41 C 79/2018

Rubrum

Odpovědnost znalce za vadný znalecký posudek Byl-li znalecký posudek podkladem pro vydání rozhodnutí soudu, byl zároveň jeho obsah důležitou, podstatnou a značnou (byť ne jedinou) příčinou vzniku majetkové újmy, čímž je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou představovanou plněním, které účastník na základě takového rozhodnutí plnil.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: XXX, IČO XXX sídlem XXX zastoupená advokátem XXX sídlem XXX proti žalovanému: XXX, IČO XXX sídlem XXX zastoupený advokátem XXX sídlem XXX o náhradě škody

Odůvodnění

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 096 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 74 954,18 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. III. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady řízení ve výši 700,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení

1. Žalobou podanou dne 21. 3. 2018 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 51 096 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že proti žalobkyni bylo u Městského soudu v XXX pod sp. zn. XXX vedeno řízení o zaplacení částky 950 Kč s příslušenstvím, jednalo se o spor o zaplacení kupní ceny za dětskou zimní zateplenou kotníčkovou obuv XXX (dále jen „obuv“), kterou si zakoupil od žalobkyně, jako podnikající osoby a prodejce zboží, pan XXX, narozený XXX, bytem XXX (dále jen „kupující“), za celkovou maloobchodní cenu 950 Kč. Zakoupená obuv začala v záruční době vykazovat vady (konkrétně do obuvi zatékala voda), z tohoto důvodu kupující u žalobkyně opakovaně uplatnil práva z odpovědnosti za vady, přičemž žalobkyně reklamace opakovaně neuznala. Kupující s tímto vyřízením reklamací nesouhlasil a převzal od žalobkyně zpět zboží za účelem jeho předání znalci XXX (žalovanému) k posouzení jím uplatněných vad. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku se kupující obrátil na soud, přičemž už i vyúčtoval cenu za zpracování znaleckého posudku. Městský soud v XXX ve svém rozhodnutí ze dne 23. 3. 2017, č. j. XXX-110, odkázal na závěry znaleckého posudku žalovaného, dle kterého je kupujícím uplatněná reklamace vad obuvi oprávněná a uložil žalobkyni (v původním řízení žalované) jednak vrátit uhrazenou kupní cenu za obuv ve výši 950 Kč oproti povinnosti kupujícího vydat žalobkyni předmět kupní smlouvy, tj. předmětnou obuv, a jednak zaplatit částku 2 500 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 24 967 Kč. Žalobkyně si následně nechala zpracovat nový znalecký posudek, kterým byly zjištěny zcela opačné závěry než v posudku vypracovaném žalovaným. Na základě tohoto nového znaleckého posudku žalobkyně na žalovaném opětovně uplatňuje škodu, která žalobkyni vznikla v souvislosti s chybně a účelově zpracovaným znaleckým posudkem žalovaného, spočívající zejména v částkách přiznaných kupujícímu citovaným rozhodnutím Městského soudu v XXX, tj. částkách ve výši 950 Kč, 2 500 Kč a 24 967 Kč a dále nákladech za právní služby advokáta žalobkyně ve výši 20 000 Kč, nákladech za vyhotovení nového znaleckého posudku ve výši 2 650 Kč a poštovném ve výši 29 Kč. Jelikož nebylo proti uvedenému rozhodnutí přípustné podat odvolání, nabyl citovaný rozsudek právní moci, přičemž celková výše majetkové újmy, která v tomto důsledku vznikla žalobkyni, činí 51 096 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť z jeho strany nedošlo k žádnému porušení povinnosti, které by zakládalo příčinnou souvislost se vznikem škody na straně žalobkyně. Žalovaný trvá na závěrech svého znaleckého posudku, ve kterém podrobně popsal a vysvětlil mechanismus průniku vody do pravého půlpáru reklamované obuvi. Všechna svá tvrzení podložil důkazy fyzikálních jevů, které jsou obecně platné a známé. Námitky žalobkyně v původním řízení Městského soudu v XXX sp. zn. XXX žalovaný odmítl jako příliš obecné, s tím, že nenapadaly jím podrobně vysvětlené konkrétní skutečnosti. Zároveň žalovaný upozornil, že znalecký posudek XXX neobsahuje zpochybnění jeho závěrů a nesplňuje podmínky revizního znaleckého posudku, když v něm o jeho znaleckém posudku žalovaného není žádná zmínka. Ze znaleckého posudku XXX ze dne 18. 5. 2018 není navíc vůbec zřejmé, v jakém stavu byla znalkyni předmětná obuv předána, v posudku dále nejsou zmíněny nezapravené, zřetelně viditelné konce spodní části niti šitého spoje podešve se svrškem v délce 60 mm a 110 mm, neboť právě po těchto koncích nití dle žalovaného do pravého půlpáru obuvi proniká voda a ony jsou také příčinou vad obuvi.

3. Zhodnocením provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu.

4. Mezi společností XXX, IČO XXX, jako prodávajícím a XXX, narozeným XXX, jako kupujícím, kdy prodávající jednal při uzavření smlouvy jako podnikatel při podnikatelské činnosti, kupující nikoliv, byla uzavřena kupní smlouva ze dne 31. 10. 2014, kterou se prodávající zavázal, že kupujícímu odevzdá dětskou zimní obuv XXX s kožíškem, suchý zip, velikost 24, barva modrá, označenou kódem zboží 1100018 – 1 kus, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavázal, že ji převezme a zaplatí prodávajícímu sjednanou kupní cenu 950 Kč. Při uzavření smlouvy si strany nesjednaly ohledně vlastností obuvi, že je voděodolná, respektive nepromokavá nebo že jde o obuv s membránou, která zabraňuje proniknutí vlhkosti či vody do obuvi. Prodávající kupujícímu takovéto vlastnosti ani nepopsal, kupující je ani nemohl očekávat s ohledem na povahu zboží, ani prodávající neuvedl kupujícímu, že obuv se hodí k účelu, kdy lze ji užívat jako voděodolnou, respektive nepromokavou, respektive jako obuv s membránou, která zabraňuje průniku vlhkosti či vody do obuvi. Prodávající neupozornil kupujícího na nějaké vady. Při uzavření smlouvy prodávající přiložil k obuvi příbalový leták – návod k užití obuvi a k jejímu ošetření. Prodávající obuv odevzdal kupujícímu a umožnil mu nabýt vlastnické právo k ní, kupující ji převzal a zaplatil sjednanou kupní cenu. Kupující uplatnil u žalobkyně vadu obuvi, která se projevovala zatékáním vody do obuvi, a to dne 22. 1. 2015. Žalobkyně tuto vadu obuvi neuznala. Kupující následně odstoupil od kupní smlouvy a požádal žalobkyni o vrácení kupní ceny zaplacené dle smlouvy proti vrácení obuvi ve lhůtě do 29. 7. 2015, a to dopisem ze dne 20. 7. 2015. Rozsudkem Městského soudu v XXX č. j. XXX-110 ze dne 13. 8. 2017 bylo žalobkyni (v původním řízení žalované) uloženo zaplatit kupujícímu částku 2 500 Kč a částku 950 Kč proti povinnosti kupujícího vydat žalobkyni předmět kupní smlouvy, tj. dětskou zimní obuv XXX s kožíškem, suchý zip, velikost 24, barva modrá, označeno kódem zboží 1100018. Žalobkyni (v původním řízení žalované) byla rovněž citovaným rozhodnutím uložena povinnost zaplatit kupujícímu náhradu nákladů řízení ve výši 24 967 Kč s odůvodněním, že dle znaleckého posudku předloženého kupujícím a výslechu znalce obuv dle smlouvy při převzetí kupujícím měla vadu spočívající v nevhodném materiálu a tloušťce nití použitých na šití spoje podešve se svrškem obuvi, včetně vlastního provedení šitého spoje, tedy výrobní vadu, která vznikla porušením povinnosti žalobkyně dle smlouvy a projevovala se zatékáním do obuvi. Zároveň již dle charakteru vady považoval soud za prokázané, že kupující před převzetím obuvi nemohl vědět, že věc má tuto vadu a již dle charakteru vady ji ani sám nezpůsobil. Kupující tak v souladu se zákonem využil svého práva a odstoupil od smlouvy a požádal o vrácení kupní ceny dle smlouvy proti vrácení obuvi, kdy zároveň příslušný soud měl za to, že s ohledem již na charakter vady nebylo možno požadovat dodání nové věci bez vad ani výměnu pouze součásti věci. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí se dále podává, že kupující při uplatnění výše uvedeného práva z vadného plnění účelně vynaložil náklady na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 2 500 Kč a náklady řízení ve výši 24 967 Kč. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 23. 3. 2017 se podává, že bylo přistoupeno k výslechu znalce XXX, kdy k dotazu soudu znalec uvedl, že odkazuje na písemný znalecký posudek č. 114/06/15 ze dne 11. 3. 2015, nechce na něm nic změnit ani doplnit, pokud budou nejasnosti, k dotazu soudu vyjasní. V průběhu jednání bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl zamítnut návrh na provedení důkazu přípravkem XXX a XXX a dále vyhotovením revizního znaleckého posudku. Usnesení bylo odůvodněno, dáno poučení o nepřípustnosti odvolání (prokázáno spisem Městského soudu v XXX sp. zn. XXX, zejména protokolem o jednání před soudem prvního stupně ze dne 23. 3. 2017 a rozsudkem č. j. XXX-110 ze dne 23. 3. 2017).

5. XXX společnost XXX, IČO XXX, právně zastupoval ve věci vedené u Městského soudu v XXX pod sp. zn. XXX, a to na základě smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 27. 7. 2015, kdy klient i advokát tento dokument vlastnoručně podepsali. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s reklamací pana XXX a v souvislosti se sporem Městského soudu v XXX sp. zn. XXX Advokátní kanceláři XXX a XXX s.r.o. za právní poradenství a služby částku ve výši 20 000 Kč a dále dne 26. 4. 2017 částky 950 Kč, 2 500 Kč a 24 967 Kč ve prospěch účtu XXX a částku ve výši 2 650 Kč ve prospěch účtu XXX s tím, že jako důvod platby je u posledně jmenované uveden „ZNALECKÝ POSUDEK“. Žalobkyně uhradila také poštovné za odeslání zásilky znalkyni XXX ve výši 79 Kč (prokázáno smlouvou o poskytování právních služeb ze dne 27. 7. 2015, fakturou číslo: 20180013 ze dne 26. 2. 2018, výpisem z účtu žalobkyně ze dne 26. 4. 2017 a 24. 5. 2017, potvrzením o platbě na účtu ze dne 12. 9. 2018, podací lístek na částku 79 Kč).

6. Právní zástupce žalobkyně opakovaně vyzýval žalovaného k náhradě způsobené škody ve výši 51 096 Kč z důvodu chybného zpracování znaleckého posudku č. 114/06/15 ze dne 11. 3. 2015 s upozorněním, že nebude-li částka ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy uhrazena na uvedený bankovní účet, bude nucen celou záležitost řešit prostřednictvím soudu (prokázáno výzvou k náhradě způsobené škody ze dne 15. 8. 2017 včetně podacího lístku, e-mailem ze dne 29. 11. 2017).

7. Z webových stránek společnosti XXX soud zjistil, že tato společnost prodává mimo jiné průmyslové šicí nitě XXX ze 100 % polyesterového hedvábí. Jedná se o mnohostranně použitelné vysoce pevné, plně syntetické nitě. Kromě vysoké měrné pevnosti vynikají výtečnou stejnoměrností a univerzální odolností a stabilitou. Nitě mají vysokou stálobarevnost na světle, jsou odolné vůči oděru, vlhkosti a ostatním povětrnostním vlivům, odolávají plísním, bakteriím a všem druhům běžně užívaných chemikálií a rozpouštědel. Dokonalá speciální šicí doúprava zabezpečuje bezproblémové šití i v náročných podmínkách při vyšších rychlostech. Nit nemá sklon ke smyčkování a při přestřihu se nerozkrucuje. Z webových stránek se dále podává, že nit XXX 10 je nit pro silně namáhané švy, vrchní okrasné švy na obuvi, ozdobné štepování v kožené galanterii, prošití horolezecké výstroje, technické použití při technologii čalounění (stahování, svorování). Doporučená síla jehly pro nit XXX 10 je Nm 160-200, průmyslová pevnost 170, prodejní jednotka 1 king cívka 1000 m.

8. Z faktury – daňového dokladu č. 10366979 ze dne 6. 1. 2015 soud zjistil, že společnost XXX obuv s.r.o. obdržela od společnosti XXX s.r.o. na základě objednávky ze dne 16. 12. 2014 mimo jiné 10 prodejních jednotek niti XXX 10 1000m FS 1.

9. Z faktury – daňového dokladu č. 11147838 ze dne 29. 8. 2017 soud zjistil, že společnost XXX obuv s.r.o. obdržela od společnosti XXX s.r.o. na základě objednávky ze dne 29. 8. 2017 mimo jiné 5 prodejních jednotek niti XXX 10 1000m FS 1.

10. Z webových stránek společnosti XXX soud zjistil, že tato společnost na svých stránkách uvádí, že je nejvýznamnější výrobce nástrojů a systémů pro textilní průmysl. Na jejím úspěchu se podílí přes 8.800 zaměstnanců ve více než 150 zemích světa. Je celosvětovým lídrem díky: špičkovým technologiím, jedinečnému know-how a širokému produktovému portfoliu. Součástí těchto moderních technologií jsou jehly a přesné díly od firmy XXX.

11. Z faktury – daňového dokladu č. 140072 ze dne 28. 1. 2014, faktury – daňového dokladu č. 140022 ze dne 14. 1. 2014 a faktury – daňového dokladu č. 140724 ze dne 29. 9. 2014 soud zjistil, že společnost XXX obuv s.r.o. objednala a dne 28. 1. 2014 obdržela od dodavatele XXX – XXX 100 kusů jehel o síle Nm 180, dne 14. 1. 2014 100 kusů jehel o síle Nm 100 a dne 29. 9. 2014 100 kusů dvou různých druhů jehel o síle Nm 100.

12. Z dodacího listu č. 06905 ze dne 25. 3. 2005 a faktury – daňového dokladu č. 115100 ze dne 8. 4. 2015 plyne, že společnosti XXX obuv s.r.o. bylo na základě jejích objednávek dodáno dodavatelem, společností XXX spol. s r.o., dne 25. 3. 20015 15 kg impregnačního roztoku 111 za celkovou částku 3 481 Kč a dne 8. 4. 2015 15 kg téhož impregnačního roztoku za cenu v celkové výši 4 156 Kč. Z navštívenek společnosti XXX spol. s r.o. plyne, že jednateli této společnosti jsou XXX a XXX 13. Z vyjádření k reklamaci ze dne 24. 4. 2015 včetně přiloženého návodu na použití a údržbu dětské vycházkové celokožené obuvi XXX soud zjistil, že společnost XXX obuv s.r.o. byla požádána o vyjádření se k reklamaci č. 4/2015 na vzor 1702 modré ve velikosti 24 z prodejny XXX s.r.o., neboť zboží bylo reklamováno s tím, že do obuvi zatéká. Jednatelka společnosti XXX obuv s.r.o. XXX uvedla, že toto nepovažuje za důvod k reklamaci. Při nákupu zboží byl zákazník v „Návodu na použití a údržbu“ dětské vycházkové celokožené obuvi seznámen s tím, že se jedná o obuv se štroblovou stélkou a přišívanou podešví, což ji činí značně flexibilní-ohebnou, a že případné vniknutí vody do obuvi není důvodem k reklamaci. Jednatelka ve vyjádření k reklamaci dále upozorňuje, že je nutno počítat s tím, že do prošívané uzavřené obuvi (svršek přišitý k podešvi) může zatékat, že tato obuv je vhodná především do suchého prostředí. Ošetřováním vhodnými krémy a impregnací zlepší vlastnosti usně – viz doporučení k údržbě impregnací a krémem. Přírodní useň není vodonepropustný materiál a případné vniknutí vody není důvodem k reklamaci. Z návodu na použití a údržbu se mimo jiné podává, že obuv nemá být nikdy ponechána po použití špinavá a mokrá. Poškození, způsobená nedodržením uvedených zásad, nemohou být předmětem reklamace. Lhůta pro uplatnění práva z vady je 24 měsíců.

14. Z reklamačního protokolu č. 4/2015 bylo soudem zjištěno, že dodavatelem předmětné obuvi byla společnost XXX s.r.o., že datum přijetí předmětné obuvi k reklamaci na prodejně bylo 22. 1. 2015 a zejména, že v rámci reklamace kupující uvedl následující vadu: do obuvi zatéká. Dle sdělení zákazníka byla obuv ošetřována voskem. Dále soud zjistil, že preferované vyřízení reklamace bylo vrácení kupní ceny a že předmětná reklamace byla zamítnuta s odůvodněním, že na obuvi nebyla shledána žádná výrobní ani materiálová vada, provedení obuvi odpovídá schválené výrobní dokumentaci. Na předložené obuvi nejsou patrná poškození svršku ani podešvi, která by mohla způsobovat zatékání do obuvi. Zvlhčení uvnitř obuvi bylo tedy zjevně způsobeno nedostatečnou údržbou, tj. impregnací (tak jak je výrobcem obuvi doporučeno), promočením v přímém kontaktu s vodou, či nadměrným pocením nohou. U usňové obuvi bez membrány není výrobcem zaručena její voděodolnost, záleží tak vždy na péči o obuv a její údržbě ze strany uživatele. V obuvi je na vkládací stélce jasně patrná plíseň, z čehož lze usuzovat na nedostatečnou péči o obuv. Obuv nebyla použití řádně vysušena a zřejmě byla dále vlhká užívána. Kupující byl s výsledkem reklamace seznámen dne 22. 1. 2015.

15. Z výňatku ze závěrečného protokolu XXX, a.s., XXX č. j. 313300371/2012 soud zjistil, že dětská obuv vzor 1702 splňuje propozice zimní a přišívané obuvi. Co se týče provedení vnitřního prostoru obuvi, výrobek splňuje požadovanou úroveň technických charakteristik i stran ukončení jednotlivých dílců, ukončení šití, švů, neměly by při užívání obuvi vznikat otlaky, popřípadě poranění. Co se týče vhodnosti použití k výrobě stélek, výrobek rovněž splňuje požadovanou úroveň technických charakteristik, co se týče použití materiálů (pro všechny velikosti výrobku se smějí používat pouze usňové a textilní materiály, případně syntetické materiály, které mají vyhovující absorpci a desorpci vody). Certifikovaný výrobek – obuv dětská se ve sledovaných ukazatelích shoduje s požadavky Technické specifikace XXX, TS XXX 276/2002 (verze 04). Zkouškami byla prokázána shoda vlastností výrobku s požadavky stanovenými uvedenou technickou specifikací. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by dávaly důvodné podezření o nestejnoměrné jakosti certifikovaného výrobku. Výrobek splňuje předpoklady pro vydání certifikátu typu certifikačním orgánem.

16. Z fotografií předložených žalovaným na jednání před soudem dne 11. 1. 2019 soud zjistil, že je na nich vidět, že délka jednotlivých stehů není stejná a vpichy po jehle jsou na některých místech drobnější a někdy větší.

17. Ze znaleckého posudku číslo 114/06/15 vypracovaného dne 11. 3. 2015 XXX na posouzení neuznané reklamace dětské zimní zateplené kotníčkové obuvi označené jako „XXX obuv zimní suchý zip, kozisek v. 1 24 modra“ soud zjistil, že u reklamované dětské obuvi znalec konstatoval výrobní vady spočívající v nesprávné volbě použitého materiálu a tloušťky nití použitých na šitý spoj podešve se svrškem včetně vlastního provedení šitého spoje jako je velikost jehly, délka jednotlivých stehů a celkové zapravení šitého spoje. Fotografie znaleckého posudku dle znalce potvrzují, že do pravého půlpáru se voda dostávala ne zcela vhodně a kvalitně provedeným šitým spojem podešve se svrškem na vnitřní straně pravého půlpáru (obr. 4, 5, 6). Voda tekla po nezapravených koncích spodní niti šitého spoje podešve se svrškem do míst tmavých skvrn pod vkládací stélkou a odtud pak vlhkost pronikala do celého pravého půlpáru. Uvedený mechanismus průniku vody do pravého půlpáru potvrzují zrcadlově stejné tmavé skvrny jak na našívací, tak i na vkládací stélce pravého půlpáru a také délka volných, nezapravených konců nití šitého spoje podešve se svrškem (obr. 7, 8, 9, 10). S ohledem na tvar tmavých skvrn, jejich velikost a místa výskytu na stélkách znalec vyloučil jiný způsob průniku vody do pravého půlpáru než pomocí volných konců spodní niti šitého spoje podešve se svrškem pravého půlpáru reklamované obuvi. Naopak z těchto skvrn, vzhledem k tomu, že při vyzutí půlpáru nejsou viditelné, nelze usuzovat na nedostatečnou péči o obuv. Znalec shrnul své závěry tak, že jako příčinu průniku vody do pravého půlpáru předmětné obuvi označil kombinaci materiálových a technologických vad při provedení šitého spoje podešve se svrškem, ke kterým došlo už při vlastní výrobě reklamované obuvi. Jedná se tedy o výrobní vady. Průnik vody do pravého půlpáru brání řádnému používání obuvi jako výrobku bez vady a v případě konkrétního páru obuvi patří mezi neodstranitelné vady.

18. Ze znaleckého posudku č. j. 1136/2017 zpracovaného XXX ohledně posouzení oprávněnosti reklamace dětské obuvi zn. XXX a oprávněnosti jejího zamítnutí prodávajícím soud zjistil, že tento znalecký posudek byl vypracován v období od 9. 5. 2017 do 18. 5. 2017. Znalkyně dospěla k závěrům, že obuv vykazuje obvyklé vlastnosti obuvi vyrobené přišitím svršku k podešvi. U obuvi nebyly zjištěny vady technologického charakteru, šité spoje jsou provedeny standardním postupem, prošívací vázací stehy jsou pevné, nitě jsou překříženy v materiálu a mají odpovídající tloušťku. Dle znalkyně obuv vykazuje známky nedostatečné údržby po použití za vlhka (plíseň na rubu vkládací stélky). Současný stav výrobku nebrání tomu, aby mohl být dále řádně užíván jako věc bez vady, v podmínkách, pro které je určen. Plísní znehodnocené vyjímatelné vkládací stélky obuvi lze v rámci běžné údržby „vyměnit za nové“. V závěrečných prohlášeních znaleckého posudku je uvedeno, že znalkyně prohlašuje ve smyslu § 127a občanského soudního řádu ve znění zákona č. 218/2011 Sb., že si je vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, zejména si je vědoma možné trestní odpovědnosti za podání nepravdivého, hrubě zkreslujícího nebo neúplného znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku.

19. Z revizního znaleckého posudku č. 2019/07/02 zpracovaného za znalecký ústav XXX, dne 2. 7. 2019 soud zjistil, že obuv je dle fotodokumentace přiložené ve spisu ve stejném stavu jako při zpracování obou předchozích znaleckých posudků. Obuv je vyrobena přišívaným výrobním způsobem, vyhovuje definici v normě ČSN EN ISO 19952 „způsob výroby, kdy je svršek přišitý přímo k podešvi“. Z hlediska materiálového ani z hlediska spojení jednotlivých dílců není na svršku obuvi patrná žádná technologicko-výrobní vada, svršek dosahuje obvyklé kvality a splňuje vlastnosti, které se dají od tohoto druhu obuvi očekávat, stejně tak podešev a viditelné spodkové dílce. Spojení svršku a podešve je provedeno strojovým šitím vázaným stehem a šití je uloženo v drážce, která je na podešvi vytvořena pro ochranu nitě před mechanickým poškozením. Kvalita šitého spoje je standardní, šicí dráha po celém obvodu obou půlpárů neprochází mimo zmíněnou drážku, volba velikosti (průměru) jehly je adekvátní k tloušťce nitě a k vlastnostem prošívaného materiálu. Adekvátnost použití velikosti jehly k tloušťce nitě vyplývá také z přiložené dokumentace od výrobce (č. l. 82 a č. l. 86 spisu). Konce nitě jsou na konci šicí dráhy standardně zapraveny. Na spojení svršku se spodkem také nejsou patrné technologicko-výrobní vady. Spodní nit (uvnitř obuvi) je ponechána delší, což je běžná praxe. Pokud by byla syntetická nit ustřižena těsně u prošívaného materiálu a nebyla by zatavena, tak hrozí vlivem předpětí nitě při šití uvolnění počátečního nebo konečného stehu. Zatavení konců nitě uvnitř obuvi, kde je navíc podšívka se syntetickým vlasem, není v podmínkách průmyslové výroby vhodné. To, že je délka volných konců nití různá na jednotlivých půlpárech, nemá vliv ani na funkční ani na estetické vlastnosti obuvi. Není důvod se domnívat, že by voda do obuvi pronikala v důsledku nezapraveného šitého spoje. Používání syntetických nití při šití v obuvnickém průmyslu je běžné. Z hlediska chování vůči vodě jsou obecně syntetické nitě buď hydrofobní, nebo v každém případě méně hydrofilní než nitě z přírodních vláken, jako jsou například bavlněné šicí nitě (konstatování se vztahuje na běžné šicí nitě používané při výrobě obuvi). To je dáno už z chemické podstaty přírodních a syntetických materiálů. V případě přišití podešve ke svršku na obuvi bylo podle výrobce a podle přiložené dokumentace (č. l. 81 spisu) použito 100 % polyesterové hedvábí s obchodním názvem „XXX 10“. Z uvedených variant je tato volba vzhledem k chování k vodě nejlepší, protože polyesterové vlákno je méně navlhavé než polyamidové a z hlediska konstrukce nitě je hedvábí méně navlhavé než přízová nit (pokud porovnáváme nitě ze stejného materiálu, stejné jemnosti a se stejným zákrutem). Z těchto důvodů nelze jako příčinu proniknutí vody do obuvi považovat použití syntetické nitě. Bavlněné vlákno se vyznačuje výbornou sorpcí vlhkosti (nasákavostí). To nepodporuje myšlenku, že by použití bavlněné nitě zabránilo průniku vlhkosti do obuvi, bavlněné šicí nitě mají spíš tendenci vodu nasáknout. Polyesterové nitě dosahují při stejných parametrech vyšší pevnosti, než nitě bavlněné. Z toho vyplývá, že pokud chceme dosáhnout požadované pevnosti šitého spoje, můžeme použít syntetickou nit jemnější než v případě nitě bavlněné. Pokud můžeme šít tečí nití, můžeme použít i menší průměr jehly, a tím dojde k vytvoření menších otvorů (vpichů) ve spojovaném materiálu, a tím se také sníží pravděpodobnost průniku vlhkosti do obuvi. Z uvedených skutečností vyplývá, že použití bavlněných nití by průniku vlhkosti nezabránilo. Výše uvedené teoretické poznatky a empirické zkušenosti znalkyně uvedené v kapitolách 2.5 a 2.6 potvrzuje i orientační zkouška vzlínavosti vody přes syntetickou a bavlněnou nit na str. 12-13 znaleckého posudku. Stehy jsou rovnoměrné, s rozdílem v délce do jednoho milimetru, a to odpovídá požadavkům normy ČSN 79 5790 Obuv – přijatelné odchylky (délka stehů změřena ověřeným posuvným měřidlem Vernier-caliper s přesností měření 0,02 mm). Tyto rozdíly jsou akceptovatelné vzhledem k prostorovému zakřivení šicí dráhy a nesnižuje to kvalitu šitého spoje. Není důvod se domnívat, že by volba jiného materiálu na výrobu podešve zabránila průniku vlhkosti do obuvi šitým spojem. Znalkyně provedla zhodnocení odolnosti obuvi vůči vlhkosti normalizovanou zkouškou provedenou v certifikované zkušebně XXX. Při této zkoušce došlo k rychlejšímu průniku do levého půlpáru obuvi (na rozdíl od původní reklamační zprávy, kde je uvedeno, že vlhkost proniká do pravého půlpáru). Na základě toho lze usuzovat, že tak jak je výrobcem deklarováno, obuv není odolná vůči vlhkosti, ale samotný průběh průniku vlhkosti je pravděpodobně ovlivněn mnoha faktory a rychlost a místo průniku jsou potom v podstatě náhodné. Lze souhlasit se stanoviskem XXX, že na obuvi nejsou zřetelné známky nevhodné péče a nedostatečné údržby. Žalobkyní kupujícímu doporučené použití impregnace by zabránilo pronikání vlhkosti přes usňový svršek, na přišívací šití by zejména v oblasti ohybu mělo jen krátkodobý účinek. Použití vosku také s největší pravděpodobností nezhoršilo chování šitého spoje přišívacího šití vůči vodě. A ani nelze považovat za běžnou údržbu vyjmutí vkládací stélky po každém použití obuvi, pokud o tom prodejce zákazníka neinformuje. Naopak nelze souhlasit s tím, že se „voda do pravého půlpáru dostávala ne zcela vhodně a kvalitně provedeným šitým spojem podešve se svrškem na vnitřní straně pravého půlpáru“. Podle názoru XXX voda tekla po nezapravených koncích spodních nití šitého spoje přišívacího šití. Ze skutečností uvedených v revizním znaleckém posudku znaleckého ústavu vyplývá, že je nemožné, aby vlhkost „tekla“ po volných koncích syntetických nití na vzdálenost několika centimetrů, obzvláště pokud je nit vedena mezi dvěma savými materiály – vláknitým celulózovým materiálem vkládací stélky a netkanou textilií našívací stélky. XXX spatřuje příčinu průniku vody do pravého půlpáru obuvi v nevhodném materiálu a tloušťce nití použitých pro přišívací šití, vlastní provedení šitého spoje, jako je zvolená velikost jehly, délka jednotlivých stehů a celkové zapravení šitého spoje. Všechny tyto domnělé nedostatky byly podrobně rozebrány a vyvráceny v posudku znaleckého ústavu. Argumenty a závěry uvedené v posudku XXX s ohledem na výše uvedené působí jako nepodložené a zavádějící. Ke znaleckému posudku soudní znalkyně XXX znalkyně znalecký ústav uvedl, že posudek XXX je zcela profesionální a je velmi dobře zpracován. V naprosté většině zdůvodnění a argumentů se posudek shoduje s posudkem znaleckého ústavu. Názory se rozcházejí pouze v případě údajné nedostatečné péče zákazníka o obuv a identifikace tmavé skvrny na vkládací a našívací stélce jako plíseň Aspergillus niger bez mikrobiologické zkoušky, o které nebyla v posudku zmínka, nicméně zkouška provedená znaleckým ústavem prokázala dobrý odhad znalkyně, pokud se týká přítomnosti plísně a rodu plísně. Kromě výše zmíněných drobných nesrovnalostí nebyly z pohledu pověřené osoby v posudku XXX nalezeny nedostatky či závěry, které by mohly být zpochybněny.

20. Z účastnické výpovědi žalovaného XXX soud zjistil, že žalovaný plně odkázal na závěry svého znaleckého posudku. K jeho vypracování dostal podklady – boty, fotografie a doklady. Boty prohlédl, zjistil, v jakém stavu jsou, což popisuje ve svém znaleckém posudku. Na straně 6 znaleckého posudku je vidět problém, který se týká konkrétního páru obuvi, steh podešve se svrškem, ukončení niti, šitý spoj není zapravený. Na obrázku č. 9 jdou vidět niti, vrchní a spodní, přičemž délka niti odpovídá tomu, že niti jsou tak dlouhé, že dosahují plísňových skvrn, tedy voda se do boty dostala přes tyto nitě. Z obrázku č. 7 a 8 je potom zřejmé, že se jedná o dětskou zimní obuv, tedy se dá předpokládat, že v zimě bude používána do sněhu. Technologie výroby těchto bot vyžaduje, aby niť nebyla syntetická, ale spíše bavlněná, která nasaje vodu a dál ji nepropouští. U syntetické niti voda vzlíná a dostává se až nakonec té niti. Jedná se o obecně platný fyzikální úkaz. Žalovaný dále odkázal na stranu 5 posudku, kde jsou zobrazeny šité spoje podešve a svršku, přičemž bílošedá podešev je ze syntetického materiálu. Z přiložených fotografií je vidět, že délka jednotlivých stehů není přesně stejná a mezi jednotlivými stehy jsou vidět větší či menší otvory, protože materiál podešve se nesevře kolem niti, neboť není z pryže. Dle odborného názoru žalovaného by pro takový spoj měla být použita přírodní, bavlněná nit, nebo by tento spoj měl být speciálně upraven tak, aby bylo znemožněno dostat vodu do boty. Povrch boty v daném případě nemá takovou teplotu jako venkovní prostředí, protože je vyhříván nohou, a sníh, který se uchytí v takovém šitém spoji (žalovaný odkazuje na obrázky 4, 5, 6) je vlastně na povrchu, který má plusovou teplotu, ten okamžitě taje a molekuly vody se dostávají po niti dovnitř. Žalovaný dále uvedl, že důvodem toho, že boty plesnivěly, nebylo to, že by nebyly udržované, ale pohybem vody po syntetické niti, která se tak dostala pod vkládací stélku, která je papírová a nabírá rychle vlhkost. Žalovaný dále vypověděl, že objednatele znaleckého posudku pana XXX vůbec nezná, viděl jej poprvé u soudu, kupující si jej našel na internetu v seznamu znalců. Co se týče rozdílu mezi voděodolnou a voděpropustnou obuví, žalovaný k tomuto uvedl, že voděodolné jsou pryžové holínky nebo PVC odlévané boty, obuv předložená kupujícím nemůže být voděodolná. Přišívaná podešev je běžná, ale konkrétně u zimní obuvi je potřeba na to myslet, něco o tom vědět a šitý spoj ošetřit, například voskem. Zapravuje se ten šitý spoj a ošetřuje se tak, aby se zamezilo vstupu vody do obuvi. Membrána je syntetický materiál, který má malinké dírky, jejichž velikost je taková, že nepropustí molekulu vody do obuvi, ale propustí molekulu vodní páry z boty. Spoj se musí technologicky udělat tak, aby se po něm voda do obuvi nedostávala. Po tak krátké době užívání by do boty voda nepronikla, pokud by obuv nevykazovala vady.

21. Z výpovědi svědka XXX soud zjistil, že svědek je jedním z jednatelů žalobkyně. Uvedl, že ze své pozice zná postavení prodejců v procesních záležitostech a je mu známo, že žalobkyně se snaží vyřídit i neoprávněné reklamace ke spokojenosti zákazníků. V tomto případě to však nešlo, zákazník se choval hrozným způsobem, přišel do prodejny s pistolí za pasem, položil si ruku na pistoli a řekl „vy mi tu reklamaci neuznáte“. Kupující ošetřoval obuv voskem, takže ochrana obuvi byla při venkovním nošení prakticky nulová. Žalobkyně doporučuje impregnaci ve spreji, svědek věří, že pokud by tento postup zákazník dodržel, ke zničení obuvi nemuselo dojít. Obuv byla prodávána jako městská, je tedy spíše do suššího prostředí, nejedná se o membránovou obuv nebo sněhule. S ohledem na použitou technologii výroby je předmětná obuv prodávána s tím, že je zde možnost, že do ní bude zatékat nebo docházet k pronikání vlhkosti, na což je zákazník při koupi upozorněn nejen prodejcem, ale také na základě příbalového letáku, zákazník tak ví, že s botou nesmí do vysokého sněhu a že ji musí impregnovat. Bota prošla schválením v certifikačním procesu, byla schválena mimo jiné i XXX. Obuv vyrábí společnost XXX, žalobkyně je pouze prodejcem. Za 10 let prodeje této obuvi, kdy byly prodány stovky párů, se žalobkyně setkala pouze s touto jednou reklamací. Svědek dále uvedl, že se závěry znaleckého posudku žalovaného se neztotožňuje, znalecký posudek považuje za účelově sepsaný.

22. Z výpovědi znalkyně XXX soud zjistil, že znalkyně byla ze strany žalobkyně oslovena za účelem vypracování znaleckého posudku ohledně předmětné obuvi, a to nezávisle na znaleckém posudku žalovaného. Se žalovaným se znalkyně dlouhodobě profesně zná, jeho znalecký posudek jí předán nebyl, s tím se seznámila až později, vycházela ze svých zkušeností, na svých závěrech trvá. Dle vyjádření znalkyně konkrétní pár obuvi nemá vadu, což znalkyně zdokumentovala ve svém znaleckém posudku tím, že pod mikroskopem sledovala, že otvor je zcela vyplněn nití. Nemyslí si, že není podstatné, z jakého materiálu byla nit, výrobní způsob indikuje pronikání vody do obuvi, dle testu voda do boty proniká v místě většího zatížení, v místě ohybové linie prstních kloubů a poté po celém jejím obvodu. U takového typu obuvi bude vždy riziko, že voda do ní pronikne, když bude dítě chodit v mokru, o čemž musí prodejce zákazníka poučit. S ohledem na to, že se jedná o obuv pro dvou až tříleté dítě, je odpovědnost na straně rodiče. Do sněhu či mokrého prostředí slouží holínky či sněhule. Co se týká předmětného páru obuvi, plíseň je dle znalkyně na obou stélkách, na jedné ve větším měřítku. Pod stélkou je celulózová vrstva, což je dobrá výživa pro plíseň, která tam vyroste během 5 až 6 dnů; z tohoto důvodu znalkyně předpokládá, že obuv nebyla udržovaná a nejedná se v daném případě o materiálovou vadu, když byl použit standardní materiál a běžná a obvyklá technologie. Se závěrem znaleckého posudku žalovaného znalkyně nesouhlasila, byť uvedla, že by kolegu ráda podpořila. Znalkyně dále uvedla, že v žádném případě nemají délky stehů vliv na pronikání vody do obuvi. Při šití existuje tolerance, plus minus podle normy na přijatelné odchylky, stehy mohou být od sebe rozdílné, tolerance je 1 až 2 mm. Pokud by tolerance nebyla dodržena, jednalo by se o vadu konfekčního zpracování. Pokud by se zvolila širší jehla, než odpovídá tloušťce niti, mohlo by to ovlivňovat tím, že by tam voda dřív pronikla, ale nit je s otvorem kompatibilní. V daném případě se nejedná se o výrobní vadu. Nikde není řečeno, jaké nitě mají být použity. Vždy záleží na výrobní technologii, která je daná a nesmí se porušovat. Nejběžnější jsou niti polyesterové, po bavlněné niti šev ještě dříve zvlhne, voda se tam více drží. Znalkyně je toho názoru, že u předmětné boty zapravení nemá vliv na průnik vody do obuvi, uvolněná nit není důvodem, proč do boty teče. Znalkyně rovněž odkázala na normu ČSN 79 5600, bod 5.1.1.2., podle které konce nití musí být mimo jiné protaženy do rubu, jako je v tomto případě. Nitě nebylo třeba stříhat, protože to považovala za bezpředmětné, nevěnovala se tomu v jejím znaleckém posudku. Normy od roku 1993 nejsou závazné, je to technická informace pro výrobce, které by se měl držet, aby obuv splňovala parametry. Předmětná obuv by se dle Znalkyně dala používat na vlhkém chodníku, protože prošití a šev jsou ve výšce minimálně 1,2 cm, kdyby dítě chodilo po vlhkém chodníku, do obuvi nenateče, při jakékoliv větší vlhkosti do obuvi však může proniknout voda. Obuv není vyrobena jako hydrofobní, což většinou bývá uvedeno na letáku. V letáku žalobkyně je uvedeno, že se obuv musí udržovat, do údržby dle názoru znalkyně spadá i vysušení stélek. Z pohledu toho, že tedy voda do předmětné obuvi proniká, to vada není. O vadu by se jednalo, kdyby prodejce neinformoval zákazníka.

23. Svědkyně XXX, která vypracovávala původní vyjádření ve věci reklamace kupujícího, k otázce výroby a vlastností obuvi vypověděla, že reklamace byla uzavřena jako neoprávněná, protože u tohoto druhu obuvi je deklarováno, že případné vniknutí vody není důvodem k reklamaci. Obuv, která byla žalobkyní předložena, vyrobila společnost XXX, pro kterou svědkyně pracuje, tato společnost vyrábí boty 26 let. Jedná se o ruční práci a závěr boty, která je předmětem sporu, má štroblovanou stélku a na závěr je podešev přišitá v límci. Společnost má popis výroby, zakoupený profesionální stroj i špičkovou šičku, která výrobek dokáže takto přišít, u všech vzorů bot jsou nezapravené nitě, délka zastřihávání se liší. Podešve společnost nakupuje v Itálii a podstupuje dobrovolnou certifikaci, v rámci které dochází ke kontrole všech vstupních materiálů (zdravotní nezávadnost materiálů, kontrola střihů jaké společnost má, kopyta, na kterých obuv vyrábí). Svědkyně dále uvedla, že každou zimu společnost XXX vyrobí plus minus 10 000 párů obuvi, takže celkem asi už 150 000 párů obuvi. Do druhé jakosti jde minimální množství vyrobené obuvi. Po zimní sezoně přijde možná 10 reklamací. U té zimní boty přijde 5 reklamací, že do boty teče, ale až po sezoně, a zbylých 5 reklamací je na to, že má mechanicky poškozenou špici. Společnost svědkyně spolupracuje s dodavatelem nití i jehel, firmou XXX, se kterou konzultuje použité typy nití a na jejíž doporučení užívá nitě XXX 10, které odolávají povětrnostním podmínkám a plísni, namísto bavlněných nití. Jedná se o ruční výrobu, nitě nejsou stejně dlouhé, nicméně je zachována tolerance. Všechny boty jsou šité stejným stylem, v rámci normy, je na ně použit impregnační roztok, výstupní kontrolu obuvi provádí vyčleněná pracovnice. Svědkyně dále vypověděla, že v návodu je navíc doporučeno, že pokud zákazník použije impregnaci, do boty nezateče, s moderními prostředky je bota nositelná i ve vlhkém prostředí. U tohoto vzoru obuvi není přímo uvedeno, že má být po použití vyjmuta vkládací stélka. Svědkyně uvedla, že neví, zda se u bot měří i vodopropustnost.

24. Pokud se jedná o další návrhy žalovaného na doplnění dokazování pokusem a znaleckým posudkem XXX za účelem prokázání, že voda v řádech minut vzlíná po syntetické předmětné niti výrobce XXX, soud tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost, neboť již provedenými důkazy byl skutkový stav objasněn dostatečně spolehlivě na to, aby ve věci mohlo býti rozhodnuto a provádění dalších důkazů by bylo, s ohledem na právní hodnocení níže uvedené, v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

25. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalobkyní a kupujícím, panem XXX, došlo dne 31. 10. 2014 k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byla koupě dětské zateplené zimní kotníčkové obuvi označené jako „XXX obuv zimní suchý zip, kozisek v. 24 modra“. V průběhu používání se na obuvi projevila vada v podobě zatékání do obuvi. Kupující tyto vady reklamoval, o čemž byl sepsán reklamační protokol č. 4/2015 ze dne 22. 1. 2015, avšak žalobkyně tuto reklamaci neuznala. Kupující si nechal zpracovat znalecký posudek, jehož výsledky tlumočil žalobkyni dopisem ze dne 20. 7. 2015, kdy informoval žalobkyni, že odstupuje od smlouvy. Ze závěrů výše uvedeného znaleckého posudku žalovaného vycházel při svém rozhodování i Městský soud v XXX a žalobě kupujícího na zaplacení kupní ceny předmětné obuvi oproti povinnosti kupujícího vydat žalobkyni předmět kupní smlouvy v celém rozsahu vyhověl, když opřel odůvodnění rozsudku o závěry znaleckého posudku zpracovaného žalovaným. Závěry nezávisle zpracovaného znaleckého posudku XXX potvrzují chybnost posudku žalovaného, a proto žádá žalobkyně vrátit částky přiznané kupujícímu rozhodnutím Městského soudu v XXX č. j. XXX-110 ze dne 23. 3. 2017, tj. 950 Kč, 2 500 Kč a 24 967 Kč, dále náklady za právní služby advokáta žalobkyně, ve výši 20 000 Kč a náklady za vyhotovení nového znaleckého posudku ve výši 2 650 Kč a 29 Kč. Tyto částky v úhrnné výši 51 096 žalobkyně skutečně zaplatila. Dne 15. 8. 2017 a opakovaně dne 29. 11. 2017 vyzvala žalobkyně žalovaného k náhradě škody k zaplacení žalovaných částek v celkové výši 51 096 Kč.

26. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

27. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

28. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

29. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

30. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

31. Podle § 127a o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

32. V projednávané věci vzal soud za prokázané, že žalobkyně se domáhá zaplacení 51 096 Kč s odůvodněním, že žalovaný v řízení vedeném u Městského soudu v XXX pod sp. zn. XXX o zaplacení částky 950 Kč proti vydání věci a zaplacení částky 2 500 Kč chybně vypracoval znalecký posudek ze dne 11. 3. 2015 na posouzení neuznané reklamace předmětné obuvi. Žalovaný jako znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací obuv, výrobky z kůže, pryže a plastů, v oboru kůže a kožešiny se specializací kvalita a reklamace obuvi, výrobků z kůže, v oboru chemie, odvětví hmoty umělé se specializací pneumatiky, výrobky z pryže a plastů, stanovil, že příčinou průniku vody do obuvi byla kombinace materiálových a technologických vad. Poté si žalobkyně nechala vypracovat nový znalecký posudek, který stanovil, že obuv nevykazuje žádné vady, kvůli kterým by byla reklamace kupujícího uznána za oprávněnou. Žalobkyně proto dovozuje odpovědnost žalovaného za škodu, která jí byla způsobena chybně vypracovaným znaleckým posudkem a vynaložením nákladů spojených s výše uvedeným soudním řízením a nákladů za následné zpracování znaleckého posudku XXX.

33. Při právním posouzení věci vycházel Městský soud v XXX ze zjištění, že mezi žalobkyní jako prodávajícím a XXX jako kupujícím, kdy žalobkyně jednala při uzavření smlouvy jako podnikatel, kupující jako spotřebitel, byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 ve spojení s § 2158 odst. 1 o. z., kterou se žalobkyně zavázala, že kupujícímu odevzdá výše specifikovanou dětskou zimní obuv a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavázal, že ji převezme a zaplatí žalobkyni sjednanou kupní cenu. Žalobkyně obuv odevzdala kupujícímu a umožnila mu nabýt vlastnické právo k ní, kupující ji převzal a zaplatil sjednanou kupní cenu.

34. Rovněž zdejší soud považoval kupní smlouvu ze dne 31. 10. 2014 za platně uzavřenou, neboť je z ní patrný předmět koupě, kupní cena a strany. Na základě této smlouvy kupující u žalobkyně předmětnou obuv opětovně reklamoval v zákonné dvouleté záruční lhůtě (§ 2165 odst. 1 ve spojení s § 2169 odst. 1 o. z.), poprvé dne 22. 1.2015, avšak žalobkyně vady posoudila jako neoprávněné a reklamaci kupujícího zamítla.

35. Městský soud v XXX proto primárně hodnotil, zda předmět koupě byl předán bez vad, zda žalobkyně (v původním řízení žalovaná) odpovídá za vady předmětu koupě a konečně zda odpovědnost za vady byla uplatněna řádně a včas, když na vztahy vyplývající z kupní smlouvy se vztahuje speciální úprava odpovědnosti za vady dle ustanovení § 2165 odst. 1 o. z., která má přednost před obecnou úpravou odpovědnosti za škodu. Přitom vyšel ze znaleckého posudku XXX, který dospěl k závěru, že příčinou vady uplatněné kupujícím (zatékání do obuvi) je kombinací materiálových a technologických vad při provedení šitého spoje podešve se svrškem, ke kterým došlo už při vlastní výrobě reklamované obuvi a jedná se tedy o vady, které jsou neodstranitelné. Že znalecký posudek XXX byl hlavním podkladem citovaného rozhodnutí, plyne z odůvodnění rozsudku, ve kterém soud uvádí: „Dle znaleckého posudku předloženého žalobcem a výslechu znalce obuv dle smlouvy při převzetí žalobcem měla vadu spočívající v nevhodném materiálu a tloušťce nití použitých na šití spoje podešve se svrškem obuvi, včetně vlastního provedení šitého spoje, tedy výrobní vadu, která vznikla porušením povinnosti žalovaného dle smlouvy a projevovala se zatékáním do obuvi.“ Přičemž Městský soud v XXX vycházejíc ze znaleckého posudku XXX, uzavřel, že kupující tak zcela v souladu se zákonem využil svého práva a odstoupil od smlouvy a požádal o vrácení kupní ceny dle smlouvy proti vrácení obuvi.

36. O vztah příčinné souvislosti, který je podmínkou existence odpovědnostního vztahu za škodu, se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení právních povinností škůdcem (tj. bez zaviněného porušení povinnosti škůdcem by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Při řešení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním nebo opomenutím osoby a vznikem škody nejde o otázku právní, nýbrž o otázku skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné příčinné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, toliko z hlediska jejích příčin. Protože příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou, jde o hledání jevu, který škodu vyvolal. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006).

37. Při právním posouzení věci vycházel zdejší soud z § 2900 a § 2910 o. z. a dovodil, že žalovaný při zpracování znaleckého posudku ze dne 11. 3. 2015 porušil právní povinnost danou mu zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a prováděcí vyhláškou č. 37/1967 Sb. Pokud by při vypracování znaleckého posudku žalovaným nedošlo k uvedeným nedostatkům, Městský soud v XXX by při svém rozhodování o vrácení kupní ceny oproti vydání předmětu kupní smlouvy dospěl k jiným závěrům a tato skutečnost by se projevila na výsledku sporného řízení a zároveň by nedošlo ke zmenšení majetku na straně žalobkyně vynaložením prostředků na vrácení částky 950 Kč, znalecké posudky a náklady řízení a právního zastoupení v celkové částce 50 096 Kč. Předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu podle § 2910 o. z. včetně presumovaného zavinění jsou tedy naplněny, neboť existuje příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti (podání chybného znaleckého posudku) a tvrzenou škodou, která měla být žalobkyni způsobena. V dané věci nemohly být konkrétní výhrady k posudku XXX vzneseny, protože pochybení znalce vyšlo najevo až zpracováním nového nezávislého znaleckého posudku XXX po pravomocném rozhodnutí sporu [obuv byla do pravomocného skončení řízení v gesci kupujícího, Městský soud v XXX předvolal XXX, aby podal k jím vypracovanému znaleckému posudku vysvětlení, což znalec učinil na jednání před soudem dne 23. 3. 2017, přičemž návrh žalobkyně (v původním řízení žalované) na vypracování revizního znaleckého posudku byl soudem s odůvodněním a poučením o nepřípustnosti opravného prostředku zamítnut]. Nemohla-li se žalobkyně v rámci původního řízení ani v řízení o opravných prostředcích (proti uvedenému rozsudku Městského soudu v XXX ze dne 23. 3. 2017, č. j. XXX-110, nebylo odvolání přípustné) domoci plnění, jež jí vůči kupujícímu náleželo, vznikla jí škoda, která byla vyvolána nesprávností znaleckého posudku, na jehož základě jí byla soudem v původním řízení stanovena povinnost. Na tyto případy totiž dopadá tzv. teorie adekvátnosti kausálního nexu, formulovaná v nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05, ve kterém se obdobně dovozuje vztah příčinné souvislosti mezi chybně vypracovaným znaleckým posudkem mimo soudní řízení a škodu spočívající v tom, že prodávající z kupní smlouvy obdržel v důsledku vady posudku nižší kupní cenu. V dané věci jde o srovnatelný případ, kdy posudek žalovaného posloužil jako jeden z důkazů v soudním řízení, které vyústilo ve vydání soudního rozhodnutí, stanovujícího právo kupujícího na vrácení kupní ceny a účelně vynaložených nákladů vůči protistraně ve sporu oproti vydání předmětu koupě. Je tedy zřejmé, že byl-li znalecký posudek XXX podkladem pro vydání rozhodnutí, byl zároveň jeho obsah důležitou, podstatnou a značnou (byť ne jedinou) příčinou vzniku majetkové újmy žalobkyně, čímž je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou, která vznikla žalobkyni, respektive v původním řízení žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006).

38. Soud v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů posuzoval výše uvedené závěry znaleckého posudku XXX oproti závěrům znaleckého posudku XXX a revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu. Přitom vyšel zejména ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckého ústavu, jenž dospěl k závěru, že u vady uplatněné kupujícím (zatékání do obuvi) se o vadu nejedná. Tento znalecký posudek soud považuje za věrohodný a potvrzující znalecký posudek XXX, který si nechala zpracovat žalobkyně.

39. Znalecký posudek XXX je velmi stručný, jak vyplývá i z výše uvedeného. Samotné odborné závěry jsou uvedeny na straně číslo 7 v pár nikterak dlouhých odstavcích. Znalec tyto svoje závěry v podstatě nijak neodůvodňuje. V podstatě se vždy omezuje pouze na konstatování popisu poškození a na následné stručné konstatování, co je dle něj příčinou vzniklého poškození. Naproti tomu revizní znalecký posudek znaleckého ústavu je značně rozsáhlý a podrobný, výše uvedené je pouze jeho shrnutím. Znalecký ústav podrobně a logicky vysvětlil své odborné závěry, podrobně popsal metodu testování odolnosti obuvi proti pronikání vody, samotný test byl prováděn v akreditované zkušební laboratoři XXX, což dokládá zkušební protokol, který je součástí znaleckého posudku. Rovněž se vyjádřil k závěrům znalce XXX a XXX, přičemž přesvědčivě zdůvodnil, že příčinou průniku vody do obuvi není nevhodně zvolený materiál a tloušťka nití použitých pro přišívací šití, ani vlastní provedení šitého spoje, zvolená velikost jehly, délka jednotlivých stehů a celkové zapravení šitého spoje. Jelikož byl revizní znalecký posudek znaleckého ústavu o tolik přesvědčivějším a zároveň oproti znaleckému posudku žalovaného nestojí osamocen, neboť jeho závěry byly podpořeny jednak výslechem XXX, XXX a XXX a dalšími listinnými důkazy, které svědčí o vhodnosti užitých materiálů, vybavení a postupu výroby předmětné dětské obuvi, nebylo potřeba provádět důkaz pokusem, jak funguje vzlínavost nití a zpracování dalšího znaleckého posudku Technickou univerzitou v Liberci na tuto problematiku, čemuž odpovídá zamítnutí návrhu na jeho provedení soudem. Provedení dalšího znaleckého posudku by bylo v této situaci v rozporu se zásadami rychlosti a hospodárnosti řízení.

40. Co se týká XXX, tu ve svém revizním znaleckém posudku znalecký ústav označil za profesionální osobu, jejíž znalecký posudek ohledně předmětu koupě byl velmi dobře zpracován, přičemž XXX neměla důvod svou výpovědí žalovanému ublížit, když pracovně měl blíže k žalovanému než k žalobkyni, neboť se jedná o dlouholetou kolegyni žalovaného, vždyť i ve své výpovědi ze dne 11. 1. 2019 uvedla, že je jí líto, že musí vystupovat proti bývalému kolegovi.

41. Soud tedy na základě výše uvedeného dospěl ke skutkovému závěru, že u tvrzené vady pronikání vody do obuvi nebyl vznik poškození zapříčiněn vlastnostmi předmětné obuvi, ale vnějšímu vlivy při jejím užívání, konkrétně tedy užíváním obuvi v rozporu s pokyny žalobkyně. Rychlost a místo průniku vody jsou potom v podstatě náhodné. Předmětná obuv svými vlastnostmi tedy odpovídala obvyklé výrobní praxi i potřebám užitných vlastností obuvi. Důvodem pronikaní vody pak osamoceně nebylo ani použití syntetické nitě, tedy ani případné odlišné stanovisko XXX by nic nezměnilo na závěrech revizního znaleckého posudku. Nelze pak přehlížet ani charakter obuvi, která sice má být z povahy věci určena na zimní období, ale v důsledku použité technologie je vhodná pouze do suché zimy a v případě sněhu či deště nezajistí, aby nedošlo k pronikání vody. Obuv nicméně odpovídá platným technickým normám. Znalecký posudek žalovaného je tak třeba s ohledem na shora uvedené hodnotit jako posudek vadný, přičemž za správnost svého posudku nese znalec odpovědnost nejen z hlediska profesního, ale také trestního a občanskoprávního.

42. S ohledem na vadnost znaleckého posudku lze v projednávané dovodit vztah příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti na straně znalce a majetkovou újmou odpovídající plnění, k němuž byl žalobce na základě závěrů znaleckého posudku zavázán soudním rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3197/2012). Žalobkyně v návaznosti na vadný posudek žalovaného vynaložila částku 51 096 Kč, která tak představuje škodu, k jejíž náhradě je žalovaný povinován. V této souvislosti je třeba uvést, že byť náklady řízení ve věci vedené u Městského soudu v XXX pod sp. zn. XXX neodpovídají nálezové judikatuře Ústavního soudu nález (srov. Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923, a ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3859/17), nelze přehlížet, že žalobkyně pravomocně přiznané náklady řízení zaplatila. Podkladem plnění žalobkyně (ať již bezprostředně v důsledku samotného nepříznivého pravomocného rozhodnutí Městského soudu v XXX či náklady na nový znalecký posudek) byl vadný posudek žalovaného.

43. V případě závazku z náhrady škody není doba splatnosti stanovena právním předpisem, a nebyla-li ani dohodnuta, je dobou splatnosti náhrady škody první den po tom, kdy byl škůdce poškozeným o splnění požádán. Škůdce se dostává do prodlení zásadně tehdy, jestliže dluh nesplní v den následující po dni, kdy byl poškozeným o splnění požádán, a od toho dne může poškozený požadovat úroky z prodlení (srov. R III/1967). Předpokladem ke splatnosti škody je tedy hmotněprávní úkon žalobce, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalované. Žalovaný byl k náhradě škody vyzván nejpozději žalobou, jež mu byla prokazatelně doručena 31. 5. 2018, pročež je nárok na vydání náhrady škody v době rozhodnutí soudu splatný.

44. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení a výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně skutečně vzniklou škodu správně vyúčtovala, pročež má soud za to, že nárok žalobkyně je po právu a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Přiznané náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 2 555 Kč, odměnu za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění, sepis a podání žaloby, vyjádření ze dne 29. 8. 2018, písemné podání ze dne 28. 11. 2018 – doplnění rozhodných skutečností ve věci samé, písemné podání ze dne 30. 1. 2019 – otázky žalobkyně na znalce, účast na jednání soudu dne 30. 10. 2018, 11. 1. 2019 a 1. 10. 2019, z toho 1× jednání trvající déle než dvě hodiny (dne 11. 1. 2019), to jest 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 3 180 Kč dle § 6 a § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 citované vyhlášky, dále 10× paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za těchto deset úkonů právní služby, cestovné v roce 2018 za jízdu na jednání před soudem dne 30. 10. 2018 osobním automobilem tovární značky Hyundai i40, reg. zn. vozidla 8B63650, při průměrné spotřebě pohonných hmot (nafta) 5,9/4,6/5,1 l/100 km, na cestě v celkové délce 184 km (na trase Brno-Zlín a zpět), při ceně nafty dle § 4 vyhlášky č. 333/2018 Sb. ve výši 29,80 Kč/1 litr a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,00 Kč/1 km (§ 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb.), to jest celkem 1 021,12 Kč, cestovné v roce 2019 za jízdy na jednání před soudem ve dnech 11. 1. 2019 a 1. 10. 2019 osobním automobilem tovární značky Hyundai i40, reg. zn. vozidla 8B63650, při průměrné spotřebě pohonných hmot (nafta) 5,9/4,6/5,1 l/100 km, na cestě v celkové délce 368 km (na trase 2× Brno-Zlín a zpět), při ceně nafty dle § 4 vyhlášky č. 333/2018 Sb. ve výši 33,60 Kč/1 litr a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,10 Kč/1 km (§ 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb.), to jest celkem 2 151,76 Kč, náhradu za promeškaný čas v celkové výši 1 200 Kč za 12 půlhodin a 100 Kč, daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 172,88 Kč ve výši 8 226,30 Kč a rovněž složenou zálohu na náklady znaleckého posudku, na který žalobkyně složila částku ve výši 25 000 Kč na účet soudu. Celkem tak byla žalobkyni přiznána požadovaná částka ve výši 74 954,18 Kč, kterou je žalovaný povinen plnit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. l o. s. ř.).

46. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu v tomto řízení představují znalečné za znalecký posudek ve výši 25 700,40 Kč, o kterém bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č. j. 41 C 79/2018-156 ze dne 14. 8. 2019. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na to, že žalobkyně zaplatila za vypracování znaleckého posudku zálohu ve výši 25 000 Kč, uložil soud žalovanému náhradu nákladů státu zaplatit pouze ve výši 700,40 Kč s tím, že náklad důkazu zaplacený zálohou z účtu žalobkyně ve výši 25 000 Kč tvoří náklad žalobkyně, který byl vypořádán ve výroku II. při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017).

47. Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Rubrum