající pro Smluvní strany z této Dohody ani na její platnost a účinnost. 5.

3. Tato Dohoda a práva a povinnosti vzniklé z této Dohody se řídí právním řádem České republiky, zejména příslušnými ustanoveními z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). 5.

4. Jestliže jakýkoliv závazek vyplývající z Dohody nebo jakékoliv ustanovení Dohody, včetně jakéhokoli jejího článku, odstavce, věty nebo slova, je nebo se stane neplatným, nevymahatelným anebo zdánlivým, pak taková neplatnost, nevymahatelnost anebo zdánlivost neovlivní ostatní ustanovení Dohody. Smluvní strany nahradí tento neplatný, nevymahatelný anebo zdánlivý závazek takovým novým platným, vymahatelným a nikoliv zdánlivým závazkem, jehož předmět bude v nejvyšší možné míře odpovídat předmětu původního odděleného závazku. Ukáže-li se některé z ustanovení Dohody, včetně jakéhokoli jejího článku, odstavce, věty nebo slova, zdánlivým, posoudí se vliv této vady na ostatní ustanovení Dohody obdobně podle ustanovení § 576 OZ. 5.

5. Tato Dohoda byla vyhotovena ve 4 stejnopisech, přičemž každá Smluvní strana obdrží po jednom a jeden stejnopis bude přiložen k návrhu na uzavření Soudního smíru. 5.

6. Po přečtení této Dohody Smluvní strany prohlašují, že její obsah, prohlášení, práva a povinnosti v ní uvedené odpovídají jejich pravdivým, vážným a svobodným záměrům, a že tato Dohody byla uzavřena na základě vzájemné dohody, nikoli ve stavu nouze, ani za nápadně nevýhodných podmínek.“ II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 81.606 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. J.K., MSc., do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24.09.2019 domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného, a to povinnost uzavřít smlouvu se žalobcem s tím, že bude určen obsah kupní smlouvy, na jejímž základě dojde k převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/3 nemovitostí, zapsaných na LV č. xxx, nacházejících se v kat. území Velká Úpa, obec Pec pod Sněžkou, specifikovaných v úvodu výroku I tohoto rozsudku. K odůvodnění žalobce uvedl, že žalobce a žalovaný jsou účastníky soudního sporu před Okresním soudem v Trutnově, vedeného pod sp. zn. 7 C 94/2016 na základě žaloby na rozdělení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a dále vydání bezdůvodného obohacení podané žalobcem jakožto podílovým spoluvlastníkem ve výši id. 1/3 na předmětných nemovitostech, kterou se žalobce domáhá rozdělení spoluvlastnictví s tím, že od začátku je připraven vyplatit podíl žalovaného a zbývající spoluvlastnice paní J.H. V souvislosti s věcí 7 C 94/2016 probíhalo setkání s mediátorem, konkrétně JUDr. Gabrielou Vilímkovou. Při prvním jednání u mediátorky dne 20.11.2018 bylo projednáno smírné řešení vypořádání tak, že žalovaný převede svůj id. 1/3 podíl na žalobce za úplatu 1.900.000 Kč, žalovaný se měl vyjádřit do 14.12.2018. Rozhodnutí žalovaného převést svůj podíl bylo učiněno i písemně, a to emailem ze dne 18.01.2019. Před druhým mediačním řízením žalobce předložil právnímu zástupci žalovaného znění dohody; na dalším jednání u mediátorky dne 12.02.2019 se sjednávaly pouze detaily dohody o převodu spoluvlastnického podílu. Dne 12.03.2019 právní zástupce žalovaného Mgr. Zeman sdělil, že k obsahu nemá výhrad a že dohodu předává do rukou žalovaného, přičemž následovala akceptace emailem. Termín podpisu dohody byl stanoven na den 16.04.2019, dne 15.04.2019 však bylo sděleno, že k podpisu dohody nedojde. I přes opakované výzvy žalovaný tedy sjednanou dohodu nepodepsal. Žalobce má za to, že žalovaný svým jednáním, zejména opakovanými souhlasnými projevy s budoucím uzavřením smlouvy jasného obsahu, uzavřel se žalobcem smlouvu o smlouvě budoucí o převodu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech ve smyslu § 1785 a násl. o. z., a to s odkazem na skutečnost, že u smlouvy o smlouvě budoucí není stanovena její forma.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Na svou obranu uvedl, že souhlasí s tím, že vede společně s matkou a žalobcem spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, přičemž poukázal na to, že žalobce nabyl spekulativně spoluvlastnický podíl v rámci exekuční dražby. Dále žalovaný učinil nesporným, že se prostřednictvím mediátora snažili o smírné vyřešení sporu. Jednání však nebyla úspěšná a k uzavření smíru nedošlo. Žalobce dovozuje z existence jednání o podmínkách narovnání, které byly částečně odsouhlaseny na úrovni právních zástupců, že sice nedošlo k uzavření písemné smlouvy, o níž bylo stranami jednáno, ale že došlo tedy alespoň k uzavření ústní smlouvy o smlouvě budoucí (žalobce přitom smlouvu budoucí označuje někde jako smlouvu kupní, někde jako smlouvu o narovnání a někde jako smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu). Žalovaný s touto argumentací nesouhlasí, žalobu považuje za nesmyslnou a podanou zřejmě v důsledku probíhajícího řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. K vyjednávání o smírném vyřešení sporu uvedl, že takové vyjednávání, v rámci něhož dochází k řešení podmínek případného prodeje, je pouhým vyjednáváním o obsahu smlouvy, nikoliv sjednáváním smlouvy o smlouvě budoucí. Mezi účastníky bylo od počátku nesporné, že pokud dojde k realizaci smírného řešení, tak k němu dojde ve formě písemné. Předmětem smlouvy mělo být nakládání s nemovitostmi, zákon pro takové právní jednání písemnou formu výslovně předepisuje. Účastníci vyjednávali o uzavření dohody o narovnání (kupní smlouvy), ale k uzavření smlouvy nedošlo v písemné ani ústní formě. Jestliže účastníci jednali o uzavření dohody o narovnání, pak rozhodně z listin nevyplývá, že by účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, tím méně mohli takovou smlouvu sjednat. Dle žalovaného naopak strany o smlouvě budoucí nikdy nejednaly a uzavřít jí ani nechtěly; jinými slovy nezdar jednání o kupní smlouvě nelze vydávat za uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní.

3. Žalobce v replice ze dne 12.01.2020 dále uvedl, že má za to, že popsané jednání žalovaného lze jen těžko považovat za bezobsažné a nevyvolávající žádné právní následky, a to zejména s ohledem na zásadu pacta sunt servanda; právní jednání je dle žalobce třeba hodnotit vždy podle jeho obsahu. Dle žalobce není sporu o tom, že mezi stranami vznikl závazek, jehož předmětem byla povinnost stran uzavřít dohodu o narovnání. Opětovně žalobce poukázal na to, že k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí není třeba písemné formy, a to ani v případě, kdy se budoucí smlouva týká nemovitosti.

4. V průběhu řízení žalobce i žalovaný dále doplňovali svá vyjádření.

5. Žalobce uvedl, že jak proti žalovanému, tak proti jeho matce paní H., byly podány dvě žaloby zvlášť, a to z procesní opatrnosti, kdy pokud by byli současně v postavení účastníků řízení, mohli by odepřít svou výpověď, zatímco v postavení svědka musejí vypovídat pod následky křivé výpovědi. Skutečnost, že vůle stran směřovala k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, a to v ústní formě, může prokázat svědek Mgr. Zeman, který může popsat průběh řízení, kdy sám zástupce žalobce s ním častokrát telefonoval, domlouvalo se vše okolo průběhu mimosoudního jednání před mediátorkou ústní formou. V tomto smyslu tedy může podat svědectví. Ke skutečné vůli účastníků se také může vyjádřit v účastnickém výslechu žalobce.

6. Žalovaný opětovně písemně odkázal na to, že je třeba odlišit, kdy strany vyjednávají o obsahu smlouvy v písemné formě a kdy se jedná o právní jednání směřující k uzavření smlouvy. Pokud jde o komunikaci mezi účastníky, pak šlo ze strany žalovaného o odsouhlasení podmínek v návrhu smlouvy, nejednalo se však o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy. Žalovaný nezprostí mlčenlivosti mediátorku a pokud dříve zprostil mlčenlivosti dřívějšího zástupce žalovaného Mgr. Zemana, pak toto zproštění mlčenlivosti nyní žalovaný odvolává. Vede ho k tomu procesní opatrnost i průběh souběžného řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 281/2019, neboť soud může rozhodnout i bez navrhovaných výpovědí, když svědci se mají vyjádřit ke skutečnostem, které mezi účastníky nejsou sporné. Žalovaný tvrdí a trvá na tom, že strany neměly vůli uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí a už vůbec ne v ústní formě. Proběhlé jednání o obsahu dohody o narovnání není uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí.

7. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

8. Mezi účastníky je nesporné, že jsou každý z nich vlastníkem ideální 1/3 nemovitostí, zapsaných na LV č. xxx kat. území Velká Úpa, obec Pec pod Sněžkou, specifikovaných v na počátku výroku I tohoto rozsudku, a to vedle třetího spoluvlastníka ideální 1/3, paní J.H., matky žalovaného, ve vztahu k níž je vedeno samostatně shodné řízení o nahrazení projevu vůle u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 281/2019.

9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 94/2016 bylo zjištěno, že žalobce se domáhá vůči žalovaným R.H. a J.H. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to ohledně nemovitostí zapsaných na LV č. xxx v kat. území Velká Úpa, obec Pec pod Sněžkou, kdy k tomuto řízení bylo spojeno další řízení, vedené mezi týmiž účastníky, a to o zaplacení částky 204.231 Kč s příslušenstvím (vydání bezdůvodného obohacení, vznikajícího tím, že není žalobci umožněn výkon jeho spoluvlastnického práva ke sporným nemovitostem) původně vedeného pod sp. zn. 7 C 133/2016. Nadále jsou obě věci projednávány ve společném řízení pod sp. zn. 7 C 94/2016. Toto řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno. V průběhu řízení bylo usnesením čj. 7 C 94/2016 – 361 ze dne 25.10.2018 řízení přerušeno a účastníkům bylo nařízeno setkání se zapsaným mediátorem – JUDr. Gabrielou Vilímkovou, se sídlem v Hradci Králové, a to v rozsahu tří hodin. O průběhu mediace žalobce soud informoval v tom smyslu, že si strany formou emailové komunikace potvrdily svou vůli narovnat spor smírně, a to prodejem předmětných nemovitostí žalobci za předjednanou částku 1.900.000 Kč za každou id. 1/3 spoluvlastnického podílu při splnění dalších podmínek. Žalobce současně v tomto podání sdělil, že mělo dojít k podpisu dohody o narovnání a žádosti o schválení smíru dne 05.02.2019, avšak k podpisu nakonec nedošlo.

10. Z emailové korespondence mezi účastníky, jejich zástupci a též mediátorky (čl. 7-20 a čl. 53) bylo zjištěno, že se účastníci za přítomnosti svých zástupců zúčastnili nařízené mediace. V průběhu mediace žalovaný R.H. emailem ze dne 18.01.2019 sdělil mediátorce, že se svou maminkou (J.H.) souhlasí s navrhovaným odkupem jejich třetin, a to za určitých podmínek, které se měly dořešit. Nemá ale informaci, zda se tato zpráva dostala až k mediátorce s tím, že on s matkou odpověděli ve stanoveném termínu. Žalobce prostřednictvím svého zástupce informoval dne 04.02.2019 zástupce žalovaného, že nesouhlasí s dalším odsunem, neboť jde o další prodlužování věci. Pokud se protistrana nevyjádří ve 20ti denní lhůtě, byl by žalobce nucen též z důvodu právní jistoty dožalovat dlužné bezdůvodné obohacení, což by přineslo celou řadu dalších, jistě nežádoucích nákladů. V takovém případě by žalobcem nabízená částka byla ponižována a bylo by žádáno celé bezdůvodné obohacení. Na závěr emailu ze dne 04.02.2019 žalobce skrze svého právního zástupce sděluje, že jeho vstřícné návrhy nemusí trvat věčně. Emailem ze dne 11.03.2019 zástupce žalobce sděluje tehdejšímu zástupci žalovaného Mgr. Zemanovi, že žádá o stanovisko, zda odpovídá všemu dojednanému, dále žádá o sdělení účtu, na který mají peníze odejít spolu se zasláním smlouvy o advokátní úschově a dále navržení vhodného termínu k podpisu. V emailu ze dne 19.03.2019 matka žalovaného žádá o zpracování dalších požadavků v reakci na přijatý návrh dohody o narovnání od Mgr. Zemana. Zástupce žalovaného emailem ze dne 15.04.2019 odpověděl tak, že pan H. nemá výhrad, paní H. má dát vědět v pondělí. Emailem ze dne 16.04.2019 Mgr. Zeman jako zástupce paní H. a pana H. sděluje zástupci žalobce, že dnešní schůzka se neuskuteční, neboť mu bylo paní H. sděleno, že smlouvu podepsat nechce, neboť by měla mít zajištěny prostředky na odkup 1/3. Stanovisko pana H. se Mgr. Zemanovi nejevilo tak striktní s tím, že mu sdělil, že sám musí s matkou osobně probrat důvody změny jejího názoru v předmětné věci.

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9C 281/2019 bylo zjištěno, že žalobou podanou dne 24.09.2019 se žalobce domáhal proti žalované J.H. vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalované, konkrétně projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jež je obsahově shodná se zněním smlouvy, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, tedy převodu id. 1/3 shodných nemovitostí, kterých je vedle žalovaného R.H. a žalobce spoluvlastnicí.

12. Z návrhu na schválení soudního smíru a dohody o narovnání (čl. 24 – 27) soud zjistil, že byly k podpisu připraveny návrhy textu schválení soudního smíru a dohody o narovnání, které měly být uzavřeny mezi žalobcem a žalovaným ve vztahu k probíhajícímu řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 94/2016.

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.

14. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Podle § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Podle § 561 odst. 1, 2 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

16. Podle § 1731 o.z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1732 odst. 1 o.z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1740 odst. 1 o.z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku.

17. Podle § 1785 o.z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o.z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1, 2 o.z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Podle § 1788 odst. 2 o.z. změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

18. Podle § 1728 odst. 1, 2 o.z. každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

19. V daném případě se žalobce domáhá žalobou nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy se žalobcem, kterou dojde k prodeji spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3 k nemovitostem zapsaným na LV xxx v kat. území Velká Úpa, obec Pec pod Sněžkou, konkrétně pozemku parc. č. st. xxx, jehož součástí je stavba čp. xxx a dále pozemků parc. č. xxx, xxx, xxx/1, xxx/2, xxx /4, xxx/6, xxx/1, xxx/1, xxx/2, xxx a xxx. Žalobce má za to, že žalovaný svým jednáním, zejména opakovanými souhlasnými projevy s budoucím uzavřením smlouvy jasného obsahu, učiněnými v rámci mediace ve věci, probíhající u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 94/2016 před mediátorkou JUDr. Gabrielou Vilímkovou, uzavřel se žalobcem smlouvu o smlouvě budoucí o převodu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech ve smyslu ust. § 1785 a násl. o.z. s odkazem na skutečnost, že u smlouvy o smlouvě budoucí není stanovena její forma.

20. Mezi účastníky je nesporné, že k setkání u mediátora ze strany žalobce, žalovaného a jeho matky J.H., ohledně které se stejného žalobního žádání (ve vztahu k jí vlastněné id. 1/3 spoluvlastnického podílu na stejných nemovitostech) domáhá žalobce v řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 9C 281/2019, došlo. V rámci komunikace v probíhající mediaci účastníci společně s J.H. činili kroky, směřující k uzavření dohody o narovnání, jež by předcházela návrhu na schválení smíru soudem ve sporu, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 94/2016. K uzavření dohody o narovnání nedošlo, když žalovaní s konečným zněním navrhované dohody nesouhlasili a odstoupili od podpisu návrhu, předloženého žalobcem. Žalobce má za to, že těmito opakovanými souhlasnými projevy s budoucím uzavřením smlouvy, činěnými žalovaným především prostřednictvím emailové komunikace, byla uzavřena se žalobcem smlouva o smlouvě budoucí o převodu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech.

21. V tomto řízení bylo prokázáno, že účastníci dospěli v průběhu mediace k dohodě o podmínkách dohody o narovnání, která měla vyřešit otázku zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce, žalovaného a současně i matky žalovaného J.H. k nemovitostem specifikovaným v bodě 20 tohoto odůvodnění, jakož i další související sporné otázky. Uzavřením dohody o narovnání mělo dojít k vyřešení sporných otázek, které jsou předmětem sporu, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 7C 94/2016.

22. Základní argumentace žalobce v tomto řízení tedy dle soudu spočívala v tom, že došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mezi žalobcem a žalovaným, a to tím, že se žalovaný zavázal uzavřít dohodu o narovnání jako budoucí smlouvu. Žalovaný s touto argumentací zásadně nesouhlasí. Důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí tak nese žalobce. Dle soudu však uzavření smlouvy o smlouvě budoucí prokázáno nebylo.

23. Mezi účastníky probíhal kontraktační proces, a to v souvislosti s nařízenou mediací před mediátorkou. V průběhu tohoto dohadovacího procesu bylo věcí účastníků, zda dohodu o narovnání, která ze zákona musí být uzavřena v písemné formě, uzavřou či nikoli. Od počátku bylo zřejmé, a to s přihlédnutím k délce sporu mezi účastníky a jeho povaze, že uzavření dohody o narovnání není jisté. Smlouva o smlouvě budoucí se přitom uzavírá v případech, kdy strany mají v úmyslu uzavřít konkrétní smlouvu, ale nechtějí nebo ji nemohou uzavřít hned. V daném případě se dle soudu však o takovou situaci nejednalo. Strany tohoto sporu, spolu s matkou žalovaného jako účastnicí souběžně běžícího sporu, vedly po dobu několika let dva soudní spory a uzavření dohody o narovnání bylo možností, jak spory ukončit. Přitom bylo nejisté, zda se při jednání o podmínkách narovnání podaří shody mezi účastníky dosáhnout či nikoli. Pokud došlo v průběhu jednání o obsahu dohody o narovnání k odsouhlasení podstatné části smluvních podmínek rovněž ze strany žalovaného, nelze z toho bez dalšího dovodit, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí. Takový závěr ostatně nelze dovodit ani z toho, že byl dohodnut konkrétní termín, kdy měl být návrh smlouvy všemi zúčastněnými podepsán. Ani sám žalobce v tomto řízení neoznačil konkrétní právní jednání žalovaného, kterým se zavázal uzavřít dohodu o narovnání jako budoucí smlouvu. Žalobce označil několik různých po sobě následujících úkonů žalovaného, z nichž dovozuje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. K uzavření smlouvy o smlouvě budoucí však dochází konkrétním a jediným právním jednáním, když kromě obecných náležitostí musí taková smlouva navíc obsahovat závazek uzavřít v budoucnu smlouvu a musí vymezovat obsah budoucí smlouvy. Žalobce však neprokázal, že by se k takovému konkrétnímu právnímu jednání žalovaný v budoucnu zavázal.

24. Kontraktační proces je obecně upraven ve výše citovaném ustanovení § 1728 o.z. Toto ustanovení žalobce pomíjí. Dle ust. § 1728 o.z. je přitom každý oprávněn vést jednání o smlouvě svobodně, přičemž obecně platí, že neodpovídá za to, že smlouvu neuzavře. Žalobce v rozporu s tímto ustanovením nahlíží na kontraktační proces tak, že pokud smluvní strana v určitém okamžiku odsouhlasí navržené znění smlouvy, avšak návrh smlouvy, pro kterou je předepsána písemná forma, neakceptuje, je povinna smlouvu přesto uzavřít, neboť se k tomu zavázala smlouvou o smlouvě budoucí. Pokud svůj závazek nesplní, může být její projev vůle nahrazen rozhodnutím soudu. V souladu s tím dovozuje, že od určitého okamžiku žalovaný byl povinen dohodu o narovnání uzavřít s tím, že se k tomu zavázal smlouvou o smlouvě budoucí. Žalobci lze přisvědčit, že současná právní úprava nevyžaduje pro uzavření smlouvy o smlouvě budoucí písemnou formu. To však nemůže vést k závěru, že předběžné odsouhlasení navržených podmínek smlouvy v průběhu kontraktačního procesu je bez dalšího uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí. Z dílčího odsouhlasení nelze bez dalšího dovodit převzetí závazku navrženou smlouvu uzavřít. Jednali-li účastníci o uzavření dohody o narovnání, pak výsledkem jejich jednání mohlo být buď uzavření této dohody, anebo její neuzavření. Jeví se jako nelogické a nadbytečné, aby žalovaný v průběhu jednání o uzavření dohody o narovnání smlouvou o smlouvě budoucí přijal (stejně jako jeho matka) závazek takovou dohodu o narovnání do budoucna uzavřít. Dle soudu nezdar jednání o kupní smlouvě rozhodně nelze vydávat za uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Jestliže byl žalobce v určité fázi shora popsaného kontraktačního procesu přesvědčen, že se žalovaný zavázal navrženou smlouvu uzavřít a že tím došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, pak měl v zájmu ochrany svých práv požadovat stvrzení závazku žalovaného třeba i v písemné formě.

25. Argumentace žalobce je nelogická i z hlediska praktického života, neboť by ve svých důsledcích znamenala, že smluvní strana předběžným odsouhlasením smluvních podmínek automaticky přebírá závazek navrženou smlouvu uzavřít, a to i v případě smluv, pro které je zákonem vyžadována písemná forma. V případě těchto smluv přitom dochází k jejich uzavření až podpisem, v tomto konkrétním případě dokonce podpisem umístěným na téže listině. Při výkladu použitém žalobcem by stanovení kvalifikované formy právního jednání zákonem ztrácelo smysl, protože po odsouhlasení návrhu smlouvy smluvní stranou provedeném jakoukoliv formou by již vůbec nebylo relevantní, zda nakonec došlo k podpisu smlouvy či nikoliv. Pokud by totiž strana, která předtím navržené smluvní podmínky byť neformálně odsouhlasila, smlouvu nepodepsala, mohl by být její projev vůle určen rozhodnutím soudu. To je v přímém rozporu s ust. § 1728 o.z., podle kterého každý může vést jednání o smlouvě svobodně.

26. Soud na základě provedených důkazů nepochybuje o tom, že strany dospěly při jednání o uzavření dohody o narovnání do fáze, v níž se uzavření dohody jevilo jako vysoce pravděpodobné, a to na straně H. především ze strany žalovaného. Z toho však nelze bez dalšího dovodit, že se žalovaný zavázal připravovanou dohodu o narovnání uzavřít v rámci smlouvy o smlouvě budoucí a rovněž tak z výše uvedeného nelze dovodit, že by konkrétní úkony žalovaného v rámci kontraktačního procesu bylo možno kvalifikovat jako neplatné právní jednání, ani to, že by tímto neplatným právním jednáním žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí. Stejně tak dle soudu nemůže obstát ani odkaz žalobce na ustanovení § 575 o.z., podle kterého má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

27. Konečně nelze pominout ani skutečnost, že se žalobce v tomto řízení, stejně jako v souběžném řízení proti matce žalovaného, domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu kupní, ačkoliv účastníci jednali o uzavření dohody o narovnání. Žalobce se tak domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného ve vztahu ke smlouvě, o jejímž uzavření účastníci nejednali. S ohledem na průběh řízení, vedeného pod sp. zn. 7 C 94/2016 a postoje účastníků z něho zřejmé, lze dle soudu dále důvodně pochybovat o tom, že by žalovaný bez shora uvedené nařízené mediace se žalobcem jednal o uzavření kupní smlouvy, natož aby se k uzavření takové smlouvy zavázal smlouvou o smlouvě budoucí.

28. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

29. Žalobce navrhoval, aby byly soudem ve věci provedeny další důkazy, a to výslech mediátorky JUDr. Gabriely Vilímkové jako svědkyně, výslech dřívějšího právního zástupce žalovaného Mgr. Bc. Josefa Zemana jako svědka, výslech matky žalovaného paní J.H. jako svědkyně a výslech žalobce i žalovaného jako účastníků řízení. Pokud jde o navrhované výslechy JUDr. Vilímkové a Mgr. Zemana, pak žalovaný nezprostil uvedené osoby mlčenlivosti. Soud proto s přihlédnutím k ust. § 9 odst. 2 zák. č. 202/2012 Sb. o mediaci a s přihlédnutím k ust. § 21 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii nemohl provést. Pokud jde o navrhovaný výslech žalovaného, pak jeho zástupce poukázal na to, že žalobce uměle rozdělil stejné žalobní žádání, kvůli čemuž se protahuje řízení, koná se mnoho jednání a zvyšují se náklady řízení. Mezi účastníky není spor o skutkovém stavu, který je dostatečně prokázán, ale odlišné jsou strany v právním hodnocení. Těžko lze očekávat, že žalovaný či jeho matka vypoví, že měli vůli uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, když toto není v souladu s tím, s čím žalovaný v tomto řízení a jeho matka v dalším řízení jako žalovaná konzistentně vystupují. Soud s ohledem na shora uvedené pro nadbytečnost zamítl návrhy na provedení důkazů výslechem žalovaného a jeho matky. Nadto žalovaný své stanovisko k otázce skutečné vůle projevil opakovaně v rámci svých vyjádření v této věci. Rovněž tak soud neprovedl výslech žalobce, když ten by se mohl vyjádřit toliko k tomu, k čemu směřovala jím projevená vůle a nikoli k výkladu a k prokázání toho, k čemu směřovala skutečná vůle žalovaného a jeho matky.

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu v částce 81.606 Kč přiznal úspěšnému žalovanému. Soud žalovanému přiznal náklady zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Soud přitom vycházel z toho, že při určení výše odměny za úkon právní služby je nutno vycházet v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky z tarifní hodnoty 1.900.000 Kč. Jde o částku, za kterou měl být žalobci dle jím tvrzené budoucí dohody o narovnání převeden spoluvlastnický podíl žalovaného. Odměna za úkon právní služby z uvedené tarifní hodnoty činí dle § 7 vyhlášky 15.900 Kč. Odměna v této výši náleží za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu dne 27.02.2020 a dne 04.06.2020) Na odměně tak bylo přiznáno 63.600 Kč. Dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh za 4 uvedené úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Na nákladech zastoupení bylo přiznáno cestovné za použití vozidla ke dvěma jednáním soudu v celkové výši 1.843 Kč (tj. 2x trasa Pardubice – Trutnov a zpět, ujeto 2x 146 km, průměrná spotřeba 6,6 l/100 km, cena PHM 32 Kč/l, základní náhrada 4,20 Kč/km, vše v souladu s písemným vyúčtováním zástupce žalovaného). Na náhradě za čas promeškaný cestami k jednání bylo přiznáno 800 Kč (8 půlhodin po 100 Kč). Zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 67.443 Kč. Daň činí 14.163 Kč. Celkově tak bylo na nákladech řízení přiznáno 81.606 Kč. Náklady jsou splatné dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného, a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.