39 C 113/2019

Rubrum

Odpovědnost za škodu dopravcem v mezinárodní přepravě je koncipována jako objektivní bez ohledu na jeho zavinění, přičemž dopravce má možnost se této odpovědnosti zprostit z liberačních důvodů. Pro vznik této odpovědnosti není rozhodující, zda dopravce porušil nějakou smluvní či zákonnou povinnost, neboť se obecná úprava odpovědnosti za škodu neuplatní. Postačí, že žalovaná jako dopravce převzal od žalobkyně zásilku k mezinárodní přepravě.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem v právní věci žalobkyně: XXX, IČO XXX sídlem XXX zastoupená advokátem XXX sídlem XXX proti žalované: XXX, IČO XXX sídlem třída XXX zastoupená obecným zmocněncem XXX bytem XXX zaplacení částky 25 142 Kč s příslušenstvím

Odůvodnění

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 142 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 142 Kč za dobu od 31. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 483,19 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně XXX. III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Zlíně náhradu nákladů řízení ve výši 1 868 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu náhrady škody, vzniklé poškozením přepravované zásilky, a to motogenerátoru – záložního zdroje XXX při přepravě prováděné žalovanou z místa náklady XXX v Itálii do místa vykládky XXX v Brně. Poškození zboží bylo zjištěno při vykládce, kdy bylo aktivováno čidlo náklonu, což bylo zaznamenáno v dodacím listu i CMR listu. Čidlo v době vykládky svítilo červeně, přičemž v době nakládky nesvítilo. Rozsvícení čidla musí předcházet prudký náklon nebo náraz. Žalovaná zápis v CMR listu nijak nerozporovala, přičemž právě tato skutečnost je rozhodná pro určení odpovědnosti za škodu při přepravě věci. Za vzniklou škodu vyúčtovala společnost XXX žalobkyni náhradu škody ve výši 41 731 Kč, a to ve výši ceny zásilky 1 610 EUR. Pojišťovna žalobkyně uhradila pojistné plnění ve výši 16 589 Kč, a proto žalobkyně vyúčtovala žalované zbylou škodní částku ve výši 25 142 Kč. Žalovaná však škodu uhradit odmítla s tím, že se jednalo o křehké zboží. Žalovaná však neučinila při nakládce zboží žádnou výhradu a lze tak vyloučit, že čidlo bylo rozsvíceno již dříve. Žalovaná (její řidič) žádnou výhradu nevznesla ani při vykládce zboží, kdy bylo rozsvícené čidlo a poškození zboží zjištěno. Škoda na záložním zdroji vznikla při přepravě a žalovaná je za ni plně odpovědná. Záložní zdroj byl zničen v důsledku pádu. Případné poškození kartonové krabice nemusí být zjevně patrné, přepravovaný záložní zdroj však obsahuje komponenty citlivé na pád, a proto jejich výrobě umisťuje na obal čidla detekující pád. Pokud se žalovaná dovolává zproštění své odpovědnosti, je povinna prokázat, že předvídaná okolnost zproštění nastala. Absence jejího řidiče při nakládce směřuje pouze k nedostatečné prevenční péči žalované.

2. Žalovaná uplatněný nárok žalobkyně neuznala a navrhla žalobu zamítnout, neboť neporušila jakoukoliv povinnost přepravce a obal zboží navíc nebyl nijak poškozen. Přeprava byla realizována profesionálně s maximální odpovědností k přepravovaným zásilkám a jízda proběhla hladce. V přepravních dokumentech nebylo nikde uvedeno, že se jedná o křehké zboží, vyžadující speciální zacházení. Nakládku i vykládku realizovala žalobkyně, přičemž žalované (jejímu řidiči) nebylo umožněno, aby se nakládky účastnila a náklad následně zkontrolovala. V nákladním listu nebylo uvedeno, že zásilka je vybavena čidly, ani údaj o tom, jsou tato čidla nerozsvícená. Není tak prokázáno, zda čidlo nebylo aktivní již při naložení na kamion. Zásilka byla navíc balena v kartonové krabici, která byla při doručení bez poškození, přičemž takové balení je citlivé zboží zcela nedostatečné. Z absence kontroly či výhrady naloženého zboží nelze učinit závěr, že s ohledem na chybějící výhradu čidlo nesvítilo dříve. Náklad byl naložen na paletách, čímž je i hypotetický pád naplocho je vyloučen. Při výšce nákladu 1,5 m není k pádu v kamionu prostor. Při váze nákladu 130 kg by při pádu navíc muselo dojít k poškození krabice. Žalobkyně navíc nepožadovala přepravu křehkého zboží a nezvolila adekvátní obal či případné přichycení k paletě, aby nemohlo dojít k náklonu.

3. Soud za shodná právně významná skutková tvrzení považoval objednávku mezinárodní přepravy žalobkyně u žalované z Itálie do sídla společnosti XXX v Brně a realizaci této přepravy dne 16. 7. 2018. Předmětem sporu zůstala výše škody a především skutečnost, zda je žalovaná odpovědná za vznik škody na přepravovaném zboží.

4. Soud provedl dokazování navrženými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně i žalovaná jsou obchodní společnosti zapsané v obchodním rejstříku s předmětem podnikání mj. silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní i nákladní mezinárodní (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně na č. l. 35 a žalované na č. l. 11). Žalobkyně si u žalované objednala dne 11. 7. 2018 dopravu zboží (16 palet + 2 boxy) o celkové hmotnosti 2 684 kg za cenu 13 500 Kč bez DPH. Žalobkyně v objednávce uvedla, že nesrovnalosti a problémy při nakládce či vykládce budou dopravci uznány pouze, když budou zapsány v CMR listu, nákladním listu či doplňujícím formuláři a budou potvrzeny kompetentní osobou. Přepravce není oprávněn provádět přepravu prostřednictvím třetí osoby (objednávka doprav č. IT1-1000380920 ze dne 11. 7. 2018 na č. l. 24). Nakládka měla být provedena dne 11. 7. 2018 v XXX, XXX, Itálie a XXX, XXX, Itálie a vykládka v XXX, XXX a XXX, Brno. Ložní list obsahoval poznámku ohledně čidel na paletách (ložní list – import D č. IT1-1000380920 ze dne 11. 7. 2018 na č. l. 23). Odesilatelem zboží byla společnost XXX, XXX, Itálie a příjemcem společnost XXX spol. s r. o. Brno. Zboží bylo naloženo v XXX, XXX, Itálie a dne 17. 7. 2018 dodáno společnosti XXX spol. s r.o. Brno. Při dodání zboží byla zapsána poznámka o rozsvíceném čidlu, dále pak o aktivním čidlu náklonu a nárazu u jednoho záložního zdroje XXX s tím, že o tom byla pořízena fotodokumentace (dodací list č. VLF/11.7.2018 ze dne 16. 7. 2018 na č. l. 7, mezinárodní nákladní list č. 0431713 ze dne 16. 7. 2018 na č. l. 8). Na jedné straně kartonového obalu záložního zdroje není patrné žádné poškození (fotografie předložená žalovanou na č. l. 25).

5. Společnost XXX vyúčtovala dne 24. 7. 2018 žalobkyni náhradu škody vzniklé při přepravě zboží dne 17. 7. 2018, a to ve výši 41 731 Kč se splatností dne 7. 8. 2018 (faktura č. 4918000662 ze dne 24. 7. 2018 na č. l. 6). Česká pojišťovna dne 20. 12. 2018 ukončila šetření pojistné události žalobkyně, a to poškození zásilky během přepravy z Itálie do ČR (faktura č. V3/302224/2018) a podle pojistných podmínek pro pojištění zboží během přepravy stanovila skutečnou škodu ve výši 16 589 Kč (fakturní hodnota zásilky 25 090 EUR, pojistná částka zásilky 10 000 EUR, hodnota poškozené zásilky 1 610 EUR, zásilka pojištěna na 60 %, pojistné plnění ve výši 644 EUR s kurzem 25,760 Kč/1 EUR. Škodu ve výši 16 589 Kč vyplatila přímo společnosti XXX spol. s r.o. (informace o výplatě pojistného plnění Českou pojišťovnou ze dne 20. 12. 2018 na č. l. 5). Vzniklou škodu žalobkyně uhradila společnosti XXX ve výši 25 142 Kč formou zápočtu, a to ke dni 23. 1. 2019 (prohlášení o zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 23. 1. 2019). Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 20. 7. 2018 k náhradě škody, vzniklé při přepravě XXX, ve výši 41 731,20 Kč. Žalovaná dne 6. 8. 2018 svou odpovědnost za vzniklou škodu odmítla s poukazem na vadný obal zásilky, absenci upozornění, že se jedná o křehké zboží a skutečnost, že nakládka ani vykládka zásilky nebyla realizována dopravcem (e-mailová korespondence ze dne 16. 7. 2019 na č. l. 26-27, odmítnutí škody ze dne 6. 8. 2018 na č. l. 28). Žalobkyně vyúčtovala dne 20. 12. 2018 žalobkyni náhradu škody při obstarání přepravy ve výši 25 142 Kč se splatností dne 30. 1. 2019 (faktura č. 119001561 ze dne 20. 12. 2018 na č. l. 4). Při posunu či pádu zásilky by mělo dojít k poškození jejího obalu (nákres žalované ohledně případného posunu zásilky). Kamion, který prováděl přepravu poškozené zásilky, měl být plně naložen a kromě zásilek žalobkyně převážel i zásilky pro společnosti XXX, a.s. a XXX, a.s. (nákres žalované ohledně uložení všech zásilek v kamionu, který prováděl přepravu, dále ložní list, e-mailová korespondence, faktura č. 30182518, mezinárodní nákladní list CZ0431711, faktura ze dne 16. 7. 2018 na č. l. 60, list CMR na č. l. 60 p.v.). Společnost XXX, spol. s r. o. provedla diagnostiku poškozeného záložního zdroje XXX, doručeného žalovanou a zjistila mechanické poškození v důsledku pádu zařízení při přepravě dopravcem. Jelikož se jedná o zařízení, u kterého je vyžadována vysoká spolehlivost, není možné u takto mechanicky poškozené XXX zajistit opravu, která by dosáhla požadované spolehlivosti. Bylo proto provedeno rozebrání poškozené XXX a následná ekologická likvidace jejích dílů (dopis příjemce zásilky XXX XXX ze dne 18. 12. 2018 na č. l. 55). Cena poškozeného záložního zdroje XXX činila 1 610 EUR (faktura (invoice) dodavatele XXX ze dne 11. 7. 2018 na č. l. 56).

6. Zásilky by měly být baleny do kartonových krabic s vhodnou velikostí a dostatečným množstvím výplňového materiálu. Zásilky nad stanovenou váhu musí být umístěny na paletě, přičemž musí být k paletě pevně připevněny příp. s ní tvořit nedělitelný celek (přepravní manuál XXX, Bubo trans, Poslisnadno.cz na č. l. 61-76).

7. Ze svědecké výpovědi XXX, řidiče zaměstnaného u žalované, soud zjistil, že si matně vzpomíná, že mělo dojít k poškození jedné palety nákladu, přičemž ta paleta byla někde až ve třech čtvrtinách úložného prostoru. U této firmy nakládali poprvé. Když přijel na nakládku, tak otevřel vrata, poté nacouval k rampě, a když šel na rampu, že se bude dívat, jak to nakládají, tak mu řekli, ať počká v autě. Při nakládce žádné pojistky ani náklad nekontroloval. Byl vykázán s tím, že má být u auta. Až při vykládce mu jeden ze zaměstnanců řekl, že jedna paleta je poškozená a že tam byla nějaká bezpečnostní pojistka, která byla nějak prasklá nebo poškozená. Ten zaměstnanec mu to ukazoval a viděl, že je tam pojistka jiné barvy, než u ostatních beden. Obal byl v původním stavu, nebyl nijak poškozený. Před tím nevěděl, že na zásilce byla nějaká pojistka. Ta pojistka měla být na všech paletách, ale k poškození došlo pouze u jedné. Nákladový prostor měl plný. Všechno zboží se vykládalo na jednom místě. Převážel zboží pouze na tuto jednu firmu. Poškozená paleta byla uložená u kraje vozidla. Cesta byla plynulá, nedošlo k ničemu neobvyklému. Jezdí přes dvacet let a zatím neměl problém s tím, že by přivezl poškozený náklad. Během cesty se nic nestalo.

8. Ze svědecké výpovědi XXX, zaměstnance společnosti XXX, soud zjistil, že si na tento konkrétní případ nevzpomíná. Po nahlédnutí na dodací list uvedl, že to byl on, kdo zde dopisoval poškození a že se jedná o jeho podpis. Z textu předpokládá, že tam byly aktivní čidla, jak je uvedeno v dodacím listu. O jakou konkrétní zásilku šlo a kdo byl u toho přítomen, si již nevzpomíná. Generátory bývají umístěny na dřevěné paletě a jsou překryty papírovým kartonem. Je to běžná kartonová krabice. Jedná se o obvyklé balení těchto generátorů. Čidla jsou formou nálepek přímo na kartonu, které se aktivují ve chvíli, kdy dojde k manipulaci, která čidla aktivuje. Když zjistí, že je čidlo aktivní, tak se zařízení vybalí a kontroluje se. Kontrolu provádí jiná osoba z jejich společnosti. Jeho pozicí je manažer realizace a řeší instalace těchto zařízení. Aktivace obou čidel, čidla nárazu a čidla překlopení, bývá spíše vzácná. S generátorem dál pracuje a ví, jak vypadá. Generátor má vnější kovový obal. Pokud je aktivní čidlo překlopení a pádu, tak plechy jsou většinou poškozeny a pokrouceny. Pokud jsou čidla aktivní, bývá poškozený i vnější obal - kovový obal zařízení, ve kterém je elektronika. Ne však kartonová krabice, ve které je generátor převážen. Stává se i to, že čidlo je aktivní a zařízení není poškozené. To se však stává pouze v případě, kdy je aktivní jen čidlo nárazu. Rovněž se stává i to, že je poškozena kartonová krabice, ale není aktivní žádné čidlo.

9. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Při přepravě zásilky, a to záložního zdroje XXX, prováděné žalovanou na základě objednávky žalobkyně, z místa náklady XXX v Itálii do místa vykládky XXX v Brně, došlo k poškození zásilky. Cena poškozené zásilky činila částku 1 610 EUR, resp. 41 731 Kč. Poškození přepravované zásilky bylo dostatečně prokázáno zápisy v dodacím listu ze dne 16. 7. 2018 a mezinárodním nákladním listu č. 0431713 ze dne 16. 7. 2018 a svědeckou výpovědí zaměstnance příjemce zásilky XXX. Hodnota poškozené zásilky byla spolehlivě prokázána fakturou dodavatele přepravované zásilky ze dne 11. 7. 2018, fakturou příjemce zásilky ze dne 24. 7. 2018 a sdělením pojišťovny žalobkyně ze dne 20. 12. 2018. Příjemce zásilky vyúčtoval žalobkyni náhradu vzniklé škody ve výši 41 731 Kč. Jelikož se jednalo o zařízení, u kterého je vyžadována vysoká spolehlivost, nebylo možné u poškozené záložního zdroje XXX zajistit opravu, která by dosáhla požadované spolehlivosti. Zařízení proto bylo rozebráno a následně provedena ekologická likvidace dílů. Pojišťovna žalobkyně poté vyplatila pojistné plnění ve výši 16 589 Kč podle dispozic žalobkyně přímo příjemci zásilky XXX spol. s r.o. Ze sdělení pojišťovny žalobkyně je zjevné, že výše vyplaceného pojistného plnění zjevně neodpovídá hodnotě poškozené zásilky, nýbrž pouze 40 % její hodnoty, neboť pojistná částka byla nižší než hodnota zásilky, která byla navíc pojištěna na 60 %. Zbylou část hodnoty poškozené zásilky ve výši 25 142 Kč uhradila žalobkyně příjemci zásilky XXX spol. s r.o. formou zápočtu. Tuto část uhrazené škody pak žalobkyně vyúčtovala žalované jako přepravci poškozené zásilky, se splatností dne 30. 1. 2019, která jí odmítla uhradit.

10. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba vzhledem k době jeho vzniku posuzovat již podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ 420 odst. 1, § 1797, § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanského zákoníku). Mezi žalobkyní a žalovanou byla konkludentně uzavřena smlouva o přepravě věci, na základě které se žalobkyně zavázala žalované, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni přepravné (§ 546, § 2555 odst. 1 občanského zákoníku). Žalobkyně přepravu provedla do místa určení v ujednané době, resp. bez zbytečného odkladu (§ 2558 odst. 1 občanského zákoníku) a žalované tak vznikla povinnost zaplatit bez zbytečného odkladu sjednané přepravné (§ 2564 odst. 1 občanského zákoníku). Jelikož místo převzetí zásilky a místo jejího dodání, se nacházely ve dvou různých státech je nutno na právní vztah účastníků řízení, a to zejména z hlediska odpovědnosti dopravce, aplikovat Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 11/1975 Sb. (dále jen Úmluva). Tuto Úmluvu je přitom nutno aplikovat bez ohledu na trvalé bydliště či státní příslušnost stran přepravní smlouvy (čl. 1 bod 1 Úmluvy) a její aplikace má přednost před zákonem (čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.).

11. Podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy při převzetí zásilky k přepravě dopravce přezkoumá: a) správnost údajů v nákladním listě o počtu kusů a o jejich značkách a číslech, b) zjevný stav zásilky a jejího obalu. Podle odst. 2. nemá-li dopravce vhodné prostředky, aby mohl přezkoumat správnost údajů uvedených v odstavci 1 písm. a) tohoto článku, zapíše do nákladního listu výhrady i s jejich odůvodněním. Rovněž musí odůvodnit všechny výhrady, které učinil k zjevnému stavu zásilky a jejího obalu. Tyto výhrady nezavazují odesílatele, ledaže je v nákladním listě výslovně uznal. Podle čl. 9 odst. 1 Úmluvy je nákladní list, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem. Podle odst. 2 neobsahuje-li nákladní list výhrady dopravce s jejich odůvodněním, platí právní domněnka, že zásilka a její obal byly v okamžiku převzetí dopravcem v dobrém zjevném stavu a že počet kusů, jejich značky a čísla se shodovaly s údaji v nákladním listě. Podle čl. 17 odst. 1 odpovídá dopravce za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které vznikne od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za překročení dodací lhůty. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2668/2009 ze dne 4. 8. 2009 pro odpovědnost za škodu v důsledku ztráty zásilky postačí podle čl. 17 odst. 1 Úmluvy CMR sama skutečnost, že došlo ke ztrátě zásilky, a to na rozdíl od obecné odpovědnosti za škodu, která vyžaduje vznik majetkové újmy oprávněného. Pokud tedy došlo ke ztrátě zásilky, žalovaný, jako dopravce, odpovídá za škodu ztracené zásilky.

12. Podle odst. 2 čl. 17 je dopravce zproštěn této odpovědnosti, jestliže ztráta zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty bylo zaviněno oprávněným, příkazem oprávněného, který nebyl vyvolán nedbalostí dopravce, vlastní vadou zásilky nebo okolnostmi, které dopravce nemůže odvrátit a jejichž následky odstranit není v jeho moci. Podle odst. 4 je dopravce s přihlédnutím k ustanovení článku 18 odst. 2 až 5 zproštěn odpovědnosti, vznikne-li ztráta nebo poškození ze zvláštního nebezpečí souvisejícího s jednou nebo více z těchto skutečností: a) použití otevřených vozidel bez plachet, bylo-li takové použití vozidel výslovně dohodnuto a poznamenáno v nákladní listině; b) chybějící obal nebo vadný obal zásilky, která je pro svoji povahu, není-li řádně balena nebo není-li balena vůbec, vystavena ztrátám nebo poškozením; c) manipulace, naložení, uložení nebo vyložení zásilky odesílatelem, příjemcem nebo osobami jednajícími za odesílatele nebo příjemce; d) přirozená povaha určitého zboží, pro kterou podléhá úplné nebo částečné ztrátě anebo poškození, zejména lomem, rzí, vnitřním kažením vysýcháním, unikáním, normální úbytkem nebo působením hmyzu nebo hlodavců; e) nedostatečné nebo vadné značky nebo čísla jednotlivých kusů zásilky; e) přeprava živých zvířat.

13. Podle čl. 18 odst. 1 Úmluvy důkaz o tom, že ztráta zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty vznikly některou z příčin uvedených v článku 17 odst. 2, náleží dopravci. Podle odst. 2 osvědčí-li dopravce, že podle okolností případu mohla ztráta nebo poškození zásilky vzniknout z jednoho nebo z několika zvláštních nebezpečí uvedených v článku 17 odst. 4, má se za to, že vznikly z těchto nebezpečí. Oprávněný může však prokázat, že škoda nebyla způsobena ani zcela ani zčásti některým z těchto nebezpečí. Podle čl. 23 odst. 1 Úmluvy má-li dopravce podle ustanovení této Úmluvy povinnost nahradit škodu za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, vypočítá se náhrada z hodnoty zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě. Podle odst. 2 se hodnota zásilky určuje podle burzovní ceny, a není-li burzovní cena, podle běžné tržní ceny, a není-li ani burzovní ani běžná tržní cena, podle obecné hodnoty zboží stejné povahy a jakosti. Podle čl. 25 odst. 1 Úmluvy při poškození zásilky hradí dopravce částku, o kterou se její hodnota snížila; částka se vypočítává z hodnoty zásilky stanovené podle článku 23 odst. 1, 2 a 4.

14. Na základě výše uvedeného soud dospěl k právnímu závěru, že žalobkyni jako objednateli mezinárodní přepravy vznikla škoda na přepravovaném zboží, za kterou nese odpovědnost žalovaná jako dopravce, neboť ke vzniku škody došlo v průběhu provádění přepravy. Odpovědnost žalované jako dopravce za škodu je koncipována jako objektivní bez ohledu na jeho zavinění, přičemž dopravce má možnost se této odpovědnosti zprostit z liberačních důvodů. Pro vznik této odpovědnosti není rozhodující, zda dopravce porušil nějakou smluvní či zákonnou povinnost, neboť se obecná úprava odpovědnosti za škodu neuplatní. Postačí, že žalovaná jako dopravce převzal od žalobkyně zásilku k mezinárodní přepravě (viz čl. 17 odst. 1 Úmluvy). Žalovaná neprokázala ani neosvědčila žádný tvrzený liberační důvod, tzn., že by poškození zásilky mohlo vzniknout z jednoho či několika zvláštních nebezpečí uvedených v čl. 17 odst. 4 písm. b) nebo c) Úmluvy, tzn. vadným obalem zásilky či její manipulací odesílatelem nebo příjemcem. Naopak, jelikož nákladní list neobsahoval žádné výhrady žalované jako dopravce ke stavu zásilky či jejího obalu (tzn. i ke stavu čidla náklonu a nárazu zásilky, ačkoliv byl s jeho existencí seznámen zápisem v ložním listu), platí zákonná domněnka podle čl. 9 odst. 2 Úmluvy o tom, že zásilka a její obal byly v okamžiku převzetí dopravcem v dobrém zjevném stavu, což rovněž znamená, že výše uvedená čidla nebyla aktivní. Žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost přezkoumat zjevný stav zásilky a jejího obalu podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy, což bylo v jejím zájmu, aby se vyhnula vzniku výše uvedené zákonné domněnky. Pokud byla žalované kontrola zásilky znemožněna, byla žalovaná povinna zapsat do nákladního listu výhradu podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy o tom, že nemůže zjevný stav zásilky a jejího obalu zkontrolovat. Z výpovědi řidiče žalované navíc nevyplývá, že by mu taková kontrola byla skutečně znemožněna, nýbrž pouze to, že se pouze chtěl podívat na nakládku zboží a bylo mu řečeno, ať zůstane v autě. Takový postup zjevně neodpovídá realizaci zákonné povinnosti dopravce podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy.

15. Vadnost obalu zásilky navíc byla vyloučena výpovědí zaměstnance příjemce poškozené zásilky XXX, podle které je umístění přepravovaného zařízení na dřevěné paletě a běžné kartonové krabicí zcela obvyklým balením. V případě zjištění aktivity čidla překlopení a pádu bývá poškozený kovový obal zařízení, ve kterém je elektronika. Nikoliv však kartonová krabice, ve které bývá takové zařízení převáženo. Z výpovědi je rovněž zřejmé, že byť přepravovaná zásilka obsahovala komponenty citové na pád či převrácení, nejednalo se křehké zboží, vyžadující speciální zacházení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem nemá fotografie zachycující nepoškozený kartonový obal zásilky, resp. jednu stranu tohoto obalu, žádnou vypovídající hodnotu, stejně jako obecné pokyny v přepravních manuálech přepravních společností. Ani plný nákladový prostor kamionu, kterým žalovaná přepravovala předmětnou zásilku, nevylučuje objektivní odpovědnost žalované jako přepravce zásilky, neboť nepředstavuje žádný z liberačních důvodů pro zproštění odpovědnosti žalované podle čl. 17 odst. 2 a 4 Úmluvy. Výpověď řidiče žalované, podle které byla přeprava plynulá, a nedošlo na ní k ničemu neobvyklému, nebyla pro soud dostatečně věrohodná a průkazná, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jednalo o zaměstnance žalované, který tuto přepravu provedl. Avšak ani tato výpověď navíc neprokazuje ani neosvědčuje žádný z výše uvedených liberačních důvodů, tzn. vadnost obalu či zavinění žalobkyně, když zavinění žalované je z hlediska její odpovědnosti za škodu jako dopravce bezvýznamné. Výše vzniklé škody odpovídá hodnotě zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě (viz čl. 25 odst. 1 Úmluvy). Vzhledem k charakteru přepravované zásilky (záložní zdroj XXX), u které je vyžadována vysoká spolehlivost, nebylo možné poškozené zařízení opravit a muselo být proto zlikvidováno. Tato skutečnost je zřejmá, nejen ze sdělení příjemce zásilky, ale i běžných znalostí a zkušeností. Výše vzniklé škody tak odpovídá výši škody, jako v případech naprostého zničení či ztráty zásilky.

16. Jelikož splatnost náhrady škody nebyla mezi smluvními stranami ujednána a není ani stanovena žádným právním předpisem, je nutno v takovém případě aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 za použití § 1723 odst. 2 občanského zákoníku, kdy je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody do 30. 1. 2019, stal se její nárok tohoto dne splatným. Nezaplacením peněžité náhrady ve lhůtě splatnosti se žalovaná následujícím dnem dostala do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství.

17. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vznikl nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 1, 2 o. s. ř.). Vzhledem k jednoznačnému postoji žalované k uplatněné pohledávce před i po zahájení soudního řízení nebylo nutné z hlediska přiznání náhrady nákladů řízení zasílat žalované předžalobní výzvu k plnění (§ 142a odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení byla v době započetí právní služby zástupce žalobkyně bez příslušenství částka 25 142 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky).

18. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady v celkové výši 20 483,19 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 257,50 Kč, z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 12 840 Kč za 6 úkonů právní služby po 2 140 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, písemné doplnění tvrzené, účast na soudním jednání u Okresního soudu ve Zlíně dne 20. 5. 2020 a dne 15. 7. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky), dále náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1 800 Kč (6 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky), náhrady cestovních výdajů advokáta ve výši 849 Kč použití osobního vozidla RZ: XXX k soudnímu jednání z Kroměříže do Zlína a zpět dne 20. 5. 2020 a dne 15. 7. 2020 (celkově ujetá vzdálenost 2 x 64 km, průměrná kombinovaná spotřeba podle norem Evropské unie 7,6 l/100 km, průměrná cena 1 l benzínu 32 Kč, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč, § 1 a § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., § 13 vyhlášky), náhrady advokáta za promeškaný čas ve výši 400 Kč (4 započaté půl hodiny cesty ke dvěma soudním jednáním a zpět, § 14 vyhlášky) a 21 % daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 3 336,69 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a všech náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalovaného je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jeho advokáta.

19. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Okresnímu soudu ve Zlíně resp. státu vznikly v souvislosti s tímto řízení náklady v celkové výši 1 868 Kč v důsledku úhrady svědečného předvolanému svědkovi XXX na základě usnesení Okresního soudu ve Zlíně č. j. 39 C 113/2019-86 ze dne 16. 7. 2020. Podle výsledků řízení, tzn. podle míry úspěchu ve věci, soud uložil neúspěšné žalované zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Zlíně náhradu těchto nákladů řízení. Náklady je třeba zaplatit ve stanovené lhůtě na účet soudu u České národní banky, který bude uveden v následné výzvě soudu.