19 C 253/2017

Rubrum

Procesní břemena u poskytnutí peněžité částky Žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání, a na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená obecným [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení [částka] s přísl.

Odůvodnění

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne [datum], po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, následně žalovanému peníze zaslal, ale žalovaný mu je nevrátil, a to ani poté, co ho výzvou z [datum] vyzval k jejich vrácení nejpozději do [datum].

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že s žalovaným žádnou smlouvu o zápůjčce neuzavřel a žalobce mu ani žádnou půjčku neposkytl. Žalobce na to neměl ani dostatek finančních prostředků, neboť byl zadlužený a nedává smysl, aby v takové situaci sám peníze půjčoval, navíc bezúročně, a to žalovanému, na jehož účtu byly miliony korun. Zaslané finanční prostředky ve skutečnosti představovaly obnos, jenž byl žalovanému vracen jeho dlužnicí prostřednictvím žalobce.

3. Soud I. stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl, když po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce přes procesní poučení neprokázal své tvrzení o uzavření ústní smlouvy o zápůjčce. Stejně tak žalovaný přes procesní poučení neprokázal, že účel složení peněz byl na úhradu dluhu, který u něj měla Bc. [příjmení]. Právní poměr mezi účastníky soud I. stupně posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., spočívající v tom, že se žalovaný obohatil bez právního důvodu na úkor žalobce; žalovaný obdržel částku [částka], žalobci nezaplatil ničeho a uvedenou částku je mu tedy doposud dlužen. Splatnost pohledávky určil soud I. stupně dle výzvy žalobce na [datum] a od následujícího dne dovodil prodlení žalovaného a žalobci přiznal i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Současně žalobci přiznal i náklady řízení.

4. Proti uvedenému rozsudku podal žalovaný odvolání, ve kterém nesouhlasil se závěry soudu o nelogičnosti a složitosti jím tvrzeného skutkového děje a za nelogické naopak považoval, že by mu zadlužený žalobce bez písemného dokladu poskytl bezúročnou půjčku, když se neznali dlouho a nebyli přátelé. Tvrzení žalobce označil za lživá, sledující získání majetkového prospěchu vůči němu; doklad o zaslání finančních prostředků dle něj nemůže fungovat jako důkaz o jejich předání ze strany žalobce už jen proto, že žalobce je ve své moci v době poskytnutí půjčky ani neměl. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

5. V průběhu odvolacího řízení žalobce navrhl, aby do řízení na jeho straně vstoupila [jméno] [příjmení], na kterou svoji pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z této smlouvy o postoupení vyplývá, že žalobce jako postupitel postoupil svou pohledávku za žalovaným ve výši [částka] s příslušenstvím na [jméno] [příjmení] jako postupníka, a to bezúplatně. Protože postoupení pohledávky bylo prokázáno, Krajský soud v [obec], pob. [obec], usnesením č. j. 8 Co 199/2018-154 ze dne 1. 10. 2018 připustil, aby na místo žalobce vstoupila do řízení [osobní údaje žalobkyně]. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Pokud jde o samotné odvolací řízení, tak odvolací soud dospěl k závěru, že odůvodnění napadeného rozhodnutí soudu I. stupně je nepřezkoumatelné. Vyšel z toho, že soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku v odstavcích 3. až 30. ve vztahu ke všem v řízení provedeným důkazům podrobně uvedl, co z jednotlivých důkazů zjistil; v odstavci 31. napadeného rozsudku uvedl závěr o skutkovém stavu, k němuž na základě provedeného dokazování dospěl; v odstavcích 36. a 37. napadeného rozsudku se pak zabýval hodnocením provedených důkazů. V odstavci 11. napadeného rozsudku soud I. stupně uvedl, že z dlužního úpisu zjistil, že žalovaný a Bc. [příjmení] potvrdili, že [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] na dluh ze zápůjčky z [datum], kterou měla Bc. [příjmení] vrátit do [datum], pročež Bc. [příjmení] byla nadále dlužna [částka]; toto zjištění soudu I. stupně se však nijak nepromítlo v jeho závěru o skutkovém stavu (odstavec 31. napadeného rozsudku), přičemž ani z hodnocení důkazů (odstavce 36. a 37. napadeného rozsudku) není zjevné, zda a jak soud I. stupně dlužní úpis, který jím byl k důkazu proveden a jehož obsah a pravost žalobce nepopřel, hodnotil, když z něj vyplývající skutečnosti svědčí pro verzi popisovanou žalovaným. Odůvodnění napadeného rozhodnutí soudu I. stupně tedy postrádá vysvětlení, jak soud se skutečnostmi plynoucími z tohoto důkazu naložil, proč je nezohlednil a na základě čeho upřednostnil jím jiné provedené důkazy. Odvolací soud tedy s ohledem na výše uvedené rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Soud I. stupně poté věc znovu projednal, když vyšel z následujících zjištění: z dokladu banky soud zjistil, že dne [datum] složil [jméno] [příjmení] svým jménem na účet žalovaného v [právnická osoba], pob. [obec] – [část obce], částku [částka].

8. Z výzvy z [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] do [datum].

9. Z podacího lístku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] žalovanému zaslal [datum] písemnost.

10. Z výzvy z [datum] soud zjistil, že zástupce [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do deseti dnů od doručení výzvy.

11. Z podacího lístku soud zjistil, že zástupce [jméno] [příjmení] zaslal žalovanému [datum] písemnost.

12. Z přípisu žalovaného z [datum] soud zjistil, že tento zástupci [jméno] [příjmení] sděluje, že si od žalobce žádné prostředky nepůjčil, žalobce takovým obnosem s ohledem na svou insolvenci ani nemohl disponovat a pokud došlo k nějaké transakci, tak jedině z pověření a financí někoho jiného.

13. Ze smlouvy o zápůjčce z [datum] soud zjistil, že žalovaný měl Bc. [jméno] [příjmení] půjčit [částka], které měla vrátit do [datum].

14. Z přílohy ke smlouvě o zápůjčce z [datum] soud zjistil, že žalovaný měl [jméno] [příjmení] zapůjčit částku [částka], kterou mu jmenovaná měla vrátit do [datum].

15. Z dlužního úpisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný a Bc. [příjmení] v něm potvrzují, že [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] na dluh ze zápůjčky z [datum], kterou měla Bc. [příjmení] vrátit do [datum], pročež Bc. [příjmení] zůstává nadále dlužna [částka].

16. Z prohlášení z [datum] soud zjistil, že Bc. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v něm prohlásily, že Bc. [příjmení] předala [jméno] [příjmení] částku [částka] za účelem odeslání této hotovosti na účet žalovaného k umoření dlužné částky, přičemž [jméno] [příjmení] byl v té době spolupracovníkem Bc. [příjmení]. K vložení částky mělo dojít neprodleně, nicméně [jméno] [příjmení] tak měl učinit až [datum]. Soud dále zjistil, že podpisy obou osob jsou úředně ověřeny.

17. Z výpovědi původního žalobce, kterou tento předložil soudu písemně, plyne, že původní žalobce s žalovaným v rozhodném období často telefonoval, když obsahem těchto hovorů měla být ústní zápůjčka, dohoda o vrácení zápůjčky na přelomu let 2016 a 2017 a že zápůjčka bude bezúročná, přičemž žalovanému mělo být známo, že žalobce mu poskytuje finanční prostředky, které nebyly jeho.

18. Z výpovědi [jméno] [příjmení] u jednání [datum] plyne, že tento si měl zapůjčenou částku [částka] nejprve sám zapůjčit, a to od dcery [jméno] [částka], od dcery [jméno] [částka], od matky [jméno] [částka] a od kamaráda [jméno] [příjmení] [částka] Tyto peníze mu měly být poskytnuty v hotovosti od 6. do [datum] bezúročně s tím, že je měl vrátit do přelomu let 2016 a 2017. Takto vypůjčené zapůjčené peníze žalobce nepoužil na úhradu vlastních dluhů, protože je musel vrátit, ale zapůjčil je žalovanému s vidinou svého budoucího zaměstnání u žalovaného. Písemnou smlouvu o zápůjčce s žalovaným neuzavřel, neboť mu stačila smlouva ústní a z jeho pohledu ani není [částka] hodně peněz.

19. Z výslechu žalovaného soud vyplynulo, že žalobce měl pracovat ve společnostech, jejichž vlastnicí byla Bc. [příjmení], a se kterými spolupracoval, přičemž čilé telefonické spojení dával do souvislosti s řešením pracovních věcí a zdravotního stavu Bc. [příjmení]. Jakoukoliv půjčku od [jméno] [příjmení] popřel. K dlužnímu úpisu ze dne [datum] uvedl, že si nepamatuje, kde a kdy bylo sepisováno a kdo koncipoval jeho text, předpokládá ale, že vznikl toho dne, co je na něm uvedený. K prohlášení z [datum] uvedl, že jednání s Bc. [příjmení] a pí [příjmení] inicioval on a uskutečnilo se u něj ve firmě. Text prohlášení sepisoval on sám.

20. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato měla povědomí, že si Bc. [příjmení], které tato svědkyně dělala do dubna 2016 asistentku, půjčila od žalovaného nějaké peníze, mělo jít o 3 miliony, přičemž tuto informaci měla tato svědkyně přímo od Bc. [příjmení]. Dále z jejího výslechu vyplynulo, že na ni Bc. [příjmení] naléhala kvůli sepisu prohlášení z [datum] s tím, že je psychicky na dně a pokud jí nedosvědčí, že byla u předání peněz panu [příjmení], aby je dal žalovanému, něco si udělá a ona (svědkyně) ji bude mít na svědomí. Kromě toho jí Bc. [příjmení] tvrdila, že má leukémii, že je po mrtvici a prodělala úrazy a operaci srdce. Ona toto prohlášení z [datum] nakonec podepsala, i když u žádného předání peněz panu [příjmení] nebyla a i když vnitřně věděla, že dělá špatně. Sám žalovaný na ni ohledně podpisu tohoto prohlášení nijak netlačil, ani po ní nechtěl, aby je podepsala. Vezl je ale k notářce, i když cestu z [obec] do [obec] i zpět jinak odřídila Bc. [příjmení]. Dále tato svědkyně uvedla, že jí Bc. [příjmení] říkala, že žalovanému poslala na splacení půjčky 1,2 milionu Kč, a to do 2 nebo 3 týdnů od převzetí půjčky. Dále potvrdila, že [jméno] [příjmení] byl podřízeným Bc. [příjmení].

21. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že jeho manželka [příjmení] [příjmení] měla před rokem až rokem a půl předat [jméno] [příjmení] [částka], aby je poslal žalovanému, s čímž on (manžel) nesouhlasil. Věděl totiž, že v minulosti probíhaly nějaké pochybné transfery peněz týkající se podnikového účtu, kdy Bc. [příjmení] později zjistila, že [jméno] [příjmení] přeposílal peníze z podnikového účtu na účet své dcery. Dále z jeho výslechu vyplynulo, že [jméno] [příjmení] dne [datum] spáchala sebevraždu, která souvisela s jejím neúspěšným podnikáním a dluhy v řádech milionů korun. Kdy mělo dojít k předání částky [částka], svědek nevěděl. V té chvíli vstoupil do jeho výpovědi žalovaný, který uvedl:„ svědek sice neví, kdy to bylo, ale ví, kde k předání došlo“, k čemuž svědek dodal, že k předání peněz došlo v [obec] na ulici Vinařské.

22. Z centrální evidence exekucí soud zjistil, že na [jméno] [příjmení] je vedeno 9 exekucí, a to konkrétně pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení] k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s náklady oprávněného a exekutora, kde povinným je žalobce; pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu Mgr. [jméno] [příjmení] k zaplacení částky [částka], paušální náklady [částka], náklady předcházejícího řízení [částka], směnečný peníz [částka], odměnu za ztrátu času [částka], stravným, s úrokem ve výši 6 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a náklady zastoupení [částka], kde povinným je žalobce; pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení] k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, úroky z prodlení, náklady oprávněného a exekutora, kde povinnými jsou žalobce a [jméno] [příjmení]; pod sp. zn. [číslo] u Exekutorského úřadu Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] k zaplacení částky [částka] s náklady [částka], směnečnou odměnou [částka], s úroky z prodlení ve výši 6 % ročně z částky [částka] (tedy k [datum]: [částka]), kde povinným je žalobce; pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., k zaplacení jistiny [částka], s náklady [částka], úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, náklady předchozího řízení [částka], paušálními náklady [částka], náklady zastoupení [částka] a úrokem 21,90 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, kde povinným je žalobce; pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu Mgr. [jméno] [příjmení] k zaplacení pohledávky [částka] s úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení 9,74 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, náklady předchozího řízení [částka], náklady za převzetí a přípravu zastoupení [částka], kde povinnými jsou žalobce a [jméno] [příjmení]; pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení] k zaplacení jistiny [částka] s úrokem z prodlení 29 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, smluvním úrokem [částka] a s úrokem z prodlení [částka], kde povinnými jsou žalobce a [jméno] [příjmení]; pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., k zaplacení jistiny [částka] s úrokem 6 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem 6 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, směnečnou odměnou [částka], náklady nalézacího řízení [částka], náklady za převzetí a první poradu [částka] a za vyjádření k návrhu na zastavení [částka], kde povinným je žalobce; pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., k zaplacení jistiny ve výši [částka] s úrokem 6 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, směnečnou odměnou [částka], náklady nalézacího řízení [částka], náklady za podání exekučního návrhu [částka] a za vyjádření k návrhu na zastavení [částka], kde povinným je žalobce.

23. Z výpisu obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný je jediným společníkem [příjmení] [jméno], spol. s r. o.

24. Z výpisů majetkových účtů v [anonymizováno] bance soud zjistil, že žalovaný má na účtech v této bance k [datum] částku [částka] a [částka].

25. Z výpisu účtu v [anonymizováno] (Česká republika) soud zjistil, že na účtu [právnická osoba] [obec], spol. s r. o. byla k [datum] částka [částka] 330,34 €.

26. Z výpisu účtu v [anonymizováno] (Česká republika) soud zjistil, že na účtu [právnická osoba] [obec], spol. s r. o. byla k [datum] částka ve výši [částka].

27. Z výpisu spořícího účtu v [anonymizováno] (Česká republika) soud zjistil, že na spořícím účtu společnosti, které je žalovaný majitel a jednatel, byla k [datum] částka [částka] 722,29 €.

28. Z výpisu spořícího účtu v [anonymizováno] (Česká republika) soud zjistil, že na spořícím účtu společnosti, které je žalovaný majitel a jednatel, byla k [datum] částka ve výši [částka].

29. Z výpisu účtu v [anonymizováno] (Slovenská republika) soud zjistil, že na účtu [právnická osoba] [obec], spol. s r. o. byla k [datum] částka [částka] 770,96 €.

30. Z výpisu účtu v [anonymizováno] bance soud zjistil, že na účtu [právnická osoba] [obec], spol. s r. o. byla k [datum] částka ve výši [částka].

31. Z výpisu hovorů soud zjistil, že v dubnu 2016 [jméno] [příjmení] s žalovaným telefonoval ve čtyřech případech, v květnu pak v deseti případech a zaslali si 4 SMS, v červnu to pak byla čtyři volání a 2 SMS.

32. Z čestného prohlášení ekonomicko-správní ředitelky [příjmení] [jméno], spol. s r. o. soud zjistil, že společnost a její majitel měla disponibilní prostředky přes 70 milionů Kč a svou činnost nefinancuje z cizích zdrojů. Dne [datum] pak byla realizována splátka [částka] na dluh Bc. [příjmení].

33. Z přihlášky k dědickému řízení soud zjistil, že Bc. [příjmení] dne [datum] zemřela.

34. Soud provedl dokazování také přípisem z [datum], rozvahou firmy [příjmení] a stanoviskem ÚOHS, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.

35. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že společnost žalovaného spolupracovala se společnostmi Bc. [příjmení], kde pracoval také žalobce. Dne [datum] žalobce složil na účet žalovaného pod svým jménem částku [částka]. Stalo se tak v době, kdy mezi žalobcem a žalovaným (květen 2016) probíhal čilý telekomunikační ruch, nicméně obsah jejich hovorů a sms zpráv není znám. Současně to bylo v době, kdy žalovaný disponoval přímo či nepřímo (prostřednictvím společnosti, kterou vlastnil) částkou kolem 70 milionů Kč a naopak žalobce v té době čelil celé řadě exekucí. Žalobce tento rozpor vysvětloval tím, že nešlo o jeho vlastní peníze a tyto peníze si půjčil od svých známých (s uvedením jmen i částek, které si od nich půjčil) a že si od této„ výpomoci“ žalovanému sliboval možnost budoucího zaměstnání u žalovaného. Naopak žalovaný uvedenou finanční transakci vysvětloval tím, že částku [částka] dala žalobci [příjmení] [příjmení] s tím, aby částku zaslal na účet žalovaného k částečné úhradě jejího dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Tuto jeho verzi měly potvrzovat dlužní úpis ze [datum] a prohlášení Bc. [příjmení] a pí [příjmení] z [datum], což se dle názoru soudu ale nestalo (viz následující body).

36. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

37. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

40. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má žalobce jako věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že dlužníkovi předmět zápůjčky odevzdal a že dlužník zapůjčené peníze řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro věřitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal žalovanému finanční prostředky. Neunese-li věřitel (žalobce) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vyznít v jeho neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení, které jsou součástí procesní obrany žalovaného dlužníka, a za tímto účelem provádět dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007). Platí ovšem současně, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání, a na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015).

41. Dle názoru soudu původní žalobce v projednávané věci neprokázal uzavření ústní smlouvy o zápůjčce, když tato jeho tvrzení zůstala jen v rovině tvrzení proti tvrzení. Jiné jím předložené důkazy mají jen malou vypovídací hodnotu, když např. výpisy zpráv a hovorů sice dokládají čilou komunikaci mezi účastníky, nicméně již není zřejmé, co bylo jejím obsahem. Výslech osob, které zadluženému původnímu žalobci (viz soupis exekucí) měly zapůjčit peníze, které dál zaslal žalovanému, a které event. mohly potvrdit verzi původního žalobce o zápůjčce částky [částka], žalobce nenavrhl. Jiné důkazy k prokázání svých tvrzení původní žalobce přes poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. nenavrhl. Za dané důkazní situace tedy soud nemohl mít uzavření smlouvy o zápůjče mezi žalobcem a žalovaným za prokázané.

42. V řízení ovšem bylo prokázáno, že žalobce svým jménem vložil na účet žalovaného částku [částka]. Současně žalovaný přes procesní poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. neprokázal, že účel složení peněz byla úhrada dluhu, který u něj měla Bc. [příjmení]. Ta zemřela a nemohla tak skutkový děj, tak jak jej předestřel žalovaný, potvrdit, ani vyvrátit. Ač by se mohlo jevit, že žalovaným prezentovaný běh událostí potvrzuje i zesnulá Bc. [příjmení] a její bývalá asistentka pí [příjmení] v prohlášení ze dne [datum], soudem provedené dokazování toto prohlášení zcela zpochybnilo. Svědkyně [příjmení] totiž ve své svědecké výpovědi popsala skutkový děj jiným způsobem, než tak jak je popsán v prohlášení z [datum]. Totiž uvedla, že u předání peněz panu [příjmení] vůbec nebyla a informace o tomto měla pouze z doslechu od Bc. [příjmení]. Uvedené prohlášení podepsala jen na základě naléhání Bc. [příjmení], která ji citově vydírala tím, že je vážně nemocná a zejm. tím, že jí říkala, že pokud jí to neodsvědčí, tak si něco udělá a bude jí mít na svědomí (ač to svědkyně nemohla v rozhodné době vědět, sebevražda Bc. [příjmení] indikuje, že to nebyly jen řeči do větru). Z této svědecké výpovědi, které soud zcela uvěřil (svědkyně takto vypovídala po příslušném procesním poučení svědka i po poučení o křivé výpovědi a důsledcích z toho plynoucích a kromě toho z její výpovědi bylo zřejmé, že si je vědoma toho, že podpisem cit. prohlášení udělala chybu) soud dovozuje, že prohlášení ze dne [datum] vůbec neodpovídalo skutečnosti a bylo smyšlené. Současně je zřejmé, že hlavní zájem na tomto prohlášení měla zejm. Bc. [příjmení], které se toto prohlášení hodilo ve vztahu k ponížení jejího dluhu u žalovaného. Nicméně svůj vlastní zájem na sepisu tohoto prohlášení (zejm. ve vztahu k tomuto sporu) měl dle názoru soudu i žalovaný, jinak by se na sepisu tohoto prohlášení sám aktivně nepodílel (sám jeho sepis inicioval; sepisovalo se u něho ve [obec], ač takové prohlášení mohly Bc. [příjmení] a pí [příjmení] klidně učinit v [obec]; sám toto prohlášení sepisoval, ač šlo o prohlášení Bc. [příjmení] a pí [příjmení] a předpokládalo by se, že to sepíší spíš ony dvě; sám obě dámy vezl na notářství, ač Bc. [příjmení] jinak sama odřídila jak cestu z [obec] do [obec], tak i cestu zpět ze [obec] do [obec]). Uvedené prohlášení ze dne [datum] tedy dle názoru soudu tvrzení žalovaného neprokazuje. A totéž platí i pro listinu ze dne [datum] nadepsanou dlužní úpis. Zde se sice uvádí, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] jako splátka půjčky ze dne [datum] (správně asi mělo jít o datum [datum], což je evidentně jen překlep), ale nehovoří se zde nic o tom, že se tak stalo prostřednictvím pana [příjmení]. Zmiňovanou platbu tak dle názoru soudu nelze zcela jednoznačně ztotožnit se vkladem peněz, který učinil [jméno] [příjmení] na pob. [právnická osoba] v [obec] [část obce], a který byl předmětem této žaloby. Sám žalovaný okolnosti sepisu tohoto dlužního úpisu neobjasnil ani v rámci své účastnické výpovědi – nevěděl ani kdy a kde se sepisoval a kdo koncipoval jeho text. Navíc není vůbec zřejmé, proč tento dlužní úpis vznikl dle datace až rok po provedení vkladu (pokud by byly pochybnosti o tom, zda si [jméno] [příjmení]„ nepřivlastnil“ peníze Bc. [příjmení], tak by se to řešilo již v květnu 2015 a ne až o rok později a byla by o tom v dlužním úpisu jistě zmínka). Současně je evidentní, že tento dlužní úpis se hodil zejm. Bc. [příjmení], neboť fakticky ponižoval její dluh vůči žalovanému. A hodnověrnost všeho, co dělala Bc. [příjmení], je ve světle toho, co uvedla svědkyně [příjmení], pro soud nulová. Pochybnosti v tomto směru má soud i k chování samotného žalovaného, neboť pokud má za to, že [jméno] [příjmení] se z něho snaží podvodně získat částku téměř [částka], tak by se očekávalo, že se obrátí na policii, a to nejpozději v den, kdy obdržel předžalobní výzvu, což se ale doposud nestalo. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ani uvedený dlužní úpis tvrzení žalovaného o tom, že zaslané finanční prostředky ve skutečnosti představovaly obnos, jenž byl žalovanému vracen jeho dlužnicí prostřednictvím žalobce, neprokazuje. Ani svědek [příjmení] soudu žádné přímé svědectví ve vztahu k tomu, co tvrdil žalovaný, neposkytl, neboť reprodukoval jen to, co mu měla říci manželka [příjmení] [příjmení]. Dále soud nemůže přehlížet fakt, že v rámci výslechu svědka žalovaný do tohoto vstoupil s poznámkou, která prokazuje předchozí znalost některých informací, které ale svědek soudu sdělil teprve následně, což je velmi nestandartní. Kromě toho děj, jak jej naznačuje žalovaný a který přes Bc. [příjmení] uváděli svědci [příjmení] a [příjmení], není příliš uvěřitelný. Soudu se jeví jako příliš složité a nelogické, aby Bc. [příjmení] jela s penězi z [obec] do [obec], kde je celá řada bankovních ústavů, a přitom by do žádného z nich sama nešla a peníze tam nevložila nebo je prostřednictvím příslušného bankovního ústavu sama neposlala. Stejně tak je nelogické, že v případě, že sama do banky jít nechtěla, nepožádala o pomoc manžela, nýbrž složením peněz pověřila zadluženého [jméno] [příjmení], který měl v minulosti prostředky její společnosti posílat na účet vlastní dcery. Taková zkušenost by spíše dávala tušit, že Bc. [příjmení] se využití dalších služeb [jméno] [příjmení] při jakémkoliv nakládání s penězi, natož s částkou [částka], vyvaruje. Nelze navíc přehlížet, že poukázal-li [jméno] [příjmení] žalovanému, k němuž nebyl v žádném právním vztahu, částku, kterou byla žalovanému povinna zaplatit třetí osoba, aniž by tak činil v úmyslu plnit za tuto osobu, nejde o bezdůvodné obohacení třetí osoby plněním za jiného, nýbrž o bezdůvodné obohacení vzniklé plněním bez právního důvodu, které je povinen vydat žalovaný. Domněnka žalovaného o důvodu plnění je nerozhodná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2005, sp. zn. 33 Odo 1110/2004).

43. Soud dále k věci uvádí, že ač původní žalobce byl (a je) předlužený, zatímco žalovaný se jeví jako solventní osoba, soud právní věci neposuzuje na základě odhadu dovozeného sociálního statutu účastníků či předpokladu jejich běžného a obvyklého jednání, nýbrž jen na základě rozhodné normy hmotného práva a provedeného dokazování. Třebaže není zvykem, aby si solventní osoby půjčovaly peníze od zadlužených lidí, z provedeného dokazování vyplynulo, že to byl právě zadlužený původní žalobce, kdo složil prostředky na účet žalovaného, jenž přesvědčivě nevysvětlil jiný původ a důvod složení těchto peněz. Navíc nelze odhlížet od faktu, že do disponibilních prostředků žalovaného nelze započítávat majetkové hodnoty na účtu jeho společnosti, protože vlastnictví obchodní korporace ještě neznamená, že její vlastník může bez dalšího (své) volně nakládat s prostředky této společnosti. Na druhou stranu je zřejmé, že prostředky samotného žalovaného v [anonymizováno] bance byly v dosti vysoké výši. Soud, jak vymezil, nevěří tomu, že tyto prostředky přes žalobce na účet žalovaného skládala Bc. [příjmení], když důkazy k takovému vylíčení skutkového děje jsou nepřesvědčivé a zavádějící a sám takový postup se jeví jako iracionální.

44. Jiné než shora uvedené důkazy k prokázání svých tvrzení žalovaný i přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. soudu nenavrhl a soud tak jeho tvrzení nemohl mít za prokázaná.

45. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání úhrady ze strany původního žalobce ve výši [částka] žalovanému jménem původního žalobce je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z. spočívající v tom, že se žalovaný na úkor původního žalobce bez právního důvodu obohatil.

46. Žalovaný obdržel na svůj účet částku [částka], přičemž původnímu žalobci, ani nynější žalobkyni, na kterou byla tato pohledávka právoplatně postoupena, nezaplatil ničeho. Částku [částka] je tedy žalovaný dlužen doposud, a pokud ji dobrovolně žalobkyni, jejíž aktivní legitimace v tomto sporu vyplývá z § 1879 o.z., nezaplatil, zavázal ho k tomu svým rozhodnutím soud. Původní žalobce se ovšem po žalovaném domáhal pouze částky [částka], a protože soud je jeho návrhem vázán a nemůže jej přestoupit, přiznal žalobkyni právě tuto částku.

47. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Výzvu k plnění pak představuje přípis z [datum], v němž původní žalobce určil splatnost do [datum]. Podle § 1958 odst. 2 o. z. měl žalovaný plnit toho dne, a pokud tak neučinil, je podle § 1968 o. z. ode dne [datum] s plněním dluhu v prodlení. Od tohoto data až do zaplacení tedy žalobkyni přísluší dle § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 8,05 % ročně.

48. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl (výrok I.) rozsudku.

49. Nad rámec odůvodnění soud podotýká, že pro projednávanou věc je nepodstatný původ částky [částka], kterou původní žalobce složil na účet žalovaného, neboť tuto částku po něm měly event. žádat ty osoby, které ji původnímu žalobci poskytly.

50. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle [ustanovení pr. předpisu] vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení před soudem I. stupně v původním řízení ve výši [částka] Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] (14× [částka] dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen adv. tar.), a to za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., vyjádření k odporu dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast na jednání [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., 2× účast na jednání dne [datum], [číslo] – [číslo], dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., 3× vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., 2× účast na jednání dne [datum], [číslo] – [číslo], dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast na jednání [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., účast na jednání [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 14× [částka] dle § 13 odst. 1 a 3 adv. tar. příslušející ke čtrnácti úkonům právní služby) a náhrada cestovních výdajů [částka] (dle § 13 odst. 4 adv. tar. ve spojení s § 157 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., když pronájem vozidla se blíží užití vozidla taxislužby; tj. 4× [částka] představující nájemné za užití vozidel [anonymizována dvě slova], [registrační značka], dne [datum], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], dne [datum], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], dne [datum], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], dne [datum], a 1× [částka] představující nájemné za užití vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], dne [datum]; soud v souvislosti s těmito vozidly nepřiznal náhradu cestovného dle § 157 odst. 3 zákoníku práce, když nájem vozidla třetí osoby se blíží svou povahou užití hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy nebo taxislužby, přičemž z předložené fakturace soud nezjistil, že by žalobci byla účtována základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu pronajatých vozidel). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce. Dále žalobkyni vznikly náklady řízení v odvolacím řízení ve výši [částka] spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši [částka] (1× [částka] dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen adv. tar.), a to za následující úkony právní služby: vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k ) adv. tar.) + [částka] za náhradu hotových výdajů (tj. 1× [částka] dle § 13 odst. 1 a 3 adv. tar. příslušející ke shora uvedenému úkonu právní služby). A konečně žalobkyni vznikly náklady řízení před soudem I. stupně při novém projednání věci ve výši [částka] za jízdné obecného zmocněnce k tomuto jednání dne [datum] veřejnou dopravou (viz doložené jízdenky na vlak ČD na trase [obec] – [obec] a [obec] [obec] a [obec] – [obec]). Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka]).

51. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Rubrum