46 C 91/2020

Rubrum

Porušení povinnosti ze strany nájemce může být hodnoceno jako podstatné (srov. § 2002), zvlášť závažné (srov. § 2291), hrubé (srov. § 2288), závažné (srov. § 2269) a „prosté“ či „běžné“. Aby vzniklo pronajímateli právo na výpověď nájmu bytu, bude muset mít neplnění povinností určitou intenzitu, závažnost, serióznost. Nájemce tedy může porušovat své povinnosti, což však nepovede k žádnému následku stran vzniku výpovědi nájmu bytu, tj. nebude naplněna intenzita ani „hrubosti“, ani „zvláštní závažnosti“.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobců: a) XXX, narozená XXX bytem XXX b) XXX, narozený XXX bytem XXX oba zastoupeni advokátkou XXX sídlem XXX proti žalovanému: XXX, narozený XXX bytem XXX zastoupený advokátem XXX sídlem XXX o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

Odůvodnění

I. Výpověď z nájmu bytu nacházejícího se v přední části rodinného domu č.p. XXX, který je součástí pozemku p.č. XXX, v katastrálním území a obci XXX, zapsaných na LV č. XXX u Katastrálního úřadu pro XXX, Katastrální pracoviště XXX, ze dne 13. 1. 2020, daná žalovaným a doručená žalobcům dne 27. 1. 2020, je neoprávněná. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným rukou společnou a nerozdílnou na náhradě nákladů řízení částku 44 471 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobců.

Poučení

I. Výpověď z nájmu bytu nacházejícího se v přední části rodinného domu č.p. XXX, který je součástí pozemku p.č. XXX, v katastrálním území a obci XXX, zapsaných na LV č. XXX u Katastrálního úřadu pro XXX, Katastrální pracoviště XXX, ze dne 13. 1. 2020, daná žalovaným a doručená žalobcům dne 27. 1. 2020, je neoprávněná. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným rukou společnou a nerozdílnou na náhradě nákladů řízení částku 44 471 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobců. Odůvodnění:

1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2020 se žalobci po žalovaném domáhali vyslovení, že výpověď z nájmu bytu (dále též „předmětný byt“) nacházejícího se v přední části rodinného domu č. p. XXX, který je součástí pozemku p. č. XXX, v katastrálním území a obci XXX (dále též „předmětný dům“), zapsaného na LV č. XXX u Katastrálního úřadu pro XXX, Katastrálního pracoviště XXX, ze dne 13. 1. 2020, daná žalovaným a doručená žalobcům dne 27. 1. 2020, je neoprávněná. Žalobu odůvodnili tím, že s žalovaným vedli v minulosti opakované soudní rozepře ohledně vlastnictví a užívání předmětného domu, kdy nakonec uzavřeli dne 11. 12. 2018 nájemní smlouvou (díle též „předmětná smlouva“), na jejímž základě byli coby nájemci oprávněni užívat předmětný byt. Tím se však problémy mezi stranami nevyřešily, kdy žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil a snažil se nalézt důvody k výpovědi z nájmu. Dne 27. 1. 2020 byla žalobcům doručena výpověď z nájmu bytu (dále jen „předmětná výpověď“) která obsahuje 11 bodů údajného hrubého porušení předmětné smlouvy (podrobně rozvedeny v bodě 11 odůvodnění). Žalobci nesouhlasí s tím, že by neprovedli kontrolu a čištění spalinové cesty, neuzavřeli pojistnou smlouvu pro pojištění majetku, měli neoprávněně umístěnou propan-butanovou bombu na zahrádce u předmětného domu, procházeli mimo sjednanou dobu přes pozemek p. č. XXX v k. ú. XXX. Namítli, že nájemné i zálohy byly řádně uhrazeny na účet žalovaného, který se tak může sám o zaplacení přesvědčit; nejedná se tak o hrubé porušení předmětné smlouvy. Odmítli, že by užívali zahrádku u předmětného domu v rozporu s předmětnou smlouvou, nebo že by porušili své povinnosti zbudováním a užíváním krbových kamen s výměníkem bez zajištění opravy komínu nacházejícího se v předmětném bytě. Nesouhlasili, že by jim vznikl nedoplatek na nájemném, kdy naopak jim v roce 2018 vznikl přeplatek na elektřině ve výši 570 Kč, který započetli na nedoplatek. Žalobci rovněž odmítli, že by jakkoliv žalovaného očerňovali či na něj a členy jeho domácnosti pokřikovali. Komunikace mezi stranami je špatná v důsledku dlouhotrvajících sporů. Žalobci měli za to, že postup žalovaného je šikanózní a příčící se dobrým mravům, podaná výpověď je účelová, když se žalovaný o jejich vyklizení pokouší již od roku 2012.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Podrobně vyjevil vývoj vztahů mezi účastníky od roku 2011 do uzavření předmětné smlouvy. Nesouhlasil s tím, že by některá ustanovení předmětné smlouvy byla neplatná, kdy byla koncipována tak, aby se eliminovaly možnosti konfliktu mezi stranami. Pro žalující byla předmětná smlouva od počátku „cárem“ papíru, který podepsali jen proto, aby minimalizovali hrozbu jejich vyklizení. Žalovaný odmítl, že by sám předmětnou smlouvu nedodržoval, jak je mu vytýkáno. Podrobně se vyjádřil k jednotlivým výpovědním důvodům, na nichž nadále setrval. Navrhl zamítnutí žaloby. Zjištěný skutkový stav 3. V katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro XXX, Katastrálním pracovištěm XXX, je žalovaný evidován jako vlastník pozemku p. č. st. XXX o výměře 212 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba XXX č. p. XXX, pozemku p. č. p. XXX o výměře 500 m2, druh pozemku: zahrada, a pozemku p. č. p. 401/15 o výměře 116 m2, druh pozemku: zahrada, všech zapsaných na LV č. XXX pro obec a k. ú. XXX (dále též „předmětné pozemky“). Jako nabývací titul je uvedena darovací smlouva ze dne 5. 3. 2013; právní účinky vkladu práva ke dni 6. 3. 2013 (viz výpis z KN na č. l. 190). Dne 20. 12. 2011 uzavřeli žalobci a paní XXX, dřívější manželka žalovaného, darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, na jejímž základě žalobkyně a) darovala své dceři XXX předmětný dům a předmětné pozemky. Současně bylo ve prospěch žalobců zřízeno věcné břemeno spočívající v právu doživotního a bezúplatného bydlení a užívání předmětného domu s příslušenstvím, a to právo výlučného užívání místností od hlavního vchodu po kotelnu, tj. kuchyně, jídelny, obývacího pokoje, dětského pokoje, ložnice, koupelny, WC a spíže a právo společného užívání přístupových cest k předmětnému domu, chodeb v domě, dvorku, kotelny, sklepa a zahrady. Vklad vlastnického práva a vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro XXX, Katastrálního pracoviště XXX ze dne 23. 1. 2012, č. j. XXX, s právními účinky vkladu ke dni 21. 12. 2011 (viz darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene na č. l. 11–12). Dne 23. 2. 2012 uzavřeli žalobci jako oprávnění z věcného břemene a paní XXX jako povinná z věcného břemene smlouvu o zániku věcného břemene, na jejímž základě se smluvní strany dohodly na bezúplatném zrušení práva vyplývajícího z věcného břemene zřízeného na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20. 12. 2011. Výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro XXX, Katastrálního pracoviště XXX ze dne 12. 3. 2012, č. j. V-1111/2012-705, s právními účinky vkladu ke dni 24. 2. 2012 (viz smlouva o zániku věcného břemene na č. l. 18–19). Blíže neuvedeného dne uzavřeli žalobci jako oprávnění z věcného břemene a paní XXX jako povinná z věcného břemene smlouvou o zřízení věcného břemene, na jejímž základě se smluvní strany dohodly na zřízení věcného břemene spočívajícího v právu doživotního a bezúplatného bydlení a užívání předmětného domu s příslušenstvím, a to právo výlučného užívání místností od hlavního vchodu po kotelnu, tj. kuchyně, jídelny, obývacího pokoje, dětského pokoje, ložnice, koupelny, WC a spíže a právo společného užívání přístupových cest k předmětnému domu, chodeb v domě, dvorku, kotelny, sklepa a zahrady. Pravost podpisů na smlouvě byla ověřena dne 23. 2. 2012 (viz smlouva o vzniku věcného břemene na č. l. 20–21). Dne 5. 3. 2013 uzavřeli paní XXX jako dárkyně a žalovaný jako obdarovaný darovací smlouvu, kterou dárkyně žalovanému darovala předmětný dům a předmětné pozemky. Vklad vlastnického práva a vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro XXX, Katastrálního pracoviště XXX ze dne 19. 3. 2013, č. j. XXX, s právními účinky vkladu ke dni 6. 3. 2013 (viz darovací smlouva na č. l. 22–23).

4. Zdejší soud rozsudkem ze dne 9. 4. 2015, č. j. XXX-168, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně a) po své dceři XXX domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč jako náhrady za cenu předmětného domu a předmětných pozemků. V odůvodnění soud uvedl, že žalobkyně a) darovala své dceři předmětný dům a předmětné pozemky s tím, že současně bylo pro žalobce zřízeno věcné břemeno výlučného užívání části nemovitosti a věcné břemeno společného užívání části nemovitosti. Ale protože by se paní XXX a jejímu manželovi (žalovanému) při existenci věcného břemene nepodařilo získat od banky hypoteční úvěr, který na rekonstrukci a přístavbu předmětného domu potřebovali, souhlasili žalobci s jeho zánikem s tím, že byla současně připravena nová smlouva o zřízení věcného břemene ve shodném rozsahu, jež měla pro žalobce sloužit jako pojistka. Již při darování nemovitostí a znovu při rušení věcného břemeně paní XXX žalobkyni a) slíbila, že nemovitosti dále neprodá a že z žalobců neudělá bezdomovce, nebylo nicméně prokázalo tvrzení, že si žalobkyně a) při darování nemovitostí i při rušení věcného břemene vymínila, že paní XXX darované nemovitosti rovněž nikomu nedaruje. Jakmile bylo původní věcné břemeno vyjmuto z katastru nemovitostí, získali paní XXX a žalovaný hypoteční úvěr a začala rekonstrukce předmětného domu. Jakmile tato rekonstrukce skončila, darovala paní XXX na základě darovací smlouvy ze dne 5. 3. 2013 žalovanému předmětný dům a předmětné pozemky. Učinila tak, aniž by o tom, žalobkyni a) vůbec informovala a aniž by s ní nějak dořešila existenci dříve uzavřené nové smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně a) se tak o tomto převodu nemovitostí na žalovaného dozvěděla až následně při konfliktu s žalovaným ohledně stavby pergoly, paní XXX přitom důvod darování nemovitostí žalovanému uspokojivě nevysvětlila. Žalovaný následně výzvou k nápravě ze dne 3. 7. 2013 vyzval žalobce, aby se vyvarovali všech schválností a udělali ve lhůtě čtrnácti dnů pořádek v obou hospodářských staveních, jakož i upravili okolí a odstranili načerno instalovaný odběr elektřiny, a současně je upozornil, že pokud nedojde ke změně chování, je připraven vyzvat žalobce, aby se z předmětného domu vystěhovali. Paní XXX o této výzvě věděla, četla ji a nechalo ji to zcela chladnou/lhostejnou s tím, že manželovi (žalovanému) tehdy řekla, že „má svoji občanku, tak ať koná, co uzná za vhodné“. Druhý den na to zareagovala žalobkyně a) výzvou k vrácení daru ze dne 4. 7. 2013, ve které paní XXX vyzvala k vrácení daru, kterou odůvodnila tím, že dar dále darovala svému manželovi (žalovanému), čímž zhatila možnost vložit do katastru nemovitostí smlouvu o zřízení věcného břemene pro žalobce, což vede k vykázání žalobců z předmětného domu. Stran právního hodnocení shledal soud ze strany paní XXX porušení dobrých mravů v tom, že darovala nemovitosti žalovanému, aniž by k tomu měla nějaký důležitý důvod, a to „za zády“ žalobkyně a), kdy tím žalobce připravila o „pojistku“ ve formě nové dohody o zřízení věcného břemene a jinou takovou „pojistku“ pro ně u žalovaného nevyjednala. Paní XXX se následně žalobců u žalovaného ani formálně nezastala, když jí to bylo lhostejno, přičemž pokud by došlo k vyklizení žalobců z předmětných nemovitostí, mohli by tito skutečně skončit jako bezdomovci, neboť jinou možnost bydlení nemají. Soud dospěl k závěru, že samotné další darování darovaných nemovitostí paní XXX svému manželovi (žalovanému) a popsané okolnosti, za kterých k tomu došlo, je sice v rozporu s dobrými mravy, nedosahuje však intenzity hrubého porušení dobrých mravů (viz uvedený rozsudek na č. l. 26–31). Za podstatnou pro věc považuje soud též skutečnost, že paní XXX při jednání dne 27. 1. 2015 v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že k darování nemovitostí manželovi (žalovanému) přistoupila poté, co byla stavba dokončena a proinvestovány peníze z hypotečního úvěru. O sepis dohody požádala XXX, přičemž věcná břemena s ním neřešili. Paní XXX byla s manželem (žalovaným) domluvena, že z hlediska užívání nemovitostí ze strany žalobců se nic nezmění, věcné břemeno neřešili (viz protokol o jednání ze dne 27. 1. 2015 na č. l. 13–17).

5. Spory mezi žalobci a žalovaným započaly krátce poté, co žalovaný nabyl předmětný dům a předmětné pozemky darem. První řízení o vyklizení nemovitostí bylo vedeno pod sp. zn. XXX, které bylo výrokem I. usnesení ze dne 30. 9. 2015, č. j. XXX-45, zastaveno, neboť žádný z účastníků ve lhůtě jednoho roku od právní moci usnesení, kterým bylo řízení přerušeno, nepodal návrh na jeho pokračování (viz uvedené usnesení ve spise na č. l. 35). Další žalobou podanou dne 17. 4. 2018 se žalovaný (v pozici žalobce) po žalobcích (v pozici žalovaných) domáhal vyklizení předmětného domu a jeho odevzdání do 1 měsíce od právní moci rozsudku (viz žaloba ve spise XXX na č. l. 1–3). V průběhu tohoto řízení se smluvní strany v rámci pokusů o smírné vyřízení věci za ingerence soudu nakonec dohodly na uzavření předmětné smlouvy, kdy o jednotlivých ujednáních se vedla rozsáhla korespondence, kdy se obě strany sporu mohly k návrhu vyjádřit a navrhnout její změny, načež žalovaný vzal dne 11. 12. 2018 svou žalobu zpět. Výrokem I. usnesení ze dne 11. 12. 2018, č. j. XXX-164, proto zdejší soud řízení pro zpětvzetí žaloby žalobcem zastavil (viz uvedené usnesení ve spise na č. l. 36). Z kontraktačního procesu je pro tento spor podstatné, že a) smluvní ujednání nejsou daná nahodile či k újmě žalobců, nýbrž byla odůvodněna dosavadními vztahy účastníků společně se snahou o budoucí eliminaci sporů, že b) v předmětném bytě byla již tehdy umístěna kamna (bez výměníku) a řešila se toliko problematika komínu, jehož oprava byla podmínkou pro instalaci kamen s výměníkem a že c) vybudování dřevníku a přístup na půdu byly sice podmíněny odstraněním hospodářské budovy, ale včasné neodstranění hospodářské budovy nezpůsobovalo zánik uvedených práv. V neposlední řadě se řešila problematika dosavadních pohledávek obou smluvních stran, které byly narovnáním zcela vyřešeny, tedy žalobci vůči žalovanému nedisponovali po uzavření předmětné smlouvy nárokem na tvrzený přeplatek na elektřině (viz návrhy nájemní smlouvy ve spise sp. zn. XXX na č. l. 103–110, 139–144, protokol ze dne 16. 10. 2018 ve spise sp. zn. XXX na č. l. 130–132).

6. Dne 11. 12. 2018 uzavřeli žalovaný coby pronajímatel a žalobci coby nájemci předmětnou smlouvu, na jejímž základě se žalovaný zavázal přenechat žalobcům k zajištění jejich bytových potřeb do užívání přední část rodinného domu č. p. XXX o výměře 124 m2 s právy s tím spojenými a žalobci se zavázali v souladu se smlouvou společně a nerozdílně platit nájemné a úhrady za služby, plnit další povinnosti podle této smlouvy a užívat předmětný byt v souladu se zákonem a smlouvou (čl. I. ve spojení s čl. II.1). S předmětem nájmu je spojeno právo nájemců užívat společně s pronajímatelem zahrádku v přední části předmětného domu, část pozemku p. č. XXX v k. ú. XXX o výměře 26 m2, na němž stojí podsklepená hospodářská budova, a přístupovou cestu k přední části předmětného domu a k předzahrádce. Žalobci se zavázali neužívat pronajaté pozemky k odkládání odpadu a skladování běžných věcí užívaných v domácnosti, stavebních a jiných materiálů (čl. II.2). Nájem byl sjednán na dobu určitou v trvání 30 let od 11. 12. 2018 do 11. 12. 2048 s možností automatické prolongace vždy o 5 let (čl. III.1, 2). Smluvní strany si sjednaly právo smlouvu vypovědět, mj. a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, či d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu (čl. III.3). Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Ve výpovědi je nutno uvést důvod výpovědi, pronajímatel je povinen ve výpovědi poučit nájemce o jejich právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem; výpovědní doba počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé straně, ledaže by šlo o výpověď bez výpovědní doby (čl. III.5). Smluvní strany si sjednaly nájemné ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatné nejpozději k poslednímu dni příslušného měsíce. Nájemné za prosinec 2018 je splatné ve výši 2 000 Kč do 20. 12. 2018, přičemž úhradou nájemného v plné výši je mezi stranami vypořádán i nedoplatek za odběr vody v daném zúčtovacím období do dne uzavření předmětné smlouvy (čl. IV.1). Žalobci se zavázali do doby zajištění vlastního odběru ze studny nebo připojení předmětného domu na obecní vodovod s podružným měřidlem určeným pro nájemce hradit nájemci také provoz a údržbu čerpadla a vodovodního systému ve výši 500 Kč měsíčně (čl. IV.4), a zavázali se za osvětlení části předmětného domu, které nejsou předmětem nájmu, ale do kterých bude žalobcům umožněn přístup hradit za spotřebovanou elektřinu a provoz a údržbu osvětlovacích zařízení částku 50 Kč měsíčně (čl. IV.5). Žalobci nejsou oprávněni na předmětu nájmu bez souhlasu pronajímatele činit jakékoliv stavební a jiné úpravy, které by vyžadovaly stavební povolení nebo ohlášení. Pronajímatel uděluje žalobcům souhlas ke zbudování krbových kamen s výměníkem v předmětu nájmu na náklady nájemců. Souhlas je podmíněn opravou komínu nacházejícího se v předmětu nájmu odborně způsobilou osobou a na náklady nájemců (čl. V.1) Nájemci se zavázali každoročně před zahájením topné sezóny (nejpozději však ke dni 1. 10. každého kalendářního roku) předložit pronajímateli doklad o kontrole spalinové cesty a komína nacházejícího se v předmětu nájmu provedené odborně způsobilou osobou (čl. V.5). Nájemci se zavázali uzavřít s pojišťovnou smlouvu o pojištění domácnosti nacházející se v předmětu nájmu nejpozději do 2 měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy. Nájemci se zavázali mít svou domácnost nacházející se v předmětu nájmu pojištěnu po celou dobu trvání nájmu (čl. V.6). Nájemci se zavázali zahrádku před předmětným domem udržovat neznečištěnou a úhledně upravenou. Nájemci se zavázali na zahrádce před předmětným domem od jara do podzimu sekat trávník a v zimě odhazovat zde se nacházející sníh. Nájemci se zavázali setrvale udržovat a nejméně jednou za pět let natírat plot ohrazující zahrádku před předmětným domem (čl. V.8). Pronajímatel se zavázal umožnit nájemcům v dopoledních hodinách od 7.00 do 12.00 umožnit přístup do kotelny za účelem zajištění vytápění předmětu nájmu do doby, než si nájemci zbudují v předmětném bytě krbová kamna s výměníkem, nejpozději však po dobu 5 měsíců od nabytí účinnosti předmětné smlouvy (čl. V.15). Nájemci se zavázali odstranit do 60 dnů od nabytí účinnosti předmětné smlouvy hospodářskou budovu na pozemku p. č. XXX v k. ú. XXX v souladu s podmínkami pro odstranění stavby stanovenými v rozhodnutí XXX č. XXX o nařízení odstranění stavby ze dne 16. 11. 2016, č. j. MUVIZ 020380/2016, pronajímatel se zavázal k tomu poskytnout potřebnou součinnost (čl. V.16). Po splnění povinnosti uvedené v čl. V.16 předmětné smlouvy se pronajímatel zavázal umožnit žalobcům ke skladování běžných věcí užívaných v domácnosti užívání pravé části půdy předmětného domu v šířce 3 m od pravého okraje střechy (z pohledu osoby vstupující na půdu), a to do doby, kdy bude stavebním úřadem umožněno podkrovní prostory rekonstruovat za účelem bydlení, nejméně však po dobu 2 let a nejvýše po dobu 7 let od nabytí účinnosti předmětné smlouvy (čl. V.17). Po splnění povinnosti uvedené v čl. V.16 předmětné smlouvy se pronajímatel zavázal umožnit žalobcům postavit na části pozemku p. č. 401/15 zastřešení pro uložení dřeva tak, aby nedocházelo k poškozování dřeva nájemců sloužícího k otopu předmětného bytu (čl. V.17). Pronajímatel se zavázal umožnit nájemcům v pracovních dnech v dopoledních hodinách od 7:00 do 12:00 (v období školních prázdnin od 6:00 do 8:00) procházet přes pozemek p. č. XXX za účelem užívání sklepa (čl. V.19). Pronajímatel se zavázal po dobu 6 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy umísťovat psa plemene rotvajler v dopoledních hodinách od 7:00 do 12:00 v kotci za účelem vytvoření kladného vztahu mezi nájemci a uvedeným psem (čl. V.20). Smluvní strany se dohodly na narovnání ohledně sporné pohledávky pronajímatele ve výši 96 327 Kč za nájemci tak, že nájemci budou pronajímateli po celou dobu trvání nájmu vždy čtvrtletně k poslednímu dni prvního měsíce příslušného kalendářního čtvrtletí dokládat výpisem z bankovního účtu uhrazení nájemného a záloh na úhradu plnění za služby spojené s užíváním předmětu nájmu za předcházející kalendářní čtvrtletí. Smluvní strany prohlásily, že mezi nimi neexistují žádné vzájemné nároky v souvislosti se spornými otázkami a do budoucna nebudou z nich ničeho požadovat (čl. VI.) – (viz nájemní smlouva ze dne 11. 12. 2018 na č. l. 43–45).

7. Spory o plnění podmínek sjednaných v předmětné smlouvě se objevily již záhy po jejím uzavření, kdy nejprve se řešil spor ohledně odstranění hospodářské budovy. Dne 14. 1. 2019 si vyměnili tehdejší zástupce žalobců a zástupce žalovaného e-mailovou korespondenci, kdy zástupce žalobců sděloval, že odstranění černé stavby proběhne smluvenou společností, avšak až za vhodných klimatických podmínek, načež zástupce žalovaného reagoval, že je nezbytné s ohledem na napjaté vztahy mezi žalobci a žalovaným dodržet sjednaný termín demolice (viz e-mailová korespondence na č. l. 110–111). Dopisem ze dne 4. 2. 2019 sdělil pan XXX žalobkyni a), že vzhledem ke špatným povětrnostním podmínkám nelze provést odstranění stavby a odvoz z místa umístění; jakmile to povětrnostní situace umožní, s demolicí stavby bude započato (viz dopis na č. l. 137).

8. Dopisem ze dne 3. 3. 2019 vyzval zástupce žalovaného žalobce prostřednictvím jejich tehdejšího zástupce k dodržování předmětné smlouvy, konkrétně ke splnění povinnosti a) odstranit hospodářskou budovu na pozemku p. č. XXX, b) uhradit za období od 11. 12. 2018 do 31. 12. 2018 odpovídající část z měsíční částky 500 Kč za provoz a údržbu čerpadla a vodovodního systému, c) uhradit za období od 11. 12. 2018 do 31. 12. 2018 odpovídající část z měsíční částky 50 Kč za spotřebovanou elektřinu a provoz a údržbu osvětlovacích zařízení části předmětného domu, které nejsou předmětem nájmu, d) uzavřít s pojišťovnou smlouvu o pojištění domácnosti nacházející se v předmětu nájmu, dále k dodržování povinnosti neužívat zahrádku před předmětným domem k odkládání odpadu a skladování běžných věcí užívaných v domácnosti, stavebních a jiných materiálů, udržovat tuto zahrádku neznečištěnou a úhledně upravenou, procházet přes pozemek p. č. XXX pouze v dobu sjednanou v předmětné smlouvě. Zástupce žalovaného poukázal na příslušná smluvní ujednání, načež jim sdělil, že v případě nesplnění sjednaných povinností bude žalovaný připraven činit odpovídající faktické a právní kroky k domožení se svých práv (viz dopis ze dne 3. 3. 2019 na č. l. 88–89). Řešení odstranění hospodářské budovy se protáhlo až do měsíce března 2019 (viz e-mailová komunikace na č. l. 78), kdy k odstranění hospodářské budovy došlo dne 28. 3. 2019 (viz nesporné tvrzení stran podložené dopisem ze dne 4. 4. 2019 na č. l. 91 p. v.).

9. Spory i po odstranění hospodářské budovy pokračovaly. Dopisem ze dne 4. 4. 2019 zástupce žalovaného sdělil tehdejšímu zástupci žalobců, že doposud nebylo prokázáno uzavření smlouvy o pojištění domácnosti nacházející se v předmětu nájmu, kdy pouhé tvrzení považoval žalovaný za nedostačující; ke splnění povinnosti žalobce vyzval. Dále opětovně vyzval k udržování zahrádky před předmětným domem neznečištěnou a úhledně upravenou, kam se řadí i neodkládání koberců a nesušení prádla. Rovněž nesouhlasil s tím, že by byla dodržována povinnost procházet přes pozemek p. č. XXX v k. ú. XXX jen ve stanovenou denní dobu, odkázal se na to, že je tento pozemek nepřetržitě monitorovaný kamerovým systémem se záznamem. Odmítl zápočet přeplatku za elektřinu ve výši 579 Kč oproti pohledávce z úhrady týkající se platby za provoz a údržbu čerpadla a vodovodního systému a za spotřebovanou elektřinu a provoz a údržbu osvětlovacích zařízení v části předmětného domu za období 11. – 31. 12. 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni 28. 3. 2019 došlo k odstranění černé stavby z pozemku žalovaného, nehodlá zatím žalovaný jako vstřícné gesto prozatím tento nárok vymáhat. Žalovaný odmítl zpřístupnit půdní prostory s tím, že žalobci odstranili hospodářskou budovu až o 47 dnů později a jinými způsoby nedodržují předmětnou smlouvu, takže jim tento nárok prozatím nevznikl stejně jako nárok na postavení přístřešku na dřevo (viz dopis ze dne 4. 4. 2019 na č. l. 91–92). Dopisem ze dne 24. 6. 2019 zástupce žalovaného vyzval žalobce, aby 1) zanechali zasílání útočných sms zpráv žalovanému, kdy nárok na zpřístupnění půdy a na postavení přístřešku na dříví jim z důvodu prodlení s odstraněním hospodářské budovy o 47 dnů a nedodržování předmětné smlouvy nevznikl, aby 2) dodatečně zaslali žalovanému výpis z bankovního účtu dokládající uhrazení nájemného a záloh na úhradu plnění za služby spojené s užíváním předmětu nájmu za I. čtvrtletí roku 2019, aby 3) zaslali kopie uzavřené pojistné smlouvy žalovanému, aby 4) splnili povinnost udržovat zahrádku před předmětným domem neznečištěnou a úhledně upravenou, včetně odstranění rozbitého věšáku na prádlo, nahromaděných neosazených květináčů, větví z tújí, jízdního kola, aby 5) zajistili opravu komínu odborně způsobilou osobou, aby 6) bezodkladně opravili a zabezpečili hospodářskou budovu na pozemku p. č. XXX a uklidili si nepořádek z balkonu, a aby 7) bezodkladně zanechali očerňování žalovaného před sousedy a v rámci rodiny a upustili od pokřikování na členy rodiny nebo žalovaného; současně žalovaný upozornil žalobce na možnou výpověď z nájmu (viz dopis na č. l. 94–95 a dodejky na č. l. 95 p. v. – 96). Dopisem ze dne 14. 10. 2019 vyzval žalovaný žalobce, aby bezodkladně 1) splnili svou povinnost předložit doklad o kontrole (revizi) spalinové cesty a komína za rok 2019, 2) doložili kopii uzavřené pojistné smlouvy, 3) zaslali výpisy z bankovního účtu dokládající uhrazení nájemného a záloh na úhradu plnění za služby spojené s užíváním předmětu nájmu za II. a III. čtvrtletí roku 2019 s upozorněním na výpověď nájmu dle předmětné smlouvy. Rovněž je vyzval k odklizení propan-butanové bomby, kdy tato ohrožuje bezpečnost předmětného domu, osob, zvířat a majetku nacházejících se v předmětném domě a v jeho bezprostřední blízkosti (viz dopis na č. l. 194 a podací lístky na č. l. 195).

10. Dopisem ze dne 14. 10. 2019 vyzval žalovaný žalobce za účelem kontroly, zda nájemci plní své smluvní a zákonné povinnosti k umožnění prohlídky předmětu nájmu dne 25. 10. 2019 v 17:00 (viz dopis na č. l. 197); prohlídka předmětu nájmu nebyla umožněna (viz videozáznam ze dne 25. 10. 2019). Dopisem ze dne 30. 10. 2019 opakovaně vyzval žalovaný žalobce za účelem kontroly, zda nájemci plní své smluvní a zákonné povinnosti k umožnění prohlídky předmětu nájmu dne 11. 11. 2019 v 17:00 (viz dopis na č. l. 200 a podací lístek na č. l. 201); prohlídka předmětného bytu tohoto dne řádně proběhla za přítomnosti žalobkyně a) a žalovaného (viz videozáznam ze dne 11. 11. 2019).

11. Dne 27. 1. 2020 byla žalobcům doručena předmětná výpověď, které obsahovala 11 bodů údajného hrubého porušení předmětné smlouvy: 1) nepředložení dokladu o kontrole (revizi) spalinové cesty a komína za rok 2019 nejpozději ke dni 1. 10. 2019, 2) užívání spalinové cesty a komína po 1. 10. 2019 bez zajištění kontroly (revize) spalinové cesty a komína, 3) nedoložení kopie uzavřené smlouvy o pojištění domácnosti, 4) nezaslání výpisů z bankovního účtu dokládajících uhrazení nájemného a záloh na úhradu plnění za služby spojené s užíváním předmětného bytu za 1.–3. čtvrtletí roku 2019, 5) neodborné umístění propan-butanové láhve na zahrádce před předmětným domem, 6) nedodržení povinnosti procházet přes pozemek p. č. XXX v k. ú. XXX pouze ve sjednanou denní dobu, 7) užívání zahrádky před předmětným domem v rozporu s účelem a podmínkami stanovenými v předmětné smlouvě, nedodržení povinnosti udržovat tuto zahrádku neznečištěnou a úhledně upravenou, nevyužívání k odkládání odpadu a skladování běžných věcí užívaných v domácnosti, stavebních a jiných materiálů, 8) zbudování a užívání krbových kamen s výměníkem bez předchozího zajištění opravy komínu nacházejícího se v předmětu nájmu způsobilou osobou, 9) neuhrazení v období 11. – 31. 12. 2018 odpovídající části z měsíční částky 500 Kč za provoz a údržbu čerpadla a vodovodního systému a z částky 50 Kč za spotřebovanou elektřinu a provoz a údržbu osvětlovacích zařízení v části předmětného domu, které nejsou předmětem nájmu, avšak je jim do nich umožněn přístup, 10) očerňování žalovaného před sousedy a v rámci širší rodiny a opakované sprosté pokřikování na žalovaného a členy jeho rodiny i před dalšími lidmi, 11) přibližně od června 2019 absence jakékoliv komunikace ohledně nájmu předmětného bytu (viz výpověď z nájmu bytu ze dne 13. 1. 2020 na č. l. 8, sledování zásilek na č. l. 9, kopie obálky na č. l. 9 p. v. – 10)

12. Dopisem ze dne 15. 4. 2020 sdělila zástupkyně žalobců žalovanému, že převzala jejich právní zastoupení, současně namítla, že dle jejího právního posouzení k hrubému porušení předmětné smlouvy nedošlo a výpověď z nájmu bytu byla podána neoprávněně. Současně zaslala žalovanému znění žaloby s tím, že pokud neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu uzná, nechť neprodleně zašle zpětvzetí výpovědi z nájmu bytu (Dopis na č. l. 61–64).

13. Pro posouzení případu považuje soud za podstatné též následující zjištění:

14. Ve vztahu k revizi komína a ke krbovým kamnům (viz bod 1., 2. a 8. výpovědi) bylo dokazováním dále zjištěno: - Dopisem ze dne 16. 1. 2016 žalovaný sdělil žalobcům, že dne 15. 1. 2016 zjistil, že se kouří z komína, který je roky mimo provoz. Pro obnovu činnosti komína je potřeba udělat revizi, kdy s ohledem na znemožněný přístup ke komínu žádá o zaslání revizní zprávy do 10 dnů ode dne odeslání dopisu. Dále žádal, aby žalobci nezřizovali v předmětném bytě žádné komponenty navíc ani nezasahovali do okruhu elektřiny a vody (viz dopis ze dne 16. 1. 2016 na č. l. 135). - Dne 6. 1. 2016 byla provedena panem XXX, IČO XXX, sídlem XXX, kontrola spalinových cest krbových kamen, pevné palivo, kouřovod – ocelová roura, komín zděný nevložkován bez zjištěných nedostatků (viz zpráva o provedení čištění/kontroly spalinové cesty na č. l. 136). - Dne 3. 1. 2019 byla provedena panem XXX, IČO XXX, sídlem XXX, kontrola spalinových cest krbových kamen Koza 6-6lux, pevné palivo, kouřovod – ocelová roura, komín zděný nevložkován bez zjištěných nedostatků (viz zpráva o provedení čištění/kontroly spalinové cesty na č. l. 107), této revizi byl přítomen i žalovaný, jemuž uvedený kominík předtím prováděl revizi komínu; žalovanému byla následně revize komína předána [viz účastnická výpověď žalobkyně a), které soud oproti výpovědi žalovaného v tomto ohledu uvěřil]. Dne 5. 11. 2019 provedl XXX, IČO XXX, sídlem XXX, kontrolu jednoprůduchového komínu zděného. Komínový průduch je nevložkován, o průměru 150, napojení krbová kamna, umístění kuchyň, nadstřešní část komínu vyhovuje. Spalinová cesta je v době kontroly průchozí a dle požární bezpečnosti vyhovuje (viz zpráva o provedení kontroly spalinové cesty na č. l. 39); tato zpráva žalovanému předána nebyla [viz účastnická výpověď žalobkyně a) a účastnická výpověď žalovaného]. - Samotný žalovaný dělal revize komínu v jiné části předmětného domu v lednu 2019 a v lednu 2020 (viz účastnická výpověď žalovaného); v lednu 2020 při revizi komína u žalovaného přišel za kominíkem žalobce b) s tím, aby mu také udělal revizi komína, avšak žalovaný se na žalobce b) obořil s tím, že nemá v kotelně mimo sjednaný čas co dělat [viz účastnická výpověď žalobce b)]; žalovaný to ozřejmil tím, že neměl ničeho proti revizi komína, ale dbal na dodržování časů sjednaných v předmětné smlouvě (viz účastnická výpověď žalovaného). - V kuchyni předmětného bytu se nacházejí krbová kamna (viz fotografie na č. l. 53), která byla patrná rovněž při prohlídce předmětného bytu dne 11. 11. 2019, z reakce žalovaného, který zůstal ledově klidný, když uviděl uvedená kamna, se přitom nejeví, že by teprve tohoto dne tuto skutečnost zjistil (viz videozáznam ze dne 11. 11. 2019); uvedené koresponduje též výpovědi žalobce b), podle něhož jej žalovaný (na kamerových záznamech) nepochybně viděl, když nosil dovnitř předmětného bytu dřevo [viz účastnická výpověď žalobce b)].

15. Pokud jde o povinnost uzavření pojistné smlouvy (viz bod 3. výpovědi), vyšlo z dokazování najevo: - Dne 16. 1. 2019 uzavřela žalobkyně a) jako pojistník a XXX, a. s., coby pojistitel Pojistnou smlouvu pro komplexní pojištění majetku a odpovědnosti občanů on-line č. XXX, kdy jako místo pojištění bylo sjednáno XXX (viz pojistná smlouva na č. l. 42). - Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezaslala z důvodu špatně fungujícího internetu platbu, pojištění nevzniklo; jelikož si toho žalobkyně a) všimla až později, kontaktovala uvedenou pojišťovnu, která vystavila novou pojistku [viz účastnická výpověď žalobkyně a)]. - Dne 8. 7. 2019 uzavřela žalobkyně a) jako pojistník a XXX, a. s., coby pojistitel Pojistnou smlouvu pro komplexní pojištění majetku a odpovědnosti občanů on-line č. 1009614212, kdy jako místo pojištění bylo sjednáno XXX (viz pojistná smlouva na č. l. 109).

16. Ve vztahu k nedoložení úhrad nájemného (viz bod 4. výpovědi) bylo prokázáno, že žalobkyně a) vložila dne 28. 8. 2019, 27. 9. 2019, 29. 10. 2019, 28. 11. 2019, 27. 12. 2019, 29. 1. 2020 a 28. 2. 2020 na účet č. 35-4230217/0100 vždy částku 2 550 Kč (viz vklady hotovosti na účet č. l. 51–52). Platby v hotovosti činila z důvodu, aby předešla komplikacím, že platba byla uhrazena [viz účastnická výpověď žalobkyně a)]. Mezi stranami je přitom nesporné, že žalobkyně a) do okamžiku výpovědi z nájmu doklady o zaplacení žalovanému nepředala.

17. Ve vztahu k užívání plynového sporáku bez revize (viz bod 5. výpovědi) je třeba uvést: - Žalobkyně má před předmětným domem propan-butanovou láhev po řadu let, kdy dle sdělení žalobkyně a) tak je 33 let [viz účastnická výpověď žalobkyně a)], dle předložených čestných prohlášení paní XXX, XXX, XXX se propanbutanová bomba za účelem vaření na plynovém sporáku nachází v dřevěné skřínce před předmětným domem cca 20 let (viz čestná prohlášení na č. l. 130–132); přesný časový úsek není přitom pro posouzení případu podstatný. Žalobkyně mění propan-butanovou láhev každé 3,5–4 měsíce, kdy přišroubování láhve provádí žalobce b) [viz účastnická výpověď žalobkyně a) a žalobce b)]. - Dle sdělení výrobce propanbutanových lahví je na každé láhvi plněné LPG prováděna revize, kdy jejich láhve mají periodu mezi tlakovými zkouškami 15 let (viz leták láhve na č. l. 138). - Dne 21. 1. 2020 provedl pan XXX, IČO XXX, sídlem třída XXX, výměnu plynové hadice, montáž spotřebiče AMICA, jeho připojení na plynové potrubí, přestavbu spotřebiče na jiný druh plynu (PB), seznámení uživatele s obsluhou, odzkoušení, a to za částku 1 645 Kč (viz zakázkový list č. 120004 na č. l. 50). - Dne 8. 7. 2020 provedl pan XXX provozní revizi jednoduché tlakové stanice propan – butan LPG od zdroje plynu po jednotlivé spotřebiče bez zjištěných závad, toliko bylo doporučeno z důvodu ukončení životnosti rozvodu plynu provedení rekonstrukce plynového potrubí, kdy nové potrubí bude zhotoveno z materiálu CU spojováno lisováním, kdy provedení zajistí provozovatel u oprávněné organizace (viz zpráva o revizi plynového zařízení na č. l. 192).

18. Co se týče porušování dohodnutých časů procházení přes pozemek p. č. XXX (viz bod 6. výpovědi) soud zjistil, že žalobce b) vstoupil na uvedený pozemek dne 13. 1. 2020 ve 14:51 hodin, dne 14. 2. 2019 ve 12:27, kdy vezl nářadí na odklízení sněhu, dále se žalobce b) pohyboval na uvedeném pozemku dne 31. 1. 2019 ve 12:35 a žalobkyně a) dne 28. 1. 2019 ve 12:01, přičemž ke kontaktu žalobců se žalovaným mimo dne 13. 1. 2020, kdy probíhala u žalovaného revize komínu, nedošlo (viz záznamy z kamery žalovaného ze dne 28. 1. 2019, 31. 1. 2019, 14. 2. 2019 a 13. 1. 2020).

19. Pokud jde o nepořádek na zahradě před předmětným domem (viz bod 7. výpovědi), z dokazování bylo zjištěno, že na zahrádce před domem se po určitou dobu vyskytovaly větve z ořezaných tújí (viz fotografie na č. l. 80 a 80 p. v.), přičemž nebylo sporu o to, že tyto se zde nenacházejí, toliko strany vedly spor o to, po jak dlouhou dobu se zde větve nacházely, kdy žalobci shodně uváděli, že zde tyto větve byli jen krátce [viz účastnická výpověď žalobkyně a) a žalobce b)], kdežto žalovaný hovořil o 14 dnech (viz účastnická výpověď žalovaného), dále se zde nacházely květináče (viz fotografie na 85 p. v. a 86), které však do dubna 2019 zmizely (viz účastnická výpověď žalovaného).

20. Ve vztahu k očerňování žalovaného ze strany žalobců před sousedy a v rámci širší rodiny a opakovanému sprostému pokřikování na žalovaného a členy jeho rodiny (viz bod 10. výpovědi) soud zjistil, že bývalá manželka žalovaného a děti žalovaného vnímají jednání žalobců negativně, přičemž žalobci se měli vůči žalovanému a blízkým osobám žalovaného dopustit zákazů kontaktu jiných příbuzných s blízkými osobami žalovaného, nespecifikovaného řvaní a vulgárního řvaní a pokřikování (viz čestné prohlášení XXX na č. l. 116), blíže nespecifikovaného vyhrožování a pomlouvání, špehování, realizace posměšných gest a narážek, povídání si o osobách blízkých žalovanému s cizími osobami, pokašlávání a mumlání, sprostého pokřikování a posmívání (viz čestné prohlášení XXX na č. l. 119), sdělování sousedům, že se žalovaný snaží ze žalobců udělat bezdomovce, posmívání, blíže nespecifikovaných urážek žalovaného a jeho bývalé manželky, nepřátelského jednání a sdělování nepravdivých negativních věcí o žalovaném (viz čestné prohlášení XXX na č. l. 118) a také a blíže nespecifikovaných výhružek a narážek na osobu žalovaného (viz uvedená čestná prohlášení XXX, XXX a XXX).

21. Z ostatních provedených důkazů neshledal soud žádné relevantní okolnosti pro posouzení tohoto případu.

22. Soud zamítl návrh žalobců na provedení dokazování výslechem svědka XXX, šetřením na místě samém, jakož i další případné návrhy na provedení důkazu, neboť soud měl na základě provedeného dokazování skutkový stav již za dostatečně zjištěný. Právní posouzení věci 23. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

24. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

25. Podle § 745 odst. 1 o. z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.

26. Soud předesílá, že projednávanou věc je nezbytné posuzovat nejen jako klasický nájemní vztah, nýbrž i prizmatem dřívějších vztahů mezi účastníky. Nelze tedy odhlédnout od toho, že prapůvodně předmětný dům a předmětné pozemky vlastnila žalobkyně b), která jej následně darovala své dceři (dřívější manželce žalovaného) za současného zřízení věcného břemene užívání předmětného bytu ve prospěch žalobců; z důvodu umožnění rekonstrukce předmětného domu a s tím spojeného zřízení zástavního práva ve prospěch úvěrující banky došlo ke zrušení věcného břemene s následným uzavřením nové smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak k zavkladování této smlouvy do katastru nemovitostí nedošlo z důvodu, že bývalá manželka žalovaného darovala předmětný dům a předmětné pozemky žalovanému. Darování žalovanému přitom proběhlo s vědomím, že z hlediska užívání předmětného domu ze strany žalobců nedojde k žádné změně a tito budou moci předmětný dům nadále užívat za účelem bydlení. Následně vznikly mezi stranami spory ohledně užívání předmětného domu, které vyvrcholily v řízení o vyklizení domu vedeném pod sp. zn. XXX, v jehož rámci strany sporu uzavřely předmětnou smlouvu.

27. Předmětná smlouva je smlouvou o společném nájmu bytu manželi podle § 745 o. z. ve spojení s § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě byl mezi žalovaným coby pronajímatelem a žalobci coby nájemci založen nájemní vztah. Na základě tohoto nájemného vztahu vznikla žalovanému zejména povinnost přenechat žalobcům do dočasného užívání předmětný byt a poskytovat sjednané služby spojené s užíváním předmětného bytu spojené a vyúčtovat zálohy na poskytnutých službách, žalobcům naopak vznikla povinnost hradit žalovanému za užívání předmětného bytu nájemné a další sjednané platby. Nájem byl sjednán na dobu určitou v trvání 30 let od 11. 12. 2018 do 11. 12. 2048. Smluvní strany si v předmětné smlouvě sjednaly řadu dalších práv a povinností, které podrobněji upravovaly vzájemný nájemní vztah. Ačkoliv žalobci namítali nepřiměřenost některých těchto ujednání, má soud i s ohledem na značně vypjaté vztahy mezi účastníky za to, že žádné z namítaných ustanovení, jejichž porušení bylo dle výpovědních důvodů žalobcům vyčítáno, není ujednáním nepřiměřeným.

28. Právní úprava nájmu bytu v občanském zákoníku poskytuje nájemnímu bydlení zvláštní právní ochranu, což se projevuje i v rámci skončení nájmu (§ 2285 a násl. o. z.). Úmyslem zákonodárce bylo totiž poskytnout nájemníkům dostatečnou míru právní jistoty mimo jiné také tím, že taxativně vymezil důvody vypovězení nájmu, aby nájemníci nebyli vydáni všanc libovůli pronajímatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 26 C 124/2019).

29. Podle § 2286 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (odst. 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2).

30. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

31. V daném případě učinil žalovaný výpověď z nájmu bytu datovanou dne 13. 1. 2020 v písemné formě. Žalovaný tuto výpověď směřoval zcela správně vůči oběma žalobcům (manželům) a oběma ji rovněž zaslal, přičemž výpověď se dostala do sféry obou žalobců dne 27. 1. 2020, kdy žalobci b) byla předána a žalobkyni b) byla uložena na poště, takže výpověď nabyla účinnosti právě dne 27. 1. 2020 (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 1660/19). Žalovaný ve výpovědi rovněž specifikoval výpovědní důvody, byť ne ve všech bodech dostatečně určitě (k tomu v podrobnostech dále), poučil nájemce o jejich právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Soud má tedy za to, že výpověď z nájmu bytu splňuje náležitosti na výpověď kladenou v § 2286 o. z. V případě, že výpověď ze dne 13. 1. 2020 je po formální stránce bezchybná, mohli se nájemci (žalobci) bez ohledu na to, zdali ještě před tím podali námitky proti výpovědi (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018), domáhat ochrany před výpovědí podanou z neoprávněných důvodů prostřednictvím žaloby na neoprávněnost výpovědi z nájmu podle § 2290 o. z., kdy jim k tomu je stanovena prekluzivní dvouměsíční lhůta (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018), která počíná běžet dnem, kdy se výpověď dostala do sféry nájemců; za takový okamžik se přitom nepovažuje až skutečné doručení zásilky, ale faktická možnost se zásilkou disponovat, a to již v okamžiku, kdy je tato zásilka uložena u poskytovatele poštovních služeb k vyzvednutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 26 Cdo 778/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4882/2016, či usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 1660/19). Vzhledem k tomu, že výpověď ze dne 13. 1. 2020 se dostala do sféry obou žalobců dne 27. 1. 2020, dvouměsíční hmotněprávní lhůta k podání výpovědi uplynula v pátek 27. 3. 2020. Žalobci svého práva domáhat se vyslovení neoprávněnosti výpovědi z nájmu využili dne 26. 3. 2020, kdy doručili zdejšímu soudu do jeho datové schránky svou žalobu, z čehož lze dovodit, že jejich žaloba byla podána zavčas.

32. Je tedy nezbytné se zabývat tím, zdali v daném případě byl naplněn některý z výpovědních důvodů, přičemž soud současně kontroloval, zdali jsou jednotlivé výpovědní důvody dostatečně precizovány, neboť v rámci posuzování neoprávněnosti výpovědi je soud povinen přihlédnout též k tomu, zdali výpověď není neplatná či zdánlivá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016, ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, či ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018). Soud rovněž upozorňuje na skutečnost, že prokázání naplnění výpovědních důvodů leží v daném případě na žalovaném coby pronajímateli, tudíž pokud se danost výpovědního důvodu bez rozumných pochybností neprokáže, je nezbytné dospět k závěru o jeho neoprávněnosti.

33. Podle § 2288 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu (odst. 1). Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi (odst. 3).

34. Obecně k interpretaci zákonných výpovědních důvodů platí, že zatímco pod písmenem a) a b) je sankcionováno protiprávní jednání nájemce, pod písmenem c) je řešen objektivní stav, který nastal z důvodu veřejného zájmu. Hovoří-li zákonodárce pod písmenem d) o „jiném obdobně závažném důvodu pro vypovězení nájmu“, nelze interpretovat toto ustanovení bez souvislosti s tím, co je uvedeno pod písmenem a) až c). Takovýmto „jiným obdobně závažným důvodem“ pro vypovězení nájmu by mohlo být například určité závažné jednání nájemce proti dobrým mravům, které by však nebylo jednáním contra legem, a tudíž by se nejednalo o porušení právní povinnosti ve smyslu písmene a) a b). Může také nastat situace, v níž by pokračování v nájemním vztahu nebylo možné z důvodu veřejného zájmu, ačkoliv by se nejednalo o situaci, kterou je možné podřadit pod písmeno c) – (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 26 C 124/2019). K výpovědnímu důvodu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je pak třeba uvést, že porušení povinnosti ze strany nájemce může být hodnoceno jako podstatné (srov. § 2002), zvlášť závažné (srov. § 2291), hrubé (srov. § 2288), závažné (srov. § 2269) a „prosté“ či „běžné“. Aby vzniklo pronajímateli právo na výpověď nájmu bytu, bude muset mít neplnění povinností určitou intenzitu, závažnost, serióznost. Nájemce tedy může porušovat své povinnosti, což však nepovede k žádnému následku stran vzniku výpovědi nájmu bytu, tj. nebude naplněna intenzita ani „hrubosti“, ani „zvláštní závažnosti“ [srov. Kabelková, E., Selucká, M. in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 458].

35. V daném případě byla dána výpověď z 11 výpovědních důvodů, a proto soud při posouzení oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne 13. 1. 2020 přezkoumával každý výpovědní důvod zvlášť. 36. 1) nepředložení dokladu o kontrole (revizi) spalinové cesty a komína za rok 2019 nejpozději ke dni 1. 10. 2019 a 2) užívání spalinové cesty a komína po 1. 10. 2019 bez zajištění kontroly (revize) spalinové cesty a komína). Dle čl. V.5 předmětné smlouvy se žalobci zavázali každoročně před zahájením topné sezóny (nejpozději však k 1. 10. každého kalendářního roku) předložit žalovanému doklad o kontrole spalinové cesty a komína. Z dokazování vyplynulo, že žalobci nechali provést revizi komína dne 3. 1. 2019 panem XXX, tedy ještě v rámci topné sezóny 2018/2019, a následně dne 5. 11. 2019, tj. v rámci topné sezóny 2019/2020; nadto se ještě pokoušel žalobce b) zajistit revizi komína v lednu 2020, avšak po vyhrocené situaci s žalovaným k tomu nedošlo. Ačkoliv se žalobci opozdili s termínem zhotovení revize spalinové cesty, má soud v dané věci za to, že se jedná o prosté, a nikoliv hrubé porušení smluvních povinností. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že revize byly provedeny v pravidelných ročních intervalech v souladu s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 34/2016 Sb., a tedy nedošlo k užívání spalinové cesty a komína bez zajištění kontroly spalinové cesty a komína. Nadto lze poukázat na nejednotný postup žalovaného, který sice žalobcům vytýká, že kontrolu spalinových cest neprovedli před zahájením topné sezóny, avšak sám v roce 2019 a 2020 tuto kontrolu neprovedl před zahájením sezóny, ale vždy až v jejím průběhu (v lednu). 37. 3) nedoložení kopie uzavřené smlouvy o pojištění domácnosti. Smluvní strany se v čl. V.6 předmětné smlouvy dohodly na tom, že žalobci uzavřou s pojišťovnou smlouvu o pojištění domácnosti nacházející se v předmětu nájmu nejpozději do dvou měsíců od nabytí účinnosti předmětné smlouvy. Z dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně a) dne 16. 1. 2019 uzavřela se společností XXX, a. s., Pojistnou smlouvu pro komplexní pojištění majetku a odpovědnosti občanů on-line č. XXX. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezaslala zavčas pojistné, pojištění nevzniklo a k jeho řádnému uzavření došlo až dne 8. 7. 2019. Ačkoliv v předmětné smlouvě nebyla explicitně sjednána povinnost žalobců doložit žalovanému uzavření pojistné smlouvy na pojištění domácnosti, dovodil soud ze smyslu a účelu čl. V.6 předmětné smlouvy, že žalovaný měl právo se po žalobcích domáhat doložení jejího uzavření. Nesplnění této povinnosti při současném zjištění, že pojistná smlouva byla – byť ne ve sjednané době – ale dodatečně platně sjednána, lze kvalifikovat jako prosté porušení smluvních povinností žalobců, které pro závěr o oprávněnosti výpovědního důvodu nepostačuje. 38. 4) nezaslání výpisů z bankovního účtu dokládajících uhrazení nájemného a záloh na úhradu plnění za služby spojené s užíváním předmětného bytu za 1.–3. čtvrtletí roku 2019. Smluvní strany si sjednaly v čl. VI.2 předmětné smlouvy, že žalobci budou pronajímateli po celou dobu trvání nájmu vždy čtvrtletně k poslednímu dni prvního měsíce příslušného kalendářního čtvrtletí dokládat výpisem z bankovního účtu uhrazení nájemného a záloh na úhradu plnění za služby spojené s užíváním předmětu nájmu za předcházející čtvrtletí. V řízení vyšlo nepochybně najevo, že žalobci žalovanému žádné výpisy z účtu nepředali, avšak současně vyšlo najevo, že žalobci řádně nájemné a další platby žalovanému hradili, a to nikoliv převodem na účet, nýbrž z opatrnosti rovnou vložením peněžní hotovosti na pobočce banky na účet žalovaného. Jelikož žalobci hradili nájemné a další platby nikoliv bezhotovostním převodem, což nebylo předmětnou smlouvou (ani čl. VI.2) vyhrazeno, pak logicky nemohli ani splnit uloženou povinnost. Jestliže uvedené smluvní ustanovení čl. VI.2 předmětné smlouvy mělo sloužit k dodání potvrzení o zaplacení nájemného, pak lze uvažovat nad tím, že žalobci měli povinnost předložit žalovanému alespoň jiný doklad o úhradě nájemného a dalších plateb, tedy i o vkladu příslušných částek na účet žalovaného. Soud je nicméně přesvědčen o tom, že i když žalobci svou povinnost nedodrželi, jedná se toliko o prosté porušení smluvních ujednání, které pro výpověď z nájmu předmětného bytu zcela jednoznačně nedostačuje. Soud neodhlédl od skutečnosti, že i samotný žalovaný má kdykoliv možnost si prostřednictvím svého mobilního či internetového bankovnictví, případně dotazem u své bankovní instituce, ověřit, zdali skutečně mu příslušná měsíční platba uhrazena byla, či nikoliv. 39. 5) neodborné umístění propan-butanové láhve na zahrádce před předmětným domem. Soud má za to, že v tomto případě nedošlo k umístění propan-butanové láhve v rozporu s čl. II.2 předmětné smlouvy ani v rozporu s jiným smluvním ujednáním, nejedná se tak o porušení jakékoliv jejich povinnosti. Pokud jde o propan-butanovou láhev, ta prochází vždy pravidelnými revizemi jejich dodavateli, připojení spotřebiče bylo provedeno odborníkem v dané oblasti panem XXX dne 21. 1. 2020 a revize proběhla dne 8. 7. 2020. Nelze odhlédnout ani od toho, že propan-butanová láhev je na pozemku p. č. XXX umísťována dlouhodobě nejméně 20 let [což vyplývá nejen z výpovědi žalobkyně a) a z předložených čestných prohlášení, ale také z provedené revize, dle které je plynové potrubí na pokraji své životnosti], takže žalovaný o ní musel nepochybně vědět. 40. 6) nedodržení povinnosti procházet přes pozemek p. č. XXX v k. ú. XXX pouze ve sjednanou denní dobu. Smluvní strany si v čl. V.19 předmětné smlouvy dohodly, že žalobci jsou oprávněni procházet přes pozemek p. č. XXX za účelem užívání sklepa toliko v dopoledních hodinách od 7:00 do 12:00 (v období školních prázdnin od 6:00 do 8:00). Soud neshledal toto ujednání jako nepřiměřeně zasahující do práv žalobců (nájemců), když toto bylo doplněno v průběhu kontraktačního procesu, mělo sloužit eliminaci vzájemných kontaktů účastníků a následných vzájemných sporů, přičemž průchod ke sklepu nesloužil k napojení předmětného bytu s veřejnými prostranstvími, nijak neomezoval nákup potravin a dalších potřeb, návštěvu lékaře, sousedů, přítel a osob blízkých či vyřizování úředních záležitostí; ostatně kdyby soud shledal ujednání jako neplatné či nicotné, bylo by to ve své podstatě v neprospěch žalobců, neboť v takovém případě by se do jejich sklepa po právu neměli jak dostat. V řízení bylo dále videozáznamy z kamer prokázáno, že ze strany žalobců [v jednom případě žalobkyně a) a ve třech případech žalobce b)] sice skutečně několikrát došlo k pohybu na pozemku p. č. XXX mimo sjednanou dobu, avšak současně je třeba uvést, že s výjimkou jednoho případu, kdy žalobce b) přecházel přes uvedený pozemek za účelem kontaktu kominíka, došlo k přesažení stanovené doby jen zřídka, nadto o relativně krátký časový okamžik (v jednom případě se jednalo o méně než 2 minuty po 12. hod. a ve 2 případech do 30 min, kdy současně docházelo k odklízení sněhu). Navíc uvedené ujednání má především zabránit kontaktu mezi účastníky, k němuž s výjimkou případu, kdy žalobce b) se snažil kontaktovat kominíka, nedošlo. Lze tedy uzavřít, že uvedený výpovědní důvod vystihuje nepochybně pouhé „prosté“ porušení smluvního ujednání, nedosahujícího intenzity porušení, pro něž lze nájem předmětného bytu vypovědět. 41. 7) užívání zahrádky před předmětným domem v rozporu s účelem a podmínkami stanovenými v předmětné smlouvě, nedodržení povinnosti udržovat tuto zahrádku neznečištěnou a úhledně upravenou, nevyužívání k odkládání odpadu a skladování běžných věcí užívaných v domácnosti, stavebních a jiných materiálů. Smluvní strany se v čl. V.8 předmětné smlouvy dohodly na tom, že žalobci budou zahrádku před předmětným domem udržovat neznečištěnou a úhledně upravenou. Z provedeného dokazování přitom nevyplynulo, že by skutečně došlo k porušení uvedeného smluvního ujednání; samotná skutečnost, že se tam nacházely květináče (úhledně uspořádané), nepovažuje soud za porušení uvedeného ujednání. Jestliže pak žalobci byli povinni tento prostor udržovat, je patrné, že určité činnosti s tím související vedou k produkci dočasného nepořádku (jak tomu bylo v případě ořezaných tújí), který je nikoliv porušením předmětné smlouvy, nýbrž nutným předpokladem pro splnění sjednané smluvní povinnosti. 42. 8) zbudování a užívání krbových kamen s výměníkem bez předchozího zajištění opravy komínu nacházejícího se v předmětu nájmu způsobilou osobou. I v tomto případě má soud za to, že k porušení smluvní povinnosti nedošlo. Dle čl. V.1 předmětné smlouvy nebyli žalobci oprávněni na předmětu nájmu bez souhlasu pronajímatele činit jakékoliv stavební a jiné úpravy vyžadující stavební povolení nebo ohlášení, přičemž současně žalovaný udělil žalobcům souhlas ke zbudování krbových kamen s výměníkem v předmětu nájmu na náklady žalobců. Souhlas ke zbudování krbových kamen s výměníkem byl přitom podmíněn opravou komínu nacházejícího se v předmětu nájmu odborně způsobilou osobou na náklady nájemců. Z uvedeného smluvního ujednání je patrné, že opravou komína nebylo podmíněno jakékoliv užívání krbových kamen, ale toliko užívání krbových kamen s výměníkem. Pro úplnost soud podotýká, že neuvěřil tvrzení žalovaného, že se o existenci a provozování kamen v předmětném bytě dozvěděl až při prohlídce dne 11. 11. 2019. Soud předně poukazuje na skutečnost, že žalovaný již v lednu 2016 upozorňoval žalobce na skutečnost, že se kouří z komína předmětného bytu, který nebyl dříve užíván. Jestliže se přitom na předmětných pozemcích nacházelo otopové dříví, které žalobce b) nosil do předmětného bytu, pak zcela logicky muselo být žalovanému jasné, že se v předmětném bytě nachází kotel či krb, v němž je spalováno dřevo. Nadto soudu je z úřední činnosti známo, že v řízení vedeném pod sp. zn. XXX zazněla informace ohledně existence krbových kamen v předmětném bytě. Co se pak týká samotné prohlídky, soud z videozáznamu ze dne 11. 11. 2019 zjistil, že žalovaný na existenci kamen reagoval zcela chladně, kdy s nimi neměl žádný problém; kdyby se přitom o existenci kamen dozvěděl teprve tehdy, nepochybně by jeho reakce byla zcela zásadně odlišná. 43. 9) neuhrazení v období 11. – 31. 12. 2018 odpovídající části z měsíční částky 500 Kč za provoz a údržbu čerpadla a vodovodního systému a z částky 50 Kč za spotřebovanou elektřinu a provoz a údržbu osvětlovacích zařízení v části předmětného domu, které nejsou předmětem nájmu, avšak je jim do nich umožněn přístup. Zde má soud za to, že skutečně došlo k porušení smluvních povinností stanovených v čl. IV.4 a 5 předmětné smlouvy, kdy žalobci doposud žalovanému dlužnou částku 579 Kč neuhradili, přičemž na tuto částku nemohl být započtený přeplatek žalobců za období předcházející uzavření předmětné smlouvy, neboť smluvní strany se v čl. VI. dohodly na narovnání, jehož součástí byl zánik doposud mezi stranami vzniklých nároků. Uvedené porušení smluvní povinnosti má soud nicméně toliko za prosté, kdy soud přihlédl též ke skutečnosti, že neuhrazená částka byla nízká (579 Kč), k nezaplacení došlo toliko za jedno období, přičemž mezi stranami vznikl spor o to, zdali tato částka byla, či nebyla uhrazena zápočtem tvrzené (byť soudem neshledané jako oprávněné) pohledávky žalobců za žalovaným. 44. 10) očerňování žalovaného před sousedy a v rámci širší rodiny a opakované sprosté pokřikování na žalovaného a členy jeho rodiny i před dalšími lidmi. V tomto případě má soud za to, že výpovědní důvod je napsán natolik neurčitě, že je nicotný. Konkrétně není z výpovědního důvodu patrno, komu a co konkrétně měli žalobci pronášet před svými sousedy či v rámci širší rodiny, aby bylo možno posoudit, že se jedná skutečně o „očerňování“ žalovaného, rovněž není patrno, jaké zcela konkrétní sprosté pokřiky, kdy a v jaké souvislosti měly na žalovaného či na členy jeho rodiny zaznít a kdy se tak mělo stát i před dalšími lidmi. Toliko pro úplnost soud podotýká, že dle skutečností tvrzených žalovaným ani ve spojení s obsahem čestných prohlášení na č. l. 116, 118 a 119 by ostatně nebyla nepochybně naplněna ani intenzita obdobně závažného důvodu, kdy jednání žalobců by nebylo možné charakterizovat jako rozporné s dobrými mravy. 45. 11) přibližně od června 2019 absence jakékoliv komunikace žalobců ohledně nájmu předmětného bytu. Ačkoliv je nepochybně slušné odpovídat na zaslané upomínky, má v tomto případě soud za to, že žalobci neporušili žádnou svou smluvní či zákonnou povinnost a že se nejedná ani o žádný závažný důvod pro vypovězení nájmu. Toliko pro úplnost soud podotýká, že není nepochybně pravdou, že by žalobci nijak s žalovaným nekomunikovali, což je patrné například z toho, že žalobkyně b) umožnila žalovanému dne 11. 11. 2019 provést prohlídku předmětného bytu, kdy spolu strany hovořily též o některých otázkách týkajících se nájemního vztahu, zejména otázky revize komína a problematiky výskytu plísní na zdech.

46. Soud tedy uzavírá, že výpovědní důvody obsažené ve výpovědi z nájmu bytu ze dne 13. 1. 2020 nebyly ani v jednom ze všech 11 bodů naplněny, a proto soud žalobě vyhověl.

47. Závěrem soud dodává, že v řízení se prokázalo, že žádná ze smluvních stran zcela neplní své smluvní povinnosti, kdy na straně žalobců bylo shledáno porušení výše uvedených povinností a kdy na straně žalovaného doposud nedošlo k umožnění vybudování dřevníku, jakož i nebyl žalobcům umožněn přístup na půdu, na které žalobcům dle obsahu předmětné smlouvy vznikl po – byť opožděném – odstranění hospodářské budovy nárok. Soud tedy apeluje na smluvní strany, aby do budoucna braly své smluvní povinnosti vážně a pokusily se o normalizaci současného stavu, který je nepochybně pro obě strany nevyhovující. Zejména soud upozorňuje žalobce, že jestliže i nadále budou dlouhodobě porušovat některé méně závažné smluvní povinnosti, nevylučuje, že v budoucnu by již tato porušení mohla být považována za důvod k tomu, aby žalovaný přistoupil k oprávněné výpovědi z nájmu. Náklady řízení a lhůta k plnění 48. Žalobci byli zcela procesně úspěšní, pročež jim podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení; které u každého z žalobců tvoří: zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, tj. částka 1 000 Kč, odměna za zastoupení každého z žalobců advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za 13 úkonů právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby, poradě s klienty dne 27. 5. 2020, vyjádření k výzvě soudu a replika k vyjádření žalovaného ze dne 29. 5. 2020 a ze dne 12. 6. 2020, účast při jednání dne 16. 6. 2020 (2 úkony za jednání trvající více jak 2 hodiny), poradě s žalobkyní dne 30. 6. 2020, účasti při jednání dne 28. 7. 2020, poradě s klienty dne 25. 8. 2020, a účasti při jednání dne 25. 8. 2020 (3 úkony za jednání trvající více jak 4 hodiny); soud naopak nepřiznal žalobcům náhradu nákladů za písemné podání ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 7. 2020, neboť tato podání doplňovala tvrzení, jež měla být součástí žaloby, resp. replik k vyjádření žalovaného; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 10 000 Kč (určené dle § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 cit. vyhl.) činí podle § 7 bodu 4 cit. vyhl. 1 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení každého z žalobců advokátem činí částku 15 600 Kč. z 13 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní služby, celkem tedy 1 950 Kč a DPH ve výši 21 % ze základu 17 550 Kč (tj. mimo soudní poplatek), tedy DPH ve výši 3 685,50 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 44 471 Kč (22 235,50 Kč za každého z žalobců), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně, neboť mají v řízení postavení nerozlučných společníků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 21 Cdo 613/2002), k rukám zástupkyně žalobců podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

49. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.