22 C 208/2016

Rubrum

Smlouva o zprostředkování - výklad, skutečná vůle stran Při interpretaci Smlouvy z hlediska její určitosti pak nelze vycházet pouze z jazykového výkladu označení zprostředkovávané smlouvy v čl. I. odst. 1.1 Smlouvy, ale je třeba použít také výklad systematický a teleologický, tedy zohlednit celé znění citovaného čl. Smlouvy, podle kterého žalovaný projevil vážný zájem převést předmět převodu specifikovaný v bodě I. Smlouvy, tedy rozestavěnou Jednotku. Byť v tomto případě žalobkyně, pravděpodobně používající vzor smlouvy, upravila tento vzor správným způsobem, tedy ve Smlouvě výslovně neuvedla, že obstará pro žalovaného příležitost k uzavření smlouvy o převodu práv a povinností ze SB ze žalovaného a jeho manželky na třetí osobu, je však nepochybné, že skutečnou vůlí obou účastníků této Smlouvy bylo uzavřít smlouvu s takovým obsahem. To vyplývá jednak z okolností uzavření této smlouvy a následného chování účastníků, ale především z tvrzení žalovaného při jednání soudu.

Výrok

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou v právní věci žalobkyně: M. a.s., se sídlem P., IČO: XY, zastoupené Mgr. P. H., advokátem se sídlem O., proti žalovanému:

V. I., nar.

X. Y.XXYY, ruský státní příslušník, s povoleným pobytem cizince na území České republiky, hlášen na adrese P., zastoupenému JUDr. J. K., advokátem, se sídlem P., o zaplacení 100.000,- Kč s příslušenstvím,

Odůvodnění

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 100.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 100.000,- Kč od 30.3.2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 36.670,- Kč, a to k rukám Mgr. P. H., advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30.5.2016 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 100.000,- Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené provize ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne 9.9.2015. Žalobkyně dále uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 9.9.2015 nevýhradní dohodu o zprostředkování a poskytování služeb, číslo zakázky X, a to na dobu určitou do 9.12.2015 (dále také jen „Smlouva“). Žalobkyně touto Smlouvou měla žalovanému opatřit zájemce, na kterého žalovaný hodlal postoupit smlouvu o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví jednotky, kterou spolu s manželkou uzavřel dne 9.4.2015 se společností C. a.s. (dále jen „SB“) a jejímž předmětem byl budoucí převod jednotky za společnosti C a.s. na žalovaného a jeho manželku. Tato skutečnost byla promítnuta i v náběrovém listě, který žalovaný podepsal se žalobkyní ve stejný den jako Smlouvu. Žalobkyně ihned po uzavření Smlouvy začala plnit své povinnosti, ke kterým se ve Smlouvě zavázala, tedy investovala nemalé náklady do propagace předmětu převodu, a to na placených webových serverech, dále vynaložila náklady na vytištění katalogů a letáků obsahujících nabídku předmětu převodu, na činnost realitního makléře a na činnost call centra, kam volají eventuální zájemci o předmět převodu. Dne 1.10.2015 žalobkyně uzavřela s vážným zájemcem o převod M. B. dohodu o zprostředkování koupě nemovitosti a poskytování služeb a jmenovaný v této souvislosti složil na účet žalobkyně blokační úhradu ve výši 100.000,- Kč. Následně pak byla na popud žalovaného mezi ním a jeho manželkou a panem B. uzavřena dne 7.12.2015 smlouva o úschově kupní ceny za účasti schovatele JUDr. I. E. S., na jejímž základě složil pan B. sjednanou částku kupní ceny do úschovy. Žalobkyně také zajistila souhlas společnosti C. a.s. k postoupení SB na pana B.. Jelikož tím žalobkyně opatřila žalovanému vážného zájemce o nabytí předmětu převodu, vzniklo jí podle čl. II. odst. 2.2 Smlouvy právo na provizi ve výši 100.000,- Kč, a to přesto, že si žalovaný nebo jeho manželka prodej následně rozmysleli. Přestože žalobkyni vznikl podle Smlouvy z důvodu neposkytnutí součinnosti potřebné ke zdárnému dokončení případu též nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši provize, její uhrazení žalobkyně nežádá. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 12.2.2016 k zaplacení částky ve výši 100.000,- Kč, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy dne 22.3.2016. Žalovaný však uvedenou částku žalobkyni dosud neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 17.4.2016. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že Smlouva byla uzavřena po naléhání žalobkyně mimo její obchodní prostory restauraci rychlého občerstvení McDonald's a žalovanému nebyl dostatečně vysvětlen její obsah, přestože je v uvedeném právním vztahu spotřebitelem, tedy slabší smluvní stranou. Dále uvedl, že Smlouvu považuje za neplatnou, neboť jejím předmětem mělo být zprostředkování uzavření kupní smlouvy či smlouvy o smlouvě budoucí kupní, jak z této Smlouvy vyplývá, to však nebylo možné, neboť žalovaný nebyl vlastníkem předmětného bytu. Závazek žalovaného uhradit žalobkyni provizi podle Smlouvy platně nevznikl i z důvodu, že tato Smlouva nebyla uzavřena oběma manželi, tak jako SB. Žalobkyně pak podle žalovaného nesplnila ani svou povinnost ze zprostředkovatelské smlouvy, tedy nezprostředkovala mu možnost k uzavření zprostředkovávané smlouvy s ohledem na skutečnost, že mu ve lhůtě trvání Smlouvy nepředložila návrh zprostředkovávané smlouvy a v řízení pak ani neprokázala, že zajistila souhlas developera s uzavřením zprostředkovávané smlouvy. V případě, že by soud Smlouvu shledal platnou, pak závazek ze Smlouvy zanikl podle ust. § 2453 NOZ, jelikož zprostředkovávaná smlouva nebyla uzavřena ve lhůtě, na kterou byla tato Smlouva uzavřena. V takovém případě zaniklo i právo žalobkyně na provizi. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Ze Smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví jednotky ze dne 9.4.2015 (SB) soud zjistil, že se jí budoucí prodávající společnost C. a.s., se sídlem P. a budoucí kupující manželé V. I., rodné číslo XY a G. I., rodné číslo XY, oba bytem P., zavázali, že za podmínek uvedených v této Smlouvě uzavřou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod a) jednotky číslo X umístěné v 2. nadzemním podlaží budovy (nazvané „A. K., dům, jehož výstavbu provádí společnost C. a.s. jako investor na jeho pozemcích), o dispozici 4+kk o celkové výměře 89,10 m2 + zasklená lodžie o výměře cca 11,30 m2 a balkon o výměře cca 4,39 m2 včetně příslušenství bytu – sklípku č. XY o výměře cca 6,84m2 a s příslušným spoluvlastnickým podílem na nemovité věci ve výši poměru velikosti podlahové plochy převáděného bytu k podlahovým plochám všech bytů a nebytových prostor v budově stanovené v prohlášení (dále jen „Jednotka“), b) příslušného spoluvlastnického podílu na přípojkách vodovodu a kanalizace, které budou vybudovány pro bytový dům vystavěný v rámci projektu A.K. a c) příslušného spoluvlastnického podílu na pozemcích budoucím prodávajícím vymezené k prodeji společně s Jednotkou a se všemi jeho součástmi a příslušenstvími (dále vše také „Předmět převodu“). Z listiny ze dne 9.9.2015 podepsané žalovaným, označené žalobkyní jako „náběrový list“ soud zjistil, že zakázka evidenční číslo XX se týká prodeje tam specifikovaného bytu ve výstavbě, resp. Jednotky, jejíž kolaudace bude v říjnu 2016, a tedy se jedná o postoupení zakoupené smlouvy. Z dohody o zprostředkování č. XX ze dne 1.10.2015 uzavřené mezi žalobkyní jako zprostředkovatelkou, zastoupenou makléřem N. L. a M. B. jako zájemcem soud zjistil, že se v ní žalobkyně zavázala obstarat zájemci příležitost uzavřít kupní smlouvu/smlouvu o budoucí kupní smlouvě k bytu ve výstavbě (Jednotce) podle SB za cenu včetně provize zprostředkovatele ve výši 6.300.000,- Kč. Blokační úhrada byla stanovena ve výši 100.000,- Kč. Ze Smlouvy o úschově ze dne 7.12.2015 uzavřené mezi schovatelem JUDr. I.E.S. advokátkou, uschovatelem M.B. a oprávněnými V.I. a G.I. soud zjistil, že předmětem této smlouvy je úschova peněžní částky ve výši 1.659.200,- Kč u schovatele JUDr. I.E.S., advokátky, za účelem jejího vydání touto smlouvou určeným oprávněným osobám při splnění podmínek uvedených v této smlouvě. Částka složená do úschovy je určena na převod práv a povinností v souvislosti s koupí Jednotky, která je ve výstavbě a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích. Částku z advokátní úschovy je schovatel povinen vydat oprávněným osobám po předložení smlouvy o převodu práv a povinností ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví Jednotky. Z nevýhradní dohody o zprostředkování a poskytnutí služeb č. XX ze dne 9.9.2015 (Smlouva) uzavřené mezi žalobkyní jako zprostředkovatelkou a žalovaným jako klientem soud zjistil, že tato dohoda se uzavírá na dobu do 9.12.2015 (bod IV. Smlouvy). Vzhledem k tomu, že klient projevil vážný úmysl převést Jednotku, žalobkyně se zavázala vykonávat činnost, na jejímž základě vznikne žalovanému příležitost uzavřít kupní smlouvu/smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu/smlouvu o budoucí kupní smlouvě/smlouvu o budoucí smlouvě o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu se zájemcem o nabytí Jednotky, a to za cenu včetně provize 6.300.000,- Kč (čl. I. odst. 1.1 Smlouvy). Klient touto Smlouvou zmocňuje zprostředkovatele k tomu, aby se zájemcem uzavřel dohodu o zprostředkování koupě nemovitosti a poskytování služeb, respektive dohodu o zprostředkování převodu družstevního podílu v bytovém družstvu a poskytování služeb a přebíral od něho případnou blokační úhradu. Klient uděluje zprostředkovateli plnou moc k jednáním se zájemcem, která jsou vhodná či nutná k uzavření zprostředkovávané smlouvy (čl. I odst. 1.2 Smlouvy). V případě, že zprostředkovatel opatří klientovi příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy mezi zájemcem a klientem, je klient povinen zaplatit zprostředkovateli provizi uvedenou v bodě III. Smlouvy, tedy částku 100.000,- Kč (článek II. odst. 2.2 smlouvy). Účastníci Smlouvy sjednávají, že nárok na provizi vznikne zprostředkovateli i v situaci, kdy bude zprostředkovávaná smlouva uzavřena do jednoho roku po skončení této Smlouvy, pokud bude uzavřena mezi klientem a osobou opatřenou zprostředkovatelem, popřípadě osobou jednající ve shodě s osobou opatřenou zprostředkovatelem, osobou blízkou a podobně či pokud zprostředkovatel jinak prokazatelně přispěje k uzavření Zprostředkovávané smlouvy (článek II. odst. 2.

4. Smlouvy). Klient bere na vědomí, že zprostředkovatel vykonává činnost na své náklady, že odměna mu náleží pouze tehdy, pokud opatří klientovi příležitost k uzavření Zprostředkovávané smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému se zprostředkovatel a klient dohodli, že v případě, že klient poruší povinnost uvedenou v odstavci 2.5, 2.6, 2.7, 5.2 nebo 5.

3. Smlouvy, je povinen zaplatit zprostředkovateli smluvní pokutu ve výši provize (článek III. odst. 1 Smlouvy). Klient je povinen poskytnout součinnost potřebnou ke sjednání a uzavření zprostředkovávané smlouvy se zájemcem a k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, zejména je povinen umožnit zprostředkovateli provádět prohlídky se zájemci, účastnit se jednání se zájemcem a zprostředkovatelem a svým jednáním nemařit zprostředkovatelskou činnost zprostředkovatele (čl. II. odst. 2.

5. Smlouvy). Z výzvy k úhradě ze dne 12.2.2016 soud zjistil, že jí žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 100.000,- Kč, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy, v opačném případě se bude domáhat svých práv soudní cestou. Z poštovního podacího archu ze dne 12.2.2016 soud zjistil, že téhož dne byla uvedená výzva zaslána žalovanému na adresu P. Z výzvy ze dne 17.3.2016 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 100.000,- Kč podle Smlouvy ze dne 9.9.2015, a to ve lhůtě do sedmi dnů od doručení této výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne 21.3.2016 soud zjistil, že tuto výzvu zaslala žalobkyně žalovanému dne 21.3.2016 a z aplikace sledování zásilek České pošty s.p. soud zjistil, že byla doručena žalovanému dne 22.3.2016. Z e-mailové korespondence N. L, jednající za žalobkyni a žalovaného z období od 14.1.2016 do 21.1.2016 soud zjistil, že k uzavření smlouvy o převodu práv a povinností ze SB nedošlo z důvodu nesouhlasu manželky žalovaného s prodejem Jednotky. Dále soud zjistil, že developer C. a.s. s převodem počítá. Soud dále zamítl návrhy na provedení důkazů výslechem svědků L., B. a Mgr. Ch., ale i návrhem zprostředkovávané smlouvy, neboť skutečnosti, které měly být uvedenými svědeckými výpověďmi prokázány, má soud za prokázané z jiných v řízení provedených listinných důkazů a nebo jimi stejně jako v případě návrhu zprostředkovávané smlouvy měly být prokázány skutečnosti pro posouzení této věci irelevantní. Podle ust. § 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2). Podle ust. § 555 NOZ se právní jednání posuzuje podle svého obsahu (odst. 1). Podle ust. § 556 NOZ, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2). Podle ust. § 574 NOZ na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle ust. § 2445 NOZ smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (odst. 1). Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování (odst. 2). Podle ust. § 2453 NOZ závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána, může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených ustanovení NOZ soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli dne 9.9.2015 Smlouvu č. XX, která je smlouvou o zprostředkování podle ust. § 2445 odst. 2 NOZ. Přestože žalovaný namítal neplatnost této Smlouvy z více důvodů, soud jeho námitku posoudil jako nedůvodnou. Žalovaný sice namítal, že žalobkyně na něj naléhala, aby Smlouvu podepsal, což se stalo v restauraci rychlého občerstvení McDonald´s, ale nebyl mu vysvětlen obsah smlouvy, ač se tak mělo stát, protože Smlouvu uzavřel jako spotřebitel, ale ani k výzvě soudu nijak nespecifikoval, která konkrétní část smlouvy mu nebyla vysvětlena, navíc uvedené skutečnosti nemají bez dalšího na platnost Smlouvy vliv, a to ani za situace, že žalovaný uzavíral Smlouvu jako spotřebitel. Neplatnost Smlouvy nemá za následek ani žalovaným namítaná nepřesnost předmětu smlouvy, tedy co mělo být předmětem zprostředkování, v důsledku toho i nesrozumitelnost Smlouvy, a to zejména pro cizince. Soud především konstatuje, že Smlouva není nesrozumitelná, a to ani žalovanému, neboť je vyhotovena v českém jazyce a žalovaný při jednání soudu uvedl, že český jazyk ovládá. Při interpretaci Smlouvy z hlediska její určitosti pak nelze vycházet pouze z jazykového výkladu označení zprostředkovávané smlouvy v čl. I. odst. 1.1 Smlouvy, ale použít také výklad systematický a teleologický, tedy zohlednit celé znění citovaného čl. Smlouvy, podle kterého žalovaný projevil vážný zájem převést předmět převodu specifikovaný v bodě I. Smlouvy, tedy rozestavěnou Jednotku. Podle ust. § 556 odst. 2 NOZ je však třeba právní jednání (tedy i smlouvu) vyložit podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Byť v tomto případě žalobkyně, pravděpodobně používající vzor smlouvy (dle znění Smlouvy žalobkyně zprostředkuje uzavření kupní smlouvy/smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu/smlouvy o budoucí kupní smlouvě/smlouvy o budoucí smlouvě o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu), neupravila tento vzor správným způsobem, tedy ve Smlouvě výslovně neuvedla, že obstará pro žalovaného příležitost k uzavření smlouvy o převodu práv a povinností ze SB ze žalovaného a jeho manželky na třetí osobu (dále také jen „Zprostředkovávaná smlouva“), je však nepochybné, že skutečnou vůlí obou účastníků této Smlouvy bylo uzavřít smlouvu s takovým obsahem. To vyplývá jednak z okolností uzavření této smlouvy a následného chování účastníků (viz tzv. náběrový list ze dne 9.9.2015, smlouva o úschově ze dne 7.12.2015), ale především z tvrzení žalovaného při jednání soudu dne 8.12.2016. S přihlédnutím ke shora uvedenému, dále k ust. § 574 NOZ, podle kterého je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, ale i s ohledem na judikaturu Ústavního soudu v obdobné věci (např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3900/12 ze dne 28. února 2013), který s ohledem na okolnosti uzavření smlouvy a následného chování stran označil závěr soudů o neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu neurčitého vymezení předmětu nájmu za extrémně formalistický (nájemní smlouva tehdy nemusela být uzavřena písemně stejně jako zprostředkovatelská smlouva), dospěl soud k závěru, že Smlouva není neurčitá a tedy ani neplatná. V této souvislosti soud dále konstatuje, že s ohledem na odlišné znění ust. § 556 NOZ a § 35 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 pak již nelze argumentovat, jak to činí žalovaný, tím, že „smlouva by měla být vykládána především podle jejího obsahu a výkladová pravidla použít až tehdy, když tento obsah není jasný“. Žalovaný má pravděpodobně na mysli skutečnost, že podle ust. § 35 zák. č. 40/1964 Sb. bylo možno k vůli účastníků právního úkonu (dle terminologie NOZ právního jednání) přihlédnout pouze tehdy, pokud nebyla-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Toto ustanovení však již v NOZ chybí a i právní jednání vyjádřené slovy je třeba primárně posoudit ve smyslu ust. § 556 NOZ podle skutečné vůle účastníků. Navíc i zdánlivé právní jednání z důvodu jeho neurčitosti či nesrozumitelnosti je možno podle ust. § 553 NOZ dodatečně vyjasnit, k vadě se potom nepřihlíží a hledí se, jako by tu právní jednání bylo od začátku. Neplatnost Smlouvy pak nezpůsobuje ani skutečnost, že Smlouvu uzavřel pouze žalovaný, byť SB byla uzavřena nejen žalovaným, ale i jeho manželkou. Uzavření zprostředkovatelské smlouvy však není jednáním, které by se bezprostředně dotýkalo společné věci, tou by byla až Zprostředkovávaná smlouva, kterou měla žalobkyně připravit pro žalovaného a kterou by museli uzavřít jak žalovaný tak i jeho manželka, neboť oba byli účastníci SB a oba se tedy jako budoucí kupující zavázali s C. a.s. uzavřít v budoucnu kupní smlouvu na nemovitosti tam uvedené, které by se poté staly součástí jejich společného jmění manželů (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. června 2007, sp. zn. 33 Odo 533/2005, který na tuto věc dopadá, přestože zprostředkovávanou smlouvou v uvedeném případě byla kupní smlouva a nikoliv Zprostředkovávaná smlouva). Jelikož Smlouva byla platně uzavřena, vznikl z ní pro žalobkyni závazek obstarat žalovanému příležitost k uzavření Zprostředkovávané smlouvy a pro žalovaného závazek zaplatit za to žalobkyni provizi ve výši 100.000,- Kč (čl. II. odst. 2.2 Smlouvy a bod III. Smlouvy). Žalobkyně uzavřela se zájemcem o práva a povinnosti žalovaného a jeho manželky ze SB M. B. smlouvu o zprostředkování č. XX ze dne 1.10.2015 a jmenovaný poté uhradil žalobkyni i blokační zálohu ve výši 100.000,- Kč. M. Brožka dále s žalovaným a jeho manželkou uzavřel dne 7.12.2015 i smlouvu o úschově částky 1.659.200,- Kč, která byla částí ceny za převod práv a povinností ze smlouvy o SB. Soud uvedené skutečnosti posoudil tak, že žalobkyně ve smyslu čl. II. odst. 2.2 Smlouvy opatřila žalovanému příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy, a proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni provizi ve výši 100.000,- Kč. Přestože soud dospěl k závěru, že žalobkyně zajistila i souhlas developera C. a.s. s převodem práv a povinností žalovaného a jeho manželky ze SB (vyplývá to z emailové korespondence účastníků) a žalobkyně hodlala předložit žalovanému k podpisu i Zprostředkovávanou smlouvu, i kdyby tomu tak nebylo, nemělo by to na povinnost žalovaného uhradit žalobkyni provizi vliv. Uvedené skutečnosti totiž podle Smlouvy nebyly podmínkou pro vznik práva žalobkyně na provizi, navíc podmínky vzniku tohoto práva podle čl. II odst. 2.2 Smlouvy žalobkyně splnila ještě před uplynutím lhůty trvání smlouvy dne 9.12.2015, a to nejpozději dne 7.12.2015, kdy došlo k uzavření smlouvy o úschově. Ať už k uzavření Zprostředkovávané smlouvy nedošlo z důvodu, že se žalovaný obával o platnost převodu na základě Zprostředkovávané smlouvy, jak tvrdil, nebo z důvodu neochoty manželky žalovaného uzavřít Zprostředkovávanou smlouvu, jak vyplývá z důkazu emailovou korespondencí, šlo v každém případě o důvody na straně žalovaného. Protože žalobkyně vyvíjela činnost k uzavření zprostředkovávané smlouvy, tedy své povinnosti ze Smlouvy plnila, nelze jí skutečnost, že k uzavření Zprostředkovávané smlouvy nedošlo, klást k tíži, a proto žalovanému vznikla podle čl. II. odst. 2.2 Smlouvy a bodu III. Smlouvy povinnost uhradit žalobkyni sjednanou provizi ve výši 100.000,- Kč. Přestože žalovaný také zpochybňoval, zda a jaké žalobkyni vznikly náklady na zprostředkování, tato skutečnost je pro posouzení výše sjednané odměny zcela irelevantní, neboť výše odměny byla sjednána ve Smlouvě pevnou částkou (bod III. Smlouvy). Závazek žalovaného zaplatit žalobkyni provizi nezanikl ani podle ust. § 2453 NOZ, neboť předmětem Smlouvy nebylo zprostředkování uzavření smlouvy s třetí osobou, ale pouze zprostředkování možnosti takovou smlouvu s třetí osobou uzavřít, tedy doba platnosti Smlouvy do 9.12.2015 se nevztahuje na uzavření Zprostředkovávané smlouvy, ale pouze na sjednání možnosti uzavření Zprostředkovávané smlouvy, k čemuž v této lhůtě jak uvedeno výše došlo. Splatnost závazku žalovaného uhradit žalobkyni provizi nebyla ve Smlouvě sjednána, a proto nastala podle ust. § 1958 NOZ dne 29.3.2016, tedy uplynutím sedmidenní lhůty stanovené žalovanému ve výzvě žalobkyně ze dne 17.3.2016, která byla žalovanému doručena dne 22.3.2016. Jelikož žalovaný pohledávku žalobkyně ani poté neuhradil, je podle ust. § 1968 a 1970 NOZ od 30.3.2016 v prodlení a žalobkyně má proto právo od uvedeného data i na zaplacení úroků z prodlení, a to ve výši 8,05% ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 36.670,- Kč (výrok II.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000,- Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 5.100,- Kč za úkon právní služby stanovená podle ust. § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 100.000,- Kč, celkem za následující úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, předžalobní výzva podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, vyjádření k odporu žalovaného ze dne 10.10.2016 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu a účast u jednání soudu dne 8.12.2016 podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu) částka ve výši 25.500,- Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč za každý úkon podle ust. § 13 odst. 3 adv. tarifu, celkem částka ve výši 1.500,- Kč a náhrada 21% DPH ve výši 5.670,- Kč podle ust. § 137 o.s.ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Rubrum