Rejstřík judikatury · Usnesení

16 C 54/2017

Rozhodnuto 2017-12-21

Právní věta

Jestliže nezletilý lyžař nezvládl jízdu na sjezdové trati, která svou obtížností neodpovídala lyžařovým schopnostem, v důsledku čehož upadl, po pádu se smýkal po trati a následně došlo k jeho střetu s projíždějící sněžnou rolbou a žalovaný označil místo křížení sjezdové tratě s pozemní komunikací v souladu s platnou ČSN 01 8027, pak žalovaný neporušil žádnou, a to ani prevenční povinnost k předcházení škod a za zranění lyžaře nenese žádnou odpovědnost. Naopak prevenční povinnost ve smyslu ust. § 2900 o. z. porušil nezletilý lyžař a jeho zákonní zástupci, když zvolili takový terén a obtížnost sjezdovky, která neodpovídala lyžařovým schopnostem a jeho lyžařským dovednostem.

Citované zákony (16)

Rubrum

Jestliže nezletilý lyžař nezvládl jízdu na sjezdové trati, která svou obtížností neodpovídala lyžařovým schopnostem, v důsledku čehož upadl, po pádu se smýkal po trati a následně došlo k jeho střetu s projíždějící sněžnou rolbou a žalovaný označil místo křížení sjezdové tratě s pozemní komunikací v souladu s platnou ČSN 01 8027, pak žalovaný neporušil žádnou, a to ani prevenční povinnost k předcházení škod a za zranění lyžaře nenese žádnou odpovědnost. Naopak prevenční povinnost ve smyslu ust. § 2900 o. z. porušil nezletilý lyžař a jeho zákonní zástupci, když zvolili takový terén a obtížnost sjezdovky, která neodpovídala lyžařovým schopnostem a jeho lyžařským dovednostem.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. P.N. ve věci žalobce: J.H., narozený dne xxx xxx Berlín, Spolková republika Německo zastoupený advokátem Mgr. P.H., LL.M., se sídlem xxx, 120 00 Praha proti žalovanému: M.P. s. r. o., IČ xxx se sídlem xxx, 542 25 Janské Lázně, zastoupený advokátkou Mgr. G.H., se sídlem xxx, 500 02 Hradec Králové za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného XXX Pojišťovna a.s., IČ xxx, se sídlem xxx, 532 18 Pardubice, o zaplacení částky 27.610 Kč, takto:

Odůvodnění

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 27.610 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 13.692 Kč k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalobce a vedlejší účastník vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 20.03.2017, domáhá zaplacení částky 27.610 Kč a nákladů tohoto řízení. K odůvodnění uvedl, že dne 03.02.2014 ve 14:00 hodin v Peci pod Sněžkou, konkrétně v místě křížení místní komunikace a sjezdovky Zahrádky č. 1 došlo ke srážce lyžujícího žalobce a projíždějící sněžné rolby zn. Kässbohrer, rz xxx, kterou řídil M.J. Následkem srážky došlo ke zranění žalobce, jenž musel být následně letecky transportován do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Srážka byla dále šetřena Policií ČR a v přestupkovém řízení. V důsledku této nehody utrpěl žalobce mnohačetná povrchní zranění břicha, dolní část zad a pánve a zlomeninu kosti stydké. Touto žalobou žalobce nárokuje zaplacení bolestného dle metodiky Nejvyššího soudu, a to za celkem 110 bodů při hodnotě 251 Kč/bod, tedy celkem 27.610 Kč. Žalovanou je společnost M.P. s.r.o., neboť na základě smlouvy o nájmu podniku ze dne 12.09.2012 byly v den nehody veškeré provozní kapacity včetně místa nehody v nájmu žalované, byť vlastníkem lyžařského areálu je společnosti Ski Pec a. s. Komunikace, na níž došlo ke srážce, nebyla označena žádným typem dopravního značení, jak vyplývá z protokolu o dopravní nehodě v silničním provozu ev. č. KRPH-87-3/xxx. Dle mínění žalobce by k nehodě a tedy i k následnému zranění nedošlo, kdyby žalovaná zajistila zřetelné označení místa, odkud sněžné rolby vjíždí na sjezdovku či toto místo zabezpečila jiným vhodným způsobem. Žalobce se proto domnívá, že tímto žalovaná porušila svou prevenční povinnost danou § 2900 ve spojení s § 2912 odst. 1 o.z., neboť se mohla a měla oprávněně domnívat, že k takovéto situaci (střet sněžné rolby s lyžařem) může dojít. Žalobce dodal, že nedlouho po této dopravní nehodě provedla žalovaná bezpečnostní opatření, aby zamezila případným dalším srážkám v této oblasti, což svědčí o tom, že předchozí zabezpečení daného úseku nebylo dostatečné. Žalobce zaslal prostřednictvím svého právního zástupce žalované společnosti výzvy k plnění. Ta je však odmítla s tím, že žádnou právní povinnost neporušila, a proto za vzniklou škodu neodpovídá. Žalovaná společnost se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok co do důvodu i výše neuznává, a to ani zčásti, ani do základu a navrhuje žalobu zamítnout. Rozporuje tvrzení žalobce, že by porušila svou prevenční povinnost danou § 2900 ve spojení s § 2912 odst. 1 o.z. tím, že by nezajistila zřetelné označení místa, odkud sněžné rolby vjíždí na sjezdovku, či toto místo nezabezpečila jiným vhodným způsobem. Žalovaná neporušila žádnou svoji právní povinnost, a to ani prevenční povinnost a nepostupovala tak, že by svým počínáním zavdala příčinu ke vzniku škody. V daném případě není na místě aplikace § 2900 a § 2912 o.z. a není dána odpovědnost žalované za škodu v podobě bolestného. Žalovaná dále namítá, že není dána příčinná souvislost mezi žalobcem tvrzeným porušením povinnosti ze strany žalované a vzniklou škodou. Žalovaná poukázala zejména na to, že vyvozuje-li žalobce porušení povinnosti žalované z neoznačení komunikace dopravním značením, pak jeho výtky nejsou jakkoli důvodné. Komunikace, na které se rolba pohybovala poz. parc. č. xxx/1 v kat. úz. Pec pod Sněžkou, je dle § 9 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích místní komunikací, která je ve vlastnictví obce – Města Pec pod Sněžkou a jednalo se o veřejně přístupnou komunikaci. Mezi právními předpisy stanovenými dopravními značkami není žádná dopravní značka (ani výstražná, ani příkazová, ani upravující přednost ani informativní směrová či provozní), kterou by mohla být označena komunikace v místě, kde vjíždí sněžné rolby na sjezdovku. S ohledem na shora uvedené tak požadavek žalobce na označení komunikace typem dopravního značení nemůže obstát, neboť je zřejmé, že z neumístění „neexistujícího“ dopravního značení nelze vyvozovat porušení prevenční povinnosti žalované. I kdyby však mělo dopravní značení požadované žalobcem existovat, což žalovaná namítá, pak žalovaná jako provozovatel lyžařského areálu nemohla jakoukoliv dopravní značku na předmětnou komunikaci umístit, neboť nešlo o účelovou neveřejnou komunikaci, která by byla v jejím vlastnictví. Žalovaná v jím provozovaném lyžařském areálu dodržuje v České republice planou normu ČSN 01 8027 o značení a zabezpečení v zimním středisku, která popisuje doporučené způsoby zabezpečení zdrojů atypického nebezpečí v zimním středisku, stanoví i obtížnost sjezdovek a pravidla chování pro lyžaře vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS. Žalobce v žalobě tvrdí, že dne 03.02.2014 mělo dojít ke srážce lyžujícího žalobce a projíždějící sněžné rolby řízené M.J. a dále pak v žalobě tvrdí, že by k nehodě žalobce a jeho následnému zranění nedošlo, kdyby žalovaná zajistila zřetelně označení místa, odkud sněžné rolby vjíždí na sjezdovku či toto místo zabezpečila jiným vhodným způsobem. Žalovaná namítá nepravdivost tvrzení žalobce o tom, jak mělo dojít k nehodě žalobce. Dle protokolu Policie ČR o dopravní nehodě v silničním provozu ze dne 03.02.2014 k dopravní nehodě došlo tak, že žalobce nezvládl jízdu na lyžích, při jízdě na sjezdovce upadl na povrch sjezdovky a poté se nekontrolovaně smýkal až na zasněženou komunikaci, kde došlo k jeho nárazu do levé boční části projíždějící rolby. Nedošlo tedy k tomu, že by žalobce při jízdě na lyžích narazil do rolby, protože by nebylo zřetelně označeno místo, odkud sněžné rolby vjíždí na sjezdovku či toto místo zabezpečeno jiným vhodným způsobem, ale ke srážce došlo proto, že žalobce nezvládl jízdu, spadl, nekontroloval svůj pohyb a v pádu narazil do projíždějící rolby. Z protokolu o nehodě jednoznačně vyplývá, že příčina vzniku škody spočívala výlučně na žalobci. Pokud by žalobce zvládl jízdu na lyžích a nespadl, nedošlo by k jeho srážce s rolbou a ke vzniku škody. Žalovaná společnost má za to, že bezprostřední příčinou vzniku škody bylo nezvládnutí jízdy žalobce. Žalovaná namítá i způsob, jakým žalobce náhradu za bolest vypočítává. I kdyby měl být dán nárok žalobce na náhradu škody vůči žalované společnosti (což žalovaná popírá), žalovaná vznáší námitku promlčení nároku na náhradu uplatněné škody, když dle § 629 odst. 1 o. zn. je promlčecí lhůta tříletá a podle § 619 o.z. u práva vymahatelného u orgánu veřejné moci, počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Ke srážce s rolbou došlo dne 03.02.2014 a nejpozději ke dni 21.02.2014 (dle lékařské zprávy Helios Klinikum Berlin) byl zdravotní stav žalobce stabilizován natolik, že bylo možno zhodnotit rozsah a intenzitu vytrpěných bolestí a škodu zjistit a bylo možno uplatnit nárok na náhradu bolestného u soudu. Jestliže byla žaloba podána dne 21.03.2017, pak se tak stalo po uplynutí promlčecí lhůty. Žalobce v reakci na vyjádření žalované společnosti k žalobě uvedl, že skutečnost, že komunikace křižující vozovku není ve vlastnictví žalované, nezprošťuje žalovanou její prevenční povinnosti, spočívající minimálně v označení místa, kde dochází ke křížení komunikace a sjezdovky. Pouhé upozornění na možnost vjezdu sněžné rolby na sjezdovku, vyvěšené v areálu bez spojení s konkrétním místem, považuje žalobce za natolik obecné, že není způsobilé omezit riziko vzniku škod. Kromě samotného umístnění signálních značek je třeba zabezpečit, aby značky byly zřetelně a dobře viditelné u samotné překážky či nebezpečí, na které upozorňují. Krátce po předmětné dopravní nehodě sama žalovaná provedla další preventivní opatření, která měla patrně zamezit opakování srážek lyžařů a osob/dopravních prostředků, pohybujících se na křižující vozovce. Z toho vyplývá nejen možnost žalované toto provést, ale také potřeba předejít dalším případným srážkám v této oblasti. Žalobce tak setrvává na svém tvrzení o nedostatečném zabezpečení místa nehody. Při jednání dále žalobce uvedl, že utrpěl především psychický šok a žalobou uplatněná částka je částkou symbolického odškodnění. Žalobce má za to, že značení v daném místě nejsou dostatečná, žalobce by měl nad místo instalovat více značek nebo ochranné ploty (což následující den po nehodě vyfotil otec žalobce), které by sice asi zpomalily lyžaře a mohlo by to znemožnit plnou funkci sjezdovky, ale je třeba upřednostnit zdraví lyžařů, a proto trvá na podané žalobě. Vedlejší účastník se k žalobě nevyjádřil a odkázal na vyjádření žalované společnosti. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti: Žalovaná společnost byla a do současné doby dále je provozovatelem lyžařského areálu v Peci pod Sněžkou, kde se nachází mimo jiné lyžařská sjezdová trať s označením Zahrádky. Dne 03.02.2014 ve 14:00 hod. došlo na místní komunikaci (účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích), která protíná sjezdovku Zahrádky č. 1 k dopravní nehodě, a to srážce sněžné rolby značky Kässbohrer reg. zn. xxx, kterou řídil M.J., s nezletilým žalobcem. Vlastníkem rolby je právnická osoba AS - xxx s.r.o. Dle oznámení o přestupku Policie ČR, dopravního inspektorátu Trutnov k dopravní nehodě došlo tak, že nezletilý lyžař nezvládl jízdu na lyžích při jízdě na sjezdovce Zahrádky č. 1, upadl na povrch sjezdovky a poté se nekontrolovaně smýkal až na zasněženou komunikaci, kde došlo k nárazu do levé boční části projíždějící sněžné rolby. Při nehodě došlo k těžkému zrnění lyžaře, který byl letecky transportován do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Dechová zkouška na alkohol s řidičem sněžné rolby byla s negativním výsledkem. Při ohledání místa nehody, jež bylo prováděno za tmy, bylo zjištěno, že k dopravní nehodě došlo v prostoru sjezdovky „Zahrádky“, přes kterou je nad chatou Viktorka na sněhu vyježděná nikterak nevyznačená cesta pro sněžné rolby a terénní vozidla. V místě se nenachází žádný druh alespoň nějakým dopravním značením vyznačené komunikace; je zde pouze ve sněhu patrný nepravidelně široký vyježděný pás sloužící pro jízdu sněžné rolby a některých terénních vozidel. Po dopravní nehodě na místě zasahovala Horská služba ČR, žalobce byl transportován do Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde byl hospitalizován a byl zjištěn rozsah jeho zranění. Dle Policií ČR vyslechnutých svědků rolba, řízená řidičem J., neměla rozsvícená světla, jela však velmi pomalu. Žalobce na sjezdovce plužil, jel pomalu bez lyžařských holí, a ačkoli svědkyně K.M. na žalobce křičela, nestačil zastavit a vjel přímo mezi radlici a pásy sněžné rolby. Svědkyně S.CH. popsala, že malý lyžař (žalobce), když zpozoroval velmi pomalu jedoucí rolbu, tak nezvládl zastavit, následně upadl zády na sjezdovku, po které se smýkal přesně mezi pásy levého boku sněhové rolby. Otec žalobce přijel cca po 20 – 30 sec., u dopravní nehody přímo nebyl. K dopravní nehodě dle náčrtku došlo uprostřed sjezdovky, nikoli na hranici lesa. Nezletilý žalobce byl ošetřen na místě Horskou službou a transportován do nemocnice v Hradci Králové. Následně mu byla poskytnuta péče v Helios Klinikum Belin a byla zjištěna zranění, specifikovaná v žalobě. Žalobce vyzval žalovaného k jednání ohledně bolestného za utrpěná zranění na sjezdovce Zahrádky č. 1 dopisem ze dne 07.08.2014 a žalovaný vyjádřil své stanovisko k této výzvě. Policie ČR oznámila Městskému úřadu v Trutnově k projednání přestupek, z něhož byl podezřelý chodec J.H., konkrétně se měl dopustit porušení ustanovení § 4 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. a tím tedy spáchat přestupek podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb.. Dále Policie ČR oznámila přestupek, z něhož byla podezřelá právnická osoba AS – xxx s. r. o. jako vlastník rolby, a to vzhledem k porušení ust. § 37 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb. a § 73 odst. 6 zák. č. 56/2001 Sb. a tím tedy ze spáchání přestupku podle ust. § 83a odst. 1 písm. l) zák. č. 56/2001 Sb. Konečně byl oznámen jako podezřelý z přestupku též řidič rolby M.J., který je podezřelý z porušení ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/200 Sb. a ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. a) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. Ve vztahu k nezletilému žalobci, který v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku, správní orgán věc ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. b) zák. č. 200/1990 Sb. odložil, aniž by bylo zahájeno řízení. Ve vztahu k přestupci - společnosti AS - xxx s. r. o., bylo pravomocně rozhodnuto o uznání vinným ze správního deliktu, když sněžná rolba nebyla technicky způsobilá k provozu na pozemních komunikací, neboť osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí technické kontroly a stanicí měření emisí bylo platné do 29.09.2009 a přestupci byla uložena pokuta ve výši 4.000 Kč. Ve vztahu k řidiči sněžné rolby M.J. bylo pravomocně rozhodnuto o přestupku tak, že byl uznán vinným, že řídil sněžnou rolbu, na které nebyla umístěna registrační značka vozidla, vozidlo nemělo platnou technickou prohlídku, kdy její platnost skončila k datu 29.09.2009 a dále, že na přední radlici je umístěn drátěný koš na přepravu lyží, který nebyl schválen pro provoz na pozemní komunikaci a byla mu uložena jednak pokuta ve výši 5.000 Kč a jednak zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Správní orgán v rámci přestupkového řízení žádným způsobem nezkoumal průběh dopravní nehody a neuzavřel, kdo ji zavinil. Uvedené skutečnosti soud zjistil z listin spisu Policie ČR čj. KRPH-87-14/xxx (čl. 6 – 13, 20 - 21), z přestupkového spisu Městského úřadu Trutnov sp. zn. 2014/2107/SPR/SEV (přílohový spis), z lékařských zpráv (čl. 14 – 17), z vyjádření Svazu lyžařů ČR (čl. 22), ze sdělení Městského úřadu v Peci pod Sněžkou (čl. 23) a z předžalobní komunikace mezi účastníky (čl. 18 – 19, 91). Z České technické normy s označením ČSN 01 8027, obsahující značení a zabezpečení v zimním středisku (čl. 48 – 59) bylo zjištěno, že tato uvádí vzory označení obtížnosti sjezdovky a dále značky určené pro sjezdové tratě, zejména výstražné, příkazové, zákazové a informační piktogramy, dále zabezpečení v zimním středisku (zejména užití sítí, bezpečnostních matrací apod). ČSN 01 8027 přiřazuje obtížnostem zároveň i čísla: modrá (lehká, se sklonem do 25 %) trať má číslo 1, červená (středně těžká, se sklonem do 40 %) číslo 2 a černá (těžká) má číslo 3. Z fotodokumentace, pořízené zaměstnancem žalovaného bezprostředně po střetu žalobce s rolbou (čl. 60 – 66) bylo zjištěno, že viditelnost byla velmi dobrá, v místě střetu není viditelné žádné zastínění budovou či porosty (rolba byla dle shodných vyjádření zanechána na místě střetu a na čl. 64 je sám otec žalobce – pozn. soudu). Z další fotodokumentace předložené žalovaným (čl. 69 – 71) je zřejmé, že na prodejních místech jízdenek (skipasů) a nástupních stanicích vleků a sedačkových lanovek jsou umístěny přepravní a obchodní podmínky Ski resortu ČERNÁ HORA – Pec a rovněž pravidla o bezpečnosti, vycházející z pravidel chování lyžařů, vydaných Mezinárodní lyžařskou federací, tzv. Desatero povinností lyžařů a návštěvníků FIS. Mapa areálu Ski resortu (čl. 67, 68) jednak označuje náročnost jednotlivých sjezdových tratí a jednak odkazuje na dodržování pravidel FIS. Z fotodokumentace, pořízené otcem žalobce den po dopravní nehodě (čl. 102) bylo zjištěno, že žalovaný umístil nad místo, kde došlo ke střetu žalobce s rolbou dva výstražné piktogramy vedle sebe (čl. 102). Z dalších provedených důkazů soud nezjistil relevantní skutková zjištění. Ve věci je třeba aplikovat právní úpravu účinnou v době úrazu žalobce, tj. občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 622 o. z. jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, počne promlčecí lhůta nejdříve běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Předně je třeba uzavřít, že námitka žalovaného, že žalobce uplatnil své právo po uplynutí promlčecí lhůty je nedůvodná, neboť žalobce je osobou nezletilou, která není plně svéprávná, proto promlčecí lhůta ve smyslu ust. § 622 o. z. dosud nepočala běžet a je na místě posoudit důvodnost žaloby. Po provedeném řízení a zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech však soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná není a je na místě její zamítnutí. Žalobce by škodu na žalovaném mohl požadovat, pokud by žalovaný neprokázal, že škodu nezavinil. V tomto řízení lze mít za prokázané, že žalovaný právní povinnost neporušil a pokud vznikla žalobci škoda na zdraví, jíž soud nijak nezpochybňuje, pak není žádná příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a tvrzenou škodou. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalobce utrpěl dne 03.02.2014 ve 14:00 hodin ve ski areálu provozovaném žalovaným v Peci pod Sněžkou, konkrétně na sjezdovce Zahrádky č. 1. objektivně zjištěná zranění, popsaná v žalobě. Ke vzniku zranění nezletilého žalobce došlo v důsledku jeho střetu s projíždějící sněžnou rolbou značky Kässbohrer, kterou však neužíval žalovaný ke své provozní činnosti, ale byla provozována 3. osobou (ve vlastnictví společností AS - xxx s. r. o.). Policie ČR – dopravní inspektorát v Trutnově - prováděla šetření na místě střetu nezletilého žalobce s rolbou a věc vyřešila tak, že oznámila přestupek Městskému úřadu v Trutnově k dalšímu projednání. Jako přestupce označila jednak řidiče rolby a jednak nezletilého žalobce. Policie uzavřela, že k dopravní nehodě došlo tak, že nezletilý lyžař (žalobce) nezvládl jízdu na lyžích při jízdě na sjezdovce Zahrádky č. 1, upadl na povrch sjezdovky a poté se nekontrolovaně smýkal až na zasněženou komunikaci, kde došlo k nárazu do levé boční části projíždějící sněžné rolby. Při nehodě došlo k těžkému zranění lyžaře, dechová zkouška na alkohol u řidiče rolby byla negativní. V České republice platí česká technická norma ČSN 01 8027 o Značení a zabezpečení v zimním středisku. Je účinná od ledna 2009 a nahradila předchozí československou ČSN stejného čísla z roku 1989. ČSN 01 8027 obsahuje Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS. Technické normy samy o sobě nemají obecnou právní závaznost a žádný právní předpis závaznost těchto pravidel přímo nevyhlašuje. Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS („Pravidla FIS“), jsou fakticky jediným regulačním prostředkem lyžařského sportu. Tato pravidla sice nejsou obecně závaznou právní normou, jak soud shora uvedl, avšak Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí pod sp. zn. (Rc) 25 Cdo 1506/2004 ze dne 23. února 2005 vyjádřil k aplikaci Pravidel FIS následovně: “Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS, obsahují normy, jejichž dodržováním má být zajištěna bezpečnost uživatelů sjezdovky a slouží tak k předcházením vzniků škod, s nimiž zákon spojuje odpovědnost. I když nejsou obecně závazným právním předpisem, jsou tato pravidla pro lyžaře na sjezdové trati závazná, a to bez ohledu na to, zda jsou pramenem práva či nikoliv“. Uvedený závěr o nezbytnosti dodržování Pravidel FIS za účelem splnění obecné prevenční povinnosti podle § 415 zák. č. 40/1964 Sb. Nejvyšší soud potvrdil i ve svém rozhodnutí pod sp. zn. (Rt) 8 Tdo 68/2010 ze dne 17. února 2010 a soud má vzhledem k dikci ust. § 2900 o. z. za to, že jej lze aplikovat i v režimu zák. č. 89/2012 Sb. Nejvyšší soud stanovil, že: „Z Pravidel FIS lze v obecné rovině dovodit, že lyžař musí přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem, terénním, sněhovým a klimatickým podmínkám, výhledovým poměrům, hustotě provozu, tedy celkové situaci na (sjezdové, příp. i běžecké) trati, aby měl možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat třeba i na nenadálou překážku, což současně znamená, že nesmí vjíždět do míst, kam nevidí“. Sjezdovky jsou ve Ski areálu Pec pod Sněžkou označeny dle mapy skiresortu do 3 barev, dle stupně jejich obtížnosti. Sjezdovka Zahrádky č. 1 je označena červenou barvou, tedy je označena jako sjezdová tresť středně obtížná s větším sklonem do 40 %. Nejedná se tedy o trať s označením modrá – lehká sjezdovka s mírným sklonem do 25 %, určená např. pro děti, začátečníky nebo starší osoby. Žalobce tvrdil, že k nehodě došlo v důsledku toho, že žalovaný nezajistil zřetelně označení místa, odkud sněžné rolby vjíždí na sjezdovku, či toto místo nezabezpečil jiným vhodným způsobem a tím tedy žalovaná společnost porušila svou prevenční povinnost. Má o tom svědčit mimo jiné to, že druhý den provedla žalovaná společnost další preventivní opatření. Tvrzení žalobce soud v daném případě však nemá za prokázané. Předně je třeba zdůraznit, že ke střetu nedošlo v místě, kde rolba vjíždí na sjezdovku z lesa, jak je tomu o několik desítek metrů dále, ale na místě, kde je dobrá viditelnost na obě strany, místo není ničím zastíněné (budovy či porosty), což bylo prokázáno předloženou fotodokumentací, pořízenou i v přítomnosti otce žalobce bezprostředně po střetu. V den dopravní nehody byla velmi dobrá viditelnost, byla jasná obloha a příznivé povětrnostní podmínky. Lze přisvědčit žalobci, že na místě, kde se kříží komunikace, po níž projížděla rolba, není žádné dopravní značení. Jedná se však o veřejně přístupnou místní komunikaci ve vlastnictví obce – Města Pec pod Sněžkou. Žalovaná společnost jako provozovatel lyžařského areálu nemohla jakoukoli dopravní značku na předmětnou komunikaci umístit. V souladu s platnou ČSN 01 8027 však žalovaná společnost označila viditelné signální výstražné piktogramy v místě, kde napříč celou sjezdovku prochází právě veřejná místní komunikace, využívaná mimo jiné pro průjezd rolb. Z fotodokumentace, pořízené zaměstnancem žalovaného bezprostředně po dopravní nehodě, na níž je zachycen i otec žalobce, je zřejmé, že na sjezdovce jsou umístěny piktogramy, obsahující výstrahu před křížením a upozorňující na nutnost zpomalení jízdy. Jestliže žalobce poukazuje na to, že toto značení je nedostatečné, pak má soud za to, že zcela odpovídá pokynům uvedeným ve shora citované technické normě. V této normě není uvedeno, že musí být 2 piktogramy těsně u sebe, jak to namítá žalobce porovnáním fotodokumentace ze dne dopravní nehody a ze dne následujícího, navíc síť, která je zachycena na fotodokumentaci pořízené den po střetu otcem žalobce, je v jiném místě, než došlo ke střetu a dle vyjádření jednatele žalované společnosti tato síť bývá umístěna každý den provozu lyžařského areálu stejně, neboť chrání lyžaře před překážkou pod ní. Dle soudu tak nelze mít za prokázané tvrzení žalobce, že sama žalovaná provedla následně další preventivní opatření, která měla patrně zamezit opakování srážek lyžařů a osob/dopravních prostředků, pohybujících se na křižující vozovce. Soud má za to, že žalobce zabezpečil provoz lyžařského areálu zcela dostatečně, dal návštěvníkům areálu možnost seznámit se s povinnostmi návštěvníků, zejména ve smyslu, jakým způsobem se chovat při sportovních aktivitách a zcela v souladu s ČSN normou označil křížení v místě, kde rolba přetíná sjezdovou trať. Pokud otec žalobce předložil fotodokumentaci pořízenou druhý den po střetu, pak tato je focena z jiného místa, než fotodokumentace pořízená bezprostředně po srážce žalobce se sněžnou rolbou. Dle soudu naopak žalobce porušil prevenční povinnost a s ním jeho zákonný zástupce, tedy otec, který nad ním vykonával v době střetu dozor. Dle soudu to byl žalobce, kdo nezvládl jízdu na sjezdové trati, když rolba jela dle výpovědí svědků velmi pomalu, nebylo prokázáno, že by na sjezdovou trať vjela mimo obvyklou místní komunikaci a že by na tuto komunikaci vjela náhle např. z obtížně viditelného místa, když místní komunikace protíná sjezdovou trať napříč celou tratí. S ohledem na věk žalobce v době, kdy došlo k projednávané nehodě a s přihlédnutím k výpovědím osob, zajištěných Policií ČR bezprostředně po střetu má soud za prokázané, že žalobce podcenil své lyžařské dovednosti, když vzhledem k užívanému stylu (pluh, bez použití hůlek) byl lyžařem začátečníkem, pro něhož rozhodně není vhodná sjezdová trať se stupněm obtížnosti červená. Touto obtížností je jak na místě samém, tak v mapách ski areálu jak v tištěné podobě, tak na informačních tabulích označena sjezdovka Zahrádky č. 1, kde ke střetu došlo. Dle soudu měl tedy zejména otec žalobce zvolit takový terén a obtížnost sjezdovky, která by odpovídala žalobcovým schopnostem a jeho lyžařským dovednostem. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný neporušil žádnou, a to ani prevenční povinnost k předcházení škod a za zranění, jež objektivně nezletilý žalobce dne 03.02.2014 utrpěl v areálu provozovaném žalovaným nenese žádnou odpovědnost. Dle soudu bylo naopak prokázáno, že chování žalobce jako lyžaře nebylo v souladu s obecnou prevenční povinností, stanovenou v § 2900 o. z. Jelikož dle soudu není dán základ nároku, nečinil soud žádné závěry ve vztahu k výši uplatněného nároku. Pokud žalobce navrhl výslech svého otce a žalovaný výslechy pracovníků žalovaného pana Vrzala a pana Hynka, pak soud tyto návrhy pro nadbytečnost zamítl, když má z provedených důkazů za dostatečně prokázaný skutkový děj, umožňující rozhodnutí o podané žalobě. K tomu soud dále uvádí, že pracovníci žalovaného nebyli přítomni na místě v době střetu žalobce s rolbou a otec žalobce na místo dorazil o cca 20 vteřin později a podmínky na místě samém včetně lyžařských dovedností žalobce má soud za objektivně prokázané již provedenými důkazy. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný v tomto řízení učinil 4 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu, přesahujícím 2 hodiny. Žalovanému proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 8.880 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 2.220 Kč) a paušální náhrada hotových výloh za 4 úkony právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno jízdné za použití vozidla k jednání soudu ve výši 836 Kč (trasa Hradec Králové – Trutnov a zpět v souladu s písemným vyúčtováním) a náhrada za čas promeškaný cestou k jednání 400 Kč (celkem 4 x 30 minut po 100 Kč). Zástupkyně žalovaného doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 11.316 Kč. Daň činí 2.376,36 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 13.692 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Konečně soud ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalovaného. Vzhledem k neúspěchu žalobce, má úspěšný vedlejší účastník právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 o. s. ř. proti žalobci. V daném případě soud dospěl k závěru, že vedlejšímu účastníku žádné náklady nevznikly, když k žalobě se nevyjádřil, pouze stručně odkázal na vyjádření žalovaného a jednání ve věci samé se neúčastnil. Soud proto žádnému z těchto účastníků navzájem právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.