22 C 136/2017
Právní věta
Byť soud dospěl k závěru, že přinejmenším z hlediska žalobce jednání o smlouvě dospěla do stádia, kdy se žalobci uzavření pracovní smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, ukončení jednání o uzavření této smlouvy ze strany žalované nebylo nepoctivé, neboť pro to měla žalovaná spravedlivý důvod. Tímto spravedlivým důvodem byla nutnost nabídnout pozici původně nabízenou žalobci jiné pracovnici, která tím podmínila své setrvání u žalované, přičemž pro žalovanou byla klíčovou pracovnicí a její odchod mohl mít za následek ohrožení jejích hospodářských výsledků.
Citované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1729 § 1729 odst. 1
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 odst. 3 písm. a § 2 odst. 3
Rubrum
Byť soud dospěl k závěru, že přinejmenším z hlediska žalobce jednání o smlouvě dospěla do stádia, kdy se žalobci uzavření pracovní smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, ukončení jednání o uzavření této smlouvy ze strany žalované nebylo nepoctivé, neboť pro to měla žalovaná spravedlivý důvod. Tímto spravedlivým důvodem byla nutnost nabídnout pozici původně nabízenou žalobci jiné pracovnici, která tím podmínila své setrvání u žalované, přičemž pro žalovanou byla klíčovou pracovnicí a její odchod mohl mít za následek ohrožení jejích hospodářských výsledků.
Výrok
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Marušky a přísedících Mgr. Radany Vadasové a Olgy Suché ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] slovenský státní příslušník bytem [adresa] zastoupeného [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 1 330 275 Kč
Odůvodnění
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 1 330 275 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení
1.) Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20.6.2017 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem ve výši 1 330 275 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedl, že v květnu 2016 byl žalovanou osloven s nabídkou práce na pozici„ Sales Director“ a na základě dalších jednání o vzájemné spolupráci mu byl posléze 8. července 2016 doručen oficiální dokument nazvaný Offer Letter, který obsahoval kromě podstatných náležitostí pracovní smlouvy, také podmínky budoucího pracovního poměru. Do práce měl žalobce podle dohody nastoupit dne 1. listopadu 2016, a proto ukončil svůj poměr u dosavadního zaměstnavatele [právnická osoba] na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 28. července 2016 ke dni 30. října 2016. Přestože si účastníci několikrát vzájemně potvrdili, že nabídka pracovní pozice Sales [jméno] je platná a že žalobce ji přijímá, dne 17. srpna 2016 bylo žalobci bez jakéhokoliv odůvodnění či vysvětlení nepředvídatelně prostřednictvím telefonické komunikace žalovanou sděleno, že nabídka pracovní pozice je zrušena. Přes výše uvedené žalobce formálně a opakovaně potvrdil přijetí nabídky, žalovaná však na přijetí nabídky práce nijak nereagovala. Na dopis ze dne 21. září 2016 žalovaná žalobci nejprve sdělila, že jednání ohledně uzavření pracovní smlouvy stále probíhá, ale poté jej dopisem ze dne 29. září 2016 informovala, že nabídka pracovní pozice byla zrušena, a to během konferenčního telefonického hovoru ze dne 17. srpna 2016. S ohledem na rozpor ve vyjádřeních žalované považuje žalobce jednání žalované za nepoctivé a nekorektní, neboť jednání mezi účastníky o pracovním poměru dospělo tak daleko, že se uzavření pracovní smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. V návaznosti na nepoctivé jednání žalované byl nucen přijmout nejlepší možnou nabídku práce, která mu byla učiněna ze strany jeho stávajícího zaměstnavatele [právnická osoba], přičemž jednáním žalované mu byla zamezena možnost změny zaměstnání či kariérního růstu v oboru a vznikla mu tak ztráta na výdělku ve výši 949 992 Kč za dobu dvou let, po které se žalobce zavázal setrvat v pracovním poměru u [anonymizováno]. Jednáním žalované mu pak dále vznikla škoda ve výši 260 566 Kč, odpovídající rozdílu mezi cenou [značka automobilu] III ve výši 910 336 Kč nabízeného žalovanou v souvislosti s pracovní nabídkou na pozici Sales [jméno] a cenou [značka automobilu] ve výši 649 770 Kč, který má žalobce k dispozici v rámci pracovního poměru u [právnická osoba] Žalobce se však domáhá pouze jedné poloviny uvedené částky, tedy částky 130 283 Kč. Jednání žalované pak nemělo dopad pouze do pracovního života žalobce, ale také negativně ovlivnilo jeho kariérní růst a psychické rozpoložení, tedy vnikla mu nemajetková újma, kterou vyčíslil na částku ve výši 250 000 Kč. Žalobce tak má za to, že došlo k naplnění znaků uvedených v § 1729 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy, že mu byla nepoctivým jednáním žalované při uzavírání pracovní smlouvy způsobena škoda a újma, neboť zrušení pracovní nabídky žalovanou bylo učiněno v době, kdy mohl vysoce pravděpodobně očekávat uzavření pracovní smlouvy, a to s ohledem na stádium a vývoj vyjednávání o budoucím pracovním poměru. Žalovaná však žalobci požadovanou částku neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. 2.) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť nároky žalobce považuje za neoprávněné a jejich výši za zcela nedůvodnou. Uvedla, že [právnická osoba] působí na českém trhu prostřednictvím dvou dceřiných [právnická osoba], jež se zabývá poskytováním služeb fyzické ostrahy, bezpečnostními technologiemi a službami monitorovacího centra a [anonymizována tři slova] ([právnická osoba], jež poskytuje služby převozu a zpracování hotovosti. Obě společnosti jsou svou organizační strukturou a personálním obsazením úzce provázané, sídlí na stejné adrese v jednom objektu a řada pozic, jak na úrovni vrcholového a středního managementu, tak i na úrovni některých dalších oddělení (například HR, finance, IT, nákup) je sdílena pro obě společnosti. Obě společnosti měly původně stejného obchodního ředitele až do roku 2015, kdy rozhodnutím managementu bylo obchodní vedení obou společností odděleno a v každé zřícena samostatná pozice obchodního ředitele (Sales [anonymizováno]), za žalovanou tuto funkci vykonával [jméno] [příjmení] a ve [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení] [jméno], Ph.D. [příjmení] [jméno] [příjmení] zastával zároveň i funkci generálního ředitele žalované a zároveň byl i předsedou představenstva a z důvodu časové náročnosti všech uvedených funkcí, bylo následně v roce 2016 rozhodnuto, že na pozici obchodního ředitele žalované bude přijat nový kandidát. S ohledem na to pak v lednu 2016 žalovaná oslovila personální agenturu [příjmení] & [anonymizováno] s úkolem najít nového kandidáta na pozici obchodního ředitele, ale vítěz výběrového řízení jednání o uzavření pracovní smlouvy ukončil, a proto byl na tuto pozici osloven žalobce. Po vzájemném jednání pak žalovaná zaslala 8.7.2016 žalobci prostřednictvím Mgr. [jméno] [příjmení], personálního ředitele žalované, písemné vyjádření nazvané jako Offer Letter, kdy mimo základních podmínek spolupráce bylo uvedeno, že nabídka v Offer Letter je podmíněna úspěšným dokončením osobnostní prověrky uchazeče o zaměstnání, tzv. vettingu a že další jednání o konkrétní pracovní smlouvě a její podobě proběhne až na základě výsledku této prověrky. K uskutečnění prověrky však již nedošlo. Přijímací řízení na danou pozici obchodního ředitele tak nebylo nikdy dokončeno a nabídka učiněná v Offer Letter ze dne 8.7.2016 tak nenabyla účinnosti a nemohla být nikdy brána za návrh finální pracovní smlouvy. Důvodem, proč žalovaná dále s žalobcem o obsazení pozice obchodního ředitele nejednala, byla skutečnost, že Ing. [jméno] [příjmení] přijala nabídku na pozici obchodní ředitelky [právnická osoba] a tedy rozhodla se opustit [právnická osoba] a tuto skutečnost oznámila žalované teprve 8.8.2016. S ohledem na to pak žalovaná musela z ekonomických důvodů Ing. [jméno] [příjmení] ve společnosti udržet, a proto jí učinila retenční nabídku, jejíž součástí kromě výrazného navýšení mzdy a jiných benefitů byla i akceptace podmínky Ing. [příjmení], aby nadále sama zastávala pozici obchodní ředitelky obou dceřiných [právnická osoba], což nakonec akceptovala. Protože tedy pozice obchodní ředitelky u žalované byla obsazena Ing. [jméno] [příjmení], nezbylo žalované nic jiného, než rozhodnout o zrušení výběrového řízení na tuto pozici, tedy i jednání o uzavření pracovní smlouvy se žalobcem. O tom pak byl žalobce informován neprodleně, a to dne 17.8.2016 při konferenčním hovoru mezi žalovanou zastoupenou [jméno] [příjmení] spolu s Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobcem. Jednání žalované však v uvedené situaci bylo vždy čestné a žalovaná neměla záměr či nekalý úmysl žalobce jakýmkoli způsobem poškodit, přičemž její důvody pro ukončení jednání se žalobcem byly spravedlivé a pochopitelné, o čemž svědčí i fakt, že žalovaná nevyužila, ani neměla v úmyslu využít, postup, kdy by pracovní smlouvu se žalobcem uzavřela a následně ji v zkušební době ukončila. Navíc žalovaná vynaložila úsilí na to, aby zamezila zrušení pracovního poměru žalobce u jeho původního zaměstnavatele [právnická osoba], když v tomto směru za žalovanou jednal [jméno] [příjmení] s Ing. [příjmení], generálním ředitelem [anonymizováno]. K jednotlivým nárokům pak žalovaná uvedla, že způsob stanovení výše domnělé škody žalobcem je naprosto nesprávný. Žalobci totiž reálně žádná škoda odpovídající ztrátě na výdělku nevznikla, neboť jeho pracovní poměr u [právnická osoba] neskončil. Obdobně to platí pro požadovanou náhradu škody vycházející z rozdílu cen služebních vozidel u jeho aktuálního zaměstnavatele a u vozidla, které měl obdržet v souvislosti s plánovaným pracovním poměrem u žalované, když u obou společností měl mít benefit v podobě služebního vozu a rozdíl cen služebních vozidel je tak zcela irelevantní. Pokud jde o požadovanou náhradu nemajetkové újmy, bylo to pouze rozhodnutí žalobce se všemi riziky, že se rozhodl rozvázat pracovní poměr u [anonymizováno] a informovat své okolí o učiněné pracovní nabídce ze strany žalované ještě předtím, než se tato nabídka stala účinnou, tedy za situace, že neměl 100% jistotu, že podmínky nabídky splní a jednání se posune k projednání konkrétního návrhu pracovní smlouvy. Přestože žalovaná chápe, že žalobce byl ukončením jednání o pracovní smlouvě zklamán, tato událost nemohla mít takový negativní vliv na jeho psychické rozpoložení, neboť jde o mladého, zdravého jedince, který je v rámci výkonu svých pracovních povinností den co den vystavován jisté míře stresu, aby mu vznikla újma v takové výši, jak žalovaný uvádí v žalobním návrhu. 3.) Jelikož žalobce je státním příslušníkem Slovenské republiky, zatímco žalovaná právnickou osobou se sídlem v České republice, vztah mezi účastníky je vztahem s mezinárodním prvkem, a proto je třeba nejprve zkoumat, zda má zdejší soud pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právem se vztah účastníků řídí. Jelikož Slovenská republika je spolu s Českou republikou součástí Evropské unie a žalovaný bydlí v České republice, je třeba v této věci vycházet přímo z použitelných předpisů práva Evropské unie. Pravomoc zdejšího soudu k rozhodnutí této věci vyplývá z článku čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má sídlo v České republice. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem v této věci právo země, v níž škoda (újma) měla žalobci vzniknout, tedy české právo. 4.) Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 5.) Společnost [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ [anonymizováno]“) podniká v České republice prostřednictvím dvou dceřiných [právnická osoba], jež se zabývá především poskytováním služeb fyzické ostrahy, monitorovacího centra a bezpečnostními technologiemi a [právnická osoba], jež poskytuje služby převozu a zpracování hotovosti. Obě společnosti jsou svou organizační strukturou a personálním obsazením úzce provázané, sídlí na stejné adrese v jednom objektu a řada pozic, jak na úrovni vrcholového a středního managementu, tak i na úrovni některých dalších oddělení (například HR, finance, IT, nákup) jsou sdílené pro obě společnosti. Obě společnosti měly původně stejného obchodního ředitele (Ing. [jméno] [příjmení]) až do roku 2015, kdy rozhodnutím managementu bylo obchodní vedení obou společností odděleno a v každé zřícena samostatná pozice obchodního ředitele (Sales Director), u žalované tuto funkci vykonával [jméno] [příjmení] a ve [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení]. Jelikož [jméno] [příjmení] zastával zároveň i funkci generálního ředitele žalované a zároveň byl i předsedou představenstva a z důvodu časové náročnosti všech uvedených funkcí, bylo následně v roce 2016 rozhodnuto, že pozice obchodního ředitele žalované bude obsazena novou osobou (viz výpověď svědka [příjmení]). 6.) Žalobce byl od 13.7.2009 zaměstnán u [právnická osoba] (dále také jen„[anonymizováno]“) nejprve na pozici Sales Manager, posléze na pozici Operations Manager (viz pracovní smlouva ze dne 13.7.2009). 7.) Na počátku roku 2016 se žalobce zúčastnil výběrového řízení na pozici Sales director – obchodní ředitel žalované zajišťovaného [právnická osoba] (viz také smlouva [číslo] faktury za konzultantské služby ze dne 15.1.2016, 22.3.2016 a 20.4.2016), na základě kterého se žalovaná rozhodla žalobce na uvedenou pozici přijmout, a proto mu dne 8.7.2016 zaslala dokument nazvaný Offer Letter (dále také jen„ Offer Letter“ – viz shodné skutkové vyjádření účastníků). Obsahem Offer Letter byla nabídka zaměstnání žalobci na pozici obchodního ředitele žalované a základní podmínky spolupráce (den nástupu do práce 1. října 2016, výše mzdy a bonusy, místo výkonu práce, poskytnutí služebního vozu, šestiměsíční zkušební doba) s tím, že nabídka je podmíněna úspěšným absolvováním procedury zahrnující i pozitivní vetting (viz Offer Letter ze dne 8.7.2016). Vettingem bylo podle tvrzení žalované důkladné testování každého uchazeče o zaměstnán u žalované za účelem dokreslení osobního a psychologického profilu uchazeče, testuje jeho integritu a posuzuje rizika spojená s jeho přijetím s ohledem na charakter činnosti žalované, jež působí i jako bezpečnostní agentura, tak aby mohlo být posouzeno, zda se daný uchazeč na nabízenou pracovní pozici hodí. Soud však uvěřil žalobci, že mu bylo žalovanou sděleno, že vetting je jen formální náležitost výběrového řízení, když toto tvrzení potvrzuje výpověď svědka [příjmení] [příjmení], že vettigem neprojde max. 15%, týká se to však [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kde se převáží vysoké finanční částky. Žalobce se uvedenou nabídku zaměstnání rozhodl přijmout, což žalované oznámil zasláním podepsaného Offer Letter (viz shodné skutkové tvrzení účastníků) a v této souvislosti také se svým současným zaměstnavatelem [anonymizováno] (v zastoupení generálním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení] a finančním ředitelem Mgr. [jméno] [příjmení]) podepsal dne 28.7.2016 dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni 31.10.2016 (viz dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 28.7.2016). Dne 17.8.2018 však žalovaná v telefonickém hovoru, který za žalovanou vedl generální ředitel [jméno] [příjmení] a byl mu přítomen i personální ředitel žalované [příjmení] [jméno]. [příjmení], sdělila žalobci, že nabídka zaměstnání byla zrušena z důvodů rozhodnutí mateřské [právnická osoba] [anonymizováno] (viz shodné skutkové tvrzení účastníků). [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil žalobci, že bude jednat s ředitelem [anonymizováno] Ing. [příjmení], aby jej vzal zpět (viz výpověď Mgr. [příjmení]) a toto jednání mezi nimi následně skutečně proběhlo (viz výpověď J. [anonymizováno] a Ing. [příjmení]). 8.) Důvodem zrušení nabídky zaměstnání žalobci ze strany žalované byla skutečnost, že dosavadní obchodní ředitelka [anonymizována tři slova] ([právnická osoba] a členka představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] se stala i obchodní ředitelkou žalované. Tomu předcházelo rozhodnutí Ing. [příjmení] odejít ze [právnická osoba] od 1.9.2016 (viz nabídka ze dne 29.7.2016, návrh pracovní smlouvy, mzdový výměr a mail ze dne 4.8.2016 od [jméno] [příjmení], HR ředitelky [právnická osoba]) a tuto skutečnost oznámila žalované dne 8.8.2016, přičemž také rezignovala na funkci členky představenstva žalované (viz výpověď Ing. [příjmení]). Společnost [anonymizováno] se však obávala újmy (ztráty zakázek a neúspěchu v chystaných výběrových řízeních) hrozící jí v důsledku odchodu Ing. [příjmení], kterou považovala za klíčovou osobu společnosti v rámci České republiky, neboť tato měla na sebe navázáno několik největších klientů obou [právnická osoba], například bankovní domy [anonymizována tři slova], [jméno] [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] (viz tabulka top deseti zákazníků [anonymizována tři slova]) a dále [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] Republic, [anonymizována dvě slova] Republik and [příjmení], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] Republic (viz tabulka největších deseti zákazníků [anonymizována tři slova]), tedy s těmito klienty jednala a byla pro ně za [anonymizováno] kontaktní osobou (viz výpověď Mgr. [příjmení]), také prováděla výběrová řízení na nové klienty a byla držitelkou osvědčení NBÚ na stupeň tajné, které bylo pro žalovanou nezbytné z důvodu ochrany utajovaných skutečností při plnění ostrahy jaderných elektráren v České republice zajišťovaných žalovanou (viz výpověď Ing. [příjmení]). Proto se [právnická osoba] rozhodla (rozhodnutí učinili předseda představenstva obou [právnická osoba] [anonymizováno] a bylo schváleno jeho nadřízenými ve [právnická osoba] - viz výpověď Ing. [příjmení] a J. [příjmení]), že je nezbytné udržet Ing. [příjmení], a proto jí navrhla vylepšení stávajících podmínek, spočívajících v navýšení mzdy, nabídce tréninkových a rozvojových programů, konkurenční doložce s finančním dorovnání v případě jejího setrvání u [anonymizováno] po dobu následujících 18 měsíců. Ing. [příjmení] následně uvedenou nabídku [anonymizováno] akceptovala (viz dodatek [číslo] ke smlouvě o výkonu funkce ze dne 13.9.2016 a usnesení o schválení dodatku [číslo] ke smlouvě o výkonu funkce [jméno] [příjmení]) akcionáři žalované ze dne 21.9.2016), když [právnická osoba] akceptovala i její podmínku, že bude obchodní ředitelkou obou dceřiných [právnická osoba] (viz k okolnostem obsazení pozice obchodního ředitele žalované také výpověď Mgr. [příjmení], výpověď Ing. [příjmení]). [příjmení] totiž negativně vnímala odvolání z funkce obchodní ředitelky žalované, nesouhlasila totiž s odůvodněním, že ve funkci nebyla úspěšná a situaci hodnotila jako kariérní posun dolů (viz výpověď Ing. [příjmení]). 9.) Žalobce i přes telefonické sdělení o zrušení nabídky zaměstnání žalované dopisem ze dne opakovaně potvrdil, že nabídku zaměstnání podle dohody od 1.11.2016 přijímá (viz dopis ze dne 24. srpna 2016). Žalovaná v reakci žalobci dopisem ze dne 21.9.2016 sdělila, že příslib zaměstnání nebyl zrušen, situace bude projednávána mezi personálním ředitelem žalované [jméno] [příjmení] a žalobcem na schůzce dne 22.9.2016 a jednání tedy stále probíhá (viz dopis ze dne 21.9.2016). Nato dopisem ze dne 29.9.2016 žalovaná žalobci sdělila, že pozice obchodního ředitele žalované, k níž žalobce obdržel Offer Letter, byla zrušena, o čemž byl žalobce informován při telefonickém hovoru dne 17.8.2016. Žalovaná také odmítla, že by její jednání bylo nepoctivé a sdělila žalobci důvody, které ke zrušení nabídky na pozici obchodní ředitel žalované vedly (obsazení pozice obchodní ředitelky obou dceřiných [právnická osoba] Ing. [příjmení]), přičemž dále uváděla, že by bylo možno uvažovat o podpisu pracovní smlouvy se žalobcem a její následné zrušení ve zkušební době, takový postup však označila jako nedůstojný s tím, že se k němu uchylovat rozhodně nebude. Žalovaná dále sdělila žalobci, že J. [anonymizováno] jednal v této souvislosti s Ing. J. [příjmení], ředitelem [anonymizováno], jak bylo dohodnuto při telefonickém hovoru dne 17.8.2016 (viz dopis ze dne 29.9.2016). 10.) Poté žalobce a [anonymizováno] (v zastoupení generálním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení] a finančním ředitelem Mgr. [jméno] [příjmení]) podepsali dne 31.10.2016 dohodu o zrušení dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 28.7.2016, podle níž pracovní poměr zaměstnance (žalobce) k zaměstnavateli ([anonymizováno]) nadále trvá (viz dohoda o zrušení dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 31.10.2016). 11.) Soud výpovědím Mgr. [příjmení], Ing. [příjmení], J. [anonymizováno] i Ing. [příjmení] uvěřil, neboť tito v podstatných okolnostech vypovídali shodně, jejich výpovědi byly i v souladu s provedenými písemnými důkazy a žádné okolnosti zpochybňující jejich věrohodnost soud nezjistil ani z chování jmenovaných v průběhu výpovědí. Pokud pak některé skutečnosti ve výpovědi J. [anonymizováno] (některé časové údaje, podpis pracovní smlouvy s žalobcem apod.), které byly v rozporu s ostatními provedenými důkazy, je možno to přičítat uplynutí delší doby od popisovaných skutečností, a proto tyto nesrovnalosti podle soudu věrohodnost uvedené výpovědi nezpochybňují. 12.) Podle ust. § 1729 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o.z.“) dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (odst. 1). [příjmení], která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (odst. 2). 13.) Podle ust. § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody - odst. 1). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu (odst. 2). 14.) Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15.) Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.10.2018, č. sp. zn. 25 Cdo 856/2018 z hlediska principu autonomie vůle je zásadní, že vznik případné odpovědnosti za újmu vzniklou ukončením kontraktačního procesu bez spravedlivého důvodu má být spíše výjimkou, nikoliv pravidlem. Posouzení spravedlnosti důvodu, tedy i poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné. Jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase. Nepoctivost jednání nelze spatřovat v tom, zda jednajíc strana druhé straně předestře či nikoli celý proces svých úvah, na jejichž základě ukončila jednání o uzavření smlouvy. 16.) Byť soud dospěl k závěru, že přinejmenším z hlediska žalobce jednání o Smlouvě dospěla do stádia, kdy se žalobci uzavření pracovní smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, ukončení jednání o uzavření této smlouvy ze strany žalované soud neposoudil ve smyslu ust. § 1729 odst. 1 o.z. jako nepoctivé, neboť pro to měla žalovaná spravedlivý důvod. Tímto spravedlivým důvodem byla nutnost nabídnout pozici původně nabízenou žalobci [příjmení] [příjmení], která tím. podmínila své setrvání u žalované, když Ing. [příjmení] byla pro žalovanou klíčovou pracovnicí a její odchod mohl mít za následek ohrožení jejích hospodářských výsledků. I s ohledem na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu je třeba obavu žalované z ohrožení jejích hospodářských výsledků v souvislosti s odchodem Ing. [příjmení], a tedy i potřebu jejího udržení ve [právnická osoba] za cenu vyhovění jejím požadavkům, včetně obsazení pozice obchodní ředitelky žalované, hodnotit jako racionální úvahu, neboť šlo o ohrožení primárního cíle obchodní společnosti, kterým je dosažení zisku. 17.) Nepoctivost jednání žalované pak popírají i okolnosti následující po ukončení jednání o uzavření pracovní smlouvy mezi účastníky, kdy ředitel žalované se žalobci za vzniklou situaci omluvil a u ředitele tehdejšího zaměstnavatele žalobce se přimlouval za zrušení dohody ukončení jeho pracovního poměru, a to bez ohledu, zda jeho intervence byla úspěšná či nikoliv. 18.) Pokud žalobce poukazoval na časový nesoulad mezi sdělením žalované ze dne 17.8.2016 o ukončení jednání o uzavření Smlouvy a podpisem nové smlouvy mezi žalovanou a Ing. [příjmení] v září 2016, lze to vysvětlit vírou žalované v udržení Ing. [příjmení], jak ostatně vyplývá z výpovědi Mgr. [příjmení], že Ing. [příjmení] bylo třeba udržet za každou cenu. Bez ohledu na to však soud dospěl k závěru, že žalovaná ukončila jednání o pracovní smlouvě s žalobcem ze spravedlivých důvodů, až z prokázané skutečnosti, že Ing. [příjmení] se stala v září 2016 opět obchodní ředitelkou žalované, tedy zastávala nadále pozici původně nabízenou žalobci. 19.) Irelevantní pro posouzení věci je pak také skutečnost, zda a příp. kdy žalovaná důvod ukončení jednání o pracovní smlouvě žalobci sdělila, stejně jako rozpory ve vyjádřeních žalované ohledně ukončení či neukončení jednání o uzavření pracovní smlouvy vyplývajících z písemných sdělení žalobci, když podle shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze nepoctivost jednání spatřovat v tom, zda žalovaná žalobci sdělila či nesdělila důvody, na jejichž základě ukončila jednání o smlouvě. 20.) Pokud žalobci v souvislosti s ukončením jednání o uzavření smlouvy vznikla škoda, žalovaná za ni ze shora uvedených důvodů podle ust. § 1729 o.z. neodpovídá, tedy nemá povinnost ji žalobci uhradit. Obdobně to pak platí pro žalobcem požadovanou nemajetkovou újmu, kterou má podle ust. § 2894 odst. 2 o.z. uhradit škůdce jen pokud to stanoví zvlášť zákon, ust. § 1729 o.z. však povinnost nahradit nemajetkovou újmu škůdci (osobě jednající při uzavírání smlouvy nepoctivě) nestanoví. Vzhledem k tomu soud žalobu zcela zamítl (výrok I.). 21.) O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o.s.ř.“). Žalovaná měla s ohledem na zamítnutí žaloby ve věci plný úspěch, a proto jí proti žalobci náleží právo na náhradu nákladů všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 3 000 Kč Tyto náklady tvoří podle ust. § 137 o.s.ř., § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 000 Kč, tvořená částkou 300 Kč za každý z následujících úkonů (vyjádření k žalobě ze dne 8.1.2018 podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (dále také jen„ Vyhlášky“), účast u jednání soudu za každé dvě započaté hodiny ve dnech 4.9.2018, 22.11.2018 v době od 13:35 hod. do 16:40 hod., 21.2.2019, 23.4.2019 od 9:40 hod. do 15:20 hod., 2.7.2019 a 19.9.2019 podle ust. § 1 odst. 3 písm. c) Vyhlášky). 22.) Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.