30 C 221/2018
Právní věta
Soud dal ve svých úvahách o vypořádání spoluvlastnictví přednost historickému vztahu rodiny žalovaných k vypořádávanému majetku a jejich bytové potřebě a přikázal spoluvlastnický podíl do majetku žalované číslo 3) v situaci, kdy prokázala svou schopnost vyplatit spoluvlastnický podíl žalobce.
Citované zákony (8)
Rubrum
Soud dal ve svých úvahách o vypořádání spoluvlastnictví přednost historickému vztahu rodiny žalovaných k vypořádávanému majetku a jejich bytové potřebě a přikázal spoluvlastnický podíl do majetku žalované číslo 3) v situaci, kdy prokázala svou schopnost vyplatit spoluvlastnický podíl žalobce.
Výrok
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Martinem Slováčkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) [jméno] [příjmení], narozen [datum], 2) [jméno] [příjmení], narozena [datum], 3) [jméno] [příjmení], narozena [datum], všichni bytem [adresa], všichni zastoupení Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
Odůvodnění
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [jméno] [jméno], [rodné číslo], k ideální 1/8 pozemku parcelního čísla [číslo] s budovou rodinného domu čísla popisného [anonymizováno], který je jeho součástí, a k pozemku parcelního čísla [číslo]; k nemovitostem nacházejícím se v [katastrální uzemí] a zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, na listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec hlavní město Praha a [katastrální uzemí] se zrušuje a jeho podíl ideální 1/8 se přikazuje do spoluvlastnictví žalované čísla 3) [jméno] [příjmení], [rodné číslo], která se tak stává nově spoluvlastnicí ideálních 2/8 pozemku parcelního čísla [číslo] s budovou domu čísla popisného [anonymizováno] a pozemku parcelního čísla [číslo] v obci [obec] v [katastrální uzemí] s tím, že spoluvlastnické podíly žalovaného čísla 1) [jméno] [příjmení], [rodné číslo] v rozsahu ideální 1/8 a žalované [číslo]) [jméno] [příjmení], [rodné číslo] v rozsahu ideálních 5/8 zůstávají nedotčeny. Žalovaná [číslo]) je povinna do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu částku 1 542 500 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobce je povinen do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku 6245 Kč. IV. Žalovaní čísel 1), 2) a 3) jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku 6245 Kč.
Poučení
1.) Žalobce se svou žalobou ze dne 6. září 2018 došlou zdejšímu soudu stejného dne domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem identifikovaným shora ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, aby byly přikázány do vlastnictví žalovaných za peněžitou náhradu v řízení stanovenou. Skutkově doplňoval, že je spoluvlastníkem s podílem ideální 1/8 nemovitostí stejně jako žalovaní 1) a 3), žalovaná číslo 2) spoluvlastníkem ideálních 5/8. Nabyl svůj spoluvlastnický podíl příklepem v dražebním jednání v rámci exekuce s právními účinky ke dni 21. března 2017. Nabídl žalovaným odkoupení jejích podílů v rozsahu 7/8 za celkovou cenu ve výši 9 000 000 Kč na základě znaleckého posudku zpracovaného pro účely exekučního řízení, jenž ocenil soubor nemovitostí na částku 10 000 000 Kč. Žalovaní prostřednictvím svého tehdejšího zástupce nabídku odmítli. Stejný zástupce jednal se žalobcem nadále, avizoval ochotu žalovaných odkoupit spoluvlastnický podíl žalobce, konkrétní návrh však nepředložil. Žalobce sdělil žalovaným, že nemá důvěru v jejich ochotu vést seriózní jednání a spoluvlastnický podíl žalobce skutečně odkoupit. Nabídl jim svůj podíl za částku 1 400 000 Kč, aniž se dočkal odpovědi. S ohledem na nečinnost žalovaných byl nucen podat žalobu. Při vědomí menšinového svého podílu navrhoval jeho přikázání do vlastnictví žalovaných za peněžitou náhradu s ohledem na nezájme žalovaných prodat jejich podíly. Nebránil se mimosoudnímu řešení ani přikázání podílů žalovaných do jeho výlučného vlastnictví. 2.) Žalobce k námitkám žalovaných doplňoval, že mimosoudní jednání neprobíhají a nepobíhala ani v minulosti, komunikace se žalovanými je obtížná. Na nabídky nereagují vůbec nebo se zpožděním v řádech měsíců. Spor panuje o výši peněžité náhrady za podíl žalobce. Žalobce požaduje náhradu podle ocenění dle znaleckého posudku a náhradu nákladů řízení, což žalovaní odmítají, konkrétní svou nabídku nepředložili téměř rok přes žalobcovu snahu. V průběhu řízení předložil žalovaným více než akceptovatelné podmínky pro smírné řešení, byl ochoten posečkat s vyplacením náhrady za jeho podíl do konce roku 2019. Žalovaní však návrh odmítli a deklarovali vůli věc řešit soudní cestou. 3.) Žalobce odmítal tvrzení protistrany, že podáním žaloby zmařil poskytnutí úvěru žalovaným a tím uzavření kupní smlouvy, zdůrazňoval, že svůj spoluvlastnický podíl nabyl již v březnu roku 2017 a žalobu podal až dne 6. září 2018. Od počátku se snažil se žalovanými jednat a byl připraven nalézt smysluplné mimosoudní řešení věci. Oslovoval žalované nejprve sám, posléze prostřednictvím svého zástupce. Všechny pokusy o dohodu přišly vniveč kvůli pasivitě na straně žalované, její neochotě věc řešit. Svědčí o tom elektronická komunikace z té doby, kdy tehdejší zástupce žalovaných velmi často sděluje, že mu žalovaní zatím neodpověděli, odpověď zaurguje, popř. zjišťuje možnosti apod. Za celou dobu roku a půl se dozvěděl od žalovaných pouze to, že nehodlají prodat svoje podíly. Žalovaní se jen účelově snaží očernit žalobce v očích soudu, před podáním žaloby je opakovaně vyzýval k jednání. V lednu 2018 jim nabídl odkup jeho podílu za částku 1 400 000 Kč s tím, že bude řešeno rovněž vypořádání obohacení na straně žalovaných vzniklé, na což neobdržel žádnou reakci. Skutečnost, že podal žalobu až po dvou letech, svědčí naopak o tom, že se dlouhou dobu pokoušel se žalovanými domluvit mimosoudně, opakovaně zástupce žalovaných písemně upozorňoval, že se chystá podat žalobu a proto urguje vyjádření. Teprve po podání žaloby obdržel e-mail ze dne 22. října 2018 s deklarovaným úmyslem žalovaných odkoupit podíl žalobce za částku 1 400 000 Kč s tím, že mají předjednaný úvěr na stejnou částku. Nabídku na odkup jeho podílu za totožnou částku přitom předložil žalovaným již dne 16. ledna 2018 s doplňkem, že nad rámec této částky dojde rovněž k náhradě za vzniklé bezdůvodné obohacení. Jako lživé tím odmítal tvrzení, že zmařil podáním žaloby uzavření kupní smlouvy, neboť žalovaní se do té doby k jeho nabídce nijak nevyjádřili, natož aby se domluvili se žalobcem na obsahu smluv. 4.) Žalobce doplňoval, že před prvním jednáním nařízeným soudem se poměrně rychle před jednací místností všichni přítomní účastníci řízení dohodli na ceně za odkup jeho podílu ve výší 1 650 000 Kč s přihlédnutím k bezdůvodnému obohacení žalovaných. Během druhé poloviny března a počátku dubna roku 2019 došlo mezi stranami k přípravě a odsouhlasení smluv, byl domluven i termín jejich podpisu na 5. dubna 2019. Den před sjednaným termínem žalovaní vypověděli svému tehdejšímu zástupci plnou moc a podpisy smluv zrušili, tedy oni zmařili uzavření již odsouhlasených smluv. 5.) Žalobce popisoval, jak po změně zastoupení žalovaných došlo k dalšímu jednání. Během něj žalovaní sdělili, že finanční prostředky na odkup podílu nemají a jsou nuceni si je zajistit úvěrem. Žádali nejprve zastavení soudního řízení a výmaz poznámky o jeho zahájení v katastru nemovitostí. Žalobce byl připraven vzít žalobu zpět a uzavřít zástavní smlouvu ke svému podílu, aby žalovaní mohli čerpat úvěr. Nechtěli si však uvědomit, že zpětvzetím žaloby by se žalobce vrátil do stavu v březnu roku 2017, takový krok nemohl provést, aniž by na sebe žalovaní vzali závazek, že kupní cenu ve sjednaném termínu skutečně zaplatí. Byl tedy ochoten uzavřít kupní smlouvu a vzít žalobu zpět, tím poskytnout součinnost nutnou k výmazu poznámky, avšak oproti požadavku, aby žalovaní sdělili žalobci, do kdy si peníze zajistí, a aby se k zaplacení zavázali při uzavření kupní smlouvy notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti. Žalobce nechtěl dostat žalované do problémů, nechtěl se však po dvou a půl letech znovu dostat do situace, kdy bude muset podat žalobu znovu, neboť žalovaní svůj slib nesplní. K takovým obavám žalobce vedla zjevná nejistota žalovaných, kteří se obávají převzít jasný závazek zaplatit kupní cenu do určitého data, ačkoliv jim žalobce nabízí veškerou součinnost a poskytuje lhůtu delší než tři měsíce. Byl ochoten přistoupit i na lhůtu delší, např. pět měsíců, požadoval však její přesné sjednání. Žalovaní na jednu stranu deklarují, že disponují prostředky na zaplacení ceny žalobcova podílu, mají-li uzavřít závazek, přijde jim v té chvíli několikaměsíční lhůta pro zaplacení krátká. Vyslovoval nepochopení nad postupem žalovaných, kteří ukončili jednání se žalobcem z důvodu jeho„ rizikovosti“ a raději pokračují v soudním řízení, v jehož rámci budou muset také prokázat zajištění potřebné peněžní částky k zaplacení finanční kompenzace žalobce za situace, kdy bude ohledně nemovitostí vedeno soudní řízení a zapsána odpovídající poznámka v katastru. Navíc pokračováním soudního řízení narůstají nejen náklady obou stran, ale i výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaných atp. [obec] vedení konstruktivního jednání obviňují žalovaní žalobce, že„ usiluje o jejich zadlužení“ apod. 6.) Žalobce považoval za absolutně nevhodné a nepochopitelné tvrzení žalovaných, že„ pokud by žalobce měl skutečný zájem na prodeji podílu, mohl konečně financovat úvěr (žalovaných) prostřednictvím vlastní společnosti". Žalobce tak čelí výtkám žalovaných, že jim nechce půjčit své vlastní peníze na to, aby vyplatili jeho spoluvlastnický podíl. Líčí žalobce jako„ zlého kapitalistu“, sebe jako oběti neštěstí a zlého světa. Žalobce však jedná se žalovanými od počátku slušně a korektně. Svůj podíl nabyl v dražbě podle zákona. Ta byla určena veřejnosti a nedošlo by k ní, pokud by pan [příjmení] (míněno dřívější spoluvlastník podílu náležejícího nyní žalobci - poznámka soudu) platil své dluhy. Žalobce jej do dluhů nedostal. Účast v dražbě byla jeho právem, neboť měl zájem o celou nemovitost pro účely bydlení své rodiny. Stejně tak se mohli dražby zúčastnit žalovaní, což neučinil a za viníka označili jejich zástupce. Mohli také začít řešit dluhy svého příbuzného dříve a dražbě zcela zabránit. Po celou dobu jednání před podáním žaloby se žalobce vystříhal jakýchkoli nevhodných kroků, nátlaku na žalované, vynucování si vstupu do nemovitosti apod. a de facto se smířil s tím, že žalovaní své podíly prodat nechtějí, což respektoval. Naopak žalovaní věc nejprve vůbec neřešili, až po podání žaloby lze u nich zaznamenat alespoň nějakou aktivitu, která však dlouho nevedla k výsledku. Žalovaní neumožňují žalobci jakýkoliv výkon vlastnického práva, nemovitostí jsou z jejich strany využívány kompletně celé, ať už přímo nebo dalšími osobami s jejich souhlasem. Žalobce nemovitosti užívat nemůže a nemá do nich přístup, žalovaní mu za to nenabídli žádnou finanční náhradu, na jejich straně tak vzniká bezdůvodné obohacení zvyšující se po celou dobu trvání sporu. Žalobce od počátku respektuje, že nemovitosti jsou vlastněny žalovanými dlouhou dobu, že jsou užívány jimi a jejich příbuznými k bydlení a předpokládá, že soud podíl žalobce přikáže do vlastnictví žalovaných, prokáží-li svou schopnost zaplatit finanční náhradu. Žalobce nevyužívá tísně či neštěstí druhých, jedná korektně a je ochoten vyjít žalovaným vstříc. Prosazuje pouze své oprávněné nároky striktně zákonnou cestou. Je zcela nemístné jej dehonestovat, nepravdivě obviňovat z maření jednání, úmyslu žalované zadlužit apod. v situaci, kdy by pro žalované bylo daleko smysluplnější se se žalobcem rozumně domluvit. 7.) Žalobce se posléze v podání ze dne 29. října 2019 začal žalobce zmiňovat, že požaduje v rámci tzv. širšího vypořádání nahrazení bezdůvodného obohacení spočívajícího v tom, že žalovaní bez náhrady užívají nemovitosti nad rámec jejich spoluvlastnických podílů od března 2017, kdy výše takového obohacení dle zažité soudní praxe odpovídá jedné osmině výše obvyklého nájemného, které by bylo možné získat v daném místě a čase pronájmem celého souboru nemovitostí. Před skončením dokazování v této věci žalobce neurčil konkrétní částku bezdůvodného obohacení, kterou po žalovaných požaduje zaplatit, přesně nevymezil ani období, za které je požaduje. Uváděl, že se domáhá zaplacení náhrady od března roku 2017 za celé období, kdy je spoluvlastníkem nemovitostí, a dále do budoucna. Řízení o tomto relativně samostatném nároku žalobce bylo vyloučeno soudem k samostatnému projednání a rozhodnutí. 8.) Žalobce na závěr uváděl, že navrhuje rozhodnout ve smyslu jeho konečného žalobního návrhu původně podaného. Žalovaní prokázali, že disponují peněžními prostředky k vyplacení jeho spoluvlastnického podílu. Navrhoval tedy přikázání podílu do vlastnictví žalovaných se závazkem vyplatit cenu podílu podle předkládaných znaleckých posudků. Domáhal se však přiznání náhrady nákladů řízení s tím, že soud v podstatě vyhoví žalobě v podobě, v jaké jí žalobce původně podal. Zdůrazňoval okolnosti předcházející podání žaloby a zmíněné výše v odstavcích 2. a 3. tohoto odůvodnění. Přistoupil k podání žaloby až po dlouhé nečinnosti protistrany, která přerostla přiměřenou mez. I po podání žaloby se snažil uzavřít mimosoudní dohodu, ke které nedošlo zejména kvůli nechuti žalovaný zavázat se v určeném a předem dojednaném smluvním termínu k poskytnutí plnění. 9.) Žalovaní na počátku řízení uplatněný nárok neuznávali. Tvrdili, že oslovili žalobce s nabídkou na odkup odpovídajícího spoluvlastnického podílu za částku ve výši 1 400 000 Kč, což žalobce odmítl s požadavkem na úhradu částky výši 1 850 000 Kč. Tato částka neodpovídá hodnotě sporného podílu, žalovaní vyjádřili svou připravenost o konečné výši kupní ceny jednat. Posléze zdůrazňovali, že rodinný dům postavila na základě stavebního povolení z roku 1974 žalovaná číslo 2) se svým manželem [jméno] [příjmení], otcem zbylých žalovaných. Ke kolaudaci došlo 20. prosince 1983. Od té doby rodina žalovaných dům užívá. Po smrti [jméno] [příjmení] získalo z dědictví každé ze tří dětí manželů [příjmení] podíl na nemovitostech v rozsahu ideální jedné osminy. Dům má tři byty a garsoniéru v přízemí. Byt v prvním patře užívá žalovaná číslo 3), byt ve druhém patře žalovaná číslo 2), byt v podkroví žalovaný číslo 1) a garsoniéru další syn žalované číslo 2) a bratr zbylých žalovaných [jméno] [příjmení]. Zásluhovost na stavbě domu, účel výstavby a jeho užívání celou rodinou svědčí ve prospěch žalovaných, kteří chtějí nadále v celém domě bydlet. 10.) Žalovaní zdůrazňovali, že dřívější spoluvlastník [jméno] [příjmení] se dostal do nepříznivé finanční situace a exekucí přišel o veškerý majetek. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl v dražbě za 2/3 odhadní ceny, konkrétně částku 833 333 Kč. Žalovaní jako spoluvlastníci nemovitosti jeho cenu v dražbě nedorovnali, neboť neznali obchodní praktiky společností zaměřujících se na trhy s nemovitostmi a pro nedostatečné právní poučení jejich advokátem byli přesvědčeni, že nikdo o podíl v rozsahu ideální jedné osminy nebude mít zájem. Zmiňovali, že žalobce je společníkem dvou společností zaměřujících se na poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru a trh s nemovitostmi, má tedy zájem získat ze svého obchodního případu největší zisk i případným nabytím celé nemovitosti. Jeho nabídka prodeje podílu ideální 1/8 činila původně 1 400 000 Kč. Se žalovanou číslo 3) se dohodl na zaplacení této ceny hypotečním úvěrem u [právnická osoba], kupní cena měla být složena do advokátní úschovy. Žalobce však zmařil realizaci této kupní smlouvy tím, že v době projednávání hypotečního úvěru podal žalobu. S ohledem na jeho obchodní znalosti věděl, že soudem provedená poznámka sporu na listu vlastnictví v katastru nemovitostí znemožní čerpat třetí žalované přiznaný hypoteční úvěr. Připouštěli, že jim žalobce navrhl podmínky pro smírné řešení a lhůtu pro zaplacení finanční náhrady de facto do zimy 2019. Žalovaní by rádi na nabídku prodeje za částku 1 700 000 Kč prostřednictvím zajištěné hypotéky přistoupili, pokud by byla bez nepřiměřeného rizika. Žalobce souhlasil se zpětvzetím žaloby za podmínky sepsání notářského zápisu s přímou vykonatelností sjednané ceny a se smluvní pokutu vázanou na složení peněz ze zajištěné hypotéky do advokátní úschovy v konkrétní termínu. Podle žalobcem stanovených podmínek by ani vymožení kupní ceny exekucí dle notářského zápisu nevedlo k úhradě kupní ceny podle kupní smlouvy. Třetí žalované by vznikl další dluh ze smluvní pokuty a přímé vymáhání peněz ve výši kupní ceny dle notářského zápisu by zmařilo jakoukoliv možnost použít zajištěné hypotéky na složení kupní ceny do notářské úschovy. Žalovaní nemohli ovlivnit splnění termínu, v němž by banka mohla vyplatit hypotéku, neboť by k tomu mohlo dojít jen za situace výmazu poznámky sporu v katastru nemovitostí. Výmazu nutně muselo předcházet zpětvzetí žaloby ze strany žalobce a rozhodnutí soudu o zastavení řízení včetně doručení usnesení o něm s vyznačenou doložkou právní moci katastrálnímu úřadu. Žalovaní oproti žalobci nemohli mít vliv na dodržení termínu, ve kterém by mohlo dojít k výmazu poznámky sporu, kterým podmiňoval vyplacení hypotéky a včasné složení sjednané částky do advokátní úschovy. Žalobce nesouhlasil s tím, že by úhrada peněz podle notářského zápisu s přímou vykonatelností kupní ceny byla podmíněna výmazem poznámky sporu, který bránil výplatě již přiznané hypotéky. Žalovaní měli důvodné obavy, že podmínky žalobcem stanovené měly záměrně vést k jejich zadlužení a ohrožení práva na spravedlivé vzájemné vypořádání. Měl-li by žalobce skutečný zájem na prodeji podílu, mohl úvěr financovat prostřednictvím vlastní společnosti. Jeho zájem na nejvyšším zisku nevybočuje z právních norem, jde však o jednání využívající tísně a neštěstí druhých osob k vlastnímu obohacení. Spekulace není trestným činem, obchodní zájem na získání co největšího zisku by však neměl ve sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu nabýt převahy nad chráněným účelem bydlení žalovaných v rodinném domě, který jedna ze žalovaných se svým zesnulým manželem k tomu účelu postavila a dosud se svými dětmi a vnoučaty užívá. 11.) Žalovaní nicméně souhlasili tedy se zrušením a vypořádání podílového spoluvlastnictví a s přikázáním spoluvlastnického podílu žalobce žalované číslo 3) oproti její povinnosti vyplatit žalobci cenu podílu stanovenou znaleckým posudkem, která dle jejich závěrečného návrhu odpovídá částce 1 542 500 Kč. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení nesouhlasili s argumentací žalobce s tím, že celé řízení má povahu tzv. iudicia duplicis. Nerozhodl-li by soud tak, že ani jedné ze stran nepřizná náhradu nákladů řízení, upozorňovali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 2059/2015, které se týká rovněž náhrady nákladů řízení o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví v obdobné situaci. Nejvyšší soud uzavíral, že předmětem sporu není jen samotné zrušení spoluvlastnictví, ale i způsob vypořádání. Žalovaní shodně se žalobcem předpokládali, že dojde ke zrušení spoluvlastnictví a jeho ideální 1/8 bude přikázána do jejich vlastnictví. V tomto bodě mezi stranami spor neexistoval. Panoval pouze o výši finanční náhrady. Žalobce požadoval zpočátku částku 1 650 000 Kč, o takovém návrhu strany původně jednaly. Nyní je částka snížena na 1 542 500 Kč, takže lze uvažovat spíše o úspěchu žalovaných ve sporu. Náhrada nákladů řízení by tak měla být přiznána jim i s odkazem na zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu, jenž uzavřel, že posuzování úspěchu ve věci jen podle toho, že bylo žalobě na zrušení podílového spoluvlastnictví vyhověno, je mechanické, formální a odhlíží od podstaty sporu. Ta spočívá nejen v samotném faktu zrušení, ale i ve způsobu vypořádání. V celé věci došlo ke snížení částky požadované žalobcem vyplacení jeho podílu. Skutkový stav a důkazní prostředky 12.) Účastníci tohoto řízení jsou spoluvlastníky nemovitostí identifikovaných shora ve výroku I. tohoto rozsudku, žalobce a žalovaní čísel 1) a 3) s podíly po jedné osmině, žalovaná číslo 2) s podílem pěti osmin. Proti žádnému z nich není vedeno insolvenční řízení. Tyto skutečnosti mezi stranami jinak nesporné vzal soud za prokázané z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, pro [katastrální uzemí], listu vlastnictví [anonymizováno], ze dne 21. února 2018, ze tří informativních výpisů z katastru nemovitostí týkajících se pozemků parcelních čísel [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] ze dne 17. února 2020 a z výpisů z registru obyvatel, ústřední evidence vězňů a insolvenčního rejstříku týkajících se všech čtyř účastníků tohoto řízení ze dne 13. září 2018. 13.) Mezi stranami byly obdobně nesporné skutečnosti uvedené v odstavci 9. shora o vzniku rodinného domu postaveného mezi lety 1974 až 1983, jeho užívání v minulosti i v současného době a nabytí spoluvlastnických podílů žalovanými 1) a 3) a dřívějšího spoluvlastníka [jméno] [příjmení] v pozůstalostním řízení po jejich otci a manželu žalované číslo 2). Vedle shodných tvrzení účastníků je vzal soud za prokázané též z kolaudačního rozhodnutí vydaného odborem výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne 20. prosince 1983, značky výst. [číslo]. 14.) Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl v exekučním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení], nemovitosti sám nikdy neužíval, nemá do nich přístup, žalovaní mu pod celou dobu od března roku 2017, kdy nastaly právní účinky nabytí jeho vlastnického práva, ničeho neplatí. Vedle shodných tvrzení účastníků vzal soud tuto skutečnost za prokázanou též z části žaloby na vyloučení věcí z exekuce vedené proti [jméno] [příjmení] soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 091 EX 03526/17. 15.) Skutečnosti popisované shora ve vyjádření stran zejména v odstavcích 3., 4., 5. a 10. a týkající se jejich jednání před zahájením řízení i po něm, uzavření úvěrové smlouvy ze strany žalované číslo 3), jednání o odkoupení podílu žalobce za částku 1 650 000 Kč a zmaření poskytnutí úvěru po zápisu poznámky o vedení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví do katastru nemovitostí vzal soud za prokázané z elektronické komunikace mezi zástupcem žalobce, částečně žalovanou čísla 3) a JUDr. [jméno] [příjmení] jako zástupcem žalovaných z období od 7. srpna 2017 do 5. dubna 2019, z elektronické komunikace mezi zástupcem žalobce a JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou kanceláře stávajícího zástupce žalovaných ze dnů 8. dubna, 9. dubna a 11. dubna 2019, z výzvy Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha ze dne 8. listopadu 2018, z návrhu smlouvy o advokátní úschově, jež měla být sjednána mezi žalobcem jako prodávajícím, žalovanou číslo 3) jako kupující a [právnická osoba] jako stranou třetí, z návrhu kupní smlouvy předpokládané mezi všemi čtyřmi účastníky tohoto řízení, žalobcem jako prodávajícím, žalovanou číslo 3) jako kupující a žalovanými čísel 1) a 2) jako vedlejšími účastníky a ze smlouvy o úvěru čísla [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] na straně jedné jako věřitelkou a žalovanou čísla 3) na straně druhé jako dlužnicí dne 19. listopadu 2018 znějícího na částku 1 400 000 Kč. 16.) Obvyklá, tržní cena celého souboru vypořádávaných nemovitostí dosahuje částky 12 340 000 Kč, takže hodnota ideální jedné osminy soubor nemovitostí dosahuje částky 1 542 500 Kč Tyto skutečnosti vzal soud za prokázané ze znaleckého posudku Ing. arch. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 23. září 2019 vypracovaného pod [číslo] 2019, z výslechu této znalkyně z oborů ekonomika a stavebnictví, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavby obytné a průmyslové, z přehledu výměrů ploch jednotlivých podlaží domu předloženého stejnou znalkyní, z její připojené definice pojmů založené při výslechu a z nákresu půdorysů podlaží vypracovaného [jméno] [příjmení], autorizovanou techničkou pro pozemní výstavbu s ověřením ze dne 3. června 2008, z internetového výtisku mapy okolí domu, z oznámení jmenované znalkyně o konání místního šetření ze dne 8. září 2019, z posudku [jméno] [příjmení] dne 11. března 2019 vypracovaného pod [číslo] 2019, z dodatku tohoto posudku ze dne 20. června 2019, stejně jako z posudku Ing. [jméno] [příjmení] (oba posléze jmenovaní znalci z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí) ze dne 18. března 2018 vypracovaného pod [číslo]. 17.) Ve vztahu k těmto skutkovým zjištěním pouze v průběhu řízení před výslechem soudem ustanovené znalkyně zpochybňoval žalobce správnost stanovení odhadní ceny souboru nemovitostí, která dle znaleckého posudku objednaného žalobcem a vypracovaného Ing. [příjmení] měla dosahovat částky 14 800 000 Kč. Ing. arch. [příjmení], CSc., při svém výslechu vysvětlila způsob, kterým došla ke svým znaleckým závěrům. Zdůraznila, že znalkyně [příjmení] [příjmení] ne zcela přesně používala termíny„ obytná“ a„ užitná“ plocha, které jsou odlišné. Uvažovala však plochu podlahovou rozhodnou pro stanovení celkové ceny souboru nemovitostí v rozsahu 315 m. Na rozdíl od Ing. arch. [příjmení] nepředkládala půdorysné nákresy jednotlivých podlaží domu, aby mohla přesně stanovit podlahovou plochu, nebylo zřejmé, na základě čeho ke svým závěrům dospěla. Ing. arch. [příjmení] vysvětlila, že při uvažování správné podlahové plochy 265,48 m2 se její závěry oproti závěrům Ing. [příjmení] liší jen nepatrně, neboť by uvažované tržní cena souboru nemovitostí při správně uvažované podlahové ploše dosahovala částky 12 460 000 Kč oproti ceně stanovené jejím posudkem na 12 340 000 Kč, tedy o necelé 1% představující nepatrnou odchylku znaleckých závěrů. Sporný dům rozhodně nemá podlahovou plochu determinující jeho cenu o výměře 315 m. [příjmení] způsobem zhodnotila i znalecký posudek Ing. [příjmení] vypracovaný na základě objednávky žalovaných. Žalobce posléze v průběhu řízení přestal správnost znaleckých závěrů Ing. arch. [příjmení] zpochybňovat, soud tedy vyšel z ceny znalkyní stanovené jako svého skutkového závěru. 18.) Stejné platí i k výhradě vhodnosti použitých srovnávacích nemovitostí při ocenění nemovitostí sporných, kterou rovněž žalobce v průběhu řízení přednášel. Je soudu skutečností známou z jeho činnosti a tudíž nepotřebující dokazování ve smyslu ustanovení § 121 zákona čísla 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v platném znění, že ulice s domem [adresa] se sice nachází v [katastrální uzemí], sídelně však přináleží ke [katastrální uzemí]. Vlastní urbanistické jádro pražské čtvrti [část obce] v obvodu [obec a číslo] se nachází na úrovni [anonymizováno]. Severozápadní část stejnojmenného katastrálního území ležící na vrcholu [anonymizováno] skály však již sídelně přiléhá ke [katastrální uzemí] a patří do obvodu [obec a číslo], jihovýchodní část pod vrcholem ke [katastrální uzemí] či [část obce] ve stejném obvodu. I naznačenou souvislostí polohy sporného domu s [část obce] Ing. arch. [příjmení] vysvětlovala, proč po pro porovnání vyšla z cen obdobných nemovitostí nacházejících se poblíž nemovitostí vypořádávaných v [katastrální uzemí], když příslušnost nemovitosti do určitého katastrálního území je čistě administrativní záležitost nemající vliv na její cenu. Oproti tomu znalkyně [příjmení] [příjmení] povolaná žalobcem vycházela ze srovnávacích cen nemovitostí nacházejících se ve větší vzdálenosti od posuzovaného souboru nemovitostí, tedy z cen pro porovnání méně vhodných. 19.) Žalobce je společníkem [právnická osoba] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby a [právnická osoba] s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Tyto skutečnosti vzal soud za prokázané ze dvou výpisů z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložek [číslo] a [číslo], obou ze dne [datum]. Těmito důkazními prostředky žalovaní prokazovali svá tvrzení o předmětu podnikatelské činnosti žalobce. Ten neměl na rozhodnutí celé věci zásadnějšího vlivu, jak bude zmíněno i níže. Fakt, že žalobce koupil spoluvlastnický podíl ve veřejné dražbě a následně se snaží spoluvlastnictví vypořádat i se svým ziskem, mu nemůže být kladena k tíži. Jedná se o protiprávní jednání, žalobce pak nijak nezpochybňoval intenzivnější vztah žalovaných k souboru nemovitostí a souhlasil s tím, aby byly přikázány do jejich vlastnictví. I z toho důvodu soud nevyzýval žalované k doložení náhledu internetových stránek [právnická osoba], který žalovaní k důkazu navrhovali, neboť předmět podnikatelské činnosti obou těchto společností žalobce nijak nezpochybňoval. Nezpochybňoval tedy fakt, že první z nich se pohybuje na realitním trhu. 20.) Žalovaná číslo 3) má k dispozici na svém účtu vedeném [právnická osoba], pod číslem [bankovní účet] dostatečnou částku na vyplacení vypořádacího podílu žalobce, která ke dni [datum] dosahovala výše 1 690 739,61 Kč Tyto skutečnosti vzal soud za prokázané ze dvou potvrzení [právnická osoba] o zůstatku na účtu žalované číslo 3) ke dnům [datum] a [datum]. 21.) V řízení byl k důkazu proveden rovněž znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] čísla [číslo] ze dne 18. listopadu 2019, ve kterých se vše také týká stanovení obvyklé výše nájemného, tedy ocenění nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání celého souboru nemovitostí ze strany žalovaných nad rámec jejich spoluvlastnických podílů. Nárok přednesený v rámci tzv. širší vypořádání nebyl dále předmětem tohoto řízení, ale vyloučen k samostatnému projednání a rozhodnutí jako samostatná žaloba. 22.) Výše uvedený skutkový stav vzal soud za prokázaný po dokazování provedeném při jeho jednání, byl zjištěn z důkazů shora vypočtených. Dalšími řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci, účastníci provedení dalších důkazů ani nenavrhovali. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle ustanovení § 132 o.s.ř. soud shledal, že je namístě rozhodnout ve věci samé tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku shora. Právní posouzení 23.) Soud při zrušení spoluvlastnictví žalobce a přikázání podílu žalobce respektoval v součtu většinové spoluvlastnické podíly žalovaných, fakt, že jejich rodiny soustavně užívají vypořádávané nemovitosti k uspokojování bytové potřeby, i shodná závěrečná stanoviska stran. Žalobce sice byl připraven pro případ neschopnosti žalovaných vyplatit jeho podíl nabýt soubor nemovitostí do svého vlastnictví, souhlasil však primárně s tím, aby bylo spoluvlastnictví zrušeno a za přiměřenou náhradu přikázán jeho spoluvlastnický podíl do vlastnictví žalovaných. O zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 1143 vět první a druhé, § 1147 věty první zákona čísla 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), v platném znění. Spor o výši peněžité náhrady za podíl žalobce představoval absenci dohody o zrušení spoluvlastnictví. Ustanovení § 1047 věty první o.z. pak výslovně počítá se situací, že bude spoluvlastnictví zrušeno jen ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu některého ze spoluvlastníků, který ve spoluvlastnickém vztahu nadále nechce zůstávat (§ 1140 odstavec 1 o.z.), a jeho podíl může být přikázán do vlastnictví i jen jednomu z více zůstávajících spoluvlastníků. Takový případ nastal, žalovaná číslo 3) deklarovala za souhlasu zbylých žalovaných svou vůli nabýt spoluvlastnický podíl žalobce do svého majetku. Doložila i svou solventnost, schopnost žalobcův vypořádacích podíl vyplatit. Ve smyslu ustanovení § 1144 odst. 1 o.z. nepanoval mezi účastníky sporu o faktu, že reálné rozdělení souboru nemovitostí představujícího funkční jednotu rodinného domu se zahradou nebylo možné. 24.) Jeví se nadbytečným autoritativně vypořádávat námitky žalovaných týkající se způsobu, kterým žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl s ohledem na jeho konečné stanovisko, jímž respektoval jejich většinové postavení a souhlasil s přikázáním vypořádávaného spoluvlastnického podílu do majetku žalované číslo 3). Nedošlo tak k ohrožení situace žalovaných a jejich rodin při uspokojování bytové potřeby. Spoluvlastnický podíl syna a bratra žalovaných [jméno] [příjmení] se stal předmětem exekuce kvůli jeho dluhům. Byl prodán ve veřejné dražbě, které se mohli zúčastnit i žalovaní či jen některý z nich a předejít tak vůbec vzniku celého sporu. Jejich obrana spíše implikuje spolehnutí se na přesvědčení, že spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné osminy nenajde ve veřejné dražbě svého kupce. Tím nutně současně museli předpokládat, že [jméno] [příjmení] své peněžité závazky neuhradí, neboť spoluvlastnický podíl na nemovitostech byl podle s velkou pravděpodobností jedinou zásadnější majetkovou hodnotou, ze které mohli být uspokojeni jeho věřitelé. Žalobce investoval při nabytí podílu na nemovitostech své peněžní prostředky, část z nich musel složit s nejistým výsledkem předem během přípravy veřejné dražbě, jejímž smyslem bylo získání peněžních prostředků k uspokojení věřitelů dlužníka [jméno] [příjmení]. Zákonem předpokládané chování žalobce naplňující smysl veřejné dražby lze tak obtížně hodnotit pouze jako nemorální. Výhrady žalobce vůči námitkám žalovaných lze tudíž přijmout jako opodstatněné. Za neetickou soud nepovažoval ani snahu žalobce vytěžit zisk z investice v situaci, kdy získal spoluvlastnický podíl, fakticky své vlastnické právo co do jeho obsahu nemohl vůbec realizovat, na pořízení„ holého vlastnictví“ investoval vlastní peněžní prostředky. Popsané okolnosti však neměly zásadní vliv na rozhodnutí soudu a v průběhu řízení se staly okrajovými a nepodstatnými. 25.) Ze stejných důvodů nebylo nutné blíže hodnotit vzájemné jednání stran před podáním žaloby a v průběhu řízení, které nemohlo mít vliv na meritorní rozhodnutí soudu. Žalovaní své námitky vůči osobě žalobce a zištné motivaci jeho chování předkládali patrně jen v obavě z toho, že by pozbyli svého vlastnického práva k nemovitostem, což se nestalo mimo jiné i díky racionálnímu přístupu protistrany. 26.) Soud v souladu se stanovisky stran dal ve svých úvahách o vypořádání spoluvlastnictví přednost historickému vztahu rodiny žalovaných k vypořádávanému majetku a jejich bytové potřebě a přikázal spoluvlastnický podíl do majetku žalované číslo 3) v situaci, kdy prokázala svou schopnost vyplatit spoluvlastnický podíl žalobce. Při stanovení jeho ceny soud vyšel, jak je zdůvodněno výše v odstavcích 18. a 19., ze znaleckého posudku Ing. arch. [jméno] [příjmení], CSc. Jedna osmina stanovené tržní ceny trojských nemovitostí odpovídá částce 1 542 500 Kč vyčíslené v souladu s ustanovením § 1147 věty první o.z. v posledním odstavci výroku I. shora. 27.) O patnáctidenní lhůtě k vyplacení vypořádacího podílu soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 části věty za středníkem o.s.ř. v návaznosti na návrh samotného žalobce, který takovou lhůtu požadoval. Jeví se soudu dostatečnou, aby po zajištění vyznačení doložky právní moci rozsudku byla žalovaná číslo 3) schopna bez potíží poskytnout žalobci určenou částku bez hrozby výkonu rozhodnutí či exekuce. Žalovanými poptávaná jednoměsíční lhůta k zaplacení je z tohoto pohledu nepřiměřeně dlouhou. Žalovaná číslo 3) disponuje peněžními prostředky na vyplacení žalobce na svém bankovním účtu, i bezhotovostní platební transakce ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 zákona č. 370/2000 Sb., o platebním styku, v platném znění, může proběhnout v horizontu dvou dnů. 28.) Soud si je vědom ustálené judikatury vyšších soudů umožňující v rámci zrušení podílového spoluvlastnictví provést tzv. širší vypořádání, tedy přiznat žalobci peněžitou náhradu odpovídající obvyklé výši nájemného za užívání jeho spoluvlastnického podílu ze strany žalovaných, kteří neumožňovali svým většinovým rozhodnutím faktické užívání věci žalobcem, tedy realizaci jednoho ze základních práv vlastníka ve smyslu ustanovení § 1011 a následujících o.z. Za dobu užívání celé věci nad rámec spoluvlastnických podílů jsou žalovaní co do základu povinni platit žalobci peněžitou náhradu podle zásad o vypořádání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2, § 2999 odst. 1 věty první o.z., neboť dobu užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu nelze z povahy věci vrátit. Stejná judikatura současně připouští, aby vypořádání takového bezdůvodného obohacení proběhlo samostatně a odděleně od vypořádání spoluvlastnictví v užším slova smyslu. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení musí být ze strany oprávněného dostatečně jasně, určitě vyčíslen ve smyslu ustanovení § 42 odst. 4 věty první, § 79 odst. 1 věty první tak druhé o. s. ř. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení a požadovaného období soud nemůže kvantifikovat nárok za žalobce. Naznačený jeho žalobní požadavek nepodléhá režimu ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř., u něhož by soud nebyl vázán návrhem účastníka a mohl žalobcův nárok kvantifikovat sám. Žalobce navíc svůj nárok vznesl relativně neurčitě až v závěru řízení po obstarání všech důkazů potřebných k rozhodnutí o samotném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v tzv. užším smyslu. Žalobce se navíc domáhal zaplacení náhrady za vydání bezdůvodného obohacení i do budoucna, byť to ve vztahu k jeho nároku možné není, neboť vydání peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení nepředstavuje v budoucnu splatnou dávku ve smyslu ustanovení § 163 věty první o.s.ř., kterou by soud mohl pro futuro přiznat. Založil ve vztahu k vyčíslení nároku znalecký posudek, k němuž dosud nebyl protistraně poskytnut prostor k vyjádření. Byl vypracován Ing. [příjmení], která již při stanovení ceny nemovitostí vycházela z nesprávné podlahové plochy domu. Vyčíslení žalobcova nároku tak bude vyžadovat provádění dalších důkazních prostředků. Navíc je myslitelná i případná obrana žalovaných směřující k zápočtu podílu žalobce na nákladech spojených s údržbou nemovitostí (ustanovení § 1122 odstavce 1 o.z.), byť dosud nebyla ze strany žalovaných ani tvrzeny, neboť podíl vyjadřuje míru účasti spoluvlastníka nejen na právech, ale i povinnostech spojených se spoluvlastnictvím věci. S ohledem na popsané důvody popsaný dílčí a samostatně pro jednatel nárok žalobce vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí a širší vypořádání neprovedl. Náklady řízení 29.) O náhradě nákladů řízení mezi jeho účastníky ve výroku III. tohoto rozsudku soud rozhodl výkladem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Lze přisvědčit žalovaným, že řízení o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví má povahu tzv. iudicia duplicis, tedy řízení, v němž potenciálně každý z jeho účastníků vystupuje v pozici žalobce či žalovaného, neboť aktivní legitimace k podání žaloby svědčí kterémukoliv ze spoluvlastníků, takže hodnocení míry úspěchu a neúspěchu je již jen z podstaty sporu problematické. Nelze pak hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci v situaci, v níž způsoby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví plynou ze zákona (ustanovení § 1143 a následujících o.z) a všichni účastníci řízení shodně navrhovali zrušit spoluvlastnictví a přikázat žalobcův spoluvlastnický podíl žalované číslo 3). Existoval pouze spor o výši vypořádacího podílu žalobce. Ten požadoval na počátku řízení vyšší částku, ještě v jeho průběhu zpochybňoval znalecký posudek Ing. arch. [příjmení], CSc. S odvoláním na jiný posudek objednaný z jeho strany požadoval částku vyšší. Od svých námitek nakonec ustoupil, akceptoval ocenění vypořádávaného souboru nemovitostí provedeného znalkyní ustanovenou rozhodnutím soudu. Její závěry vedly na druhou stranu ke stanovení vyšší ceny vypořádávaných nemovitostí oproti znaleckým závěrům Ing. [příjmení], která zpracovával obdobný posudek na základě zadání žalovaných. Za takové situace soud shledal, že je namístě nepřiznat žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 30.) Okolnosti předcházející podání žaloby, pasivní přístup žalovaných k řešení celé situace nebyly důvodem pro závěr soudu o existenci práva žalobce na náhradu nákladů řízení, jak se snažil argumentovat. Dosáhl sice zrušení a vypořádání svého spoluvlastnictví, avšak za částku nižší, než kterou v rámci mimosoudního jednání požadoval. I nedohoda o výši ceny vypořádacího podílu představuje absenci dohody ve smyslu ustanovení 1143 věty první o.z., jak soud výše zhodnotil, ani žalobce nebyl v řízení plně úspěšný, aby mu mohla být náhrada jeho nákladů přiznána. 31.) O náhradě nákladů řízení státu soud ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku shora rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má v závislosti na výsledku řízení právo na náhradu těch jeho nákladů, které platil. S odkazem na ustavení § 141 odst. 2 o.s.ř. soud přiznal ustanovené znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., usnesením ze dne 24. října 2019, č. j. 30 C 221/2018-118, které nabylo právní moci dne 19. listopadu 2019, na znalečném částku 10 740 Kč, kterou proplatil ke dni 12. prosince 2019. Ke dni 28. února 2020 pak vyplatil stejné znalkyni další částku 1750 Kč na znalečném spojeném s výslechem u soudu na základě usnesení vyhlášeného při jednání dne 17. prosince 2020, které téhož dne nabylo právní moci. Celkem tak na znalečném soud jménem České republiky zaplatil částku 12 490 Kč. S ohledem na závěr o výsledku řízení vyjádřený ve výroku II. uložil soud jednu polovinu celkové sumy, tedy částky po 6245 Kč, zaplatit žalobci, druhou polovinu společně a nerozdílně všem třem žalovaným, vždy v třídenních lhůtách plynoucích z ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.