25 C 44/2018

Rubrum

Spotřebitelský úvěr. Písemná forma. Bezdůvodné obohacení. Občanský zákoník u smluv uzavíraných distančně pomocí elektronických prostředků podmiňuje zachování písemné formy tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Výpis z účtu, samotný fakt platby z účtu, ale ani kliknutí na elektronický formulář„ stisknutím virtuálního tlačítka“ nezachycují nejen osobu, která platbu činí, ale ani samotný obsah právního úkonu.

Výrok

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] se sídlem [adresa], zastoupeného [anonymizována dvě slova], Ph.D., advokátem se sídlem [adresa], proti žalovanému: [jméno] [příjmení], nar. [datum], [rodné číslo], bytem [adresa], o zaplacení 3.908 Kč s příslušenstvím,

Odůvodnění

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.999 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od 1.7.2017 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba žalobce se co do částky 1.909 Kč s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od 1.4.2017 do zaplacení a co do 8,05% úroku z prodlení p.a. z částky 1.999 Kč za dobu od 1.4.2017 do 30.6.2017 zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 1.11.2017 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 3.908 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1.4.2017 do zaplacení. V návrhu uvádí, že účastníci mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 27.12.2016 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si měli ujednat, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu]. Žalovaný při uzavírání smlouvy poskytl žalobci kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 2.000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. V bodě 4. a násl. smlouvy je ujednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/3 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaný má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaný povinen platit splátky úvěru žalobci bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalobce dle bodu 4. smlouvy zasílá žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalovanému zasílán s předstihem před datem splatnosti. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 400 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 1.145 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobce eviduje částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 0 Kč. V souladu s čl. 6 smlouvy byla případná částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobce v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1.4.2017 v prodlení. Žalobci tak měl vzniknout nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 3.908 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dlužnou částku i přes výzvu žalobce ze dne 9.6.2017 neuhradil. Podáním ze dne 20.11.2018 žalobce doplnil, že žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 2.000 Kč, poplatkem za čerpání úvěru ve výši 400 Kč, úrokem ve výši 1.145 Kč a smluvní pokutou 363 Kč. Totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy byla ověřena platbou ve výši 1 Kč z účtu žalovaného s uvedením rodného čísla žalovaného a se zprávou„ souhlasím se SUU“; tato platba byla učiněna z účtu žalovaného č. [bankovní účet] dne 27.12.2016. Dále podle žalobce Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne 27.12.2016, a je tak ve smyslu ustanovení § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzavřena písemně, neboť podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 občanského zákoníku navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Smlouva je uložena na trvalém nosiči dat a umožňuje žalovanému uchování obsahu smlouvy, využívání tohoto obsahu a reprodukci tohoto obsahu v nezměněné podobě. Text smlouvy je uložen na serveru žalobce a v uživatelském účtu žalovaného. Totožnost žalovaného je již při uzavírání Smlouvy o uživatelském účtu, na níž uzavření této smlouva bezprostředně navazuje, ověřena platbou ve výši 1 Kč z účtu žalovaného s uvedením rodného čísla žalovaného a zprávou„ souhlasím s SUU“. Tato platba byla učiněna z účtu žalovaného č. [bankovní účet] dne 27.12.2016. Smluvní ujednání včetně ujednání o poplatku za čerpání úvěru a smluvní pokutě byla mezi žalovaným a žalobcem učiněna elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a navíc jsou záznamy zachyceny posloupně a systematicky, a došlo také k určení osoby, která právní úkon učinila. Podle žalobce je nepochybné, že smlouva byla ve smyslu ustanovení § 562 občanského zákoníku uzavřena písemně. Smlouva byla stranami elektronicky podepsána. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky prostřednictvím svého uživatelského účtu dle smlouvy o uživatelském účtu uzavřené též dne 27.12.2016, a to uvedením uživatelského jména a hesla. Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Tímto způsobem je definován pojem elektronického podpisu zákonem o elektronickém podpisu. Dle komentáře k ustanovení § 40 starého občanského zákoníku (z něhož současná právní úprava vychází) zákon o elektronickém podpisu nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje čtyři základní druhy. Je vyzdvihována technologická neutralita zákona, když právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Tímto (obyčejným, prostým) elektronickým podpisem tedy může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. K tomuto výkladu se přiklonilo i bývalé Ministerstvo informatiky ČR. Podpis má kromě identifikační funkce mít i funkci autentizační (měl by tedy sloužit k ověření,„ že subjekt je tím, za koho se prostřednictvím identity vydává“). Míra spolehlivosti autentizace je různá u různých druhů podpisu (od nízké míry spolehlivosti, např. u mechanické náhrady podpisu otiskem razítka, přes podpis vlastnoruční, podpis úředně ověřený až po zaručený elektronický podpis). Různá míra spolehlivosti autentizační funkce však nemá vliv na platnost podpisu, a tedy i písemného právního úkonu. K tomuto se přiklání i právní praxe. Tím, že se žalovaný použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásil do uživatelského účtu systému žalobce a následně odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy (a ujednání o smluvní pokutě v ní obsažených), došlo k uzavření písemné smlouvy jako takzvané clikthrough smlouvy. Clickthrough smlouvami se nazývají smlouvy, které„ byly uzavřeny kliknutím, to znamená„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na server strany žalobce a do uživatelského rozhraní žalovaného byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Jde i o písemný právní úkon, neboť je podepsán. Modelu clickthrough bývá v praxi pro uzavírání smluv užíváno velice často a intenzivně při různorodé obchodní činnosti v prostředí internetu (internetové obchody se zbožím, poskytování služeb, poskytování práv k nehmotným statkům apod.). Nepřiznání účinků takto uzavřené smlouvě by mělo dalekosáhlé negativní důsledky pro jakoukoliv hospodářskou činnost v prostředí internetu a ekonomiku vůbec. I pokud by soud nevzal za prokázané, že došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaným, šlo by o bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, jelikož by se v případě peněžních prostředků ve výši 2.000 Kč poskytnutých na účet žalovaného žalobcem jednalo o plnění bez právního důvodu. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 30.11.2017 č. j. EPR 266479/2017 – 5 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 15.1.2018 č. j. EPR 266479/2017 – 8 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Soud nařídil na 28.11.2018 jednání. Žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výpis z obchodního rejstříku žalobce, kopie občanského průkazu žalovaného, výpis k revolvingovému úvěru z 10.1.2017, k 10.5.2017, k 10.3.2017, k 10.2.2017, k 10.4.2017, smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] z 27.12.2016, podací arch ze dne 9.6.2017, předžalobní upomínka právního zástupce žalobce ze 7.6.2017, výpis z podnikatelského konta [jméno] [příjmení] [anonymizováno] za období od 1.12.2016 do 31.12.2016, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, poskytnutí údajů z registru obyvatel z moci úřední ohledně žalovaného na, výpis z centrální evidence obyvatel ohledně žalovaného, výpis z podnikatelského konta [jméno] [příjmení] [anonymizováno] za období od 1.12.2016 do 31.12.2016. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám Podle § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jenom pro ilustraci poukazuje soud na ustanovení z. č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (od 1.12.2016), které upravuje náležitosti úvěrových smluv u spotřebitelských úvěrů. Podle § 104 odst.1 tohoto zákona smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 z.č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle odst. 2 v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. Podle § 106 odst. 1 z.č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k ) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s ) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z výpisu z Podnikatelského konta [jméno] [příjmení] [anonymizováno] č. 012 (s .115 ze 142) za období od 1.12.2016 do 31.12.2016 soud zjistil, že dne 27.12.2016 došla na účet č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno„ [jméno] [příjmení]“ částka 1 Kč se zprávou pro příjemce„ [číslo] Souhlasím se SUU“ a s variabilním symbolem [číslo]. Z výpisu z Podnikatelského konta [jméno] [příjmení] [anonymizováno] č. 012 (s .118 ze 142) za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne 27.12.2016 na číslo účtu [bankovní účet] byla zaslána z účtu č. [bankovní účet] částka 2.000 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 10.5.2017 [číslo] vyplývá, že dlužná částka k tomuto dni činila [částka]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] ve spojení s podacím archem soud považuje za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě částky 7.111 Kč do 30.6.2017; z podacího archu vyplývá, že upomínka byla odeslána dne 9.6.2017. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal uzavření platné smlouvy o revolvingovém úvěru mezi žalobcem a žalovaným. Předložená smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (ze dne 27.12.2016 mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]) neobsahuje podpisy stran a byť se na ni žalobce v žalobních tvrzeních odvolává, bez podpisů stran ji nelze považovat za platně uzavřenou smlouvu o úvěru. V návrhu žalobce na druhou stranu tvrdí, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků, avšak jak v doplnění žaloby ze dne 20.11.2018 sám odkazuje na ustanovení § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, toto ustanovení podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Výpis z účtu, samotný fakt platby z účtu, ale ani kliknutí na elektronický formulář„ stisknutím virtuálního tlačítka“ nezachycují nejen osobu, která platbu činí, ale ani samotný obsah právního úkonu. Z účtu vedeného na jméno žalovaného byla skutečně zaslána na účet číslo [bankovní účet] (z provedených důkazů ani nevyplývá, komu tento účet náleží) částka 1 Kč s textem„ souhlasim s SUU“, není však možné dojít k závěru, že by takovýto důkaz prokazoval uzavření platné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobcem či právním předchůdcem žalobce a žalovaným, neboť z platby [částka] označené textem„ souhlasim s SUU“ nelze dovodit, že takováto platba znamená souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami, tím méně se zněním všeobecných obchodních podmínek předložených žalobcem v tomto řízení. Dále je třeba si uvědomit, že i když bankovní účet, z něhož byla částka 1 Kč poslána, může být účtem vedeným na jméno žalovaného, žalovaný nemusí být jediným disponentem s tímto účtem a předmětnou platbu může zaslat třetí osoba (dokonce i bez vědomí majitele účtu), jak se také opakovaně v některých jiných řízeních již stalo. Zvláště u případných plateb z elektronického bankovnictví nelze tímto způsobem vůbec prokazovat, že se jedná o projev vůle žalovaného, neboť elektronickou platbu může zaslat kterákoliv osoba znalá příslušných přihlašovacích údajů k danému elektronickému účtu. Na základě provedených důkazů tak soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru tvrzeného znění. Žalobce v řízení předložil pouze text smlouvy o revolvingovém úvěru, který je opatřen podpisem za [právnická osoba] – podpis žalovaného, či jakýkoli jiný důkaz o tom, že žalovaný projevil vůli k uzavření této smlouvy tohoto obsahu, žalobce nepředložil, přičemž zákon č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru dokonce vyžaduje k zajištění ochrany spotřebitele u spotřebitelského úvěru písemnou formu. Absentuje tak jasný, vážný a srozumitelný projev vůle žalovaného směřující k uzavření této smlouvy, nadto nelze osobu žalovaného spolehlivě určit. Soud tedy nemá za důvodný požadavek na zaplacení smluvní pokuty, úroku ani poplatku, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která měla být důvodem jejich vzniku. Žalobce však v řízení prokázal, že na účet č. [bankovní účet] označený jménem žalovaného byla zaslána dne 27.12.2016 částka 2.000 Kč, když navíc předložil kopii občanského průkazu žalovaného a části výpisu z účtu, z něhož byla tato částka odeslána, přičemž žaloba byla žalovanému doručena a žalovaný se k ní nijak nevyjádřil, ač jí osobně převzal, takže lze považovat za pravděpodobné, že účet číslo [bankovní účet] náleží žalobci, že s žalovaným vstoupil do kontaktu a účet č. [bankovní účet] náleží žalovanému, tedy že žalobce skutečně zaslal žalovanému částku 2.000 Kč. S ohledem na shora uvedené závěry o absenci smlouvy posoudil soud toto plnění jako plnění bez právního důvodu, a tedy jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které byl žalovaný žalobci povinen vydat bez zbytečného odkladu poté, co byl k tomu vyzván. Žalobce uvedl, že od žalovaného obdržel částku 1 Kč, soud proto tuto částku odečetl od částky 2.000 Kč a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 1.999 Kč jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve zbývající žalované částce byla žaloba zamítnuta. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalobce prokázal, že žalovanému dne 9.6.2017 zaslal předžalobní upomínku představující výzvu k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. S ohledem na zákonnou domněnku doručení se má za to, že tato výzva byla žalovanému doručena třetí den po jejím odeslání, tedy 12.6.2017. Tento den se tedy považuje za den, kdy žalobce uplatnil u žalovaného svou pohledávku a vyzval ho k jejímu zaplacení ve lhůtě do 30.6.2017. Žalovaný byl povinen bezdůvodné obohacení vydat do 30.6.2017, od 1.7.2017 je tedy v prodlení s plněním svého závazku. Proto mu soud uložil zaplacení zákonného úroku z prodlení od 1.7.2017 do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce měl v řízení úspěch pouze částečný, když žalobě bylo vyhověno co do částky 1.999 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 1.909 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu je tedy přibližně stejný, a soud proto rozhodl tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Rubrum