19C 197/2019

Rubrum

Neplatná smluvní pokuta – zřeknutí se práva na přístup k soudu a na soudní ochranu Ačkoli soukromé právo klade důraz především na individuální odpovědnost jednotlivce a autonomii smluvní vůle, s níž úzce souvisí zásada pacta sunt servanda, ani autonomie vůle není bezbřehá. Je proto tedy v rozporu s ústavně garantovaným právem každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu či jiného orgánu, jestliže se žalovaný vzdal v písemné dohodě práva zahájit a vést soudní řízení, neboť toto jeho jednání je neplatné pro rozpor se zákonem.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. P.O. ve věci žalobce: D.Š., narozený xxx bytem xxx, 507 05Konecchlumí zastoupený advokátem Mgr. Z.J. sídlem xxx, 140 00Praha 4 proti žalovanému: T.B., narozený xxx bytem xxx, 543 51Špindlerův Mlýn zastoupený advokátem JUDr. J.Š. sídlem xxx, 508 01Hořice o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím, takto:

Odůvodnění

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.000.000 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.000.000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 9. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 46.256 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného JUDr. J.Š.

Poučení

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 16. 5. 2019 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1.000.000 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.000.000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 9. 4. 2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že dne 25. 8. 2017 byla mezi žalobcem, žalovaným, společností P s.r.o., IČ xxx, se sídlem xxx a společností L s.r.o., IČ xxx, se xxx uzavřena dohoda o soudních a jiných řízeních. V čl. 4. 2. uvedené dohody se žalovaný zavázal, že od okamžiku uzavření dohody nepodá vůči jakékoli další smluvní straně samostatně ani prostřednictvím třetí osoby ani za společnost P s.r.o. nebo za L s.r.o. návrh na zahájení soudního nebo jiného řízení, které by se týkalo skutečností nastalých do dne uzavření dohody. Dne 14. 3. 2019 podal žalovaný za společnost P s.r.o. žalobu, kterou se společnost P s.r.o. zastoupená žalovaným jako společníkem domáhá proti žalobci náhrady škody v částce 5.545.730 Kč s příslušenstvím, která má spočívat v tom, že žalovaný jako jednatel společnosti P s.r.o. počátkem roku 2016 objednal a za P s.r.o. uhradil práce od společností S s.r.o, CH s.r.o., F s.r.o. a SG s.r.o. Řízení o této žalobě je vedeno u KS Hradec Králové pod sp. zn. 37 Cm 35/2019. Podání shora uvedené žaloby je porušením čl. 4. 2. dohody o soudních a jiných řízeních uzavřené mezi účastníky a s ohledem na to je žalovaný dle čl. 6. 2. odst. (ii) této dohody povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 1.000.000 Kč. V souladu s čl. 6. 5. dohody žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 1.000.000 Kč do 7 dnů od doručení výzvy na jeho účet. Výzva ze dne 25. 3. 2019 byla odeslána doporučenou poštou dne 27. 3. 2019 a doručena žalovanému dne 1. 4. 2019. Ve stanovené 7 denní lhůtě žalovaný smluvní pokutu neuhradil ani na výzvu žalobce nijak nereagoval. Žalobci tedy nezbývá, než se v této věci obrátit na soud.

2. K námitkám žalovaného proti žalobě se žalobce vyjádřil tak, že žalovaný v řízení vedeném u KS v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 35/2019 uplatňuje neexitující nároky, přičemž toto řízení nemá za cíl reálnou ochranu práv společnosti P s.r.o., nýbrž jen poškozování práv žalobce a vytváření nátlaku na jeho osobu v rámci sporu mezi účastníky coby společníky společnosti P s.r.o. Žalobce k tomu uvádí, že v předmětném řízení sp. zn. 37 Cm 35/2019 je nárokována údajná škoda způsobená společnosti P s.r.o. úhradou lesnických prací společnostem S s.r.o., CH s.r.o., F s.r.o. a SG s.r.o. Tyto práce však byly objednány a provedeny, proto je vyloučeno, aby jejich úhradou byla způsobena společnosti P s.r.o. škoda. Současně společnost P s.r.o. zastoupená žalobcem a žalovaným coby jednateli prohlásila v srpnu 2017, že žádný nárok na náhradu škody či újmy neexistuje a pokud by existoval, tak se takového nároku vzdává. Podání výše uvedené žaloby u KS v Hradci Králové o zaplacení více než 5.000.000 Kč je proto evidentně účelovým a šikanózním jednáním. Dne 25. 8. 2017 byl uzavřen soubor dohod a dokumentů, které byly výsledkem několikaměsíčního vyjednávání mezi žalobcem a žalovaným, když žalovaný měl přístup ke kompletním účetním záznamům společnosti P s.r.o. a dostal od jednatele společnosti veškeré požadované informace a podklady. Smyslem tohoto souboru dokumentů bylo ukončení dosavadních sporů mezi společníky a nastavení podmínek pro další fungování ve společnosti P s.r.o. Mezi nimi byla i předmětná dohoda o soudních a jiných řízeních a prohlášení společnosti P s.r.o., že jí nevznikla v době před podpisem prohlášení žádná škoda nebo újma způsobená společníkem D.Š. (žalobcem) ani Bc. B. (žalovaným) a dále, že se uvedená společnost vzdává vůči společníkovi D.Š a Bc. B. veškerých práv na náhradu případné škody nebo újmy, která by společnosti byla způsobena v souvislosti s porušením jeho povinnosti, ke kterému by došlo v době před podpisem prohlášení a konečně prohlášení žalovaného, že společnosti P s.r.o. ani jeho osobě nevznikla v době před podpisem prohlášení žádná škoda nebo újma způsobená společníkem D.Š. a že se vůči němu vzdává práva na náhradu případné škody nebo újmy, která by mu byla způsobena v souvislosti s porušením jeho povinnosti, ke kterému by došlo v době před podpisem prohlášení. Z výše uvedeného je zřejmé, že ani společnosti P s.r.o. ani žalovanému nevznikla jednáním žalobce uskutečněným před 25. 8. 2017 žádná újma a kdyby i hypoteticky vznikla, žalobce i žalovaný se vzdali případného nároku na její úhradu. Žalovaný se rozhodl nerespektovat uzavřené dohody a uplatňovat soudní cestou nároky, které neexistují, proto musí nést odpovědnost minimálně v podobě úhrady smluvní pokuty pro tento případ sjednané. Předmětná dohoda o soudních a jiných řízeních ze dne 25. 8. 2017, která je logickou součástí výše uvedeného souboru dohod a dokumentů, za situace, kdy dle vlastního prohlášení účastníků škoda ani jiná újma společnosti P s.r.o. ani jejím společníkům nevznikla (i kdyby hypoteticky vznikla, všichni zúčastnění se nároku na její úhradu vzdali)neporušuje ani ustanovení § 6 odst. 2 o.z. ani § 53 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. Vymáhání údajného nároku, který měl dle žalovaného vzniknout z jednání jednatele společnosti P s.r.o. v roce 2016, nemůže být proto jednáním v souladu s péčí řádného hospodáře v zájmu společnosti P s.r.o. Naopak zahájením bezdůvodného soudního řízení bude společnost zatížena povinností k náhradě nákladů řízení a k úhradě svého zastoupení, a tedy poškozena.

3. Po vyslovení předběžného právního názoru soudu se žalobce k otázce platnosti ujednání o smluvní pokutě a jeho případného rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyjádřil tak, že smyslem ústavně zaručeného práva na soudní ochranu je, aby nikdo nemohl být vnějším zásahem zbaven svého práva domáhat se před nezávislým soudem ochrany svých subjektivních práv. Pokud se tedy daný subjekt sám rozhodne, že toto svoje právo omezí a v určité specifikované záležitosti se rozhodne, že ji vyřeší mimosoudně, nemůže být tato skutečnost v rozporu s obecně stanoveným právem na soudní ochranu, které je danému subjektu ve všech ostatních záležitostech zachováno. Současně právo na soudní ochranu se týká reálně existujících práv a není to tedy právo na podávání šikanózních žalob. Žalovaný se účastnil řízení společnosti P s.r.o. od okamžiku, kdy do ní vstoupil a věděl o všech úkonech tehdy jediného jednatele – žalobce, stejně tak o skutečnostech zachycených v účetnictví. Jeho nárok na náhradu škody uplatněný u KS v Hradci Králové neexistuje, neboť společnosti, kterým bylo zaplaceno společností P s.r.o. za provedení objednaných lesnických prací, tyto práce skutečně provedly.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. Učinil nesporným, že podáním žaloby na náhradu škody ve výši 5.545.750,30 Kč za společnost P s.r.o. zahájil proti žalobci soudní řízení, které je vedeno u KS v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 35/2019. Dále uvedl, že společnost P s.r.o. má dva společníky, a to žalobce a žalovaného, přičemž každý vlastní podíl na společnosti ve výši 50 %. Žalobce byl v roce 2016 jediným jednatelem společnosti P s.r.o. a měl výlučné právo autorizovat platby a nakládat s finančními prostředky společnosti, současně měl proto povinnost řádně s těmito finančními prostředky hospodařit. Žalobce v roce 2016 způsobil společnosti P s.r.o. újmu spočívající v tom, že jako jednatel společnosti P s.r.o. vyplatil čtyřem společnostem částku v celkové výši 5.545.750,30 Kč, aniž by jmenovaná společnost za tyto peníze obdržela jakékoli protiplnění. Ve všech případech byly peníze vyplaceny podezřelým společnostem, které byly buď již v likvidaci, nebo se v ní ocitly bezprostředně poté, co obdržely peníze. Měly pouze fiktivní sídla, na kterých je nebylo možné zastihnout, byly nekontaktní i pro státní orgány. Mnohé z nich byly nuceně zrušeny rozhodnutím soudu s nařízením likvidace, neboť státní orgány zjistily, že nevykonávají delší dobu žádnou činnost, nepodávají daňová přiznání a nezakládají listiny do sbírky listin. Některé z nich vstoupily do likvidace či insolvence samy ihned poté, co obdržely peníze od společnosti P s.r.o. V souvislosti s tímto jednáním žalobce vznikla společnosti P s.r.o. škoda ve výši 5.545.750,30 Kč. Podáním žaloby na náhradu škody žalovaný chrání zájmy společnosti P s.r.o. Pokud by škodu vzniklou společnosti ignoroval, dopustil by se jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře, znehodnotil by svůj obchodní podíl a současně by porušil povinnost při správě cizího majetku. Současně dle § 53 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích k právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů se nepřihlíží. Citované ustanovení je určeno k ochraně korporace před nekalým jednáním členů jejích orgánů. K ujednání o smluvní pokutě v dohodě o soudních a jiných řízeních ze dne 25. 8. 2017 by se nemělo přihlížet, neboť se jedná o zajištění jednání spočívajícího ve vyloučení odpovědnosti za škody způsobené společnosti P s.r.o. jednáním žalobce. Žalovaný k okolnostem uzavření předmětné dohody o soudních a jiných řízeních ze dne 25. 8. 2017 dodává, že dne 25. 8. 2017 došlo k rozhodnutí společníků společnosti P s.r.o., kterým byl zvolen druhým jednatelem společnosti žalovaný a došlo ke změně společenské smlouvy tak, že namísto jednoho jednatele budou jednat dva - žalobce a žalovaný, a tito budou jednat za společnost společně. Žalovaný předmětnou dohodu podepsal, neboť mu coby společníkovi společnosti P s.r.o. žalobce coby tehdy jediný jednatel společnosti P s.r.o. omezoval přístup k účetním dokladům společnosti P s.r.o. a dalším informacím o společnosti a jejím hospodaření. Podpisem dohod, které vyhotovil právní zástupce žalobce, a zejména zavázáním se k nezahájení soudních a jiných řízení podmiňoval žalobce výše uvedenou změnu společenské smlouvy tak, aby za společnost P s.r.o. nadále jednali oba jednatelé (žalobce a žalovaný) společně. Při podpisu žalovaný nemohl tušit, jak závažné skutečnosti se dozví díky navazujícímu zpřístupnění účetnictví společnosti P s.r.o. Zjištěné informace odůvodňují podání žaloby na náhradu újmy způsobené společnosti P s.r.o. žalobcem a nelze je ignorovat. Žaloba na zaplacení smluvní pokuty 1.000.000 Kč je šikanózní s cílem zastrašit žalovaného a porušuje základní zásadu zakotvenou v § 6 odst. 2 o.z., dle které nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Současně smluvní pokuta zajišťuje nekonání, což představuje vyloučení odpovědnosti za škody způsobené společnosti P s.r.o. žalobcem, proto se jedná o smluvní ujednání, které odporuje § 53 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z dohody o soudních a jiných řízeních ze dne 25. 8. 2017 soud zjistil, že žalobce, žalovaný, společnost P s.r.o., IČ xxx jednající oběma účastníky coby jednateli a společnost L s.r.o., IČ xxx jednající žalovaným coby jednatelem uzavřeli shora uvedenou dohodu o soudních a jiných řízeních. V článku 4 dohody se každá zúčastněná strana (v čl. 4.4 jmenovitě žalovaný) zavázala, že po okamžiku uzavření této dohody vůči jakékoliv další smluvní straně samostatně či společně s jinou smluvní stranou, vlastním jménem či prostřednictvím třetí osoby nebo za společnosti P nebo za společnost L, nepodá (a/nebo nedá třetí osobě podnět k podání) žádný návrh na zahájení občanského soudního řízení, správního řízení, rozhodčího řízení nebo jakéhokoli jiného řízení (včetně podnětu k zahájení trestního řízení) jakkoli související se skutečnostmi nastalými do dne uzavření této dohody, ani takové zahájení řízení neumožní jiným osobám (např. postoupením pohledávky). Dle čl. 4.5 dohody povinnost nezahajovat řízení uvedená v čl. 4 dohody zahrnuje i povinnost smluvních stran neiniciovat především žádná řízení související s plněním veřejnoprávních povinností jiné ze smluvních stran, a to zejména povinností daňových, účetních, odborných povinností souvisejících s předmětem podnikání společnosti P, ani nedávat k zahájení takových řízení podnět prostřednictvím třetích osob. V článku 6 dohody byla pro případ porušení povinnosti sjednané v čl. 4 některou ze smluvních stran sjednána smluvní pokuta. Konkrétně v čl. 6.2 (ii) bylo sjednáno, že pokud žalovaný poruší a/nebo umožní porušení povinnosti uvedené v čl. 4.2 dohody, je povinen zaplatit smluvní straně, vůči níž bude řízení vedeno, na její výzvu smluvní pokutu ve výši 1.000.000 Kč. Dle čl. 6.5 smluvní pokuta je splatná do sedmi dnů od doručení výzvy oprávněné smluvní strany povinné smluvní straně, a to bezhotovostně na bankovní účet oprávněné smluvní strany uvedený v takové výzvě.

6. Z žaloby ze dne 13. 3. 2019 podané u Krajského soudu v Hradci Králové dne 14. 3. 2019 a z nesporného tvrzení účastníků soud zjistil, že u Krajského soudu v Hradci Králové je vedeno pod sp. zn. 37 Cm 35/2019 řízení o žalobě žalobkyně P s.r.o., IČ 27469468 zastoupené podle § 157 zákona o obchodních korporacích společníkem Bc. T.B., nar. xxx, bytem xxx Špindlerův Mlýn (žalovaným) proti D.Š., nar. xxx, bytem xxx, 507 05 Konecchlumí (žalobci) ze dne 13. 3. 2019 o náhradu škody ve výši 5.545.750,30 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce a žalovaný jsou společníky žalující společnosti, každý z nich s podílem o velikosti 50 %. Žalovaný D.Š. byl od vzniku společnosti do 25. 8. 2017 jejím jediným jednatelem. Dne 25. 8 2017 došlo ke změně společenské smlouvy žalující společnosti tak, že byl počet jednatelů rozšířen na dva s tím, že společnost zastupují oba jednatelé společně. Dle žalující společnosti P s.r.o. zastoupené společníkem Bc. T.B. dle § 157 odst. 1 zákona o obchodních korporacích žalovaný D.Š. způsobil společnosti újmu v období od března 2016 do července 2016, když coby jednatel nechal vyplatit v daném období společnosti S s.r.o. v likvidaci celkem částku 955.605 Kč za údajně vykonané práce sestávající ze sadby a podsadby, dočišťování ploch po těžbě a za oplocenky. Žádné takové práce však společností S s.r.o. v likvidaci vykonány nebyly, ani nemohly být, neboť společnost byla na návrh finančního úřadu dne 13. 2. 2016 pravomocně zrušena soudem a byla nařízena likvidace, neboť po dobu delší než tři roky nevykonávala žádnou činnost, nepodávala ani přes výzvu finančního úřadu daňová přiznání. Dále byla žaloba odůvodněna tím, že žalovaný D.Š. nechal vyplatit v daném období společnosti CH s.r.o. částku 948.215 Kč za údajně vykonané práce sestávající ze sadby a podsadby, úklidu klestu, dočišťování ploch po těžbě. Žádné takové práce však společností CH s.r.o. vykonány nebyly, ani nemohly být, neboť i tato společnost byla na návrh finančního úřadu zrušena soudem z důvodu, že společnost byla po dobu delší než 4 roky nečinná a za zdaňovací období 2014 až 2016 nepodala daňová přiznání. Dále byla žaloba odůvodněna tím, že žalovaný D.Š. nechal vyplatit v daném období společnosti F s.r.o. „v likvidaci“ částku 2.471.739,30 Kč za údajně vykonané práce v období od 1. 5. 2016 do 30. 6. 2016 sestávající z provedení oplocenek v délce 34 km. Žádné takové práce však společností F s.r.o. „v likvidaci“ vykonány nebyly, ani nemohly být, neboť společnost fakticky nevykonávala žádnou činnost a dne 19. 8. 2016 vstoupila do likvidace, když plná moc udělená jediným společníkem a jednatelem B.A.R. k přijetí tohoto rozhodnutí existovala již 13. 7. 2016. Konečně byla žaloba odůvodněna tím, že žalovaný D.Š. nechal vyplatit v daném období společnosti SG s.r.o. v likvidaci částku 1.170.191 Kč za údajně vykonané práce období od 1. 3. 2016 do 20. 3. 2016 sestávající ze sadby a podsadby, doplňování MZD, dočišťování ploch po těžbě. Žádné takové práce však společností SG CZ s.r.o. v likvidaci vykonány nebyly, ani nemohly být, neboť společnost fakticky nevykonávala žádnou činnost a dne 24. 5. 2016 vstoupila do likvidace, přičemž účetnictví společnosti nebylo likvidátorovi předáno ani na jeho výzvu. Dle tvrzení žalující společnosti ve všech shora uvedených případech zaměstnanci žalující společnosti nebyli o provedení předmětných prací informováni. Žalovaný jednatel D.Š. nepostupoval ve shora uvedených případech s náležitou péčí v zájmu žalující společnosti a způsobil, že žalující společnost vyplatila ze svého majetku celkem částku 5.545.750,30 Kč, aniž by za to cokoli obdržela, když za všechny výše uvedené platby je zodpovědný.

7. Další navržené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, a to s ohledem na právní názor uvedený níže.

8. Dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Dle § 3 o. s. ř. je občanské soudní řízení jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží k upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud posoudil shora citovaná ujednání účastníků o nezahajování nových řízení v čl. 4 dohody o soudních a jiných řízeních ze dne 25. 8. 2017 jako ujednání absolutně neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z., a to pro rozpor se zákonem, resp. čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která má přednost před zákonem, když dle názoru soudu smysl a účel tohoto ustanovení vyžaduje, aby právní jednání, kterým se právní subjekt předem zbaví možnosti domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu, bylo neplatné. Současně se předmětné ujednání dle názoru soudu příčí dobrým mravům a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud si je vědom, že: „Soukromé právo vychází ze široce koncipované zásady autonomie vůle a umožňuje právním subjektům, aby si vzájemná práva a povinnosti upravily tak, jak samy chtějí, současně je však chrání před možností zneužití této autonomie a stanoví obsahové meze, v kterých se vůle právních subjektů musí realizovat. K omezení autonomní vůle účastníků dochází jednak prostřednictvím zákona, který sám určitá právní jednání zakazuje, anebo s využitím obecných korektivů, jakými jsou dobré mravy a veřejný pořádek“ (viz. komentář k o.z. ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 – Beck online). V daném případě má soud za to, že závazkem sjednaným v čl. 4 dohody o soudních a jiných řízeních účastníci překročili meze zásady autonomie vůle dané jim platným právním řádem, když tímto ujednáním v podstatě vyloučili možnost stran smlouvy obrátit se na nezávislý a nestranný soud či jiný orgán, a to v okruhu blíže nespecifikovaných skutečností (v uvedeném ujednání specifikováno pouze jako „návrh jakkoli související se skutečnosti nastalými do dne uzavření této dohody“). Není tedy případná argumentace žalobce, že v dané věci jde o určitou specifikovanou záležitost, kterou se strany dohody rozhodly vyřešit mimosoudně. V ujednání jde naopak dle názoru soudu o vyloučení přístupu k soudu, správnímu orgánu či rozhodci ve zcela nejistém okruhu případů, když tento okruh je omezen pouze časově, kdy končí datem uzavření dohody, přičemž dohoda je uzavřena na dobu určitou do 25. 8. 2020, tedy její trvání kopíruje obecnou promlčecí lhůtu dle § 629 odst. 1 o.z. Takto koncipované ujednání je dle názoru soudu současně i v rozporu s dobrými mravy a zjevně narušuje veřejný pořádek. Důvodové zpráva k pojmu veřejného pořádku uvádí, že „veřejný pořádek prostupuje celé právo a zahrnuje pravidla, na nichž leží právní základy společenského řádu zdejší společnosti“, podobně F. Melzer soudí, že „veřejný pořádek představuje základní pravidla právního řádu, na kterých je třeba bezvýhradně trvat, tedy taková pravidla, jejichž dodržení nelze ponechat výlučně na iniciativě dotčených jedinců“ (Melzer, 2013, s. 256), také P. Bezouška s L. Piechowiczovou uvádějí, že veřejný pořádek představuje „právnímu řádu vlastní hodnotové a řídící principy, bez nichž nemůže fungovat demokratická společnost. Jinými slovy - je to označení pro soubor základních právních institutů, který představuje základnu pro ústavní budování právního státu a společnosti“ (Bezouška, Piechowiczová, 2013, s. 12)”. Mezi základní pravidla právního řádu právního státu, jejichž dodržení nelze ponechat výlučně na iniciativně dotčených jedinců a na kterých je třeba bezvýhradně trvat, zcela jistě patří zachování možnosti (práva) právních subjektů domáhat se stanoveným postupem svého práva (ať již skutečného nebo domnělého) u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

9. Soud proto uzavřel, že ujednání, kterým se strany dohody o soudních a jiných řízeních v čl. 4 zavázaly k nepodání návrhu mimo jiné na zahájení občanského soudního řízení je absolutně neplatné. Pokud nebyl platně sjednán závazek, nemohla být platně sjednána smluvní pokuta k zajištění tohoto závazku. Tedy jinými slovy řečeno ze závěru o neplatnosti ujednání v čl. 4 dohody o soudních a jiných řízeních vyplývá neplatnost ujednání o smluvní pokutě zajišťující tento závazek sjednaná v čl. 6 dohody. K tomu viz. rozsudek NS ČR ze dne 15. 8. 2012 sp. zn. 33 Cdo 694/2011, který uvádí: „Podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je existence hlavního závazku, který má smluvní pokuta zajišťovat. Má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty, a tato zajištěná povinnost musí platně vzniknout, aby mohla být smluvní pokutou zajištěna. Nevznikla-li totiž povinnost plnit, nemůže být ani porušena a nemůže tudíž vzniknout ani nárok na zaplacení smluvní pokuty.“ Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu.

10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, náleží mu proto právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalovanému náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení dle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), a to za 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty ve výši 1.000.000 Kč, tj. 3 x 12.300 Kč (1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., 1 úkon za odpor proti platebnímu rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. a 1 úkon za účast u jednání dne 7. 10. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl.). Dále náleží žalobci na nákladech řízení náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. a náhrada za promeškaný čas na cestě k jednání dle § 14 odst. 3 vyhl. v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč (1/2 s ohledem na účast u dvou jednání), tj. 200 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné k jednání soudu z Hořic do Trutnova a zpět částkou 456,30 Kč (celkem ujeto 78 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 5,3 l benzinu BA 95 na 100 km při ceně benzinu dle vyhl. 333/2018 Sb. 33,10 Kč/l a sazbě základních náhrad 4,10 Kč/km). Žalovanému byla na cestovném přiznána částka 228,15 Kč s ohledem na účast u dvou jednání soudu. Zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, tj. v částce 8.027,90 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení po zaokrouhlení přiznáno 46.256 Kč. Náklady jsou splatné dle 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaného.

11. Lhůta k plnění byla ve všech výroku II. rozsudku stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Rubrum