35 C 158/2020

Rubrum

Rušená držba Smyslem posesorní žaloby je ochrana či obnovení posledního stavu držby. Nejde totiž o ochranu subjektivních práv jako v případě žalob petitorních, ale o řízení o poskytnutí ochrany k poslednímu faktickému stavu.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Kocábovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě z rušené držby

Odůvodnění

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost odstranit drát šedé barvy vedoucí přes parcelu s parcelním [číslo] v [katastrální území], a to v její části vyznačené červenou barvou na snímku [anonymizováno] mapy, který má být nedílnou součástí tohoto usnesení jako jeho příloha. II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost odstranit část oplocení, které se nachází na parcele s parcelním [číslo] v [katastrální území], a to v její části vyznačené zelenou barvou na snímku [anonymizováno] mapy, který má být nedílnou součástí tohoto usnesení jako jeho příloha. III. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se dalšího rušení žalobkyně v držbě vlastnického práva k parcele s parcelním [číslo] v [katastrální území] tím, že se zdrží umísťování věcí na parcele s parcelním [číslo] v [katastrální území]. IV. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se dalšího rušení žalobkyně v držbě práva jízdy přes parcelu s parcelním [číslo] v [katastrální území] tím, že se zdrží umísťování věcí na parcele s parcelním [číslo] v [katastrální území], a to v její části vyznačené zelenou barvou na snímku [anonymizováno] mapy, který má být nedílnou součástí tohoto usnesení jako jeho příloha. V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám zástupce žalované. VI. Žalobkyni bude po právní moci tohoto usnesení vrácena z účtu soudu částka [částka] představující přeplatek na soudním poplatku.

Poučení

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala ochrany rušené držby, když uplatnila nároky uvedené v odst. I. - IV. výroku. Žalobu odůvodnila v podstatných skutečnostech tím, že je vlastníkem následujících nemovitých věcí: pozemku s parcelním číslem st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s [adresa], objekt k bydlení (dále jen„ dům s [adresa]“), pozemku s parcelním [číslo] orná půda (dále jen„ dotčený pozemek“), pozemku s parcelním [číslo] zahrada, pozemku s parcelním [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, pozemku s parcelním [číslo] trvalý travní porost (dále též společně jen„ pozemky žalobkyně“), vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální území] a obec [obec] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná je právnickou osobou, která vlastní řadu nemovitých věcí v [katastrální území], převážně zemědělských pozemků. [příjmení] jiné vlastní i pozemky sousedící s pozemky žalobkyně, a to: pozemek s parcelním [číslo] pozemek s parcelním [číslo] pozemek s parcelním [číslo] pozemek s parcelním [číslo] (dále též společně jen„ pozemky žalované“), vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální území] a obec [obec] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Pozemky žalované jsou součástí rozsáhlého chráněného území a zemědělského půdního fondu.

2. Dům s [adresa] a dotčený pozemek byly již v roce 1976 využívány za účelem stálého pionýrského tábora, přičemž už tehdy byl pozemek s parcelním [číslo] užíván pro příjezd. Od okamžiku, kdy žalobkyně nabyla vlastnické právo k domu s [adresa] (tj. od [datum]) až do roku 2018 vykonávala právo průjezdu přes pozemek s parcelním [číslo] bez omezení. Od [datum] vykonává žalobkyně toto právo na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum] (dále jen„ nájemní smlouva“). V souladu s nájemní smlouvou je žalobkyně oprávněna užívat pozemek s parcelním [číslo] za účelem průjezdu vozidla z důvodu zásobování, úklidu, oprav a úprav budovy a údržbu pozemků žalobkyně. Každoročně alespoň jednou využívá žalobkyně pozemek s parcelním [číslo] k průjezdu nákladního vozidla za účelem vývozu kontejneru s odpadky, který je umístěn na pozemku s parcelním [číslo] k přistavení nového kontejneru a dále k průjezdu traktoru za účelem vývozu jímky, která se taktéž nachází na pozemku s parcelním [číslo].

3. Stejně jako řada okolních pozemků jsou pozemky žalované využívány jako pastviny pro dobytek. Pozemky žalobkyně a pozemky žalované nebyly v minulosti trvale odděleny oplocením, a byl tak mezi nimi umožněn volný průchod a průjezd. Výjimku představovala období, kdy některý z pozemků spásal dobytek. Po dobu spásání byl vždy příslušný pozemek dočasně uzavřen ohrazením.

4. V dubnu 2020 však začala žalovaná realizovat ohrazení pozemků žalované, a to tím způsobem, že umístila do země dřevěné kůly, na které později měl být připevněn drát. [příjmení] ovšem neumístila v místě skutečné hranice mezi pozemky žalované a pozemky žalobkyně, ale umístila je na pozemcích žalobkyně (např. v místě hranice s pozemkem [číslo] došlo k posunutí o cca 15 cm, v místě hranice s pozemkem [číslo] však došlo k posunutí až o několik metrů). Žalobkyně proto dne [datum] telefonicky požádala žalovanou, aby kůly přemístila dle skutečné hranice. Dne [datum] žalovaná k žádosti žalobkyně kůly posunula. Zároveň však žalovaná změnila umístění kůlu, který ohraničoval místo průjezdu z pozemku s parcelním [číslo] na pozemek s parcelním [číslo] to tak, že kůl posunula o 2 metry směrem do průjezdu, a tím místo průjezdu výrazně zúžila, a to na 3,91 metru. Dne [datum] žalobkyně zjistila, že žalovaná natáhla mezi kůly drát, čímž ohrazení dokončila.

5. Ohrazení žalovaná provedla tak, že vede od severu směrem k jihu podél hranice mezi pozemkem s parcelním [číslo] dotčeným pozemkem. V jižní části hranice mezi pozemkem s parcelním [číslo] dotčeným pozemkem však žalovaná ohrazení neumístila podél vlastnické hranice, ale umístila je přímo přes dotčený pozemek, a tím jej v místě jeho úzkého výběžku drátem fakticky rozdělila na dvě oddělené části. Dále ohrazení vede přes pozemek s parcelním [číslo] ve vlastnictví obce [obec] a pokračuje podél hranice pozemku s parcelním [číslo] směrem k domu s [adresa], kde končí kůlem umístěným v místě průjezdu z pozemku s parcelním [číslo] na pozemek s parcelním [číslo]. Ohrazení následně pokračuje kůlem vymezujícím druhou stranu průjezdu z pozemku s parcelním [číslo] na pozemek s parcelním [číslo] dále vede podél hranice pozemků žalované s pozemky s parcelním [číslo] st. [anonymizováno] a [číslo].

6. Drát, který žalovaná natáhla přes dotčený pozemek, ruší žalobkyni ve výkonu jejího vlastnického práva k dotčenému pozemku. Ruší ji v nerušeném užívání dotčeného pozemku a v zajištění nerušeného užívání dotčeného pozemku [příjmení] [příjmení], které žalobkyně pronajímá dům [adresa] a dotčený pozemek jako táborovou základnu pro pořádání letních táborů, víkendových pobytů i dalších akcí pro děti a mládež. Ruší ji ve volném průchodu a pohybu na dotčeném pozemku, který do té doby využívala. Ruší ji také při sekání trávy a provádění další údržby dotčeného pozemku, kterou žalobkyně pravidelně provádí, aby tím splnila své povinnosti ze smlouvy o pronájmu ubytovacích prostor táborové základny [anonymizováno] z [datum].

7. Kůl, který žalovaná umístila do místa průjezdu z pozemku s parcelním [číslo] na pozemek s parcelním [číslo] drát který na tento kůl upevnila, ruší žalobkyni při výkonu práva průjezdu přes pozemek s parcelním [číslo] zcela brání průjezdu nákladního automobilu potřebného pro vývoz kontejneru s odpadky. Nákladní automobil průjezdem o šířce 3,91 metru objektivně neprojede, neboť se na pozemku s parcelním [číslo] u místa průjezdu nachází stromy a keře, které znemožňují nákladnímu vozidlu stočit se tak, aby průjezdem o šířce 3,91 metru projelo. Kůl s nataženým drátem v místě průjezdu také výrazně ztěžuje průjezd traktoru, který žalobkyně pravidelně využívá k vývozu jímky na pozemku s parcelním [číslo] snižuje i dosavadní kvalitu průjezdu osobním automobilem. Tímto způsobem kůl s nataženým drátem v místě průjezdu ruší žalobkyni také při výkonu vlastnického práva k domu s [adresa], protože žalobkyni ztěžuje zásobování, vývoz odpadků a vývoz jímky, čímž ztěžuje užívání domu s [adresa].

8. Protože jde o zásah ze strany žalované do výkonu vlastnického práva a výkonu práva průjezdu žalobkyně svémocný, domáhá se žalobkyně ochrany své držby obnovením původního stavu, tzn. odstranění drátu nataženého přes dotčený pozemek a odstranění dřevěného kůlu včetně nataženého drátu z místa průjezdu z pozemku [parcelní číslo] na pozemek p. [číslo] (který je ve vlastnictví žalobkyně), a zdržení se dalšího rušení.

9. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se tím, že není ve věci pasivně legitimována, neboť to není žalovaná, kdo umístil na pozemky oplocení. Žalovaná pouze zajistila geometrické zaměření hranice mezi pozemky obou účastníků. Nicméně pozemky užívá na základě pachtovní smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba], a to k provozování zemědělské výroby na těchto pozemcích. Tato společnost vybudovala oplocení propachtovaných pozemků za účelem zabezpečení pasoucích se zvířat proti úniku. Žalobkyně věděla o tom, kdo oplocení zbudoval, neboť se dohodla se zaměstnanci [právnická osoba] na úpravě oplocení. Informace o pachtýřích jednotlivých pozemků je veřejně dostupná ve veřejném registru půdy.

10. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinami, fotografiemi a snímky z [anonymizováno] mapy.

11. Vlastnictví žalobkyně pozemků žalobkyně bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec].

12. Vlastnictví žalované k pozemkům žalované bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec].

13. Umístění pozemků žalobkyně a žalované v terénu bylo prokázáno snímky [anonymizováno] mapy (přílohy [číslo]) i [anonymizováno] mapy s ortofotomapou (příloha [číslo]) zachycující pozemky na LV [číslo].

14. Nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemkyní dne [datum] bylo prokázáno, že pronajímatel přenechal nájemkyni pozemek p. [číslo] k užívání po nezbytně nutnou dobu za účelem průjezdu vozidla (i nákladního) z důvodu zásobování, vývozu jímky, úklidu, oprav a úprav budovy [adresa], která je součástí pozemku [webová adresa] [anonymizováno], a údržby pozemků nájemce, vše v [katastrální území], obci [obec]. Nájemce je oprávněn užít pozemek za účelem uvedeným v předchozí větě, vždy oznámí-li to písemně pronajímateli na adresu jeho sídla uvedenou v záhlaví smlouvy nebo na konkretizovaný e-mail alespoň dva dny předem. (čl. I a II. nájemní smlouvy) Nájemce se pak zavázal platit pronajímateli nájemné sjednané v čl. IV. smlouvy. Smlouva je sjednána na dobu neurčitou (čl. III. smlouvy). Smluvní strany shodně konstatují, že vlastník budovy [adresa], jeho rodinní příslušníci a osoby řídící vozidla z důvodu zásobování, vývozu jímky, úklidu, oprav a úprav budovy [adresa] mají právo průjezdu přes okolní pozemky pozemku v rozsahu cesty seznatelné v terénu, a to od točny od hřbitova v [obec] až k budově [adresa], a to pouze v době, kdy podmínky jsou vhodné k průjezdu tak, aby nedošlo k poškození těchto okolních pozemků.

15. Fotografiemi místa ohrazení přes dotčený pozemek (příloha [číslo]) bylo prokázáno, kde je v terénu vytyčená vlastnická hranice a že přes dotčený pozemek je mezi dvěma kůly natažen drát.

16. Fotografiemi místa průjezdu po umístění ohrazení (příloha [číslo]) bylo prokázáno umístění kůlu ve vjezdu z pozemku p. [číslo] do pozemku p. [číslo] dráty natažené ve dvou řadách nad sebou začínající od kůlu a vedoucí směrem k budově a dál. Na fotografiích jsou kromě kůlu a oplocení také v terénu zřetelné vyjeté koleje, tzn. cesta a umístění kůlu, přičemž je viditelné, že kůl a oplocení zasahuje do této v terénu zřetelné cesty. Další fotografie podrobně dokumentují umístění kůlu, natažené dráty, v zemi zřetelnou díru, která svým rozměrem odpovídá průměru kůlu na fotografii zachyceného a dokumentuje tak jeho původní umístění, kdy tato díra se nachází mimo vyjeté koleje cesty v terénu zřetelné 17. Snímkem letecké mapy (příloha [číslo]), který na serveru [webová adresa] zachycuje stav terénu k datu [datum], bylo prokázáno, že v terénu je zřetelná cesta - vyjeté koleje, které vedou po travním porostu až před dům na tomto snímku dokumentovaným.

18. Snímek [anonymizováno] mapy s ortofotomapou s vyznačením trasy provedeného ohrazení (příloha [číslo]) soud hodnotí jako skutková tvrzení žalobkyně ke konkretizaci umístění provedeného ohrazení. Pro meritum věci je z tohoto snímku zřejmé, že v terénu seznatelná cesta - vyjeté koleje se nachází na pozemku p. [číslo] pokračují do pozemku p. [číslo] před dům umístěný na pozemku p.č. st. [anonymizováno], který sousedí s pozemky p. [číslo].

19. Dopisem žalované ze dne [datum] (příloha [číslo]) bylo prokázáno, že žalovaná sdělila žalobkyni, že došlo k odstranění závady v oplocení na pozemku p. [číslo] které bylo posunuto o pár metrů a že dne [datum] byly znovu vytyčeny hranice, když značky hranic pozemků měly být poškozeny či odstraněny jednáním žalobkyně. Žalovaná žalobkyni informovala, že žalobkyně má vytyčený příjezd na pozemek [číslo].

20. Jako irelevantní pro posouzení držby a rušebního jednání soud vyhodnotil další žalobkyní předložené důkazy, a to týkajících se táborové základny [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] a její činnosti, vývozu kontejneru a odpadních vod, umístění kontejneru a jímky. Stejně tak je pro posouzení merita irelevantní vývoj vztahů mezi žalobkyní a žalovanou dokladovaný další korespondencí vedená mezi nimi v období od roku 2018 a směnnou smlouvou, jakož i skutečnost, zda vůbec, kudy je možný a jak obtížný je jiný přístup k táborové základně (přes pozemek ve vlastnictví Lesního družstva [obec]). Soud proto z listin žalobkyní předložených k prokázání těchto skutečností nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění.

21. Smlouvou [číslo] 2018 o zemědělském pachtu, uzavřenou dle § 2332 a násl. o. z. mezi žalovanou jako propachtovatelem a [právnická osoba] jako pachtýřem bylo prokázáno, že propachtovatel jako výlučný vlastník nebo spoluvlastník pozemků specifikovaných v příloze této smlouvy propachtovává tyto pozemky pachtýři k dočasnému užívání a požívání, za což se pachtýř zavazuje zaplatit propachtovaeli pachtovné (čl. I., II. smlouvy o pachtu). Pacht byl uzavřen na dobu neurčitou (čl. VI.) smlouvy o pachtu). V příloze [číslo] ke smlouvě o zemědělském pachtu) - na její straně páté - jsou pak ve výčtu propachtovaných pozemků uvedeny pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec].

22. Snímkem z veřejného registru půdy pak bylo prokázáno, že v tomto registru je zapsán pacht pozemků pro [právnická osoba]

23. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále občanský zákoník), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

24. Podle § 1008 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud žaloba bude podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

25. Podle § 177 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudí řád (dále o.s.ř.), domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby, jednání není třeba nařizovat.

26. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

27. Podle § 63 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: odst. 2 každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy; odst. 3) práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně; odst. 4) při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.

28. Soud jako předběžnou otázku hodnotil, zda žalobkyně podala žalobu včas před uplynutím prekluzivní lhůty stanovené v § 1008 občanského zákoníku, tedy do 6 týdnů ode dne, kdy se dozvěděla o svém právu a o osobě, která držbu ohrožuje. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] došlo k posunutí kůlu a dne [datum] byl natažen mezi kůly drát, čímž bylo dokončeno ohrazení, dovozovala přitom, že rušitelem je žalovaná. Z vyjádření žalobkyně není zcela zřejmé, kdy přesně se o těchto skutečnostech dozvěděla, zda v den, kdy nastaly, nebo až později. I když dopisem ze dne [datum] (ve spise na č.l. 41), žalovaná žalobkyni informovala o tom, že dne [datum] byly opraveny závady v ohrazení parcely [číslo], a sdělila žalobkyni informaci o znovuvytyčení hranice, nemá tento dopis vypovídací hodnotu o datu, kdy se žalobkyně dozvěděla o rušení svého práva držby instalací oplocení. Nicméně mělo-li k posunutí kůlu dle tvrzení žalobkyně dojít [datum] a k instalaci oplocení ještě později, a jestliže žalobkyně podala žalobu dne [datum], stalo se tak přesně v poslední den šestého týdne ode dne, kdy rušební skutečnost měla začít posunutím kůlu a kdy nejdříve se o ní mohla žalobkyně dozvědět.

29. Smyslem posesorní žaloby je ochrana či obnovení posledního stavu držby. Nejde totiž o ochranu subjektivních práv jako v případě žalob petitorních, ale o řízení o poskytnutí ochrany k poslednímu faktickému stavu. Pro ochranu rušené držby a rozhodnutí soudu směřující k projednání ve zkrácené procesní lhůtě 15 dnů bez provádění dokazování je postačující, že je objasněn skutečný stav držby a nastalého rušení. Posesorní žaloba (o ochranu držby) poskytuje ochranu pouze prozatímní a chrání jen faktický stav, nikoliv stav právní subjektivní právo.

30. Rušení držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého práva. Tím je nejen držitel vlastnického práv ke hmotné věci, ale může jít i o detentora věci, je-li současně držitelem práva - ať obligačního - např. nájemce nebo věcného (oprávněný ze služebnosti). K úspěchu žaloby není potřeba prokazovat kvalifikovanou držbu; ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Rušením je každé zabránění držitelova volného nakládání s věcí, u držby práv každé zamezení nebo faktické ztížení výkonu práv. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem.

31. V řízení o žalobě z rušené držby je žalobcem rušený držitel práva. Žalovaným pak je rušitel - může to být nejen ten, kdo je účastníkem právního vztahu týkajícího se rušené držby, ale i jakákoliv třetí osoba, která držbu ruší. Na žalobci je, aby prokázal rušenou držbu, a že ji žalovaný ruší.

32. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má vlastnické právo k dotčenému pozemku a je držitelkou práva průjezdu přes pozemek p. [číslo] které bylo založeno nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky, nelze tedy dovodit, že by šlo o držbu nepravou (za kterou je ve smyslu § 1003 o.z. považována držba, do které se někdo vetřel svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou).

33. Také bylo fotografiemi prokázáno, že přes dotčený pozemek je umístěno oplocení a že do vjezdu na pozemek p. [číslo] z pozemku p. [číslo] je na pozemku p. [číslo] umístěn kůl s nataženými dráty ve dvou řadách.

34. Zcela nepochybné je rušení vlastnického práva žalobkyně k dotčenému pozemku.

35. Ve vztahu k rušení práva průjezdu žalobkyně přes pozemek p. [číslo] nelze pominout, že podle nájemní smlouvy byl žalobkyni k výkonu práva průjezdu dán do užívání celý pozemek p. [číslo] aniž by byla nějak podrobněji vymezena konkrétní část, kterou žalobkyně může k průjezdu užívat. Tzn. žalobkyně může užívat celý pozemek p. [číslo] pokud byl na pozemek umístěn kůl a oplocení, který výkon práva průjezdu žalobkyně ztěžuje, tedy ruší, i když úplně nezamezuje, pak jde o jednání, před kterým by bylo nutno žalobkyni jako držitelce práva průjezdu poskytnout ochranu.

36. V této souvislosti je zcela irelevantní, jestli přes umístění oplocení byla ponechána určitá neoplocená část pro výkon práva průjezdu, avšak jde o část nedostačující pro průjezd nákladních vozidel i ztěžující kvalitu průjezdu osobního automobilu. Je tak nerozhodné, jestli žalobkyně hodlala vyvážet jímku traktorem a dokládala umístění jímky, či zda nájemce budovy [adresa] zajistil vyvážení kontejneru s odpadem a neoplocené místo průjezdu neumožňuje průjezd nákladního vozidla pro výměnu kontejneru. Soud se tedy nezabýval posouzením, kde je umístěn kontejner, zda a kdo smluvně zajistil jeho vývoz, zda prostor v oplocení ponechaný žalovaným po umístění kůlu je prostorem dostačujícím pro průjezd nákladního automobilu pro vývoz kontejneru či traktoru pro vývoz jímky. Už jen sám fakt, že na pozemek p. [číslo] byl umístěn kůl, od kterého byly nataženy dráty, ačkoliv tento pozemek žalovaný pronajal žalobkyni k výkonu práva průjezdu celý (čl. I. a II. nájemní smlouvy), je rušením výkonu práva žalobkyně, které žalobkyně drží na základě této nájemní smlouvy.

37. Soud nepominul ujednání v čl. V. nájemní smlouvy, v němž smluvní strany konstatovaly, že konkretizované osoby„ …mají právo průjezdu.. v rozsahu cesty seznatelné v terénu…..“. Z fotografie místa průjezdu po umístění ohrazení pořízené v červnu 2020 i ze snímku letecké mapy, který na serveru [webová adresa] zachycuje stav terénu k datu [datum], jak je patrno z data umístěného ve spodní části snímku, je zřejmé, že v terénu jsou na pozemku p. [číslo] seznatelné vyjeté koleje, které vedou z pozemku p. [číslo] do pozemku p. [číslo] přičemž kůl je umístěn tak, že do těchto vyjetých kolejí - seznatelných v terénu - zasahuje.

38. Námitkou žalované, že podle jejích informací [právnická osoba], která podle obrany žalované měla oplocení vybudovat, oplocení upravila již před datem [datum], kdy byla žaloba doručena žalované, se soud nezabýval, protože nebyla podložena žádným důkazem. Co do existence a trvání rušení k datu rozhodnutí soudu tak soud musel vyjít z důkazů, které měl k datu rozhodnutí k dispozici, a z těch vyplývá závěr o rušení držby práva žalobkyně rozebraný shora.

39. Nicméně žalobkyně neprokázala, že osobou, která žalobkyni v držbě jejího práva umístěním oplocení a kůlu ruší, je právě žalovaná. Jestliže žalovaná tuto skutečnost popírá s odkazem, že oplocení vybudovala [právnická osoba], která je pachtýřem pozemků, na kterých je vybudováno oplocení rušící držbu žalobkyně, přičemž tuto skutečnost pachtu (tedy užívání a požívání pozemků) doložila pachtovní smlouvou, bylo na žalobkyni, aby prokázala, že je to právě žalovaná, kdo ruší držbu žalobkyně umístěním oplocení. Z důkazů v řízení předložených a provedených však nelze dovodit skutečnosti vedoucí k závěru o tom, že oplocení na pozemcích vybudovala právě žalovaná. S ohledem na lhůty pro rozhodnutí o žalobě z rušené držby a skutečnost, že je rozhodováno bez nařízení jednání nemohla být žalobkyně vyzvána, aby označila a předložila důkazy k prokázání, že rušitelem jejího práva je právě žalovaná.

40. Za této situace nezbylo, než žalobu z rušené držby proti žalované zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalované.

41. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na závěry vedoucí k zamítnutí žaloby rozebrané shora se nezabýval argumentací žalobkyně o právu volného průchodu krajinou podle § 63 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, když na závěrech, k nimž dospěl, by posouzení věci podle tohoto zákonného ustanovení nemohlo nic změnit. Navíc má za to, že na daný případ toto zákonné ustanovení nedopadá.

42. Zamítnutí žaloby znamená, že ve věci měla úspěch žalovaná, které podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním jejího práva u soudu. Náklady řízení činí: odměna za zastoupení žalované advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za 2 úkony právní pomoci: - převzetí a přípravu zastoupení, - písemné vyjádření k žalobě; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty [částka] určené podle § 9 odst. 1 cit. vyhl. činí podle § 7 bod 4 citované vyhlášky částku [částka]; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku [částka]; dva režijní paušály po [částka] (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s každým jednotlivým úkonem právní pomoci, celkem tedy [částka]; Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku [částka].

43. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši [částka] vylepením kolkových známek na žalobě. Soud má za to, že v řízení byly uplatněny dva nároky z rušené držby, když byly uplatněny ke dvěma pozemkům zapsaným v katastru nemovitostí na různých listech vlastnictví, přitom jeden nárok z rušené držby ve vztahu ke každému z pozemků zahrnuje požadavek na zdržení se rušení (to jsou požadavky žalobkyně ad III. a IV. vždy ke každému z pozemků) a jednak požadavek na uvedení v předešlý stav (to jsou požadavky žalobkyně na odstranění drátu či části oplocení vždy ke každému z pozemků). Soudní poplatek činí podle položky 4 odst. 1 písm. c) částku [částka] za každý jednotlivý nárok (tzn. nárok z rušené držby ve vztahu ke každému z pozemků). Soudní poplatek tak celkem činí částku [částka]. Pokud žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši [částka], vznikl jí přeplatek ve výši [částka], který jí soud vrátí podle § 10 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích (odst. VI. výroku).

Rubrum