18C 146/2013-232

Rubrum

Vypořádání společného jmění manželů - vypořádací podíl Soud mimořádně rozhodl tak, že se žalobci právo na vypořádací podíl nepřiznává, neboť bylo třeba přihlédnout i k dalším skutkovým okolnostem. Především žalobce podal žalobu k poštovní přepravě v poslední den 3leté zákonné lhůty, a to za situace, kdy účastníci delší dobu neúspěšně jednali o vypořádání SJM a žalovaná dle svého vyjádření měla za to, že dojde k vypořádání ze zákona. Žalobce však takto podanou žalobou zabránil žalované zahrnout do vypořádání i další věci, když záměrně uvedl pouze ty věci a práva, kterými disponuje žalovaná, a naopak opomněl zmínil movité věci a zůstatky na účtech, které byly vedeny na jeho jméno.

Výrok

Okresní soud v J rozhodl předsedkyní senátu JUDr. PR jako samosoudkyní v právní věci žalobce Ing. DJ, nar. xxx, bytem xxx, právně zastoupeného JUDr. JK, advokátem se sídlem xxx proti žalované JJ, nar. xxx, bytem xxx, právně zastoupené JUDr. JH, advokátkou se sídlem v xxx, o vypořádání společného jmění manželů

Odůvodnění

I. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje zůstatek na účtu žalované č. xxx vedeném u GMB, a.s. ve výši 15.423,19,- Kč. II. Žalobci se právo na vyrovnání podílu ze zaniklého SJM účastníků nepřiznává. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 84.480,- Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

Poučení

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16.9.2013 se žalobce domáhal vypořádání SJM účastníků, které zaniklo ke dni 17.9.2010, tedy právní mocí rozsudku Okresního soudu v J č.j. 22 C 102/2010 - 37 ze dne 1.9.2010, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalobce navrhl, aby byly vypořádání finanční prostředky, které byly ze SJM investovány na rekonstrukci nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobkyně, zapsaných v Katastru nemovitostí na LV č. xxx, zejména budovy č. xxx na pozemku parc. č. st. xxx, v k.ú. DC. Jednalo se částku 29.305,- Kč za montáž oken v nemovitosti, částku 160.000,- Kč za výměnu střechy na nemovitosti, částku ve výši 80.000,- Kč za zakoupení a montáž plynového kotle vč. plynové přípojky a topných těles, částku 60.000,- Kč za výstavbu nového komína a částky 30.000,- Kč za rekonstrukci skladu potravin včetně nové elektroinstalace, obkladů a dveří. Dále žalobce navrhl vypořádat finanční prostředky, které byly ze SJM naspořeny na základě smlouvy o stavebním spoření na účtu žalované č. xxx vedeném u WSS a.s., ve výši dle zániku manželství. Dále žalobce navrhl vypořádat zůstatek na účtu žalované č. xxx, vedeném u GMB, a.s. ke dni zániku manželství, kdy dále navrhl zahrnout do vypořádání též částku 70.000,- Kč, kterou měla žalovaná vybrat z tohoto účtu dne 28.12.2007 a částku 400.000,- Kč odepsanou z účtu dne 400.000,- Kč. Žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě ze dne 5.11.2013 uvedla, že neuznává žádné investice do nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví. Nesouhlasila ani v vypořádáním částek ve výši 400.000,- Kč a 70.000,- Kč, neboť částka 400.000,- Kč ke dni právní moci rozsudku o rozvodu neexistovala a částka 70.000,- Kč byla vložena do podnikání a spotřebována. Dále žalovaná navrhla vypořádat další položky žalobcem neuváděné, a to os. automobil zn. FF, r.z. xxx, stavební spoření u W, a.s., č.ú. xxx, a č.ú. xxx, stavební spoření u SSČS, a.s., č.ú. xxx, peněžní prostředky u ČS a.s., č.ú. xxx, peněžní prostředky na VISA kartě č. xxx, peněžní prostředky u ČS a.s., č. ú. xxx, peněžní prostředky u ČS a.s., č.ú. xxx, peněžní prostředky u ČS a.s., č.ú. xxx, peněžní prostředky u banky II, č.ú. xxx. Dále žalovaná navrhla vypořádat též pozemky v k.ú. J u M a L, které žalobce koupil za trvání manželství, tvořily součást SJM a žalobce je bez souhlasu žalované daroval své sestře Ing. JJ. Soud v řízení postupoval dle ustanovení § 736 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to s ohledem na přechodné ustanovení obsažené v § 3028 odst. 2 o.z., podle kterého se ustanoveními tohoto zákona řídí i právní poměry týkající se práv rodinných, tedy i práva na vypořádání SJM (zařazeného rovněž v oddílu rodinného práva). Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Ze spisu Okresního soudu v J sp. zn. 11 C 102/2010 bylo zjištěno, že žaloba o rozvod manželství byla podána žalobcem Ing. DJ u Okresního soudu v M dne 26.11.2009. V žalobě žalobce uvádí, že účastníci manželství uzavřeli z důvodu oboustranné citové náklonnosti a pro těhotenství žalované, které ještě před porodem odešla žít ke svým rodičům. Žalobce začal pracovat v I, přičemž účastníci se měli dohodnout, že žalovaná prodá zvířata, které držela v rámci svého podnikání a odejde žít za žalobcem do I. K prodeji zvířat došlo v roce 2007, následně si však žalovaná našla práci v J a do I se za žalobcem nepřestěhovala. V rámci rozhodování o místní příslušnosti uvedl Krajský soud v P do odůvodnění usnesení č.j. 31 Co 91/2010 - 22, že účastníci měli buď poslední společné bydliště v DC, nebo nikdy žádné společné bydliště neměli. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem č.j. 22 C 102/2010 - 37 ze dne 1.9.2010, který nabyl právní moci dne 17.9.2010. V rámci stanovení rozsahu SJM, které bylo třeba vypořádat, že soud zabýval otázkou, zda vypořádat jen věci navržené žalobcem, nebo také položky označené žalovanou. Zde je třeba odkázat na rozsudek NS ČR ve věci 22 Cdo 2206/2009 ze dne 23.3.2011, kde Nejvyšší soud ČR výslovně uvedl, že soud může vypořádat jen ten "majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku," což je odůvodněno mj. neúměrným protahováním sporů o vypořádání SJM přidáváním dalších a dalších položek a uplatněním zásady projednací a dispoziční s občanském soudním řízení. Majetek navržený k vypořádání žalovanou tedy soud nemohl zohlednit, neboť se tak stalo až po uplynutí 3 leté lhůty podle § 741 o.z. Jedinou položkou, která tvořila součást SJM a která byla navržena k vypořádání do skončení této tříleté lhůty, byl účet č. xxx vedený u GEMB, a.s. Soud dotazem na banku zjistil, že ke dni zániku manželství byl na tomto účtu zůstatek ve výši 15.423,19,- Kč. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že se jednalo o její podnikatelský účet, kam jí plynuly příjmy z podnikání. V řízení nebylo prokázáno, že prostředky uložené na účtu by nespadaly do SJM účastníků, soud tedy zůstatek na tomto účtu zahrnul do vypořádání a účet logicky přikázal do vlastnictví žalované. Pokud jde o tento účet, soud se dále zabýval částkami 400.000,- Kč a 70.000,- Kč, které měly být dle žalobních tvrzení za trvání manželství vybrány z tohoto účtu a žalovanou spotřebovány výlučně pro osobní potřebu. Zde je třeba zohlednit tu skutečnost, že účastníci spolu po uzavření manželství de facto nevedli žádnou rodinnou domácnost, kdy žalovaná bydlela u svých rodičů se společným synem účastníků nezl. D, a žalovaný žil v I, kde ho žalovaná pouze občasně navštěvovala, nebo žalobce navštěvoval žalovanou v ČR. Tyto skutečnosti jsou zřejmé nejen z výslechu obou účastníků v tomto řízení, tak i z řízení o rozvod manželství a i z řízení opatrovnického ve věci 7 P 49/2008. Je tedy zřejmé, že účastníci, ač manželé, hospodařili do jisté míry autonomně, neboť se nemohli o otázkách běžného hospodaření vzájemně poradit tak, jak je to běžné u manželů, kteří žijí společně. Dále je třeba posoudit, zda výše těchto částek výrazně překračuje běžné hospodaření účastníků, vzhledem k jejich příjmům a běžným výdajům. Za tímto účelem si soud vyžádal nejen výpis z účtu žalované, ale i výpisy z účtu žalobce za rok 2007, kdy mělo také dojít k výběrům obou uvedených částek. Z výpisu z účtu žalobce vedeného v měně euro u BI bylo zjištěno, že žalobce vybíral z účtu měsíčně většinou 2x - 3x částky po 500 euro, v měsíci listopadu 2007 4x 500 euro, v měsíci prosinci 2007 bylo vybráno celkem 4000 euro. Jednalo se o účet, kam byla žalobci posílána mzda od zaměstnavatele v I a žalovaná neměla k tomu účtu žádný přístup ve formě dispozičních oprávnění. Dále bylo z výpisu z účtu žalobce č. xxx za rok 2007 zjištěno, že žalobce uskutečňoval běžně převody z tohoto účtu v částkách kolem 250.000,- Kč. Tuto skutečnost žalobce vysvětloval tím, že tyto částky převáděl na vkladový účet, kde byly finanční prostředky lépe úročeny. V tomto tvrzení lze žalobci přisvědčit, jak vyplývá i z výpisu z příslušného vkladového účtu vedeného u ČS, a.s., za důležité však soud považuje tu skutečnost, že žalobce s takovými částkami nakládal bez souhlasu žalované výlučně dle svého vlastního uvážení. Pro posouzení finanční situace účastníků v roce 2007 soud vycházel ze skutkových zjištění obsažených v rozsudku Okresního soudu v Ji č.j. 7 Nc 595/2007 - 105 ze dne 21.3.2008 a v rozsudku Krajského soudu v B č.j. 20 Co 486/2008 - 121 ze dne 5.8.2008, jimiž bylo rozhodnuto v řízení o úpravu poměrů k nezl. synovi účastníků pro dobu před a po rozvodu jejich manželství. Žalovaná pobírala do ledna 2007 rodičovský příspěvek ve výši 3.696,- Kč, v době od února do října 2007 ve výši 7.582,- Kč. Od října 2007 byla žalovaná zaměstnána v pozemních stavbách J, kde v tomto měsíci činil její čistý měsíční příjem 9.370,- Kč. Dále vlastnila žalovaná živnostenský list s předmětem činnosti zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, služeb a výroby. Z jejího daňového přiznání k DPFO za rok 2006 soud zjistil, že jako spolupracující osoby s ní společně podnikají MV a JJ, kteří se podílejí na příjmech a výdajích každý z 15 %. Za rok 2006 měla žalovaná příjmy z podnikání v celkové výši 988.266,- Kč, výdaje 684.855,- Kč a zisk 303.411,- Kč. Pokud jde o další majetek v podnikání, za tento rok vykázala dlouhodobý hmotný majetek ve výši 321.982,- Kč, peněžní prostředky v hotovosti a na účtech v celkové výši 352.429,- Kč, zásoby ve výši 37.170,- Kč a závazky ve výši 1.301,- Kč. Žalovaná v té době neměla žádné zaměstnance a za poslední dva roky směřovalo její podnikání k zastavení činnosti. Její příjmy byly v posledních dvou letech vyšší než tomu bylo v letech předchozích, protože prodávala majetek. Takto již prodala větší část hospodářských zvířat a zřejmě i stroje. Pronajímala 7 hektarů půdy a to za cenu 600,- Kč ročně za hektar. Pokud jde o žalobce, tak soud v opatrovnické věci zjistil, že byl zaměstnán u firmy IR se sídlem I, kde v období od ledna do prosince 2007 činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 2.091,- Euro s tím, že mu zaměstnavatel neposkytuje žádné další požitky, neproplácí mu stravné ani jízdné a hradí mu pouze prokázané výdaje například na reprezentaci. K dopravě do zaměstnání využíval žalobce svůj vlastní automobil, neboť měl flexibilní pracovní dobu a způsob dopravy hromadným svozem zaměstnanců je pro něj nevyužitelný. Na dopravu takto vynakládal měsíčně přibližně 200 Euro. V I žalobce bydlel v samostatném domě, kde měl k dispozici dvě ložnice, obývací pokoj a kuchyň. Za nájem zde hradil 600 Euro měsíčně a za služby 300 Euro měsíčně. Z centrální evidence vozidel bylo soud zjistil, že žalobce byl provozovatelem osobního automobilu FF r.v. 2000 na základě soukromého dovozu a osobního automobilu Š 136L F r.v. 1990. Soud na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že částka 70.000,- Kč vybraná z účtu žalované dne 28.12.2007 není částkou, která by natolik převyšovala běžné výdaje účastníků, že by musela být vypořádána v rámci řízení o vypořádání SJM. Jak je shora uvedeno, žalobce v roce 2007 běžně disponoval částkou ve výši 250.000,- Kč, ze svého účtu vybíral a spotřebovával pro svou potřebu v I částky v přepočtu mezi 27.780,- Kč - 111.120,- Kč měsíčně (při kurzu 27,78 Kč za 1 euro v roce 2007, přepočet použit i v opatrovnickém řízení), jeho průměrný čistý měsíční příjem dosahoval částky 58.087,98,- Kč. Žalovaná, která hospodařila se synem samostatně a žalovaný jí v této době žádné výživné neplatil, měla příjem nižší s tím, že měla samozřejmě právo se podílet na životní úrovni svého manžela. Pokud jde o částku 400.000,- Kč, zde se jedná o částku, která běžné hospodaření účastníků převyšuje. Žalovaná v rámci své výpovědi uvedla, že tuto částku převedla dne 20.6.2007 na účet své matce, kdy se mělo jednat o vrácení prostředků, které jí matka poskytla do podnikání. Dále žalobkyně uvedla, že v té době prodávala zvířata, která do podnikání získala ještě před uzavřením manželství. To, že žalovaná prodávala v roce 2007 zvířata, bylo zmiňováno samotným žalobcem v rámci rozvodového a opatrovnického řízení. K převodu částky 400.000,- Kč soud vyslechl jako svědkyni matku žalované MV, která uvedla, že jí žalovaná skutečně tuto částku převedla na účet, bylo to proto, že v minulosti na dceru bezúplatně převedla podnikání s tím, že jí dále spolu s manželem v hospodářství pomáhali. Žalovaná začala takto podnikat ještě před uzavřením manželství s žalobcem. Svědkyně do podnikání předtím zainventovala částku kolem 1 mil. Kč, hlavně do mechanizace. Dcera podnikání potom zanechala proto, že to pro ni nebylo příliš rentabilní a také ji to jako ženu zmáhalo. Dle dohody jí poté žalovaná zaplatila částku 400.000,- Kč, šlo o částku za prodaná zvířata, která nakupovala ještě svědkyně. Soud považuje tuto výpověď za věrohodnou, kdy skutečnosti zmiňované svědkyní ohledně prodeje zvířat a spolupodílení se svědkyně na podnikání žalované vyplývají i z jiných důkazů. Lze tedy uzavřít, že žalovaná zaplacením částky 400.000,- Kč plnila dluh vůči své matce, když uvedenou částku získala prodejem majetku používaného k podnikání, který nabyla ještě před uzavřením manželství. Tato částku tedy rovněž nelze vypořádat v tomto řízení. Pokud jde o účet stavebního spoření vedeného u WSS, a.s., tak tento si žalobkyně zřídila dne 27.12.2002, tedy před uzavřením manželství. Ze zpráv, které si soud vyžádal od WSS, a.s., bylo zjištěno, že v době od uzavření manželství do jeho rozvodu byla na tento účet vložena celkem částka 72.000,- Kč. Konkrétně byly za toto období poukázána na účet stavebního spoření celkem 4 platby po 18.000,- Kč, z toho 3 poukázal žalobce (platby ze dne 8.11.2005, ze dne 21.11.2006 a ze dne 19.6.2007), jednu platbu ze dne 14.10.2004 poukázala žalovaná. Smlouva byla ukončena dne 25.11.2009 na základě žádosti žalované, peněžní prostředky ve výši 153.282,10,- Kč (ponížené o 57,- Kč za poštovné) byly žalované vyplaceny peněžní poukázkou. Dne 23.4.2010 byla žalované poštovní poukázkou vyplacena také státní podpora za rok 2009 ve výši 4.143,- Kč (rovněž ponížená o 42,- Kč za poštovné). Žalovaná v rámci své výpovědi uvedla, že koncem léta 2009 byla naposledy za žalobcem v I. V té době měla celkem nízké příjmy kolem 12.000,- Kč a výdaje za cestu přesahovaly její možnosti. Získané prostředky použila jednak na cestu za žalobcem, jednak z nich zaplatila vybavení dětského pokoje pro syna, dále náklady na zastupování advokátem v opatrovnickém řízení. Ke spotřebování částky došlo ještě před rozvodem. Také v tomto případě soud dovodil, že částka 72.000,- Kč, která mohla být předmětem vypořádání, není částkou převyšující běžné hospodaření účastníků. Je zřejmé, že i v tomto případě měla žalovaná právo na shodnou životní úroveň jako žalobce, který ze svého zaměstnání dosahoval vysokých příjmů. Vhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalobce žalované kromě výživného na syna platil další výživné manželky, lze částku 36.000,- Kč započíst na odůvodněné potřeby žalované, které s žalobcem nevedla společnou domácnost, neměla žádný přístup k jeho běžnému účtu a nebylo zjištěno, že by ve shodném období získala ze SJM účastníků další vyšší částku nebo částky. Skutečnost, že by zrušení stavebního spoření mělo souvislost s rozvodovým řízením účastníků, nebyla rovněž prokázána, neboť žaloba o rozvod manželství byla podána u Okresního soudu v M dne 26.11.2009 žalobcem, nikoli žalovanou. Dle spisu 22 C 102/2010 se žalovaná o rozvodovém řízení dozvěděla až dne 15.1.2010, kdy jí byla doručena žaloba. Dále žalobce navrhl vypořádat celkem 5 investic do nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalované. Pokud jde o investice do výstavby nového komína a rekonstrukce skladu potravin, tak výši těchto investic se nepodařilo žalobci prokázat. Svědkyně MV uvedla, že rekonstrukce komína, který byl poškozen požárem, se platila z pojistky a menší část platila žalovaná. Z informace o výplatě od ČS, a.s. bylo zjištěno, že dne 22.4.2008 bylo poukázáno pojistné plnění ve výši 26.747,- Kč za stavbu poškozenou při požáru. Žalovaná v rámci své výpovědi uvedla, že rekonstrukce se prováděla svépomocí, neprováděla ji žádná specializovaná firma. Žalobce soudu dále nenavrhl žádné důkazy k prokázání konkrétních investic ze SJM. Obdobně v případě rekonstrukce skladu potravin žalovaná uvedla, že se prováděla svépomocí pomocí rodinných příslušníků a přátel, žalobce sice tvrdil, že na nákup materiálu bylo nutno vynaložit částku 30.000,- Kč, k tomuto svému tvrzení však žádné důkazy nenavrhl. Za doloženou investici soud považuje částku 29.305,- Kč do výměny oken v nemovitosti. Z výpovědi účastníků i svědkyně V bylo zjištěno, že se okna měnila postupně, výměnu platila napůl žalovaná, napůl její matka. Ze smlouvy o dílo ze dne 19.8.2003 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou jako objednatelem a zhotovitelem RTM spol. s r.o., IČ 60724862, a týkala se kompletní dodávky a montáže plastových prvků v ceně celkem 29.205,- Kč. Žalobce doložil fakturu č. 5235545 splatnou dne 30.10.2003 vystavenou dodavatelem RIO s.r.o. , IČ xxx, znějící na částku 29.203,- Kč. Ve faktuře je uvedeno číslo účtu a variabilní symbol 5235545. Na tento účet a variabilní symbol dne 23.8.2004 žalobce ze svého účtu poukázal částku 29.305,- Kč. Žalovaná doložila také výpisy z účtu obsahující platby ve prospěch RIO s.r.o., tyto se však evidentně netýkají dané dodávky oken, neboť nesedí ani variabilní symbol, ani zaplacené částky. Dále soud částečně uznal také investici do střechy nemovitosti ve vlastnictví žalované, neboť rozhodné skutečnosti jasně vyplývají zejména z výslechu svědka J, který měl výměnu střechy provádět a z jím doložených faktur, na které svědek odkázal při své výpovědi a které tedy činí její součást. Faktury znějí celkem na částku 141.191,- Kč, většina plateb se realizovala převodem, 2 platby byla v hotovosti (šlo o částky 45.220,- Kč a částku 30.378,- Kč). Splatnost faktur byla v období od 14.4.2006 do 14.3.2007. Žalovaná v rámci své výpovědi uvedla, že střecha se měnila v roce 2006 po propadnutí pod tíhou ledu a sněhu, podstatná část se hradila z pojistky její matky. Ze zpráv ČS a.s. soud zjistil, že na pojistného plnění byla vyplacena částka 68.221,- Kč a částka 6.711,- Kč. Lze tedy dovodit, že v rozdílu mezi vyplaceným pojistným plněním a zbytkem ceny za opravu, tedy v částce 66.259,- Kč, se jedná o investici ze SJM do výlučného majetku žalované. Pokud jde o poslední investici, a to za pořízení a montáž plynového kotle, tak zde soud vycházel především z výpovědi svědkyně V a svědka Š, který práce na výměně kotle prováděl. Tento uvedl, že vždy jednal se starší paní a se starším pánem, jejichž jména si nevybavuje. Jednalo se zřejmě o rodiče žalované, neboť i žalovaná ve své výpovědi uvedla, že si výměnu kotle v roce 2007 zajišťovali její rodiče. Svědkyně V uvedla, že žalovaná a žalobce byli v roce 2007 často v I, svědkyně si proto chtěla raději opatřit plynový kotel místo kotle na tuhá paliva. Svědkyně měla připraveny peníze v hotovosti, dodavatel však chtěl raději zaplatit převodem na účet. Úhradu provedla její dcera, neboť svědkyně již na svém účtu po výběru neměla tolik peněz. Vybrané peníze poté předala žalobci, za přítomnosti její dcery. Soud tuto výpověď hodnotí jako věrohodnou. Byla to svědkyně, v jejímž zájmu se kotel pořizoval, mohla se tedy oprávněně chtít na výměně finančně podílet. Svědek Š potvrdil, že ohledně výměny kotle jednal pouze se svědkyní a jejím manželem, nikdy s žalovanou. Konečně výpověď svědkyně V jako celek považuje soud za pravdivou, neboť svědkyně vypovídala po řádném poučení o následcích křivé výpovědi a ne vždy byla její výpověď po obsahové stránce v souladu s procesním zájmem její dcery jako žalované. Soud má tedy za to, že žalovaná v tomto případě prokázala, že částka 70.000,- Kč, uhradila ze svého účtu za pořízení plynového kotle, byla následně v plné výši vrácena do SJM, v době zániku SJM tak žádná pohledávka žalobce z tohoto titulu neexistovala. Při jednání konaném dne 21.10.2014 soud zamítl návrhy na doplnění dokazovaní, vznesené jak žalobcem, tak žalovanou. V případě důkazů navrhovaných žalobcem má soud za to, že skutečnosti, které by z těchto důkazů mohly být zjištěny, přesahují rámec tohoto řízení, když skutkový stav potřebný pro své rozhodnutí soud zjistil dostatečně z jiných důkazů. Důkazní návrhy žalované se týkají majetku, který soud pro nezahrnul do vypořádání, jak je shora uvedeno. Soud v tomto směru provedl pouze ty důkazy, kterými mohla být objasněna otázka běžného hospodaření účastníků. Vzhledem k tomu, že soud přikázal zůstatek na účtu č. xxx vedeném u GMB, a.s. ve výši 15.423,19,- Kč do výlučného vlastnictví žalované, a dále dospěl k závěru, že je při vypořádání zohlednit i investice provedené z prostředků v SJM do výlučného majetku žalované v celkové výši 95.564,- Kč, měl by být žalobci stanoven vypořádací podíl. V tomto případě však soud výrokem II. mimořádně rozhodl, že se žalobci právo na vypořádací podíl nepřiznává, neboť bylo třeba přihlédnout i k dalším skutkovým okolnostem. Především žalobce podal žalobu k poštovní přepravě v poslední den 3leté zákonné lhůty, a to za situace, kdy účastníci delší dobu neúspěšně jednali o vypořádání SJM a žalovaná dle svého vyjádření měla za to, že dojde k vypořádání ze zákona. Žalobce však takto podanou žalobou zabránil žalované zahrnout do vypořádání i další věci, když záměrně uvedl pouze ty věci a práva, kterými disponuje žalovaná, a naopak opomněl zmínil movité věci a zůstatky na účtech, které byly vedeny na jeho jméno. Spornými také zůstaly nemovitosti, které nabyl žalobce za trvání manželství a za trvání manželství je převedl bezúplatně do vlastnictví své sestry. Dále nebylo objasněno, jakým způsobem žalovaný naložil s částkou, která mu zůstala po ukončení zaměstnání v Itálii na účtu vedeném v eurech, neboť z výpisů z účtu bylo zjištěno, že v žalovaný na těchto účtech disponoval vysokými částkami, kdy např. v září 2007 byla na tomto účtu částka 15.000 euro, a dále jak naložil s výtěžkem z účtu stavebního spoření č. xxx, zrušeného dne 1.7.2009, kdy celá naspořená částka ve výši 158.115,30,- Kč byla vyplacena žalobci na účet. Tvrzení žalovaného, že musel splatit půjčku, kterou si vzal u své sestry za účelem hrazení nákladů na přestěhování do I, nebylo žalobcem nijak prokázáno. Soud má za to, že i z důkazů, které byly v tomto řízení provedeny, je zřejmé, že žalobce získal ze SJM mnohem více, než by činil jeho vypořádací podíl vůči žalobkyni (tedy minimálně částku 55.493,60,- Kč). Je sice běžné, že při vypořádání SJM dostane některý z manželů více, než manžel druhý, je tomu tak především v případě, že se na takovém vypořádání manželé dohodnou. Vypořádání, které provádí soud na základě žaloby jednoho z manželů, by však mělo vycházet ze zákonných hledisek uvedených v ust. § 742 o.z. Za situace, kdy je soudu znáno, že podstatná část společného jmění nebyla proti vůli žalované vypořádána a je v držení žalovaného, je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy, aby byl přiznán v tomto řízení žalobci vypořádací podíl. Soud přitom neprovedl další dokazování v tom směru, jakým způsobem investice ze SJM zhodnotila nemovitost žalované, neboť další dokazování znaleckým posudkem by bylo vzhledem k poměrně malým investovaným částkám nehospodárné a prodlužovalo by neúměrně řízení, když lze předpokládat, že i po případném navýšení investovaných částek by celkové částka vypořádacího podílu nepřevýšila částku, kterou ze SJM žalobce dosud získal. O nákladech řízení soud s ohledem na skutkové okolnosti shora uvedené rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení byla plně úspěšná žalovaná, náleží jí proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 82.080,- Kč stanovená podle § 8 odst. 6 a § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. ( za 8 úkonů podle § 11 odst. 1 cit. vyhl. při odměně za 1 úkon v částce 10.260,- Kč). Při stanovení tarifní hodnoty bylo vycházeno ze součtu hodnoty všech položek, které žalobce zahrnul do vypořádání, tedy z částky 977.750,29,- Kč. Dále má žalovaná právo na náhradu hotových výdajů 2.400,- Kč (8x režijní paušál po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 AT), celkově tedy činí náklady řízení 84.480,- Kč. Lhůtu k náhradě nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. na tři dny od právní moci rozsudku.

Rubrum